Doporučení pro školy k hodnocení na vysvědčení za 1. pololetí 2020/2021

Toto doporučení, které společně vydává MŠMT a ČŠI, popisuje jak související právní úpravu, tak také priority, na které je vhodné se zaměřit, různé varianty a nástroje hodnocení a doporučené postupy. V závěru dokumentu jsou uvedeny odkazy na užitečné materiály, webináře a rovněž praktické ukázky slovního hodnocení.


Obsah


Základní informace

Hodnocení žáků základních a středních škol a konzervatoří bude na konci 1. pololetí školního roku 2020/2021 probíhat dle běžných pravidel jako v předchozích letech v souladu s platnou legislativou. Zároveň je však třeba při hodnocení zásadním způsobem zohlednit specifickou situaci a vysoký podíl distanční výuky v tomto pololetí. Způsob hodnocení výsledků vzdělávání distančním způsobem musí škola přizpůsobit podmínkám žáka pro toto vzdělávání (viz nový § 184a odst. 3 školského zákona).

Specifika hodnocení v tomto pololetí

Doporučení

Při hodnocení žáků v průběhu prvního pololetí školního roku 2020/2021 je vhodné ještě důsledněji, než tomu bývá při běžné prezenční výuce, využívat hodnocení především k podpoře učení žáků. Užitečnými nástroji jsou zejména ty nástroje, které mají formativní charakter a nabízí žákovi popisnou a nehodnotící zpětnou vazbu k jeho učebním činnostem. Formativní způsoby hodnocení podporují motivaci žáka k dalšímu vzdělávání a poskytují mu srozumitelné informace o tom, jak se mu daří a co je třeba dělat pro další rozvoj.

Doporučujeme ředitelům a pedagogům, aby vzhledem k náročnosti tohoto období pro žáky i jejich rodiny pečlivě zvážili počet požadovaných podkladů pro hodnocení, zejména počet známek a množství a rozsah písemných testů a ústního zkoušení. Písemné testy a práce, které se stanou ještě součástí hodnocení do konce prvního pololetí, je vhodné žákům oznamovat s dostatečným předstihem a jejich termíny koordinovat s ostatními vyučujícími, aby nedocházelo k nepřiměřenému přetěžování žáků.

Vzdělávání distančním způsobem klade na žáky vysoké nároky v oblasti vnitřní motivace, vytrvalosti, schopnosti organizovat si vlastní čas a přimět se k práci. V tomto specifickém školním roce je vhodné zaměřit se především na posilování odpovědnosti žáků za vlastní učení, práci s časem a plnění svých povinností, neboť tyto dovednosti jsou stěžejním předpokladem (nejenom) pro úspěšné zvládání distanční výuky. Důležité je umožnit žákům identifikovat své silné i slabé stránky, sledovat vlastní pokrok a nalézat vhodné cesty a nástroje pro další rozvoj.

Hodnocení na vysvědčení

Doporučení

Na vysvědčení je možné hodnotit klasifikací, slovně i kombinací obou způsobů. Za stávajících okolností lze doporučit zejména hodnocení slovní, případně klasifikaci doplněnou slovním hodnocením. V takovém případě pak klasifikací doporučujeme hodnotit zejména to, co přesně a objektivně vystihuje podaný výkon žáka, tj. nikoli jeho charakter či vlastnosti (např. píle, snaha, aktivita apod.). Ty je naopak vhodné popsat slovně. Pokud žáci objektivně nedosáhli patřičného výkonu, lze i tuto část hodnotit popisným slovním hodnocením.

Hodnocení tohoto velmi nestandardního pololetí by mělo vycházet jednak ze zjištěné míry dosažení školních výstupů, ale mělo by být přihlíženo i k dalším skutečnostem ovlivňujícím výsledky vzdělávání, kterých žák v hodnoceném období dosáhl. Takovými skutečnostmi jsou např.:

  • účast na distanční výuce;
  • aktivita při distanční výuce (aktivní zapojení se do učení v synchronní i asynchronní distanční výuce);
  • osvojení si nové dovednosti komunikovat v prostředí platforem s učiteli i spolužáky;
  • řešení problémů spojených s distanční výukou, tvořivost, adaptabilita apod.;
  • schopnost organizovat si čas a učení v podmínkách, v nichž žák výrazně přebírá odpovědnost za svou práci;
  • to, jak si žák vytvořil prostředí pro učení doma;
  • to, jak si v digitálním zařízení vytvořil osobní učební prostředí;
  • to, jak si osvojil nové digitální kompetence související s distanční výukou synchronní i asynchronní formou;
  • to, jak při distančním vzdělávání podporuje spolužáky;
  • to, jak plnil zadané úkoly (včasnost, kvalita, ale i tvořivost apod.);
  • to, zda a jak plnil další doplňkové úkoly;
  • to, zda si žák pamatuje znalosti nabyté při prezenční výuce a dříve osvojené znalosti a dovednosti dokáže při dalším procesu učení používat;
  • osobní portfolio žáka (v listinné či digitální podobě).

Jak vyplývá z výše uvedeného, je vhodné na hodnocení v tomto pololetí pohlížet jako na příležitost vzít v úvahu kromě různých forem písemných testů také řadu dalších kritérií.

Ve středním vzdělávání a ve vzdělávání v konzervatoři je vhodné při hodnocení výsledků vzdělávání žáka přihlédnout také k vykonávané pracovní povinnosti podle krizového zákona nebo dobrovolné pomoci, pokud se vztahují k oboru vzdělání.

Slovní hodnocení na vysvědčení lze doporučit zvláště pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, pro které byla distanční výuka vzhledem k jejich potřebám obzvláště náročná. Vhodné je také v případech, kdy se žáky z nepodnětného prostředí dařilo jen v malé míře zapojovat do distančního vzdělávání.  Případný neúspěch či stagnace může mít v takovém případě příčiny, které samotný žák není schopen ovlivnit. U těchto žáků je zapotřebí především identifikovat dosažené úspěchy, na kterých je možné při další práci stavět, a srozumitelným způsobem žákovi zprostředkovat reálná doporučení, která mu pomohou ve vzdělávání dělat pokroky.

V případě žáků, kteří během distanční výuky nespolupracovali, opakovaně se nezapojovali do distanční výuky, neplnili zadávané úkoly či se neřídili pokyny učitele, přestože měli pro aktivní účast na distanční výuce dostatečné podmínky, doporučuje se rovněž využít zejména slovní hodnocení, uvést v něm tyto skutečnosti, popsat nedostatky v přístupu k výuce a navrhnout konkrétní doporučení pro další práci žáka. V případě kombinovaného hodnocení je vhodné pro klasifikaci využít jen dostupné doklady referující o znalostech a dovednostech těchto žáků a ve slovní části klasifikaci doplnit o další podstatné informace.

Související právní předpisy

§ odkaz na právní normy

Pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků platí, že vychází z posouzení míry dosažení výstupů pro jednotlivé předměty školního vzdělávacího programu. Hodnocení je pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné a respektuje individuální vzdělávací potřeby žáků a doporučení školského poradenského zařízení. Ať již škola hodnotí výsledky žáků slovně, používá klasifikaci nebo oba způsoby kombinuje, je třeba dodržet související ustanovení § 15 vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, či ustanovení § 3 vyhlášky č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři.

Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení přístupu žáka ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka; obsahuje také zdůvodnění a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat. Výsledky vzdělávání žáka na konci prvního pololetí lze slovně hodnotit samostatně za každý předmět zvlášť, souhrnně za všechny předměty nebo kombinovat s klasifikací – některé předměty hodnotit slovně a jiné klasifikací, případně všechny předměty hodnotit klasifikací i slovně.

Při používání klasifikace jsou výsledky vzdělávání žáka hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům, ke svým vzdělávacím a osobnostním předpokladům a věku. Klasifikace zahrnuje ohodnocení přístupu žáka ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon. Takovými souvislostmi jsou bezesporu i specifické podmínky distanční výuky, které je třeba i při používání známek zohlednit ve prospěch žáka.

V případě, kdy z objektivních závažných důvodů nemá škola dostatek podkladů pro hodnocení konkrétního předmětu u konkrétního žáka, se na základní škole postupuje podle ustanovení § 52 odst. 2 školského zákona
a stanoví se náhradní termín pro hodnocení do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Pokud ani v náhradním termínu nelze žáka hodnotit, tak žák nebude v daném předmětu hodnocen. Pro střední školy se uplatňuje obdobný postup (viz § 69 odst. 5 školského zákona) s tím, že hodnocení může být v náhradním termínu provedeno do konce června a že navíc platí: „není-li žák hodnocen z povinného předmětu vyučovaného pouze v prvním pololetí ani v náhradním termínu, neprospěl“ (viz § 69 odst. 5 školského zákona).

Doporučení

Tento postup nehodnocení za 1. pololetí by však měl být volen pouze v mimořádných případech a samotný fakt povinného vzdělávání distančním způsobem a s ním související omezený rozsah probraného učiva není důvodem k nehodnocení. I pokud nebylo možné vzhledem k mimořádným opatřením realizovat významnou část vzdělávacího obsahu, typicky například „výchovy“, případně praktické vyučování na středních odborných školách, doporučujeme zaměřit se při hodnocení na tu část obsahu a výstupů, které bylo možné uskutečnit, a hodnotit alespoň tuto část, optimálně formou slovního hodnocení. Nehodnocení na vysvědčení ve vybraných ročnících může mít totiž následně vliv na výpočet průměrného prospěchu pro účely přijímacího řízení.

§ odkaz na právní normy

Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků jsou nedílnou součástí školního řádu každé školy. Dle § 51 odst. 2 a § 69 odst. 2 školského zákona je hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení vyjádřeno klasifikačním stupněm, slovně nebo kombinací obou způsobů. Pravidla hodnocení schvaluje školská rada (§ 168 odst. 1 školského zákona). V případě, že škola nemá slovní hodnocení ukotveno ve školním řádě a chtěla by tento způsob hodnocení nově využívat, je třeba adekvátně upravit školní řád, předložit jej školské radě ke schválení (lze využít možnost hlasovat korespondenčně – per rollam) a následně informovat o schválené úpravě školního řádu zaměstnance, žáky školy i zákonné zástupce. Stejným způsobem je možné provést i jiné úpravy konkrétních pravidel hodnocení na úrovni školy.

Dle § 51 odst. 3 školského zákona je základní škola povinna převést slovní hodnocení do klasifikace pro účely přijímacího řízení na střední školu. Dále je základní nebo střední škola povinna převést slovní hodnocení do klasifikace nebo obráceně klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zletilého žáka či zákonného zástupce žáka (§ 51 odst. 3 a § 69 odst. 3 školského zákona).

Předávání vysvědčení

§ odkaz na právní normy

Vzhledem k omezením osobní přítomnosti žáků na vyučování v základních a středních školách plynoucím z krizových opatření vlády v souvislosti s epidemií covid-19, která v určité míře mohou přetrvávat i poslední vyučovací den prvního pololetí (28. ledna 2021), ministerstvo opatřením obecné povahy prodloužilo termín pro předání vysvědčení nebo výpisu z vysvědčení až na dobu, kdy bude možná osobní přítomnost žáků na vyučování. Vysvědčení za první pololetí nebo výpis z vysvědčení může tedy škola předat žákům i po posledním dnu období školního vyučování v prvním pololetí školního roku 2020/2021, nejpozději však třetí vyučovací den, kdy je možná osobní přítomnost žáků na vzdělávání.

Škola však vždy sdělí 28. ledna 2021 obsah vysvědčení nebo výpisu z vysvědčení žákovi a zákonným zástupcům (například formou zpřístupnění ve školním informačním systému, nebo prostým sdělení výsledků vzdělávání v jednotlivých předmětech apod.) a vysvědčení nebo výpis předá žákovi při nejbližší možné příležitosti, kdy bude povolena osobní přítomnost žáků na vzdělávání. Předání vysvědčení nelze organizovat způsobem, který by odporoval aktuálně platným krizovým a mimořádným opatřením (např. zákaz přítomnosti žáků na vzdělávání ve škole, pravidla pro shromažďování, vstup třetích osob do budovy školy atp.).

Přílohy a odkazy