Cíl implementační karty:
Vybudování funkčního systému podpory škol, který přispěje ke zvýšení kvality vzdělávání, spolupráci, zefektivnění řízení škol a školské soustavy a ke snížení nerovností ve vzdělávání.
Část problémů s řízením školství souvisí s faktem, že ČR je zemí s nejvíce decentralizovaným řízením školství, resp. s nejvyšší mírou autonomie škol na světě. Tato vysoká míra autonomie přináší celou řadu výhod, jako je možnost uzpůsobit obsah a způsob výuky potřebám žáků a studentů v daném místě a rychle reagovat na měnící se potřeby. Relevance se lépe dosahuje v systému, který je decentralizovaný a umožňuje rychlou adaptaci na místní podmínky. Zároveň platí, že školy, které jsou blíže lokální komunitě, obci atd., budují žádoucí zdravé prostředí spolupráce a místní sounáležitosti. Přináší ovšem také problémy: přetíženost ředitelů (i učitelů) mnoha úkoly, fragmentaci odborných a podpůrných kapacit a narůstající rozdíly v jejich kvalitě, soutěživost škol mezi sebou, růst rozdílů mezi školami a regiony, obtížnou komunikaci mezi množstvím aktérů i složitou realizaci jakékoli celonárodní strategie.
Vysoká míra decentralizace je v ČR dále komplikována i velkým počtem malých obcí. Řada obcí zřizuje jen jednu nebo několik málo škol, často malých, a logicky jí pak může chybět potřebné odborné a organizační zázemí pro efektivní správu a podporu zřizovaných škol. To lze dobře dokumentovat na počtu zřizovatelů škol. Pro ilustraci: v ČR nyní existuje 4172 základních škol (28,8 % běžných základních škol má méně než 50 žáků), které jsou zřizovány 2560 různými zřizovateli. Problémem pramenícím z vysoké míry decentralizace jsou tak právě chybějící kapacity, které lze smysluplně vytvářet pouze pro skupinu škol. Příkladem může být právní poradenství školám, metodická podpora pro učitele jednotlivých předmětů, metodická podpora ředitelů, cílené programy dalšího vzdělávání, centralizovaná odborná správa didaktické techniky, správa IT infrastruktury atd. V některých případech, kdy je zřizovatelem větší město, ke koncentraci kapacit dochází. To ovšem jen dále zvyšuje rozdíly mezi mírou podpory různých škol, které přispívají k růstu regionálních rozdílů i rozdílů mezi školami.
Ve zlepšení kvality a řízení vzdělávací soustavy vidíme příležitost ke snížení krajových nerovností. Navrhovaná opatření musí respektovat podobu a strukturu vzdělávací soustavy, přičemž je třeba stavět na tom, co funguje, a měnit jen to, co opravdu přímo prospěje k lepšímu vzdělávání.
Cílem pilotního ověření je nalezení funkčního modelu středního článku podpory v území, přičemž v pilotní fázi se zaměříme zejména na oblast institucionální podpory veřejných MŠ a ZŠ ve vybraných, typově odlišných lokalitách (spolupráce s Místním akčním plánem rozvoje vzdělávání). Institucionální podporou je myšlena ta, která cílí na školu jako právnickou osobu spolupracující s místními aktéry, stejně tak na řídící, právní, ekonomické a dotační procesy a personální a administrativní záležitosti škol. Součástí pilotního ověření bude i navržení a ověření optimálně nastaveného vztahu centrálně řízené složky středního článku a realizátorů MAP. Střední článek nebude mít přímou řídící pravomoc, ale roli podpůrnou a koordinační. V rámci realizace se pilotní ověření zaměří i na analýzu vhodných modelů nositele středního článku.
Úkolem středního článku bude zejména:
Bude vytvořen model středního článku podpory v území a ověřen jeho přínos, jímž je přispění k vyšší informovanosti a jeho využívání jako účinného nástroje pro snižování disparit ve vzdělávání. V pilotní fázi se ověření zaměří pouze na oblast institucionální podpory veřejných MŠ a ZŠ zřizovaných obcí nebo dobrovolným svazkem obcí. V rámci realizace vznikne analýza vhodných modelů nositele středního článku podpory z oblasti veřejné správy. Bude ověřena vhodná forma spolupráce s MAP spolu s navržením optimálně nastaveného vztahu centrálně řízené složky středního článku a realizátorů MAP po roce 2025.
Období realizace | 2021–2023 |
Financování | SR – pro rok 2021 zajištěno v rámci činnosti resortu. Dále bude nárokováno ze SR a ESF+. |
Výstupy | Ověření funkčního modelu středního článku podpory v území |
Cílem opatření je příprava věcného záměru řešení, které by umožnilo vykonávat činnost veřejných škol a školských zařízení bez právní subjektivity. Řešení by umožnilo především menším zřizovatelům zřizovat školy a školská zařízení bez právní subjektivity (např. jako organizační složky obce). Pro školy a školská zařízení bez právní subjektivity by pak zřizovatel zajišťoval např. vedení účetnictví, majetkovou a technickou správu atp.,
tedy činnosti, které přímo nesouvisejí s poskytováním vzdělávání či školských služeb, podle školského zákona. Řediteli činnosti školy nebo školského zařízení bez právní subjektivity příslušela i nadále všechna práva a povinnosti podle § 164-165 školského zákona.
Příprava věcného záměru úpravy právních předpisů, která umožní vykonávat činnost škol a školských zařízení bez samostatné právní subjektivity.
Termín | 2022 |
Financování | SR – v rámci činnosti resortu |
Výstupy | Věcný záměr řešení |
Cílem je snížení administrativní zátěže škol a zefektivnění procesů s ní souvisejících, a to jak v oblastech, které souvisí přímo s činností školy či školského zařízení (matriky, sběr dat, pedagogická dokumentace, správní řízení atp.), tak v případě administrativy spojené s činností právnické osoby jako takové (ekonomické výkaznictví, BOZP, smlouvy). Opatření naváže na výstupy výzkumného záměru TAČR zaměřeného na podrobnou analýzu administrativních činností základních škol. Činnost bude zmapována z několika perspektiv: 1) identifikace administrativních činností, které právnická osoba vykonávající činnost základní školy musí realizovat, neboť jí to právní předpisy ukládají, 2) identifikace administrativních činností, jejichž výkon bezprostředně nevyplývá z právních předpisů, 3) popis způsobu výkonu činností, 4) identifikace případných mezikrajových rozdílů v této oblasti a 5) identifikace případných rozdílů v rozsahu a obsahu administrativní činnosti s ohledem na velikost a charakter zřizovatele školy. V druhém kroku bude vytvořena základní klasifikace, jak školy řeší rozdělení administrativy mezi jednotlivé zaměstnance školy. Na základě výsledků tohoto výzkumu budou realizována konkrétní v něm navržená opatření s očekávaným dopadem ve všech školách.
Na základě výstupů výzkumného záměru TAČR budou sníženy vykazovací povinnosti tam, kde je to možné, a odstraněny duplicitní činnosti.
Období realizace | 2020–2023 |
Financování | SR – v rámci činnosti resortu |
Výstupy | Racionalizace administrativních činností škol |
Zavedením funkčního resortního informačního systému zjednodušíme předávání informací i jejich získávání a sdílení mezi oprávněnými osobami. Pozornost bude zaměřena i na zvýšení kompatibility stávajících informačních systémů škol.
Období realizace | 2020–2023 |
Financování | SR a ERDF – bez potřeby navýšení nároku nad rámec již vyčleněných prostředků |
Výstupy | Funkční informační systém |
Bude snižována váha kontraktovaného (projektového) financování a posilováno financování institucionální.
Některé prostředky z rozvojových programů budou včleněny do systému financování regionálního školství.
Období realizace | 2020–2023 |
Financování | SR – v rámci činnosti resortu |
Výstupy | Posílení institucionálního financování |
Cílem opatření je komplexní podpora nepedagogické práce a rozdělení kompetencí v rámci řízení organizace, které školám umožní věnovat maximální možný čas kvalitě pedagogického procesu.
Dle aktuální právní úpravy (§ 166 školského zákona) je povinně ředitel ŠPO či PO (nebo vedoucí organizační složky státu nebo její součásti) ředitelem všech škol a školských zařízení, jejichž činnost daná právnická oso- ba vykonává. Na rozdíl od škol provozovaných jinými právními subjekty (s. r. o., z. s., z. ú.) nutně vykonávají ředitelé školských právnických osob a příspěvkových organizací zároveň dvojí roli – jsou statutárními orgány právnické osoby a zároveň řediteli (všech) škol a školských zařízení. Dopadají na ně tak nejenom povinnosti ředitele školy dle školského zákon (§ 164–165), ale i povinnosti vyplývající všem právnickým osobám z jiných právních předpisů. Tato dvojí role („statutár x ředitel pro vzdělávání/pedagogický lídr“) způsobuje, že ředitelé často nemají podmínky a časové kapacity věnovat se dostatečně pedagogickému vedení, které je zásadní pro rozvoj kvality vzdělávání.
V rámci školy je nezbytně nutné převést v maximální možné míře administrativní a další práce související s přímou pedagogickou činností na nepedagogické zaměstnance, např. vedení pedagogické dokumentace školy včetně školních matrik či evidence absencí, dohled nad žáky, organizace vzdělávacích a jiných mimoškolních akcí atp. Za tímto účelem bude v návaznosti na výsledky výzkumu TAČR vypracován standard nepedagogické práce a minimální požadavky na tým nepedagogických pracovníků dle druhu a velikosti školy.
Bude vytvořen věcný záměr pro možné rozdělení rolí ředitele ve dvou základních variantách:
Termín | 2022 |
Financování | SR – v rámci činnosti resortu |
Výstupy | Vytvoření věcného záměru řešení |
Bude vytvořen minimální standard týmu nepedagogických zaměstnanců dle druhu a velikosti školy, který definuje nezbytně nutné nepedagogické pozice a rozsah úvazků pro optimální fungování školy, a to jak v oblasti technickoprovozní, tak administrativní, ekonomické či organizační. Financování standardizovaného týmu bude součástí institucionálního financování.
Termín | 2023 |
Financování | SR – v rámci činnosti resortu |
Výstupy | Standard nepedagogického týmu školy |
Bude vytvořen věcný záměr pro možnost převzetí některých nepedagogických činností zřizovatelem (např. správce ICT, údržba zahrady, budov atp.).
Termín | 2023 |
Financování | SR – v rámci činnosti resortu |
Výstupy | Návrh řešení |
Cílem je posílení efektivní spolupráce mezi zřizovateli, vedením škol, úředníky a MŠMT s pozitivním dopadem na rozvoj vzdělávacího systému prostřednictvím zvyšování kompetencí, znalostí a dovedností těchto aktérů a růstem jejich vzájemné důvěry.
Klíčová aktivita 5.1 Informační podpora a vzdělávací aktivity pro zřizovatele, ředitele, úředníky a další vedoucí pracovníky ve vzdělávacím systému
MŠMT na podzim 2020 spustí nový webový portál, jehož cílem bude zajistit informovanost všech aktérů v oblasti vzdělávání. Bude sloužit jako komunikační kanál, kde budou shromažďovány garantované informace, metodiky, vzory, ale i sdílení dobré praxe, komunitní obsahy atd.
Bude vydána a pravidelně aktualizována příručka pro zřizovatele, která bude obsahovat teoretické ukotvení postavení zřizovatele, jeho práva, povinnosti a role v systému vzdělávání, funkce školské rady, pravidla financování škol, zázemí a vybavení škol, konkurzy na ředitele a praktickou část se vzorovými dokumenty (např. zřizovací listiny, volební řád školské rady, žádosti o zápis školy do rejstříku, konkurzy na ředitele, možná kritéria pro odměňování ředitelů a hodnocení škol…).
V návaznosti na předešlé budou organizovány vzdělávací aktivity pro zástupce samospráv, státní správy i dalších vedoucích pracovníků ve školství – konference, semináře, kombinace odborných referátů, panelové diskuse a praktických workshopů. Nově bude vytvořen modulový kurz pro úředníky územních samosprávních celků a proběhne aktualizace obsahů zkoušky odborné způsobilosti. Pro vedoucí pracovníky bude připraven nový modulový vzdělávací program zaměřený primárně na efektivní postupy, jak vést školy na svém území ke zvyšování kvality učení dětí a rovných šancí ve školách (určený vedoucím úředníkům i managementu škol). Posílení informační podpory pro zřizovatele bude doprovázeno vyhlášením soutěže oceňující obce pozitivně ovlivňující vzdělávání.
Období realizace | 2020–2023 |
Financování | SR a ESIF – bez potřeby navýšení nároku v oblasti informační podpory a vzdělávacích aktivit, s navýšením nároku o 300 000 Kč za účelem realizace soutěže pro zřizovatele |
Výstupy | Vyhlášení soutěže v roce 2021 Příručka pro zřizovatele v roce 2022 Modulový kurz pro úředníky a vedoucí pracovníky územních samosprávních celků 2023 |
Cílem opatření je vytvoření návrhu standardu týmu specializovaných pozic ve školách, včetně modelu financování ze státního rozpočtu.
Bude vytvořen minimální standard týmu vybraných specializovaných pozic zohledňující specifika škol, tj. velikost, druh školy, počet dětí a žáků se SVP, včetně modelu financování z prostředků státního rozpočtu. Definován bude u pozic školního psychologa, školního speciálního pedagoga a školního asistenta rozsah úvazků a náplň práce pro optimální podporu dětí, žáků a učitelů ve škole k zajištění pedagogicko-psychologické a speciálně pedagogické péče. Model navrhne možnosti financování ze státního rozpočtu za zajištění kontinuity pozic.
Období realizace | 2021 |
Financování | SR – v rámci činnosti resortu |
Výstupy | Návrh modelu |
Základním a mateřským školám vzdělávajícím děti a žáky s odlišným mateřským jazykem budeme poskytovat systematickou finanční i metodickou pomoc cílenou na zvýšení kvality vzdělávání těchto dětí a žáků.
Nastavíme model systémového financování podpory pro základní a mateřské školy, které vzdělávají děti a žáky s OMJ
Období realizace | 2021–2023 |
Financování | SR – v rámci činnosti resortu pro rok 2021. Pro rok 2022–2023 bude nárokováno. |
Výstupy | Připravení modelu systémového financování podpory dětí a žáků s OMJ Novela vyhlášky č. 48/2005 Sb. Novela vyhlášky č. 14/2005 |
Pro pedagogy budou realizovány vzdělávací programy zaměřené na rozvoj jazykových a komunikačních dovedností dětí a žáků s OMJ
Období realizace | 2021–2023 |
Financování | SR – v rámci činnosti resortu, a ESF+ |
Výstupy | Programy DVPP |
V metodice rozvoje jazykových dovedností stanovíme potřebnou jazykovou úroveň, kterou by mělo dítě s odlišným mateřským jazykem dosáhnout při přechodu z MŠ do ZŠ, aby bylo připraveno úspěšně pokračovat ve vzdělávání na základní škole.
Období realizace | 2021–2023 |
Financování | SR – v rámci činnosti resortu |
Výstupy | Metodika rozvoje jazykových kompetencí dětí |
Bude zpracováno kurikulum češtiny jako druhého jazyka, které bude upravováno a doplňováno dle potřeb škol vzdělávajících žáky s OMJ. Zároveň budou školy využívat vstupní orientační test pro určení orientačního rozsahu jazykové podpory.
Období realizace | 2021–2023 |
Financování | SR – v rámci činnosti resortu |
Výstupy | Kurikulum češtiny jako druhého jazyka, Vstupní orientační jazykový test |
Cíl implementační karty:
Vybudování funkčního systému podpory škol, který přispěje ke zvýšení kvality vzdělávání, spolupráci, zefektivnění řízení škol a školské soustavy a ke snížení nerovností ve vzdělávání.
Cíl implementační karty:
Vybudování funkčního systému podpory škol, který přispěje ke zvýšení kvality vzdělávání, spolupráci, zefektivnění řízení škol a školské soustavy a ke snížení nerovností ve vzdělávání.