Konvent
Ukrajina
Dokumenty
Pro vedení školy
Kariéra
Reformy
Data
Generic selectors
Exact matches only
Search in title
Search in content
Post Type Selectors

Inspirace do výuky či „zrádný nástroj“, který učitelům ztíží hodnocení písemných prací žáků – v souvislosti s rozšiřováním využití umělé inteligence musíme vzít v úvahu i témata kybernetické bezpečnosti ve škole. Umělá inteligence může být zneužita k sofistikovanějším kyberútokům, ale je i velmi užitečným pomocníkem při lepší ochraně před nimi. V článku se dozvíte, jak dokáže pomoci administrátorovi školní sítě, i proč je nezbytné, aby byli v otázkách kybernetické bezpečnosti proškoleni učitel a další zaměstnanci školy. Následující text je tedy vhodný pro vedení školy, správce školních sítí i pedagogy.


Úvod

V dnešní době se umělá inteligence (AI) stává důležitým nástrojem pro zlepšení kybernetické bezpečnosti ve školním prostředí. AI systémy, jako je ChatGPT, jsou navrženy tak, aby se vyhýbaly škodlivým nebo zneužitelným výstupům, což zahrnuje odmítání žádostí o generování škodlivého obsahu, jako jsou phishingové e-maily nebo keyloggery. Avšak i tak může být AI někdy zneužita pro nekalé účely.

Kyberzločinci, ale třeba i hraví žáci, neustále hledají způsoby, jak využít AI k vytváření sofistikovanějších útoků, jako je například malware nebo DDoS útoky. To zvyšuje riziko, že školy budou cílem těchto útoků. Naštěstí se školy a firmy s rozumně nastavenou bezpečnostní politikou, antiviry, firewally a proškolenými uživateli dokáží těmto útokům úspěšně bránit.

Bohužel, mnoho škol nemá dostatečně nastavenou kybernetickou bezpečnost, což zvyšuje jejich zranitelnost vůči útokům. Je důležité, aby školy investovaly do zlepšení svých bezpečnostních opatření a politik, aby byly schopny čelit hrozbám, které představují jak tradiční malware, tak sofistikovanější útoky vedené pomocí AI. A investicemi nemyslím jen finance, ale především čas a úsilí administrátorů. Často totiž školy (ale i úřady či firmy) nemají nastavené základní bezpečnostní procesy, natož technologie.


Využijme příležitost mít před hackery náskok

Nemějte obavy, hackeři naštěstí nejsou napřed. V oblasti kybernetické bezpečnosti mají antivirové programy a řešení pro detekci a odezvu koncových bodů (EDR) dlouhou historii využívání strojového učení k detekci hrozeb. AI pomáhá zlepšovat schopnost těchto nástrojů detekovat a blokovat škodlivý software již dlouhé roky a výjimečně tak mají obránci sítí před útočníky náskok. Alespoň zatím. Je také pravděpodobné, že AI bude hrát důležitou roli v budoucím vývoji kybernetické bezpečnosti a pomůže udržet krok s neustále se vyvíjejícími hrozbami.

Umělá inteligence může být také užitečným nástrojem pro správce školních IT infrastruktur a učitele. Může sloužit jako rádce při rozhodování o nejlepších bezpečnostních postupech nebo při identifikaci potenciálních hrozeb. Příkladem může být použití AI pro analýzu bezpečnostních protokolů, zjišťování zranitelností nebo výběr nejvhodnějších záplat a aktualizací. Navíc implementace AI do nástrojů, jako jsou systémy pro správu informací a událostí v oblasti zabezpečení (SIEM) nebo EDR, může výrazně zlepšit jejich schopnost analyzovat a korelovat velké množství dat. Díky tomu mohou odhalovat i sofistikované útoky, které by jinak mohly zůstat neodhalené.

Vraťme se ale k možnosti využít konkrétně Chat GPT jako rádce – každý administrátor školní sítě může využít jeho možnosti a konzultovat s ním zabezpečení školní sítě – stačí jej požádat o vytvoření checklistu IT bezpečnosti pro školní sítě, nebo se jej zeptat, jak máte vyřešit ten který daný problém. Podrobnější informace a konkrétní příklady komunikace s ChatGPT nabízí nový díl KYBcastu, podcastu NPI ČR, Umělá inteligence a kybernetická bezpečnost (https://share.transistor.fm/s/67bc3772, včetně podrobného textového popisu k tomuto dílu).

