Podpora a řízení škol

Cíl implementační karty:
Vybudování funkčního systému podpory škol, který přispěje ke zvýšení kvality vzdělávání, spolupráci, zefektivnění řízení škol a školské soustavy a ke snížení nerovností ve vzdělávání.



Tabulka opatření a klíčových aktivit

Číslo opatření / aktivityPopis opatření / aktivityStav plnění
Opatření č. 1Pilotáž středního článku podpory
Klíčová aktivita 1.1Pilotáž středního článku
Opatření č. 2Fakultativní právní subjektivita veřejných škol a školských zařízení
Klíčová aktivita 2.1Umožnit vykonávat činnost školy bez právní subjektivity
Opatření č. 3Snižování administrativní zátěže škol
Klíčová aktivita 3.1Realizace výzkumného záměru
Klíčová aktivita 3.2Informační systémy
Klíčová aktivita 3.3Zefektivnění finančních toků
Opatření č. 4Fakultativní rozdělení kompetencí vedení škol a podpora nepedagogické práce
Klíčová aktivita 4.1Možnost delegování kompetencí ředitele na více osob
Klíčová aktivita 4.2Nepedagogický tým školy
Klíčová aktivita 4.3Spolupodílení se zřizovatelů na nepedagogických činnostech školy
Opatření č. 5Efektivní spolupráce zřizovatelů, ředitelů a úředníků
Klíčová aktivita 5.1Informační podpora a vzdělávací aktivity pro zřizovatele, ředitele, úředníky a další vedoucí pracovníky ve vzdělávacím systému
Opatření č. 6Institucionalizace specializovaných pozic ve školách
Klíčová aktivita 6.1Vytvoření modelu postupné institucionalizace specializovaných pozic ve školách
Opatření č. 7Podpora vzdělávání dětí a žáků s odlišným mateřským jazykem
Klíčová aktivita 7.1Zajištění systémového financování
Klíčová aktivita 7.2Cílená nabídka dalšího vzdělávání pedagogů
Klíčová aktivita 7.3Stanovení potřebné jazykové úrovně dítěte
Klíčová aktivita 7.4Zpracování kurikula češtiny jako druhého jazyka

Zdůvodnění

Část problémů s řízením školství souvisí s faktem, že ČR je zemí s nejvíce decentralizovaným řízením školství, resp. s nejvyšší mírou autonomie škol na světě.  Tato  vysoká míra autonomie přináší celou  řadu výhod,  jako je možnost uzpůsobit obsah a způsob výuky potřebám žáků a studentů v daném místě a rychle reagovat na měnící se potřeby. Relevance se lépe dosahuje v systému, který je decentralizovaný a umožňuje rychlou adaptaci na místní podmínky. Zároveň platí, že školy, které jsou blíže lokální komunitě, obci atd., budují žádoucí zdravé prostředí spolupráce a místní sounáležitosti. Přináší ovšem také problémy: přetíženost ředitelů (i učitelů) mnoha úkoly, fragmentaci odborných a podpůrných kapacit a narůstající rozdíly v jejich kvalitě, soutěživost škol mezi sebou, růst rozdílů mezi školami a regiony, obtížnou komunikaci mezi množstvím aktérů i složitou realizaci jakékoli celonárodní strategie.

Vysoká míra decentralizace je v ČR dále komplikována i velkým počtem malých obcí. Řada obcí zřizuje jen jednu nebo několik málo škol, často malých, a logicky jí pak může chybět potřebné odborné a organizační zázemí pro efektivní správu a podporu zřizovaných škol. To lze dobře dokumentovat na počtu zřizovatelů škol. Pro ilustraci: v ČR nyní existuje 4172 základních škol (28,8 % běžných základních škol má méně než 50 žáků), které jsou zřizovány 2560 různými zřizovateli. Problémem pramenícím z vysoké míry decentralizace jsou tak právě chybějící kapacity, které lze smysluplně vytvářet pouze pro skupinu škol. Příkladem může být právní poradenství školám, metodická podpora pro učitele jednotlivých předmětů, metodická podpora ředitelů, cílené programy dalšího vzdělávání, centralizovaná odborná správa didaktické techniky, správa IT infrastruktury atd. V některých případech, kdy je zřizovatelem větší město, ke koncentraci kapacit dochází. To ovšem jen dále zvyšuje rozdíly mezi mírou podpory různých škol, které přispívají k růstu regionálních rozdílů i rozdílů mezi školami.

