Pokusné ověřování – malé kolektivy

edu.cz > Podpora škol > Pokusné ověřování – malé kolektivy

Úvodem

Pokusné ověřování č.j.: MSMT-39445/2019 „Organizace, způsob a formy vzdělávání v základních školách s oběma stupni základního vzdělávání a menšími třídními kolektivy, jejichž zřizovatelem není stát, kraj, obec nebo dobrovolný svazek obcí“ (dále „pokusné ověřování“) je vyhlášeno na období od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2022.

Pokusné ověřování je určeno pro právnické osoby vykonávající činnost základní školy, jejímž zřizovatelem není stát, kraj, obec nebo dobrovolný svazek obcí. Výstupy ověřují přínos vzdělávání žáků ve školách se záměrně menšími kolektivy a kvalitativní přínosy škol, které tento způsob vzdělávání implementují. Konkrétním výstupem pokusného ověřování je studie, která odráží celoroční práci školy vzhledem k tématu, který si zvolí.

Závěry a zjištění z pokusného ověřování vyplývající se tak stávají podkladem pro další analytickou a koncepční práci. Kompletní analýza výstupů bude zásadní rovněž pro tvorbu východisek týkajících se profilace veřejné podpory pro tyto školy. Cíle pokusného ověřování vychází z principů Strategie vzdělávací politiky do roku 2030+.Více informací směrem k samotnému vyhlášení zde: https://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/ekonomika-skolstvi/dotace-1


Co lze v případových studiích naleznout

Na základě výsledků evaluačního procesu pokusného ověřování realizovaného ministerstvem lze na této stránce naleznout 29 nejlépe hodnocených případových studií, které se ministerstvo rozhodlo zveřejnit pro inspiraci dobrou praxí ostatním školám.

Může být zarážející, že jsou studie v rámci jednotlivých témat nerovnoměrně rozloženy – toto schéma však odpovídá tomu, jak pro rok 2020 školy uvedená témata volily.

Mezi témata pro rok 2020 patřilo:

1Nevrstevnické učení a individualizace výuky
2Způsob fungování týmu pedagogických/ nepedagogických pracovníků, spolupráce na úrovni dalších škol
3Zapojení žáků a rodičů do organizace činnosti školy, sounáležitost ke škole
4Školní kurikulum a jeho struktura
5Digitální kompetence, mediální gramotnost
6Snižování nerovností v přístupu ke vzdělávání a umožnění maximálního rozvoje potenciálu žáků
7Role školy v regionu
8Propojení formálního a neformálního vzdělávání

1 – individualizace výuky2 – fungování týmu školy3 – zapojení žáků a rodičů4 – školní kurikulum5 – digitální kompetence, mediální gramotnost6 – snižování nerovností a rozvoj potenciálu žáků7 – role školy v regionu8 – propojení formálního a neformálního vzdělávání

Ve většině studií byla daná škola na počátku studie představena s ohledem na její filozofii, zaměření a propagované hodnoty. Často se jednalo o ekologicky zaměřené školy s důrazem na bezpečné prostředí pro žáky, které implementují nevrstevnické učení, individualizují výuku, a to zejména ve vztahu k principům uplatňovaným v  Montessori pedagogice.


Inspirativní výstupy z případových studií (klikni pro podrobnosti):

• Být den učitelem – zapojení rodičů
• Debaty na morální témata mezi žáky
• Diferencovaná výuka – rozdělení do skupin dle vědomostí žáků
• Dílny českého jazyka a matematiky, rodič jako expert ve výuce
• Divadelní hry napříč ročníky
• Dlouhodobé projekty, na volená témata, také projekty v sociálních a zdravotních službách, důraz na životní prostředí
• Důraz na školní klima
• Formativní hodnocení, učitel v roli mentora Individualizace a diferenciace na základě typologie žáka, motivační strategie Individualizace na základě typů učení žáka (vizuální, auditivní a verbální), mnohočetné inteligence H. Gardnera
• Individualizace zadaných prací (řešení spočívá ve více možnostech) Individuální plány žáka, mapování pokroku žáka
• Komunikační kruhy
• Konkrétní ukázky práce v hodinách – projekty
• Mentoring – průvodce (z řad učitelů i žáků)
• Metodika dle map pokroku žáků
• Metody prožitkového a kooperačního učení
• Montessori pedagogika – principy, představení
• Myšlenkové mapy
• Osobní složky žáků
• Párové vyučování
• Párové vyučování – dva učitelé v hodině + asistent
• Pedagogická diagnostika
• Práce s chybou/práce s pochvalou
• Projektová výuka ve věkově heterogenních skupinách, aplikace OrgPad, Aktivní přístupy žáků (Ukliďme Česko), projekty napříč vzdělávacími oblastmi a ročníky
• Projekty na podporu finanční gramotnosti
• Propojení ZŠ a MŠ – plynulý přechod do ZŠ
• Roční plány dětí
• Rodiče pořádající workshopy pro žáky, dobrovolnictví
• Rozhovory s učiteli/rodiči/žáky o učení v nevrstevnické skupině
• Řešení úkolů ve skupinách za pomocí signalizace (barevné kelímky)
• Sebehodnocení
• Setkávání žák x rodič x průvodce
• Systém patronství
• Škola jako komunitní centrum – otevřená komunita mezi žáky
• Školní časopisy
• Tripartitní rozhovor (podklady)
• Třífázový model učení (evokace x uvědomění x reflexe)
• Tvorba heterogenních/víceročníkových skupin, trojročí/dvojročí – sdílení a spolupráce při učení, metodiky a sborníky aktivit pro smíšené skupiny, změna sociálních rolí
• Týdenní rozhovory žáků s průvodcem
• Učení v přírodě
• Učím tebe – učím sebe – výuka žáků/žákům na různá témata
• Ukázky plánů učiva Vysvědčení od žáků pro učitele
• Výuka s vizualizacemi
• Zadávání práce dle potřeb žáků
• Zpětná vazba dítěti
• Žáci se podílejí na vedení odpoledních kroužků


Nejlépe hodnocené případové studie na dané téma:

Studie představují filozofii, vize a cíle školy, které se následně promítají do způsobu fungování týmu pedagogických/nepedagogických pracovníků. Pedagogický tým se stává určitou učící se kooperující komunitou, spolupráce je popisována s ohledem na členy tohoto týmu, ale také na způsoby jeho vedení. Důraz je kladen na vstřícné a komunikativní prostředí s možností profesního růstu, propracované personální strategie, způsoby supervizí a mentoringu.


Inspirativní výstupy z případových studií (klikni pro podrobnosti):

• Adaptační období pro začínajícího učitele – přípravná, druhá a reflektivní fáze
• Bilingvní vyučovací proces z pohledu pedagoga
• Konference – pracovní setkání koordinátorů nadání z různých škol
• Mentoring pro začínající učitele a koučing – pořádání souvisejících seminářů
• Metoda „Wanda“ – skupinová reflexe, moderovaná skupinová sezení, „vcítění“ se do ostatních rolí
• Metodické orgány – předmětové komise – sdílení informací a inovací v daných předmětech, závěrečné zprávy ke konci školního roku, zápisy z jejich jednání
• Mikrotýmy pedagogů s průvodci – celotýmové porady – zefektivnění komunikace
• Náplň práce uvádějícího učitele
• Plán podpory pro začínající učitele s praktickými dokumenty (např.: „za kým jít“), jejich ukázka
• Propojení informací z MŠ do ZŠ v rámci pedagogického sboru, informací o dítěti/žákovi
• Přehled DVPP, které je ve školách realizováno, instruktážní workshopy vedené učiteli pro ostatní
• Semináře ve školách pro učitele (fungování pedagogického sboru, identifikace komunikačních typů osob)
• Specializační „oborové“ týmy
• Spolupráce s dalšími školami přes MAPy
• Supervize (kurzy), role ředitele školy
• Systém porad (vícedruhové porady – plánovací, ideová, ranní pro sdílení novinek), fungování pedagogického sboru
• Školní metodik – funkce řízení spolupráce s odbornými týmy v rámci vzdělávacích oblastí
• Triáda – systém podpory začínajících učitelů, SYPO
• Vzájemné návštěvy učitelů v hodinách, exkurze v jiných školách, společná příprava hodin
• Zpětné vazby na inovativní prvky pohledem učitelů


Nejlépe hodnocené případové studie na dané téma:

Nejčastěji zmiňovaným inovativním prvkem, který se prolínal jednotlivými studiemi, je činnost samosprávných orgánů školy. I v tomto tematickém celku se jedná o školy, které obvykle vyučují ve stylu Montessori pedagogiky. Dalším sjednocujícím znakem je komunita rodičů, která je postojově jednotná a intenzivně se zapojující téměř do všech aktivit školy. Z jednotlivých studií vyplynulo, že žáci škol jsou vedeni k samostatnému myšlení a již v průběhu základního vzdělávání si nenásilnou formou osvojují základní občanské kompetence. Žáci jsou často postaveni ve svých rozhodovacích pravomocech na úroveň dospělých. Některé školy aktivně podporují řešení vzniklých konfliktních situací mezi žáky, tyto pravomoci získávají žáci vyšších ročníků, kteří si tak upevňují principy demokratického smýšlení a jednání. 

Většina studií uváděla jako způsob informování rodičů o studijních pokrocích žáků a jejich potřebách tzv. konzultace v tripartitách. Rodiče jsou však intenzivně vtaženi do činnosti školy i prostřednictvím různých rozvojových aktivit, např. pomoc pedagogovi při výuce, projektovými dny (rodiče představují svá povolání), fungující kavárnou pro rodiče na podporu školních charitativních projektů či rodičovských teambuildingů. V ostatní činnosti školy dbají na transparentnost hodnot, na kterých škola vznikla. Podporují vznik školní hymny, jednotný design školních materiálů nebo školní uniformy.


Inspirativní výstupy z případových studií (klikni pro podrobnosti):

• Besedy se zájemci o studium, adaptační dny
• Buddies program – mladší žáci spolupracují se staršími – „rádci, ochránci“ metodická pomoc
• Celoškolní setkání rodičů a žáků – 1 x týdně
• Dobrovolnictví rodičů – vícedenní akce, výkon činnosti školníka rodiči
• Dotazy pro seznamovací pohovor
• Exkurze do povolání rodičů 
• Hymna školy
• Komunitní pátky – podpora edukačního procesu napříč ročníky
• Manuál pro rodiče – noviny, pravidelné informace o škole („Lodní noviny“)
• Moderované diskuze žáky
• Ombudsman – starší žák, který řeší konfliktní situaci
• Participace rodičů na tvorbě pravidel školy
• Podpory neziskových organizací ze strany učitelů a žáků, společně konané akce – vánoční jarmarky
• Pravidelné týdenní zprávy ze školy pro rodiče
• Principy sociokracie a kontentu (způsob hlasování) – nenásilná komunikace
• Ranní pondělní shromáždění – sdílení zážitků žáků
• Rodiče zapojení do výuky v rolích lektorů dle svých profesí
• Rodičovské kluby
• Sdílející a řešící kruhy vystupující jako samostatný orgán školní komunity
• Semináře a přednášky pro rodiče
• Shromáždění školy – „řešící kruhy“ – 2 x týdně
• Sociální sítě a web školy – šíření hodnot a informací
• Spolek dané školy – účast rodičů
• Školní parlament – zápis podnětů k řešení, školní žákovský parlament, školní sněm
• Školská rada
• Tripartitní setkání – mentor, žák, rodič
• Tripartitní třídní schůzky
• Třídní kruhy – 1 x týdně
• Třídní schůzky – online („triády“)
• Týmy pro nábor žáků
• Účast v Asociaci svobodných demokratických škol – důraz na principy demokracie
• Výbor pro ochranu práv – způsob řešení sporů
• Workshopy pro rodiče, libovolná účast na výuce
• Zapojení rodičů – kavárny pro rodiče (zisk putuje na charitativní účely dle výběru), reference o povolání, rodičovské soboty


Nejlépe hodnocené případové studie na dané téma:

I v tomto tématu je sjednocujícím prvkem Montessori pedagogika. Studie obsahovaly informace o časové náročnosti přepracování kurikula, o souvisejících úskalích či vizích do budoucna. Školní kurikulum je často chápáno jako „živý organismus“. Své žáky tyto školy učí pracovat s chybou, kladou důraz na sebehodnocení, které je přizpůsobeno postupnému dosahovanému pokroku ve výuce. Dalšími popisovanými prvky jsou výchozí hodnoty pro výuku, metody a aplikace učiva, nové vzdělávací postupy (brainstorming, myšlenkové mapy, kritické myšlení a další výzkumná zjištění), způsoby výuky – bloková či projektová a úprava systému hodnocení žáků.


Inspirativní výstupy z případových studií (klikni pro podrobnosti):

• Aplikace ŠVP
• Badatelsky orientovaná výuka – BOV, metoda CLIL – celé hodiny výuky nejazykových předmětů v angličtině
• Distanční výuka a naplnění RVP ZV
• Gramotnosti a způsob jejich dosahování
• Kompetence v RVP ZV a proces jejich získávání (návaznost na fungování sněmu jako základního prvku koncepce školy)
• Koncept růstového myšlení
• Mapy učebního pokroku – osobní růst, plnění vzdělávacích cílů
• Montessori pedagogika – pomůcky, přístupy, respektování žáka – práce s chybou
• Myšlenkové mapy v prostorách školy – návaznost na RVP ZV a ŠVP
• Pojmy znalost x kompetence
• Proměna ŠVP jako proces, spolupráce mezi učiteli
• Provázání RVP ZV s ŠVP (například koncept „velkých otázek“ – spolupráce napříč věkovými skupinami, Montessori pedagogika)
• Sdílení zkušeností s partnerskými školami (i ze zahraničí)
• Spolupráce s pedagogickými fakultami
• Ukázka konkrétního ŠVP – průběh, výsledky, rizika – grafické zpracování
• Výuka předmětů napříč ročníky
• Vzdělávací práce žáků – ukázky, portfolio žáka
• Způsoby hodnocení výsledků vzdělávání (formativní hodnocení), sebehodnocení, individuální plán rozvoje žáka


Nejlépe hodnocené případové studie na dané téma:

Ze studií je zřejmé, že zapojené školy se snaží v možnostech využití digitálních technologií zorientovat a posléze je zapojit do výuky. V loňském roce díky realizovanému distančnímu vzdělávání v důsledku epidemické situace učinily některé z nich výrazný pokrok. Ve studiích se v této souvislosti velmi dobře projevil stav, kdy školy již pracovaly se svými žáky prostřednictvím některých komunikačních programů (nástroje byly součástí celkové koncepce a strategie školy). Nejednalo se tedy v jejich případě o „nahodilé přístupy“, z dlouhodobého hlediska byly koncepčně propracované.


Inspirativní výstupy z případových studií (klikni pro podrobnosti):

• Diskuze ke kyberbezpečnosti a mediální výchově na úrovni školy
• Dotazníkové šetření věnující se digitálním kompetencím pedagogů, standard digitálně gramotného pedagoga
• Google Classroom – propojení s Montessori pedagogikou, SWOT analýza, Aplikace ClassDojo – platforma pro komunikaci s rodiči
• Mentoring pedagogů kolegy, zapojení se do programu Erasmus+
• Předmět „Multikulturalita“ obsahující mediální výchovu
• Školní webináře, školní časopis online – speciální učebna školní redakce
• Třídní blog – zážitky z cest
• Vybavení digitálními technologiemi na úrovni žáků
• Výukové digitální nástroje, aplikace využitelné pro výuku
• Využití elektronických učebnic (od 3. ročníku)


Nejlépe hodnocené případové studie na dané téma:

Toto téma zvolily pouze dvě školy. Ke snižování nerovností ve vzdělávaní využívají respektující prostředí, efektivní komunikaci a systémy „spoluvytváření pravidel“. Zajímavý přístup ke snižování nerovností je popsán prostřednictvím systému třech stupňů učební autonomie. V prvním stupni určuje učební plán průvodce (a také sleduje učební pokrok), v dalších stupních je postupně přenášena zodpovědnost na sledování učebního pokroku na žáka s aktivní podporou průvodce, který mu poskytuje vhodné nástroje.


Inspirativní výstupy z případových studií (klikni pro podrobnosti):

• Centrum pomoci – poradenské a terapeutické pracoviště pro zákonné zástupce, žáky i pedagogické pracovníky školy
• Vícedruhové hodnocení žáků
• Komunitní kruhy
• Rozvojový plán žáka – individuální pohovory


Nejlépe hodnocená případová studie na dané téma:

V rámci tohoto tématu dorazila pouze jedna případová studie. Ta jasně demonstrovala, jak lze školu posouvat a systematicky rozšiřovat v ní realizované myšlenky. Své zkušenosti škola cíleně předává jak formou komunikace do regionu (KAP, MAP, MAS, spolupráce s OA Hradec Králové), tak spoluprací s neziskovými organizacemi, které se zabývají vzděláváním a osvětou (EDUin, SKAV[1]).  Ve škole vzniklo centrum inovativního vzdělávání, které zastřešuje aktivity také na mezinárodní úrovni (výuka založená na „Jenského plánu“). Zásadní je uvést existenci a aktivitu Asociací malých inovativních škol. Škola spolupracuje nejen s univerzitami a pedagogickými fakultami, ale také s Institutem pro podporu inovativního vzdělávání, ovlivňuje tak široké spektrum aktérů pohybujících se ve vzdělávání/vzdělávací politice. Důraz ze strany školy je kladen také na propojování formálního a neformálního vzdělávání.


Nejlépe hodnocená případová studie na dané téma:


[1] Stálá konference asociací ve vzdělávání.

Na toto téma nebyla v roce 2020 zaslána žádná případová studie.


Závěr

Zjištění, která vyplývají z prvního roku implementace pokusného ověřování jsou v určitých směrech velmi pozitivní. Některé školy ve studiích flexibilně reagovaly na současnou situaci a velmi kvalitně popsaly způsob svého fungování (s ohledem na distanční výuku, nástroje v ní využívané, neobvyklou formu komunikace mezi aktéry ve vzdělávání aj.). Mnoho ze zapojených škol pojalo případovou studii jako projekt ve vzdělávání, o který se chce podělit. Popisy těchto projektů se liší svou konkrétností, jsou však nespornou inspirací pro školy ostatní. Ve studiích jsou také popsány odlišné a zajímavé dlouhodobé filozofie škol a způsob jejich směřování ve vztahu k různorodým přístupům ke vzdělávání žáků.

Jako informaci z terénu jsme obdrželi zpětnou vazbu s upozorněním na vzájemnou pomoc a sdílnost mezi zapojenými školami. Docházelo ke komunikaci zkušeností se zpracováním případových studií jako takových. Spontánně se tak ještě před jejich zveřejněním rozběhla vlna „sdílení dobré praxe“ a podpory, a to i mezi školami, které spolu doposud nekomunikovaly či komunikovaly velmi zřídka. Ochota, umění spolupracovat a vzájemně si pomáhat mezi školami (i v tomto velmi složitém období) tak tímto projektem posílila, což je velmi podstatnou součástí komplexního hodnocení uvedeného ověřování.


Výhled do roku 2022

Pro rok 2021 byl vydán dodatek k pokusnému ověřování, který reaguje na aktuální situaci ve vzdělávání a témata pro školy aktualizuje a přizpůsobuje. Dodatek k pokusnému ověřování inovoval již vyhlášená témata pokusného ověřování ve vztahu k současné realitě ve vzdělávání a rozšířil možnosti jejich zpracování s ohledem na distanční a kombinovanou výuku (aplikace školního vzdělávacího programu, hodnocení žáků, motivace, klima ve třídě, neobvyklá forma komunikace mezi aktéry, metody vzdělávání, role zřizovatele, sdílení dobré praxe mezi školami). Otevřel také prostor i pro zcela nová tematická uchopení, která vnímáme jako podstatná a aktuální. Jedná se například o roli ředitele školy, další vzdělávání pedagogických/nepedagogických pracovníků či implementaci pedagogické intervence. Školy mohou ve studiích reagovat na současnou situaci a zároveň upozornit na zjištění, která mohla proměnit pohled na fungování školy v běžném režimu. Preference témat se proměnila, pro rok 2022 budeme mít tedy k dispozici bohatší základnu s ohledem na jednotlivé tematické oblasti.


Skip to content