Disparity

Cíl implementační karty:
Zvýšit kvalitu vzdělávání ve strukturálně postižených krajích s důrazem na zvýšení účasti dětí v předškolním vzdělávání, metodickou podporu škol vzdělávajících vysoký podíl sociálně znevýhodněných žáků a jejich zřizovatelů.



Tabulka opatření a klíčových aktivit

Číslo opatření / aktivityPopis opatření / aktivityTermín realizaceStav plnění
Opatření č. 1Komplexní podpora pro školy v obcích s vyšším podílem dětí a žáků ohrožených sociálním vyloučením v Karlovarském a Ústeckém kraji
Klíčová aktivita 1.1Posílení odborné kapacity a kompetence pro práci s různorodými skupinami dětí a žáků01/2021 -12/2023Tento obrázek nemá vyplněný atribut alt; název souboru je v_realizaci.png.
Opatření č. 2Omezení segregačních tendencí v základním školství
Klíčová aktivita 2.1Metodická podpora zřizovatelů v oblasti regulace spádovosti 01/2021 -12/2023 Tento obrázek nemá vyplněný atribut alt; název souboru je v_realizaci.png.
Opatření č. 3Zvýšení účasti dětí na předškolním vzdělávání v Karlovarském a Ústeckém kraji
Klíčová aktivita 3.1Odstranění objektivní finanční bariéry bránící v přístupu ke vzdělávání 01/2021 -01/2022Tento obrázek nemá vyplněný atribut alt; název souboru je v_realizaci.png.
Klíčová aktivita 3.2Podpora spolupráce rodiny a školy 01/2021 -06/2023 Tento obrázek nemá vyplněný atribut alt; název souboru je v_realizaci.png.
Opatření č. 4Cílená finanční podpora nástupu čerstvých absolventů do pedagogické praxe ve školách v Karlovarském a Ústeckém kraji
Klíčová aktivita 4.1Finanční motivace čerstvým absolventům k nástupu do škol v Karlovarském a Ústeckém kraji 01/2021 -03/2023 Tento obrázek nemá vyplněný atribut alt; název souboru je v_realizaci.png.

Zdůvodnění potřebnosti

Český vzdělávací systém je charakteristický výraznými nerovnostmi v kvalitě škol – a to v podobě regionálních nerovností i nerovností uvnitř regionů – které do velké míry determinují individuální vzdělávací výsledky a vedou k omezení rovnosti šancí na dosažení kvalitního vzdělání. Přetrvávajícím problémem je i velká závislost výsledků vzdělávání na socioekonomickém a kulturním statusu rodiny žáka a závislost vzdělanostních drah na rodičovských aspiracích. Důsledkem je, že diferenciace škol podle socioekonomického a kulturního statusu rodičů vede k omezenému pedagogickému optimismu části českých učitelů – tedy důvěře, že v prostředí s kumulací žáků s nižším statusem lze výsledky žáků ze znevýhodňujícího prostředí posilovat.

Důležitou roli ve vyrovnávání nerovností ve vzdělávání hraje předškolní vzdělávání. To má podle zahraničních studií výrazný vliv na rozvoj předpokladů úspěšnosti začlenění dětí ze znevýhodněného prostředí do základních škol a další úspěšnost v životě. Pozitivní vliv je však evidován zejména v případech, kdy docházka trvá dva a více roků a je dostatečně kvalitní. Investice do kvalitních předškolních programů pro sociálně znevýhodněné děti mohou mít během života jedinců 7–10násobnou návratnost ve zvýšení školní úspěšnosti, vyšší zaměstnanosti, nižší nemocnosti a kriminalitě. Pozitivní efekty se přitom přenášejí i na rodiny podpořených dětí. V dostupných datech, včetně výzkumů realizovaných na území České republiky, ze sociálně znevýhodněných oblastí jsou dva roky školní docházky při kontrole dalších faktorů (vzdělání rodičů, lokalita, věk, etnicita) asociovány s vyšší úspěšností přechodu do standardních základních škol i přechodu na střední školu. Posílení předškolní docházky může být jednou z metod omezení problému školních odkladů.

