Toto stanovisko připravilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) především pro zaměstnance základních škol (konkrétně pedagogické pracovníky) a další zájemce se širší pedagogické veřejnosti s ohledem na informace v médiích, které vyvolávají pochybnosti v problematice zadávání domácích úkolů. Vysvětlit danou problematiku a odpovědět alespoň na některé otázky se snaží stanovisko MŠMT k zadávání domácích úkolů, které naleznete v PDF v příloze na konci této stránky.
Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli,
s ohledem na informace v médiích, které vyvolávají pochybnosti v problematice zadávání domácích úkolů, vydává Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy následující stanovisko:
- Pro plošné omezování domácí přípravy neexistuje věcný důvod. Podle studie CERGE z roku 2019 (https://idea.cerge-ei.cz/studies/2019-04-zatizeni-skolnimi-domacimi-ukoly-v-ceske-republice) je zatížení českých školáků domácími úkoly v mezinárodním srovnání jedno z nejnižších. Zároveň podle různých zdrojů tráví žáci v ČR ve škole o více než sto hodin ročně méně, než je průměr OECD.
- Škola je oprávněna zadávat žákům domácí úkoly a smí vyžadovat jejich vypracování. Toto stanovisko se opírá mimo jiné o § 22 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, který stanoví, že je žák povinen „řádně se vzdělávat“. Přiměřenou domácí přípravu vnímá MŠMT jako neoddělitelnou součást vzdělávání. Nejde tedy o neoprávněný zásah do soukromí žáka podle Listiny základních práv a svobod, neboť zadávání domácích úkolů, resp. zadání pro domácí přípravu (dále také „domácí úkoly“), má dle názoru MŠMT oporu v právních předpisech.
- Toto právo ovšem není neomezené, škola musí respektovat související ustanovení školského zákona, zejména § 2 odst. 1 písm. b) (zohledňování vzdělávacích potřeb jednotlivce), § 29 odst. 1 (povinnost přihlížet k základním fyziologickým potřebám dětí, žáků a studentů) apod. Z toho vyplývá např. potřeba zajistit koordinaci jednotlivých vyučujících při ukládání domácích úkolů z hlediska celkové zátěže, nutnost zohledňovat věk a schopnosti jednotlivých žáků a další okolnosti.
- Škola je oprávněna domácí úkoly také hodnotit v souladu s vyhláškou č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, ve znění pozdějších předpisů, pokud je tato možnost zakotvena v pravidlech pro hodnocení jako součásti školního řádu. Je však nutné upozornit na úskalí tohoto hodnocení, protože domácí podmínky jednotlivých žáků se mohou velmi významně lišit. Proto není vhodné domácí úkoly známkovat a pokud se tak děje, hodnocení domácích úkolů nesmí mít rozhodující vliv na výslednou známku z daného předmětu na vysvědčení. MŠMT důrazně doporučuje volit jinou formu zpětné vazby.
Zcela nepřípustné je hodnotit nevypracované domácí úkoly (např. známkou 5), neboť toto hodnocení nevypovídá o míře dosažení vzdělávacích cílů. K nevypracovaným zadaným domácím úkolům, resp. nevypracované domácí přípravě, lze v přiměřené míře přihlédnout při ukládání výchovných opatření nebo hodnocení chování.
- MŠMT doporučuje zadávat domácí úkoly jako dobrovolné. V takovém případě je nezbytné klást důraz na smysluplnost domácí přípravy z pohledu žáků.
- MŠMT doporučuje, aby pravidla zadávání domácích úkolů byla konkretizována ve školním řádu. Pokud jsou domácí úkoly hodnoceny, pravidla pro jejich hodnocení musí být součástí školního řádu.
- Domácí úkoly nesmí být přenášením zodpovědnosti za vzdělávání na rodinu. Například pokud se žáci v rámci domácí přípravy seznámí s nějakým vzdělávacím obsahem, je třeba následně ve škole ověřit, upevnit a prohloubit jeho pochopení. V rámci domácího úkolu lze ovšem také následně procvičit a upevnit látku vysvětlenou a pochopenou ve škole. Vždy je nezbytné poskytnout žákovi zpětnou vazbu, bez ní úkol ztrácí smysl.
- Specifická situace je v 1. ročníku ZŠ, kdy je podpora rodiny skutečně velmi žádoucí (např. je třeba přečíst žákům doma zadání, naslouchat hlasitému čtení, dohlédnout na správné sezení a úchop tužky atd.). Pravidelně se opakující činnosti v domácí přípravě mohou pro mladší žáky znamenat jistotu formy a významnou pomoc na cestě k samostatnosti a jsou pro ně velkým přínosem. V tomto období je proto v zájmu dítěte obrátit se na zákonné zástupce se žádostí o spolupráci, zároveň je přitom maximálně podpořit a respektovat rozdílnost podmínek pro domácí přípravu.
Podrobnější informace k domácí přípravě najdete ve stále platném vyjádření České školní inspekce z roku 2018, str. 3-4: https://www.csicr.cz/CSICR/media/Prilohy/2018_přílohy/Dokumenty/Dubnovy_bulletin_04_2018.pdf
Prosím, seznamte s tímto stanoviskem pedagogické pracovníky Vaší školy. V nejbližší době MŠMT zahájí ve spolupráci s dalšími partnery přípravu metodického materiálu, který výše uvedenou problematiku zpracuje komplexněji včetně např. příkladů dobré praxe.
S pozdravem
PaedDr. Michal Černý
ředitel odboru základního, předškolního a speciálního vzdělávání
Příloha – celý materiál v PDF
