Cookie Consent by Free Privacy Policy website

3.2 Adaptace kapacity a zaměření školních programů

edu.cz > Národní plán obnovy v gesci MŠMT > Komponenty NPO v gesci MŠMT > 3.2 Adaptace kapacity a zaměření školních programů

Tato komponenta Národního plánu obnovy přispívá k řešení výzev v oblasti terciárního a základního a nižšího sekundárního vzdělávání. Na úrovni terciárního vzdělávání se aktivity zaměřují na zvýšení kapacit univerzit, přizpůsobení studijních programů novým formám učení a modernizaci vzdělávání v oblasti lékařské a farmaceutické vědy. Na úrovni základního a středního vzdělávání se tato komponenta zaměřuje na řešení rostoucích nerovností ve vzdělávání poskytováním vícevrstvé podpory školám v obtížných podmínkách, doučování pro žáky ohrožené školním neúspěchem a posilování pedagogů pracovat s heterogenními třídami.



3.2.1 Transformovat vysoké školy s cílem adaptace na nové formy učení a v odpovědi na měnící se potřeby trhu práce v post-covidové obnově

  • Cílem reformy je zvýšit kapacity vysokých škol a přizpůsobit strukturu studijních programů novým trendům a měnícím se potřebám trhu práce, zejména v souvislosti s vývojem v oblasti digitálních technologií.
  • V rámci Národního plánu obnovy budou transformovány formy i obsah vysokoškolského vzdělávání. Tyto procesy urychlí přechod vysokých škol k novým, zejména digitálním formám výuky. Díky investicím v oblasti informačních systémů a technologií bude možné na vysokých školách zvýšit podíl kombinovaného (blended learning) anebo distančního vzdělávání. Velký důraz bude kladen rovněž na zvyšování kvalifikace akademických pracovníků v oblasti využívání informačních technologií.
  • Komponenta 3.2 bude reagovat na aktuální i budoucí potřeby trhu práce prostřednictvím dvou úzce propojených aktivit. Díky Národnímu plánu obnovy bude možné podpořit nejen tvorbu nových profesně zaměřených studijních programů, ale i nové studijní programy zaměřené na progresivní obory. V rámci komponenty 3.2 by mělo vzniknout minimálně 20 nových profesně zaměřených studijních programů.
  • Důležitou oblastí podpory bude tvorba studijních programů v progresivních oborech. V rámci této aktivity budou vytvořeny nové profesně i akademicky zaměřené studijní programy v rychle se rozvíjejících oborech. Relevantnost a kvalitu podaných návrhů bude hodnotit odborná komise. Oblasti zaměření studijních programů stanoví MŠMT v souladu s evropskými a národními strategiemi. MŠMT bude u této oblasti výrazně podporovat interdisciplinární propojování napříč sektory a oblastmi vzdělávání. V souladu s požadavky Evropské komise bude vytvořeno minimálně 15 nových studijních programů v progresivních oborech.
  • Další neméně důležité aktivity budou zaměřeny na problematiku celoživotního vzdělávání. Národní plán obnovy umožní v rámci komponenty 3.2 financovat tvorbu nových programů celoživotního vzdělávání, kurzů zaměřených na rozšiřování dovedností (upskilling) i rekvalifikace (reskilling) a kurzů vedoucích k získání odborných způsobilostí potřebných pro získání kvalifikací dle Národní soustavy kvalifikací (NSK), a to i ve vazbě na aktuální vývoj v oblasti microcredentials. V rámci této oblasti bude vytvořeno minimálně 20 nových kurzů.
  • MŠMT plánuje podpořit i společné projekty veřejných vysokých škol. Společné projekty veřejných vysokých škol budou zaměřené na naplnění cílů, jejichž dosažení vyžaduje spolupráci všech vysokých škol. Společné projekty budou zaměřené zejména na problematiku digitalizace studijních agend a rozvoj v oblasti microcredentials.

Aktuality k 3.2.1 Transformování vysokých škol



3.2.2 Podpora škol

  • Cílem aktivity je zvýšit kvalitu vzdělávání prostřednictvím komplexního systému podpory pro nejohroženější školy, které vykazují nadprůměrné zastoupení žáků ze socioekonomicky znevýhodněného prostředí a často mají nedostatečné zázemí v podobě podpůrných profesí, což ve svém důsledku vede k nižším vzdělávacím výsledkům žáků. Bude využit modulární systém cílené podpory pro školy v obcích s vyšším počtem sociálně vyloučených lokalit a segregované školy a dále školy vzdělávající vyšší podíl žáků s odlišným mateřským jazykem. Aktivita zahrnuje posílení kompetencí pedagogických pracovníků pro práci s heterogenními skupinami žáků se zohledněním specifik jednotlivých skupin. Na základě zkušeností z ověření takto koncipované systematické podpory bude vytvořen návrh na financování škol dle indexu stanoveného kombinací několika indikátorů (například socioekonomické znevýhodnění žáků/školy, dosahované výsledky vzdělávání aj.).
  • Aktivita je určena základním a středním školám a školským zařízením (nejméně 400 subjektů). Souhrnné náklady za celé období realizace (2022-2025) činí 2 mld. Kč, které budou školám poskytnuty prostřednictvím nového institutu školského zákona, tzv. ad hoc normativu nebo prostřednictvím výzvy.

3.2.3 Doučování žáků škol

  • Cílem aktivity je podpořit žáky se slabším socioekonomickým zázemím a žáky ohrožených školním neúspěchem v důsledku nemožnosti realizovat prezenční výuku ve školách.  Ke snížení studijních výsledků došlo zejména u žáků, kteří se distančních forem výuky účastnili částečně nebo vůbec, a to v přímé souvislosti s nevyhovujícím domácím zázemím a nízkou motivací. Tento stav vede k dalšímu prohlubování nerovností mezi žáky, ale i školami. Doučování bude mít kromě složky vedoucí k doplnění znalostí a dovedností také významný socializační efekt.
  • Aktivita je určena základním a středním školám a školským zařízením. Souhrnné náklady za celé období realizace (2022-2023) činí 1 mld. Kč, které budou školám poskytnuty prostřednictvím nového institutu školského zákona, tzv. Ad hoc normativu nebo prostřednictvím výzvy.

Aktuality k 3.2.3 Doučování žáků škol

Vyhodnocení Národního plánu doučování (podzim 2021)

2. června proběhla panelová diskuse na téma Prevence digitální propasti, která poskytla expertní pohled na dané téma a přinesla informace pro základní školy střední školy a konzervatoře k využití finanční podpory prostřednictvím Národního plánu obnovy na prevenci digitální propasti. Debatu je m…
Více

3.2.4 Investice do rozvoje vybraných klíčových akademických pracovišť


KAMPUS ALBERTOV – BIOCENTRUM, vzdělávací centrum

  • Realizuje: Univerzita Karlova (UK)
  • Fakulty:
    • Přírodovědecká fakulta UK
    • 1. lékařská fakulta UK
    • Matematicko-fyzikální fakulta UK
  • Místo realizace: Praha 2 – Nové Město, Albertov
  • Užitková plocha celkem: 33 934 m2

Dostavba Kampusu Albertova je dokončením špičkového vzdělávacího centra UK, na kterém participují tři významné fakulty Univerzity Karlovy: Přírodovědecká, 1. lékařská a Matematicko-fyzikální.

Plánovaná dostavba dotváří charakter lokality Albertova jako „univerzitní čtvrti“, ve které se vzdělává a v rámci své výuky a výzkumu podílí přes 5 000 studentů.

Budovaná infrastruktura je investicí do budoucích generací odborníků a najdeme v ní:

  • laboratoře pro praktické vzdělávání (především v biomedicínských oborech, včetně studia infekčních onemocnění, specializací zaměřených na onkologická onemocnění, metabolické poruchy a civilizační choroby moderní doby),
  • zázemí společných výzkumných a servisních laboratoří se špičkovým technologickým vybavením,
  • seminární a přednáškové místnosti umožňující také online a hybridní formy výuky,
  • zázemí pro studenty i akademiky odpovídající standardům 21. století.

Budova Biocentra je koncipována jako centrum excelentní výuky s propojením na výzkum, tedy s důrazem na praktickou zkušenost při výchově budoucích expertů. Jejich uplatnění na trhu práce je jednak v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, ale také v biomedicínských aplikacích, farmaceutických a biotechnologických firmách, zdravotnictví, expertních organizacích i státní správě. Zpravidla se tak jedná o oblasti s vysokou přidanou společenskou hodnotou.


MEPHARED 2, budova fakult

  • Realizuje: Univerzita Karlova
  • Fakulty:
    • Lékařská fakulta v Hradci Králové
    • Farmaceutická fakulta v Hradci Králové
  • Místo realizace: Hradec Králové, území vymezené ul. Zborovská a areálem Fakultní nemocnice Hradec Králové
  • Užitková plocha celkem: 58 092 m2

Mephared 2 je projekt vybudování výukových a výzkumných prostor v jedné lokalitě pro více než 3 500 studentů Lékařské fakulty a Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové.   Spojením s již realizovanou první částí kampusu se tak vytvoří jedinečné vzdělávací centrum.  Bude integrovat výuku, výzkum a vývoj v lékařské a farmaceutické oblasti s přímým napojením na klinickou praxi. Ta probíhá ve spolupráci s Fakultní nemocnicí Hradec Králové a Fakultou vojenského zdravotnictví Univerzity obrany, jejíž studenti studují také na Lékařské fakultě a Farmaceutické fakultě.

Součástí Budovy fakult budou

  • posluchárny, učebny, seminární místnosti,
  • laboratoře včetně zázemí, pracovny,
  • denní místnosti pro pedagogy, akademické pracovníky a doktorandy,
  • komunikační prostory, knihovna.

V souladu s dlouhodobou Národní výzkumnou a inovační strategií pro inteligentní specializaci ČR bude díky dostavbě Kampusu vytvořeno moderní prostředí a kapacity pro rozvoj zdravotnických oborů a studijních programů. Ty umožní výchovu nových zdravotnických pracovníků – lékařů, farmaceutů, bioanalytiků a dalších zdravotnických pracovníků na vysoké mezinárodní úrovni. Dále zde vznikne prostředí pro další vzdělávání těchto odborníků v rámci celoživotního vzdělávání. Podpoří přípravu atestací a vytvoří podmínky pro up-skilling a re-skilling, včetně teoretické a praktické přípravy těchto pracovníků. Zvýší se tím jejich flexibilita, při potřebě reagovat na potřeby zdravotnictví v nové, postcovidové době.

Strategickým cílem projektového záměru je přispět ke zvýšení kvality a počtu kvalifikovaných lidských zdrojů pro všechny druhy poskytované zdravotní péče obyvatelům České republiky a pro výzkum a vývoj v oblasti lékařství, farmacie a dalších biomedicínských věd.


MUNI BIOPHARMA HUB, infrastruktura pro výuku a výzkum

  • REALIZUJE: Masarykova univerzita, Fakulta farmaceutická
  • Místo realizace: Brno, Univerzitní kampus Bohunice
  • Užitková plocha celkem: 19 035 m2

MUNI BioPharma Hub představuje unikátní spojení moderních výukových prostor pro Farmaceutickou fakultu, špičkové výzkumné infrastruktury Preklinického centra a Národního institutu infekčních chorob.

V Biopharma Hubu se budou nacházet:

  • zázemí evropské úrovně pro Farmaceutickou fakultu,
  • výukové prostory,
  • výzkumné prostory,
  • Preklinické centrum, které bude kromě Farmaceutické fakulty využívat především Lékařská a Přírodovědecká fakulta,
  • špičkové IT zázemí pro zpracování dat pro výuku a výzkum, které bude provozovat Ústav výpočetní techniky (ÚVT),
  • serverové zázemí ÚVT.

Objekt, který poskytne infrastrukturní zázemí pro vědeckou výchovu v oblasti biomedicínského výzkumu, tak přispěje ke zvýšení odolnosti české společnosti vůči očekávaným (prevence, diagnostika a léčba chronických onemocnění) i neočekávaným (pandemie) hrozbám. Strategickým cílem je, aby Farmaceutická fakulta produkovala špičky ve svých oborech, které budou mít šanci uplatnit se na nejrenomovanějších pracovištích.



Aktuality k 3.2.4 Investice do rozvoje vybraných klíčových akademických pracovišť

Výzva k podání žádosti o poskytnutí dotace z NPO komponenty 3.2 – část 3.2.4 Investice do rozvoje vybraných klíčových akademických pracovišť

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) vyhlašuje výzvu k podání žádosti o poskytnutí dotace v rámci Národního plánu obnovy, komponenty 3.2 adaptace kapacity a zaměření školních programů – část 3.2.4 investice do rozvoje vybraných klíčových akademických pracovišť. Cílem výzvy je dostavba…
Více


Skip to content