Cíl implementační karty:
Zvýšit kvalitu vzdělávání ve strukturálně postižených krajích s důrazem na zvýšení účasti dětí v předškolním vzdělávání, metodickou podporu škol vzdělávajících vysoký podíl sociálně znevýhodněných žáků a jejich zřizovatelů.
Český vzdělávací systém je charakteristický výraznými nerovnostmi v kvalitě škol – a to v podobě regionálních nerovností i nerovností uvnitř regionů – které do velké míry determinují individuální vzdělávací výsledky a vedou k omezení rovnosti šancí na dosažení kvalitního vzdělání. Přetrvávajícím problémem je i velká závislost výsledků vzdělávání na socioekonomickém a kulturním statusu rodiny žáka a závislost vzdělanostních drah na rodičovských aspiracích. Důsledkem je, že diferenciace škol podle socioekonomického a kulturního statusu rodičů vede k omezenému pedagogickému optimismu části českých učitelů – tedy důvěře, že v prostředí s kumulací žáků s nižším statusem lze výsledky žáků ze znevýhodňujícího prostředí posilovat.
Důležitou roli ve vyrovnávání nerovností ve vzdělávání hraje předškolní vzdělávání. To má podle zahraničních studií výrazný vliv na rozvoj předpokladů úspěšnosti začlenění dětí ze znevýhodněného prostředí do základních škol a další úspěšnost v životě. Pozitivní vliv je však evidován zejména v případech, kdy docházka trvá dva a více roků a je dostatečně kvalitní. Investice do kvalitních předškolních programů pro sociálně znevýhodněné děti mohou mít během života jedinců 7–10násobnou návratnost ve zvýšení školní úspěšnosti, vyšší zaměstnanosti, nižší nemocnosti a kriminalitě. Pozitivní efekty se přitom přenášejí i na rodiny podpořených dětí. V dostupných datech, včetně výzkumů realizovaných na území České republiky, ze sociálně znevýhodněných oblastí jsou dva roky školní docházky při kontrole dalších faktorů (vzdělání rodičů, lokalita, věk, etnicita) asociovány s vyšší úspěšností přechodu do standardních základních škol i přechodu na střední školu. Posílení předškolní docházky může být jednou z metod omezení problému školních odkladů.
V Karlovarském a Ústeckém kraji, kde je ve srovnání s ostatními kraji menší problém s kapacitami, je nutné zvažovat cesty, jak zapojit větší část dětí, často ze znevýhodněného prostředí, do předškolního vzdělávání. Podobně další indikátory jako podíl odkladů a předčasné odchody ukazují, že největší problémy lze hledat v kraji Karlovarském a Ústeckém. Zároveň jsou to kraje s nejvyšším podílem žáků vstupujících do oborů s výučním listem. Mezinárodní šetření i výběrová zjišťování realizovaná Českou školní inspekcí ukazují, že ve většině z nich mají nejvyšší výsledky žáci z Prahy a nejnižší žáci právě z Ústeckého kraje. Karlovarský kraj je specifický případ, jelikož se v naprosté většině šetření pohybuje na spodních příčkách s Ústeckým krajem (Výběrové zjišťování 2017, šetření gramotností, TIMSS, PIRLS, PISA kromě roku 2018). Podobná data dokladují i průměrné dosahované výsledky z jednotných přijímacích zkoušek na střední školu i maturitních zkoušek.
Právě v Ústeckém a Karlovarském kraji se kombinuje řada problémů, které mohou být důvodem, ale zároveň klíčem ke zlepšení situace. V České republice je extrémně silná závislost mezi socioekonomickým zázemím dítěte a vzdělávacími výsledky, tj. dosažené vzdělávací výsledky žáků jsou ovlivněny jejich rodinným zázemím a místem bydliště. V Karlovarském a Ústeckém kraji jsou nejenom rodiče s nízkým socioekonomickým statusem, ale přidává se k tomu řada sociálních problémů – nekvalitní bydlení, exekuce atd.
Na druhou stranu, analýza na úrovni ORP poodkrývá komplexnější obraz, kde stále existují významné rozdíly uvnitř krajů a mohou existovat i mezi jednotlivými částmi obcí a školami. Některé obce pozici sociálně znevýhodněných rodin dále komplikují vyčleňováním na okraj vzdělávacího procesu (segregace).
Ve výstupech vzdělávání se výrazně negativně odchylují Karlovarský a Ústecký kraj. Výsledky těchto krajů v PISA se zde pohybují okolo či pod úrovní 450 bodů, zatímco výsledky nejlepších krajů se pohybují okolo či nad úrovní hodnoty 500. Socioekonomický status dnes v testech PISA vysvětluje přes 40 % rozdílů v celkových výsledcích krajů. Existuje tak velký potenciál pro snížení krajových nerovností zlepšením kvality vzdělávací soustavy tím, že budeme usilovat o snížení závislosti mezi socioekonomickým statusem jednotlivých žáků a jejich výsledky.
