MŠMT v rámci projektu IPs Střední článek podpory uspořádalo 16. dubna 2024 1. odborný panel, který se zaměřil na téma "Kultura a Klima školy: Včasná identifikace ohrožených dětí a mezioborová spolupráce". Úvodního slova se ujala ředitelka odboru podpory škol a zřizovatelů Jana Šmíd Winterová, která představila klíčové body diskuse.
Řečníci 1. odborného panelu
Mezi řečníky odborného panelu byli zástupci ministerstev:
Ferdinand Hrdlička – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Pavel Houška – Ministerstvo práce a sociálních věcí
Kamila Lindauerová – Ministerstvo vnitra
Dalšími řečníky odborného panelu byli i přizvaní hosté:
Lenka Felcmanová - Univerzita Karlova a předsedkyně Society for All, z.s.
Tereza Svačinová - projektová manažerka Society for all, z.s.
Martina Koplová - expertka projektu Signály
Dana Lipová - ředitelka Nadace Sirius
Karel Straka - koordinátor mezioborové spolupráce Most
Štěpánka Vošická - ředitelka MŠ Čtyřlístek, radní Lysá nad Labem
Alexandra Hynešová - vedoucí oddělení OSPOD, Magistrát města Most
Klára Zelenková - PPP Pardubice
Veronika Dobiášová - praktická lékařka pro děti a dorost
1. část odborného panelu - Proč vznikla karta KID – sjednocení signálů ohroženého dítěte a jednotné postupy + implementace nástroje
Alena Zábojníková, vedoucí oddělení metodické podpory SČ představila význam spolupráce mezi ministerstvy, odborníky a akademiky při tvorbě a implementaci Karty KID.
Předsedkyně SOFA a lektorka Univerzity Karlovy Lenka Felcmanová se v prvním bloku odborného panelu věnovala důvodům vzniku Karty KID, na které spolupracovala čtyři ministerstva a tehdy ještě Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání, z.s. - nyní Society for All,z.s. Mezioborová spolupráce rezonovala celým panelem jako nezbytná součást efektivní a včasné pomoci ohroženým dětem. Zmocněnec pro wellbeing Ferdinand Hrdlička z MŠMT zároveň jako neoddělitelnou součást úspěšné implementace Karty KID uvedl podporu neziskovým sektorem či akademickou sférou. Škola podle něj má hrát roli leadera komunity v regionu, který má ty pravomoci a schopnosti zajistit kooperaci. Předností Karty KID je její jednoduchost a určitá „strohost“, která rychle pomůže rozpoznat signály ohrožení dítěte a navede, jak postupovat.
Pavel Houška jako zástupce MPSV poprvé zmínil roli prevence a preventivních aktivit, které dlouhodobě na jeho resortu podporují. Uvedl zajímavé projekty síťování aktérů – pediatrů, městské policie, OSPODu a MŠMT, které vedly k vymezení rolí, kompetencí a využití stávajících komunitních zdrojů v kontextu omezených financí.
Kamila Lindauerová z MV souhlasila, že prevence je vždycky levnější a výhodnější nástroj než represe. K urychlení a zefektivnění pomoci je podle ní důležité vystoupit z určitých limitů jednotlivých resortů a nastoupit na vlnu mezioborové spolupráce. Ve svém příspěvku uvedla zajímavý postřeh, že vlastně kdokoliv, kdo se setkává každodenně s dětmi, díky Kartě KID může rozpoznat signály špatného zacházení, i když není přímo odborník na dětskou problematiku.
Na závěr prvního bloku pan Hrdlička ještě upřesnil, že tato problematika se netýká jen cíleného nevhodného chování směrem k dětem, ale i „zanedbávání“ jeho potřeb v souvislosti s nedostatečnými rodičovskými kompetencemi.
2. část odborného panelu - Včasná identifikace ohrožených dětí a mezioborová spolupráce v jejich podpoře
Ve druhém bloku Martina Koplová z organizace Society for All představila podrobně a více prakticky Kartu KID i s jednotlivými přílohami a metodikami „…co dělat, když“. Zaměřila se více na samotný terén a mezioborové platformy s jejich územními specifiky. Popisuje jednotlivé karty pro děti, pro rodiče, veřejnost a související metodiky, které vymezují role a kompetence mezi jednotlivými účastníky a nástroj case managementu. Z dosavadních zkušeností totiž vyplynulo, že někomu není jasné „co, kdo má/může dělat“ a kam až sahají pravomoci např. OSPODu, policie, učitelů a dalších. To nakonec potvrdila i Dana Lipová z Nadace Sirius, která uvedla, že někdy nedochází k nahlašování případů ohrožených dětí. To bylo motivací k vytvoření příručky „Týrané, zneužívané a zanedbávané dítě ve škole – doporučené postupy pro pracovníky škol“, která má pomoci učitelům překonat určité bariéry, a dále příručku „Týrané, zneužívané a zanedbávané dítě v ordinaci PLDD. "Doporučení pro praxi“ určenou pro lékaře.
Karel Straka, který má bohaté zkušenosti z terénu, zdůraznil přínosy osobního a pokud možno pravidelného setkávání formou např. kazuistického semináře. Spolupráci case managera se školou představila Kamila Michálková, která spočívá nejprve v mapování sociální situace rodin, vytipování silných a slabých stránek a stanovení konkrétních kroků ke zlepšení. Z jejího vystoupení bylo patrné, že pro roli case managera je důležitá empatie, aby rodina chtěla navázat spolupráci.
3. část odborného panelu - Sdílení dobré praxe mezioborové spolupráce při podpoře ohrožených dětí
Třetí závěrečný blok setkání navázal zkušenostmi konkrétních odborníků. Dětská lékařka Veronika Dobiášová potvrdila praktičnost Karty KID hlavně z pohledu využívání uvedených postupů a kontaktů na jednotlivá pracoviště. Přidala cennou zkušenost ze setkávání s ostatními lékaři, kteří bohužel nemají dostatečné kapacity kartu využívat nebo se cítí vyhořelí. V kontextu celého panelu je třeba s touto informací pracovat určitě i u jiných profesí a provést potřebné kroky, aby k tomuto nedocházelo. Klára Zelenková z PPP Pardubice představila širokou spolupráci s ostatními institucemi od školy až po klinické psychology a neziskové organizace. Pořádají výjezdní metodická setkání s pedagogy MŠ a ZŠ, kde se chystají představovat Kartu KID. Pravomoci OSPOD vysvětlila vedoucí oddělení Alexandra Hynešová. Její spolupracovníci dle ní mohou působit jako určití koordinátoři. Občas narážejí na bariéry v podobě meziresortního nepropojení a neporozumění, ale díky projektu Signály došlo ke zlepšení. Ve svém příspěvku vyzdvihla lidské poznávání a potkávání, např. při kazuistických seminářích, o kterých mluvil už Karel Straka, a které pomohly vzájemné komunikaci, vysvětlení kompetencí a nepřiměřených očekávání.
Tandemovou spolupráci mezi školou a zřizovatelem popsali náměstek primátora Marek Märc a ředitelka ZŠ Libuše Slavíková. Shodli se na tom, že práce je oboustranně velice náročná, a proto je třeba vytvářet a udržovat pomocné pozice ve školských poradenských pracovištích. Tato potřeba však naráží na překážky ve formě omezených financí či nedostatku samotných pracovníků. Zazněly zde konkrétní příklady preventivních programů z oblasti sociální či Perinatal, což je cílený screening pro maminky již v porodnicích.
Paní ředitelka Vošická popsala, že zkušenosti s traumaty mají bohužel již tříleté děti a školka se někdy pro ně stává i “druhým” domovem. Je potřeba si uvědomit, že to také bývá první instituce po rodině, ve které dítě žije a tráví mnoho času. Právě proto by učitelé v MŠ měli být vyškolení a znalí podobných osvětových nástrojů jako je Karta KID.
Závěrečné slovo patřilo vedoucí oddělení Aleně Zábojníkové, která vyjádřila přesvědčení v pokračování nastavené spolupráce a vzájemné pomoci při nastavování systému včasné identifikace a práce s ohroženými dětmi.
Závěry
Z diskuse odborníků vyplynula následující doporučení a přání:
Podporovat opatření pro včasnou identifikaci ohrožených dětí. S kumulací zraňujících zkušeností z dětství roste negativní dopad nejen na zdravý vývoj jedince, ale i na jeho dospělý život. V konečném důsledku se zvyšují nároky a výdaje na systém, zdravotnictví, prevenci kriminality apod.
Chápat důležitost mezioborové a multidisciplinární spolupráce – měla by se stát trvalým prvkem v problematice ochrany dítěte. Z tohoto důvodu je potřeba ji i legislativně ukotvit a „pečovat“ o ni.
Stanovit koordinátora pro zajištění funkční meziresortní spolupráce, který bude aktivity řídit mezi jednotlivými aktéry.
Novelizovat školský zákon/ukotvit školní sociální práci ve školském zákoně.
Věnovat pozornost spolupráci a součinnosti s rodinou dítěte. Prvotní screening může probíhat už v porodnici.
Šířit Kartu KID mezi učitele a další pracovníky škol – škola je nejčastějším místem prvotního záchytu ohroženého dítěte, tím se může předejít horším následkům.
Poskytnout potřebnou podporu a pomoc pedagogům, lékařům a dalším profesím v úzkém kontaktu s dětmi, jelikož je zřejmé, že většímu využívání Karty KID a dalších metodik brání kromě jiného zahlcenost, přepracovanost či vyhoření v těchto profesích. Je třeba s tímto faktem pracovat na jednotlivých resortech.
Sdílet dobrou, ale i špatnou praxi, a tím pomáhat ostatním při identifikaci a následném řešení problémů.
Realizace výše zmíněného odborného panelu je financována z projektu “Střední článek podpory”, reg. č. CZ.02.02.02/00/22_005/0004237.
Kapacity škol jsou velké téma – někde místa chybějí, jinde přebývají. A to vede mnohé obce ke spolupráci a společnému přemýšlení nad řízením škol v konkrétním regionu. Nabízíme proto samosprávám a nejenom jim dvě aktualizované metodiky, které mohou posloužit jako užitečný průvodce při zakládání svazkových škol nebo při převodu příspěvkových organizací na moderní školské právnické osoby.
Svazkové školství
Školy a školská zařízení zřizované svazky obcí jsou jedním z efektivních způsobů spolupráce místních samospráv při naplňování povinnosti zajistit podmínky pro předškolní a základní vzdělávání všem dětem. Aktualizovaná metodika "Svazkové školství" přehledně a srozumitelně popisuje všechny důležité aspekty kompetencí obcí v oblasti školství se zaměřením na spolupráci obcí při zřizování svazkových škol.
Jednotlivé kapitoly se věnují povinnostem obcí, problematice zajišťování kapacit, spádových obvodů, ale také financování z rozpočtového určení daní. Text přibližuje postavení školské právnické osoby jakožto moderní formy právní subjektivity a popisuje odlišnosti mezi příspěvkovými organizacemi a školskými právnickými osobami. Hlavní část je věnována samotným svazkovým školám, jejich zakládání, financování i provozování.
Zřizovatelé ocení praktický návrh harmonogramu při zakládání svazkových škol, detailní popisy procesních mechanismů a zejména celou řadu vzorových dokumentů, od prvního usnesení zastupitelstva obce, přes smlouvu o zřízení svazku obcí, zřizovací listinu až po vzor vyhlášky o spádovém obvodu.
Školská právnická osoba představuje moderní formu právní subjektivity přímo určenou pro školy a školská zařízení. Většina obecních a krajských škol je zřizována jako příspěvková organizace, stejně jako například organizace sociálních služeb, knihovny, nemocnice nebo třeba muzea. Školský zákon však obcím umožňuje využívat formy školské právnické osoby právě pro specifičnost provozování a financování zejména mateřských a základních škol. V aktualizované metodice najdete proto nejenom přehledně popsané všechny povinnosti obcí v oblasti školství, ale zejména právě podstatu fungování školských právnických osob, jejich výhody a možnosti a zároveň také zcela praktický návod, jak převést činnost školy a školského zařízení ze stávající příspěvkové organizace na školskou právnickou osobu. A to včetně vzorového harmonogramu a potřebných dokumentů, včetně vzorů usnesení, zřizovací listiny, nebo třeba návodu na otevření účetnictví nově vzniklé školské právnické osoby.
V dubnu 2024 v prostorách Národního pedagogického institutu v Praze proběhlo první setkání romských pedagogických pracovníků a pracovnic. Cílem setkání bylo vytvoření základu pro dlouhodobě fungující platformu, která bude prostorem pro diskuzi, vzájemné sdílení, podporu a motivaci ke zlepšení situace romských dětí v českém vzdělávacím systému. Koordinátor Jan Dužda představuje nejen ideje platformy, ale i své osobní zkušenosti s diskriminací. Platforma bude usilovat o zmírnění rasové segregace a nabídne konstruktivní kritiku současné pedagogické praxe.
Praha, 14. května 2024 – MŠMT projednalo plánované aktivity a kroky pro plnění Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky 2023–2027 s odbornými asociacemi a partnery v oblasti školství a vzdělávání. Pochopení a zapojení všech stran pomůže modernizaci českého školství.
MŠMT zahájilo začátkem roku 2024 další fázi implementace Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ prostřednictvím realizace příslušných opatření Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky pro období let 2023–2027. Z pokynu ministra školství, mládeže a tělovýchovy Mikuláše Beka vzniklo devět expertních pracovních skupin, které mají implementaci na starosti, a také implementační výbor ve složení: náměstek ministra školství, mládeže a tělovýchovy Jiří Nantl, vrchní ředitel sekce vzdělávání a mládeže Jan Mareš a státní tajemník Ondřej Andrys
„Základním dokumentem pro školství, který má velkou dlouhodobou podporu odborné veřejnosti a lidí v terénu – a za to všem patří dík, je Strategie 2030+. Její vize a cíle se týkají zejména hodnotových změn a kulturně-sociálních preferencí, a proto vyžadují dlouhodobější intervence. Proto je ale také nutné slyšet z terénu, co je nejvíce potřeba. Pro MŠMT je důležitá zpětná vazba, aby priority energie a sil umělo alokovat co nejlépe.“ řekl náměstek Jiří Nantl v úvodu setkání.
Mezi prioritami ministerstva na rok 2024 je dokončení revizí rámcových vzdělávacích programů, a to jak v předškolním, tak i základním vzdělávání, a představení pilířů změn RVP široké veřejnosti. Modernizace obsahů vzdělávání totiž velmi závisí na jeho celospolečenském přijetí. S tím souvisí i aktivity pro rozvoj a vzdělávání pedagogických pracovníků. Ministerstvo se chce soustředit na dobrou přípravu studentů pedagogiky (v rámci postupu reformy pregraduální přípravy) a podporu začínajících učitelů i samotných ředitelů, coby leaderů škol.
Středoškolské studium a jeho proměna je dalším důležitým bodem strategie. Směřujeme k tomu, abychom měli na konci tohoto roku připravený návrh nové oborové soustavy pro středoškolské studium. Dne 28.5. 2024 bude také zahájena odborná diskuze k pojetí testování uchazečů o střední vzdělávání – tedy zhodnocení digitalizace a případné úpravy funkcionalit systémy přijímacího řízení.
Velmi důležitou oblastí je také snižování nerovností a nastavování podpory pro všechny žáky bez rozdílu. Vedle dvou specifických pracovních skupin, které se zabývají zejména modelem financování a podpory těm nejpotřebnějším školám a dětem, je cílem skupiny na podporu a řízení škol spuštění modelu institucionalizace podpůrných pedagogických pozic, který bude letos spuštěn z Operačního programu Jan Amos Komenský.
Dalšími souvisejícími cíli je podpora dětí a žáků s jiným mateřským jazykem a také péče o duševní zdraví a podporu zdravého pohybu dětí. Pro tu resort představil v březnu plán podpory pohybových aktivit dětí, žáků a studentů.
V rámci setkání padla řada dotazů a připomínek z terénu např. na začleňování žáků se specifickými vzdělávacími potřebami nebo žáků s nedostatečnou znalostí vyučovacího jazyka a s tím spojené možné úpravy kurikula, specifika přijímacího řízení nebo hodnocení výsledků vzdělávání a možnost přechodů dětí na další stupně vzdělávání. Samy školy po jednotném přístupu pro podporu těchto žáků volají. S tím také souvisela debata o přípravě pedagogů pro předškolní vzdělávání a jejich rozvoj. Zástupkyně asociace středních pedagogických škol zároveň ocenila novou pozici provázejícího učitele.
Celkem se zúčastnilo diskuze 13 odborných organizací
Asociace pracovníků speciálně pedagogických center
Asociace ředitelů gymnázií
Asociace středních pedagogických škol ČR
Českomoravský odborový svaz pracovníků školství
EDUin
Hospodářská komora
META – Podpora příležitostí ve vzdělávání
Partnerství pro vzdělávání 2030+
Stálá konference asociací ve vzdělávání
Učitelská platforma
Unie školských asociací ČR – CZESHA
Jménem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Vás zveme na 3. odborný panel projektu IPs Datová politika k tématu "Kariérové poradenství", který se uskuteční 17. 6. 2024 od 10:00 do 16:00 prezenčně na adrese Konferenční centrum NPI ČR, Senovážné náměstí 872/25, Praha 1. Více o obsahu odborného panelu se dozvíte v níže přiložené pozvánce s programem. V případě Vašeho zájmu se zúčastnit se prosím vyplňte registrační formulář. Těšíme se na Vaši účast - tým IPs Datová politika.
Realizace výše zmíněného odborného panelu je financovaná z projektu z projektu „Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR“ (IPs Datová politika), reg. č. CZ.02.02.XX/00/22_005/0002901.“
Dne 16. května 2024 bylo v e-Sbírce publikováno nařízení vlády č. 110/2024 Sb., které mění nařízení o maximálním počtu hodin výuky financovaného ze státního rozpočtu pro MŠ, ZŠ a konzervatoře, s účinností od 1. září 2024. Organizace vzdělávání musí být pro školní rok 2024/2025 plánována podle nových podmínek, přičemž metodika pro výpočet PHmax se nemění.
Jste z Ústeckého nebo Zlínského kraje a orientuje se ve školské problematice? Aktuálně do našeho týmu Středního článku podpory hledáme nové kolegy.
Videozáznam INFOSERVISU je k dispozici od 6. května 2024 od 16 hodin. Seznámíme Vás s dalšími důležitými informacemi ve školním roce 2023/2024, které souvisí s legislativními novinkami a změnami ve školství. Níže naleznete videozáznam z daného INFOSERVISU.
Obsah
Inovace ve vzdělávání v kontextu digitalizace - Prevence digitální propasti
Finanční intervence z Národního plánu obnovy na Prevenci digitální propasti pokračuje i letos. Zapojeny jsou jak školy zřizované krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem, kterým byly prostředky přiděleny automaticky na základě ad hoc normativu, tak školy soukromé a církevní, které si musely o příspěvek zažádat. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy rozděluje školám nejen finanční prostředky, ale zároveň nabízí komplexní metodickou podporu na edu.cz/digitalizujeme v části Prevence digitální propasti a nově také v průběhu měsíce května ve spolupráci se Středním článkem podpory MŠMT.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy navazuje v této finanční intervenci na rok 2022, kdy školy obdržely finanční prostředky plošně, pokud ve výpočtu, který zohledňuje prostředí školy pro prevenci digitální propasti, získaly minimálně 5 tisíc Kč a v roce 2023 pak byla tato částka doplňována stejně jako v tomto roce 2024 tak, aby byly rozděleny další finanční prostředky pro dosud nepodpořené žáky v rámci prevence digitální propasti.
