Cookie Consent by Free Privacy Policy Generator website

Fotky a ochrana soukromí v životě školy

Článek je určený nejen vedení školy, ale všem, kteří pořizují a publikují fotografie mapující život a akce školy, na nichž jsou zachyceni žáci a pedagogové. Následující text Vás přehledně seznámí s legislativou (mimo jiných GDPR, občanský zákoník, Listina základních práv a svobod či Úmluva o prách dítěte) upravující zveřejňování fotografií ve vztahu k ochraně soukromí zobrazovaných osob. Zjistíte, jak je to s ochranou soukromí při instalaci kamerového systému ve škole, jestli zveřejnění fotografií z akcí usnadní zpravodajská licence, co všechno dělají technologické firmy s identifikovatelnými tvářemi dospělých i dětí zveřejněných na sociálních sítích. A protože i ředitelé a učitelé jsou rodiči, stručně vás seznámí s fenoménem sharentingu a jeho možnými důsledky.



Vazba fotografování na českou legislativu

Abychom mohli někoho vyfotografovat, potřebujeme k tomu nejprve jeho souhlas. Kromě toho že je to slušnost, vyžadují splnění této podmínky i zákony. A to vůbec nejde jen o GDPR, jak se hodně lidí domnívá.  

Zákony, které toto vyžadují, platí v České republice už dlouho a jsou starší než GDPR a většina sociálních sítí, takže se vážně nejedná o žádnou novinku. GDPR řeší spíše organizace, jako jsou školy či zájmové skupiny a firmy, případně pak jednotlivci, kteří fotografie nějak systematicky ukládají a zpracovávají, jako například soukromí fotografové. 

V běžném životě se nás týká spíše zákon č. 89/2012 Sb. ("občanský zákoník") a Listina základních práv a svobod (odkaz na text). V té se můžeme zaměřit například na Článek 10, který říká toto: 

  • aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno, 
  • na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života, 
  • na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě. 

Občanský zákoník v § 81 zákona č. 89/2012 pak říká, že osobnost člověka požívá zvláštní ochrany a je mimo jiné chráněna také jeho vážnost, čest a soukromí (§ 81 odst.  2 OZ). 

§ 84 a § 85 OZ pak hovoří o fotografování lidí či zachycení podoby člověka. Už samotné zachycení podoby člověka, jak zákon říká „tak, aby podle zobrazení bylo možné určit jeho totožnost”, je možné jen s jeho svolením. 

Dle § 85 OZ je souhlas potřebný také k rozšiřování podoby člověka. Pokud tedy například žák vyfotí při hodině učitele, tak už samotným pořízením tohoto snímku se dopouští neoprávněného narušení osobnostních práv učitele. Stejně je to samozřejmě při fotografování spolužáků či dalších osob. Především v souvislosti s kyberšikanou, která se pomocí fotografií či videí šíří, je dobré o těchto faktech informovat. 

Pokud je taková fotografie či video pořízené bez souhlasu šířené na sociálních sítích, stává se z toho ještě větší problém. Vzhledem k tomu, že toto data zůstávají uchovávána jak na serverech sociálních sítí, tak si kdokoliv může stáhnout či udělat screenshot a záznam obrazovky, a díky tomu je prakticky nemožné zamezit dalšímu šíření, i když jsme k němu byli vyzváni. 

Pokud se právě chytáte za hlavu a chcete smazat všechny fotografie sebe, svých žáků či přátel, nedělejte to. Je potřeba říci si něco o pojmu, který právo zná jako konkludentní souhlas. Tímto pojmem je myšlen fakt, že za určitých okolností nemusí být souhlas s fotografováním jasně daný

Jedná se o okolnosti, z nich je zřejmé, že souhlas dáváme svým chováním – např. při hromadné fotografii na svatbě. Zároveň zde platí také to, že automaticky dáváme k takové fotografii i souhlas k jejímu rozmnožování a šíření obvyklým způsobem. Při pořizování takovýchto fotografii tedy nemusíte mít výslovný souhlas zúčastněných. 

Zda sem patří i šíření na sociálních sítích, není dle právních výkladů zcela jasné, a tak nic určitě nezkazíte, pokud budete dotyčné o záměru zveřejnit fotografii na nějaké online platformě informovat. Samostatnou kategorií je potom takzvaná zpravodajská, vědecká či umělecká licence, díky které můžete fotografii se zobrazeným použít k vědeckým, uměleckým či zpravodajským účelům – např. pro tvorbu článku, a také je přiměřeným způsobem šířit. 

Pro využití zpravodajské licence nemusíte být zrovna novinářem, na její použití se může odvolat například i blogger či youtuber, ale musí dbát na to, aby nedošlo ke zveřejnění či šíření nepřiměřeným způsobem a v rozporu s oprávněnými zájmy člověka.  


Školy a GDPR

Povinnosti z pohledu občanského zákoníku máme za sebou a teď se pojďme podívat na to, co se týká škol, které se za určitých okolností stávají zpracovatelem osobních údajů – a tady se na ně vztahuje povinnost dodržovat GDPR. 

Zjednodušeně jde říci, že jakékoliv zachycení podoby jiné osoby na vizuální záznam, ze kterého je možné určit její totožnost, musí vyhovovat pravidlům občanského zákoníku, ale pouze systematická činnost naplňující definici zpracovávání osobních údajů pro jiné než ryze osobní či domácí účely musí navíc respektovat nařízení GDPR. 

To, že k fotografování žáků či záznamům za sportovních přenosů či školních akcí potřebujete výslovný souhlas zákonných zástupců, jistě všichni víme. Nicméně často se potkáváme se situací, kdy si školy nevědí rady například s tím, zda a za jakých podmínek mohou využívat například kamery pro monitorování prostoru školy a jejího okolí

Protože využitím kamerového systému dochází k systematickému zpracovávání videozáznamu, podléhá takové použití pravidlům GDPR a měli byste tak mít informovaný a písemný souhlas dotyčných osob

Setkali jsme se například se školou, jež měla kameru umístěnou v tělocvičně, a veřejně vysílala veškeré dění (cvičící děti) do internetu. Potom, co jsme školu upozornili na to, že se jedná o porušení GDPR, škola se zkoušela hájit tím, že na vchodových dveřích visí lísteček s informací, že prostory jsou monitorovány. To však samozřejmě nestačí a po delší diskuzi školy s právníkem došlo k zastavení tohoto vysílání

Školám by se pak mohl hodit tento metodický výklad Úřadu pro ochranu osobních údajů, kde najdou více informací.


Fotografie dětí sdílené rodiči

Nadměrné sdílení fotografií dětí vlastními rodiči označujeme pojmem Sharenting. Nezřídka jsou takové fotografie prvopočátkem kyberšikany a dalších rizikových faktorů. Rodiče si bohužel neuvědomují, že i když je jejich dítě nezletilé, stále se na něj vztahuje zákon o ochraně osobnosti, a navíc dle legislativy EU dítě nabývá zvláštní ochrany. 

Právům dětí se v Listině základních práv a svobod věnuje například článek 7, který říká, že nedotknutelnost osoby a jejího soukromí je zaručena. Omezena může být jen v případech stanovených zákonem.   

Dále je v článku 10, odst. 2 zakotveno také právo na ochranu před neoprávněným zásahem do soukromého a rodinného života. Tato práva se samozřejmě vztahují i na děti. Tuto skutečnost potvrzuje i Úmluva, která dětem právo na soukromý život,  na zdržení se zásahu do něj  ze strany jiných osob a na ochranu proti takovýmto případným zásahům, přiznává v článku 16. Zajímavý je také § 875. V jeho prvním odstavci je stanovena povinnost vykonávat rodičovskou odpovědnost v souladu se zájmy dítěte, což může být vztaženo i na neoprávněné zveřejňování jeho fotografií. 

Vzhledem ke svému širokému rozptylu nebyla při tvorbě nařízení GDPR opomenuta ani oblast ochrany osobních údajů dětí. Důležitost chránit osobní údaje dětí je zdůrazněna již v Recitálu nařízení, kde v bodě 38 stojí, že „děti zasluhují zvláštní ochranu osobních údajů, protože si mohou být méně vědomy dotčených rizik, důsledků a záruk a svých práv v souvislosti se zpracováním osobních údajů. Tato zvláštní ochrana by se měla zejména vztahovat na používání osobních údajů dětí.” 

Rodiče by proto měli mít na mysli, že v první řadě by měli chránit soukromí svých dětí, minimálně do chvíle, než si o něm budou schopni rozhodovat sami, a jejich fotografie bez jejich souhlasu nezveřejňovat.

Pokud se na to podíváme mimo právní rámec, problematický je především fakt, že nahráváním fotografii na sociální sítě zakládají rodiče dítěti digitální stopu, o kterou v budoucnosti vůbec nemusí stát. Sociální sítě používají rozpoznávání obličejů a další techniky a sbírají všechny informace o všech subjektech na fotografiích či videích, aby mohly lépe uživatele propojovat, a tato data pak využívat k interním či reklamním účelům. I když tedy neoznačíte své dítě na fotografii jménem, algoritmy sociálních sítí a dalších služeb ví, že se jedná o vaše děti a na pozadí jsou s vaší osobou propojeny a již mají založenou složku, do které se postupně budu přidávat další informace. 

Dle současné české legislativy si děti mohou na sociálních sítích založit profil až od 15 let, nicméně rodiče nevědomky takto zakládají neveřejné profily často již od ultrazvuku ještě nenarozeného potomka. Ve chvíli, kdy se dítě na sociální sítě přihlásí a zjistí, že jeho rodiče nahrávali jeho fotografie či videa několik let na sociální sítě bez jeho vědomí, může dojít k vážnému narušení vztahu dítě – rodič. V zahraničí již bylo zaznamenáno několik žalob od dětí směrem k rodičům, které byly úspěšné a pohybovaly se v řádech 1000 €.  

Poslechněte si i podcast NPI o sharentingu a sdílení fotografií na internetu.


Technologické firmy a práva při nahrání fotografie na sociální sítě

Pokud nahrajete jakékoliv fotografie na sociální sítě nebo na služby pro uchování fotografií, souhlasíte s podmínkami použití, ve kterých se nachází mimo jiné níže uvedené podmínky. 

Technologické firmy, jako je Google, Microsoft, Meta a další také shromažďují obsah, který při používání jejich služeb vytvoříte, nahrajete nebo obdržíte od ostatních. Do této sekce patří např. obdržené e-maily, uložené fotky a videa, vytvořené dokumenty a tabulky nebo komentáře k videím na YouTube. 

Technologické firmy pro vaše zařízení a účty používají jedinečný identifikátor, k němuž přidávají typ a nastavení prohlížeče, typ a nastavení zařízení, informace o systému, údaje o mobilní síti (včetně názvu operátora, telefonního čísla a verze telefonní aplikace), informace o interakci aplikací, prohlížečů a služeb, dále pak IP adresy, zprávy o selhání, aktivity systému, data, čas a URL adresy. 

Technologické firmy do nejmenších detailů sledují a zaznamenávají vaši aktivitu, tedy to, co vyhledáváte, jaký obsah konzumujete, co nakupujete a jak jste aktivní na kterých webech a aplikacích třetích stran. Stejně tak sledují vaši historii v internetovém prohlížeči a sledují, s jakými osobami komunikujete nebo sdílíte jaký obsah.  

Tyto údaje se mohou lehce měnit v závislosti na tom, jakou službu využíváte a komu patří – např. využíváním většiny služeb pocházejících z Číny dáváte automaticky souhlas s využitím principu Čínské lidové republiky a tak dále. Vždy proto důrazně doporučujeme číst si přidělovaná oprávnění a konkrétní podmínky použití dané sítě či služby. 


Autor: Pavel Matějíček, Lektor a konzultant kybernetické bezpečnosti

Odebírejte novinky o školství
a vzdělávání srozumitelně a včas

Zadejte váš e-mail a naše novinky a upozornění vám budou chodit přímo do e-mailu. Odběr novinek můžete kdykoliv později odhlásit.
Odesláním souhlasíte s našimi zásadami o zpracování osobních údajů.