Dne 14. prosince 2023 proběhla další výroční konference s názvem „Strategie 2030+“, kterou pořádalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Cílem této akce bylo představit aktuální stav implementace Strategie 2030+ a prezentovat plán aktivit školství, které jsou promítnuty v aktuálním Dlouhodobém záměru vzdělávání ČR na období 2023-2027. Konferenci úvodním slovem zahájil ministr školství Mikuláš Bek a provázeli ji Ti, kteří mají Strategii i Dlouhodobý záměr České republiky na starosti.
V rámci konference také proběhla diskuze s tvůrci Strategie o jejím naplňování a vizích, kam by mělo české školství směřovat. Velký prostor byl věnován představení konkrétních aktivit na další 4 roky, Vašim dotazům a podnětům k těmto aktivitám.
Záznam z konference můžete zhlédnout na tomto odkazu.
Sledujte a sdílejte prosím i událost na Facebooku.
PREZENTACE ke stažení:
V současné době je legislativní proces v pokročilém stadiu schvalování. Novela školského zákona byla 26. října 2023 schválena poslanci v rámci „prvního čtení“. MŠMT prochází všechny došlé připomínky. Vše směruje k tomu, aby v tomto školním roce proběhlo přijímací řízení již za pomoci nového elektronického systému, který připravuje Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání. Schválení legislativních změn se předpokládá v první polovině prosince 2023, účinnost je plánována na 1. ledna 2024.
Přestože legislativní proces není ještě ukončen, pro úspěšnou implementaci této zásadní změny je potřeba o změnách informovat a poskytnout potřebnou metodickou podporu. Základní principy a aspekty nového systému přijímacího řízení jsou uvedeny v samostatné příloze, která je ke stažení pod článkem. Je evidentní, že se bude jednat o zásadní změnu průběhu přijímacího řízení, a to jak pro školy, tak pro uchazeče a jejich zákonné zástupce.
Proto MŠMT kromě podpory pro pedagogy připravuje i obsáhlou informační kampaň, která bude spuštěna v průběhu listopadu. Počítá se různými formami předávání důležitých informací všem aktérům.
K nalezení potřebných informací na jednom místě, spustí MŠMT v nejbližších dnech webové stránky, které budou průběžně aktualizovány a doplňovány. O jejich spuštění vás budeme informovat.
Michaela Trejtnarová je od 1. ledna 2023 nová metodička ve středním článku podpory pro pilotní okres Svitavy. Tým se tak rozšířil o zkušenou pedagožku a ředitelku, která bude poskytovat podporu školám a zřizovatelům v tomto území.
Michaela Trejtnarová vystudovala střední pedagogickou školu a několik let působila jako učitelka mateřské školy na Broumovsku, rozšířila si vzdělání v oboru Školský management na Univerzitě Palackého v Olomouci a magisterské vzdělání dokončila na Univerzitě Karlově v Praze v oboru Management vzdělávání. V současnosti se věnuje studiu oboru řízení lidských zdrojů. Účastnila se mnoha vzdělávacích kurzů zaměřených na osobnostní rozvoj a prohlubování manažerských dovedností.
Působí jako mentor a lektor již několik let. Práce se jí stala koníčkem:
„Podpora kolegů ředitelů byla vždy mojí prioritou“
Michaela Trejtnarová
Přes 30 let se věnuje předškolní pedagogice, z toho 18 let působila jako ředitelka malé vesnické i velké městské mateřské školy v Náchodě. Své zkušenosti využila při svém dalším působení jako předsedkyně řídícího výboru MAP na Náchodsku, kde se podílela na vzdělávání pedagogů, organizaci konferencí a festivalů ve spolupráci s ostatními aktéry vzdělávání v regionu. Vedla Metodické centrum Edulab v Královéhradeckém kraji, kde se 7 let věnovala vzdělávání předškolních pedagogů v oblasti digitálního vzdělávání. Své profesní obzory v oblasti vzdělávání budoucích učitelů si také rozšířila při spolupráci se středními pedagogickými školami v kraji.
Jako odborník z praxe měla možnost s ČŠI nahlédnou pod pokličku mnoha ředitelům nejen při inspekční činnosti, ale také při konkurzních řízeních.
Ve volném čase se věnuje turistice a sportu, dokumentárnímu filmu a přírodě. Bez celoživotního vzdělávání, sdílení a setkávání si neumí svůj život představit.
Lenka Šulanová je po odchodu Jaroslava Jirásko novou koordinátorkou středního článku podpory v okrese Semily. V týmu začínala 1. září 2021 jako metodička, od 1. srpna 2022 zde působí jako koordinátorka. Do středního článku přináší bohaté zkušenosti z pozice pedagožky, „projekťačky“ a také z veřejné správy. Společně se svými kolegy metodiky poskytuje podporu školám a zřizovatelům na Semilsku.
Ve svém profesním životě se řídí mottem, které by mělo být motivací pro nás všechny:
„Každý, kdo se přestane učit, je starý, ať je mu dvacet nebo osmdesát. Každý, kdo se stále učí, zůstává mladý.“
Henry Ford
Lenka Šulanová vystudovala Technickou univerzitu v Liberci, Fakultu přírodovědně-humanitní a pedagogickou. Absolvovala program učitelství pro 2. stupeň základních škol pro český jazyk a dějepis. Učila na základní škole Školní ve Vrchlabí a základní škole v Lánově. Účastnila se několika vzdělávacích kurzů, např. koučink, projektové řízení, kreativní myšlení a metoda Stages a další.
Má velké zkušenosti s projektovým řízením z operačních programů OP VK (vzdělávání pro konkurenceschopnost), OP na Krajském úřadě Libereckého kraje a v Místní akční skupině „Přiďte pobejt!“ z. s. Sedm let pracuje jako projektová manažerka v rámci Místního akčního plánu rozvoje vzdělávání Jilemnicko, kde se zaměřuje také na facilitaci, komunitní projednávání a tvorbu strategických dokumentů. Je členkou pracovní skupiny Vzdělávání Národní sítě Místních akčních skupin a příležitostnou lektorkou neformálního vzdělávání.
Díky své pedagogické zkušenosti a působení v projektu MAP měla Lenka možnost poznat potřeby škol a ředitelů. Druhým volebním období se také věnuje práci zastupitelky, a chod školy tak sleduje i z pozice zřizovatele. Všechny tyto role zúročí právě ve středním článku podpory.
Svůj čas dělí mezi práci, rodinu a volný čas. K oblíbeným zájmům patří sport, četba knih a kultura. Skvělým relaxem je pro ni ale třeba i práce na zahradě. Doma na ni čekají tři muži – manžel a dva synové (Emil a Albert), kteří jí nedovolí ustrnout na místě.
Dotazů na metodickou linku středního článku přibývá. Už dávno neplatí, že si o informace při řešení nejrůznějších situací ve školách volají nebo píší jen ředitelé z pilotních regionů. Působení středního článku podpory překročilo hranice okresů Svitavy a Semily, obrací se na nás školy z celé ČR. Proto bylo zapotřebí tým rozšířit o zkušeného metodika. Centrální podporu středního článku od 1. března 2022 posílila Alena Zábojníková; kolegyně, kterou na metodické lince nic nezaskočí a díky bohatým zkušenostem z praxe pomůže vyřešit i na první pohled neřešitelné.
Alena Zábojníková vystudovala Filozofickou fakultu na Západočeské univerzitě v Plzni. Po studiích působila jako překladatelka knih z anglického jazyka, poté krátce učila angličtinu na Základní škole Plynárenská v Teplicích a vedla jazykové kurzy pro dospívající a dospělé studenty. Před nástupem na Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy pracovala 5 let na Krajském úřadu Ústeckého kraje. Tady v odboru školství, mládeže a tělovýchovy měla na starosti agendu související se základními školami, kdy řešila mimo jiné odvolání proti rozhodnutí ředitelů základních škol. Poskytovala metodickou a odbornou pomoc vedení škol, účastnila se konkurzních řízení na místa ředitelů základních škol vyhlašovaných obcemi a spolupracovala na rozvojových programech. Získané zkušenosti plně zúročila ve středním článku, kde pracuje jako metodička pro (nejen) legislativní oblast.
Alena Zábojníková nastoupila na MŠMT v době, kdy vypukl válečný konflikt na Ukrajině a bylo zapotřebí ze dne na den řešit situaci s nově příchozími ukrajinskými dětmi a školáky. Metodická doporučení a postupy se tvořily prakticky za pochodu, okamžitě vznikla metodická linka. E-mailové a telefonické dotazy se doslova hrnuly ze všech stran. Alena měla tuto metodickou linku na starosti, teprve později přibyly další kolegyně, které jí v odpovídání dotazů pomáhaly. Jak sama přiznává, start na tzv. U-lince byl skutečně zatěžkávací zkouškou.
V současné době poskytuje zejména metodickou podporu škol, jak bylo původně v plánu. Své zkušenosti z výběrových řízení na ředitele škol zúročila při výběru kolegů do týmu středního článku v Karlovarském kraji a také v budoucnu bude spolupracovat při personálním obsazování do sítě středních článků, které se od 1. července 2023 postupně rozšíří do všech krajů ČR.
Alena relaxuje u knih a je milovnicí divadla, na představení chodí ráda a často. Doporučit by mohla například odpočinkovou komedii Úča musí pryč (nehledejte souvislost :)) a pro náročnějšího diváka Mýcení v Divadle Na Zábradlí.
Představujeme Vám kolegyni, která od 1. dubna 2022 působí v centrálním týmu středního článku Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Alena Kavková odpovídá na online dotazy, které posílají ředitelé mateřských a základních škol prostřednictvím e-mailové poradny stredniclanek@msmt.cz.
Ředitelé škol se na střední článek podpory obrací s dotazy z nejrůznějšího „ranku“, od problematiky školské legislativy, pracovního práva a správních řízení přes ekonomiku, optimalizaci a digitalizaci procesů až po vedení matriky ve školních informačních systémech, výkaznictví atd. Protože obecně platí: „co dotaz – to originál“, je zapotřebí, aby se odpovědím věnoval někdo, kdo má bohaté zkušenosti z praxe a dokáže je zúročit. A přesně takovým expertem je A. Kavková.
