Doporučení k distanční výuce a duševnímu zdraví

edu.cz > Provoz a řízení škol > Metodické materiály > Doporučení k distanční výuce a duševnímu zdraví
Tento metodický materiál přináší základní informace a doporučení pro on-line výuku, individuální konzultace a péči o duševní zdraví. Najdete zde rovněž tipy, jak se připravit na návrat žáků do škol, nebo odkazy na materiály, které můžete doporučit rodičům vašich žáků.

Úvod

Výuka na dálku je ve všech svých podobách náročná pro všechny zúčastněné. Velmi omezená je při ní sociální stránka vzdělávání a lidský kontakt, obtížně se realizuje i výchovný aspekt. V podmínkách odlišných od běžné situace se klíčovým slovem stává rovnováha. Ve výuce na dálku je jiná rovnováha času společně stráveného on-line, a proto nelze výuku na dálku úspěšně realizovat přenesením rozvrhu do on-line prostředí. Zásadní roli tak hrají samostatné aktivity žáků řízené na dálku učitelem. Pro všechny zúčastněné je důležité, aby společné i samostatné učební aktivity byly v rovnováze. V rovnováze by mělo být pokud možno také zapojení všech dětí a žáků do výuky – nikdo by neměl zůstat nezapojen. Aktuální situace více než kdy jindy ohrožuje duševní zdraví dětí. Vyvážení priorit mezi nároky na předávání znalostí i na duševní pohodu a zdraví dětí (rodičů a pedagogů) je životně důležité v době uzavření škol a bude nutné je brát v úvahu nadále i od první fáze návratu dětí a žáků do škol. Je naprosto klíčové hledat cesty, jak posilovat na dálku školní a třídní klima a podporovat pozitivní vztahy mezi žáky i mezi žáky a učiteli. Zpětná adaptace na školu tím bude výrazně usnadněna.

Jak číst následující text

Níže naleznete praktický souhrn informací a příkladů, jak lze následující text číst. Pro lepší orientaci je text rozdělen na:

Doporučení

Takto označené části zelenou barvou a textem „Doporučení“ obsahují metodickou podporu MŠMT školám.

Informace

Takto označené části modrou barvou a textem „Informace“ slouží jako informativní text, kde MŠMT upozorňuje na některé zásadní skutečnosti, odkazuje na jiné zdroje informací, stanoviska jiných správních úřadů apod.

1. Synchronní a asynchronní výuka

Informace

Praxe uplynulých měsíců jasně potvrdila, že nadměrný rozsah synchronní on-line výuky představuje extrémní zátěž jak pro žáky, tak pedagogy a nepřináší potřebný efekt pro vzdělávací pokrok. Videokonferenční výuka je pro žáky mimořádně náročná. Nejen na udržení pozornosti a soustředění, ale také na potřebné digitální kompetence (zejména u mladších dětí) a zároveň na domácí zázemí. To kromě vybavení vyžaduje také v daný okamžik klidný koutek v domácnosti, nevyrušování od sourozenců atd. Naopak se osvědčily asynchronní metody on-line výuky, které mohou lépe reflektovat podmínky jednotlivých žáků a umožňují potřebnou individualizaci.

Doporučení

Přestože někteří rodiče požadují od škol navýšení rozsahu synchronní výuky či dokonce kompletní převedení běžného rozvrhu do synchronních on-line hodin, MŠMT doporučuje školám zachovat vyvážený poměr mezi synchronní a asynchronní výukou. Větší část by měla zabírat výuka asynchronní.

Informace

Zmíněná nadměrná zátěž na žákovo rodinné prostředí může být však v některých případech naopak důvodem, proč rodiče požadují navýšení synchronní výuky. Paradoxně totiž mnohdy snížení rozsahu synchronní výuky vede, při pasivním přístupu učitele, k ještě větší zátěži žáků a jejich rodin, což zvyšuje riziko negativních dopadů na psychickou pohodu všech zapojených stran (a žáci nakonec u monitorů celé dny stejně stráví. Asynchronní výuka má být vhodným způsobem učitelem aktivně řízena.

