Tento informační materiál připravilo MŠMT, aby spádové mateřské (MŠ) a základní (ZŠ) školy v souvislosti s přijímáním ukrajinských dětí do škol poskytlo jasný postup při potřebě financovat nárůsty počtu dětí a žáků, jazykovou přípravu.
S ohledem na právní úpravu vyplývající ze školského zákona (v návaznosti na mezinárodněprávní závazky České republiky) mají ukrajinské děti, kterým je poskytnuta dočasná ochrana, právo na vzdělávání za obdobných podmínek jako občané České republiky.Je tedy nezbytné i pro účely financování činnosti škol ze státního rozpočtu pohlížet na ukrajinské děti, které jsou přijaty do českých škol, shodně jako na ostatní děti. Segregace ukrajinských dětí není žádoucí, naopak je potřeba je postupně integrovat do českého vzdělávacího systému. V oblasti zabezpečení financování je tedy ještě v mnohem větší míře než dříve potřeba nastavit efektivní způsob komunikace mezi školami, zřizovateli, obcemi s rozšířenou působností a krajskými úřady. Školy by na vzniklé změny měly v souladu s níže uvedenými postupy aktivně a včasně reagovat.
MŠMT na základě podkladu od krajských úřadů a Magistrátu hlavního města Prahy (dále jen “krajské úřady”), které vyčíslí významné zvýšení potřeby finančních prostředků v souvislosti se vzděláváním ukrajinských dětí, upraví rozpis rezervy přímých výdajů. Krajský úřad do zvýšené potřeby zahrne prostředky na související nové výkony, zabezpečení jazykové přípravy a adaptačního koordinátora. Pozici adaptačního koordinátora lze zřídit ve spádových mateřských a základních školách z důvodu posílení adaptačního procesu dětí a žáků ve školách. Podrobné informace jsou uvedeny v poslední části tohoto materiálu.
Postup při potřebě financovat nárůsty počtu dětí a žáků a jazykové přípravy platí dlouhodobě, pozici adaptačního koordinátora lze využít do 31. 8. 2022.
Pokud se dále v materiálu uvádí termín dítě/žák cizinec, jedná se nejen o cizince, kterým byla v ČR poskytnuta dočasná ochrana podle zákona o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ale o všechny osoby, které nemají české státní občanství (s výjimkou části týkající se adaptačního koordinátora, kde je to jasně specifikováno).
Pokud mateřská škola v souvislosti s přijetím většího počtu dětí potřebuje řešit úpravu rozpisu přímých výdajů, podává žádost příslušnému krajskému úřadu. Mateřská škola zřízená obcí nebo dobrovolným svazkem obcí podává žádost prostřednictvím místně příslušné ORP. Zpravidla se jedná o vznik nové třídy, ale může se jednat také o zabezpečení jazykové přípravy dětí nebo o případné zohlednění výše prostředků na ostatní neinvestiční výdaje (ONIV). V žádosti škola uvede zejména,
k jaké reálné změně došlo (např. zvýšení počtu tříd, navýšení úvazku zaměstnanců školy apod.). Významnost změny posuzuje krajský úřad (ORP) z pohledu celkového rozpisu pro právnickou osobu, která vykonává činnost mateřské školy. Krajský úřad (ORP) posuzuje každou žádost individuálně
a rozhoduje, v jaké výši a zda žádosti vyhoví.
Dopad přijetí většího počtu dětí na provozní náklady řeší mateřská škola se svým zřizovatelem.
Na jazykovou přípravu mají nárok všechny děti-cizinci. V souvislosti s přijímáním ukrajinských dětí k předškolnímu vzdělávání bude častěji docházet k tomu, že bude naplněna podmínka pro vznik skupiny pro děti v povinném předškolním vzdělávání a bude potřeba zajistit financování. Jazykovou přípravu ve skupině poskytuje mateřská škola, která vzdělává alespoň 4 cizince, pro které je předškolní vzdělávání povinné v rozsahu 1 hodiny týdně. Za tímto účelem je mateřským školám zřízeným obcí, dobrovolným svazkem obcí nebo krajem navýšen PHmax (viz § 1e vyhlášky č. 14/2005 Sb.).
Informace v diagramu výše platí pouze pro mateřské školy zřizované obcí či dobrovolným svazkem obcí.
Pokud základní škola v souvislosti s přijetím většího počtu žáků potřebuje řešit úpravu rozpisu přímých výdajů, podává žádost příslušnému krajskému úřadu. Základní škola zřízená obcí nebo dobrovolným svazkem obcí podává žádost prostřednictvím místně příslušné ORP, základní škola zřízená krajem podává žádost přímo krajskému úřadu. Zpravidla se jedná o vznik nové třídy, ale může se jednat také o změnu pásma PHmax, zabezpečení jazykové přípravy žáků či o případné zohlednění výše prostředků na ostatní neinvestiční výdaje (ONIV).
V žádosti škola uvede zejména, k jaké reálné změně došlo (např. zvýšení počtu tříd, navýšení úvazku zaměstnanců školy apod.). Významnost změny posuzuje krajský úřad (ORP) z pohledu celkového rozpočtu právnické osoby, která vykonává činnost základní školy. Krajský úřad (ORP) posuzuje každou žádost individuálně a rozhoduje, v jaké výši a zda žádosti vyhoví.
Dopad přijetí většího počtu žáků na provozní náklady řeší základní škola se svým zřizovatelem.
Cílovou skupinou jazykové přípravy organizované podle § 10 a § 11 vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, ve znění pozdějších předpisů, jsou žáci-cizinci, kteří plní povinnou školní docházku ve škole na území ČR nejvýše 12 měsíců (ve školním roce 2021/22 je to 24 měsíců). Jazyková příprava v základních školách se realizuje v krajským úřadem určené škole ve skupinách o velikosti 2 až 10 žáků a její rozsah je minimálně 100 a maximálně 200 hodin.
V souvislosti s přijímáním ukrajinských žáků k základnímu vzdělávání od září 2022 bude potřeba zajistit větší dostupnost jazykové přípravy, než tomu bylo doposud.
Za ideální řešení pokládáme vznik co nejvíce prezenčních skupin přímo v kmenových školách, které přijaly větší počty cizinců. Lze předpokládat, že k významnému nárůstu počtu skupin pro jazykovou přípravu dojde od září 2022. Škola musí mít pro organizaci skupiny pro jazykovou přípravu personální a prostorové předpoklady. Pokud je nemůže naplnit, bude zákonným zástupcům žáků-cizinců nabídnuta jazyková příprava v jiné určené škole (prezenčně nebo distančně).
Škola se v souvislosti s potřebou zajištění jazykové přípravy vždy obrací na příslušný krajský úřad.
Informace v diagramu výše platí pouze pro základní školy zřizované obcí či dobrovolným svazkem obcí.