Alena vystudovala Pedagogickou fakultu na Masarykové univerzitě v Brně a absolvovala Kvalifikační studium pro ředitele škol a školských zařízení v Národním institutu pro další vzdělávání ve Zlíně. Svoji pedagogickou dráhu odstartovala na prvním stupni ZŠ Starý Hrozenkov, o rok později začala učit na obou stupních v ZŠ Luhačovice. Jejími předměty byly: matematika, informatika, občanská výchova, fyzika; u žáků se mimo jiné snažila rozvíjet dovednosti jako finanční gramotnost, psaní všemi deseti a rovněž se věnovala nadaným žákům. Na této škole začala působit také jako zástupkyně ředitele školy a o rok později se stala zástupkyní ředitele v MŠ a ZŠ Buchlovice. Během svého působení ve školství se zúčastnila mnoha vzdělávacích programů a školení, z těch stěžejních uvádíme alespoň Finanční řízení školy, Rozvoj informatického myšlení u žáků, Vyhledávání talentů pro konkurenceschopnost a práci s nimi, Etická výchova a její zavádění do výuky, ICT kompetence a mnohé další.
V současné době pracuje nejen ve středním článku podpory jako metodička zmíněné e-mailové poradny, ale také učí matematiku, fyziku a informatiku na obou stupních ZŠ Mariánské náměstí v Uherském Brodě.
Ráda se směje a je ten typ člověka, který si umí udělat legraci i ze sebe. Představíme-li si, že exaktní předměty vyučuje usměvavý „kantor“, pak je to pro školáky rozhodně dar z nebes. I ve školách platí, že s úsměvem jde všechno líp a o matematice, fyzice a podobných předmětech to určitě platí dvojnásob.
Její snahou je být smysluplnou podporou pro ředitele škol, jejich zřizovatele, pedagogy, rodiče, ale také žáky ve škole a své úžasné děti – Ladislava a Lucku.
Ve čtvrtek 4. listopadu 2021 MŠMT uspořádalo výroční konferenci k ročnímu fungování Strategie 2030+. Tvorba tohoto klíčového dokumentu pro rozvoj vzdělávací soustavy České republiky trvala bezmála dva roky a 19. října 2020 byla schválena českou vládou. Na on-line výroční konferenci a panelové diskuzi s odbornou veřejností se uskutečnila debata k prvnímu roku realizace opatření vedoucích k modernizaci školství.
Konferenci zahájil ministr školství Robert Plaga a dále prof. Arnošt Veselý, který připravoval spolu s dalšími 7 kolegy z řad expertů vstupní teze pro přípravu Strategie. Ten ocenil otevřenější komunikaci ministerstva a vyzdvihl i to, že je Strategie 2030+ přijímána pozitivně u pedagogické veřejnosti, což je jedním z předpokladů jejího naplňování. "Pro to, aby cíle Strategie 2030+ nezůstaly jen na papíře, děláme na MŠMT maximum," potvrdil ve svém úvodním projevu ministr Robert Plaga. I přes pandemii Covid-19 se resortu školství podařilo řešit systémové změny, které naše školy posouvají dál.
V rámci odborných bloků bylo představeno 6 cílů, kterých se aktuální kroky MŠMT týkají. Jde především o podporu a řízení škol, revizi obsahů vzdělávání a podporu pedagogů. Dále také o inovaci oborové středoškolské soustavy, snižování nerovností ve vzdělávání a podporu předškolní docházky u dětí. Závěr konference byl pak věnován rezortním výzkumům a také sledování pokroku celé vzdělávací soustavy, aby bylo možné aktivně vzdělávací politiky realizovat na základě dat.
| Čas | Téma |
| 9:00 | Zahájení |
| 9:10-9:30 | Ing. Robert Plaga, PhD., ministr školství, mládeže a tělovýchovy |
| 9:30-9:50 | prof. PhDr. Arnošt Veselý, Ph.D., pedagog a sociolog Fakulta sociálních věd UK |
Proběhnou ve schématu: prezentace realizátorů a panelová diskuze odborníků
| Čas | Téma |
| 9:50 - 10:35 | Blok 1: Podpora a řízení škol, střední článek a odbřemenění škol Mgr. Jaromír Beran, ředitel odboru vzdělávací politiky |
| 10:40 – 11:25 | Blok 2: Revize RVP ZV a metodická podpora školám PaedDr. Michal Černý, ředitel odboru základního vzdělávání a mládeže |
| 11:30 – 12:15 | Blok 3: Příprava a podpora učitelů Mgr. Jakub Drbohlav, zástupce ředitele odboru řízení regionálního školství |
| oběd | |
| 12:45 – 13:30 | Blok 4: Inovace oborové soustavy Ing. Bc. Petr Bannert, Ph.D. ředitel odboru středního, vyššího odborného a dalšího vzdělávání |
| 13:35 – 14:20 | Blok 5: Zvyšování kvality vzdělávání ve strukturálně postižených regionech Mgr. Jan Mušuta, ředitel odboru řízení regionálního školství |
| 14:25 – 15:10 | Blok 6: Podpora předškolního vzdělávání PaedDr. Michal Černý, ředitel odboru základního vzdělávání a mládeže |
| 15:15 – 16:00 | Indikátorová soustava a rezortní výzkum Mgr. Lukáš Seifert, zástupce ředitele odboru vzdělávací politiky |
| 16:00 – 16:15 | Diskuze a závěr |
Konferencí a panelovými diskuzemi bude provázel: PhDr. Jindřich Fryč, státní tajemník MŠMT
Strategie 2030+ je náš společný klíčový dokument pro rozvoj vzdělávací soustavy České republiky. Co se za první rok realizace událo? Kam budou směřovat další opatření a aktivity v roce 2022 a 2023? Jak probíhá modernizace vzdělávacího systému ČR v oblastech regionálního školství, zájmového a neformálního vzdělávání i celoživotního učení? Registrujte se na výroční konferenci ke Strategii 2030+. Online přenos bude probíhat na kanálu YouTube na tomto odkazu.
Dne 4. 11. proběhne od 9:00 do 16:15 setkání a diskuze nad implementací Strategie 2030+. Setkání se bude skládat z bloků, kdy po shrnutí problematiky bude vždy následovat panelová diskuze odborníků na místě. Dotazy do jednotlivých bloků můžete posílat během celého živého vysílání.
Pro více informací můžete sledovat i stránku události na Facebooku.
| Čas | Téma |
| 9:00 | Zahájení |
| 9:10-9:30 | Ing. Robert Plaga, PhD., ministr školství, mládeže a tělovýchovy |
| 9:30-9:50 | prof. PhDr. Arnošt Veselý, Ph.D., pedagog a sociolog Fakulta sociálních věd UK |
Proběhnou ve schématu: prezentace realizátorů a panelová diskuze odborníků
| Čas | Téma |
| 9:50 - 10:35 | Blok 1: Podpora a řízení škol, střední článek a odbřemenění škol Mgr. Jaromír Beran, ředitel odboru vzdělávací politiky |
| 10:40 – 11:25 | Blok 2: Revize RVP ZV a metodická podpora školám PaedDr. Michal Černý, ředitel odboru základního vzdělávání a mládeže |
| 11:30 – 12:15 | Blok 3: Příprava a podpora učitelů Mgr. Jakub Drbohlav, zástupce ředitele odboru řízení regionálního školství |
| oběd | |
| 12:45 – 13:30 | Blok 4: Inovace oborové soustavy Ing. Bc. Petr Bannert, Ph.D. ředitel odboru středního, vyššího odborného a dalšího vzdělávání |
| 13:35 – 14:20 | Blok 5: Zvyšování kvality vzdělávání ve strukturálně postižených regionech Mgr. Jan Mušuta, ředitel odboru řízení regionálního školství |
| 14:25 – 15:10 | Blok 6: Podpora předškolního vzdělávání PaedDr. Michal Černý, ředitel odboru základního vzdělávání a mládeže |
| 15:15 – 16:00 | Indikátorová soustava a rezortní výzkum Mgr. Lukáš Seifert, zástupce ředitele odboru vzdělávací politiky |
| 16:00 – 16:15 | Diskuze a závěr |
Konferencí a panelovými diskuzemi bude provázet: PhDr. Jindřich Fryč, státní tajemník MŠMT
Financování regionálního školství může být pro nejednoho ředitele rébus. Protože se jedná o poměrně složité téma, které začátkem nového školního roku opět nabralo na aktuálnosti, uspořádal střední článek podpory pro vedení škol ve svých pilotních okresech Svitavy a Semily dva webináře.
Akce proběhly on-line ve dnech 13. a 16. září pro mateřské a základní školy zvlášť. Jejich cílem bylo provést ředitele tématem financování školství, představit jeho základní principy jednoduchým způsobem, seznámit s právními předpisy a zásadními změnami, které se k této oblasti vztahují, a především ukázat na praktických příkladech výpočet PHmax. Stejně jako na všech předchozích konzultacích měli i tentokrát ředitelé prostor na dotazy.
Financování regionálního školství prošlo reformou, ponovu běží druhým rokem. Pedagogická práce není od roku 2020 financovaná ze státního rozpočtu normativně na dítě či žáka, ale podle pedagogické práce, tedy maximálního týdenního počtu hodin vzdělávání, který se označuje jako PHmax. Škola obdrží prostředky v závislosti na počtu odučených hodin, a to v takovém rozsahu, jak má nastaveno podle rámcového vzdělávacího programu. Počty dětí v rozpočtu sice ještě figurují, ale už ovlivňují výši prostředků „jen“ na nenárokové složky pedagogů. Více naplněné třídy znamenají i vyšší prostředky například na osobní příplatky nebo mimořádné odměny učitelů.
Na webináři se ředitelé dozvěděli vše potřebné a seznámili se s problematikou. Budou-li potřebovat podporu či poradenský servis při řešení rozpočtu své školy, mohou se obracet na metodiky působící v daném okresu.
Další webinář chystá střední článek už v říjnu. Tentokrát se bude probírat financování provozní části: Jak rozpočet sestavit a přemýšlet o něm i jak si ho obhájit před zřizovatelem.
V pilotním okresu Svitavy působí od 1. září 2021 Stanislava Vaněčková. Na pozici metodičky posílila dosavadní tým, který zde poskytuje podporu mateřským a základním školám. Jejím životním mottem je „Když se chce, všechno jde“.
Stanislava Vaněčková vystudovala sociální patologii a prevenci na Pedagogické fakultě Univerzity Hradec Králové. Má velké zkušenosti z pozice manažera Místní akční skupiny Svitava a hlavního manažera Místních akční plánů vzdělávání: MAP I a MAP II. Šest let se věnovala animační činnosti pro většinu škol v území, tzn. pomáhala jim s administrací projektů formou šablon: od metodické podpory, pomoci s podáním žádosti, přes konzultační činnosti až po zajišťování školení.
Působila 8 let jako starostka obce Hradec nad Svitavou, která byla zřizovatelem základní a mateřské školy. Své zkušenosti z pozice zřizovatele v rámci pilotáže středního článku bohatě zúročí. S. Vaněčková částečně pracuje pro Středisko výchovné péče jako odborný pracovník na pomezí školských zařízeních a sociálních služeb. Je absolventkou výcviku Spolu a jinak ve vzdělávání, který je postaven na adleriánském přístupu ve školním poradenství. Ten využívá principy individuální psychologie pro práci s žáky, rodiči i učiteli.
Jako pedagog pracovala Stanislava Vaněčková v plavecké škole, kde 4 roky trénovala mladší žáky. V současné době už netrénuje, ale působí v městské komisi pro sport a volnočasové aktivity. I tato zkušenost se bude hodit, „plavat“ ředitele škol při řešení důležitých otázek rozhodně nenechá.
Martin Joza je od 1. září 2021 dalším metodikem středního článku podpory. Tým v okrese Svitavy tak získal vydatnou posilu v podobě pedagogického leadera se sportovní duší.
„Kantořině“ se věnuje přes třicet let. Začínal jako učitel na ZŠ na Praze 1, později působil jako vychovatel na učilišti ČKD Praha. V letech 1998–2014 učil na gymnáziu v Lanškrouně a v roce 2016 se stal ředitelem Základní školy a Mateřské školy Tatenice u Lanškrouna.
Absolvoval Fakultu tělesné výchovy a sportu na Univerzitě Karlově, obor tělesná výchova a sport-metodika. Sportovního ducha tedy nezapře. Celý svůj profesní život se zajímá o výchovu dětí a vzdělávání. A pochopitelně také o sport. Působil jako trenér mládeže fotbalu a volejbalu v Praze a v Lanškrouně. Jeho velkým koníčkem jsou hory, lyže a lezení, což bude moci zúročit i v roli metodika a „jistit“ ředitele škol v náročných situacích.
V minulosti se zúčastnil mnoha vzdělávacích programů a kurzů, např. Seminář pro vedoucí pracovníky ve školství, Ředitel koučem – koučovací styl vedení školy, Obtížné manažerské rozhovory, Systemické vedení týmu a další. V Pardubicích absolvoval kvalifikační studium pro ředitele škol a školských zařízení (2016–2017).
Martin Joza byl členem zastupitelstva města Lanškroun v letech 2002–2010 a byl zapojen v Místním akčním plánu rozvoje vzdělávání Lanškrounsko. Také tyto zkušenosti budou cenné, protože střední článek cílí podporu nejenom do škol, ale i na jejich zřizovatele.
S týmem středního článku nově jako metodik pro legislativní oblast spolupracuje Mgr. Marie Picková. Ředitelům i zřizovatelům bude pomáhat při řešení složitějších otázek v oblasti školského zákona, zákona o pedagogických pracovnících a souvisejících vyhlášek.
Paní Picková po absolvování Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze nastoupila do právní kanceláře České školní inspekce. Působila mj. v rozkladové komisi MŠMT nebo ve Stálém výboru pro legislativu Rady vlády.
Dlouhodobě se věnuje lektorské činnosti zaměřené především na oblast školské legislativy. Svou téměř 15letou praxi v oblasti školského práva zúročuje také v komisi rady obce pro školství.
Prázdniny končí a nový školní rok se hlásí o slovo. Školy mají v tuto dobu napilno. Postarat se, aby bylo vše připravené v den zahájení školy, je samo o sobě náročné. K tomu navíc přibyla opatření, která se pojí s testováním žáků a režimem ve školách v souvislosti s covid-19. Je třeba zjistit, jak jsme na tom po prázdninách po epidemiologické stránce.
Ministerstvo školství zaslalo školám balíček informací na nový školní rok 2021–2022. Nejzásadnější z hlediska fungování je manuál k provozu škol a školských zařízení a testování na covid-19. Záměrem je umožnit výuku a další školní aktivity v co největším rozsahu. Dalším materiálem je metodické doporučení a náměty, jak pracovat se vzdělávacím obsahem a jak vhodně využít doučování žáků, kteří jsou nejvíce poznamenaní distanční výukou. Návrat do škol by neměl být o překotném dohánění učiva, ale zejména o efektivní výuce, která se zaměří na to hlavní. Školy zároveň obdržely podklady ke zvýšení třídnického příplatku a metodiku ke změnám ve vzdělávání dětí a žáků – cizinců ve školách.
Protože informací bylo hodně a času málo, uspořádal střední článek podpory k uvedeným tématům pro mateřské a základní školy v pilotních okresech Svitavy a Semily 25. a 26. srpna on-line konzultace. Ředitelé škol měli v přípravném týdnu plné ruce práce, přesto si udělali čas. Účast byla rekordní, stejně tak množství dotazů. Nejvíce otázek se vztahovalo ke screeningovému testování, dále k doučování.
Věříme, že dodržování přísnějších pravidel a screeningové testování v prvních 10 dnech nového školního roku neubere na entuziasmu. Všem pedagogům, dětem, žákům a rodičům přejeme hodně štěstí, trpělivosti, radosti a aby škola probíhala „starým dobrým“ způsobem, který známe.
Vladimíra Nováková je ve středním článku na centrále od 1. března 2021. Zatímco ostatní kolegové v oddělení poskytují podporu škol a zřizovatelů, ona se snaží pomáhat zase jim.
Různorodost její práce je asi nejcharakterističtější přívlastek: od organizování webinářů a konferencí, psaní článků, přípravy karet škol přes hromadnou komunikaci s řediteli a zřizovateli až po běžné administrativní záležitosti. Jak sama říká: práce všeho druhu.
Vlaďka vystudovala speciální pedagogiku na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. Hned po studiích pracovala v zahraničí v mateřské škole a zároveň zde učila češtinu v jazykové škole. Byla to pro ni velká zkušenost. V mateřské škole působila jako suplentka – záskok za jiné učitelky, tzn. každý den docházela do jiné školky, k jiným dětem. Byla to hezká práce, ale náročná; představte si, že se ocitnete v neznámém prostředí, s dětmi, jejichž jména si nepamatujete a které na Vás nejsou zvyklé. A každý den to samé. Oproti tomu lektorování češtiny byla procházka růžovým sadem. Studentů bylo jen pět, všichni řádně motivovaní, a navíc jako vojáci z povolání s výbornou disciplínou.
Po návratu do ČR se věnovala marketingu a komunikaci, jako specialista marketingu pracovala především v bankovnictví a několik let jako tisková mluvčí (v SZIF). Přestože se školství profesně nevěnovala, zůstala s ním spojena díky své rodině. Všichni členové jsou totiž učitelé; o škole, dětech a žácích se doma mluví každý den. Když se v nabídkách práce objevila pozice ve středním článku podpory, brala to jako výzvu. Přihlásila se a vyšlo to. Do školství se tedy po letech opět vrátila. V oddělení podpory škol pracovala na covidové lince, pomáhala kolegům s přípravou podkladů a návštěvami ve školách a u zřizovatelů, občas napíše článek, provádí jazykové korektury textů, organizuje konference nebo webináře, zařizuje personální záležitosti, zjistí a připraví, co je momentálně zapotřebí. Práce je to různorodá, navíc, jak sama říká, má okolo samé báječné kolegy, Petřínskou rozhlednu na dohled… co víc si přát.
Vlaďka ráda sportuje, zajde do divadla nebo si přečte hezkou knížku.
Střední článek podpory v pilotním okresu Svitavy už pracuje v tandemu. Ke koordinátorce Haně Fučíkové přibyl v polovině července kolega Pavel Dvořáček, který zde působí jako metodik. Cílem bylo obsadit pozici zkušeným člověkem z praxe, který rozumí školám a jejich potřebám, což P. Dvořáček splňuje v každém ohledu.
Dne 19.7.2021 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna vyhláška č. 271/2021 Sb., kterou se mění vyhláška č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, ve znění pozdějších předpisů.
Novelou dochází k úpravám systému jazykové podpory dětí a žáků cizinců v povinném předškolním a základním vzdělávání a k navýšení částky určené na nákup školních potřeb pro žáky 1. ročníků základních škol a dětem zařazeným do přípravných tříd.
Nově budou mít cizinci v mateřských školách v povinném předškolním vzdělávání nárok na jazykovou přípravu pro zajištění plynulého přechodu do základního vzdělávání. U mateřských škol s vyšším zastoupením cizinců (více než 4 děti-cizinci v povinném předškolním vzdělávání v rámci jednoho místa poskytovaného vzdělávání) budou za tímto účelem vytvořeny skupiny pro jazykovou přípravu a těmto mateřským školám bude jazyková příprava v rozsahu jedné hodiny týdně finančně zabezpečena.
V základním vzdělávání bude pokračovat koncept krajem určených škol se zajištěním významně větší dostupnosti určených škol (vždy minimálně 1 škola ve správním obvodu obce s rozšířenou působností). Jazyková příprava cizinců bude probíhat v době vyučování, přičemž žák bude z vyučování, které se překrývá s jazykovou přípravou, uvolněn. Rozsah podpory bude min. 100 a max. 200 hodin dle orientačního vstupního testu. Skupiny pro jazykovou přípravu budou fungovat prezenčně i distančně. Skupiny pro vzdělávání distančním způsobem jsou určeny pro žáky, kteří se nebudou moci účastnit prezenční výuky. Zázemí pro distanční vzdělávání vytvoří žákovi jeho kmenová škola.
Školy budou mít k dispozici Kurikulum češtiny jako druhého jazyka pro předškolní a základní vzdělávání, které stanovuje očekávané výstupy jazykové přípravy a jehož součástí je i vstupní orientační test. K dispozici zde: https://www.msmt.cz/vzdelavani/zakladni-vzdelavani/vzdelavani-zaku-cizincu
Navýšením částky určené na nákup školních potřeb pro žáky 1. ročníků reaguje MŠMT na růst cen školních potřeb, které jsou poskytovány zdarma žákům 1. ročníku základního vzdělávání a dětem zařazeným do přípravných tříd základních škol. Původní částka určená vyhláškou z roku 2005 ve výši 200 Kč se navyšuje od školního roku 2021/22 na částku 500 Kč, ze které školy dětem v přípravných třídách a žákům 1. ročníku pořizují základní školní potřeby (pastelky, tužky, barvy apod.). Tato částka není určena na nákup učebnic a pracovních sešitů se schvalovací doložkou MŠMT.
