Děti a žáci se sociálním znevýhodněním představují v našich školách početně velmi významnou žákovskou skupinu. Aktuálně sice nikdo neví přesně, kolik takových žáků v systému je, kvalifikované odhady ale uvádí počty vysoké – studie zpracovaná odborníky z Univerzity Palackého v Olomouci a z organizace Člověk v tísni v roce 2015 uváděla, že takových žáků u nás může být až 140 tisíc. A se zdražováním energií a souvisejícími propady rodin do chudoby se dá předpokládat, že počty žáků se sociálním znevýhodněním budou ve školách dále růst. Následující článek je vhodný pro pedagogy, vedení škol i širší veřejnost – pomůže pochopení identifikace sociálně znevýhodněných žáků a jejich podporu ze strany vzdělávacího systému.
Ve skupině žáků se sociálním znevýhodněním může jít například o dítě ze sociálně vyloučené lokality (jehož rodiče mají sami jen nízkou úroveň formálního vzdělání a nemůžou mu s přípravou do školy pomoci), dítě žijící s matkou samoživitelkou v sociálním bytě (jehož maminka zvládá zabezpečit základní životní potřeby, ale na přípravu do školy už jí nezbývá čas), dítě s nezaměstnanými rodiči žijící na ubytovně (kterému chybí motivace a studijní vzory) nebo dítě s jazykovou bariérou (které z různých důvodu nemluví dobře česky) – společným pojítkem všech těchto a mnoha dalších dětí je, že pro jejich úspěch ve vzdělávání nestačí jen standardní výuka. Ze zkušenosti mnoha pedagogů a škol je zřejmé, že žáci se sociálním znevýhodněním potřebují ve škole nadstandardní podporu, leckdy v míře srovnatelné s podporou žáků s některými lehčími formami zdravotních postižení.
Na rozdíl od žáků se zdravotním postižením získávají ale žáci se sociálním znevýhodněním nadstandardní podporu ve vzdělávání jen málokdy. Stávající systém je nastaven tak, že jakákoli výraznější podpora, například pomoc asistenta pedagoga nebo bezplatné zajištění pomůcek, je podmíněna doporučením od školského poradenského zařízení. Data ministerstva školství ovšem ukazují, že jen menší počet žáků se sociálním znevýhodněním projde vyšetřením v pedagogicko-psychologické poradně tak, aby jim na základě jejich znevýhodnění byla nějaká významnější podpůrná opatření doporučena. Ze zkušeností víme, že řadu těchto žáků jejich zákonní zástupci na vyšetření v poradně vůbec neobjednají anebo je objednají, ale v daném termínu na vyšetření nedorazí. Důvodů je mnoho, například větší dojezdová vzdálenost a horší dopravní dostupnost do poradny, menší kompetence rodičů pro jednání s úřady ad. Navíc studie, kterou jsme realizovali na Pedagogické fakultě UK v roce 2021, ukázala, že i když žák se sociálním znevýhodněním do pedagogicko-psychologické poradny na vyšetření dorazí, poradna nemá v podstatě žádné nástroje, na základě kterých by mohla žákovo sociální znevýhodnění identifikovat.
Na uvedený stav, ve kterém se žákům se sociálním znevýhodněním ve školách potřebné podpory nedostávalo (anebo dostávalo, ale jen v rámci dobrovolné aktivity některých pedagogů a bez jakékoli systémové finanční podpory), aktuálně reaguje Národní plán obnovy. Ve výzvě ministerstva školství, doprovázené projektem Podpora rovných příležitostí realizovaným Národním pedagogickým institutem, má možnost čerpat finanční prostředky na podporu vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním více než čtyři sta škol. Cílem projektu ovšem není pouze zajistit školám na příští tři roky dočasnou finanční podporu, ale také připravit navazující systém, ve kterém by školám vzdělávajícím žáky se sociálním znevýhodněním zajišťoval podporu stát. Základem takového systému státní podpory pak nutně musí být identifikace žáků se sociálním znevýhodněním – je potřeba vědět, o jaké žáky jde a v jakých počtech se ve školách vyskytují, a na základě toho pak poskytovat školám finanční, personální i metodickou podporu pro vzdělávání těchto žáků.
V rámci zmiňovaného projektu dojde během školního roku 2022/2023 k pilotnímu ověřování identifikace žáků se sociálním znevýhodněním ve školách, a to ve spolupráci pracovníků školních poradenských pracovišť a učitelů. Záměrem pilotního ověřování je vytvořit systém identifikace žáků se sociálním znevýhodněním přímo ve škole – tak, aby tito žáci nemuseli vyhledávat a absolvovat vyšetření ve školských poradenských zařízeních, a zároveň tak, aby identifikace přinášela co nejpřesnější data, na kterých bude moct být v budoucnu založen systém státní finanční podpory. Při procesu identifikace chceme v maximální možné míře předcházet riziku stigmatizace jednotlivých žáků, výsledky tedy mají být interpretovány souhrnně za jednotlivé třídy a jednotlivé školy.
Pro identifikaci žáků se sociálním znevýhodněním bude ve školách využitý materiál vytvořený v návaznosti na výzkumný projekt Pedagogické fakulty UK - „Posuzovací schéma pro identifikaci žáků se sociálním znevýhodněním“. Schéma je záměrně koncipováno jednoduše – celý dokument má čtyři strany, z toho jen jedna je vlastní posuzovací schéma. Vyplňováním je primárně pověřený vybraný poradenský pracovník školy (sociální nebo speciální pedagog, psycholog, výchovný poradce), který společně s třídním učitelem posuzuje u vybraných žáků následující charakteristiky:
„A. Žák nemá přiměřenou podporu vzdělávání v domácím prostředí.
B. Žák nemá v dostatečné míře osvojený vyučovací jazyk.
C. U žáka se objevuje náročné chování vznikající z ne-zdravotních důvodů.
D. Žák má nízkou motivaci ke vzdělávání a zvýšené absence.
E. Psychické potřeby žáka nejsou naplněny v dostatečné míře.
F. Fyzické a materiální potřeby žáka nejsou naplněny v dostatečné míře.
G. Zákonný zástupce žáka nespolupracuje se školou.“
Na základě posouzení jednotlivých oblastí pak poradenský pracovník společně s učitelem stanoví míru sociálního znevýhodnění žáka. Výsledný počet žáků se sociálním znevýhodněním za třídu a za školu pak má do budoucna indikovat, jak velkou míru nadstandardní (finanční, personální a metodické) podpory daná škola a třída potřebují.
Už v červnu tohoto roku byla funkčnost posuzovacího schématu konzultována v ohniskových skupinách se šestnácti poradenskými pracovníky ze škol s vyšším počtem žáků se sociálním znevýhodněním a dosavadní reakce byly pozitivní. V aktuální fázi pilotního ověřování je nezbytné, aby se poradenští pracovníci, kteří mají se schématem ve škole pracovat, nejprve přihlásili na krátký webinář, který pořádá Národní pedagogický institut a který zájemce provede teoretickým zázemím i praktickým uplatněním schématu – webinář dosud absolvovalo přibližně osmdesát vedoucích a poradenských pracovníků škol.
Uvědomujeme si, že s ambicí přesněji identifikovat žáky se sociálním znevýhodněním přicházíme do škol ve složité době, ve které mají poradenští pracovníci i učitelé už více než dost jiných povinností. O to více jsme se snažili a snažíme, aby proces identifikace žáků mohl probíhat co nejjednodušším a časově nejúspornějším způsobem. Čas a úsilí, které poradenští pracovníci a učitelé identifikaci žáků věnují, nás také zavazují, abychom udělali maximum pro to, že bude identifikace dále využita ke změně a vybudování systému spolehlivé a přiměřeně rozsáhlé státní podpory, která bude korespondovat s potřebami žáků se sociálním znevýhodněním i s potřebami škol, které tyto žáky vzdělávají.
KOLEKTIV AUTORŮ (2015). Očekávané rozložení četnosti SVP podle stupňů podpůrných opatření. Výstup projektu „Systémová podpora inkluzivního vzdělávání v ČR“. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. Dostupné z: http://www.inkluze.upol.cz/portal/vystupy/
MŠMT (online, cit. 2021-05-23) tab. „C1.31.1 Základní vzdělávání – žáci se SVP, nadaní a žáci s přiznaným PO s kódem NFN, z toho dívky – podle území“ In: Statistická ročenka školství – výkonové ukazatele školního roku 2020/2021. Praha: MŠMT ČR. Dostupné z: https://statis.msmt.cz/rocenka/rocenka.asp
NĚMEC, Zbyněk, PHILIPPOVÁ, Tereza (2021) Diagnostika sociálního znevýhodnění žáků v praxi pedagogicko-psychologických poraden. In TRUHLÁŘOVÁ, Zuzana, ZIKL, Pavel, DAŇKOVÁ, Gabriela (eds.) Aktuální otázky a možnosti v oblasti intervence u osob se speciálními potřebami. Pedagogická fakulta, Univerzita Hradec Králové. ISBN 978-80-7435-828-9.
NĚMEC, Zbyněk (2022) Identifikace žáků se sociálním znevýhodněním – posuzovací schéma. Praha: Pedagogická fakulta UK.
Autor: doc. PhDr. Zbyněk Němec, Ph.D., katedra Speciální pedagogika, Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy; expert pro přípravu reformy, Národní pedagogický institut