Cílem opatření je prostřednictvím komplexního systému podpory pro nejohroženější školy, které se potýkají s heterogenními kolektivy, nedostatečným zázemím v podobě podpůrných profesí a v důsledku s podprůměrnými výsledky vzdělávání, přispět k naplnění cíle „Snížení regionálních nerovností v dosahovaných výsledcích vzdělávání a snížení závislosti výsledků vzdělávání na sociálním statusu rodiny“.
V regionech dlouhodobě vykazujících nižší vzdělávací výsledky je nutné podpořit rozvoj kompetencí pedagogů v oblastech, které směřují ke schopnosti vzdělávat různorodé kolektivy dětí a rozvíjet potenciál žáků se sociálním a jiným znevýhodněním s důrazem na párovou výuku, posílení metodiky spolupráce s podpůrnými profesemi (asistenti pedagogů, speciální pedagogové, školní psycholog atd.) a s terénními pracovníky nestátních neziskových organizací.
Programy DVPP budou pořádané na zakázku pro celý pedagogický sbor a rozšíření profesního rozvoje nad rámec stávajícího DVPP o ukázkové hospitace (i ve formě videonahrávek s následným rozborem vedeným odborníkem) a stáže na jiných školách. Větší prostor bude dán sdílení zkušeností ze vzdělávacích programů s kolegy. Programy budou zacíleny i na rozšíření supervize a koučování, obsahově pak budou v nabídce DVPP akcentovány nové trendy v pedagogice a jednotlivých oborech.
Výběr škol bude realizován NPI ČR ve spolupráci s ČŠI. Na identifikaci nejpotřebnějších škol bude obsahově navazovat nabídka pro takto vybrané školy v podobě komplexního DVPP, práce s jejich zřizovatelem, rodiči, pomoc s dotacemi atd.
Opatření budou realizována v souladu s aktivitou v implementační kartě ke střednímu článku, který by po pilotní fázi měl být nositelem těchto činností.
Dojde k vytvoření a využívání modulárního programu cílené podpory pro školy v obcích s vyšším počtem sociálně vyloučených lokalit a segregovaných škol a dále škol vzdělávajících vyšší podíl žáků s odlišným mateřským jazykem. V místech realizace (Ústecký a Karlovarský kraj) budou vytvořeny personální kapacity v rámci NPI ČR, které budou schopny zajistit koordinaci podpory (v budoucnu tato úloha přejde na střední článek podpory, v pilotní fázi ověřování středního článku by bylo vhodné, aby ověřoval i tuto úlohu). Kmenoví zaměstnanci NPI ČR budou ve spolupráci s ČŠI kontaktovat vytipované školy s nabídkou podpory. V rámci poskytnuté podpory budou hledat vhodné formy DVPP, zajistí nebo zprostředkují DVPP. Dále budou koordinovat rozhodné aktéry v území (škola, zřizovatel, OSPOD, NNO) v oblasti.
V aktivitě bude podpořeno navýšení kapacit odborných pozic zajišťujících podporu pedagogickým pracovníkům, tj. mzdové prostředky zajišťující možnost zaměstnat speciální pedagogy, školní asistenty atd. Podpora bude určena pro školy mající nevyšší míru zatížení socioekonomickým statusem žáků a pro školy vzdělávající vyšší podíl žáků s odlišným mateřským jazykem.
Bude provedena analýza potřebnosti počtu absolventů magisterských studijních programů vysokých škol pro obsazení poptávaných podpůrných pedagogických pozic ve školách a školských zařízeních. Cílem je zjištění, zda stávající kapacity vysokých škol jsou dostatečné. Pokud nikoli, bude výstupem i návrh řešení.
| Období realizace | 2021–2023 |
| Financování | SR – v rámci činnosti resortu a OP JAK |
| Výstupy | Počet zasažených škol, počet pedagogických pracovníků vzdělávaných v rámci tematicky zaměřeného DVPP, počet zasažených zřizovatelů |
Etnická segregace je rizikovým jevem prohlubujícím diferenciaci v rámci vzdělávací soustavy. V základním školství jsou stále školy vzdělávající více jak třetinu romských žáků a některé s převahou romských žáků. Jen v malém množství případů je tato koncentrace vysvětlitelná prostorovou segregací. Studie ukazují, že k segregačním tendencím může vést účelové využívání spádovosti ve městech, doporučování „lehčích“ (z pohledu vnímané pověsti) základních a bývalých praktických škol a hromadné přesuny žáků z majoritní popu- lace, pokud počet žáků z minorit překročí kritickou hranici (cca 20 % i méně). Dalším faktorem přechodu do bývalých praktických či segregovaných škol bývá důsledek nárůstu školních absencí a souvisejícího zhoršeného prospěchu.
Cílem je posílení metodické podpory zřizovatelům škol v oblasti regulace spádovosti se zaměřením na tvorbu map a dostupnost dat o segregaci ve školství. Vyšší metodická podpora bude zajištěna i školským poradenským zařízením a bude posílena jejich kontrola a revize práce v oblastech, kde se segregace vyskytuje. Cílem klíčové aktivity je snížení míry segregace.
V aktivitě bude pravidelně aktualizována a využívána pro práci se zřizovateli mapa spádovosti pro jednotlivá území, která identifikuje rizikově nastavené spádové obvody umožňujících vznik segregovaných škol. Mapa bude využívána jako informační zdroj pro zřizovatele, školy a zákonné zástupce (bude se jednat o veřejná data) i jako nástroj pro další úpravy školské soustavy v rámci řízení o zápisu do rejstříku škol a školských zařízení.
Nastaven bude i postup spolupráce klíčových aktérů v území. Toto know-how (spojené jak s konkrétními zaměstnanci, kteří se budou podílet na realizaci projektu, tak na úrovni organizací – NPI ČR a MŠMT) bude následně využito při zavádění středního článku podpory. Do realizace aktivity budou zapojeny i další externí subjekty zabývající se prací se zřizovateli v oblasti vzdělávání.
| Období realizace | 2021–2023 |
| Financování | SR – v rámci činnosti resortu a OP JAK |
| Výstupy | Počet zřizovatelů, kteří jsou příjemcem metodické podpory při snižování segregace. |
Cílem opatření je napomoci zvýšit účast dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí na předškolním vzdělávání jako prevence možného školního neúspěchu a včasnými opatřeními redukovat dopad rizikových faktorů na straně rodiny. Jedním z důvodů neúčasti na předškolním vzdělávání je existence objektivních finančních bariér přístupu ke vzdělávání.
Jedním z klíčových faktorů, který může pomoci zvýšit účast dětí na předškolním vzdělávání, je úhrada stravného. To by mohlo přivést děti, které se ho neúčastní kvůli finanční situaci rodičů. Z dostupných dat navíc plyne, že stravování ve školních zařízeních má pozitivní dopady na začlenění dítěte do kolektivu, školní docházku. Pozitivní vliv obědů zdarma pro děti z chudých rodin pak reflektují zejména ředitelé mateřských škol, kdy 70 % z nich pozorovalo zlepšení docházky, 60 % jejich výsledky a zvýšil se i počet chudších dětí v MŠ (37 %), část dětí tedy MŠ pravidelně nenavštěvuje právě kvůli finanční náročnosti.
V aktivitě dojde k rozšíření dotačního programu „Podpora školního stravování žáků základních škol“ o cílovou skupinu dětí navštěvující mateřské školy v Ústeckém a Karlovarském kraji a navýšení jeho alokace.
| Období realizace | 2021–2023 |
| Financování | SR – v rámci činnosti resortu a ESF, v návrhu rozpočtu SR zajištěno pro rok 2021 navýšení o 20 mil. Kč. Na období 2022–2023 zahrnuto v návrhu SDV. |
| Výstupy | Úprava dotačního programu na podporu stravného ve školách a jeho rozšíření o mateřské školy a jeho zacílení na Karlovarský a Ústecký kraj |
Důležitým faktorem je ale i spolupráce rodiny a školy v oblasti předškolního vzdělávání. V této souvislosti je potřeba zvyšovat informovanost rodičů o přínosech předškolního vzdělávání pro jejich děti a jejich aktivní zapojení do vzdělávání. Tyto aktivity jsou zajišťovány převážně nestátními neziskovými organizacemi, proto je nutné navázat úzkou spolupráci s místními NNO při aktivizaci rodičů dětí, které nenavštěvují předškolní vzdělávání, a informovat je o možnosti úhrady nákladů na stravu a terénní sociální práci. Podpořena bude i koordinace aktivit s aktéry v území (škola, zřizovatel, OSPOD, NNO), např. v oblasti case managementu, práce s rodinami, sociálně aktivizačních služeb atd.
V současnosti jsou tyto aktivity podporovány ve vztahu integrace romské menšiny skrze dotační program MŠMT („Podpora integrace romské menšiny“). Cíl výzvy bude tedy nově rozšířen na zajištění integrace dětí, žáků a mládeže ze socioekonomicky znevýhodněných rodin prostřednictvím projektů nestátních neziskových organizací, na podporu vzdělávání dětí, přípravu na úspěšnou školní docházku, podporu spolupráce rodiny a školy a na preventivní působení na předčasné ukončování vzdělávání žáků.
| Období realizace | 2020–2023 |
| Financování | SR – v rámci činnosti resortu, ESF navýšení alokace příslušné výzvy o 20 000 000 Kč – bude nárokováno na roky 2022–2023. |
| Výstupy | Úprava a rozšíření dotačního programu Podpora integrace romské menšiny a jeho zacílení na Karlovarský a Ústecký kraj s navýšením alokace |
Cílem opatření je posílení pedagogických kapacit v Karlovarském a Ústeckém kraji, který dlouhodobě vykazuje nejvyšší podíl nekvalifikovaných pedagogů. Jedním z důvodů horších výsledků některých regionů a škol je koncentrace nedostatku kvalifikovaných a kvalitních pedagogů. Nejpalčivější je problém v Karlovarském kraji, kde je 12,5 % pedagogů bez kvalifikace a nedostatek odborně kvalifikovaných specialistů (např. speciální pedagog, školní psycholog). Důvodem tohoto stavu je mj. fakt, že v Karlovarském kraji nepůsobí vysoká škola připravující učitele a jsou zde celkově omezené možnosti, jak dosáhnout vysokoškolského vzdělání. Absolventi středních škol odjíždějí za terciárním vzděláním do jiných měst, kde po ukončení studií ve velké míře zůstávají. Karlovarský kraj zároveň vykazuje nejvyšší průměrný věk učitelů ze všech krajů ČR (48,7 let).
Cílem opatření je poskytnout finanční motivaci čerstvým absolventům k nástupu do škol v Karlovarském a Ústeckém kraji v podobě náborového příspěvku.
Cílem aktivity je poskytnout finanční motivaci čerstvým absolventům (do 5 let od získání kvalifikace) vysokých škol (kvalifikovaným pedagogickým pracovníkům) k nástupu do škol v Karlovarském a Ústeckém kraji v podobě náborového příspěvku. Náborový příspěvek je standardní nástroj personální politiky, který je hojně využíván i ve veřejném sektoru (Policie ČR, Armáda ČR, Česká pošta) a je navázán na dlouhodobé působení podpořeného v dané pozici (závazek působit 5 let). Pro plně kvalifikované začínající učitele a absolventy studia učitelství, kteří začnou působit ve školách v Karlovarském a Ústeckém kraji, bude připravena výzva financovaná z prostředků MŠMT se spoluúčastí krajů. Motivační příspěvek bude poskytnut po zkušení době v plné výši. Při předpokládané roční podpoře maximálně 100 začínajících učitelů – absolventů částkou 100 000 Kč.
| Období realizace | 2021–2023 |
| Financování | SR – v rámci činnosti resortu a ESF. Bude nárokováno pro roky 2022–2023. |
| Výstupy | Výzva |
Z důvodu omezené časové působnosti této implementační karty nebyla věnována zvýšená pozornost všem relevantním tématům, která s kvalitou vzdělávání nejen ve strukturálně postižených krajích souvisí. Těmito té- maty jsou zejména prevence předčasných odchodů ze vzdělávání, kvalita učňovského vzdělávání ve vazbě na inovaci oborové soustavy středního odborného vzdělávání a další.
Vyhodnotit přínosy programů a činnost zakotvit jako jednu z aktivit středního článku podpory.
Vyhodnotit přínosy aktivity a činnost zakotvit jako jednu z aktivit středního článku podpory.
Vyhodnotit přínosy aktivity a rozhodnout o jejím případném celorepublikovém zaměření.
Vyhodnotit přínosy aktivity a rozhodnout o jejím pokračování. V návaznosti na vyhodnocení jednotlivých opatření dojde k jejich případné revizi a plošnému rozšíření do ostatních krajů České republiky.
Ústecký a Karlovarský kraj
Cíl implementační karty:
Zvýšit kvalitu vzdělávání ve strukturálně postižených krajích s důrazem na zvýšení účasti dětí v předškolním vzdělávání, metodickou podporu škol vzdělávajících vysoký podíl sociálně znevýhodněných žáků a jejich zřizovatelů.
Cíl implementační karty:
Zvýšit kvalitu vzdělávání ve strukturálně postižených krajích s důrazem na zvýšení účasti dětí v předškolním vzdělávání, metodickou podporu škol vzdělávajících vysoký podíl sociálně znevýhodněných žáků a jejich zřizovatelů.