Jsme v přelomové době, kdy administrátoři na školách někdy stále ještě nastavují např. do objednávky jídel jako „bezpečné“ jméno a heslo ve tvaru jidena:jidelna, zatímco studenti na té samé škole používají AI k tomu, aby za ně napsala eseje, a někteří učitelé umělou inteligenci odmítají více než chytré telefony.

Význam AI ve školním prostředí roste a je nezbytné, aby školy zaujaly k jejímu používání pragmatický postoj a aby jim neujel vlak, jako se již tolikrát stalo. Je třeba, aby školy aktualizovaly své bezpečnostní protokoly a politiky, aby byly schopny čelit moderním hrozbám.

TIP: Inspiraci, jak využít AI ve vzdělávání a výuce hledejte třeba zde: https://aidetem.cz


Jak začít?

V závěru je třeba zdůraznit, že AI nabízí řadu příležitostí pro zlepšení kybernetické bezpečnosti ve školním prostředí, ale zároveň představuje i rizika, se kterými se učitelé a administrátoři musejí vyrovnat. Jako mnoho jiných (i nedigitálních) nástrojů vytvořených lidmi dokáže pomáhat i škodit.

Je důležité, aby školy investovaly do zlepšení své kybernetické bezpečnosti a vzdělávání uživatelů, aby byly schopny využít potenciál AI a současně se chránit před hrozbami, které přináší. Proškolení učitelů a zaměstnanců v otázkách kybernetické bezpečnosti a etiky AI může také výrazně přispět k minimalizaci rizik spojených s jejím zneužitím. Začít můžete třeba poslechem Kybcast“ – toho již zmíněného o možnostech využití i zneužití AI ale i starších dílů KYBcastu (opět s dalšími informacemi v popisu každého dílu), např. na téma:


Autor: Pavel Matějíček, Lektor a konzultant kybernetické bezpečnosti  

Projekt MŠMT IPs Datová politika zahájil svou realizaci 1. 3. 2023 a v současnosti vzniká tým, který má za cíl rozvoj pokročilých analytických metod a širší práce s daty na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy.

Do týmu hledáme Evaluátora, který bude hlídat, jestli výše zmíněný cíl tým analytiků plní a případně, jak a kde má přidat! Více viz informace níže.


O jakou jde pozici

Na jedno z našich pracovních míst na Ministerstvu školství (MŠMT) hledáme kolegu/kolegyni na pozici Metodika evaluací (vnitřního fungování projektu a průběžného nastavování).


Jaké činnosti se na takovém místě vykonávají

  • Mezi hlavní činnosti patří hodnocení projektových výstupů a aplikace průběžných hodnoticích rámců, nastavování pravidel evaluace a zpracování podkladů pro zprávy o realizaci projektu a především vliv na řízení a průběžné úpravy procesu změny práce s daty a analytickými výstupy na MŠMT.
  • Koordinace a řízení naplňování dílčích činností v rámci klíčové aktivity KA5 Vnitřní hodnocení projektu,
  • zajišťování průběžného a důsledného posuzování všech relevantních projektových výstupů vlastními silami i ve spolupráci s dalšími aktéry,
  • zajištění aplikace relevantních hodnoticích rámců při evaluačních procesech,
  • nastavování pravidel a parametrů evaluace,
  • zajišťování přenosu výsledků evaluace směrem k dalším projektovým pracovníkům a dohlížení na zohlednění evaluačních výstupů při jejich úpravách,
  • zpracovávání podkladů pro Zprávy o realizaci projektu, Status reporty a další podkladové materiály na základě požadavků hlavního projektového manažera.

Co je vhodné pro danou pozici

Pokud máte analytické a kritické myšlení a jste navíc pečliví, důslední a máte smysl pro pro detail a ideálně i znalosti v oblasti vzdělávací politiky a školství, zkušenosti s analýzou a vizualizací dat, můžete být právě vy tou pravou/ tím pravým pro tuto pozici.


Na co se můžete těšit

  • platový tarif 29.410 – 43.370 Kč v závislosti na počtu let praxe
  • osobní příplatek v závislosti na kvalitě výkonu práce
  • mimořádné a motivační odměny
  • smysluplnou práci pro stabilního zaměstnavatele
  • širokou škálu benefitů a mnoho dalšího!

Jak se přihlásit

Pokud máte zájem o tuto pozici, prosím zašlete nám svůj životopis a motivační dopis a žádost o přijetí do: 24. 4. 2023 na posta@msmt.cz

Případně se zeptejte na e-mailové adrese na další informace: ivana.michalova@msmt.cz, tel.: 234 811 665.

Více informací viz inzerát na webu MSMT.cz nebo v přiloženém Oznámení o vyhlášeném výběrovém řízení. Těšíme se na vaše reakce a zájem!


O jaký jde projekt

Pracovní místo je financováno z projektu "Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR" (Data), reg. č. CZ.02.02.XX/00/22_005/0002901 https://www.edu.cz/.../ips-data-datove-analyticka.../ .


Zdroj: MSMT.CZ 2023. Výběrové řízení. Odkaz: https://www.msmt.cz/ministerstvo/metodik-evaluaci-projektu-v-oddeleni-analyticke-podpory-a.


Na této stránce naleznete krátký popis obsahu a 1 výsledek (závěrečnou výzkumnou zprávu) výzkumu realizovaného kosorciem PAQ Research, s.r.o. a STEM Ústav empirických výzkumů, z.ú. pro MŠMT v letech 2021-2022 z programu Technologické agentury ČR (TA ČR) BETA2 s názvem Analýza příčin vyššího podílu romských žáků vzdělávajících se dle RVP ZV UV ve třídách zřízených podle § 16 odst. 9, školského zákona a návrh souboru opatření pro oblast vzdělávání a další relevantní oblasti.

Hlavním cílem výzkumu bylo zjistit příčiny vzdělávání romských žáků vzdělávaných ve školách a třídách zřizovaných dle §16 odst. 9 školského zákona a navrhnout soubor doporučení pro oblast vzdělávání i další sektory. Více viz text níže a přiložená Závěrečná výzkumná zpráva.


Aktuální stav

  • Problém segregace romských žáků se za posledních 5 let se výrazně nezměnil:
    • Nedošlo snížení podílu romských žáků ve speciálních třídách (jsou ve většině krajů)V populaci dětí v ZŠ věku je stabilně okolo 3 % romských žáků, ale ve speciálních třídách běžných škol představují 22 % žáků a ve speciálních třídách 16/9 škol 15 % žáků.
    • Nedošlo ani k desegregaci v rámci běžných tříd a škol (jsou častěji v oblastech s vysokým zastoupením Romů).
  • Do speciálních tříd jsou romští žáci často zařazováni během prvních let školní docházky.
  • Vzděláváni jsou zde převážně podle rámcového vzdělávacího programu RVP ZV se sníženými nároky na výstupy ze vzdělávání z důvodu mentálního postižení.
  • Velké rozdíly v diagnostické praxi ŠPZ a návazných doporučeních ohledně přeřazení žáků do speciální třídy (i v jednom regionu).

Důvodu setrvávajícího stavu

  • ŠPZ často využívají spíše zastaralé diagnostické nástroje. Podpora tedy zatím nevedly k modernizaci ve využívání diagnostických nástrojů u většiny ŠPZ.
  • Velká část běžných škol neumí nebo nechce pracovat se sociokulturní znevýhodněním a chybějícími prerekvizitami romských žáků
  • Opačné příklady dobré praxe spojuje - intenzivní komunikace s romskými rodiči, speciálně pedagogická péče, individuální přístup k žákům a důsledné naplňování podpůrných opatření
  • I někteří romští rodiče pro své děti preferují speciální školy, protože na ně mají nižší nároky a představují přátelštější prostředí pro jejich děti.
  • V diagnostické praxi některých ŠPZ s objevují segregační tendence. I u jejich zaměstnanců se nezřídka setkáváme s přesvědčením o prospěšnosti speciálního školství pro romské děti.

Problém decentralizace a kontroly

  • Segregace skrze speciální školy pokračuje tam, kde vyhovuje kritickému množství lokálních aktérů. Stav je posílen decentralizací systému a absencí odpovědnosti za kvalitu činností škol a školských poradenských zařízení (metodické vedení, odvolávání a jmenování vedení atd.)
  • K segregaci v některých oblastech směřuje i práce se spádovými oblastmi, nad níž stát nemá plnou kontrolu.

Vybraná hlavní doporučení

  1. Posílit podporu i kontrolu práce školských poradenských zařízení
    • Posílit metodické vedení (MŠMT, NPI ČR) a zajistit skutečné a jednotné využívání moderních diagnostických nástrojů.
    • Jasněji vymezit role a poslání PPP a SPC (zvážit vymezení spádových oblastí PPP)
    • Posílit propojení se sociální prací a depistáží sociokulturního znevýhodnění, aby nedocházelo k jejímu směšování s LMP a dalšími diagnózami.
    • Pro profesionalizaci zvážit další kroky - vč. převzetí odpovědnosti z krajů na MŠMT
  2. Posílit pravomoci České školní inspekce ve změně nekvalitního vedení ZŠ a ŠPZ
    • Při opakovaně kritických zjištění z inspekční činnosti silnější pozice ČŠI při odvolání i návazném konkurzním řízení (většina v komisi a závaznost stanoviska)
    • Při pochybení vedení ŠPZ by ČŠI měla mít silnější mandát v procesu odvolání vedoucího pracovníka daného ŠPZ.
  3. Ze strany MŠMT či ČŠI detailněji a pravidelně monitorovat klíčové faktory segregace a vyzývat zřizovatele škol a školských poradenských zařízení k nápravě
    • Sledovat - výsledky jednotlivých ŠPZ, neodůvodněné využívání tzv. upravených výstupů napříč předměty, koncentraci romských a socioekonomicky znevýhodněných žáků do některých škol (běžných i speciálních)
    • Posílit zákonné pravomoci MŠMT či ČŠI pro vynucení změny spádových oblastí, pokud jimi zřizovatel přispívá k segregaci dětí a žáků.
  4. Dát školám v oblastech s výskytem segregovaných škol zvýšenou podporu
    • Především na klíčové podpůrné pozice – asistentů pedagoga, psychologů, speciálních pedagogů, sociálních pedagogů či pracovníků školní sociální práce
    • Posílit spolupráci se sociální oblastí - OSPOD, NNO, ŠPZ, Úřady práce atd.
  5. Posílit předškolní vzdělávání v širší oblasti okolo segregovaných škol
    • Docházka ve věku 4-5 let u sociálně znevýhodněných a romských dětí by měla činit minimálně 90 %. Navýšení kapacit, redukce všech spojených nákladů (obědy, doprava, pomůcky), spolupráce dalších aktérů (NNO, soc. služby, rodičovské kliny
  6. Zvýšit připravenost ředitelů, učitelů, asistentů pedagogů na vzdělávání žáků z odlišného sociokulturního prostředí
    • Především výrazným posílením tohoto tématu v dalším vzdělávání (systémem učících se komunit a reflexe praxe, omezit jednorázové DVPP) a dále rovněž v pregraduální přípravě či kvalifikačním vzdělávání pedagogických pracovníků.
  7. Poskytovat všem žákům jednotný kurikulární základ, ale individualizovat výuku
    • Na úrovni žáků se SVP omezit plošné využívání snížených nároků na výstupy ze vzdělávání napříč předměty
    • Posílit individualizaci výuky jako nástroje pro udržení žáků se vstupním sociálně kulturním znevýhodněním v hlavním proudu vzdělávání.
  8. Omezit sociální faktory vzdělávací neúspěšnosti v oblastech segregovaných škol.
    • Meziresortní spolupráce s MPSV s cílem posílení sociální práce v těchto lokalitách, omezení předlužení, prostorové segregace, nestabilního a nekvalitního bydlení a dalších klíčových jevů (absence, záškoláctví) s popsanými negativními dopady na vzdělávání.
  9. Působení a role speciálního školství
    • Nastavit užší spolupráci místní speciální školy s běžnými školami v tom smyslu, že je možný přechod dětí do běžné ZŠ nebo běžné třídy, přičemž přechod do speciální školy či třídy je brán jako dočasné řešení.
    • Vymezit úlohu speciálních škol jako metodických center pro podporu vzdělávání a začleňování žáků se SVP.

Výsledky výzkumu ke stažení



Na této stránce naleznete výsledky unikátního pilotního šetření kompetencí a postojů začínajících učitelů a čerstvých absolventů učitelství. Šetření se zúčastnilo zhruba 500 čerstvých absolventů či studentů posledních ročníků učitelských programů, u kterých se předpokládá, že studium v nejbližších měsících dokončí, a přes 1 600 začínajících učitelů v prvních dvou letech praxe. Jedná se tedy o největší šetření svého druhu v ČR za posledních 30 let a v současné době probíhá jeho druhý ročník. MŠMT toto šetření realizovalo v rámci reformy pregraduální přípravy učitelů. Více viz text níže a přiložená Závěrečná výzkumná zpráva.


Jak začínající učitelé v první dvou letech výkonu profese hodnotí své kompetence

  • Umí rozvíjet digitální gramotnost žáků: téměř 70 % se domnívá, že umí efektivně zapojovat do své výuky digitální nástroje (a jen 15 % uvádí, že to je pro ně problém).
  • Pozitivně hodnotí svou schopnost činit výuku pro žáky relevantní a podnětnou: jen 15 % si nevěří, že umí “klást otázky, u kterých musí žáci přemýšlet” nebo “propojovat učivo s každodenním životem žáků”. Nevěří si ve zvládání pokročilejších, komplexních kompetencí, které jsou však klíčové pro efektivní učení žáků. Až 70 % začínajících učitelů se domnívá, že dokáže vytvářet prostředí, kde se žáci nebojí chybovat, ale méně než polovina si věří v tom, že dokáže s chybami pracovat tak, aby to žákům pomohlo lépe porozumět učivu. Podobně 60 % začínajících učitelů podle svého mínění umí vést výuku tak, aby žáci dostávali příležitost spolupracovat, ale jen zhruba třetina si je jistá tím, že je umí zapojovat i do hodnocení vlastní práce nebo do nastavování kritérií hodnocení.
  • Čeští začínající učitelé nepříznivě hodnotí svou schopnost spolupráce s kolegy: pouze necelá třetina se domnívá, že dokáže realizovat mezipředmětovou výuku společně s ostatními pedagogy a necelá polovina (respektive přibližně 45 %) usuzuje, že umí spolupracovat s kolegy na plánování výuky a přípravě podkladů pro výuku.

U absolventů oboru učitelství pak data ukazují, že

  • Se díky studiu cítí relativně více připraveni plánovat a reflektovat jednotlivé vyučovací hodiny a nastavovat vlídné prostředí pro žáky (55 % respondentů hodnotí, že je studium připravilo „vést žáky k tomu, aby se nebáli ve výuce chybovat“; 53 % hodnotí, že jsou díky studiu schopní „po výuce vyhodnotit, do jaké míry vyučovací hodina proběhla podle plánu“).
  • Cítí se však relativně méně připraveni zvládat náročné chování žáků (jen 23 % respondentů hodnotí, že je studium připravilo “zasáhnout v situaci, kdy ve třídě dojde k porušení domluvených pravidel”), a podobně jako začínající učitelé zapojovat žáky do procesu hodnocení, komunikovat s rodiči (mírně přes 20 % respondentů hodnotí, že jsou díky studiu “připravení vysvětlit rodičům příčiny obtíží žáka ve svém předmětu a navrhnout vhodná opatření k jejich zmírnění”) a spolupracovat s kolegy.

Co na výsledky šetření říká zástupce MŠMT

„Ministerstvo tak ve spolupráci s fakultami každoročně vyhodnocuje, nakolik se daří fakultám připravovat své studenty učitelství tak, aby se co nejvíce přiblížili naplnění kompetenčního rámce absolventa učitelství, který vzniká ve spolupráci ministerstva a zástupců fakult vzdělávajících učitele. Jeho příprava čerpá také z výsledků tohoto šetření a jehož obsah se zároveň recipročně promítne do šetření realizovaného v roce 2023.“

Jakub Drbohlav

MŠMT

„Už výsledky prvního pilotního šetření jsou ale důležitou zpětnou vazbou pro přípravu učitelů v Čechách: ukazují, že fakulty připravující učitele by se měly více zaměřit na rozvoj kompetencích klíčových pro efektivní učení žáků, tj. především na schopnost poskytovat žákům konkrétní, častou a informačně bohatou zpětnou vazbu, která je zároveň vede k reflexi vlastního učení. Z dostupného výzkumu víme, že právě tyto kompetence učitele vedou k tomu, že se děti naučí co nejvíce naplno.“

Jakub Drbohlav

MŠMT


Výsledky výzkumu ke stažení


Zdroj: MŠMT 2023. Unikátní šetření: Jak jsou začínající učitelé připraveni na svou práci?, tisková zpráva, odkaz: https://www.msmt.cz/ministerstvo/novinar/unikatni-setreni-jak-jsou-zacinajici-ucitele-pripraveni-na?fbclid=IwAR3A-BK9PljlYzj_0HcFgb9yCujogIJ1KdZvSzeCRpe79oxX1pj75sDyz5w.


Evaluace pilotáže středního článku podpory MŠMT je pro budoucí projekt IPs Střední článek klíčová. Zhodnocení přínosu v okresech Semily a Svitavy je důležité pro nastavení modelu regionálních týmů středního článku podpory, které se od 1. 7. 2023 rozšíří do celé ČR. Evaluační výzkum prováděl Masarykův ústav vyšších studií, ČVUT v Praze, který oslovil ředitele základních a mateřských škol a jejich zřizovatele na Semilsku a Svitavsku. Díky jejich zpětné vazbě můžeme budoucí síť středních článků stavět na tom, co se osvědčilo, a naopak „vypilovat“ ty oblasti, kde je prostor ke zlepšení.

Přinášíme Vám hlavní výstupy z dotazníkového šetření:

  • Šetření mělo v pilotovaných okresech vysokou návratnost: odpovědělo téměř 73 % ředitelů a 66 % zřizovatelů.
  • Celkový přínos středního článku MŠMT hodnotí ředitelé MŠ a ZŠ průměrnou školní známkou: 1,2 (Svitavsko) a 1,79 (Semilsko).  68 % ředitelů udělilo známku 1. Rozhodně pozitivně a spíše pozitivně hodnotí střední článek 71 % zřizovatelů.
  • Z hlavních oblastí ředitelé udělili nejlepší průměrnou známku komunikaci (1,29) a podpoře vedení škol (1,39); naopak zintenzivnit navrhují podporu řízení nepedagogických činností (průměrná známka 1,93) a podporu zřizovateli (průměrná známka 1,86).
  • Z hlediska dílčích oblastí ředitelé chválí podporu při mimořádných událostech (např. covid či začleňování žáků z Ukrajiny) a právní servis, uvítali by větší podporu ohledně zadávání veřejných zakázek a konzultace v oblasti mzdového a obecného účetnictví i dotačního poradenství.
  • Zřizovatelé největší přínos středního článku vidí v jednotném kanálu pro školy i pro zřizovatele a ve snížení byrokratické zátěže. Polovina zřizovatelů považuje rozšíření středního článku na území dalších okresů za důležité.

Jana Krejsová ve Středním článku podpory není žádný nováček. Působí v jeho řadách už rok. Když se k pilotáži středního článku ve svitavském a semilském okresu přidal také Karlovarský kraj díky Memorandu o spolupráci, byla součástí jeho týmu jako regionální metodička. Dnes je krajskou koordinátorkou. Na nové pozici zúročí nejenom bohaté zkušenosti získané za katedrou, z vedení projektů a veřejné správy, ale i z pilotu samotného.


Jana Krejsová vystudovala Fakultu ekonomiky a provozu na Vysoké škole zemědělské Praha a následně absolvovala postgraduální studium pedagogiky a psychologie na Katedře pedagogiky České zemědělské univerzity v Praze a dále Kvalifikační studium pro ředitele škol. Už v průběhu studií učila, nejdříve na 1. stupni Základní školy Vintířov u Chodova, později na Integrované střední škole Cheb, a to odborné předměty: ekonomika, marketing a management, právo a veřejná správa. Ve školství pracovala bezmála dvacet let především jako středoškolská učitelka ekonomických předmětů a poté i jako zástupkyně ředitele školy. Na této pozici měla na starosti ekonomické záležitosti školy a její provoz, zároveň se aktivně zapojovala do projektů v oblasti vzdělávání. Vedla například projekt Vzdělávací centrum učitelů odborných předmětů a odborného výcviku nebo koordinovala realizaci projektu Finanční gramotnost ve školní praxi. Zkušenosti má také jako zavádějící učitelka a vedoucí předmětové komise.

Od roku 2014 pracuje na Městském úřadě v Chebu. Nejprve jako koordinátorka projektu Podpora meziobecní spolupráce Svazu měst a obcí ČR, v roce 2015 byla jmenována vedoucí Odboru projektového managementu a rozvoje. Má velké zkušenosti s vedením týmu projektových manažerů, s projekty MAP a vyhledáváním dotačních příležitostí. Působila jako hlavní řešitelka projektu Technologické agentury ČR – programu ÉTA zaměřeného na vymezení atraktivit, které souvisí s kulturním dědictvím. Zkrátka v projektech je J. Krejsová jako doma. V rámci ORP Cheb a Aš dlouhodobě vedla jako hlavní manažerka projekty MAP, při kterých spolupracovala s řediteli škol a školských zařízení i se zřizovateli měst a obcí Chebska a Ašska. 

Jana ráda lyžuje, chodí po horách, zajde do divadla, mezi její zájmy patří také film, hudba nebo četba. Vztah ke knížkám jí zůstal, dva roky před vysokou školou pracovala jako knihovnice v Chebu. Volný čas tráví nejraději se svojí velkou rodinou.

Cílem letáku je připravit informace o zápisech do MŠ pro zákonné zástupce. S letákem mají hlavně pracovat lidé (pracovníci v sociálních službách, školní asistenti v MŠ, ředitele škol a další), kteří se soustředí na podporu rodin v lokalitách, kde hrozí riziko sociálního vyloučení.


Obsah letáku

Zákonní zástupci získávají leták s kontaktem na konkrétní osobu, která jim může pomoci s počátečními barierami při zápisech do MŠ a v době přípravy k předškolnímu vzdělávání. Zároveň jsou v letáku stručné informace pro zákonné zástupce o zápisech do MŠ.

Pro děti je v letáku navíc omalovánka (rodina).


2 druhy letáku

  • Jeden leták je ve formátu A4 (vhodný na prezentace).
  • Druhý leták se oboustranným tiskem a přeložením stane letákem ve formátu A5 (pro zákonné zástupce).

Přílohy

Formát A4 (pro prezentace)


Formát A5 (pro zákonné zástupce)


Ve dnech 11. až 18. dubna 2023 proběhne v systému sběru dat (https://sberdat.uiv.cz/loginmimořádné šetření ke kapacitám mateřských (MŠ), základních (ZŠ) a středních škol (SŠ) a konzervatoří (KON) zapsaných v rejstříku škol a školských zařízení a také k počtu ukrajinských zaměstnanců.
Data budou vyplňovat všechny jednotlivé školy bez ohledu na zřizovatele.


Co je cílem šetření?

  • zjistit aktuální stav uprchlíků z Ukrajiny ve školách,
  • zjistit aktuálně volné skutečné kapacity ve školách,
  • možnosti navýšení kapacit škol od září 2023,
  • zjistit údaje o počtu ukrajinských zaměstnanců ve školách.

Toto šetření považujeme za zásadní pro strategické plánování dalšího postupu v oblasti poskytování vzdělávání pro děti a žáky z Ukrajiny a pro koordinaci dalšího postupu. 


Metodická podpora ke sběru dat


Odkaz na dotazník: https://sberdat.uiv.cz/login


Formulář

Formulář dotazníku
(v pdf)

Průvodní dopis

Průvodní dopis
(v pdf)


Metodické telefonní linky ke sběru dat

Rovněž budou po dobu šetření v provozu 2 metodické telefonní linky:

  • pro ředitelství MŠ a ZŠ: 234 812 139,
  • pro ředitelství SŠ, konzervatoří: 773 749 281,
  • dále fungují standardní telefonní linky pro řešení technických dotazů.

Ministerstvo školství (MŠMT) rozeslalo krajům datové soubory pro přípravu analytických podkladů krajských akčních plánů. Jde o data zpracovaná z plošného šetření realizovaného pro MŠMT výzkumným konsorciem STEM a PAQ Research přes program BETA2 Technologické agentury. Níže si můžete stáhnout datové soubory a dozvědět se více o dalších aktivitách na koncepcích s názvem Dlouhodobý záměr ČR i krajů.


Datové soubory ke stažení


Mateřské školy


Základní školy


Střední školy



Jednotný metodický
portál MŠMT
V případě zájmu nám můžete zadat Váš váš e-mail a jakmile naše novinky spustíme budeme Vás informovat na Váš email. Odběr novinek samozřejmě můžete kdykoliv později odhlásit.
Odesláním souhlasíte s našimi zásadami o zpracování osobních údajů.
cross linkedin facebook pinterest youtube rss twitter instagram facebook-blank rss-blank linkedin-blank pinterest youtube twitter instagram Skip to content