Co se mění ve vyhlášce č. 107/2005 Sb., o školním stravování, ve znění pozdějších předpisů s účinností od 1. září 2021:
Změny vyhlášek jsou k dispozici zatím v podobě sbírky zákonů, která vyšla 19. července 2021. Dokument si můžeme stáhnout kliknutím nebo si ho přečíst níže v PDF čtečce.
Pilotní projekt středního článku podpory zahájilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) v lednu 2021 a potrvá do konce června 2023. Vychází ze Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ a přirovnat bychom ho mohli k odrazovému můstku pro nadcházející změny ve školství v příští dekádě. Než se začnou kroky směřující k modernizaci našeho školství šířit do všech škol, je třeba si nejprve vyzkoušet na menším vzorku, co se osvědčí v praxi. Z tohoto důvodu byly pro pilotáž vybrány dva okresy: Semily a Svitavy. Tady bude střední článek podpory ve spolupráci s místními mateřskými a základními školami, jejich zřizovateli i nejrůznějšími aktéry ve vzdělávání vytvářet prototyp kooperace a aktivit, tedy funkční model, který se následně rozšíří po celé ČR. Na pilotáži bude hodně záležet.
České školy jsou hned za těmi nizozemskými nejvíce decentralizované v Evropě. Mají velkou autonomii, která však logicky přináší neúměrně vysoké požadavky na ředitele. Nemohou se primárně věnovat pedagogickému vedení školy, protože mají na svých bedrech práce „všeho druhu“. Střední článek podpory by měl tuto situaci změnit. Školám nabídne především metodickou a legislativní pomoc, podporu v pedagogickém leadershipu, zjednodušení administrativy. Cílí nejenom na školy, ale i jejich zřizovatele.
Pilotáž krok za krokem
Alfou a omegou pro fungování středního článku podpory bylo jeho personální obsazení odborníky z praxe, kteří rozumějí školám a jejich potřebám. K Martině Běťákové, vedoucí oddělení podpory škol MŠMT, která pilotáž vede, postupně přibývali noví kolegové. Nejdůležitějším krokem bylo najít vhodné koordinátory pro oba okresy. Na Semilsku se jím stal od 1. března Jaroslav Jirásko a na Svitavsku o tři měsíce později Hana Fučíková. Oba zkušení pedagogičtí lídři, dlouholetí ředitelé základních škol, lektoři a mentoři v jedné osobě, kteří zároveň dobře znají lokalitu pilotáže. Každému koordinátorovi pomáhají tři metodici, kteří jsou jeho pravou rukou. Také v jejich případě se jedná o místní pedagogické profesionály. Někteří z nich do týmu teprve nastoupí, v kompletní sestavě budeme před zahájením nového školního roku.
Tým potřebuje své zázemí, proto bylo zapotřebí najít vhodný prostor. Kancelář, odkud kolegové řídí své aktivity v semilském okresu, sídlí na adrese: zámek Semily, Bítouchovská 1. Kancelář ve svitavském regionu aktuálně hledáme.
Náplň práce kolegů lze přirovnat k rychlé spojce mezi školami, zřizovateli, MŠMT a ostatními významnými regionálními aktéry ve vzdělávání. Jejich cílem je mapovat školní terén, získávat a předávat zajímavé podněty, informace, zpracovávat je a následně nabízet školám podporu a poradenství šité na míru. Důležité bude také získávání důvěry u těch škol, které jsou méně aktivní a příliš se nezapojují. Poznat, které to jsou, a motivovat je k větší spolupráci.
Přísná opatření v souvislosti s koronavirem do konce května 2021 neumožňovala osobní návštěvy ve školách, ale ani tak jsme nezaháleli a pomáhali alespoň virtuálně. Pořádali jsme webináře a konzultace online na témata, která byla školám v danou chvíli užitečná: zápisy dětí do mateřských a základních škol, hodnocení žáků v pololetí, na konci roku, ale i průběžné, distanční výuka a další. Ředitelé tak měli příležitost probrat své dotazy v přímém přenosu, což jim pomohlo a především ušetřilo čas. Zároveň se na nás mohli kdykoli obracet o radu telefonicky nebo e-mailem: stredniclanek@msmt.cz. Školám jsme také posílali metodická doporučení a informace k mimořádným opatřením, aby byly o krok napřed, než jim materiály přijdou oficiální cestou, a stihly se na nové podmínky včas připravit.
Díky zlepšení epidemické situace už můžeme od června navštěvovat školy a jejich zřizovatele. Cílem schůzek je identifikovat potřeby škol, co se jim daří či nedaří, v čem mohou inspirovat ostatní a jak by jim střední článek podpory mohl pomoci. Tato setkání mají nezaměnitelný lidský rozměr, můžeme tak poznat školu a její vedení osobně, a spojit tak příjemné s užitečným.
Pilotní projekt je zaměřen nejenom na školy, ale i jejich zřizovatele, kterým může například poradit s hodnocením kvality škol a prací ředitele, s provozem škol či administrativou. Pro posílení spolupráce mezi zřizovateli, vedením škol a MŠMT s pozitivním dopadem na rozvoj vzdělávacího systému jsme přichystali soutěž Obec přátelská vzdělávání, kterou budeme vyhlašovat v září. Ale o tom až příště.
Konec školního roku se nezadržitelně blíží a s ním i vysvědčení. K tématu hodnocení žáků (nejen) na konci druhého pololetí uspořádal střední článek podpory 9. června webinář pro ředitele základních škol Semilska a Svitavska, na kterém se o své zkušenosti s hodnocením žáků podělili dva ředitelé s letitou praxí:
- Pavel Škramlík ze Sportovní soukromé základní školy Litvínov,
- Karel Derfl ze Základní školy Chraštice.
Přestože každý reprezentuje jiný typ školy – soukromou a státní (v Chrašticích se jedná o největší školu v nejmenší obci ČR), oběma jde o totéž. Zavádět do hodnocení moderní trendy a inovativní přístup.
České školství zná především sumativní hodnocení, tedy známkování. Přestože ho nelze šmahem odsoudit, je načase přistoupit i k jiným formám, které jsou pro žáky více podporující a motivující. Zaměřit hodnocení tak, aby žáci neporovnávali své výkony mezi sebou, ale u sebe, tedy srovnávali svůj současný výsledek učení s předchozím. Podstatou pro takové hodnocení je uplatňování individuálního přístupu. Každý žák má ve škole svoji cestu, svůj způsob učení a k němu by měl dostávat zpětnou vazbu. Zkušenosti ukazují, že čím více zpětné vazby, tím menší je potřeba hodnotit.
Formativní hodnocení je komplexní metoda pedagogické práce spojená s aktivním učením, zpětnou vazbou, učebními cíli, výukovou strategií a hodnotícími postupy. Nemělo by být zaměřeno jen na vyučovací předměty, ale i na kompetentnost žáků.
Webinář byl inspirací pro nejednu školu, ale je třeba počítat s tím, že radikální změny v hodnocení nelze provést ze dne na den. Ať už to bude přechod na slovní hodnocení nebo kombinace formativního a sumativního hodnocení, důležité je zažité způsoby měnit postupně, komunikovat je s rodiči i žáky a v nejlepším případě zapojovat děti samotné, třeba formou sebehodnocení. Oba prezentující mají s formativním hodnocením velké zkušenosti, ale jak sami uvádí, je stále co vylepšovat.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vydalo začátkem dubna Pedagogická doporučení k návratu žáků do škol | edu.cz. V daném metodickém materiálu se můžete více o hodnocení dozvědět přímo v kapitole 4. průběžné a závěrečné hodnocení nebo můžete procházet dokumentem níže či si ho na konci této aktuality stáhnout v PDF.
Minulý týden se konala veřejná debata s názvem Ředitelé ZŠ: Jak se připravit na roli ředitele? O tématu diskutovali odborníci za různé instituce působící ve vzdělávání. Čeští ředitelé mají hned za nizozemskými kolegy druhou největší autonomii v Evropě. Vysokou míru svobody však současně provází ohromná agenda, kterou má ředitel na svých bedrech.
Jak se mohou (a jestli vůbec) budoucí ředitelé na svoji novou misi připravit? Kdy by tato příprava měla začít, jak by měla probíhat a jakou roli může sehrát střední článek podpory?
„Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy připravuje nový koncept vzdělávání ředitelů, který by se měl spustit od školního roku 2022/2023," uvedla Martina Běťáková, která má na ministerstvu pod patronátem aktivity středního článku podpory.
„Důležitá je příprava už před samotným konkurzem, tedy ještě předtím, než se kandidát přihlásí do výběrového řízení. Další etapa vzdělávání ředitelů následuje hned po jejich nástupu a probíhá v rané fázi působení na nové pozici, tedy během prvního roku či dvou. Poté přichází na řadu celoživotní vzdělávání,“ upřesnila M. Běťáková.
Pro výběrové řízení je také důležité, aby zřizovatel správně definoval, jakého člověka na pozici hledá. Měl by tedy detailně znát prostředí dané školy. Trochu jiné požadavky budou na kandidáta pro velkou školu, kde jsou nezbytné manažerské schopnosti, u malé školy se pak zúročí zejména pedagogické zkušenosti.
Strategie 2030+ přichází se dvěma konkrétními návrhy, jak ředitelům odlehčit:
Střední článek podpory v těchto dnech startuje návštěvy ve školách a se zřizovateli v pilotním okresu Semily. Jejich cílem je zmapovat potřeby škol, zjistit, co potřebují, s čím mají dobré, nebo naopak špatné zkušenosti. Střední článek podpory by mohl být v budoucnu nápomocný také pro nábory ředitelů. Díky pravidelným návštěvám ve školách bude znát jejich prostředí i personální kapacity, může tedy potenciálním zájemcům nabízet rozvojové vzdělávání související s touto pozicí.
Debatu je možné shlédnout na facebooku:
Střední článek podpory se od 1. června 2021 rozšířil o nového člena. Jeho koordinátorkou pro pilotní okres Svitavy se stala paní Hana Fučíková. Tým středního článku získal zkušeného lídra, kouče, průvodce i pedagoga.
Její profesní éra je spojena se školstvím, kde působí už 30 let. Vystudovala učitelství pro 1. stupeň základních škol na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Má bohaté zkušenosti jako učitelka velké městské školy, vedoucí metodického sdružení, koordinátor školního vzdělávacího programu, výchovný poradce, pedagog a ředitelka malotřídní školy. Absolvovala celoroční kurzy v Akademii Libchavy (Ředitel koučem, Systemické vedení týmu), studium výchovného poradenství, zkušenosti čerpá také z účasti na supervizích a zapojení do projektů Systému podpory profesního rozvoje učitelů a ředitelů (SYPO) a České školní inspekce (ČŠI). Ráda spolupracuje s aktivními lidmi, sdílí, hledá společné cesty, lektoruje, nabízí zkušenosti, nápady, inspiraci, zpětnou vazbu a podporu svým kolegům.
„Práce s lidmi mě baví, obohacuje a naplňuje. Zapojení do pilotáže beru jako příležitost aktivně se podílet na změnách ve školství a možnost realizovat Strategii 2030+, ověřovat ji v terénu, zachovat autonomii škol.“
Hana Fučíková
V současné době pracuje 14. rokem na pozici ředitelky malotřídní vesnické základní školy a mateřské školy v Řetové. Do srpna bude ve středním článku podpory pracovat na zkrácený úvazek, aby mohla ve své škole zakončit školní rok a připravit předání školy svému nástupci. Jejím hlavním úkolem v roli koordinátorky pro nadcházející období bude vytvoření týmu metodiků na Svitavsku a připravení středního článku, aby od září poskytoval podporu místním školám a zřizovatelům.
Zapojení Hany Fučíkové do pilotáže bude velkým přínosem!!!
Detailnější medailonek o nové koordinátorce je k dispozici na facebooku.
Výběrové řízení na metodiky pro okres Svitavy, kteří zde budou působit v týmu s novou koordinátorkou, je v plném proudu. Přihlášky je možné zasílat do 15. 6. 2021. Více informací najdete na: https://www.msmt.cz/ministerstvo/metodik-stredniho-clanku-podpory-v-okrese-svitavy. Budeme rádi, pokud někdo ze zkušených pedagogů posílí naše řady.
Mateřské školy se chystají na nové přírůstky, zápisy dětí proběhly v první polovině května. V souvislosti s příjmem dětí uspořádal střední článek podpory pro ředitele mateřinek pilotních okresů 24. května online konzultaci.
Ze zkušenosti a zpětné vazby od účastníků víme, že jsou obdobná setkání velmi přínosná. Ředitelé se odpovědi na své otázky dozví v přímém přenosu a získají rady, jak postupovat. Ušetří si tak čas a ulehčí vzájemnou komunikaci. Tentokrát se většina dotazů týkala příjmu dvouletých dětí nebo naopak předškoláků. Zápisy proběhly ještě distančním způsobem, ale pozitivní je, že provoz školek začíná opět fungovat, jak ho známe.
Distanční výuku můžeme právem označit za novodobý fenomén. Přechod z klasické výuky na distanční byl naprosto unikátní, přišel ze dne na den, nikdo na něj nebyl připraven. Díky řízeným rozhovorům s řediteli základních a středních škol, které vedla Česká školní inspekce (ČŠI), víme, jak tato výuka probíhala, s jakými problémy se musela vypořádat, ale i co pozitivního do škol přinesla. S jejími výsledky chtěl střední článek podpory seznámit školy z pilotních okresů, a proto pro ně 18. května uspořádal webinář. Pro každou školu je určitě zajímavé porovnání, jak probíhala výuka jinde a jak se dařilo právě u nich. Navíc mohou čerpat z doporučení, která se dají mnohdy využít i při prezenční výuce. Školy měly také prostor k dotazům.
O posunech a zkušenostech škol prezentoval ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal. ČŠI průběh distanční výuky po celou její dobu sledovala, monitorované období bylo od března do konce 1. pololetí školního roku 2020/2021.
„Díky řízeným rozhovorům jsme získali komplexnější představu a informace o tom, s čím se školy potýkaly, a mohli jsme čerpat řadu inspirací pro ostatní. Příklady dobrého fungování jsme začlenili také do metodické podpory těm školám, které měly nějaké problémy.“
Tomáš Zatloukal
Ústřední inspektor ČŠI
A jaké informace průzkum ČŠI přinesl?
2 % škol v ČR na jaře ani v tomto školním roce nerealizovalo výuku online. Přibližně 10,5 tisíce žáků nebylo žádným způsobem zapojeno do výuky (ani online, ani offline) a zajímavý je fakt, že se tento počet nezměnil ani později v 1. pololetí letošního školního roku.
Důvodem je dlouhé trvání distančního období, zároveň hodně rodičů pracovalo na home office, tím se rodinné prostředí spíš zhoršovalo. Školy už také vyčerpaly všechny možnosti komunikace s rodiči i žáky a musely mnohdy kontaktovat další instituce mimo vzdělávací systém, např. odbor sociálně právní ochrany dětí. Pozitivní změnou je naopak výrazné snížení počtu školáků, kteří se nezapojili do online výuky: na jaře jich bylo 250 tisíc, na podzim už jen 50 tisíc. Také vybavenost škol se „dramaticky“ zlepšila, a to zejména u základních škol a nižších stupňů víceletých gymnázií, kde bylo možné na technické vybavení čerpat dotace. Došlo také ke zlepšení digitálních kompetencí učitelů. Na začátku distanční výuky například pětina pedagogů z prvního stupně neměla žádnou nebo jen minimální zkušenost s digitálními technologiemi. Co se způsobu výuky týká, obecně platí, že se daří obtížně zapojovat žáky při frontální výuce, tedy tam, kde učitel „vede monolog“ nebo prezentaci a kde zároveň chybí zpětná vazba, kdo z žáků je u počítače a zda ho výuka baví. Nejpřínosnější se naopak ukázala práce ve skupinách, která však tvořila jen přibližně 6 % výuky, nebo práce ve dvojici (4 %).
Chcete-li se dovědět další informace, zajímavosti i doporučení, pusťte si celou prezentaci na videu níže:
Tým středního článku podpory se s členy odborného panelu schází pravidelně. Cílem těchto debat je nejenom představení aktivit a podniknutých kroků v rámci pilotáže na Semilsku a Svitavsku, ale především propojování názorů, získávání zpětné vazby od účastníků, kteří zastávají různé role ve vzdělávacím systému, a hledání většinové shody. Poslední setkání se uskutečnilo 17. května a debatovala se témata:
Zatímco předchozí dubnové setkání bylo ve znamení rekapitulace činnosti středního článku podpory za uplynulé dva měsíce, tentokrát se na online setkání 17. května probíraly zásadní otázky, které vyplynuly z předchozích debat se zástupci Nadace Partnerství 2030+.
První z nich se věnovala oblasti „Jak poznáme, že střední článek dobře funguje“, a to v krátkodobém horizontu pilotáže do roku 2023, i z dlouhodobého pohledu do roku 2030. Především je nutné stanovit měřitelné indikátory, podle kterých bude možné úspěch či neúspěch posoudit.
Další diskutovanou oblastí bylo pojetí odpovědnost za zlepšování vzdělávacích výsledků a rovných šancí žáků.
A v neposlední řadě se diskutovalo také o budoucím ukotvení středního článku ve vzdělávací soustavě. Zda má fungovat jako samosprávná organizace, jako součást státní správy, případně zda má mít ještě jinou právní formu. K uvedeným oblastem zaznělo hodně návrhů a komentářů, které se budou diskutovat na dalším červnovém panelu.
Jaroslav Jirásko je koordinátorem středního článku podpory pro okres Semily. Po 21 letech, které strávil na základní škole K. V. Raise v Lázních Bělohrad jako ředitel, se rozhodl pro změnu. Jak sám říká, ve středním článku by měli být lidé z praxe, kteří rozumějí školám a jejich potřebám. Žádní úředníci.
O tom, jak hodnotí uplynulý rok ovlivněný pandemií, proč se rozhodl pro změnu a co může pro školy udělat v roli koordinátora, se dočtete v následujícím rozhovoru v Lidových novinách.
Jednadvacet let byl ředitelem základní školy v Lázních Bělohrad, kde se snažil systematicky měnit konzervativní pohledy na vzdělávání. Usiluje o moderní, progresivní, inovativní a otevřenou školu. Od března 2021 působí na pozici koordinátora středního článku podpory v okrese Semily. Tyto střední články vznikají v souladu s dokumentem pro rozvoj vzdělávací soustavy v ČR Strategie 2030+ a zatím jde o pilotní projekt. „Chceme být nejbližším partnerem a pomocníkem ředitelů, ne jejich nadřízení,“ říká Jaroslav Jirásko.
Velmi těžký. Jako ředitel školy jsem pasivně sledoval, že jsme v podstatě kvůli pandemii museli popřít principy, na nichž jako škola fungujeme. My si za normálních okolností zakládáme na otevřenosti, spolupráci. Vždy máme otevřené dveře pro rodiče, běžně si chodíme jako učitelé do hodin na náslechy, podporujeme mezitřídní a meziročníkové projekty. To vše jsme museli opustit. I když se pak děti vrátily k prezenční výuce, bylo nutné zachovávat homogenní skupiny a do školy nikoho cizího nepouštět. Když jsem pořád někde sháněl roušky a respirátory a ráno kontroloval žáky, aby si dezinfikovali ruce, došlo mi, že mě ta práce vlastně přestává těšit.
A nebylo to jen pandemií, ale i celkovou únavou, přece jen jsem ředitelem naší školy už 21 let. Po celou dobu mám skvěle nastavenou spolupráci se starostou, vycházíme si vstříc, on se o školu zajímá a já se snažím, aby šlo všechno hladce. Jenže starosta – stejně jako já – už zvažuje konec působení ve funkci. Každopádně když se objevila nabídka začít pilotovat střední článek podpory škol, neváhal jsem.
Nově jsem teď koordinátorem středního článku podpory pro okres Semily. Stále ještě na část úvazku pracuji jako ředitel a na část coby koordinátor, musím ještě svou školu „dotáhnout“ do konce školního roku. Mimochodem ten název mi přijde hrozně krkolomný a vlastně jsem si přál ho změnit. Jenže tenhle název je ukotven ve Strategii 2030+ a nedá se měnit. Jak už jsem zmínil, jde o pilotní projekt na dva roky do roku 2023, poté se má postupně celoplošně rozšiřovat. Výhledově do roku 2030 vzniknou tyto buňky víceméně na úrovni okresů: tak, jak to je navrženo v dokumentu Strategie 2030+.
Střední články by měly sloužit i jako podpora zřizovatelů, a tady si myslím, že můžeme hodně prospět. Pokud bude zřizovatel potřebovat metodickou podporu, pomoc s hodnocením kvality školy a práce ředitele, můžeme mu výrazně ulehčit život, stejně jako při všemožné administrativě, která je s provozováním škol spojená.
Velkým problémem českých škol je to, že zřizovatel platí ředitele, rozhoduje o odměnách a dalších věcech, ale ředitel je přitom zodpovědný za realizaci vzdělávací politiky, tedy zjednodušeně za to, „jak se ve škole učí“. Zřizovatel především chce, aby budova byla v pořádku a rodiče spokojení, jelikož právě rodiče představují voličskou základnu. Ti ale mnohdy kvůli svým konzervativním představám spíš brzdí posun školy směrem k větší kvalitě. A máme tu problém, protože ředitel, který se snaží zavádět progresivní metody, může vzbudit nevoli rodičů, a být dokonce odvolán. Tady může střední článek pomoci jako jakýsi mediátor a také jako nositel a zprostředkovatel kritérií kvality.
Navíc mnozí zřizovatelé opravdu nejsou žádnými experty na školství a tápou v tom, jak se vůbec pozná, zda je škola v jejich obci dobrá, nebo ne, a kam by se případně měla posouvat. Pokud je v malém městě jedna škola a starosta je – dejme tomu – stavební inženýr, může mu střední článek poskytnout kritéria, pomoci s hodnocením práce školy a ředitele, poskytnout podporu při konkurzech na ředitelské místo, a tím přispět k tomu, aby se v regionech sjednotil pohled na to, co to znamená „dobré vzdělávání“. 72 % obcí, které zřizují školu, mají méně než dva tisíce obyvatel. A tyto malé obce podporu a pomoc často opravdu potřebují. Naším cílem je pomoci samosprávám, aby pro své školy byly skutečně dobrými zřizovateli. Jak totiž víme, regionální rozdíly i rozdíly mezi jednotlivými školami jsou v ČR doslova propastné.
Konkrétně můžeme podat pomocnou ruku například v otázkách administrativy, účetnictví, pracovních smluv… Každopádně můžeme školám zprostředkovat právní poradenství v oblasti školské legislativy a pracovního práva, protože po něm ředitelé volají hodně. Právní poradenství bude zajišťováno přímo z MŠMT. Můžeme škole nabídnout nebo zprostředkovat služby například mentorů, supervizorů či koučů, kteří mohou učitelům pomáhat v jejich profesním rozvoji. Pravdou je, že mnohé školy si toto jsou schopny zařídit už dnes. Hodně ředitelů v tom ale zatím nevidí smysl, a my věříme, že když s nimi o tom budeme mluvit a tu možnost jim nabídneme, nakonec ji rádi využijí.
Doufám, že ne, to totiž není cílem. My nepřebíráme žádné jejich pravomoci. Nejsme jejich nadřízení, můžeme ale být jejich nejbližšími partnery. Kdysi v 90. letech existovaly školské úřady, které mimo jiné školám ve svém okrese zajišťovaly servis například v oblasti mezd, pracovních i dalších smluv a všelijaké administrativy. Potom přišla reforma a všechny školy povinně získaly právní subjektivitu, což přineslo mnoho pozitiv, ale také mnoho starostí zejména malým školám, pro něž je všechna ta administrativa velmi náročná. Dá se očekávat, že o služby středního článku podpory budou mít největší zájem právě malé školy, pro ty velké budeme plnit spíš roli jakéhosi informačního a právního servisu. Například ve chvíli, kdy vyjde nějaké nové ministerské nařízení, nebudou muset ředitelé tápat. Ozvou se nám, my posbíráme jejich dotazy či výhrady a předáme je na MŠMT, a obráceně.
Ve studiích a mezinárodních srovnáních se jasně ukazuje, že české školství je velmi decentralizované a atomizované, a čeští ředitelé mají snad nejvíc autonomie a svobody v Evropě. Naším úkolem není tuto autonomii omezovat, protože si jí čeští ředitelé považují, a navíc se ukazuje, že alespoň podle mezinárodních srovnání nevede ke zhoršování výsledků ve vzdělávání. Na co si ale ředitelé stěžují, je přehlcenost nejrůznějšími administrativními a správními povinnostmi. Chceme je odbřemenit, aby se mohli opravdu stát pedagogickými lídry, a nikoliv především „správci budov“. Různé obdoby středních článků fungují v mnoha zemích, které by nám mohly být vzorem, jako je třeba Nizozemsko, Finsko nebo Norsko.
Cílem jejich působení v Česku by mělo být zvýšení kvality vzdělávání a také srovnání rozdílů mezi školami a regiony tak, aby se slabší školy alespoň přiblížily těm průměrným. Nicméně to jsou zatím představy MŠMT o tom, jak by to jednou mohlo fungovat. Úkolem první fáze pilotního pro jektu je zjištění potřeb škol a sbírání zpětné vazby z obou směrů.
Pořádně se do toho pustíme v srpnu a září. Teď nám práci značně komplikuje covid a online prostředí. Pro dobrou spolupráci je nutné se setkat s aktéry osobně, což teď není možné, a konference přes Teams mají svoje limity. Plánuji tedy hned, jak to půjde, jednotlivé aktéry – tedy školy, zřizovatele atd. – navštívit osobně a probrat s nimi, co je trápí a jak bychom jim mohli být nápomocni. Máme výhodu, že si nyní náplň práce do značné míry určujeme sami. Aktuálně hledáme lidi do týmu. Potřebujeme, aby to byli nejen odborníci z praxe, ale také aby byli rovnoměrně rozprostření v regionu. Takže vyhlašujeme výběrová řízení, navazujeme kontakty, pročítáme životopisy a tak dál. A mezi tím si nastavujeme indikátory a kritéria pro svoun práci, které budeme po dvou letech vyhodnocovat. Musejí být tím pádem snadno měřitelné. Dám příklad: zjistíme, že průměrný ředitel dnes například třetinu své pracovní doby stráví administrativou, a naším cílem může být, aby tento poměr klesl za dva roky třeba na desetinu. Pak si můžeme říct, zda se nám to podařilo, a pokud ne, tak co tomu stálo v cestě.
Nerovnosti mezi regiony a jednotlivými školami jsou obrovské a opatření kolem koronaviru je samozřejmě ještě zdůraznily. Například u nás ve škole probíhá distanční výuka podle mého názoru velmi dobře, dokonce se nám podařilo zapojit i některé typy dětí, které prostě milují práci na počítači a ve škole při prezenční výuce jsou méně úspěšné. Pak se ale dočtu v médiích, že podle dat České školní inspekce snad 150 ředitelů škol žádnou distanční výuku během těch mnoha měsíců nenastartovalo, což je jejich velké selhání a v některých případech budou odvoláni.
Věřím, že kdyby střední článek podpory škol už loni touto dobou fungoval, výrazně by ubylo zmatku a školy by od začátku dostaly podporu, jakou potřebovaly a potřebují. Věřím, že ve chvílích, kdy se překotně zavíraly a zase otevíraly školy, byli mnozí ředitelé zmatení a nejistí v tom, co se od nich očekává. Samozřejmě je to jen „kdyby“, ale umím si představit, že bychom dokázali zprostředkovat a zdůvodnit ministerská doporučení a pomohli je jednotlivým ředitelům uvést do praxe.
Ano, je to tak. Kdybych v možný přínos projektu nevěřil, nikdy bych do toho nešel. Opravdu jsem přesvědčený o tom, že pro školy i stát je výhodné, když mezi jednotlivými řediteli a ministerstvem bude fungovat jakási spojka. Je to velká šance na zlepšení komunikace a pochopení mezi jednotlivými aktéry ve školství. Mám štěstí, že jsem navštívil mnoho zahraničních škol a viděl, jak jim podobné instituce mohou být ku pomoci. Ve Skandinávii koordinátoři, jako jsem teď já, do- podrobna znají školy ve svém regionu, znají ředitele, učitele; vědí přesně, s čím se jaká škola potýká. Mluví o „svých“ školách s takovou láskou, nadšením a respektem k jejich potřebám, až je to dojemné. Byl bych šťastný, kdybychom to v roce 2030 měli u nás v ČR podobně.
Možná, protože byrokracie spojená s řízením školy je samozřejmě úmorná a nikdo si nepřeje, aby ještě bobtnala. Náš cíl je ale právě opačný. Střední článek nebudou tvořit žádní úředníci, budou to lidé z praxe, místní lídři, kteří rozumějí školám a jejich potřebám. Navíc by vznik středního článku měl vést i k revizi úředníků na obecních úřadech, jejichž školské odbory jsou právě ta čirá úředničina. Jako ředitel naprosto chápu frustraci z toho, když neustále musíte vyplňovat nějaké – a mnohdy dokola stále ty samé – údaje do několika tabulek, jednou pro MŠMT, jednou pro obecní úřad, jednou pro kraj… Chceme zjistit, které ty papíry ředitele nejvíc zatěžují, a pomoci jim s nimi.
V pondělí 3. května přijal náměstek hejtmana Dan Ramzer se svými kolegy z odboru školství krajského úřadu v Liberci zástupce Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Hlavním tématem společné schůzky bylo, jak jinak, školství. Náměstci ministra, paní Zuzana Matušková a pan Jaromír Beran, spolu s paní Martinou Běťákovou z oddělení podpory škol zde představili střední článek podpory a plány na pomoc školám a zřizovatelům, zároveň se diskutovalo o tom, jak si vedou místní školy, co se daří a co je naopak třeba posílit.
Jeden ze dvou pilotních okresů středního článku podpory – Semilsko – se totiž nachází v Libereckém kraji, a tak je počáteční mapování „terénu“ velmi cenné, zejména pro tým podpory, který zde začíná působit. Setkání bylo nejenom velmi příjemné, ale i vstřícné a především konstruktivní. Krajský úřad nabídl ministerstvu úzkou spolupráci a aktivní zapojení, což je pro zdejší působení středního článku podpory naprosto klíčové.
Následující den, 4. května, se s aktivitami středního článku podpory seznámili na on-line webináři také samotní zřizovatelé mateřských a základních škol v okrese Semily. Kolegové z ministerstva objasnili roli středního článku, která spočívá v podpoře nikoli řízení. Tým odborníků bude poskytovat pomoc školám a zřizovatelům v metodické a legislativní oblasti, propojovat místní aktéry ve vzdělávání, koordinovat výměnu zkušeností a příkladů dobré praxe. Zřizovatelům nabídne zejména metodickou pomoc v oblasti konkurzů na ředitele škol, jejich odměňování, jmenování i odvolání, poskytne pomocnou ruku při strategickém plánování vzdělávání v obci, poradí, jak hodnotit školy a mnohé další.
K dotazům nejen na aktivity středního článku podpory MŠMT můžete využít e-mail: stredniclanek@msmt.cz.
V okrese Semily začínají poskytovat podporu školám v pilotáži středního článku dva metodici:
-> Petra Rakoušová
-> a Josef Halama.
Nové kolegy Vám nyní představíme.
Petra Rakoušová se bude soustředit především na podporu a rozvoj mateřských a prvostupňových základních škol.
Vystudovala učitelství pro 1. stupeň základních škol na Technické univerzitě v Liberci a speciální pedagogiku na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. Vždy s přihlédnutím k metodikám stávajícím, trendovým či moderním, individuálním potřebám dětí i rodičů a s potřebnou empatií.
Petra Rakoušová se aktivně podílela na tvorbě metodických materiálů projektu Klokanovy školky 2020, založila Centrum kolegiální podpory v Turnově, působí jako lektorka a metodička programu Začít spolu a jako speciální pedagog v oboru logopedie.
Pracovní motto Petry Rakoušové:
"Cílem vzdělání a moudrosti je, aby člověk viděl před sebou jasnou cestu života, po ní opatrně vykračoval, pamatoval na minulost, znal přítomnost a předvídal budoucnost." J. A. Komenský
Josef Halama je absolvent magisterského studia speciální pedagogiky a v rámci celoživotního studia programu Speciální pedagogika se zaměřením na poruchy chování na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.
Z akreditovaných programů má kurzy Feuersteinova instrumentálního obohacení FIE – I, Prevence šikanování na školách, Tvorba a využití individuálního vzdělávacího plánu, Psychiatrické minimum pro pedagogické pracovníky, Jak komunikovat s dítětem nebo Výchovné přístupy k dětem a mladistvým s rizikovým chováním.
Pracovní motto Josefa Halamy:
„Nemá smysl se ptát jestli, má smysl se ptát jak.“
Je to tady! Školáci (zatím jen někteří) budou dnes v pondělí 12. dubna opět startovat do škol. Přestože návrat dětí do lavic provázejí mimořádná opatření, věříme, že pedagogům i rodičům se alespoň částečně uleví a školáci se už těší.
Protože návrat do škol je téma, které doslova hýbe republikou, střední článek podpory připravil pro ředitele mateřských a základních škol konzultace v rámci pilotních okresů Semily a Svitavy. Že to byla trefa do černého, se ukázalo ještě před konzultací samotnou. Po odeslání pozvánky na akci a informačního balíčku začalo přicházet velké množství dotazů.
Nejinak tomu bylo 8. dubna při konzultaci, na kterou se přihlásilo 120 účastníků. Ředitelé ocenili, že se mohou optat na konkrétní případy z jejich školy a ujasnit si, jak mají postupovat.
Dotazy se týkaly především:
S ohledem na důležitost a pro bezproblémový začátek fungování škol zorganizoval střední článek podpory následující den ještě dvě obdobná on-line setkání také pro členy Asociace ředitelů základních škol.
Všechny informace k testování včetně letáčků, videí a FAQ najdete ve zjednodušené podobě na www.testovani.edu.cz.
K dotazům můžete využít také e-mail: stredniclanek@msmt.cz.
Držíme Vám palce!
Tým středního článku podpory se 6. dubna sešel se členy odborného panelu, kteří zastávají různé role ve vzdělávacím systému, aby je informoval o tom, jak si po dvou měsících vede pilotáž v okresech Svitavy a Semily.
Především bylo zapotřebí střední článek personálně obsadit, což se daří a věříme i dařit bude, protože některá výběrová řízení ještě pokračují. Tým organizuje konzultace k aktuálním tématům, kde ředitelům mateřských a základních škol odpovídá na přímé dotazy, které je momentálně „pálí“ (např. k distanční výuce, zápisům dětí do škol), a další on-line debaty jsou na obzoru.
Podařilo se získat podporu ze strany Místních akčních skupin a Místních akčních plánů rozvoje vzdělávání, což jsou významní aktéři ve vzdělávání, kteří svůj školský terén znají jako málokdo. Jejich zástupci nabídli střednímu článku podpory maximální součinnost a spolupráci. Co víc si přát?
Dva měsíce je poměrně krátká doba, ale stihlo se toho hodně. Střední článek podpory se formuje do finální podoby, sbírá zpětnou vazbu a důležitá data z regionu, monitoruje, vyhodnocuje a komunikuje o svých aktivitách s těmi, kteří mají k tématu co říct.
Dnešní diskuse se týkala nejenom rekapitulace uplynulého období, ale i dalších plánů. Mezi ty, které se odehrají snad v brzké době, patří individuální návštěvy škol a zřizovatelů. Přibližování se školám je pro střední článek podpory naprosto zásadní. A je třeba zmínit také stanovení měřitelných indikátorů, které nám pomohou ukázat, jestli se v rámci pilotáže posouváme kupředu.
Své případné dotazy nám můžete kdykoliv posílat na e-mail stredniclanek@msmt.cz.
Gratulujeme a máme obrovskou radost, že se PaedDr. Michal Černý stane ředitelem odboru základního vzdělávání a mládeže na MŠMT. Po panu Jaroslavu Jiráskovi je to již druhý člen vedení Asociace ředitelů základních škol České republiky, který posílí systémové řady MŠMT!
Věříme, že díky svým dlouholetým praktickým zkušenostem z vedení ZŠ Klánovice pomůže školám v republice, jejich ředitelům a pedagogům a tím i žákům a studentům, lépe prosperovat. Jeho cílem dosud bylo propojovat profesní problematiku školského managementu s problematikou pedagogů z terénu a řešení otázek koncepce vzdělávacího systému a řízení vzdělávacích procesů, ale i větší a přímější aktivizace rodičů a zákonných zástupců dětí.
Klíčová opatření Strategie 2030+ tak mají dalšího podporovatele a pracovníka, který pomůže jejich realizaci a tím i proměně českého školství k lepšímu.
Střední článek podpory ve dnech 25. a 26. března představil své plány ředitelům základních a mateřských škol v semilském a svitavském regionu, které byly vybrány pro pilotáž.
Právě tady bude tým středního článku poskytovat pomoc v metodické a legislativní oblasti, která ředitelům svazuje ruce čím dál víc, propojovat místní aktéry ve vzdělávání a koordinovat výměnu zkušeností, příkladů dobré praxe a zpětnou vazbu mezi jednotlivými školami, zřizovateli a ministerstvem.
Hlavní myšlenka naší práce:
„Podpora škol všude tam, kde ji potřebují, aby měly volné ruce a dostatek času i energie na kvalitní pedagogickou práci.“
Tým středního článku
To je mantra týmu středního článku pro následující dva roky. Bude se jednat skutečně o podporu nikoli řízení. Ředitelům nabídneme koncentrovanou pomoc při zachování autonomie škol i role zřizovatelů. Podpoříme pestrost a rozmanitost dané oblasti a zároveň se zasadíme o to, aby každé dítě dostalo kvalitní vzdělání v místě, kde žije.
Své případné dotazy nám můžete kdykoliv posílat na e-mail stredniclanek@msmt.cz.
Ve středu 24. března představili zástupci středního článku podpory své poslání a plány dalším významným aktérům ve vzdělávání v regionech Semily a Svitavy. Pozvaní byli z řad Místních akčních skupin (MAS), Místních akčních plánů rozvoje vzdělávání (MAP) a účastnili se také zástupci Národního pedagogického institutu ČR.
„Mise“ středního článku v pilotním projektu, který právě odstartoval a poběží dva roky, spočívá:
Místní aktéři totiž mají důležité informace a bohaté zkušenosti z praxe, své území znají nejlépe a přesně vědí, jak je možné pomoc zacílit. Je zapotřebí, aby organizace, které mají vzdělávání pod patronátem, spojily své síly, aby mohla být podpora systémová a netříštila se. České školství má hodně bolístek a potřebuje komplexní pomoc. Střední článek bude zastávat podpůrnou roli a koordinovat spolupráci se všemi, kteří mohou školám v tomto ohledu pomoci.
Své případné dotazy nám můžete kdykoliv posílat také na e-mail stredniclanek@msmt.cz.
Máte chuť a odhodlání pomáhat českému školství? Hledáte smysluplnou a různorodou práci? Máte bohaté zkušenosti z oblasti vzdělávacího systému? Pak pro Vás máme zajímavý tip: hledáme metodika středního článku podpory pro okres Semily.
Motivační dopis se strukturovaným životopisem (včetně uvedení telefonního čísla a e-mailové adresy), zasílejte:
Neváhejte a přihlaste se, lhůta pro podávání žádostí je do 26. 3. 2021.
Zápisy budoucích prvňáčků do základních škol a dětí do mateřských škol jsou na obzoru. Ty letošní proběhnou distančně, bez přítomnosti dětí stejně jako vloni. Covid-19 zaběhnuté způsoby mění. K tomuto tématu přichystal tým středního článku podpory pro ředitele v okresech Semily a Svitavy konzultace: 9. března 2021 k zápisům do mateřských škol a 10. března 2021 do základních škol.
Zájem o obě akce byl značný, účastnilo se vždy kolem 40 ředitelů a ředitelek a otázek během on-line setkání padlo hodně. Týkaly se nejenom samotných zápisů, ale i momentálně palčivých témat - testování dětí a očkování pedagogů. Prostor k diskuzi je přínosný obzvlášť v této náročné době. Jsme proto rádi, že můžeme tímto způsobem ředitelům pomoci. Konzultace, to nejsou jen otázky a odpovědi, někdy přináší i zajímavé inspirace. Například možnost přichystat pro rodiče a děti virtuální den otevřených dveří školky.
10. března 2021, online
Ti, kteří se nemohli účastnit, nemusí zoufat. Akci jsme nahrávali a videa najdete níže. MŠMT také připravilo podklady související se zápisy do MŠ a ZŠ, které najdete na metodickém portálu www.edu.cz v databázi metodických materiálů.
Zápisy k předškolnímu vzdělávání se konají dle § 34 školského zákona v období od 2. května do 16. května 2021.
Aby se mohly mateřské školy na realizaci zápisu včas připravit a o průběhu zápisu mohly informovat rodiče s dostatečným předstihem, vydává MŠMT metodické doporučení k zápisům do MŠ:
Své případné dotazy nám můžete posílat také na e-mail stredniclanek@msmt.cz.
Ještě nedávno by nám to připadalo jako sci-fi: Předškoláci se od 1. března 2021 povinně vzdělávají distančním způsobem. Mateřské školy se z důvodu protiepidemických opatření uzavřely a „výuka“ dětí se přesunula do domácího prostředí. Ministerstvo školství, mládež a tělovýchovy (MŠMT) se snaží pomoci mateřským školám pomocí aktivit středního článku podpory online konzultacemi a vydanými doporučeními k distanční výuce.
Je to zcela nová situace pro děti, rodiče a mateřské školy. Abychom „mateřinkách“ pomohli, podpořili je a zároveň od nich získali zpětnou vazbu, uspořádal tým středního článku podpory 3. března 2021 on-line konzultaci pro ředitelky pilotních okresů - Semily a Svitavy. Není nad to, když můžete vše společně probrat, doptat se a podělit se o zkušenosti s kolegyněmi a kolegy. O akci byl zájem, debaty se účastnilo téměř 50 ředitelek. Konzultovalo se o 106. Dotazy se týkaly zejména způsobu zadávání aktivit předškolákům, jak komunikovat s rodiči, co zapisovat do třídních knih, jak by měl probíhat výdej obědů a další.
Mateřské školy mají k dispozici materiál MŠMT:
Doporučení pro vzdělávání distančním způsobem v mateřské škole. Zde se přehledně uvádí vše potřebné.
Máte-li k tématu dotaz, pište nám na stredniclanek@msmt.cz.
Věříme, že distanční výuka své poslání splní a že tento náhradní způsob vzdělávání brzo vystřídá návrat do mateřských škol.
Závěrem motto k podpoře aktivit zaměstnancům nejen mateřských škol:
„Tím, že učíme jiné, učíme sebe.“
— Seneca
Novou posilou středního článku podpory škol a zřizovatelů je Jaroslav Jirásko. Seznamte se prosím. Pedagog, dlouholetý ředitel základní školy, lektor a mentor v jedné osobě. Člověk, který dlouhodobě a systematicky mění konzervativní pohledy na vzdělávání a propaguje moderní a inovativní trendy.
Jeho motto mnohé napoví:
„Přestaňme už řešit, co učit, ale bavme se o tom, jak učit.“ Co víc si pro naše školství přát.
Jaroslav Jirásko odstartoval v pilotním projektu středního článku podpory 1. března 2021 a bude působit v okrese Semily, kde povede tým odborníků. Společně budou školám poskytovat podporu v oblasti, managementu, správy organizace, legislativy optimalizace procesů, výkaznictví atd. Hlavním cílem je snižovat nepedagogickou a administrativní zátěž škol, předávat důležité informace a zprostředkovávat komunikaci mezi ministerstvem, školami i zřizovateli daného regionu. Smyslem této pomoci je, aby ředitelé a ostatní členové vedení škol měli volnější ruce a dostatek času i energie, který mohou věnovat tomu nejdůležitějšímu ve své profesi: kvalitní pedagogické práci.
Jaroslav Jirásko působí dvacet jedna let jako ředitel základní školy v Lázních Bělohrad, je viceprezidentem Asociace ředitelů základních škol a zakládajícím členem Učitelské platformy. Publikuje v časopisech Řízení školy, Učitelské noviny a v internetovém magazínu Rodiče vítáni. V médiích vystupuje jako komentátor a glosátor českého školství, specializuje se na profesní portfolia a strategické řízení výuky. Má bohaté zahraniční zkušenosti z Finska, Velké Británie, Rakouska, Polska, Nizozemska a Chorvatska, je členem několika expertních skupin Národního pedagogického institutu ČR. Jeho profesní zkušenosti, moderní pohled, chuť a odhodlání dávají tušit, že má pilotní projekt středního článku v okrese Semily dobře našlápnuto.
Martina Běťáková je duší středního článku podpory. Stála u jeho zrodu, vytvářela jeho koncepci, vybírala kolegy do týmu a soustavně ho posunuje kupředu. Ředitelé škol a zřizovatelé pilotních okresů ji dobře znají a vědí, že se na ni mohou spolehnout. Zpětná vazba od nich vypovídá za vše. Školy nám píší, že možnosti konzultací se středním článkem jsou pro ně k „nezaplacení“ a nejlepší pomoc, kterou za poslední roky dostaly. Podpora školám a zřizovatelům je pro M. Běťákovou, vedoucí Oddělení podpory škol, srdeční záležitost.
Martina Běťáková vystudovala Katolickou teologickou fakultu Univerzity Karlovy a zajímavostí je, že byla jednou z prvních žen, které mohly na této nejstarší fakultě v oboru katolická teologie také odpromovat. Poté působila jako pedagog na Dívčí katolické střední škole v Praze, jako zástupce ředitele ZŠ a MŠ Psáry a manažer soukromé Základní školy Navis. Vede Rodinné centrum Dolní Jirčany, kde provozují dětskou skupinu a mikrojesle. Od roku 2009 působila jako lektorka kurzů efektivního rodičovství a od roku 2016 přednáší efektivní komunikaci v diplomových kurzech společnosti Montessori. Bohaté zkušenosti má také v roli veřejného zřizovatele. Od roku 2014 je místostarostkou obce Psáry, kde má na starost školství a neformální vzdělávání. Měla příležitost stát u zrodu úplně nové moderní školy pro 21. století. Aby s každodenním životem škol i žáky zůstala v kontaktu, vrátila se od letošního školního roku alespoň na jeden den opět do třídy a vyučuje na druhém stupni výchovu k občanství.
V roce 2019 Martina nastoupila na MŠMT, kde se v rámci oddělení strategie a analýz podílela na tvorbě Strategie vzdělávací politiky ČR 2030+. Možnost vést pilotáž středního článku a koordinovat podporu školám a zřizovatelům pro ni byla velkou výzvou a příležitostí. Zúročila tak své zkušenosti z praxe, samosprávy i studia, snahu o koncepčnost práce, která nepostrádá pestrost, strategické plánování, komunikační a organizační schopnosti a dovednost pružně reagovat na okamžité výzvy. Jak sama říká, ráda by svým nasazením přispěla ke zvyšování kvality našich škol. Energii a odhodlání jí k tomu dodávají dcera Františka a syn Toník.
Vzdělané a konkurenceschopné Česko, které obstojí v dynamickém a neustále se měnícím světě 21. století, to je cílem nové české Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+.
Vláda dnes schválila klíčový dokument pro české školství, kterým je Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2030+ (dále Strategie 2030+). Dokument předložil ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga, jehož rezort se věnoval přípravě bezmála dva roky.
Úkolem Strategie 2030+ je jasně stanovit směr rozvoje školství a priority investic na dalších deset let. Cílem je modernizovat vzdělávací systém Česka v oblasti regionálního školství, zájmového a neformálního vzdělávání a celoživotního učení, připravit ho na nové výzvy a zároveň řešit problémy, které v českém školství přetrvávají. Strategie 2030+ má dva hlavní strategické cíle. První se zaměřuje na proměnu obsahu a způsobu vzdělávání, druhý na snižování nerovností v přístupu ke vzdělávání a rozvoj potenciálu všech dětí. Cesty k realizaci těchto cílů představují jednotlivé strategické linie, kterých je celkem pět – proměna samotného vzdělávání, problematika nerovností, podpora pedagogů, zvýšení odborných kapacit, důvěry a vzájemné spolupráce a zajištění stabilního financování.
A k jakým konkrétním krokům by mělo v průběhu dekády dojít? Ministerstvo chce zmodernizovat, vybavit a metodicky vést školy, zavést digitální technologie a podpořit inovace, provzdušnit objem učiva a realizovat nové metody přípravy a hodnocení žáků tak, aby získali znalosti, dovednosti a postoje využitelné v osobním, profesním i občansky zodpovědném životě. V rámci intervencí se ministerstvo chce také zásadním způsobem věnovat přípravě nových a podpoře stávajících pedagogů, profesionalizaci ředitelů škol nebo snížení administrativní zátěže škol.
Na všech těchto tématech se shodla odborná i široká veřejnost, která se do přípravy strategie zapojila. Práce na Strategii 2030+ byly zahájeny v roce 2018. V lednu roku 2019 byla ministrem školství ustavena osmičlenná externí expertní skupina pod vedením prof. Arnošta Veselého, která v rámci participativního procesu tvorby připravila výchozí dokument Hlavní směry vzdělávací politiky ČR 2030+. V listopadu roku 2019 představilo MŠMT tento materiál na veřejné konferenci a do konce roku 2019 probíhala jeho veřejná konzultace. V lednu 2020 zahájil tým MŠMT práce na samotném textu Strategie 2030+ a na formulacích klíčových opatření vedoucích k naplnění cílů. Proces tvorby strategie na jaře 2020 ovlivnila pandemie, která omezila plánované veřejné akce. Přesto se v červnu podařilo uskutečnit třídenní on-line konferenci, kterou v přímém přenosu či ze záznamu sledovalo více než 8 700 lidí. V následující veřejné on-line konzultaci obdrželo MŠMT téměř 450 podnětů od všech aktérů vzdělávání – žáků, rodičů, pedagogů, ředitelů škol, vedení obcí a měst, podnikatelského i neziskového sektoru, odborníků i široké veřejnosti.
„Jsem rád, že se podařilo tento klíčový dokument připravit takto transparentně a otevřeně. Ministerstvo využívalo pestrou paletu komunikačních nástrojů, včetně sociálních sítí. Cílem bylo, aby jak odborná, tak i široká veřejnost byla co možná nejvíce informována o budoucích plánech v oblasti vzdělávacího systému ČR a mohla tyto plány sama aktivně ovlivnit. Jsem velmi potěšen, že je tolik lidí, kteří chtějí přispět a změnit školství k lepšímu. Nejen expertní skupině a kolegům z ministerstva, ale také všem lidem, kteří se zapojili, a věřím, že budou zapojovat i nadále, patří můj velký dík,“ komentoval přípravu strategie ministr Robert Plaga.
„Chceme, aby se podařilo vytyčené cíle Strategie 2030+ naplnit, a proto postupujeme projektově. Jsou stanovena tři implementační období, která budou mít jasně určeny své konkrétní cíle s harmonogramem, výstupy a indikátory, díky kterým bude možno zhodnotit jejich plnění.“
Strategii 2030+ včetně karet opatření je možné stáhnout na webu MŠMT a www.edu.cz. Aktuality a další informace naleznete také na facebookovém profilu Strategie 2030+.
Pro karty opatření v 1. implementačním období vybrána následující prioritní témata:
