Hlavní zjištění

• V České republice za posledních 15 let významně (o 6 tisíc) vzrostl počet dětí ohrožených zanedbáváním, které byly odebrány z rodiny a umístěny do pěstounské nebo ústavní péče.
• Panují velké rozdíly v míře odebírání dětí z rodiny mezi kraji i mezi jednotlivými OSPOD.
• Existuje velmi silná souvislost mezi podílem dětí odebraných z rodiny a podílem obyvatel v sociálních problémech jako jsou exekuce a bytová nouze a zároveň nedostatečnou nabídkou sociálních služeb pro ohrožené rodiny.
• Řešení je v rozvoji preventivních služeb a přijetí zákona o podpoře v bydlení.
• Prevence ohrožení dítěte, zejména ohrožení plynoucího ze zanedbávání a nedostatků v péči, zůstává Achillovou patou systému. Služby nedokážou reagovat a předejít ohrožení dítěte v situaci, kdy problém rodiny není ještě tak rozsáhlý. Přitom v riziku, že se dítě stane ohrožené zanedbáváním či špatným zacházením může být až 300 tisíc dětí v České republice.
• Právě zanedbávání a špatné zacházení je důvodem pro umístění dítěte do náhradní péče více než v 80 % případů. Tyto děti tak tvoří největší skupinu dětí umístěných do státní péče. Přičemž rozsah ohrožení v mnoha případech není tak závažný, aby nebyl řešitelný právě podporou preventivními službami zaměřenými na rodinu v terénu.

Doporučení

Pro to, aby došlo ke snížení vysoké míry traumatizace dětí, odebírání dětí z rodin i vážného neúspěchu ve vzdělávání, je nezbytné:

1. pokračovat v posilování krajských sítí sociálně aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi a umožnit jim (skrze dofinancování práce s vybranými rodinami) poskytovat podporu zvláště ohroženým rodinám v dostatečné intenzitě,
2. přijmout zákon a podpoře v bydlení a zajistit adekvátní kapacity azylových domů tam, kde jsou nedostatečné, a zároveň zajistit azylové domy poskytující ubytování celým rodinám,
3. výrazně posílit fungování škol v prevenci ohrožení dítěte zanedbáváním a nedostatky v péči,
4. významně rozšířit síť středisek výchovné péče a nízkoprahových zařízení pro děti a mládež tam, kde je slabá,
5. pokračovat v rozvoji rané péče a odlehčovacích a dalších služeb pro rodiny s dětmi se zdravotním postižením.

Speciální pozornost je přitom třeba věnovat regionům silně zatíženým sociálními problémy, kde končí ve státní péči pětkrát až desetkrát více dětí než v oblastech s lepší sociální situací.

Podrobná doporučení, jak na to, dává třetí kapitola Zprávy od str. 35 dále.

Upozornění

Žádné z ve Zprávě obsažených interpretací dat z výkazů SPOD, interpretací dat vztahujících se sociálním službám, závěrů, doporučení a návrhů řešení nereprezentují stanovisko MŠMT.

Autorský kolektiv

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Zpracovalo statistickou analýzu dat z výkazů o výkonu sociálně právní ochrany dětí ( za jednotliv é spr ávní obvody obcí s rozšířenou působností, analýzu dat ze školských výkazů Z14 (o činnosti dětských domovů Z34 (o činnosti Středisek výchovné péče), analýzu dat z šetření mezi krajskými úřady ohledně rozčlenění lůžkové kapacity dětských domovů a dat z mimořádného šetření mezi zařízeními výkonu ústavní a ochrann é výchovy.

Nadace J&T v rámci iniciativy 8000důvodů

Zajistila sběr a zpracování dat vztahujících se k sociálním službám a veškerých dalších dat, z nichž vychází tato Zpráva, vyjma dat z výkazů o výkonu SPOD a dat z výkazů a mimořádných šetření resortu školství. Zpracovala syntézu a interpretace dat, na kterých je tato Zpráva založena. P řipravila závěry, doporučení
a návrhy řešení.

Výsledky analýz ke stažení

Zdroj: J&T a MŠMT 2023.