V Karlovarském a Ústeckém kraji, kde je ve srovnání s ostatními kraji menší problém s kapacitami, je nutné zvažovat cesty, jak zapojit větší část dětí, často ze znevýhodněného prostředí, do předškolního vzdělávání. Podobně další indikátory jako  podíl odkladů a předčasné odchody ukazují, že největší problémy lze hledat   v kraji Karlovarském a Ústeckém. Zároveň jsou to kraje s nejvyšším podílem žáků vstupujících do oborů s výučním listem. Mezinárodní šetření i výběrová zjišťování realizovaná Českou školní inspekcí ukazují, že ve většině z nich mají nejvyšší výsledky žáci z Prahy a nejnižší žáci právě z Ústeckého kraje. Karlovarský kraj je specifický případ, jelikož se v naprosté většině šetření pohybuje na spodních příčkách s Ústeckým krajem (Výběrové zjišťování 2017, šetření gramotností, TIMSS, PIRLS, PISA kromě roku 2018). Podobná data dokladují i průměrné dosahované výsledky z jednotných přijímacích zkoušek na střední školu i maturitních zkoušek.

Právě v Ústeckém a Karlovarském kraji se kombinuje řada problémů, které mohou být důvodem, ale zároveň klíčem ke zlepšení situace. V České republice je extrémně silná závislost mezi socioekonomickým zázemím dítěte a vzdělávacími výsledky, tj. dosažené vzdělávací výsledky žáků jsou ovlivněny jejich rodinným zázemím a místem bydliště. V Karlovarském a Ústeckém kraji jsou nejenom rodiče s nízkým socioekonomickým statusem, ale přidává se k tomu řada sociálních problémů – nekvalitní bydlení, exekuce atd.

Na druhou stranu, analýza na úrovni ORP poodkrývá komplexnější obraz, kde stále existují významné rozdíly uvnitř krajů a mohou existovat i mezi jednotlivými částmi obcí a školami. Některé obce pozici sociálně znevýhodněných rodin dále komplikují vyčleňováním na okraj vzdělávacího procesu (segregace).

Ve  výstupech vzdělávání se výrazně negativně odchylují Karlovarský a Ústecký kraj. Výsledky těchto krajů  v PISA se zde pohybují okolo či pod úrovní 450 bodů, zatímco výsledky nejlepších krajů se pohybují okolo či nad úrovní hodnoty 500. Socioekonomický status dnes v testech PISA vysvětluje přes 40 % rozdílů v celkových výsledcích krajů. Existuje tak velký potenciál pro snížení krajových nerovností zlepšením kvality vzdělávací soustavy tím, že  budeme usilovat o snížení závislosti mezi socioekonomickým statusem jednotlivých žáků a jejich výsledky.

Soubor opatření a klíčových aktivit

Opatření č. 1 Komplexní podpora pro školy v obcích s vyšším podílem dětí a žáků ohrožených sociálním vyloučením v Karlovarském a Ústeckém kraji

Cílem opatření je prostřednictvím komplexního systému podpory pro nejohroženější školy, které se potýkají s heterogenními kolektivy, nedostatečným zázemím v podobě podpůrných profesí a v důsledku s podprůměrnými výsledky vzdělávání, přispět k naplnění cíle „Snížení regionálních nerovností v dosahovaných výsledcích vzdělávání a snížení závislosti výsledků vzdělávání na sociálním statusu rodiny“.

V regionech dlouhodobě vykazujících nižší vzdělávací výsledky je nutné podpořit rozvoj kompetencí pedagogů v oblastech, které směřují ke schopnosti vzdělávat různorodé kolektivy dětí a rozvíjet potenciál žáků se sociálním a jiným znevýhodněním s důrazem na párovou výuku, posílení metodiky spolupráce s podpůrnými profesemi (asistenti pedagogů, speciální pedagogové, školní psycholog atd.) a s terénními pracovníky nestátních neziskových organizací.

Programy DVPP budou pořádané na zakázku pro celý pedagogický sbor a rozšíření profesního rozvoje nad rámec stávajícího DVPP o ukázkové hospitace (i ve formě videonahrávek s následným rozborem vedeným odborníkem) a stáže na jiných školách. Větší prostor bude dán sdílení zkušeností ze vzdělávacích programů s kolegy. Programy budou zacíleny i na rozšíření supervize a koučování, obsahově pak budou v nabídce DVPP akcentovány nové trendy v pedagogice a jednotlivých oborech.

