Konvent
Ukrajina
Dokumenty
Pro vedení školy
Kariéra
Data
Generic selectors
Exact matches only
Search in title
Search in content
Post Type Selectors

Předčasné odchody ze vzdělávání – co s nimi?

V projektu Podpora krajského akčního plánování (P-KAP) realizovaném Národním pedagogickým institutem ČR vzniknul v roce 2020 dokument „Předčasné odchody ze vzdělávání ve vztahu k oblastem intervence krajského akčního plánování“, který se snaží rozplést příčiny předčasných odchodů v rámci středního a vyššího odborného vzdělávání a nabízí také příklady dobré praxe. Průměr předčasných odchodů je v ČR (6,7 %) sice nižší než v EU (10,6 %), ale v poslední době roste. V některých regionech (Ústecký a Karlovarský kraj) je navíc násobný (15 %).


Dokument sleduje příčiny předčasných odchodů ze vzdělávání napříč jednotlivými oblastmi intervence projektu P-KAP a vždy nabízí ke každé oblasti také alespoň jeden příklad z praxe, jak s tímto problémem bojovat.


Mezi možné příčiny předčasných odchodů patří:

Čtenářská a matematická gramotnost

  • neúspěch u maturitní zkoušky (nedostatečná průřezová podpora rozvoje čtenářské gramotnosti – projeví se např. i u slovních úloh z matematiky)

Digitální kompetence

  • učitelů, kteří dokážou s prudkým vývojem digitálních technologií držet krok, je ve školách minimum (škola přestává být v této oblasti přínosem – žáci a studenti dávají přednost pracovním nabídkám)

Odborné vzdělávání a spolupráce škol se zaměstnavateli

  • špatná volba oboru či stupně vzdělání; žáci mají někdy neúplné či zkreslené představy o možnostech uplatnění a pracovních podmínkách typických pro zvolený obor; nekvalitní vedení žáka ze strany spolupracujícího zaměstnavatele

Podpora inkluze

  • nevhodná volba oboru studia; nedostatečná kapacita poskytované poradenské podpory; neznalost problematiky potřeb nadaných žáků, nezajištění kompenzačních opatření v rámci výuky pro žáky se SVP; nedostatečná prostupnost studia; atmosféra ve třídě a školní klima

Podpora kompetencí k podnikavosti, iniciativě a kreativitě

  • zahájení vlastního podnikání nebo nemožnost realizace vlastních nápadů a projektů ve škole (vnímání školy jako ztráty času)

Podpora polytechnického vzdělávání

  • náročnost studia; chybná náborová strategie; zastaralé, chybějící nebo jinak nevhodné materiálně technické vybavení školy; nízká atraktivita výuky; nevhodné vzdělávací metody a strategie výuky; nízká úroveň znalostí a odborných dovedností pedagogického sboru

Rozvoj kariérového poradenství

  • škola nemá zřízenu pozici školního kariérového poradce; potenciál možností podpory, které kariérové poradenství nabízí, není ve své šíři vůbec využíván (náplň práce kariérového poradce se často omezuje pouze na poradenství “kam po škole”, osobní rozvoj, podpora při hledání sebe sama a při změnách, které žáky studiem provází, mnohdy zcela chybí); nerealistické sebehodnocení na straně žáků; absence podpůrného dialogu pro identifikaci svých silných a slabých stránek; absence vzorů, které by motivovaly k práci na sobě

Rozvoj škol jako center celoživotního učení

  • nedostatečná či žádná nabídka jiné, pro žáka vhodnější formy vzdělávání; chybí informace a přehled o dalších možnostech vzdělávání (škola, která funguje jako centrum celoživotního učení, je prevencí předčasných odchodů sama o sobě)

Rozvoj výuky cizích jazyků

  • žáci mají někdy neúplné či zkreslené představy o jazykových požadavcích a podmínkách zvoleného oboru; nízká motivace žáků učit se cizí jazyk; absence individualizovaného přístupu ke vzdělávacím potřebám

"Tam, kde je žákům dobře, zkrátka chtějí být, bez ohledu na to, jak moc se chtějí učit!."

Průvodce tematikou předčasných odchodů z dílny projektu P-KAP uvádí ve svém závěru tyto hlavní obecné postupy pro boj s předčasnými odchody ze vzdělávání:

  • spolupráce základních a středních škol ještě před podáním přihlášek;
  • efektivní náborová strategie na straně škol;
  • průběžný monitoring žáků (změny v chování, prospěchu i v docházce);
  • funkční podpůrný systém na úrovni střední školy (např. individuální kariérové poradenství, doučování, individuální vzdělávací plán, spolupráce s dalšími institucemi);
  • prostupnost vzdělávacích cest;
  • atmosféra ve třídě a školní klima (tam, kde je žákům dobře, zkrátka chtějí být, bez ohledu na to, jak moc se chtějí učit).

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy všechny tyto poznatky vnímá a bude je reflektovat například v připravované inovaci oborové soustavy středního odborného vzdělávání viz implementační karta Strategie vzdělávací politiky 2030+.


Odebírejte novinky o školství
a vzdělávání srozumitelně a včas
Zadejte váš e-mail a naše novinky a upozornění vám budou chodit přímo do e-mailu. Odběr novinek můžete kdykoliv později odhlásit.
Odesláním souhlasíte s našimi zásadami o zpracování osobních údajů.
cross linkedin facebook pinterest youtube rss twitter instagram facebook-blank rss-blank linkedin-blank pinterest youtube twitter instagram Skip to content