Webinář k vyhodnocení distanční výuky

edu.cz > S2030+ > Podpora a řízení škol > Webinář k vyhodnocení distanční výuky

Distanční výuku můžeme právem označit za novodobý fenomén. Přechod z klasické výuky na distanční byl naprosto unikátní, přišel ze dne na den, nikdo na něj nebyl připraven. Díky řízeným rozhovorům s řediteli základních a středních škol, které vedla Česká školní inspekce (ČŠI), víme, jak tato výuka probíhala, s jakými problémy se musela vypořádat, ale i co pozitivního do škol přinesla. S jejími výsledky chtěl střední článek podpory seznámit školy z pilotních okresů, a proto pro ně 18. května uspořádal webinář. Pro každou školu je určitě zajímavé porovnání, jak probíhala výuka jinde a jak se dařilo právě u nich. Navíc mohou čerpat z doporučení, která se dají mnohdy využít i při prezenční výuce. Školy měly také prostor k dotazům.


O posunech a zkušenostech škol prezentoval ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal. ČŠI průběh distanční výuky po celou její dobu sledovala, monitorované období bylo od března do konce 1. pololetí školního roku 2020/2021.

„Díky řízeným rozhovorům jsme získali komplexnější představu a informace o tom, s čím se školy potýkaly, a mohli jsme čerpat řadu inspirací pro ostatní. Příklady dobrého fungování jsme začlenili také do metodické podpory těm školám, které měly nějaké problémy.“

Tomáš Zatloukal
Ústřední inspektor ČŠI

A jaké informace průzkum ČŠI přinesl?

2 % škol v ČR na jaře ani v tomto školním roce nerealizovalo výuku online. Přibližně 10,5 tisíce žáků nebylo žádným způsobem zapojeno do výuky (ani online, ani offline) a zajímavý je fakt, že se tento počet nezměnil ani později v 1. pololetí letošního školního roku.

Důvodem je dlouhé trvání distančního období, zároveň hodně rodičů pracovalo na home office, tím se rodinné prostředí spíš zhoršovalo. Školy už také vyčerpaly všechny možnosti komunikace s rodiči i žáky a musely mnohdy kontaktovat další instituce mimo vzdělávací systém, např. odbor sociálně právní ochrany dětí. Pozitivní změnou je naopak výrazné snížení počtu školáků, kteří se nezapojili do online výuky: na jaře jich bylo 250 tisíc, na podzim už jen 50 tisíc. Také vybavenost škol se „dramaticky“ zlepšila, a to zejména u základních škol a nižších stupňů víceletých gymnázií, kde bylo možné na technické vybavení čerpat dotace. Došlo také ke zlepšení digitálních kompetencí učitelů. Na začátku distanční výuky například pětina pedagogů z prvního stupně neměla žádnou nebo jen minimální zkušenost s digitálními technologiemi. Co se způsobu výuky týká, obecně platí, že se daří obtížně zapojovat žáky při frontální výuce, tedy tam, kde učitel „vede monolog“ nebo prezentaci a kde zároveň chybí zpětná vazba, kdo z žáků je u počítače a zda ho výuka baví. Nejpřínosnější se naopak ukázala práce ve skupinách, která však tvořila jen přibližně 6 % výuky, nebo práce ve dvojici (4 %).

Chcete-li se dovědět další informace, zajímavosti i doporučení, pusťte si celou prezentaci na videu níže: