Rádi bychom se s vámi touto formou podělili o novinky z právě probíhajících procesů týkajících se reformy pregraduálního vzdělávání učitelů. Přikládáme také několik inspirativních podnětů o přípravě učitelů ze zahraničí – konkrétně z Kanady a z Rakouska.
Druhé setkání participativní skupiny s děkany pedagogických fakult, představiteli asociací děkanů filozofických a přírodovědeckých fakult a dalších významných představitelů vzdělávacích institucí v ČR proběhlo 13. dubna. Tým MŠMT reagoval na připomínky, které jsme od všech zúčastněných děkanů obdrželi, a představil posun v dosavadní činnosti pracovní skupiny.
Témata projednávaná během setkání:
Závaznost kompetenčního profilu absolventa pro všechny cesty učitelské přípravy
Kompetenční profil absolventa primárně jako auto-evaluační nástroj
Alternativy využití současných systémů sledování kvality absolventů
Kvalita praxí, kritéria kvalitní praxe a kompetenčním profil provázejícího učitele
Potenciální navyšování objemu praxí a financování praxí z prostředků regionálního školství
Identifikace funkcí, které mohou fakultní/klinické školy plnit a úvahy nad možnými modely realizace
Možnost zlepšovat nejdříve síť fakultních škol a až následně se věnovat klinickým školám
Návaznost reformy na novelu zákona o pedagogických pracovnících
Otázka pětiletého magisterského studia učitelství
Problematika uvádění učitelů do praxe
Rozsah DPS a jeho vyrovnání s navazujícím magisterským studiem
Rozdělení studia pedagogiky na Studium pedagogiky odborných předmětů a Studium pedagogiky učitelství
Činnost pracovní skupiny
Expertní pracovní skupina se rozdělila na 4 menší podskupiny, které vždy vede jeden garant z týmu MŠMT a nyní se zabývají následujícími okruhy:
Kompetenční profil absolventa a sledování kvality
Kvalita praxí
Podmínky pro profesní orientaci učitelské přípravy
Klinické školy
Jaké kroky budou následovat?
Inspirativní myšlenky o přípravě učitelů ze zahraničí
V rámci získávání dalších zkušeností týkající se přípravy učitelů ze zahraničí jsme se online spojili s profesorkou Annou Kindler z Faculty of Education na University of British Columbia v kanadském Vancouveru. Zde jsme pro vás sepsali několik podnětných myšlenek, které by mohly inspirovat i naši praxi.
Učitelská komunita (tzv. cohort model) – studenti se stávají v rámci lokality/distriktu členy této učitelské komunity a začleňují se do ní již během jednotlivých praxí
Na praxe studentů dohlíží supervizoři (provádějící učitelé) a fakultní supervizoři. Supervizoři s praxí se přitom mohou stát fakultními supervizory a škola je po dobu 3 let uvolní na 60-80% úvazku pro fakultu, zbytek úvazku stále učí ve škole
Fakultními supervizory jsou ze třetiny aktivní supevizoři s praxí, z třetiny čerstvě penzionovaní učitelé a z třetiny vyučující z fakult
Fakulta vzdělávající učitele koordinuje praxe, komunikuje s partnerskými školami a učí předměty cílené na reflexi, didaktiku ve svém oboru
Učitelé z praxe mají na univerzitě rovnocenné postavení jako další akademici, je však klíčové pro to zajistit leadership, který vztah vzájemného respektu mezi akademiky a učiteli zajišťuje
Dále jsme se také propojili s profesorkou Gabriele Kulhanek-Wehlend z vídeňské Pädagogische Hochschule:
Praxe:
Studenti se praxe účastní již od prvního semestru, a to jeden fixní den v týdnu
Studenti učí vždy minimálně v tandemu
Studenti jsou na praxe rozděleni do skupinek po 15. Každou skupinu vždy vede jeden vyučující z fakulty a reflektuje jejich výuku v praxi (toto je neměnné během celého studia)
Každá praxe musí být realizována na jiném typu školy
Během magisterského studia studenti absolvují dvě praxe zaměřené na výzkum k diplomové práci, který se soustředí na rozvoj školy a zlepšení pedagogické praxe
Mentoři:
Mentoři musí mít alespoň 4 roky praxe a absolvovat mentorský kurz
Mentor může vést minimálně 4, maximálně 10 studentů za semestr
Praxisschulen („fakultní/klinické“ školy)
Jsou intenzivně propojeny s fakultou, musí mít minimálně 5 aktivních mentorů
Školy mají o tento statut zájem, protože je spojený s prestiží, rozvojem školy a s dalším vzděláváním pedagogů