Ve zlepšení kvality a řízení vzdělávací soustavy vidíme příležitost ke snížení krajových nerovností. Navrhovaná opatření musí respektovat podobu a strukturu vzdělávací soustavy, přičemž je třeba stavět na tom, co funguje, a měnit jen to, co opravdu přímo prospěje k lepšímu vzdělávání.

Soubor opatření a klíčových aktivit

Opatření č. 1 Pilotáž středního článku podpory

Cílem pilotního ověření je nalezení funkčního modelu středního článku podpory v území, přičemž v pilotní fázi se zaměříme zejména na oblast institucionální podpory veřejných MŠ a ZŠ ve vybraných, typově odlišných lokalitách (spolupráce s Místním akčním  plánem rozvoje vzdělávání).  Institucionální  podporou je myšlena  ta, která cílí na školu jako právnickou osobu spolupracující s místními aktéry, stejně tak na řídící, právní, ekonomické a dotační procesy a personální a administrativní záležitosti škol.  Součástí pilotního ověření bude        i navržení a ověření optimálně nastaveného vztahu centrálně řízené složky středního článku a realizátorů MAP. Střední článek nebude mít přímou řídící pravomoc, ale roli podpůrnou a koordinační. V rámci realizace se pilotní ověření zaměří i na analýzu vhodných modelů nositele středního článku.

Úkolem středního článku bude zejména:

  1. poskytovat nebo koordinovat metodickou podporu školám na daném území včetně podpory rozvoje manažerských a řídících kompetencí ředitelů škol;
  2. podporovat spolupráci mezi školami a dalšími aktéry, jejich vzájemnou komunikaci a sdílení účinné praxe;
  3. koordinovat záměry a aktivity jednotlivých škol a aktérů ve vzdělávání v daném území;
  4. poskytovat podporu v oblasti administrativních činností;
  5. poskytovat školám aktuální informace relevantní pro dané území;
  6. přinášet MŠMT aktuální informace ze škol;
  7. poskytovat základní právní podporu a poradenství ve školství;
  8. podporovat pozitivní inovace ve školách, pomáhat s jejich vyhodnocováním a dalším rozšiřováním ve spolupráci s NPI ČR;
  9. monitorovat dopady rozvojových a podpůrných aktivit ve školách na zvyšování kvality učení žáků, klíčové vzdělávací výsledky a zvyšování rovných šancí ve vzdělávání ve spolupráci s ČŠI;
  10. poskytovat podporu školám v oblasti rozvoje využívání jejich ICT nástrojů ve spolupráci s NPI ČR.
  11. Metodicky podporovat činnost školských rad a spolupráci škol a rodičovských sdružení.

Klíčová aktivita 1.1 Pilotáž středního článku

Bude vytvořen model středního článku podpory v území a ověřen jeho přínos, jímž je přispění k vyšší informovanosti a jeho využívání jako účinného nástroje pro snižování disparit ve vzdělávání. V pilotní fázi se ověření zaměří pouze na oblast institucionální podpory veřejných MŠ a ZŠ zřizovaných obcí nebo dobrovolným svazkem obcí. V rámci realizace vznikne analýza vhodných modelů nositele středního článku podpory z oblasti veřejné správy. Bude ověřena vhodná forma spolupráce s MAP spolu s navržením optimálně nastaveného vztahu centrálně řízené složky středního článku a realizátorů MAP po roce 2025.

Období realizace2021–2023
  FinancováníSR – pro rok 2021 zajištěno v rámci činnosti resortu. Dále bude nárokováno ze SR a ESF+.
VýstupyOvěření funkčního modelu středního článku podpory v území

Opatření č. 2 Fakultativní právní subjektivita veřejných škol a školských zařízení

Cílem opatření je příprava  věcného záměru řešení, které by umožnilo vykonávat činnost veřejných škol      a školských zařízení bez právní subjektivity. Řešení by umožnilo především menším zřizovatelům zřizovat školy a školská zařízení bez právní subjektivity (např. jako organizační složky obce). Pro školy a školská zařízení bez právní subjektivity by pak zřizovatel zajišťoval např. vedení účetnictví, majetkovou a technickou správu atp.,

tedy činnosti, které přímo nesouvisejí s poskytováním vzdělávání či školských služeb, podle školského zákona. Řediteli činnosti školy nebo školského zařízení bez právní subjektivity příslušela i nadále všechna práva a povinnosti podle § 164-165 školského zákona.

Klíčová aktivita 2.1 Umožnit vykonávat činnost školy bez právní subjektivity

Příprava věcného záměru úpravy právních předpisů, která umožní vykonávat činnost škol a školských zařízení bez samostatné právní subjektivity.

Termín2022
FinancováníSR – v rámci činnosti resortu
VýstupyVěcný záměr řešení

Opatření č. 3 Snižování administrativní zátěže škol

Cílem je snížení administrativní zátěže škol a zefektivnění procesů s ní souvisejících, a to jak v oblastech, které souvisí přímo s činností školy či školského zařízení (matriky, sběr dat, pedagogická dokumentace, správní řízení atp.), tak v případě administrativy spojené s činností právnické osoby jako takové (ekonomické výkaznictví, BOZP, smlouvy). Opatření naváže na výstupy výzkumného záměru TAČR zaměřeného na podrobnou analýzu administrativních činností základních škol. Činnost bude zmapována z několika perspektiv: 1) identifikace administrativních činností, které právnická osoba vykonávající činnost základní školy musí realizovat, neboť jí to právní předpisy ukládají, 2) identifikace administrativních činností, jejichž výkon bezprostředně nevyplývá z právních předpisů, 3) popis způsobu výkonu činností, 4) identifikace případných mezikrajových rozdílů v této oblasti a 5) identifikace případných rozdílů v rozsahu a obsahu administrativní činnosti s ohledem na velikost  a charakter zřizovatele školy. V druhém kroku bude vytvořena základní klasifikace, jak školy řeší rozdělení administrativy mezi jednotlivé zaměstnance školy. Na základě výsledků tohoto výzkumu budou realizována konkrétní v něm navržená opatření s očekávaným dopadem ve všech školách.

Klíčová aktivita 3.1 Realizace výzkumného záměru

Na základě výstupů výzkumného záměru TAČR budou sníženy vykazovací povinnosti tam, kde je to možné, a odstraněny duplicitní činnosti.

Období realizace2020–2023
FinancováníSR – v rámci činnosti resortu
VýstupyRacionalizace administrativních činností škol

Klíčová aktivita 3.2 Informační systémy

Zavedením funkčního resortního informačního systému zjednodušíme předávání informací i jejich získávání a sdílení mezi oprávněnými osobami. Pozornost bude zaměřena i na zvýšení kompatibility stávajících informačních systémů škol.

Období realizace2020–2023
FinancováníSR a ERDF – bez potřeby navýšení nároku nad rámec již vyčleněných prostředků
VýstupyFunkční informační systém

Klíčová aktivita 3.3 Zefektivnění finančních toků

Bude snižována váha kontraktovaného (projektového) financování a posilováno financování institucionální.

Některé prostředky z rozvojových programů budou včleněny do systému financování regionálního školství.

Období realizace2020–2023
FinancováníSR – v rámci činnosti resortu
VýstupyPosílení institucionálního financování

Opatření č. 4 Fakultativní rozdělení kompetencí vedení škol a podpora nepedagogické práce

Cílem opatření je komplexní podpora nepedagogické práce a rozdělení kompetencí v rámci řízení organizace, které školám umožní věnovat maximální možný čas kvalitě pedagogického procesu.

Dle aktuální právní úpravy (§ 166 školského zákona) je povinně ředitel ŠPO či PO (nebo vedoucí organizační složky státu nebo její součásti) ředitelem všech škol a školských zařízení, jejichž činnost daná právnická oso- ba vykonává. Na rozdíl od škol provozovaných jinými právními subjekty (s. r. o., z. s., z. ú.) nutně vykonávají ředitelé školských právnických osob a příspěvkových organizací zároveň dvojí roli – jsou statutárními orgány právnické osoby a zároveň řediteli (všech) škol a školských zařízení. Dopadají na ně tak nejenom povinnosti ředitele školy dle školského zákon (§ 164–165), ale i povinnosti vyplývající všem právnickým osobám z jiných právních předpisů. Tato dvojí role („statutár x ředitel pro vzdělávání/pedagogický lídr“) způsobuje, že ředitelé často nemají podmínky a časové kapacity věnovat se dostatečně pedagogickému vedení, které je zásadní pro rozvoj kvality vzdělávání.

V rámci školy  je nezbytně nutné převést v maximální možné míře administrativní a další práce související  s přímou pedagogickou činností na nepedagogické zaměstnance, např. vedení pedagogické dokumentace školy včetně školních matrik či evidence absencí, dohled nad žáky, organizace vzdělávacích a jiných mimoškolních akcí atp. Za tímto účelem bude v návaznosti na výsledky výzkumu TAČR vypracován standard nepedagogické práce a minimální požadavky na tým nepedagogických pracovníků dle druhu a velikosti školy.

Klíčová aktivita 4.1 Možnost delegování kompetencí ředitele na více osob

Bude vytvořen věcný záměr pro možné rozdělení rolí ředitele ve dvou základních variantách: manažer školy x pedagogický ředitel

ředitel školy x technický ředitel

Termín2022
FinancováníSR – v rámci činnosti resortu
VýstupyVytvoření věcného záměru řešení

Klíčová aktivita 4.2 Nepedagogický tým školy

Bude vytvořen minimální standard týmu nepedagogických zaměstnanců dle druhu a velikosti školy, který definuje nezbytně nutné nepedagogické pozice a rozsah úvazků pro optimální fungování školy, a to jak v oblasti technickoprovozní, tak administrativní, ekonomické či organizační. Financování standardizovaného týmu bude součástí institucionálního financování.

Termín2023
FinancováníSR – v rámci činnosti resortu
VýstupyStandard nepedagogického týmu školy

Klíčová aktivita 4.3 Spolupodílení se zřizovatelů na nepedagogických činnostech školy

Bude vytvořen věcný záměr pro možnost převzetí některých nepedagogických činností zřizovatelem (např. správce ICT, údržba zahrady, budov atp.).

Termín2023
FinancováníSR – v rámci činnosti resortu
VýstupyNávrh řešení

Opatření č. 5 Efektivní spolupráce zřizovatelů, ředitelů a úředníků

Cílem je posílení efektivní spolupráce mezi zřizovateli, vedením škol, úředníky a MŠMT s pozitivním dopadem na rozvoj vzdělávacího systému prostřednictvím zvyšování kompetencí, znalostí a dovedností těchto aktérů a růstem jejich vzájemné důvěry.

Klíčová aktivita 5.1 Informační podpora a vzdělávací aktivity pro zřizovatele, ředitele, úředníky a další vedoucí pracovníky ve vzdělávacím systému

MŠMT na podzim 2020 spustí nový webový portál, jehož cílem bude zajistit informovanost všech aktérů    v oblasti vzdělávání. Bude sloužit jako komunikační kanál, kde budou shromažďovány garantované informace, metodiky, vzory, ale i sdílení dobré praxe, komunitní obsahy atd.

Bude vydána a pravidelně aktualizována příručka pro zřizovatele, která bude obsahovat teoretické ukotvení postavení zřizovatele, jeho práva, povinnosti a role v systému vzdělávání, funkce školské rady, pravidla financování škol, zázemí a vybavení škol, konkurzy na ředitele a praktickou část se vzorovými dokumenty (např. zřizovací listiny, volební řád školské rady, žádosti o zápis školy do rejstříku, konkurzy na ředitele, možná kritéria pro odměňování ředitelů a hodnocení škol…).

V návaznosti na předešlé budou organizovány vzdělávací aktivity pro zástupce samospráv,  státní správy      i dalších vedoucích pracovníků ve školství – konference, semináře, kombinace odborných referátů, panelové diskuse a praktických workshopů. Nově bude vytvořen modulový kurz pro úředníky územních samosprávních celků a proběhne aktualizace obsahů zkoušky odborné způsobilosti. Pro vedoucí pracovníky bude připraven nový modulový vzdělávací program zaměřený primárně na efektivní postupy,  jak vést školy na svém území  ke zvyšování kvality učení dětí a rovných šancí ve školách (určený vedoucím úředníkům i managementu škol). Posílení informační podpory pro zřizovatele bude doprovázeno vyhlášením soutěže oceňující obce pozitivně ovlivňující vzdělávání.

Období realizace2020–2023
  FinancováníSR a ESIF – bez potřeby navýšení nároku v oblasti informační podpory a vzdělávacích aktivit, s navýšením nároku o 300 000 Kč za účelem realizace soutěže pro zřizovatele
VýstupyVyhlášení soutěže v roce 2021 Příručka pro zřizovatele v roce 2022 Modulový kurz pro úředníky a vedoucí pracovníky územních samosprávních celků 2023

Opatření č. 6 Institucionalizace specializovaných pozic ve školách

Cílem opatření je vytvoření návrhu standardu týmu specializovaných pozic ve školách, včetně modelu financování ze státního rozpočtu.

Klíčová aktivita 6.1 Vytvoření modelu postupné institucionalizace specializovaných pozic ve školách

Bude vytvořen minimální standard týmu vybraných specializovaných pozic zohledňující specifika škol, tj. velikost, druh školy, počet dětí a žáků se SVP, včetně modelu financování z prostředků státního rozpočtu. Definován bude u pozic školního psychologa, školního speciálního pedagoga a školního asistenta rozsah úvazků a náplň práce pro optimální podporu dětí, žáků a učitelů ve škole k zajištění pedagogicko-psychologické a speciálně pedagogické péče. Model navrhne možnosti financování ze státního rozpočtu za zajištění kontinuity pozic.

Období realizace2021
FinancováníSR – v rámci činnosti resortu
VýstupyNávrh modelu

Opatření č. 7 Podpora vzdělávání dětí a žáků s odlišným mateřským jazykem

Základním a mateřským školám vzdělávajícím děti a žáky s odlišným mateřským jazykem budeme poskytovat systematickou finanční i metodickou pomoc cílenou na zvýšení kvality vzdělávání těchto dětí a žáků.

Klíčová aktivita 7.1 Zajištění systémového financování

Nastavíme model systémového financování podpory pro základní a mateřské  školy,  které vzdělávají děti   a žáky s OMJ

Období realizace2021–2023
  FinancováníSR – v rámci činnosti resortu pro rok 2021. Pro rok 2022–2023 bude nárokováno.
VýstupyPřipravení modelu systémového financování podpory dětí a žáků s OMJ Novela vyhlášky č. 48/2005 Sb. Novela vyhlášky č. 14/2005

Klíčová aktivita 7.2 Cílená nabídka dalšího vzdělávání pedagogů

Pro pedagogy budou realizovány vzdělávací programy zaměřené na rozvoj jazykových a komunikačních dovedností dětí a žáků s OMJ

Období realizace2021–2023
FinancováníSR – v rámci činnosti resortu, a ESF+
VýstupyProgramy DVPP

Klíčová aktivita 7.3 Stanovení potřebné jazykové úrovně dítěte

V metodice rozvoje jazykových dovedností stanovíme potřebnou jazykovou úroveň, kterou by mělo dítě    s odlišným mateřským jazykem dosáhnout při přechodu z MŠ do ZŠ, aby bylo připraveno úspěšně pokračovat ve vzdělávání na základní škole.

Období realizace2021–2023
FinancováníSR – v rámci činnosti resortu
VýstupyMetodika rozvoje jazykových kompetencí dětí

Klíčová aktivita 7.4 Zpracování kurikula češtiny jako druhého jazyka

Bude zpracováno kurikulum češtiny jako druhého jazyka, které bude upravováno a doplňováno dle potřeb škol vzdělávajících žáky s OMJ. Zároveň budou školy využívat vstupní orientační test pro určení orientačního rozsahu jazykové podpory.

Období realizace2021–2023
FinancováníSR – v rámci činnosti resortu
VýstupyKurikulum češtiny jako druhého jazyka, Vstupní orientační jazykový test

Návazná opatření

  • Vyhodnocení a plošná realizace středního článku podpory v území
  • Rozšíření středního článku podpory v území o oblast pedagogické podpory
  • Ověření modelu realizace středního článku podpory pro oblast SŠ na krajské úrovni
  • Implementace opatření vzešlých z věcných záměrů

Cíl implementační karty:

Vybudování funkčního systému podpory škol, který přispěje ke zvýšení kvality vzdělávání, spolupráci, zefektivnění řízení škol a školské soustavy a ke snížení nerovností ve vzdělávání.


Formuje se tým středního článku podpory na Svitavsku

28. 7. 2021

Střední článek podpory v pilotním okresu Svitavy už pracuje v tandemu. Ke koordinátorce Haně Fučíkové přibyl v polovině července kolega Pavel Dvořáček, který zde působí jako metodik. Cílem bylo obsadit pozici zkušeným člověkem z praxe, který rozumí školám a jejich potřebám, což P. Dvořáček splňuje v každém ohledu.

Ohlédnutí za prvním půlrokem středního článku podpory

30. 6. 2021

České školy jsou hned za těmi nizozemskými nejvíce decentralizované v Evropě. Mají velkou autonomii, která však logicky přináší neúměrně vysoké požadavky na ředitele. Nemohou se primárně věnovat pedagogickému vedení školy, protože mají na svých bedrech práce „všeho druhu“. Střední článek podpory by měl tuto situaci změnit. Školám nabídne především metodickou a legislativní pomoc, podporu v pedagogickém leadershipu, zjednodušení více

Hodnocení ve škole nemusí být strašák

11. 6. 2021

České školství zná především sumativní hodnocení, tedy známkování. Přestože ho nelze šmahem odsoudit, je načase přistoupit i k jiným formám, které jsou pro žáky více podporující a motivující. Zaměřit hodnocení tak, aby žáci neporovnávali své výkony mezi sebou, ale u sebe, tedy srovnávali svůj současný výsledek učení s předchozím. Podstatou pro takové hodnocení je uplatňování individuálního přístupu. Každý žák má více

Jak se připravit na roli ředitele?

9. 6. 2021

Pro výběrové řízení je také důležité, aby zřizovatel správně definoval, jakého člověka na pozici hledá. Měl by tedy detailně znát prostředí dané školy. Trochu jiné požadavky budou na kandidáta pro velkou školu, kde jsou nezbytné manažerské schopnosti, u malé školy se pak zúročí zejména pedagogické zkušenosti. Strategie 2030+ přichází se dvěma konkrétními návrhy, jak ředitelům odlehčit: více

Svitavsko má novou koordinátorku středního článku podpory

2. 6. 2021

Vyhlášené výběrové řízení na kolegy Hany Fučíkové pro okres Svitavy Výběrové řízení na metodiky pro okres Svitavy, kteří zde budou působit v týmu s novou koordinátorkou, je v plném proudu. Přihlášky je možné zasílat do 15. 6. 2021. Více informací najdete na: https://www.msmt.cz/ministerstvo/metodik-stredniho-clanku-podpory-v-okrese-svitavy. Budeme rádi, pokud někdo ze zkušených pedagogů posílí naše řady.

Odborný panel ke střednímu článku

19. 5. 2021

Zatímco předchozí dubnové setkání bylo ve znamení rekapitulace činnosti středního článku podpory za uplynulé dva měsíce, tentokrát se na online setkání 17. května probíraly zásadní otázky, které vyplynuly z předchozích debat se zástupci Nadace Partnerství 2030+. První z nich se věnovala oblasti „Jak poznáme, že střední článek dobře funguje“, a to v krátkodobém horizontu pilotáže do roku 2023, i z dlouhodobého pohledu více

Koordinátor středního článku podpory Jirásko: „Chceme odbřemenit školy“

12. 5. 2021

Jednadvacet let byl ředitelem základní školy v Lázních Bělohrad, kde se snažil systematicky měnit konzervativní pohledy na vzdělávání. Usiluje o moderní, progresivní, inovativní a otevřenou školu. Od března 2021 působí na pozici koordinátora středního článku podpory v okrese Semily. Tyto střední články vznikají v souladu s dokumentem pro rozvoj vzdělávací soustavy v ČR Strategie 2030+ a zatím jde o pilotní projekt. „Chceme být nejbližším více

Skvělé přijetí středního článku podpory na Liberecku

6. 5. 2021

Jeden ze dvou pilotních okresů středního článku podpory – Semilsko – se totiž nachází v Libereckém kraji, a tak je počáteční mapování „terénu“ velmi cenné, zejména pro tým podpory, který zde začíná působit. Setkání bylo nejenom velmi příjemné, ale i vstřícné a především konstruktivní. Krajský úřad nabídl ministerstvu úzkou spolupráci a aktivní zapojení, což je pro zdejší působení středního článku podpory naprosto více

Zobrazit všechny aktuality

Cíl implementační karty:

Vybudování funkčního systému podpory škol, který přispěje ke zvýšení kvality vzdělávání, spolupráci, zefektivnění řízení škol a školské soustavy a ke snížení nerovností ve vzdělávání.


Indikátory k této kartě jsou připravovány.