Pokud je Vaše škola v roce 2024 zapojena do Prevence digitální propasti, ale není Vám cokoliv jasné, co se týče stanoveného účelu, uznatelných nákladů, podmínek čerpání, či povinné publicity aj., pak si pro Vás MŠMT připravilo hned několik forem metodické podpory, kterou lze využít. Stávající metodická podpora probíhá zejména na edu.cz/digitalizujeme publikováním metodických příruček, sdílením inspirativních videí přímo ze škol, odpovídáním na dotazy na Helpdesk a na digitalizujeme@msmt.cz a zveřejňováním odpovědí na nejčastější dotazy v části Metodické podpory. Dále prezentováním tématu prevence digitální propasti školám na vzdělávacích akcích, na konferencích a webinářích ve spolupráci s Národním pedagogickým institutem ČR, který zároveň využívá tzv. IT guru pro technickou podporu školám. Nově přidává Oddělení podpory digitální vzdělávání na ministerstvu školství metodickou podporu ve spolupráci se Středním článkem podpory. Tato podpora bude realizována v průběhu měsíce května a následně intenzivně každým dnem do téměř konce května budou probíhat dílčí online setkání s řediteli škol, kterým se budou věnovat zástupci za MŠMT a odpovídat na dotazy.
Dne 6. 5. 2024 od 16 hodin můžete zhlédnout záznam Infoservisu, kde je hostem vedoucí Oddělení podpory digitálního vzdělávání MŠMT paní doktorka Anna Stočesová Martinková, která shrne informace o realizaci Národního plánu obnovy v komponentě 3.1 Inovace ve vzdělávání v kontextu digitalizace. Zaměří se také na aktuální čerpání finančních prostředků na prevenci digitální propasti v roce 2024 a tomuto tématu bude věnovat největší pozornost. Sdělí, na co dbát při plnění stanovených podmínek, účelu a kritérií, jaké údaje budou vyžadovány o čerpání finančních prostředků v rámci povinného sběru dat na počátku roku 2025. K dispozici je rovněž prezentace zde.
Následně budou probíhat každý den (kromě pátků) online setkání s řediteli škol podle regionů od 7. 5. do 29. 5. 2024 vždy od 15 h do 16 h, které organizuje Střední článek podpory MŠMT.Na těchto setkáních bude Anna Stočesová Martinková z MŠMT odpovídat ředitelům a zástupcům škol na jejich otázky k Prevenci digitální propasti v roce 2024 a představí kontaktní osoby z Oddělení podpory digitálního vzdělávání, které se jim budou věnovat v další metodické podpoř, a to zejména nabídkou individuálních telefonických konzultací.
Školy jsou průběžně informovány o dílcích online setkání s řediteli škol formou pozvánek ze strany Středního článku podpory podle jednotlivých krajů.
Rozpis online setkání s řediteli a zástupci škol:
7. 5.
Ústecký kraj
9. 5.
Zlínský kraj
13. 5.
Praha
14. 5.
Jihomoravský kraj
15. 5.
Královehradecký kraj
16. 5.
Plzeňský kraj
20. 5.
Karlovarský a Liberecký kraj
21. 5.
Středočeský kraj
22. 5.
Kraj Vysočina
23. 5.
Jihočeský kraj
27. 5.
Olomoucký kraj
28. 5.
Pardubický kraj
29. 5.
Moravskoslezský kraj
Hlavním tématem online setkání budou odpovědi na Vaše otázky a rady k dodržení stanovených podmínek účelu a kritérií podle Věstníku MŠMT 02/2024 (více na edu.cz/digitalizujeme). Vycházet se bude také z kontrolních zjištění z již proběhlých kontrol EU. Setkáte se se zástupci hodnotitelů čerpání finančních prostředků z NPO (zástupci MŠMT z Oddělení podpory digitálního vzdělávání), se kterými můžete i později navázat kontakt a žádat o individuální metodickou podporu.
Budeme rádi, pokud se na online setkání připojíte a společně Vaše otázky, podněty a připomínky prodiskutujeme.
Své případné dotazy můžete také zasílat na e-mailovou adresu digitalizujeme@msmt.cz nebo se dotazovat přes Helpdesk IS-NPO: https://helpdesk.npi.cz/
Anna Stočesová Martinková (anna.stocesova@msmt.cz) vedoucí oddělení podpory digitální vzdělávání, odbor vzdělávací politiky
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Jednotný metodický portál MŠMT
V případě zájmu nám můžete zadat Váš váš e-mail a jakmile naše novinky spustíme budeme Vás informovat na Váš email. Odběr novinek samozřejmě můžete kdykoliv později odhlásit.