Doporučení

Doporučujeme takovou formu organizace asynchronní výuky, kdy žáci[1] pracují v časovém rozmezí vymezeném učitelem, který je v této době k dispozici a žáci s ním mohou konzultovat postup své práce, výsledky i případné nejasnosti. Tento postup výuky je velmi vhodný na 1. i na 2. stupni. Při nedostatečném synchronním řízení ze strany učitele hrozí, že se aktivita žáka přesune do pozdního odpoledne, u starších žáků dokonce i večera. V takovém případě pak často odpovědnost za plnění úkolů přebírají rodiče, nebo naopak žáci pracují zcela neřízeně, bez opory učitele, ve stresu a neefektivně. Obojí je nežádoucí. Výhodou plně asynchronní výuky je mimo jiné možnost zorganizovat si čas a postupovat vlastním tempem. Je-li taková výuka kvalitně připravená (výkladová videa, odkazy na kvalitní zdroje, srozumitelně definovaná zadání, možnost individualizace, formativní zpětná vazba), zákonné zástupce nezatěžuje, podobně jako například správně pojaté domácí úkoly.

Doporučení

Synchronní výuka na 1. stupni by měla být rozdělena do kratších bloků. V 1. až 3. ročníku by neměla trvat déle než 2 x 30 minut za den. Ve 4. a 5. ročníku ne déle než 3 x 30 minut za den. V průběhu dne je možné zařadit i více synchronních setkání, pokud budou bloky kratší než 30 minut. Vhodné je žáky rozdělit na menší skupiny a klást důraz na aktivní zapojení žáků. Mezi jednotlivými bloky je potřeba dostatečný prostor pro odpočinek, pohyb nebo odlišný typ vzdělávacích aktivit. Vhodné je střídat “on-line” hodiny se samostatnou prací či praktickými činnostmi a na konec vyučování zařadit opět společné on-line shrnutí.

Doporučení

Synchronní výuka na 2. stupni by měla být rozdělena do kratších bloků. Neměla by trvat déle než 3 x 45 min nebo 4 x 30 minut za jeden den. V průběhu dne je možné zařadit i více synchronních setkání, pokud budou bloky kratší než 30 minut. Vhodné je žáky rozdělit na menší skupiny a klást důraz na aktivní zapojení žáků a na spolupráci ve skupině. Po maximálně dvou vyučovacích jednotkách za sebou by měla následovat dostatečná přestávka na odpočinek. Zároveň je nezbytná mezipředmětová koordinace této výuky. Je třeba, aby učitelé vzájemně koordinovali své požadavky, nároky a očekávání, jež na žáky směřují – jednoduše aby věděli, kolik toho žáci „mají“ v ostatních předmětech a jsou-li všechny tyto požadavky zvládnutelné, a to nejen časově.

Doporučení

MŠMT rovněž doporučuje školám obě tyto formy výuky doplňovat off-line aktivitami, a to v co nejširším spektru předmětů (například tvorba komentovaného videa na téma historie/památek vlastního města, měření výkonu při individuálních pohybových aktivitách prostřednictvím chytrých telefonů a následné porovnávání dat o výkonech za skupiny nebo týmy, fotografie fází klíčícího hrášku a tvorba časované prezentace z vlastních fotografií atd.). Pro takové aktivity musí být dostatečná opora ze strany učitele a zadání musí svojí náročností odpovídat možnostem a dovednostem žáků. V praxi často dochází k tomu, že žáci pro splnění úkolu potřebují ve značné míře asistenci rodičů (na splnění úkolu pracuje celá rodina…), zatímco učitel je pasivním příjemcem/hodnotitelem výstupu, namísto aktivním průvodcem jeho zpracováním. Jako funkční podpora ze strany učitele nestačí pouze výzva k žákům, že mohou například učiteli napsat mail. Zvláště v situaci, kdy žáci nebyli vedení cíleně a efektivně k tomu, že chyba není problém a že může být naopak vítána. Individuální podpoře je věnována i další podkapitola (Individuální konzultace).

Doporučení

Je velmi důležité posilovat i na dálku školní klima a podporovat pozitivní vztahy mezi žáky i mezi žáky a pedagogy. Zajímejte se o to, čím a jak žáci žijí a zda se necítí osamělí. Předcházejte psychickému strádání žáků. Minimalizujete tím riziko nežádoucích aktivit žáků. Žáci, kteří budou mít se svými pedagogy dobré vztahy, nebudou aktivně usilovat o narušování online výuky.

[1] Pojem žák, popř. dítě, je pro zjednodušení textu používán dle kontextu zástupně pro děti, žáky i studenty.

2. Individuální konzultace

Doporučení

Ať již probíhá distanční způsob vzdělávání on-line, nebo off-line, za všech okolností je třeba, aby učitel monitoroval zapojování jednotlivých účastníků a poskytoval jim individuální konzultace a studijní podporu. Cílem je, aby nikdo nezůstal nezapojen a každý pracoval přiměřeně svým možnostem a podmínkám. Konzultace je třeba nabízet v takové formě, aby byly dostupné všem bez rozdílu a aby měly patřičný efekt – může se jednat o telefonické hovory, chat, e-maily či osobní konzultace v souladu s aktuálně platnými protiepidemickými nařízeními.

Informace

Současná krizová opatření umožňují konání individuálních konzultací v základních školách, dále na středních a vyšších odborných školách a na konzervatořích. Konzultace jsou určeny především pro žáky ohrožené školním neúspěchem, žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a žáky, které se jen obtížně daří zapojovat do distančního vzdělávání. Konzultace vede pedagogický pracovník školy a kromě žáka může být přítomen i zákonný zástupce. V rámci individuálních konzultací může se žákem pracovat učitel, asistent pedagoga, vychovatel, speciální pedagog či školní psycholog. O konkrétním způsobu organizace konzultací rozhoduje ředitel školy.

Doporučení

Individuální konzultace se žákem, případně žákem a jeho rodiči, představují zvláště při dlouhodobé distanční výuce účinnou podporu vzdělávacího pokroku i duševního zdraví a také podporu pracovních návyků či zapojení žáků z nepodnětného prostředí nebo žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Mohou být důležitým nástrojem, jak zapojit do vzdělávání žáky, se kterými jiné postupy nefungují a kterým lze jen takto nabídnout potřebné pedagogické vedení.

Informace

Formou individuální konzultace může být rovněž realizována pedagogická intervence a předmět speciálně pedagogické péče. A to jak prezenčně, tak on-line.

Doporučení

Pokud se žák nezapojuje do distanční výuky, ale má potřebnou techniku, je třeba, aby ho škola aktivně kontaktovala jinak (telefonicky, zprávou) nebo kontaktovala rodiče, zjistila důvody absence a pomohla překážky odstranit. Pro komunikaci se zákonnými zástupci žáků, které je obtížné do distančního vzdělávání zapojit, doporučujeme využít také neziskové organizace zabývající se podporou socio-ekonomicky či kulturně znevýhodněných rodin nebo se obrátit na sociální odbor.

Doporučení

Individuální konzultace realizované v souladu s aktuálními protiepidemickými předpisy školám naléhavě doporučujeme všude tam, kde je to v zájmu žáka. Konzultace však nejsou pro žáky povinné. Konzultace představují nástroj podpory a nemají primárně sloužit ke „zkoušení“ žáků ani ke sbírání podkladů pro celkové hodnocení na vysvědčení.

3. Podpora duševního zdraví

3.1 Duševní zdraví dětí

Informace

Duševní zdraví dětí je aktuální situací ohroženo více než jindy. Obzvláště ohrožené jsou děti současně vystavené zátěži v rodinném prostředí (např. ohrožení násilím a konflikty v rodině, onemocnění člena rodiny, ztráta bydlení, existenční problémy rodičů). Pro tyto děti je školní prostředí často tím jediným, kde jsou naplňovány jejich základní potřeby (např. bezpečí, přijetí). Ztráta možnosti pravidelně docházet do školy u nich výrazně navyšuje čas, kdy jsou vystavené nadměrnému stresu spojenému se situací v rodinném prostředí.

Informace

Dlouhodobý nadměrný stres negativně působí na dětské duševní zdraví a významným způsobem může přispět k rozvoji duševního onemocnění. I samotná pandemie a s ní spojená omezení působí nadměrný stres, který negativně doléhá na děti a může být spouštěčem psychických obtíží. U dětí se mohou objevovat pocity bezmoci, úzkosti či bezvýchodnosti, se kterými si neví rady a mohou se s nimi vyrovnávat nevhodnými způsoby (např. sebepoškozováním, kontrolou příjmu potravy, nadměrným hraním či trávením času na sociálních sítích apod.). Častou reakcí jsou také apatie a ztráta chuti do života. Děti mají na rozdíl od dospělých omezenější prostředky k vyrovnávání se s dlouhodobým stresem, který negativně působí na jejich stále ještě se vyvíjející centrální nervovou soustavu. Proto je zcela zásadní včasné zajištění potřebné podpory.