Výběr škol bude realizován NPI ČR ve spolupráci s ČŠI. Na identifikaci nejpotřebnějších škol bude obsahově navazovat nabídka pro takto vybrané školy v podobě komplexního DVPP, práce s jejich zřizovatelem, rodiči, pomoc s dotacemi atd.

Opatření budou realizována v souladu s aktivitou v implementační kartě ke střednímu článku, který by po pilotní fázi měl být nositelem těchto činností.

Klíčová aktivita 1.1  Posílení odborné kapacity a kompetence pro práci s různorodými skupinami dětí a žáků

a) Realizace cílených programů vzdělávání formou DVPP podle potřeb školy – práce s heterogenními kolektivy, omezování školní neúspěšnosti, strategické řízení školy, vzdělávání pro pedagogické pracovníky   s cílem eliminace stereotypů.
  • zvyšování dovednosti učitelů identifikovat a reagovat na individuální potřeby dětí  a  žáků  (podpora dynamické diagnostiky na úrovni  školní práce,  formativního  hodnocení  a  metod,  které  zvyšují  autonomii  dětí  a  žáků,  dovednost  pracovat  s  chybou  a  podporují  spolupráci      a well-being)
  • podpora  spolupráce  učitelů  a  dalších  profesí  v  rámci  školy  (např.   spolupráce  mezi  učitelem   a asistentem pedagoga)
  • cílené vzdělávání zaměřené na rozvoj  jazykových dovedností dětí a žáků s romským etnolektem a obecně dětí a žáků ohrožených chudším jazykovým kódem včetně systematického rozšiřování slovní zásoby, která je nezbytná pro úspěch ve vzdělávání
  • cílené vzdělávání zaměřené na rozvoj jazykových dovedností dětí a žáků s odlišným mateřským jazykem včetně systematického rozšiřování slovní zásoby, která je nezbytná pro úspěch ve vzdělávání

Dojde k vytvoření a využívání modulárního programu cílené podpory pro školy v obcích s vyšším počtem sociálně vyloučených lokalit a segregovaných škol a dále škol vzdělávajících vyšší podíl žáků s odlišným mateřským jazykem. V místech realizace (Ústecký a Karlovarský kraj) budou vytvořeny personální kapacity v rámci NPI ČR, které budou schopny zajistit koordinaci podpory (v budoucnu tato  úloha přejde na střední článek podpory,     v pilotní fázi ověřování středního článku by bylo vhodné, aby ověřoval i tuto úlohu). Kmenoví zaměstnanci NPI ČR budou ve spolupráci s ČŠI kontaktovat vytipované školy s nabídkou podpory. V rámci poskytnuté podpory budou hledat vhodné formy DVPP,  zajistí nebo zprostředkují DVPP.  Dále budou koordinovat  rozhodné aktéry v území (škola, zřizovatel, OSPOD, NNO) v oblasti.

b)  Cílená podpora navýšení kapacit podpůrných pedagogických pozic

V aktivitě bude podpořeno navýšení kapacit odborných pozic zajišťujících podporu pedagogickým pracovníkům, tj. mzdové prostředky zajišťující možnost zaměstnat speciální pedagogy, školní asistenty atd. Podpora bude určena pro školy mající nevyšší míru zatížení socioekonomickým statusem žáků a pro školy vzdělávající vyšší podíl žáků s odlišným mateřským jazykem.

c)  Výzkumné šetření ke stavu zajištění dostatku absolventů v podpůrných pedagogických pozicích

Bude provedena analýza potřebnosti počtu absolventů magisterských studijních programů vysokých škol pro obsazení poptávaných podpůrných pedagogických pozic ve školách a školských zařízeních. Cílem je zjištění, zda stávající kapacity vysokých škol jsou dostatečné. Pokud nikoli, bude výstupem i návrh řešení.

d)  Spolupráce státu a aktérů ve vzdělávání, včetně zřizovatelů a jejich metodická podpora
  • case management a koordinace aktérů pracujících s konkrétními rodinami (školy, OSPOD, neziskové organizace, úřady práce, pediatři, psychosociální služby)
  • sdílení pozic odborně kvalifikovaných specialistů (např. speciální pedagog, školní psycholog apod.) dotační poradenství
  • sdílení dobré praxe, vysvětlování výhod inkluzivního vzdělávání
  • spolupráce s neziskovým sektorem (např. sbírka počítačů či vytvoření platformy/fondu, ve kterém se bude sbírat technika na sdílení)
  • podpora dětí a žáků se zdravotním znevýhodněním a jejich přístupu ke speciálnímu vybavení pro zapojení do vzdělávání
  • ve spolupráci se zřizovateli škol (dialog se SMO ČR a SMS ČR v hledání pozitivních příkladů praxe) alokování dostatečných finančních prostředků pro školy a školská zařízení na pořízení a průběžnou obnovu vybavení a zajištění dostatečné digitální infrastruktury škol.
Období realizace2021–2023
FinancováníSR – v rámci činnosti resortu a OP JAK
VýstupyPočet zasažených škol, počet pedagogických pracovníků vzdělávaných v rámci tematicky zaměřeného DVPP, počet zasažených zřizovatelů

Opatření č. 2 Omezení segregačních tendencí v základním školství

Etnická segregace je rizikovým jevem prohlubujícím diferenciaci v rámci vzdělávací soustavy.  V základním školství jsou stále školy vzdělávající více jak třetinu romských žáků a některé s převahou romských žáků. Jen v malém množství případů je tato  koncentrace vysvětlitelná  prostorovou segregací.  Studie ukazují, že k segregačním tendencím může vést účelové  využívání  spádovosti  ve  městech,  doporučování  „lehčích“  (z pohledu vnímané pověsti) základních a bývalých praktických škol a hromadné přesuny žáků z majoritní popu- lace, pokud počet žáků z minorit překročí kritickou hranici (cca 20 % i méně). Dalším faktorem přechodu do bývalých praktických či segregovaných škol bývá důsledek nárůstu školních absencí a souvisejícího zhoršeného prospěchu.

Klíčová aktivita 2.1 Metodická podpora zřizovatelů v oblasti regulace spádovosti

Cílem je posílení metodické podpory zřizovatelům škol v oblasti regulace spádovosti se zaměřením na tvorbu map a dostupnost dat o segregaci ve školství. Vyšší metodická podpora bude zajištěna i školským poradenským zařízením a bude posílena jejich kontrola a revize práce v oblastech, kde se segregace vyskytuje. Cílem klíčové aktivity je snížení míry segregace.

V aktivitě bude pravidelně aktualizována a využívána pro práci se zřizovateli mapa spádovosti pro jednotlivá území, která identifikuje rizikově nastavené spádové obvody umožňujících vznik segregovaných škol. Mapa bude využívána jako informační zdroj pro zřizovatele, školy a zákonné zástupce (bude se jednat o veřejná data) i jako nástroj pro další úpravy školské soustavy v rámci řízení o zápisu do rejstříku škol a školských zařízení.

Nastaven bude i postup spolupráce klíčových aktérů v území. Toto know-how (spojené jak s konkrétními zaměstnanci, kteří se budou podílet na realizaci projektu, tak na úrovni organizací – NPI ČR a MŠMT) bude následně využito při zavádění středního článku podpory. Do realizace aktivity budou zapojeny i další externí subjekty zabývající se prací se zřizovateli v oblasti vzdělávání.

Období realizace2021–2023
FinancováníSR – v rámci činnosti resortu a OP JAK
VýstupyPočet zřizovatelů, kteří jsou příjemcem metodické podpory při snižování segregace.

Opatření č. 3 Zvýšení účasti dětí na předškolním vzdělávání v Karlovarském a Ústeckém kraji

Cílem opatření je napomoci zvýšit účast dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí na předškolním vzdělávání jako prevence možného školního neúspěchu a včasnými opatřeními redukovat dopad rizikových faktorů na straně rodiny. Jedním z důvodů neúčasti na předškolním vzdělávání je existence objektivních finančních bariér přístupu ke vzdělávání.

Klíčová aktivita 3.1 Odstranění objektivní finanční bariéry bránící v přístupu ke vzdělávání

Jedním z klíčových faktorů, který může pomoci zvýšit účast dětí na předškolním vzdělávání, je úhrada stravného. To by mohlo přivést děti, které se ho neúčastní kvůli finanční situaci rodičů. Z dostupných dat navíc plyne, že stravování ve školních zařízeních má pozitivní dopady na začlenění dítěte do kolektivu, školní docházku. Pozitivní vliv obědů zdarma pro děti z chudých rodin pak reflektují zejména ředitelé mateřských škol, kdy 70 % z nich pozorovalo zlepšení docházky, 60 % jejich výsledky a zvýšil se i počet chudších dětí v MŠ (37 %), část dětí tedy MŠ pravidelně nenavštěvuje právě kvůli finanční náročnosti.

V aktivitě dojde k rozšíření dotačního programu „Podpora školního stravování žáků základních škol“ o cílovou skupinu dětí navštěvující mateřské školy v Ústeckém a Karlovarském kraji a navýšení jeho alokace.

Období realizace2021–2023
  FinancováníSR – v rámci činnosti resortu a ESF, v návrhu rozpočtu SR zajištěno pro rok 2021 navýšení o 20 mil. Kč. Na období 2022–2023 zahrnuto v návrhu SDV.
VýstupyÚprava dotačního programu na podporu stravného ve školách a jeho rozšíření o mateřské školy a jeho zacílení na Karlovarský a Ústecký kraj

Klíčová aktivita 3.2 Podpora spolupráce rodiny a školy

Důležitým faktorem je ale i spolupráce rodiny a školy v oblasti předškolního vzdělávání. V této souvislosti je potřeba zvyšovat informovanost rodičů o přínosech předškolního vzdělávání pro jejich děti a jejich aktivní zapojení do vzdělávání. Tyto aktivity jsou zajišťovány převážně nestátními neziskovými organizacemi, proto je nutné navázat úzkou  spolupráci s místními NNO při aktivizaci rodičů dětí, které nenavštěvují předškolní vzdělávání,  a informovat je o možnosti úhrady nákladů na stravu a terénní sociální práci. Podpořena bude i koordinace aktivit s aktéry v území (škola, zřizovatel, OSPOD, NNO), např. v oblasti case managementu, práce s rodinami, sociálně aktivizačních služeb atd.

V současnosti jsou tyto aktivity podporovány ve vztahu integrace romské menšiny skrze dotační program MŠMT („Podpora integrace romské menšiny“). Cíl výzvy bude tedy nově rozšířen na zajištění integrace dětí, žáků a mládeže ze socioekonomicky znevýhodněných rodin prostřednictvím projektů nestátních neziskových organizací, na podporu vzdělávání dětí, přípravu na úspěšnou školní  docházku, podporu spolupráce rodiny     a školy a na preventivní působení na předčasné ukončování vzdělávání žáků.

Období realizace2020–2023
  FinancováníSR – v rámci činnosti resortu, ESF navýšení alokace příslušné výzvy o 20 000 000 Kč – bude nárokováno na roky 2022–2023.
VýstupyÚprava a rozšíření dotačního programu Podpora integrace romské menšiny a jeho zacílení na Karlovarský a Ústecký kraj s navýšením alokace

Opatření č. 4  Cílená finanční podpora nástupu čerstvých absolventů do pedagogické praxe  ve školách   v Karlovarském a Ústeckém kraji

Cílem opatření je posílení pedagogických kapacit v Karlovarském a Ústeckém kraji, který dlouhodobě vykazuje nejvyšší podíl nekvalifikovaných pedagogů. Jedním z důvodů horších výsledků některých regionů a škol je koncentrace nedostatku kvalifikovaných a kvalitních pedagogů. Nejpalčivější je problém v Karlovarském kraji, kde je 12,5 % pedagogů bez kvalifikace a nedostatek odborně kvalifikovaných specialistů (např. speciální pedagog, školní psycholog). Důvodem tohoto stavu je mj. fakt, že v Karlovarském kraji nepůsobí vysoká škola připravující učitele a jsou zde celkově omezené možnosti, jak dosáhnout vysokoškolského vzdělání. Absolventi středních škol odjíždějí za terciárním vzděláním do jiných měst, kde po ukončení studií ve velké míře zůstávají. Karlovarský kraj zároveň vykazuje nejvyšší průměrný věk učitelů ze všech krajů ČR (48,7 let).

Cílem opatření je poskytnout finanční motivaci čerstvým absolventům k nástupu do škol v Karlovarském a Ústeckém kraji v podobě náborového příspěvku.

Klíčová aktivita 4.1 Finanční motivace čerstvým absolventům k nástupu do škol v Karlovarském a Ústeckém kraji

Cílem aktivity je poskytnout finanční motivaci čerstvým absolventům (do 5 let od získání kvalifikace) vysokých škol (kvalifikovaným pedagogickým pracovníkům) k nástupu do škol v Karlovarském a Ústeckém kraji v podobě náborového příspěvku. Náborový příspěvek je standardní nástroj personální politiky, který je hojně využíván i ve veřejném sektoru (Policie ČR, Armáda ČR, Česká pošta) a je navázán na dlouhodobé působení podpořeného v dané pozici (závazek působit 5 let). Pro plně kvalifikované začínající učitele a absolventy studia učitelství, kteří začnou působit ve školách v Karlovarském a Ústeckém kraji, bude připravena výzva financovaná z prostředků MŠMT se spoluúčastí krajů. Motivační příspěvek bude poskytnut po zkušení době v plné výši. Při předpokládané roční podpoře maximálně 100 začínajících učitelů – absolventů částkou 100 000 Kč.

Období realizace2021–2023
FinancováníSR – v rámci činnosti resortu a ESF. Bude nárokováno pro roky 2022–2023.
VýstupyVýzva

Návazná opatření

Z důvodu omezené časové působnosti této implementační karty nebyla věnována zvýšená pozornost všem relevantním tématům, která s kvalitou vzdělávání nejen ve strukturálně postižených krajích souvisí. Těmito té- maty jsou zejména prevence předčasných odchodů ze vzdělávání, kvalita učňovského vzdělávání ve vazbě na inovaci oborové soustavy středního odborného vzdělávání a další.

A)  Komplexní podpora pro školy v obcích s vyšším podílem dětí a žáků ohrožených sociálním vyloučením

Vyhodnotit přínosy programů a činnost zakotvit jako jednu z aktivit středního článku podpory.

B)   Omezení segregačních tendencí v základním školství

Vyhodnotit přínosy aktivity a činnost zakotvit jako jednu z aktivit středního článku podpory.

C)   Zvýšení účasti dětí na předškolním vzdělávání v Karlovarském a Ústeckém kraji

Vyhodnotit přínosy aktivity a rozhodnout o jejím případném celorepublikovém zaměření.

D)  Cílená finanční podpora nástupu čerstvých absolventů do pedagogické praxe a jejich návratu do Karlovarského kraje

Vyhodnotit přínosy aktivity a rozhodnout o jejím pokračování. V návaznosti na vyhodnocení jednotlivých opatření dojde k jejich případné revizi a plošnému rozšíření do ostatních krajů České republiky.

Územní zaměření

Ústecký a Karlovarský kraj

Cíl implementační karty:

Zvýšit kvalitu vzdělávání ve strukturálně postižených krajích s důrazem na zvýšení účasti dětí v předškolním vzdělávání, metodickou podporu škol vzdělávajících vysoký podíl sociálně znevýhodněných žáků a jejich zřizovatelů.

Aktuality k této kartě jsou připravovány.


Vláda schválila novou Strategii vzdělávací politiky ČR do roku 2030+, která pomůže školám, žákům i učitelům

19. 10. 2020

Praha, 19. 10. 2020 -Vzdělané a konkurenceschopné Česko, které obstojí v dynamickém a neustále se měnícím světě 21. století, to je cílem nové české Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+. Vláda dnes schválila klíčový dokument pro české školství, kterým je Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2030+ (dále Strategie 2030+). Dokument předložil ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga, jehož rezort více

Zobrazit všechny aktuality

Cíl implementační karty:
Zvýšit kvalitu vzdělávání ve strukturálně postižených krajích s důrazem na zvýšení účasti dětí v předškolním vzdělávání, metodickou podporu škol vzdělávajících vysoký podíl sociálně znevýhodněných žáků a jejich zřizovatelů.


Indikátory k této kartě jsou připravovány.

Skip to content