Doporučení

Z výše uvedených důvodů je velmi důležité vnímat signály značící ohrožení dítěte. Varovné signály, kterým je třeba věnovat pozornost, protože naznačují ohrožení dítěte:

  • Není v kontaktu se školou déle než jeden týden.
  • Pravidelně se nezapojuje do online výuky.
  • Neodevzdává zadané úkoly.
  • Zhoršuje se jeho prospěch.
  • Zhoršuje se jeho chování (nepozornost, nízká motivace, zamlklost, agrese, opozice…).
  • Často vyžaduje nadměrnou pozornost dospělé osoby.
  • Reaguje neadekvátně na běžné podněty (pláč, agrese, dráždivost).
  • Často si svévolně vypíná video/mikrofon.
  • Často projevuje smutek, lítost, obavy.
  • Ztrácí zájem o vzdělávání.
  • Nemá dostatečnou podporu nebo dohled rodiny adekvátní svému věku.
  • Často je nuceno převzít odpovědnost za péči o sourozence, která neodpovídá jeho věku.
  • Zájem o výuku a aktivní zapojení při online vzdělávání klesá dva a více týdnů v kuse.
  • Projevuje úzkostné reakce i v přítomnosti dalších osob.
  • Zvyšuje se nezájem o sociální interakci se spolužáky nebo učitelem.
  • Dává najevo, že je „špatné“ nebo že zná určité tajemství.
  • Má časté fyzické obtíže (např. bolesti břicha, hlavy, zvracení, nechutenství…).
  • Projevuje sexuální chování, které není přiměřené jeho věku.
  •  

Doporučení

Při identifikaci ohrožení dítěte a hledání nejvhodnější podpory je užitečné spolupracovat s poskytovateli sociálních služeb zaměřených na děti, mladistvé a na jejich rodiny, případně i s OSPOD, a vycházet z již zpracovaných doporučení, nástrojů a metodik.

Doporučení

O projevech dítěte a jeho možném ohrožení je možné se anonymně zdarma poradit na lince psychologické pomoci NPI (klikni na odkaz) nebo třeba na Lince bezpečí. Dětem, u kterých pozorujeme výše uvedené projevy, je třeba nabídnout individualizovanou podporu, která může spočívat v následujících činnostech:

  • nabídka individuální online podpory školním psychologem či poskytnutí kontaktu na poskytovatele psychosociálních služeb,
  • zajištění individuální nebo skupinové vzdělávací podpory ve spolupráci se školním speciálním pedagogem, asistentem pedagoga či dobrovolníky,
  • nabídka individuální podpory učitelem prezenční formou ve škole,
  • pravidelný nácvik seberegulačních a relaxačních technik při on-line výuce (nácvik je vhodné provést v on-line třídnických hodinách, užívání technik je třeba průběžně připomínat, realizovat hromadně ve výuce),
  • pravidelné informování ve výuce o rozpoznávání a zvládání krizových situací včetně poskytnutí informací
    o linkách důvěry a dalších formách pomoci,
  • zařazení on-line komunitních kruhů,
  • realizace pravidelných individuálních nebo skupinových setkávání dětí se školním psychologem, výchovným poradcem nebo metodikem prevence,
  • nabídka pravidelných konzultací s učiteli i školními poradenskými pracovníky rodičům žáků,
  • určení způsobu, kterým děti mohou upozornit na ohrožení svého fyzického nebo psychického zdraví (soukromá zpráva učiteli ve výuce, speciální emotikon, předem domluvená věta v chatu apod.),
  • návrh různých forem pomoci včetně zprostředkování kontaktu s těmi, kdo dítěti mohou pomoci,
  • navázání komunikace s rodiči a zprostředkování kontaktu na podpůrné služby (pokud není dítě ohroženo přímo ze strany rodiny),
  • kontaktování místně příslušného orgánu sociálně-právní ochrany dětí obce s rozšířenou působností při podezření na poškozování zájmu dítěte, a to ihned po zjištění skutečností, které tomu nasvědčují.

Doporučení

Všechny děti by měly být průběžně seznamovány s možnostmi kontaktování školních poradenských pracovníků (výchovného poradce, metodika prevence, školního psychologa, školního speciálního pedagoga). Informace o možnosti využití poradenských služeb by měly být žákům průběžně připomínány jejich třídními učiteli i s ilustrativním popisem situací, ve kterých je vhodné se na poradenské pracovníky obrátit.

Informace

Užitečné odkazy:

3.2 Duševní zdraví pracovníků škol a školských zařízení

Informace

Pandemie COVID-19 a s ní spojená omezení negativně doléhají i na duševní zdraví pracovníků ve školách a školských zařízeních. Podpora duševního zdraví pracovníků ve školách je nezbytnou podmínkou podpory duševního zdraví žáků. Jsou-li pracovníci školy v psychické nepohodě, nemohou efektivně podporovat duševní zdraví žáků.

Doporučení

Ze strany vedení škol je proto nezbytné zajistit pro pracovníky školy podporu v oblasti psychohygieny a zvyšování odolnosti v oblasti duševního zdraví. Je vhodné zprostředkovat nabídku vzdělávání zaměřeného na psychohygienu či prevenci syndromu vyhoření.

Doporučení

Je vhodné vycházet vstříc potřebám zaměstnanců a sledovat míru zátěže, která je na jednotlivé pracovníky kladena. Obzvláště učitele vytížené v on-line výuce je třeba odbřemenit od dalších (zejména administrativních) povinností.

Doporučení

Je třeba pamatovat na to, že vnímání zátěže se může postupně stupňovat a tolerance vůči stresu naopak snižovat. Je vhodné pracovníkům školy zprostředkovat kontakty na psychosociální služby a zajistit informační zdroje k podpoře duševní hygieny.

3.3 Podpora rodičů

Doporučení

Situace spojená s distanční výukou je náročná i pro rodiče, kteří mají důležitou roli v prevenci rizikového chování u svých dětí. Rodiče často nemají dostatek informací, jak rizikové chování rozpoznat a jak se zachovat. Doporučujeme aktivně informovat rodiče o projevech rizikového chování. Důležité je, aby byly včas identifikovány případné problémy a škola mohla nabízet cesty k řešení.

Informace

Užitečné odkazy:

4. Realizace preventivních programů

Doporučení

V průběhu vzdělávání na dálku není z principu možné, aby školy zcela naplňovaly preventivní program školy v plném rozsahu, jako je tomu v době prezenční výuky. Doporučujeme proto realizaci programů primární prevence rizikového chování on-line formou s využitím zejména třídnických hodin a dalších společných online setkání. Využít lze i online preventivní programy nabízené odborníky působícími v uvedené oblasti. Primární prevence je zásadně důležitá i během protiepidemických opatření. Velmi vhodné je do vzdělávání zařazovat obsahy zaměřené na zdravý životní styl, duševní zdraví a podporu odolnosti vůči stresu. Jsou pro žáky aktuálně potřebné.

Doporučení

Důležité je evidovat neomluvené absence žáků a v případech nadměrného počtu zameškaných hodin kontaktovat zákonné zástupce, případně také školního metodika prevence.

Doporučení

Doporučujeme školám věnovat pozornost posilování pozitivních a bezpečných vrstevnických kontaktů a režimových prvků během dne i týdne. Jako významné potencionální ohrožení žáků lze vnímat nadměrné a nebezpečné používání internetu (rizikové sdílení osobních dat v textové nebo obrazové podobě, komunikace s neznámými identitami na internetu, nevhodné sociální sítě a hry, nebezpečí kyberšikany a šikany, sexuálního predátorství atd.), proto je vhodné věnovat pozornost především prevenci těchto forem rizikového chování.

Doporučení

Dostatečnou pozornost je třeba věnovat pravidlům bezpečného chování na internetu, a to jak v rámci výuky, tak v rámci volnočasových aktivit žáků. Správné zacházení s přístupovými údaji a dodržování hlavních bezpečnostních zásad pomáhá vytvářet prostředí, ve kterém se účastníci mohou cítit bezpečně.

Doporučení

V případě zachycení neobvyklých výraznějších projevů rizikového chování u dětí je nutné konzultovat celou situaci se školním metodikem prevence a školním psychologem a rozhodnout o dalším postupu:

  • kontaktování rodiče s dotazem a upozorněním a nabídkou pomoci,
  • nabídka individuální podpory dítěte ze strany školního psychologa, výchovného poradce atp.,
  • ověření přímo u dítěte, zda je v pořádku a nepotřebuje nějakou formu pomoci,
  • zapojení externích poradenských a podpůrných služeb, včetně služeb sociálních (např. školské poradenské zařízení, případně jiné organizace, s nimiž škola spolupracuje).

Informace

Užitečné odkazy:

5. Adaptace žáků po návratu do škol

Doporučení

Přerušení školní docházky je pro mnoho dětí velmi náročné. Je proto důležité myslet na to, že také návrat do škol po izolaci a nedostatku (v některých případech až absenci) vrstevnických vztahů může být velmi náročný. Považujeme za klíčové tuto fázi nepodcenit a věnovat v prvních týdnech a měsících pozornost nejen opakování a probírání nového učiva, ale i znovuobnovení bezpečného klimatu třídy a dynamice vrstevnických vztahů.

Doporučení

Pro vytvoření bezpečného třídního klimatu je zásadní role pedagogů. Je proto důležité, aby i pedagogové měli v této situaci možnost využít metodickou podporu.

Informace

Užitečné odkazy:

6. Užitečné odkazy

Doporučení, zprávy a informace:

Individuální konzultace:

Tipy pro děti:

Tipy pro pracovníky škola a školských zařízení :

Tipy pro rodiče:

Preventivní programy:

Adaptace žáků po návratu: