Odklad školní docházky už nebude samozřejmostí. Školy i školská poradenská zařízení se učí dívat na dítě jinak.
Čtvrtina dětí v Česku nastupuje do školy o rok později – často zbytečně. Nový metodický pokyn pro školská poradenská zařízení přináší zásadní změnu: důraz na individuální posouzení, včasnou podporu a spolupráci s pedagogy i zákonnými zástupci. Cílem není odkládat, ale připravit dítě na školu, která je připravena na něj. Odklady školní docházky zůstávají nadále možností pro děti se závažnými druhy zdravotního postižení (viz § 48 školského zákona) a závažným onemocněním.
Jak připravit děti na školu, která je připravena na ně?
Přechod z mateřské do základní školy je pro dítě jedním z nejcitlivějších momentů. Místo vysoké míry odkladů školní docházky přichází systémová změna: školy se učí přizpůsobit se dětem, ne naopak. Nová metodika přináší konkrétní kroky, jak vytvořit prostředí, kde se každé dítě může rozvíjet podle svých možností – bez zbytečných prodlev, bez stresu, s respektem k jeho individualitě. Materiál je jedním z mnoha podpůrných a návodných materiálů pro pedagogické pracovníky, jak nové legislativní nastavení uchopit ve své praxi.
Ministerstvo školství státu Izrael realizuje Program Global K. T. R. (Knowledge – Team work- Relations), který je určen pedagogickým pracovníkům z různých zemí.
V rámci tohoto programu došlo k vytvoření platformy, která umožňuje pedagogickým pracovníkům sdílení zkušeností ze vzdělávacího procesu prostřednictvím online schůzek pedagogů z celého světa, jehož součástí jsou také prezentace expertů na dané téma.
Komunita si klade za cíl zlepšit práci pedagogů a připravit nové absolventy na pedagogickou činnost v dynamickém světě, který vyžaduje neustále osvojování a uplatňování nových dovedností (digitální gramotnost, znalostní management, formování osobní identity ve světě bez hranic, spolupráce).
Zájemci se mohou přihlásit přes online formulář na tomto odkaze.
Materiál shrnuje obsah tzv. odkladové novely školského zákona a souvisejících změn, které byly projednány Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR, avšak Senát Parlamentu ČR návrh zákona dne 18. června 2025 vrátil zpět s pozměňovacími návrhy. Poslanecká sněmovna se novelou znovu zabývala a dne 25. června 2025 ji schválila v původním znění. Prezident republiky podepsal novelu dne 3. července 2025 a 15. července byla vyhlášena na Sbírce zákonů: 239/2025 Sb., 15. 7. 2025, vyhlášené znění, informativní znění systému e-Sbírka
Obsah stránky
Dochází ke změně období pro zápis k předškolnímu vzdělávání. Nově se bude zápis k předškolnímu vzdělávání konat v období od 15. března do 15. dubna.
Změna s účinností od 1. září 2025.
Dochází ke změně termínu zápisu k povinné školní docházce. Nově je zákonný zástupce dítěte povinen přihlásit dítě k zápisu k povinné školní docházce v době od 15. ledna do 15. února kalendářního roku, v němž má dítě zahájit povinnou školní docházku.
Změna s účinností od 1. září 2025.
Ředitel základní školy, který dítě přijal k povinné školní docházce, bude žádat příslušnou školu, v níž dítě plnilo povinnou předškolní docházku (s výjimkou při pobytu dítěte v zahraničí), o předání výsledků pedagogického diagnostikování. Ředitel příslušné školy předá požadované údaje řediteli základní školy do 30 dnů ode dne doručení žádosti.
V případě, kdy se dítě vzdělávalo individuálně, předává ředitel mateřské školy zápis z ověření.
Formuláře se specifikací, jaké informace ředitel školy do základní školy předává, budou součástí vyhlášky o předškolním vzdělávání.
Změna s účinností od 1. září 2025.
Základní škola již nebude povinna zákonného zástupce informovat o možnosti odkladu povinné školní docházky v době zápisu. Nově má zákonný zástupce žádat o odklad v době zápisu k povinné školní docházce a informování o možnosti odkladu v téže době by tak již bylo bezpředmětné.
Změna s účinností od 1. září 2025.
Již nebude možno využít tzv. dodatečného odkladu v průběhu prvního pololetí školního roku 1. ročníku.
Změna s účinností od 1. září 2025.
Školské poradenské zařízení bude muset společně s doporučujícím posouzením vydat také doporučení podpůrného opatření spočívajícího ve vzdělávání dítěte v mateřské škole nebo v přípravné třídě základní školy podle individuálního vzdělávacího plánu. Tato povinnost neplatí pro doporučující posouzení dítěte, jemuž školské poradenské zařízení doporučilo zařazení do přípravného stupně základní školy speciální.
Změna s účinností od 1. září 2025.
K žádosti o odklad zákonný zástupce dítěte nově dokládá doporučující posouzení lékaře (s výjimkou lékaře se specializovanou způsobilostí v oboru praktický lékař pro děti a dorost nebo v oboru pediatrie) nebo klinického psychologa o tom, že zdravotní stav dítěte dlouhodobě neumožňuje jeho účast ve vyučování. Žádost musí být i nadále doplněna doporučujícím posouzením školského poradenského zařízení. Náležitosti doporučujícího posouzení školského poradenského zařízení stanoví ministerstvo vyhláškou.
Tabulka postupného nástupu změny pravidel pro odklad povinné školní docházky:
| Školní rok | Zápis do základní školy | Datum narození dítěte | Použitá verze zákona pro odklad povinné školní docházky | Možnost odkladu povinné školní docházky podle starých pravidel |
|---|---|---|---|---|
| 2026/2027 | jaro 2026 | od 1. 4. 2020 | Zákon č. 561/2004 Sb., ve znění do 31. 8. 2025 | ✅ Ano (ještě podle starých pravidel) |
| 2026/2027 | jaro 2026 | do 31. 3. 2020 | Nová právní úprava | ❌ Ne (již podle nových pravidel) |
| 2027/2028 | jaro 2027 | od 1. 7. 2021 | Zákon č. 561/2004 Sb., ve znění do 31. 8. 2025 | ✅ Ano (ještě podle starých pravidel) |
| 2027/2028 | jaro 2027 | do 30. 6. 2021 | Nová právní úprava | ❌ Ne (již podle nových pravidel) |
Nově se zavádí parametrizace asistentů pedagoga v 1. ročnících základních škol. Počítá se s nárokem na 20 hodin přímé pedagogické činnosti (+ 2 hodiny nepřímé pedagogické činnosti) asistenta pedagoga v každé běžné třídě základní školy s počtem 15 a více žáků prvního ročníku. U malotřídních škol bude postup obdobný – 15 žáků prvního ročníku ve složené třídě.
Změna s účinností od 1. září 2026.
Přípravné třídy budou zrušeny.
Změna s účinností od 1. září 2029.
Je stanovena změna hodnocení žáků v 1. a 2. ročníku základní školy – klasifikace (hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení klasifikačním stupněm) bude nahrazena slovním hodnocením.
Změna s účinností od 1. září 2027 pro 1. ročníky a od 1. září 2028 pro 2. ročníky.
Žák 1. ročníku postoupí do vyššího ročníku bez ohledu na prospěch. Je stanovena výjimka pro žáka, jehož zákonný zástupce podá žádost o opakování 1. ročníku – žádost musí být doložena doporučujícím posouzením lékaře (s výjimkou lékaře se specializovanou způsobilostí v oboru praktický lékař pro děti a dorost nebo v oboru pediatrie) či klinického psychologa a školského poradenského zařízení.
Změna s účinností od 1. září 2026.
OrgPad se ve školách využívá jako digitální nástroj pro tvorbu myšlenkových map. Nabízí širokou škálu možných výstupů, může také sloužit jako pomocník při brainstormingu nebo v rámci projektové výuky jako nástroj pro pochopení uvažování žáků a následnou individualizaci výuky. V rámci projektu Systém podpory profesního rozvoje učitelů a ředitelů (SYPO) v současnosti vzniká příručka, která pomůže při rozvoji digitálních kompetencí bezpečností na školách. Celá příručka bude zveřejněna na konci roku 2021. První část pro mateřské škola a 1. stupeň základních škol si již můžete pro prohlédnout níže.
Tým Národního kabinetu pro Předškolní a Prvostupňové vzdělávání v čele s doc. PaedDr. Martinou Maněnovou, Ph.D. vytvořil 1. část metodické příručky k digitálním kompetencím vztahujícím se k bezpečnosti pro mateřské školy a 1. stupeň základních škol, která vzniká v rámci projektu Systém podpory profesního rozvoje učitelů a ředitelů (SYPO), realizovaného Národním pedagogickým institutem ČR. Finální verze příručky bude k dispozici na konci roku 2021.
Základním myšlenkovým kamenem bezpečnosti v rámci digitální kompetence je eliminace negativních vlivů na tělesné a duševní zdraví uživatele i ostatních. Uživatel by měl předcházet situacím, které by mohly mít negativní dopad na zařízení. Při komunikaci a sdílení je akcentováno etické jednání.
Digitální kompetence bezpečnosti je v mateřské škole osvojována skrze pravidla her a chování, kdy dítě dodržuje pravidla her s důrazem na fair play. Co se týče chování, je zdůrazňována nutná základní představa o pravidlech chování a společenských normách a její následné využívání v běžném jednání. Jako náměty jsou zmíněny články: Pravidla chování v MŠ, Bezpečná školka v praxi a článek Hrajeme si.
Pokud se dítě chová přiměřeně a bezpečně, umí také odmítnout a umí se bránit proti nežádoucímu chování. Je seznámeno se svými hranicemi v rámci využívání digitálních technologií. Inspiraci lze najít v projektu Ahoj kotě, v publikaci ON-LINE ZOO, ve videích ovce.sk, v tvorbě komiksu online a v článku bezpečnost na internetu pro předškoláky.
Pro 1. – 3. ročník byly rozděleny činnosti k finálnímu osvojení bezpečnosti v oblasti digitální kompetence do třech oblastí:
Osvojení bezpečnosti v oblasti digitální kompetence pro 4. – 5. ročník jsou členěny takto:
a digitální identity; náměty: příručka V digitálním světě slušně a odpovědně, pexeso bezpečného užívání internetu, video Internet a bezpečnost v digitálním světě
Je zřejmé, že uvedená metodická příručka by měla být nosným textem pro reflexi úrovně digitálních kompetencí žáků, výuky pedagogů a také vedení školy směrem k cílům navazujícím na strategické dokumenty MŠMT směrem ke kyberprevenci. Celá příručka bude zveřejněna na konci roku 2021.
Válečná situace a nedobrovolné opuštění domova, často i svých blízkých, s sebou zákonitě přináší traumata. Ta se pochopitelně v současné době nevyhnou ani ukrajinským dětem, které jsou navíc vystaveny další zatěžkávací zkoušce, kterou je pobyt v cizí zemi bez znalosti jazyka.
Protože nezpracované traumatické zážitky si lidé nesou většinou celý život, přichází Asociace speciálních pedagogů České republiky s nabídkou pomoci při začleňování ukrajinských dětí do našeho vzdělávacího systému. Nabízí terapeutickou podporu dětem při zvládání prožitých traumat a odbornou podporu učitelům, kteří s nimi budou pracovat.
Zájemci se mohou obracet na asociaci prostřednictvím e-mailové adresy jejího předsedy, Jiřího Pilaře: pilar@klicov.cz.
Věstník MŠMT. Ročník LXXVII. Sešit 8/2021 (8 s.)
Část oznamovací
- Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy schválilo k zařazení do seznamu učebnic a učebních textů následující tituly
Část normativní
- Realizace investice 3.2.3 Národního plánu obnovy (Doučování): Stanovení dalších finančních prostředků pro základní školy, střední školy a konzervatoře na rok 2022
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy připravilo tři metodiky k hodnocení žáků a studentů, tj. specificky pro osoby, kterým byla v ČR poskytnuta dočasná ochrana nebo jim bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu v ČR dle Lex Ukrajina. Metodiky nejsou určeny pro ostatní cizince i když jde o ukrajinské občany. Cílem metodik je podpořit zaměstnance, žáky a studenty základních a středních škol, konzervatoří a vyšších odborných škol v procesu hodnocení. Více viz následující texty: "Tři metodiky" a "Kontext"
Metodika k hodnocení žáků v ZŠ dle zákona Lex Ukrajina ve školním roce 2021/2022
Metodika k hodnocení žáků ve SŠ a konzervatořích dle zákona Lex Ukrajina ve školním roce 2021/2022
Metodika k hodnocení studentů ve VOŠ dle zákona Lex Ukrajina ve školním roce 2021/2022
Všechny typy škol postupně přijímají ukrajinské žáky a studenty ke studiu a jejich integraci na český vzdělávací systém v souladu se zákonem č. 67/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny, vyvolaným invazí vojsk Ruské federace (dále jen „Lex Ukrajina“. Ke studiu jsou přijímáni až v průběhu 2. pololetí školního roku 2021/2022, což vzhledem k možnosti úpravy vzdělávacího obsahu za účelem adaptace na český vzdělávací systém nemusí poskytnout dostatečný prostor pro získání podkladů k jejich hodnocení na konci školního roku.
V této souvislosti MŠMT připravilo metodiky k hodnocení žáků základních škol, žáků středních škol a konzervatoří, a dále studentů vyšších odborných škol ve školním roce 2021/2022. Tato metodická doporučení jsou určena pro hodnocení osob, kterým byla v České republice poskytnuta dočasná ochrana, nebo jim bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území ČR podle zákona č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaný invazí vojsk Ruské federace. Metodiky nejsou určeny pro ostatní cizince, byť by měli ukrajinské občanství.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy realizuje sběr dat (šetření) mezi školami (MŠ, ZŠ a SŠ a konzervatoře), který má za cíl umožnit získat další finanční prostředky na zabezpečení pozice ukrajinského asistenta pedagoga pro školy, které přijaly ke vzdělávání alespoň minimálně stanovený počet cizinců s udělenou dočasnou ochranou, a splní všechny podmínky pro jejich poskytnutí. V této souvislosti bude probíhat ve školách od 15. září 2022 do 20. září 2022 mimořádné šetření. Odkaz na šetření https://sberdat.uiv.cz/login. Více informací viz text níže Důležité termíny, Obsah a důvody šetření, Důležité odkazy a Dopis náměstka.
Jak MŠMT již dříve avizovalo, je možné získat další finanční prostředky na zabezpečení pozice ukrajinského asistenta pedagoga pro školy, které přijaly ke vzdělávání alespoň minimálně stanovený počet cizinců s udělenou dočasnou ochranou, a splní všechny podmínky pro jejich poskytnutí.
V této souvislosti bude probíhat ve školách od 15. září 2022 do 20. září 2022 mimořádné šetření.
Mimořádné šetření bude probíhat standardně v Informačním systému školské statistiky (https://sberdat.uiv.cz/login), kde školy po přihlášení naleznou dotazník pod tlačítkem „UA asistent“.
Další finanční prostředky obdrží příslušné školy nejpozději do 30. listopadu 2022, do konce února 2023 pak budou mít povinnost informovat o využití těchto dalších finančních prostředků Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.
V tomto šetření se zjišťuje celkový počet cizinců s udělenou dočasnou ochranou zařazených ve třídách (v případě konzervatoře odděleních) dané školy, ve kterých je k okamžiku odeslání šetření nejvýše 50 % těchto cizinců.
Účastí v tomto šetření škola (mateřská škola, základní škola, střední škola anebo konzervatoř) závazně oznamuje zájem o tyto další finanční prostředky na zabezpečení pozice ukrajinského asistenta pedagoga (pokud o tyto finanční prostředky nemá škola/konzervatoř zájem, není její účast v šetření nutná).
Další finanční prostředky se stanoví na zajištění této pozice od 1. 9. 2022 do 31. 12. 2022, a to formou pracovního poměru.
Válečná situace a nedobrovolné opuštění domova, často i svých blízkých, s sebou zákonitě přináší traumata. Ta se pochopitelně v současné době nevyhnou ani ukrajinským dětem, které jsou navíc vystaveny další zatěžkávací zkoušce, kterou je pobyt v cizí zemi bez znalosti jazyka.
Protože nezpracované traumatické zážitky si lidé nesou většinou celý život, přichází Asociace speciálních pedagogů České republiky s nabídkou pomoci při začleňování ukrajinských dětí do našeho vzdělávacího systému. Nabízí terapeutickou podporu dětem při zvládání prožitých traumat a odbornou podporu učitelům, kteří s nimi budou pracovat.
Zájemci se mohou obracet na asociaci prostřednictvím e-mailové adresy jejího předsedy, Jiřího Pilaře: pilar@klicov.cz.
Následující informace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy shrnuje změny schválené vládou 26. 1. 2022, tj. zavedení povinného testování studentů denní formy VOŠ a jejích zaměstnanců, zavedení vyjímky z povinného testování ve školách i firmách obecně a obecné zkrácení platnosti očkovacích certifikátů.
.
S účinností od 31. 1. 2022 se zavádí povinné testování studentů denní formy vzdělávání vyšších odborných škol a dochází ke změně režimu testování zaměstnanců těchto škol[1]. Testování probíhá ve stejném režimu jako testování dětí a žáků a zaměstnanců základních a středních škol a konzervatoří. Veškeré informace týkající se testování naleznete v Aktualizovaném manuálu ke screeningovému testování dětí a žáků ve školách a školských zařízeních (doplněny aktuální informace platné od 31. 1. 2022).
[1] Potvrzujeme tak předběžnou informaci zaslanou vyšším odborným školách do datových schránek dne 25. ledna 2022.
S účinností od 31. 1. 2022 bude platit výjimka z povinného testování ve školách a z povinného testování zaměstnanců obecně pro osoby, které prodělaly laboratorně potvrzené onemocnění covid-19, uplynula u nich doba nařízené izolace a od pozitivního RT-PCR testu na přítomnost viru SARS-CoV-2, na jehož základě byla nařízena izolace, neuplynulo více než 30 dnů.
MŠMT požádalo dodavatele školních informačních systémů Bakaláři, Škola on-line, Edupage, Edookit a AMOS, aby tuto změnu ve svých systémech zohlednili a umožnili školám zadávat datum posledního laboratorně potvrzeného pozitivního PCR testu přímo do systému, aby bylo možné automaticky sledovat ochrannou lhůtu a její vypršení.
Dále informujeme, že od 31. 1. 2022 osobám, které:
nebude v tuto ochrannou lhůtu nařízena karanténa v případě, že budou v rizikovém kontaktu s nakaženým. Uvedené se bude vztahovat jak na zaměstnance škol a školských zařízení, tak děti, žáky a studenty.
Obecně se také zkracuje platnost očkovacích certifikátů tak, že od 15. 2. 2022 je platný pouze ten očkovací certifikát, u kterého od dokončení očkovacího schématu uplynulo nejméně 14 dní a v případě osoby, která dovršila 18 let věku, zároveň nejvýše 270 dní nebo byla očkována posilovací dávkou:
MŠMT, 27. 1. 2022
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ("MŠMT") připravilo leták s informacemi k tématu vzděláván dětí z Ukrajiny v mateřských školách v souvislosti s ukrajinskou krizí pro ředitele/ky mateřských škol a také děti z Ukrajiny a jejich rodiče.
Děti z Ukrajiny mají možnost vzdělávat se v mateřských školách. Platí pro ně stejná legislativní ustanovení jako pro děti s trvalým pobytem v České republice. Není třeba, aby se děti ihned po příjezdu přihlásily do mateřské školy, i když jsou ve věku povinného předškolního vzdělávání. Důležité je dopřát dětem dostatek času na stabilizaci a adaptaci na nové prostředí. V adaptačním období je důležité zajištění základní potřeb, fyzické kondice a psychické zotavení z prožitých traumatizujících zážitků. Více informací viz leták v PDF níže.
Více informací naleznete v části webu Edu.cz/ukrajina k tématu Ukrajina ve školách.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zveřejňuje dotační výzvu na podporu doučování žáků pro právnické osoby vykonávající činnost základní školy, střední školy a konzervatoře, jejichž zřizovatelem není stát, kraj, obec nebo dobrovolný svazek obcí, pro podávání žádostí o poskytnutí dotace na období od 1. 1. 2022 do 31. 8. 2022. Jedná se o implementaci "Reformy 3.2.3 Doučování" prostřednictvím Národního plánu obnovy.
Dotace na základě této Výzvy je poskytována podle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a vychází z investice Komponenty 3.2. Národního plánu obnovy.
Finančním zdrojem pro realizaci doučování z Národního plánu obnovy jsou prostředky fondu Evropské unie – Next Generation EU.
Dotaci lze žádat na realizaci individuálního a skupinového doučování žáků základních škol, středních škol a konzervatoří k vyrovnání dopadů pandemie covid-19 na jejich vzdělávací výsledky. Dotaci je škola oprávněna použít na úhradu ostatních osobních nákladů (odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, včetně zákonných odvodů).
Žádosti pro rok 2022 se vkládají prostřednictvím elektronického informačního systému IS-NPO na adrese https://is-npo.msmt.cz. IS-NPO bude otevřen pro vkládání žádostí v pátek 18. března 2022 ve 12 hodin.
Žádost musí být podána nejpozději do 18. dubna 2022. Upozorňujeme, že pro splnění lhůty musí být žádost tento den již doručena na MŠMT!
Datová zpráva, popř. obálka zásilky musí být označena slovy: „VÝZVA DOUČOVÁNÍ ŠKOLY – žádost o dotaci 2022“.
Podrobně je proces od registrace až po podaní žádosti (včetně dalších informací) v systému IS-NPO popsán v Manuálu pro podávání žádostí v systému IS-NPO (Manuál ke stažení).
Dle platného znění rozpočtových pravidel stanovuje v § 14 odst. 3 písm. e) žadatel o dotaci musí nově dokládat přílohu ve formě úplného výpisu z evidence skutečných majitelů podle zákona č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů, ve znění pozdějších předpisů.
Výpis nesmí být starší tří měsíců před dnem podání žádosti. Výpis si žadatel obstarává sám a na své náklady. Bližší informace včetně seznamu příslušných soudů a jejich kontaktů jsou uvedeny na internetových stránkách justice: https://esm.justice.cz.
Výpis lze získat bezplatně a okamžitě pro majitele datových schránek přímo z uvedené webové stránky.
Žadatelům, kteří nedisponují datovými schránkami vydá výpis krajský soud příslušný podle sídla žadatele. Tento způsob je zpoplatněný a časově náročnější, doporučujeme proto o tuto přílohu zažádat v dostatečném časovém předstihu.
V případě nejasností je možné pokládat dotazy prostřednictvím e-mailu aneta.nekvindova@msmt.cz nebo využít webového formuláře nebo telefonické infolinky na stránkách https://doucovani.edu.cz/faq.
Další informace k doučování, včetně metodické podpory, vzorů k vykazování, materiálů k puovinné publicitě apod. naleznete na stránkách https://doucovani.edu.cz/.
Zdroj: Data ukazatele pochází z projektu TIRDMSMT015 „Vytvoření souborů nástrojů určených ke zjišťování potřeb regionálního školství“ zadaného MŠMT. Projekt byl financován se státní podporou Technologické agentury ČR v rámci Programu BETA2. Šetření realizovaly organizace PAQ Research a STEM.
Střední článek podpory připravil pro zřizovatele škol cyklus vzdělávacích besed. Od ledna 2023 bude organizovat jednou měsíčně čtyři on-line setkání, která jsou určena jak pro nové zastupitele, tak pro ty, kteří již mají ve zřizovatelské roli zkušenosti. Budeme se na nich věnovat stěžejním zřizovatelským tématům, probereme konkrétní situace a odpovíme na dotazy účastníků.
S cyklem školy, od jejího základního kamene přes provoz až po výběr ředitele, je hodně práce a často se jedná o oblasti, ve kterých by odborná pomoc či rada přišla vhod. To je také záměr pořádaných besed, prostřednictvím kterým bychom chtěli podat pomocnou ruku zřizovatelům, kterým není osud jejich školy nebo škol lhostejný a rádi by ovlivnili kvalitu vzdělávání ve své obci.
Přihlásit se můžete na celý cyklus, nebo samostatně na jednotlivá témata.
Jaká je role zřizovatele školy dle platné legislativy? Jaké jsou kompetence zřizovatele, co může a nemůže ve vztahu ke své škole? Jak může zřizovatel ovlivnit kvalitu vzdělávání ve své obci?
Se znalostí systému financování školství zápasí nejeden ředitel i zřizovatel. Přehledně Vám ukážeme, jak je tvořen rozpočet školy, s jakými zdroji hospodaří a jakou roli ve financování škol hraje zřizovatel.
Hodnocení a odměňování práce ředitele školy je plně ve Vašich rukách. Jak na to? Představíme Vám metodiku MŠMT a přidáme praktické tipy, jak objektivně a efektivně ředitele škol hodnotit.
Dle školského zákona je odpovědnost za dostupnost vzdělávání na každé jednotlivé obci. Ale zkušenost malých i velkých samospráv je jasná. Bez spolupráce s okolními obcemi se mnohé prostě neobejdou. A to nejenom při koordinaci kapacit škol, ale také při řešení dalších problémů. Představíme Vám různé formy spolupráce obcí a výhody, z kterých obce i samotné školy mohou těžit.
Setkání se uskuteční on-line vždy v čase od 15 do 16.30 hodin. V případě Vašeho zájmu se prosím zaregistrujte na formuláři zde. Organizační informace včetně odkazu na besedu pošleme přihlášeným účastníkům na zadaný e-mail před konáním akce.
Těšíme se na Vás.
Jan Kuzebauch není ve Středním článku podpory žádným nováčkem. Na pozici krajského koordinátora působí už od dubna 2023, kdy se Karlovarský kraj připojil k pilotáži Středního článku. S projektem se tedy seznámil a získal potřebné know-how ještě před jeho spuštěním. Připočteme-li k tomu jeho profesní dráhu, dosavadní praxi a zkušenosti ze samosprávy, má karlovarský Střední článek podpory výborně „našlápnuto“.
Jan je ženatý a má dva syny. Jeho manželka pracuje také jako pedagog, což (jak sám přiznává) podstatně ovlivňuje témata jejich domácích hovorů. Ve volném čase chodí rád na ryby a dosud hraje aktivně basketbal.
Jan Kuzebauch je učitel anglického jazyka a matematiky, ve školství pracuje s přestávkami přes 15 let. Hlavní část svého profesního života má svázanou se ZŠ Dukelská v Kraslicích, kde začínal jako učitel, poté zde působil jako zástupce ředitele školy a posléze se stal jejím ředitelem.
Je absolventem bakalářského studia na Západočeské univerzitě v Plzni a následně magisterského studia na Pedagogické fakultě Univerzity J. E. Purkyně v Ústí na Labem. Předmětem jeho studia byl anglický jazyk a literatura. Anglická literatura, a to i odborná pedagogická literatura, jsou jeho koníčkem dodnes. Jan Kuzebauch působí zároveň jako lektor v Národním pedagogickém institutu, kde školí zejména digitální kompetence a jejich zavádění do výuky. Díky těmto aktivitám je v kontaktu s mnoha školami v regionu Karlovarského a Ústeckého kraje.
V minulosti se také angažoval jako člen rady města v Kraslicích, což mu přineslo vhled do problematiky zřizovatele na úrovni menších obcí, které často nemají dostatečné kapacity a kompetence ke komplexnímu pojetí své role.
Na pozici krajského koordinátora povede Jan Kuzebauch tým regionálních metodiků. Společně budou zajišťovat metodickou podporu škol a zřizovatelů ve svém kraji podle jejich konkrétních potřeb. Tato podpora je otevřená všem subjektům, které o ni projeví zájem.
Náhlé nepříznivé události se nevyhýbají nikomu z nás. Může se jednat o zkušenosti s úmrtím či vážným zraněním přes šikanu, pandemii, válku až po katastrofy typu povodně, tornáda a další. Všechny tyto skutečnosti nás ovlivní a mají v případě školy dopad na pracovníky a vedení školy, děti, žáky, studenty, jejich rodiny a blízké, na zřizovatele či obyvatele obce.
Škola by na dopady takových událostí měla adekvátně reagovat. Jak v takové situaci postupovat? A je vůbec možné se na neštěstí a jeho dopady připravit? To jsou otázky, na které odpovídá nové metodické doporučení pro školy a školská zařízení „Škola a neštěstí: Jsme připraveni!". Jedná se o aktualizovanou a rozšířenou verzi Příručky pro školy: Když se stane neštěstí z roku 2012.
Metodické doporučení vytvořila pracovní skupina při psychologickém pracovišti Ministerstva vnitra ČR: generálním ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky. Kromě psychologů integrovaného záchranného systému se na tvorbě podílela celá řada dalších odborníků z různých organizací včetně Psychosociálního intervenčního týmu, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, České školní inspekce nebo České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání. Materiál vznikl díky oborové spolupráci s krizovými interventy, právníky, sociálními pracovníky a dalšími.
Uvedená příručka, která klade velký důraz na psychosociální aspekt, pomáhá připravit se na mimořádné události anebo krizové situace a jejich důsledky.
Obsahuje zejména následující:
Materiál najdete zde: https://www.hzscr.cz/clanek/psychologicka-sluzba-materialy-ke-stazeni-a-odkazy.aspx
Metodické doporučení pro školy a školská zařízení Škola a neštěstí: Jsme připraveni!
Dne 19. září 2023 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn zákon, kterým se novelizuje zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, a některé další zákony. Dlouho očekávaná novela zákoníku práce, představuje největší zásah do pracovního práva za poslední roky a přináší řadu změn, které se dotknou i zaměstnanců škol a školských zařízení. Účinnost většiny změn, které uvedená novela přináší, nastane již od 1. října 2023. Některé dílčí změny pak nabydou účinnosti od 1. ledna 2024.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy pro Vás připravilo materiál, ve kterém Vám chceme poskytnout základní podklad k aplikaci těchto změn ve Vaší organizaci. Informace jsou zaměřené na úpravu podmínek práce na dálku (tzv. „home office“), na změny v oblasti dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, na novinky u doručování v pracovněprávních vztazích i dalšími instituty, a to vše v kontextu specifik jednotlivých kategorií pracovníků, které ve svých organizacích zaměstnáváte.
Výčet pracovních aktivit Jany Šmíd Winterové je pestrá škála. Jako ředitelka nového Odboru podpory škol a zřizovatelů řídí, plánuje a realizuje projekt Střední článek podpory, odpovídá za dosažení stanovených cílů, bdí nad rozpočtem, má na starosti vedení celého týmu a mnoho dalšího.
Volný čas Jana tráví s rodinou a ráda také zahradničí. Je maminkou dvou malých dětí a ani na mateřské a rodičovské dovolené nezahálela. Našla si velmi praktického koníčka, a to vaření a pečení, které vypilovala do takových výšin, že vydala dvě úspěšné kuchařky s jednoduchými recepty pro každodenní vaření pro děti do jednoho roku i pro celou rodinu. Hledáte-li tedy inspiraci a snadné recepty, určitě sáhněte po knihách: Mami, mám hlad a pokračování Mami, mám hlad 2.
Do nové pozice nastoupila Jana 1. července 2023, kdy projekt Střední článek podpory startoval, ale připravovat se začala už několik měsíců před jeho spuštěním, aby mohla nastoupit v „plné polní“. Má bohaté zkušenosti na řídících pozicích, s vedením lidí a vždy se věnovala evropským strukturálním fondům se zaměřením na rozvoj školství. Kombinace, která je pro vedení projektu ideální.
Jana Šmíd Winterová vystudovala Ekonomickou fakultu na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě v Ostravě, dále absolvovala postgraduální studium na Vysoké škole CEVRO INSTITUT – studijní program Master of Public Administration. Na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy působí od roku 2008. Její pracovní kariéra je spojena s evropskými strukturálními fondy, ať už v pozici finanční manažerky, vedoucí oddělení kontroly nesrovnalostí či ředitelky odboru CERA OP VK (Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost) a následně i odboru řízení OP VVV (Operační program výzkum, vývoj a vzdělávání). Během svého působení získala manažerské zkušenosti, vedla odbor čítající 150 zaměstnanců, byla zodpovědná za přípravu koncepcí a strategií operačního programu, za procesní řízení a řízení změn, účastnila se jednání se zástupci Evropské komise.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zveřejňuje dotační výzvu na podporu škol s nadprůměrným zastoupením sociálně znevýhodněných žáků pro právnické osoby vykonávající činnost základní a/nebo střední školy, které dle MŠMT vykazují nadprůměrné zastoupení žáků se sociálním znevýhodněním, pro podávání žádostí o poskytnutí dotace na období od 1. 9. 2023 do 31. 8. 2025. Jedná se o implementaci "Reformy 3.2.2 Podpora škol" prostřednictvím Národního plánu obnovy.
Dotace na základě této Výzvy je poskytována podle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a vychází z investice Komponenty 3.2. Národního plánu obnovy.
Výzva je zaměřena na posílení školy jako instituce připravené na práci s žáky se sociálním znevýhodněním a heterogenními kolektivy obecně, a jako instituce zastávající respektované místo ve školské soustavě daného regionu. V návaznosti na podporu aktivit uvedených v odst. 4.2. a 4.3 Výzvy škola posílí roli přirozeného partnera rodin i dalších aktérů pečujících o děti a mládež. Cílem je zvýšení školní úspěšnosti těchto žáků, jejich motivace k učení a celkový well-being.
Finančním zdrojem pro realizaci podpory z Národního plánu obnovy jsou prostředky fondu Evropské unie – Next Generation EU.
Žádosti se vyplňují prostřednictvím elektronického informačního systému
IS-NPO na adrese https://is-npo.msmt.cz. Systém bude pro příjem žádostí otevřen od 2. 6. 2023.
Žádost musí být podána nejpozději do 30. září 2023. Upozorňujeme, že pro splnění lhůty musí být žádost tento den již doručena na MŠMT!
Datová zpráva, popř. obálka zásilky musí být označena slovy: „VÝZVA PODPORA ŠKOL NPO – žádost o dotaci 2023“.
Podrobně je proces od registrace až po podaní žádosti (včetně dalších informací) v systému IS-NPO popsán v Manuálu pro podávání žádostí v systému IS-NPO.
Vícevrstvou podporu zapojeným školám zajišťuje projekt Podpora rovných příležitostí při NPI ČR. Přečtěte si informace k projektu! Příklady dobré praxe, rozhovory a kazuistiky najdete v sekci projektu na webu Zapojmevšechny.cz.
V případě dotazů či nejasností se neváhejte obrátit na Vašeho krajského konzultanta z Národního pedagogického institutu ČR (viz koordinátoři), který Vám rovněž poskytne součinnost při přípravě žádosti o dotaci i při následné realizaci projektu.
Obecné dotazy k projektu můžete zasílat také na adresu dotazy.prop@npi.cz.
Níže naleznete odkaz na video přenos a podklady ke 2. jednání Národního konventu o vzdělávání, které se uskuteční dne 8. 9. 2023 od 9:30 v Senátu ČR.
Záznam jednání bude zde
Veřejná konzultace Dlouhodobého záměru vzdělávání ČR 2023-2027 (web)
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zveřejňuje dodatek č. 1 k dotační výzvě na podporu škol s nadprůměrným zastoupením sociálně znevýhodněných žáků pro právnické osoby vykonávající činnost základní a/nebo střední školy, které dle MŠMT vykazují nadprůměrné zastoupení žáků se sociálním znevýhodněním, pro podávání žádostí o poskytnutí dotace na období od 1. 9. 2023 do 31. 8. 2025. Jedná se o implementaci "Reformy 3.2.2 Podpora škol" prostřednictvím Národního plánu obnovy.
Termín podání žádosti se prodlužuje do 31. 10. 2023.
Dotace na základě této Výzvy je poskytována podle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a vychází z investice Komponenty 3.2. Národního plánu obnovy.
Výzva je zaměřena na posílení školy jako instituce připravené na práci s žáky se sociálním znevýhodněním a heterogenními kolektivy obecně, a jako instituce zastávající respektované místo ve školské soustavě daného regionu. V návaznosti na podporu aktivit uvedených v odst. 4.2. a 4.3 Výzvy škola posílí roli přirozeného partnera rodin i dalších aktérů pečujících o děti a mládež. Cílem je zvýšení školní úspěšnosti těchto žáků, jejich motivace k učení a celkový well-being.
Finančním zdrojem pro realizaci podpory z Národního plánu obnovy jsou prostředky fondu Evropské unie – Next Generation EU.
Žádosti se vyplňují prostřednictvím elektronického informačního systému
IS-NPO na adrese https://is-npo.msmt.cz. Systém bude pro příjem žádostí otevřen od 2. 6. 2023.
V souladu s Dodatkem č. 1 musí být žádost podána nejpozději do 31. října 2023. Upozorňujeme, že pro splnění lhůty musí být žádost tento den již doručena na MŠMT!
Datová zpráva, popř. obálka zásilky musí být označena slovy: „VÝZVA PODPORA ŠKOL NPO – žádost o dotaci 2023“.
Podrobně je proces od registrace až po podaní žádosti (včetně dalších informací) v systému IS-NPO popsán v Manuálu pro podávání žádostí v systému IS-NPO.
Vícevrstvou podporu zapojeným školám zajišťuje projekt Podpora rovných příležitostí při NPI ČR. Přečtěte si informace k projektu! Příklady dobré praxe, rozhovory a kazuistiky najdete v sekci projektu na webu Zapojmevšechny.cz.
V případě dotazů či nejasností se neváhejte obrátit na Vašeho krajského konzultanta z Národního pedagogického institutu ČR (viz koordinátoři), který Vám rovněž poskytne součinnost při přípravě žádosti o dotaci i při následné realizaci projektu.
Obecné dotazy k projektu můžete zasílat také na adresu dotazy.prop@npi.cz.
Představujeme Vám kolegyni, která od 1. července 2023 vede nové oddělení metodické podpory Středního článku. Alenu Zábojníkovou ředitelé a zřizovatelé škol, kteří už měli příležitost konzultovat své dotazy se Středním článkem, dobře znají a vědí, že ji na metodické lince nic nezaskočí.
Alena relaxuje u knih a je milovnicí divadla, na představení chodí ráda a často. Doporučit by mohla například odpočinkovou komedii Úča musí pryč (nehledejte souvislost😊) a pro náročnějšího diváka Mýcení v Divadle Na Zábradlí.
Alena Zábojníková vystudovala Filozofickou fakultu na Západočeské univerzitě v Plzni. Po studiích působila jako překladatelka knih z anglického jazyka, poté krátce učila angličtinu na Základní škole Plynárenská v Teplicích a vedla jazykové kurzy pro dospívající a dospělé studenty. Před nástupem na Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) pracovala 5 let na Krajském úřadu Ústeckého kraje. Tady v odboru školství, mládeže a tělovýchovy měla na starosti agendu související se základními školami, kdy řešila mimo jiné odvolání proti rozhodnutí ředitelů základních škol. Poskytovala metodickou a odbornou pomoc vedení škol, účastnila se konkurzních řízení na místa ředitelů základních škol vyhlašovaných obcemi a spolupracovala na rozvojových programech.
Získané zkušenosti plně zúročila ve středním článku MŠMT, ke kterému se připojila v době jeho pilotáže 1. března 2022 jako metodička pro (nejen) legislativní oblast. Alena měla na starosti nejprve tzv. U-linku. Nastoupila totiž v době, kdy na Ukrajině vypukl válečný konflikt a bylo zapotřebí ze dne na den řešit situaci s nově příchozími ukrajinskými dětmi a školáky. Metodická doporučení a postupy se tvořily prakticky za pochodu, okamžitě vznikla metodická linka. E-mailové a telefonické dotazy se doslova hrnuly ze všech stran. Jak sama přiznává, start na U-lince byl skutečně zatěžkávací zkouškou.
K metodické podpoře Středního článku se dostala o něco později a už u ní zůstala. Od 1. července 2023 v projektu Střední článek podpory zastává pozici vedoucí oddělení metodické podpory. Alena Z. poskytuje a koordinuje odborné poradenství ředitelům škol a jejich zřizovatelům v rámci celé ČR, a to prostřednictvím telefonní poradny 234 811 246 a e-mailu stredniclanek@msmt.cz. Dále spoluvytváří informační a metodické materiály týkající se školské legislativy a nepedagogické agendy škol, připravuje podněty a podklady pro metodickou činnost MŠMT na základě analýz z praxe škol a zpětné vazby z regionů a v neposlední řadě hledá nové kolegy do svého týmu.
Národní pedagogický institut připravuje v souvislosti s dokončovanou revizí Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání tři verze modelových školních vzdělávacích programů (déle také „mŠVP“). Tyto mŠVP mohou sloužit jako cenná inspirace školám při úpravě jejich vlastních školních vzdělávacích programů. Abychom zajistili, že budou mŠVP skutečně přínosné a užitečné pro praxi, považujeme za nezbytné ověřit jejich srozumitelnost, přenositelnost, funkčnost a realizovatelnost. Z tohoto důvodu MŠMT s předstihem avizuje plánované pokusné ověřování modelových ŠVP a zveřejňuje jeho harmonogram. Cílem je získat zpětnou vazbu přímo z prostředí škol, která nám pomůže nastavit adekvátní a smysluplnou podporu při implementaci nové kurikulární změny.
Pokusné ověřování modelových školních vzdělávacích programů (mŠVP) přímo navazuje na probíhající revizi Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (RVP ZV), jehož schválení se očekává na podzim roku 2024. Tento revidovaný RVP ZV bude podkladem pro tvorbu tří různých modelových školních vzdělávacích programů, které mají být ověřovány v rámci PO. Cílem PO je prověřit přenositelnost, srozumitelnost a využitelnost těchto mŠVP ve školní praxi a získat od zapojených škol zpětnou vazbu, která poslouží k finální úpravě mŠVP.
V souladu se Zadáním pro NPI ČR
MŠMT návrhy modelových školních vzdělávacích programů zveřejní dle níže uvedeného harmonogramu.
Pokusné ověřování bude rozděleno do tří modulů podle výše zmíněných mŠVP:
Školy, které se chtějí zapojit do PO, podají žádost prostřednictvím elektronického formuláře, v němž uvedou, který z mŠVP a které jeho konkrétní části plánují ověřovat, a to včetně informace ve kterých ročnících.
Počet zapojených škol bude max. 100, a to celkově za všechny moduly s tím, že by měla být zachována jistá proporcionalita všech modulů. Nezapojené (nevybrané) školy budou moci podle revidovaného RVP ZV, resp. modelových ŠVP, od září 2025 vzdělávat, jen nebudou dostávat takovou metodickou podporu jako školy zapojené, nebudou zpracovávat povinně zpětnou vazbu pro NPI ČR.
V průběhu PO poskytnou zapojené školy dílčí zpětnou vazbu k ověřovaným mŠVP, a to prostřednictvím určené osoby. Na konci PO každá zapojená škola poskytne strukturovanou zpětnou vazbu, a to pomocí dotazníku, který bude odpovídat na klíčové otázky týkající se přenositelnosti, srozumitelnosti a využitelnosti mŠVP v praxi. Školy zapojené do modulu C navíc poskytnou své kompletní školní vzdělávací programy. Tyto pak budou využity jako inspirace k dokončení tematického mŠVP.
Pokusné ověřování bude financováno z projektu IPs Kurikulum. Školy zapojené do PO obdrží metodickou podporu.
Povinný začátek výuky podle ŠVP zpracovaných podle revidovaného RVP ZV je stanoven na září 2027 minimálně v 1. a 6. ročníku. Školy, které se rozhodnou využít možnosti vzdělávat podle revidovaného RVP ZV dříve, tedy od září 2025 nebo září 2026 a nebude se jednat o školy, které žádaly o zapojení do tohoto PO, budou podávat informaci MŠMT o svém záměru, která bude administrativně nenáročná a bude obsahovat pouze informaci o tom, kterých ročníků se tento dobrovolný dřívější náběh týká. Školy, které žádaly o zapojení do PO (ať už úspěšně nebo neúspěšně) takovou informaci MŠMT pro školní rok 2025/2026 podávat nebudou. Obecně bude po dobu možného souběhu dvou RVP ZV přidána do zahajovacích výkazů položka podávající informaci, podle kterého RVP ZV a ve kterých ročnících se ve škole vzdělává.
Dovolujeme si Vás pozvat ke sledování konference „Dětské skupiny při mateřských školách – záruka kvality pro obce i rodiče“, která se uskuteční v úterý 24. června 2025 od 9:00 a budeme ji vysílat on-line.
Cílem konference je podpořit místní samosprávy v hledání funkčních cest, jak naplnit nové povinnosti ohledně umisťování dětí ode dne třetích narozenin v mateřských školách či dětských skupinách, jak efektivně nastavit kapacity těchto zařízení a jak zajistit jejich potřebnou kvalitu.
Ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí představíme hlavní změny, které přináší novela zákona o dětských skupinách. Odborníci z praxe i zástupci samospráv se budou věnovat praktickým otázkám financování, personálního zajištění a provozních podmínek. Zazní i konkrétní příklady fungujících řešení z různých regionů. Součástí programu bude také diskuse o přínosech tohoto modelu pro děti i jejich rodiny a o zajištění kvality péče, která se zaměřuje na individuální potřeby dítěte. Na konferenci vystoupí odborníci z MŠMT, MPSV, UNICEF, zástupci samospráv i vedení škol.
Přímý přenos bude dostupný na YouTube 24. června od 9:00 na tomto odkazu. Záznam bude následně k dispozici zde na portálu EDU.CZ.
Nově je stanoveno, že vláda nařízením stanoví pro ZŠ zřizované územními samosprávnými celky nebo dobrovolným svazkem obcí maximální počet hodin PPČ financovaný ze státního rozpočtu (PHPmax), a to v závislosti na počtu žáků základní školy.
PHPmax se nastaví podle průměrného počtu žáků ZŠ za předcházející tři roky. Do celkového počtu nebudou započítáni žáci, kteří se výuky ve třídě fakticky neúčastní, tj. vzdělávají se v zahraničí, v zahraniční škole v ČR nebo se vzdělávají formou individuálního vzdělávání.
Ředitel základní školy zřizované krajem, obcí nebo svazkem obcí bude mít povinnost zajistit práci psychologa nebo speciálního či sociálního pedagoga až do výše maximálního týdenního počtu hodin přímé pedagogické činnosti odpovídající nároku na financování činnosti psychologa, speciálního pedagoga nebo sociálního pedagoga ze státního rozpočtu na základě nařízení vlády.
Navazující nová úprava zakotvuje vymezení a rozsah poradenských služeb ve školách přímo ve školském zákoně. Nově se také stanovuje, že v základní škole zřizované krajem, obcí nebo svazkem obcí, s výjimkou základních škol zřizovaných podle § 16 odst. 9, základních škol speciálních a základních škol zřizovaných při zdravotnickém zařízení, která má na základě nařízení vlády nárok na financování činnosti psychologa, speciálního pedagoga nebo sociálního pedagoga ze státního rozpočtu, zajišťuje poradenské služby vždy též psycholog nebo speciální pedagog.
Tato povinnost se vztahuje i na tzv. srovnatelnou základní školou, kterou se rozumí základní škola, která by jinak splňovala podmínky, za kterých přísluší financování činnosti psychologa, speciálního pedagoga nebo sociálního pedagoga, ale není zřizovaná zřizována krajem, obcí nebo svazkem obcí.
Podpůrná opatření spočívající ve využití psychologa nebo speciálního pedagoga nebude možné poskytovat žákovi základní školy zřizované krajem, obcí nebo svazkem obcí, která má nárok na financování činnosti psychologa, speciálního pedagoga nebo sociálního pedagoga ze státního rozpočtu na základě nařízení vlády.
Změna se do školského zákona promítá zejména změnou §§ 16, 161, 161c, doplněním § 120a, 121a; dochází k legislativně technickým změnám.
Přechodná ustanovení stanovují: Ředitel základní školy s výjimkou základní školy zřizované podle § 16 odst. 9, základní školy speciální a základní školy zřizované při zdravotnickém zařízení nemá po dobu 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona 1. ledna 2026 povinnost zajišťovat poradenské služby psychologa nebo speciálního pedagoga podle § 120a odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona 1. ledna 2026, pokud nemá dostatečný počet zaměstnanců, kteří mají kvalifikaci psychologa nebo speciálního pedagoga podle zákona upravujícího pedagogické pracovníky.
Účinnost je dělená: změny §§ 160 a 161c od 1. ledna 2026 do 31. prosince 2026 a od 1. ledna 2027. Ostatní změny od 1. ledna 2026.
Stanoví se možnost diferencovat objem finančních prostředků pro jednotlivé mateřské, základní a střední školy v závislosti na náročnosti poskytování vzdělávání.
Novelizace nestanoví objem finančních prostředků, ale pouze možnost jejich odlišné alokace. Změna má přispět ke snižování nerovností mezi školami způsobenými nerovným složením žáků se sociálním a ekonomickým znevýhodněním. Předpokládá snížení počtu opakovaných ročníků a vyšší míru dokončení základního a středního vzdělání. Na školách ohrožených sociálním znevýhodněním také udržení nebo zvýšení počtu kvalifikovaných pedagogických pracovníků.
Změna se do školského zákona promítá zejména změnou § 161; dochází k legislativně technickým změnám.
Účinnost je dělená: od 1. ledna 2026 do 31. prosince 2026 a od 1. ledna 2027.
Nové zmocnění obsažené ve školském zákoně umožňuje vydat nařízení vlády, které by pro příslušný kalendářní rok nebo kalendářní roky stanovilo počet hodin výuky financovaný ze státního rozpočtu v dané škole ve stejné výši jako při rozpisu finančních prostředků vyčleněných ze státního rozpočtu na činnost těchto škol na předcházející kalendářní rok.
Tímto nařízením vláda může stanovit podmínky, za jakých lze takto stanovený počet hodin výuky financovaný ze státního rozpočtu snížit nebo zvýšit, a to až do maximálního počtu hodin výuky financovaného ze státního rozpočtu stanoveného nařízením vlády.
Z hlediska dopadů na kvalitu vzdělávání by nařízení vlády regulovalo hranice PHškoly na úrovni předchozího školního roku (pokud by nekleslo pod celkové PHmax školy), pokud škole neporostou výkony i přesto, že nečerpá celý potenciál PHmax. Zjednodušeně lze tedy vyslovit, že kvalita vzdělávání bude obdobná jako v předchozím roce.
Změna se do školského zákona promítá zejména změnou § 161; dochází k legislativně technickým změnám.
Účinnost je dělená: od 1. ledna 2026 do 31. prosince 2026 a od 1. ledna 2027.
Dochází ke změně financování školských poradenských zařízení, tedy pedagogicko-psychologických poraden a speciálně pedagogických center. Pedagogická práce v ŠPZ bude nově financována na centrální úrovni pomocí celostátních normativů, nikoli prostřednictvím krajských normativů.
Změna umožní sjednotit financování pedagogické práce ve všech ŠPZ zřizovaných krajem, obcí nebo svazkem obcí na základě stejných normativů, díky čemuž dojde k odstranění regionálních rozdílů.
Bude nastaveno pět celostátních normativů, v rámci nichž bude jednotkou výkonu dítě, žák nebo student (respektive skupina), jemuž jsou individuálně poskytovány poradenské služby, a to podle náročnosti poskytování těchto poradenských služeb.
Dále půjde o doplňkový normativ na služby, kdy jednotkou výkonu bude pedagogický pracovník. Na základě těchto normativů a příslušných započitatelných jednotek stanoví ministerstvo výši finančních prostředků pro právnické osoby vykonávající činnost ŠPZ.
Změna se do školského zákona promítá zejména změnou § 161, § 161a, 161b, nových § 25a až 25c, dále dojde k související změně prováděcího předpisu; doplňuje se znění § 22a zákona o pedagogických pracovnících; doplňuje se znění § 391 zákoníku práce; dále dochází k legislativně technickým změnám.
Účinnost je dělená: změny § 161 od 1. ledna 2026 do 31. prosince 2026 a od 1. ledna 2027; změny §§ 161a, 161b od 1. ledna 2026; změny § 161c od 1. ledna 2026 do 31. prosince 2026 a od 1. ledna 2027.
Dochází ke zmírnění tvrdosti zákona při poskytování dotací právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských zařízení soukromých a církevních zřizovatelů.
Nově se stanoví, že lze prominout zmeškání lhůty k podání žádosti o dotaci, přičemž se využije postupu podle § 41 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, jehož použití jinak vylučují rozpočtová pravidla. O prominutí zmeškání lhůty pro podání žádosti o dotace se rozhoduje usnesením, proti kterému není možné se odvolat.
Změna se do školského zákona promítá zejména doplněním znění § 162; doplňuje se znění § 3 zákona č. 306/1999 Sb.; dále dochází k legislativně technickým změnám.
Účinnost dnem 1. ledna 2026.
Zavádí se nový systém financování nepedagogické práce ve veřejných školách a školských zařízeních.
Stát bude financovat výhradně pedagogickou práci, zatímco veřejní zřizovatelé, tedy obce, kraje a DOS budou financovat nepedagogickou práci (např. školníky, kuchaře či administrativní pracovníky), dále většinu ONIV, např. učebnice, učební pomůcky, vzdělávání učitelů či exkurze, některá podpůrná opatření a provozní náklady. Ze státního rozpočtu se budou nadále pokrývat pouze výdaje spojené s výukou plavání nebo odbornou přípravou k získání řidičského či svářečského oprávnění, pokud to stanoví RVP.
Podpůrná opatření charakteru pedagogické práce, jako jsou asistenti pedagoga, psychologové, speciální pedagogové a další učitelé, budou i nadále financována ze státního rozpočtu. Naopak podpůrná opatření, která nemají charakter pedagogické práce, bude financovat škola/školské zařízení z rozpočtu zřizovatele.
Přesun financování nepedagogických prací směrem ke zřizovatelům bude kompenzován navýšením daňových podílů krajů a obcí.
V případě rozpočtů krajů se zvyšuje podíl z 9,45 % na 10,23 % z celostátního hrubého výnosu daní. Tyto prostředky se mezi kraje rozdělí, mimo jiné i na základě poměru počtu dětí, žáků a studentů. V případě rozpočtů obcí se zvyšuje podíl z 24,16 % na 25,93 % z celostátního hrubého výnosu daní.
Pro stanovení počtu dětí, žáků a studentů se započítávají školy, školská výchovná a ubytovací zařízení zajišťující celodenní výchovu, ubytování a stravování, střediska volného času a dětské domovy. Nezapočítávají se jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky, individuálně vzdělávané děti/žáci a žáci plnící PŠD podle § 38 školského zákona.
Při stanovení počtu dětí, žáků a studentů se pro účely propočtů bude vycházet z dokumentace škol ve stavu k 30. září školního roku, který bezprostředně předchází běžnému roku. V případě VOŠ, dětských domovů a školských výchovných a ubytovacích zařízení, školských výchovných a ubytovacích zařízení a středisek volného času se bude vycházet ze stavu k 31. říjnu školního roku, který bezprostředně předchází běžnému roku.
Více informací na: Změna financování nepedagogické práce ve veřejných školách a školských zařízeních
Změna se do školského zákona promítá zejména změnou § 161; dochází k legislativně technickým změnám. Změna RUD se zavádí zejména úpravou §§ 3 a 4 zákona č. 243/2000 Sb.; dochází k legislativně technickým změnám. Přechodná ustanovení stanoví postup pro jednotlivá období pro stanovení podílů na daňových příjmech a převodu daňových příjmů a pro zúčtování převodů daňových příjmů.
Účinnost dnem 1. ledna 2026.
Rozšiřuje se výčet výdajů, na které lze poskytovat prostředky ze státního rozpočtu pomocí mechanismu tzv. „ad hoc normativů“. Zavádí se tak alternativní způsob distribuce finančních prostředků, který zajišťuje rovný přístup ke vzdělávání a umožňuje MŠMT cíleně podporovat školy, aniž by školy musely podávat žádosti o dotace.
Změnou bude dána možnost zavedení administrativně nenáročného indexového financování škol i v případě, že bude převedeno financování ONIV na zřizovatele škol.
Novinka umožní MŠMT lépe zacílit finanční prostředky ve prospěch žáků s potřebou podpory, protože oproti prostředkům na ONIV bude MŠMT ve Věstníku stanovovat podmínky a kritéria pro poskytnutí dalších finančních prostředků a účel, na který mohou být použity. Případně bude možno stanovit další podmínky, které musí příjemce v souvislosti s použitím těchto dalších finančních prostředků splnit. Nový mechanismus umožní využít prostředky na velkou část intervencí, které byly pilotovány a využívány školami v rámci projektu Podpora rovných příležitostí hrazeného z evropských prostředků.
Změna se do školského zákona promítá zejména změnou § 161; dále dochází k legislativně technickým změnám.
Účinnost je dělená: od 1. ledna 2026 do 31. prosince 2026 a od 1. ledna 2027
Nově obec, která zřizuje právnickou osobu s činností MŠ, ZŠ nebo SŠ, případně kombinací těchto činností, musí zajistit, aby každá z těchto právnických osob měla alespoň jednou za poslední tři roky k 30. září minimální počet 180 dětí nebo žáků.
Pokud uvedené pravidlo nebude naplněno, bude mít obec povinnost právnické osoby s činností školy sloučit, aby uvedenou povinnost splnila.
Požadavek na minimální počet 180 dětí/žáků se neuplatní v případě obce, která zřizuje pouze jednu právnickou osobu vykonávající činnost MŠ, ZŠ nebo SŠ, případně kombinaci těchto činností. Dále se uvedená povinnost neuplatní v případě škol zřizovaných podle § 16 odst. 9 školského zákona, u škol speciálních a u škol s vyučovacím jazykem národnostní menšiny.
Uvedené pravidlo se nebude vztahovat na hlavní město Prahu jako celek, ale na jednotlivé městské části, protože ty mají samostatnou působnost v oblasti zřizování škol a plní funkci obce.
Požadavek na minimální počet 180 dětí/žáků je třeba plnit nejpozději od 1. ledna 2029, tzn. pro zavedení nové právní úpravy platí přechodné období tří let, tedy tři po sobě jdoucí termíny 30. září (rok 2026 až 2028). V tomto období musí obce vyhodnotit, zda každá z jejich školských právnických osob alespoň jednou k 30. září v letech 2026, 2027 nebo 2028 dosáhla minimálního počtu 180 dětí/žáků. Pokud některá právnická osoba tuto podmínku k 30. 9. 2028 nesplňuje, musí být sloučena s jinou nejpozději do 31. 12. 2028.
Příklad:
V případě, že právnická osoba s činností MŠ, ZŠ a SŠ, nebo s kombinací těchto činností nenaplní ke stanovenému datu podmínku minimálního počtu 180 dětí/žáků, dojde k výmazu školy nebo škol ze školského rejstříku. Pokud uvedené pravidlo nebude splňovat ani jedna z právnických osob zřizovaných obcí, potom bude mít obec právo určit právnickou osobu, u níž činnost školy nebo škol bude zachována (tj. u níž nebude proveden výmaz ze školského rejstříku). Pokud tak obec neučiní, rozhodne rejstříkový orgán o výběru právnické osoby, u níž činnost školy nebo škol zůstane zachována.
Změna se do školského zákona promítá zejména vložením nového § 179a; dále se doplňuje znění § 150; dochází k legislativně technickým změnám. Je stanoveno přechodné období: zákonné požadavky musejí obce splnit v období od 1. ledna 2026 do 31.prosince 2028. V tomto období musí obce vyhodnotit, zda každá z jimi zřizovaných právnických osob s činností školy alespoň jednou k 30. září v letech 2026, 2027 nebo 2028 dosáhla minimálního počtu 180 dětí/žáků. Pokud některá právnická osoba stanovenou podmínku k 30. 9. 2028 nenaplní, musí být sloučena s jinou nejpozději do 31. 12. 2028.
Účinnost dnem 1. ledna 2026.
Nově bude moci školská právnická osoba zřizovat organizační jednotky pro výkon činnosti školy nebo školského zařízení. Tuto možnost budou mít nejen veřejní zřizovatelé, ale také zřizovatelé soukromí.
Organizační jednotka bude moci vykonávat činnost kteréhokoli druhu školy nebo druhu a typu školského zařízení. Na tyto jednotky se bude obdobně vztahovat ustanovení § 8a odst. 1 a 2 školského zákona upravující název právnické osoby s činností školy nebo školského zařízení. Zřizovatelé škol budou mít možnost zřídit jednu ŠPO s organizačními jednotkami společně.
V případě, že je zřizovatelem ŠPO obec, bude možné pro jednotlivé organizační jednotky stanovit samostatný školský obvod.
Pokud ŠPO bude zřízená více veřejnými zřizovateli, bude orgánem ŠPO mimo ředitele také rada.
Pro veřejné zřizovatele se zavádí možnost zřídit ŠPO společně s veřejnou VŠ. Tato změna umožní například vznik tzv. klinické školy jako modelové vzdělávací instituce, kde v úzké vazbě probíhá vedle vzdělávání žáků také praktická příprava studentů učitelství a rovněž i pedagogicko-psychologický a didaktický výzkum.
Změna se do školského zákona promítá zejména změno §§ 3 8a, 124 až 132; dochází k legislativně technickým změnám.
Účinnost je dělená: změny § 124 od 1. září 2025 do 31. prosince 2025 a od 1. ledna 2026; změny § 131. Ostatní změny od 1. ledna 2026.
Nově se umožňuje dalším ministerstvům a ostatním organizačním složkám státu zřizovat školy a školská zařízení jako organizační složky státu nebo státní příspěvkové organizace.
Okruh zřizovatelů se oproti současném stavu rozšiřuje, zřizování bude probíhat stávajících obvyklých podmínek.
Změna se do školského zákona promítá zejména změnou §§ 8, 152 a 152a; mění § 35 zákona o pedagogických pracovnících; dochází k legislativně technickým změnám.
Účinnost dnem 1. září 2025.
Novela rozšiřuje výčet odvolacích důvodů, upřesňuje postup pro období, kdy škola nemá ředitele a zavádí změny v konání konkurzů ředitelů ŠPZ.
Automatické odvolání z funkce ředitele
Vyhlášením konkurzu se ředitel školy považuje automaticky za odvolaného ke dni uplynutí probíhajícího šestiletého funkčního období. Toto pravidlo se neuplatní v případě, kdy zřizovatel na základě konkurzu rozhodne, že dosavadní ředitel setrvá ve své funkci. V takovém případě začíná nové šestileté funkční období dnem, který následuje po skončení dosavadního šestiletého období.
Nový odvolací důvod
Nově se rozšiřuje výčet možných odvolacích důvodů, které lze využít mimo období pro konání konkurzu. Jde o důvod spočívající v pochybení při zajištění odpovídající odborné a pedagogické kvality vzdělávání a školských služeb. A dále se zavádí možnost odvolání z důvodu jmenování ředitele na vedoucí místo tzv. dočasného ředitele jiné zřizovatelem zřizované školy téhož druhu.
Postup pro období, kdy škola nemá ředitele
Další změnou je zakotvení možnosti postupu zřizovatele pro období, kdy škola nemá ředitele. Nově se umožňuje zřizovateli jmenovat bez konkurzního řízení ředitele jiné jím zřizované školy téhož druhu. S tímto postupem musí souhlasit jednak příslušný ředitel, jednak školská rada školy, kde má být dočasně jmenován. Pokud zřizovatel této možnosti využije, může buď ředitele ponechat v obou jeho funkcích nebo může tohoto ředitele z místa ředitele dosavadní školy odvolat. Jmenováním tzv. dočasným ředitelem tomuto řediteli nezačíná nové funkční období, ale běží mu aktuální šestileté období zahájené na škole, kde dosud vykonával funkci ředitele.
Konkurz na ředitele ŠPZ
Nově je třeba vyhlásit po uplynutí šestiletého období konkurz vždy, pokud se jedná o ředitele ŠPZ.
Změna se do školského zákona promítá zejména změnou a doplněním znění § 166, změnou znění § 174; dále dochází k legislativně technickým změnám. Přechodná ustanovení stanoví, že konkurzní řízení na pracovní místo ředitele školy nebo školského zařízení vyhlášená přede dnem 1. ledna 2026 se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
Účinnost dnem 1. ledna 2026.
Novela zavádí změny ve volebním právu do školské rady, v ukončení členství ve školské radě před koncem funkčního období, ve zveřejňování informací o školské radě a rozšiřují se pravomoci školské rady.
Změny ve volebním právu do školské rady
Aktivní i pasivní volební právo za skupinu žákovských voličů nově náleží jak nezletilým žákům středních škol (vyjma nižších stupňů víceletých gymnázií a příslušných částí konzervatoří), tak i jejich zákonným zástupcům (vždy jednomu za každého žáka). U nezletilých žáků středních škol tak vzniká dvojnásobné zastoupení – hlas má jak žák, tak jeho zákonný zástupce.
Zavádí se nový pojem žákovský volič, do kterého spadají:
Předčasný konec funkčního období
Nově končí funkce člena školské rady zvoleného za žákovské voliče před uplynutím funkčního období:
Zveřejnění informací o školské radě
Škola je povinna zveřejnit informace o složení školské rady, o možnostech podávání podnětů, oznámení a stížností školské radě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup (např. na webových stránkách školy).
Rozšíření pravomocí školské rady
Školská rada nově projednává také protokoly o kontrole a výsledky šetření ČŠI, podněty, oznámení a stížnosti týkající se zejména vzdělávání a poskytování školských služeb.
Dále školská rada:
Změna se do školského zákona promítá zejména změnou §§ 167 a 168; dále dochází k legislativně technickým změnám. Přechodná ustanovení stanoví, že výkon funkce člena školské rady zvoleného přede dnem 1. ledna 2026 se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
Účinnost dnem 1. ledna 2026.
Dochází ke změně v osobách oprávněných udělovat výchovná opatření a ke změně v procesu řízení. Dále dochází ke změně v rozhodování o podmíněném vyloučení a vyloučení žáka nebo studenta.
Nově mohou výchovná opatření (pochvaly, ocenění, kázeňská opatření) udělovat také jiní pedagogičtí pracovníci nežli pouze ředitel nebo třídní učitel. Co se rozhodování o podmíněném vyloučení a vyloučení týče, dochází ke změně, kdy ředitel školy musí zahájit řízení (nikoliv rozhodnout, jak tomu bylo doposud) o podmíněném vyloučení nebo o vyloučení žáka nebo studenta do dvou měsíců ode dne, kdy se o provinění žáka nebo studenta dozvěděl (nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy se žák nebo student provinění dopustil, s výjimkou případu, kdy je provinění klasifikováno jako trestný čin).
Změna se do školského zákona promítá zejména změnou § 31.
Účinnost dnem 1. září 2025.
Ruší se povinnost převést slovní hodnocení do klasifikace (nebo naopak) v případě přestupu žáka na jinou školu. Z dosavadní právní úpravy zůstává povinnost převést slovní hodnocení do klasifikace pro účely přijímacího řízení, avšak pouze na žádost zákonného zástupce.
Změna se do školského zákona promítá zejména změnou § 51; dochází k legislativně technickým změnám.
Účinnost dnem 1. ledna 2026.
Nově škola/školské zařízení zveřejňuje ŠVP způsobem umožňujícím dálkový přístup. Právo každého nahlížet na místě do ŠVP také ve škole/školském zařízení a pořizovat si z něj opisy, výpisy a kopie nebo za cenu obvyklou obdržet jeho kopii zůstává zachováno.
Nově se výroční zpráva bude zveřejňovat způsobem umožňujícím dálkový přístup. Právo nahlížet do výroční zprávy a pořizovat si z ní opisy, výpisy a kopie je naplněno tímto způsobem zveřejnění.
Způsobem umožňujícím dálkový přístup je také nově zveřejňován školní/vnitřní řád.
Změna se do školského zákona promítá změnou § 5, § 10 a § 30.
Účinnost je dělená: § 5 a § 30 od 1. září 2025. § 10 od 1.ledna 2026.
Vypouští se povinnost při zápisu do rejstříku či změně údajů v něm dokládat stanovisko orgánu ochrany veřejného zdraví.
Změna se zavádí v návaznosti na novou hygienickou vyhlášku, tj. vyhlášku č. 160/2024 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých a dětských skupin. Na základě nové vyhlášky, která již neupravuje stavebně-technické požadavky, nejsou již orgány ochrany veřejného zdraví dotčeným orgánem příslušným k posuzování prostor a jejich kapacit v souladu s ustanovením § 147 odst. 1 písm. h) školského zákona.
Změna se do školského zákona promítá změnou § 147.
Účinnost dnem 1. září 2025.
Zaváděné změny mají za cíl zefektivnit systém přijímacího řízení a elektronizaci přihlášek na SŠ.
Zavádí se tyto zásadní změny:
Zrušení možnosti podávání přihlášky výpisem (účinnost od 1. 1. 2026)
Praxe ukázala jednak malý zájem o tuto formu, jednak zvýšenou chybovost na straně uchazečů a jejich rodičů. Zůstávají tedy dvě formy podání přihlášky – elektronicky přes systém DiPSy a listinně.
Úprava harmonogramu podávání přihlášek u konzervatoří (účinnost od 1. 9. 2026)
Přijímací řízení realizované pro konzervatoře bude od školního roku 2026/2027 předsunuté, tzn., že se ustupuje od sjednocení termínu pro podávání přihlášek pro střední školy a konzervatoře. V případě přijetí do oboru střední školy v rámci “běžného” přijímacího řízení na střední školu, automaticky zaniká přijetí v konzervatoři.
Elektronizace předávání doporučení k uzpůsobení podmínek uchazečů se speciálními vzdělávacími potřebami (účinnost od 1. 9. 2026)
Nově se umožní vkládat školským poradenským zařízením doporučení k úpravě podmínek přijímacího řízení přímo do informačního systému Centra, odkud se zpřístupní přímo ředitelům škol. Tímto krokem dojde k propojení školských poradenských zařízení s informačním systémem a snížení chybovosti při přepisování údajů z doporučení.
Zavádí se tyto dílčí změny:
Termín pro nahlížení do spisu jako součást vypsaných kritérií
Ředitel školy naplní povinnost vyzvat uchazeče k seznámení se s podklady pro vydání rozhodnutí tím, že uvede ve vyhlášení přijímacího řízení termín, kdy má účastník řízení možnost seznámit se s podklady rozhodnutí.
Zpětvzetí přihlášky
Kdykoli do dne stanoveného vyhláškou lze vzít zpět přihlášku nebo její část, např. jeden ze zvolených oborů vzdělání.
Podání nové přihlášky ve stejném kole
V systému DiPSy lze podat druhou přihlášku ve stejném kole až poté, co uchazeč vezme zpět předchozí přihlášku podanou v systému DiPSy.
Jednotná pravidla pro úpravy podmínek konání jednotné přijímací zkoušky
Ve všech kolech budou pravidla pro konání jednotné přijímací zkoušky u konkrétního uchazeče shodná, a to pro všechny školy. Pokud se školy neshodnou, rozhodne ta, kterou uchazeč uvedl na prvním místě.
Lepší informace o odvolání
Seznam přijatých a nepřijatých bude obsahovat i přesné informace, do kdy a kam se mohou uchazeči odvolat.
Druhé kolo: více termínů pro školní část či talentovou zkoušku
Ředitel školy může stanovit více termínů pro školní část nebo talentovou zkoušku, termín nemusí být jen jeden.
Druhé kolo: možnost hlásit se na maturitní obor i bez JPZ v prvním kole
Ve druhém kole se uchazeči, kteří nekonali v prvním kole jednotnou přijímací zkoušku, mohou ucházet i o přijetí do oboru s maturitní zkouškou. Za jednotou přijímací zkoušku obdrží nula bodů.
Třetí kolo a další kola: automatické zpětvzetí úmyslu vzdělávat se
Pokud uchazeč potvrdí zájem o jednu školu, automaticky se tím ruší potvrzení zájmu o jinou školu.
Zdravotní způsobilost
Posudek o zdravotní způsobilosti pro přijímací řízení bude platit 1 rok.
Změna se do školského zákona promítá zejména změnou §§ 60 až 60n; dochází k legislativně technickým změnám.
Účinnost je dělená: změny §§ 60 až 60e od 1 ledna 2026; § 60fa od 1. září 2026; §§ 60ha, 60j od 1. ledna 2026; §§ 60m a 60n od 1 ledna 2026 do 31. srpna 2026 a od 1. září 2026.
Nově se zavádí možnost kombinované výuky s distančními prvky ve SŠ, konzervatořích a VOŠ a základní pravidla pro vzdělávání tímto způsobem.
Jedná se o možnost zavedení způsobu vzdělávání v rámci denní formy vzdělávání, kdy se střídají prvky distanční a prezenční výuky. Sestavení modelu kombinované výuky je plně v kompetenci školy, která podmínky a organizaci tohoto typu výuky zakotví do ŠVP a školního řádu. Ředitel školy má povinnost informaci o podmínkách a organizaci kombinované výuky zveřejnit před začátkem školního roku. Žák bude mít při účasti na kombinované výuce nárok na školní stravování.
Rozsah distančních prvků a možnost zavedení kombinované výuky
Maximální možný rozsah distančních prvků výuky je 40 % vyučovacích hodin. Prezenční výuka tedy musí činit alespoň 60 % vyučovacích hodin ve školním roce. Konkrétní rozsah vymezí ministerstvo vyhláškou.
Pro praktické vyučování platí, že ho nelze realizovat kombinovanou výukou, pokud RVP příslušného oboru středního vzdělání toto výslovně neumožňuje.
Kombinovaná výuka se nebude moci realizovat ve školách, třídách, odděleních ani studijních skupinách zřízených podle § 16 odst. 9.
Podpůrná opatření
Žákům a studentům se speciálními vzdělávacími potřebami budou v rámci kombinované výuky poskytnuta podpůrná opatření ve stejném rozsahu jako při prezenční výuce. To znamená, že žákovi nebo studentovi budou poskytnuty nezbytné pomůcky, které mu umožní plnohodnotné zapojení do vzdělávacího procesu v rámci distanční výuky. Škola nebude poskytovat fyzickou přítomnost asistenta pedagoga, speciálního pedagoga ani jiného odborníka přímo v rámci výuky mimo prostory školy s výjimkou tlumočníka českého znakového jazyka a přepisovatele pro neslyšící. Místem výkonu práce musí být škola, resp. obvyklé místo, nikoli bydliště žáka nebo studenta.
Ukončení účasti na kombinované výuce
K ukončení účasti na kombinované výuce dojde na základě žádosti zákonného zástupce nebo zletilého žáka či studenta, přičemž k ukončení účasti dojde třetím pracovním dnem ode dne oznámení žádosti o ukončení řediteli školy, pokud nedojde k jiné dohodě. Nebo rozhodnutím ředitele školy, který bude moci rozhodnout o ukončení kombinované výuky žáka nebo studenta v následujících případech (rozhodování probíhá ve správním řízení):
Související změny – školské rady, rozvrh práce pedagoga, odpovědnost za škodu
V souvislosti s kombinovanou výukou se také rozšiřuje pravomoc školské rady o udělování a odvolávání souhlasu s nově konstituovanou kombinovanou výukou.
Ředitel školy bude moci v případě distanční výuky umožnit pedagogickému pracovníkovi výkon práce v pracovní době, kterou si sám rozvrhuje, nebo na místě, které si sám určí. V případě distančních prvků výuky se za počet vykonaných hodin přímé pedagogické činnosti považuje počet hodin prezenční výuky, které nahrazují.
V souvislosti s kombinovanou výukou dochází ke změně v odpovědnosti za škodu, kdy se vylučuje použití zákoníku práce na odpovědnost žáků a školy za způsobenou škodu při distančních prvcích při kombinované výuce.
Změna se do školského zákona promítá zejména vložením nových §§ 25a až 25c, dále dojde k související změně prováděcího předpisu; doplňuje se znění § 22a zákona o pedagogických pracovnících; doplňuje se znění § 391 zákoníku práce; dále dochází k legislativně technickým změnám.
Účinnost dnem 1. ledna 2026.
Zakotvuje se tzv. duální praktické vyučování. Nově bude možné praktické vyučování uskutečňovat také u tzv. poskytovatelů duálního praktického vyučování, tj. na pracovišti zaměstnavatele, který bude mít k poskytování praktického vyučování příslušné oprávnění a způsobilost.
Způsobilost se bude prokazovat tzv. certifikátem poskytovatele, který vydá organizace duálních poskytovatelů. Certifikát bude možné vydat také tzv. sdružení duálních poskytovatelů, tedy právnické osobě, která bude sdružovat více duálních poskytovatelů.
Duální praktické vyučování se bude uskutečňovat na základě smlouvy, kde bude upraven obsah a rozsah duálního praktického vyučování. Smlouva bude uzavírána na dobu alespoň jednoho školního roku.
Duální praktické vyučování se bude na pracovišti uskutečňovat pod vedením a dohledem osob s kvalifikací instruktora, učitele praktického vyučování nebo odborného výcviku.
Podrobnosti o náležitostech smlouvy a pravidla pro vedení žáků a dohled ze strany odpovědných osob stanoví ministerstvo vyhláškou.
Změna se do školského zákona promítá vložením nových §§ 65a až 65f; dochází ke změně §§ 57, 65, 96 odst. 2 a § 174 odst. 2; dále dochází k legislativně technickým změnám.
Účinnost dnem 1. ledna 2026.
Upravuje se oblast konání profilových maturitních zkoušek, zavádí komplexní profilová práce, umožňuje se nahradit jednu celou nebo část profilové zkoušky úspěšně vykonanou standardizovanou zkouškou, a to nejen z cizího jazyka, jak bylo možné dosud, zavádí se pověření konkrétního učitele organizací praktických nebo písemných zkoušek, umožňuje se vyloučení žáka za porušení pravidel při maturitní zkoušce, zavádí se změny týkající se přihlašování k maturitní zkoušce.
Komplexní profilová práce
Škola bude moci nabídnout žákům další způsob konání profilové části maturitní zkoušky – zpracování komplexní profilové práce. Škola nemusí tuto možnost nabídnout, nejde o povinnost, jde o možnost. Komplexní profilová práce má nahradit jednotlivé zkoušky profilové části maturitní zkoušky, které pak již žák nekoná. Škola/ředitel školy zajistí, aby komplexní profilová práce byla zpracována ve spolupráci s pracovištěm osoby, která má oprávnění k činnosti související s daným oborem vzdělání, a která uzavřela se školou smlouvu o obsahu a rozsahu zpracovávání komplexní profilové práce. Jde o nový alternativní způsob konání maturitní zkoušky, komplexní profilová práce nenahrazuje stávající formy maturitní zkoušky.
Zkouška složená z jednotlivých částí – úspěšné složení a opakování
Novelou se upravuje nejednoznačná situace, kdy žák koná maturitní zkoušku složenou z jednotlivých částí. Nově se stanoví, že žák zkoušku vykoná úspěšně, vykoná-li úspěšně všechny její části. V opačném případě koná znovu pouze tu část zkoušky, kterou nevykonal úspěšně, a to ve dvou opravných termínech.
Volba cizího jazyka
Novela upřesňuje, který cizí jazyk může žák zvolit z nabídky stanovené vyhláškou. Zvolí-li si žák zkoušku z cizího jazyka ve společné části, koná z téhož jazyka zkoušku také v profilové části. Je však pro možnou volbu žáka nutné, aby byl tento jazyk vyučován v daném oboru vzdělání, neboť škola vytváří zadání a hodnocení písemné práce a ústní zkoušky.
Zkouška z cizího jazyka v profilové části má odpovídat úrovni stanovené ŠVP. Ředitel školy je při určování nabídky zkoušek profilové části maturitní zkoušky vázán jen ŠVP, který vždy musí vycházet minimálně z RVP. Při konání komplexní profilové práce se zkouška z českého jazyka a literatury a z cizího jazyka konají formou zpracování a obhajoby komplexní profilové práce. Hodnocení bude z každého předmětu zvlášť.
Zajištění řádného průběhu zkoušky
Stanovuje se oprávnění ředitele školy pověřit konkrétního učitele zajištěním řádného průběhu praktické zkoušky, písemné zkoušky nebo písemné práce. Jedná se o zkoušky, u kterých není vždy nutná přítomnost celé zkušební maturitní komise, která v mnohých případech není ustanovená, neboť se jedná o zkoušky předcházející ústním zkouškám. O hodnocení zkoušek rozhoduje vždy zkušební maturitní komise.
Vyloučení žáka
Pověřený učitel zajišťující řádný průběh písemných prací, písemných zkoušek a praktických zkoušek je oprávněn vyloučit žáka ze zkoušky, pokud žák závažně porušil pravidla konání zkoušky, typicky například opisováním či použitím nedovolené pomůcky či vyrušováním ostatních žáků v průběhu zkoušky. Učitel rozhodne bezprostředně, aby ostatní žáci nebyli jednáním žáka rušeni.
Přihlašování k prvnímu termínu
Stanovuje se pravidlo, že žák posledního ročníku vzdělávání je povinen se přihlásit k maturitní zkoušce tak, aby ji konal v jarním zkušebním období roku, ve kterém úspěšně ukončí poslední ročník. Věta druhá přináší sankci pro nepřihlášeného žáka, který v důsledku takového jednání ztrácí všechny zkoušky řádného termínu a zbývají mu pouze dva termíny. Pokud následně v konání maturitní zkoušky žákovi bránily závažné důvody, např. zdravotní důvody hospitalizace, pro které nemohl zkoušku vykonat, může se z ní omluvit. Při uznání omluvy žák neztratí termín.
Nahrazení části nebo celé zkoušky
Možnost nahrazení jedné profilové maturitní zkoušky standardizovanou zkouškou se nově umožňuje nejen z cizího jazyka, ale i z dalších profilových zkoušek, o kterých rozhodne ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem. Umožňuje se uznat nejen celá maturitní zkouška, ale i pouze část zkoušky, a to i pro cizí jazyk, má-li být např. u ústní zkoušky ověřena i odborná terminologie příslušného oboru vzdělání.
Žáci vzdělávající se v zahraničí
Upravuje se okruh žáků s nárokem na úpravu podmínek konání maturitní zkoušky. Nově se možnost úpravy bude vztahovat na osoby, které se vzdělávají ve škole mimo území ČR v roce konání maturitní zkoušky nebo se vzdělávaly v takové škole, a to alespoň 1 školní rok ze 7 školních roků bezprostředně předcházejících školnímu roku, ve kterém se podává přihláška ke zkoušce. A také osobám, které se vzdělávaly v takové škole alespoň 2 školní roky ze 7 školních roků bezprostředně předcházejících školnímu roku, ve kterém tato osoba podává přihlášku. Žádost o úpravu podmínek je součástí přihlášky ke zkoušce.
Změna se do školského zákona promítá zejména vložením nových §§ 80c a 80d, §§ 81a a 81b; dochází zejména ke změně §§ 78, 79, 80, 80a, 80b, 81, 82; dochází k legislativně technickým změnám.
Účinnost dnem 1. září 2025.
Zavádí se tzv. krátké cykly neboli programy krátkého cyklu terciálního odborného vzdělávání. Tyto autorizované programy vycházejí obsahově z akreditovaného vzdělávacího programu konkrétní VOŠ.
Změna umožní vyšší flexibilitu vzhledem k potřebám trhu práce a uplatnění absolventů, neboť krátké programy budou zpracovány ve spolupráci se sociálními partnery. Výhodou je, že do těchto jedno až dvouletých programů budou moci vstoupit také absolventi oborů, kteří nemají dostatečnou předchozí návaznost středoškolského studia na daný obor VOV. Programy tedy budou otevřené i pro zájemce, jejichž středoškolské vzdělání není přímo zaměřeno na daný obor. To umožní doplňkové využití těchto krátkých programů pro přípravu k delším VOV programům a zajistí prostupnost mezi různými vzdělávacími cestami.
Sekundárně by krátké programy mohly být využity k doplnění předchozího středoškolského vzdělání a vyrovnání rozdílů vůči oborům, na něž přímo navazující tříleté programy VOŠ. U krátkých programů se nepředpokládá samostatná akreditace, ale budou autorizovány příslušnou VOŠ, která je vygeneruje ze svého již akreditovaného programu. Podrobnosti k autorizaci krátkého programu stanoví MŠMT prováděcím předpisem.
V případě dvouletých programů bude možno ukončovat studium odbornou zkouškou a obhajobou prakticky zaměřené závěrečné práce; u jednoletých oborů bude studium ukončeno obhajobou prakticky zaměřené závěrečné práce.
Změna se do školského zákona promítá zejména změnou §§ 3, 6, 26, 28, 92, 94, 97, 99, 101, 103, 104, 106, 107, 107a, 144; dochází také k souvisejícím změnám v zákoně č. 111/1998 Sb., o vysokých školách; dále dochází k legislativně technickým změnám.
Účinnost je dělená: změny § 6 od 1. září 2025 do 31. prosince 2025 a od 1. ledna 2026. Ostatní změny od 1. ledna 2026.
Absolventi konzervatoří, kteří v období od 27. července 1995 do 31. prosince 2004 úspěšně ukončili vzdělávání v konzervatoři absolutoriem mohou používat označení absolventa konzervatoře "diplomovaný specialista", zkráceně "DiS.", které se uvádí za jménem. Dále absolventi vyšších škol, které absolvovali studium na základě rozhodnutí ministra školství, mládeže a tělovýchovy č. j. 13 726/92-14, kteří úspěšně vykonali diplomovou zkoušku a obhájili diplomovou práci, mohou používat označení absolventa vyšší odborné školy "diplomovaný specialista" (zkráceně "DiS.")“, které se uvádí za jménem.
Dochází tak k nápravě stavu, kdy některým absolventům konzervatoří a absolventům tzv. vyšších škol nebyl přiznán odpovídající stupeň vzdělání.
Změna se do školského zákona promítá zejména doplněním nového § 186a; dochází k legislativně technickým změnám.
Účinnost dnem 1. ledna 2026.
Dochází ke změně v okruhu uchazečů s možností úprav přijímacího řízení na SŠ a VOŠ a žáků s nárokem na úpravu podmínek konání maturitní zkoušky. Dále dochází ke změně v poskytování jazykové přípravy dětem/žákům s odlišným mateřským jazykem (OMJ) s českým občanstvím.
Nově se nárok na bezplatnou jazykovou přípravu rozšiřuje i na žáky, kteří jsou sice občany ČR, ale mají obdobné integrační potřeby jako cizinci, tedy především nedostatečnou znalost češtiny. Týká se to zejména dětí z rodin, kde se nemluví doma česky (např. děti cizinců s českým občanstvím, děti z bilingvních rodin, navrátilců apod.).
Školy budou moci těmto žákům poskytnout jazykovou podporu i bez doporučení ŠPZ. Dosud to pro české občany bylo možné pouze formou podpůrného opatření s doporučením ŠPZ. Nově, pokud škola identifikuje takovou potřebu, může žáka vykázat jako žáka s potřebou jazykové podpory a zařadit ho do skupiny pro jazykovou přípravu za stejných podmínek jako cizince.
Změna se do školského zákona promítá zejména změnou § 20; dochází k legislativně technickým změnám.
Účinnost dnem 1. záři 2025.
Upravuje se okruh uchazečů, na něž se vztahuje úprava přijímacího řízení na SŠ a VOŠ. Přijímací zkoušku z českého jazyka a literatury při přijímacím řízení promine ředitel školy osobě, která se vzdělávala mimo území ČR alespoň jeden školní rok ze 3 školních roků bezprostředně předcházejících školnímu roku, ve kterém podává přihlášku, vzdělává-li se v zahraničí, nebo se vzdělávala ve škole mimo území ČR alespoň 2 školní roky ze 3 školních roků bezprostředně předcházejících školnímu roku, ve kterém podává přihlášku, vzdělává-li se v ČR (žádost je součástí přihlášky).
Změna se do školského zákona promítá zejména změnou § 20; dochází k legislativně technickým změnám.
Účinnost dnem 1. ledna 2026.
Upravuje se okruh žáků s nárokem na úpravu podmínek konání maturitní zkoušky. Nově se možnost úpravy bude vztahovat na osoby, které se vzdělávají ve škole mimo území ČR v roce konání maturitní zkoušky nebo se vzdělávaly v takové škole, a to alespoň 1 školní rok ze 7 školních roků bezprostředně předcházejících školnímu roku, ve kterém se podává přihláška ke zkoušce. A také osobám, které se vzdělávaly v takové škole alespoň 2 školní roky ze 7 školních roků bezprostředně předcházejících školnímu roku, ve kterém tato osoba podává přihlášku. Žádost o úpravu podmínek je součástí přihlášky ke zkoušce.
Změna se do školského zákona promítá zejména změnou § 20; dochází k legislativně technickým změnám.
Účinnost dnem 1. ledna 2026.
Novelou se doplňuje nová kategorie pedagogického pracovníka „sociální pedagog“ s tím, že financování ze státního rozpočtu bude v základu využitelné pro činnost sociálního pedagoga ve všech ZŠ hlavního vzdělávacího proudu s nárokem na parametrizované financování podpůrných pedagogických pozic, tedy ZŠ s nejméně 180 žáky.
Pro financování sociálních pedagogů bude využit nový systémový finanční tok určený na poradenské pozice, tzv. PHPmax, kterým budou systémově hrazeni školní psychologové, speciální pedagogové a rovněž alternativně i sociální pedagogové. Školám však zůstane povinnost zajistit primárně služby školního psychologa nebo speciálního pedagoga a až po naplnění této povinnosti budou moci použít finanční prostředky také na služby sociálního pedagoga. Začlenění sociálního pedagoga do ŠPP tak bude pro ředitele školy možností, nikoliv povinností.
Změna se do školského zákona promítá zejména změnou §§ 16, 120a, 161; dále se doplňuje nový § 19b do zákona o pedagogických pracovnících; doplňuje se § 22 zákona o pedagogických pracovnících; dochází k legislativně technickým změnám.
Účinnost je dělená: změny § 161 od 1. ledna 2026 do 31. prosince 2026 a od 1. ledna 2027; §§ 19b a 22 od 1. září 2025. Ostatní změny od 1. ledna 2026.
Vypouští se možnost využití kategorie dalšího pedagogického pracovníka coby podpůrného opatření při vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a zavádí se kategorie další učitel.
Místo podpůrného opatření další pedagogický pracovník bude nově možné doporučit podpůrné opatření další učitel a v souladu s vládním návrhem zákona také psychologa nebo speciálního pedagoga.
Nově jsou ze státního rozpočtu hrazeny příplatky na podpůrná opatření spočívající ve využití nejen asistenta pedagoga, psychologa, speciálního pedagoga, ale i dalšího učitele.
Změna se do školského zákona promítá zejména změnou §§ 16 a 161c; dále dochází k legislativně technickým změnám.
Účinnost je dělená: změny § 161c od 1. ledna 2026 do 31. prosince 2026 a od 1. ledna 2027. Ostatní změny od 1. ledna 2026.
Ruší se požadavek na povinnou pětiletou praxi pro učitele odborných předmětů, praktického vyučování a odborného výcviku pro účely uznání předpokladu odborné kvalifikace.
Změna se zavádí úpravou § 9a zákona o pedagogických pracovnících.
Účinnost dnem 1. září 2025
Snižuje se minimální požadovaná úroveň znalosti českého jazyka pro učitele druhého stupně základní školy a pro učitele všeobecně-vzdělávacích předmětů střední školy.
U učitelů druhého stupně základní školy a všeobecně-vzdělávacích předmětů střední školy, kteří získali odbornou kvalifikaci v jiném vyučovacím jazyce než českém, se nově bude vyžadovat znalost českého jazyka na úrovni B2 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky. U učitelů MŠ a učitelů 1. stupně ZŠ zůstává požadavek na úroveň C1.
Změna se zavádí úpravou § 4 odst. 1 zákona o pedagogických pracovnících.
Účinnost dnem 1. září 2025.
Ke změnám dále dochází v těchto oblastech: přístup MŠMT k anonymizovaným údajů ŠPZ pro účely statistiky, nostrifikační zkoušky, zveřejňování výročních zpráv, elektronické předávání údajů ze školského rejstříku, zveřejnění ŠVP a školního/vnitřního řádu způsobem umožňujícím dálkový přístup, metodickou pomoc ČŠI školám, poskytování jazykové přípravy pro širší skupinu osob.
Zavádí se zmocnění MŠMT, popřípadě jím zřízené právnické osoby, sdružovat pro statistické účely a pro účely plnění dalších povinností stanovených zákonem v anonymizované podobě údaje ze zpráv a doporučení, doporučujících posouzení k odkladu povinné školní docházky a vyjádření k individuálnímu vzdělávání žáka vydávaných školskými poradenskými zařízeními.
Změna se do školského zákona promítá zejména změnou § 28; dochází k legislativně technickým změnám.
Účinnost dnem 1. ledna 2026.
Doplňuje se, že opakovaná nostrifikační zkouška se koná jen z těch předmětů, ve kterých žadatel v dřívější nostrifikační zkoušce neuspěl, pokud od jejího konání neuplynula doba delší než tři roky.
Změna se do školského zákona promítá zejména změnou § 108; dochází k legislativně technickým změnám.
Účinnost dnem 1. ledna 2026.
Nově krajský úřad údaje z rejstříku předává MŠMT k evidenci a ke zveřejnění elektronicky. Tímto způsobem bude také předávat pravomocná rozhodnutí o zápisu školy nebo školského zařízení do rejstříku, pravomocná rozhodnutí o zápisu změny v údajích a pravomocná rozhodnutí o výmazu školy nebo školského zařízení.
Změna se do školského zákona promítá zejména změnou § 143; dochází k legislativně technickým změnám.
Účinnost dnem 1. ledna 2026.
ČŠI bude moci těm školám a školským zařízením, u kterých byly při inspekční činnosti zjištěny nedostatky a jsou tak povinny přijmout opatření k odstranění těchto nedostatků, zprostředkovat metodickou pomoc k jejich dlouhodobému řešení, a to v nejrůznějších aspektech jako například řízení kvality, pedagogické vedení školy i management ředitele. Přijetí takové nabídky podpory je pro školy dobrovolné.
Změna se do školského zákona promítá zejména změnou § 175; dochází k legislativně technickým změnám.
Účinnost dnem 1. ledna 2026.
Ve dvou nových podcastech Zapojme všechny s pracovnicemi obecně prospěšné společnosti Člověk v tísni Michaelou Kučerovou a Terezou Dejmalovou si moderátorka povídá o podpoře dětí, resp. rodin se sociálním znevýhodněním. Co přesně tento pojem znamená? Jaké obtíže tyto děti, rodiny řeší? Co mají za práci dobrovolníci a na jaké překážky nejčastěji při práci s dětmi v těchto rodinách narážejí? Jakým způsobem s rodinami komunikují a jak tuto komunikaci zlepšit? A jak posilovat školní motivaci u těchto dětí? Čtěte dál, nebo si rovnou oba podcasty k tématu poslechněte :-).
Pojem rodina se sociálním znevýhodněním je poměrně široký, jak se v prvním díle podcastu dozvíte. Zahrnuje rodiny ohrožené nízkým příjmem, nezaměstnaností, nejistotou zaměstnání, rodiny, které mají problémy s bydlením (často se stěhují nebo na malém prostoru bydlí mnoho lidí najednou), ale i rodiny samoživitelek/samoživitelů s jedním příjmem. Zároveň společným rysem těchto rodin bývá nízké vzdělání rodičů (buď základní nebo nedokončené střední), kteří ve vzdělávání nevidí větší smysl, případně nejsou schopni dětem z různých důvodů poskytnout systematickou podporu.
Dětem z rodin se sociálním znevýhodněním často hrozí obtíže se zvládáním školních nároků, selhávání ve výuce, nízká motivace k učení, nízká sebedůvěra (dítěti schází kladný postoj k sobě samému, ke svým možnostem a výkonnosti), nechuť chodit do školy, nechuť zabývat se úvahami o dalším studiu a profesi, což v mnoha případech ústí ve vyhýbání se školní docházce (s vědomím rodičů i bez). Proto obecně prospěšná společnost Člověk v tísni nabízí vzdělávací služby, hlavně dlouhodobé individuální doučování v domácím prostředí, které zajišťují dobrovolníci. Dále také nabízí návaznou komunikaci a spolupráci se školou a zejména pak s třídním učitelem dítěte. Tuto službu zajišťují pracovníci podpory vzdělávání. Pro úspěšnou spolupráci je vždy důležité, aby to byli sami rodiče, kteří požádají o podporu – je třeba, aby samostatně projevili zájem. Ti se o této možnosti nejčastěji dozví od učitelů svých dětí. Bohužel se často stává, že časem spolupráce opadá a z pravidelné práce s dítětem se stává nepravidelná, která posléze skončí.
Aby pomoc přinášela ovoce, je třeba zajistit dítěti vhodné podmínky pro učení, ať už doma nebo jinde. Dobrovolníci docházejí obvykle za dítětem domů, a to 1x týdně na dvě hodiny, nejčastěji se soustředí na český jazyk a matematiku. Důležité je zapojit i rodiče, což není úplně jednoduché.
Služba podpory vzdělávání Člověka v tísni není primárně určená k tomu, aby těmto rodinám pomáhala s finanční situací či dalšími problémy, proškolený pracovník jim však může (a často tak činí) poradit, na koho se obrátit a jak svou situaci řešit. Jako třeba možnost kontaktovat nejbližší úřad práce či nejrůznější nadace ohledně materiální pomoci. Stejně tak se může pracovník podpory vzdělávání podílet na řešení konkrétních případů se školou – ta pak může rodičům pomoci například s obědy pro dítě zdarma nebo poskytnout finanční úlevy u mimoškolních aktivit.
Dospělí, kteří se potýkají s problémem sociálního znevýhodnění, mohou často a z různých důvodů prožívat vysokou míru stresu. Ten pak mohou přenášet i na děti, které navíc mohly prožít psychické trauma – odebrání dítěte z rodiny, přechod do pěstounské péče, zkušenost s násilím, zneužíváním, duševními poruchami nebo závislostmi v rodině. S čímž zase souvisí náročná komunikace v rodině. Navíc se děti často bojí do školy, kde zažívají neúspěch. Odráží se to na jejich sebevědomí a sebehodnocení. Pokud do školy docházejí, často odmítají s dospělými komunikovat nebo se na sebe naopak snaží přilákat pozornost za každou cenu, většinou nevhodným způsobem. A tak nastává zacyklený kruh, protože někteří učitelé tento strach často (nevědomky) posilují tím, že dítěti v dostatečné míře neposkytují pozitivní zpětnou vazbu a nedávají mu najevo dostatečný zájem. Přitom pro tyto děti je zcela zásadní pozitivní zpětná vazba a oceňují ze strany učitelů empatii, vstřícnost, zájem o svoji osobu. Cítí se pak kompetentnější a hlavně chtěné.
Nízkou počítačovou gramotnost u rodin se sociálním znevýhodněním odhalily uplynulé školní roky spojené s epidemií covidu. Ukázalo se, že velké množství rodičů vůbec netušilo, jak funguje internet, neumí si hledat informace, nemá patřičné vybavení. Ve spojení s online výukou to byl skutečně velký problém, obzvlášť pokud většina komunikace mezi školou a rodinou probíhá například pomocí online školního systému Bakaláři, nástroje Google Classroom nebo jiných. I v tomto mohou pomoci dobrovolníci: ukázat rodičům, jak dané aplikace fungují, poradit s nainstalováním, přístupem, případně domluvit i jiný komunikační kanál. Také v případě, že dítě vychovávají prarodiče, pro které tento způsob komunikace se školou není proveditelný, je vhodné se domluvit například na pravidelných telefonátech učitele a zákonného zástupce. Vždy záleží na domluvě.
Ve druhé části dvojdílného podcastu se můžete dozvědět, jak efektivně komunikovat s žáky z rodin se sociálním znevýhodněním a jak je pozitivně motivovat. Pomoc dětem z rodin se sociálním znevýhodněním je vždy dlouhodobá záležitost. Základem je fungující komunikace, a to především mezi rodinou a školou. Jakým způsobem komunikaci a spolupráci s rodinou zlepšit? A jak posilovat školní motivaci u těchto dětí?
Zdroj: Zapojme všechny (web NPI ČR) 2022. Viz odkaz: http://www.inkluzevpraxi.cz/kategorie-pedagog/2247-podpora-deti-z-rodin-se-socialnim-znevyhodnenim-poslechnete-si-nove-podcasty-zapojme-vsechny
Níže naleznete odkaz na video přenos a podklady ke 2. jednání Národního konventu o vzdělávání, které se uskutečnilo dne 8. 9. 2023 od 9:30 v Senátu ČR.
https://www.youtube.com/live/k4QhPXe4Ai0?app=desktop
Veřejná konzultace Dlouhodobého záměru vzdělávání ČR 2023-2027 (web)
Na MŠMT od března 2023 realizujeme důležitý projekt s názvem IPs Datová politika, který pomůže dělat kvalitní politiku založenou na datech. Práce bude dost, a proto hledáme další lidi, kteří do toho půjdou s námi, a to nejen v pozici analytiků.
Seznam hledaných pozic a jejich popis jimi vykonávazných činností naleznete níže.
Pro ty z Vás, kdo máte zájem, jsme připravili krátký dotazník, abychom Vás následně mohli informovat a kontaktovat. Těšíme se na případnou spolupráci.
Předpokládaný nástup je 1. 11. 2023 případně dle dohody později.
Analytik - tým propojená data a jejich systemizace
Samostatně plní analytické úlohy zadané vedoucím analytického týmu. Úzce spolupracuje s věcně příslušnými sekcemi MŠMT. Podílí se na získávání dat a analyzuje potřeby ostatních útvarů MŠMT. Provádí sběr dosud realizovaných výzkumů a koordinuje zadání jednotlivých analýz dle potřeb. Podílí se na vytvoření databáze výzkumů a databáze dat. Je zodpovědný za správný popis dat a výzkumů k jejich dalšímu využití. Pracuje jak samostatně, tak týmově. Je úkolován vedoucím analytického týmu.
Programátor - správce databází
Zodpovídá za návrhy datových struktur, skladů a reportů. Optimalizuje výkon databází a implementuje nástroje a funkce pro práci s daty. Podílí se na vývoji nových inovativních řešení při práci s daty a datovými strukturami. Je přímo podřízený vedoucímu analytického týmu.
Evaluátor projektu
Koordinuje a řídí naplňování dílčích činností v rámci klíčové aktivity, zajišťuje průběžné a důsledné posuzování všech relevantních projektových výstupů, přičemž sám tyto výstupy rovněž posuzuje, zajišťuje aplikaci relevantních hodnoticích rámců při evaluačních procesech, nastavuje pravidla a parametry evaluace a zajišťuje přenos výsledků evaluace směrem k dalším projektovým pracovníkům a dohlíží na zohlednění evaluačních výstupů při jejich úpravách. Zpracovává podklady pro Zprávy o realizaci projektu, Status reporty a další podkladové materiály na základě požadavků hlavního projektového manažera. Evaluační činnosti budou probíhat kontinuálně po celou dobu realizace projektu, v první fázi bude nezbytné nastavení jednotlivých evaluačních činností - vytvoření evaluačního plánu dle plánu projektu, dotazníková šetření, hodnocení kvality výstupů, hodnocení nastavených procesů atd.
Datový žurnalista
Je zodpovědný za prezentaci výsledků jednotlivých výzkumů a šetření, zpracování a distribuci dat ve srozumitelné formě. Zpracovává a prezentuje data pomocí vizualizací (grafy, mapy, animace, interaktivní aplikace) a reportů z jednotlivých výzkumů, navrhuje společně s koordinátorem projektu způsob prezentace výstupů a doporučení jednotlivým skupinám uživatelů (cílových skupin). Je přímo podřízený koordinátorovi vnějších vztahů. Nezbytnou je znalost speciálního software, prezentace dat a datových souborům.
Datový grafik
Podílí se na grafickém zpracování interpretace dat a odborných výstupů, připravuje grafické návrhy interpretace dat a jejich vzájemného propojení, spolupracuje především s odbornými pracovníky projektu a koordinátorem vnějších vztahů a spolupráce. Vzhledem k charakteru činností a zaměření zpráv bude vyžadována znalost specifických grafických nástrojů a také schopnost porozumět datovým výstupům a intepretaci dat.
Koordinátor vnějších vztahů a spolupráce
Zajišťuje mediální a ostatní prezentaci získaných dat a datových výstupů v návaznosti na analytické výstupy projektu. Společně s grafikem a datovým žurnalistou je odpovědný za zpracování odborných datových výstupů do podoby přijatelné pro jednotlivé cílové skupiny. Podílí se na prezentaci a zpracování interpretace prostorových dat. Podílí se na zajišťování spolupráce s MŠMT, územně samosprávnými celky, školskými asociacemi, relevantními profesními sdruženími apod., při interpretaci datových výstupů. Připravuje návrhy a následně zajišťuje realizaci veřejných projednávání projektových výstupů s aktéry počátečního vzdělávání a podílí se na zajišťování co nejširší informovanosti o výstupech projektu a využitelnosti pro rozhodování o vzdělávací politice na regionální úrovni. Koordinuje komunikaci, přenos informací a spolupráci s dalšími realizátory konkrétních IPs a IPo zaměřených na problematiku zvyšování kvality v práci s daty ve vzdělávání, zajišťuje organizaci společných seminářů, diskuzních setkání nad výstupy apod. Je přímo odpovědný
hlavnímu projektovému manažerovi. Je vedoucím týmu zodpovědného za vizualizaci dat a prezentací výzkumných zpráv, přímo podřízeni jsou mu Datový žurnalista, Grafik a Jazykový korektor, případně další odborní pracovníci zodpovědní za strategii a nastavení komunikace projektu. Úzce spolupracuje s vedoucími ostatních týmů.
Odborník na legislativu
Poskytuje odborné právní konzultace v oblasti propojování dat a možnosti jejich využití s ohledem na ochranu osobních údajů. Řeší otázky ochrany a zpracování osobních údajů. Zpracovává analýzy a navrhuje možná řešení právních problémů ve výše zmíněných oblastech. Navrhuje možné úpravy legislativy, poskytuje odborné právní konzultace k možnostem propojení dat v souladu s platnou legislativou. Připravuje podklady a právní stanoviska pro ostatní členy odborného realizačního týmu. Požadována je odbornost na danou pozici, nezbytná znalost potřebná pro tvorbu legislativních návrhů a stanovisek.
Odborný korektor
Podílí se na odborných korekturách všech výzkumných zpráv, analýz a dalších výstupů i ostatních dokumentů projektu, upravuje zprávy, informační materiály, publikace apod. po jazykově odborné stránce, přičemž spolupracuje především s koordinátorem vnějších vztahů a datovým žurnalistou. Vzhledem k charakteru činností bude vyžadováno specifické odborné zaměření kombinující a propojující jazykové dovednosti se znalostmi interpretace dat a datových výstupů.
Pro ty z Vás, kdo máte zájem, jsme připravili odkaz na krátký dotazník, abychom Vás následně mohli informovat a kontaktovat. Těšíme se na případnou spolupráci.
Pracovní /služební místa jsou financovaná z projektu z projektu „Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR“ (Data), reg. č. CZ.02.02.XX/00/22_005/0002901.“
Školy podpořené v rámci Národního plánu obnovy hledají do svých řad školní psychology, speciální pedagogy a sociální pedagogy. Prosíme zájemce, aby kontaktovali dle seznámů níže kontaktní osoby na jednotlivých školách. Seznamy volných pozic včetně úvazků a škol naleznete níže ve 3 tabulkách rozdělených dle hledaných pozic.
Co u nás budete dělat?
Důležité informace o pozici:
Uvítáme, pokud:
Další informace o pozici
Střední článek podpory v Ústeckém kraji má svého prvního člena. Role koordinátorky týmu se v prosinci 2023 ujala Pavla Pospíšilová, která tak závěr roku spojila s novou pracovní výzvou. Obsadit pozici krajského koordinátora není úplně jednoduché, je zapotřebí najít člověka s velkou praxí, znalostí školského terénu, odhodláním a zejména zapálením pro věc. Přesně takové předpoklady nová kolegyně má.
Pavla Pospíšilová vystudovala na Univerzitě J. E. Purkyně studijní obor Sociální pedagogika a Pedagogika volného času. V rámci své profesní dráhy působila krátce na Úřadu městského obvodu Neštěmice v Ústí nad Labem, poté nastoupila na Krajský úřad Ústeckého kraje do Odboru školství, mládeže a tělovýchovy, kde pracovala posledních 22 let.
Místní regionální školství zná tedy opravdu výborně, stejně tak legislativu včetně správního řízení. Z jejích pracovních zkušeností uvedeme alespoň ty nejzásadnější. Podílela se na restrukturalizaci oborové skladby a celkové optimalizaci soustavy školství v Ústeckém kraji, dále pak na koncepční a analytické práci v oblasti rozvoje výchovně-vzdělávací soustavy v daném kraji. Připravovala motivační programy pro zdejší střední školství a mimoškolní výchovu žáků zaměřenou na jejich všestranný rozvoj. V posledních letech se nejvíce věnovala předškolnímu vzdělávání, v jehož rámci lektorovala, poskytovala konzultace a poradenství. Účastnila se konkurzních komisí na obsazování ředitelů mateřských, základních a speciálních škol, vedla agendu stížností, podnětů a petic v oblasti školství a věnovala se rozvojovým programům Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.
Pavla Pospíšilová vystudovala na Univerzitě J. E. Purkyně studijní obor Sociální pedagogika a Pedagogika volného času.
Volný čas tráví se svými dětmi, ráda se věnuje zahradě a chovu několika domácích zvířat. Mezi její koníčky patří také divadlo a knihy.
Díky Pavle Pospíšilové získal Střední článek podpory zkušenou lektorku, mentorku a poradkyni v jedné osobě, která své odborné zkušenosti, znalosti i koncepční dovednosti nabídne školám a zřizovatelům v Ústeckém kraji.
V současné době MŠMT prochází všechny došlé připomínky. Vše směruje k tomu, aby v tomto školním roce proběhlo přijímací řízení již za pomoci nového elektronického systému, který připravuje Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání. Schválení legislativních změn se předpokládá v první polovině prosince 2023, účinnost je plánována na 1. ledna 2024.
Přestože legislativní proces není ještě ukončen, pro úspěšnou implementaci této zásadní změny je potřeba o změnách informovat a poskytnout potřebnou metodickou podporu. Základní principy a aspekty nového systému přijímacího řízení jsou uvedeny v samostatné příloze, která je ke stažení pod článkem. Je evidentní, že se bude jednat o zásadní změnu průběhu přijímacího řízení, a to jak pro školy, tak pro uchazeče a jejich zákonné zástupce.
Proto MŠMT kromě podpory pro pedagogy připravuje i obsáhlou informační kampaň, která bude spuštěna v průběhu listopadu. Počítá se různými formami předávání důležitých informací všem aktérům.
K nalezení potřebných informací na jednom místě, spustí MŠMT v nejbližších dnech webové stránky, které budou průběžně aktualizovány a doplňovány. O jejich spuštění vás budeme informovat.
Dne 19. září 2023 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn zákon, kterým se novelizuje zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, a některé další zákony. Novela přináší řadu změn týkajících se i zaměstnanců škol a školských zařízení; některé z nich s účinností již od 1. října 2023, další pak od 1. ledna 2024. MŠMT proto připravilo materiál, který nabízí základní instrukce k aplikaci těchto změn. Jedná se např. o úpravu podmínek práce na dálku (tzv. „home office“), či změny v oblasti dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy pro školy a školská zařízení připravilo materiál, ve kterém Vám chceme poskytnout základní podklad k aplikaci těchto změn ve Vaší organizaci. Informace jsou zaměřené na úpravu podmínek práce na dálku (tzv. „home office“), na změny v oblasti dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, na novinky u doručování v pracovněprávních vztazích i dalšími instituty, a to vše v kontextu specifik jednotlivých kategorií pracovníků, které ve svých organizacích zaměstnáváte.
Celý dokument naleznete v příloze.
V květnu 2025 převzalo v rámci projektu Aktivní škola v JMK dvacet škol zlaté a stříbrné certifikáty, které jim udělují titul Aktivní škola. Cílem tohoto projektu je zejména zlepšení podmínek pro spontánní pohybové aktivity v průběhu školního dne a - ve spojení s odbornou edukací v oblasti zdravého životního stylu - přispění k lepšímu zdraví a aktivnímu životnímu stylu žáků, učitelů a potažmo i rodičů. Nezbytným předpokladem pro realizaci projektu byl podpis memoranda v červenci 2024 o spolupráci mezi partnery: Jihomoravský kraj, Fakulta sportovních studií Masarykovy univerzity, Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Fakultní nemocnice Brno, Masarykův onkologický ústav a Česká školní inspekce.
Mezi oceněné školy, které v květnu 2025 obdržely zlatý certifikát v rámci projektu Aktivní škola, se zařadila také Základní škola T. G. Masaryka Šardice. Toto ocenění je výsledkem dlouhodobého a systematického úsilí školy o podporu pohybových aktivit a zdravého životního stylu v průběhu školního dne.
V rámci sdílení příkladů dobré praxe byl se zástupci školy realizován rozhovor, který se zaměřil na konkrétní pohybové aktivity a přístupy uplatňované ve výuce i mimo ni. Tyto aktivity jsou plně v souladu s Aktivní školou, jejíž cílem je podpora zdravého a aktivního způsobu života u dětí, pedagogů i celé školní komunity.
Jakým způsobem zařazujete pohybové aktivity do výuky i mimo ni?
Pohybové aktivity zařazujeme do výuky například formou běhacích diktátů, živých obrázků nebo pohybových odpovědí, kdy děti využívají pohyb při učení a zapojují tak více smyslů. Tyto metody podporují soustředění, spolupráci i radost z učení.
Máme také aktivní velkou přestávku, která trvá 30 minut. Děti během ní mohou jít na školní dvorek (venkovní hřiště), kde mají k dispozici míče a různé sportovní pomůcky. Pokud je nepříznivé počasí, mohou se přesunout do tělocvičny, aby o pohyb nepřišly.
Jak dlouho zavedení trvalo a jaká byla spolupráce pedagogického sboru?
Většinu pohybových aktivit jsme měli ve škole zavedenou už dříve, ještě před zapojením do metodiky Aktivní školy. Tato metodika nám hlavně pomohla utvrdit se v tom, že tyto přístupy děláme správně, a pojmenovat si je v širším kontextu. Pedagogický sbor se nejvíce zapojuje v rámci dozorů o velkých přestávkách, kdy jsou děti na venkovním hřišti nebo v tělocvičně. Někteří učitelé zařazují pohybové aktivity i do výuky, ale není to jednotné napříč všemi třídami – záleží na stylu a preferencích jednotlivých pedagogů. Celkově ale panuje ochota podporovat pohyb jako přirozenou součást školního dne, i když každý k tomu přistupuje trochu jinak.
Žáci nevnímají implementaci metodiky Aktivní škola nijak výrazně nebo vědomě – pro ně je to přirozená součást školního dne, nikoliv něco „nového“ nebo zvlášť pojmenovaného. Většina z nich bere pohybové aktivity jako samozřejmost, což ale vnímáme jako pozitivní výsledek. Z dlouhodobého hlediska je patrné, že se u dětí zlepšil přístup k pohybu – jsou aktivnější o přestávkách, více dětí se zapojuje do pohybových činností i mimo výuku a celkově je méně odporu vůči fyzické aktivitě, než tomu bylo před několika lety. Přibývá i dětí, které samy navrhují aktivity nebo si o ně říkají.
Pozorujete u žáků změnu v aktivitě a zapojení během výuky?
Zatím nepozorujeme výraznou změnu v aktivitě nebo zapojení žáků během výuky v souvislosti s implementací metodiky Aktivní škola. Může to být i tím, že řada aktivit u nás už probíhala dříve, takže pro žáky nejde o zásadní novinku. Nicméně věříme, že dlouhodobě může mít pravidelné zařazování pohybu pozitivní dopad na pozornost a celkové klima ve třídě – jen je potřeba tomu dát čas a důslednost v zapojování napříč ročníky a předměty.
Jak často využíváte okolí školy k venkovní výuce?
Okolí školy využíváme k venkovní výuce občas, podle vhodnosti tématu, počasí a organizačních možností. Nejčastěji jde o výchovné předměty, prvouku nebo projektové dny, kdy je možné propojit učivo s reálným prostředím. Snažíme se tyto příležitosti postupně rozšiřovat, protože vnímáme, že venkovní výuka může mít pozitivní vliv na motivaci žáků i jejich schopnost soustředit se. Zároveň ale přiznáváme, že pravidelnost ještě není systémově nastavena.
Je školní hřiště přístupné veřejnosti mimo dobu výuky? Máte stanovena pravidla pro jeho využívání? Jaké výhody a případná rizika vnímáte v souvislosti s otevřeným školním hřištěm?
Školní hřiště není volně přístupné veřejnosti, ale je možné ho využít po předchozí domluvě s paní zástupkyní. Tím se zajišťuje základní dohled nad tím, kdo prostory využívá, a snižuje se riziko poškození nebo nevhodného chování. Volně přístupný je obecní prostor před školou, kde se nachází workoutové hřiště a dětské průlezky. Ten veřejnost využívá běžně a spontánně, včetně žáků mimo školní výuku. Za výhodu považujeme, že otevřené prostory podporují pohyb dětí i mimo školu, posilují komunitní charakter místa a umožňují volnočasové aktivity. Na druhou stranu vnímáme rizika spojená s údržbou, bezpečností a kontrolou užívání, pokud by školní hřiště bylo zcela volně přístupné. Současné nastavení, kdy je hřiště k dispozici po domluvě, považujeme za vyvážený kompromis.
Jakou sportovní akci považuješ za nejzajímavější v letošním školním roce? (otázka pro žáky)
Nejvíc se mi líbil mezinárodní sportovní den s družební školou ze Slovenska z Mojmírovců,,,a my jsme letos navíc vyhráli putovní pohár!
Olympijský víceboj a předávání ocenění sportovkyní Šárkou Kašpárkovou.
Mám ráda dopravní den.
Nejvíc se mi líbí, když se učíme venku v altánku na školní zahradě.
...o přestávce na hřišti to miluju!!!
Střední článek podpory působí už také v největším kraji České republiky. Krajskou koordinátorkou a první členkou týmu ve Středočeském kraji se stala v polovině března 2024 Iveta Klímová. Přináší s sebou velké profesní zkušenosti, odhodlání, nadšení i elán přijímat nové výzvy. Ráda pracuje s lidmi, baví ji organizování aktivit, sdílení zkušeností, společné zlepšování, vytváření a posouvání věcí dál. Čeká ji vybudování sehraného týmu a podpora místních škol a zřizovatelů může začít.
Iveta Klímová vystudovala Fakultu tělesné výchovy a sportu na Univerzitě Karlově, později absolvovala funkční studium pro ředitele škol a školských zařízení a průběžně také širokou škálu vzdělávacích programů pro pedagogy. Hned po studiích zakotvila ve školských řadách. „Celý život jsem byla učitelkou na různých školách a byla jsem jí ráda. Práce mě bavila a zcela naplňovala. Své žáky a studenty jsem mnohému naučila a jejich další úspěchy a pozitivní zpětná vazba mě vždy těší,“ říká o své profesní dráze Iveta Klímová. Vyučovala na základních a středních školách, a to na gymnáziu i odborných školách, zkušenosti má také s výukou v rámci dálkového studia střední školy a na vyšší odborné škole.
Od roku 2017 byla ředitelkou Základní školy a mateřské školy G. A. Lindnera Rožďalovice. Přiznává, že vedení školy je práce časově i psychicky náročná, je třeba se naučit hodně nových věcí. Naštěstí se v roli ředitelky mohla opřít o své zkušenosti, odolnost vůči stresu, velký entuziasmus, flexibilitu a schopnost získat tým pro společnou věc. „Když jsem byla na pochybách, pomohlo mi sdílení v jiných školách, které mě v nějakém směru zaujaly,“ dodává Iveta Klímová. Velkým přínosem pro ni byla spolupráce s místními MAP a MAS, byla součástí pracovních skupin na Nymbursku: MAS Podlipansko, MAS Svatojiřský les a Město Nymburk.
Proč si vybrala střední článek? Dobře ví, co školám a zřizovatelům pomůže a ulehčí práci: vstřícná komunikace, nastavení jasných pravidel a dobré metodické vedení. Cíle projektu ji proto oslovily ve všech bodech. „Vše je o lidech a o tom, jak společně dovedou komunikovat. Mnohdy se to daří, někdy bohužel méně, a právě v těchto případech vidím velký prostor pro podporu ze strany středního článku,“ doplňuje Iveta Klímová.
Nejlepší relaxací je pro ni rodina a přátelé. Je vdaná, má dva syny a je babičkou jednoho nejúžasnějšího vnuka. Ráda cestuje, navštěvuje koncerty, divadla, jezdí na kole, lyžuje, plave. Jako absolventka FTVS UK nezapře sportovního ducha. Nakonec i její motto je s ním provázané: „Překážky jsou výzvami pro vítěze a výmluvami pro poražené.“
MŠMT zveřejnilo výsledky první veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích na realizaci programových projektů v programu EXCELES, který je implementačním nástrojem komponenty 5.1 „Excelentní výzkum a vývoj v prioritních oblastech veřejného zájmu ve zdravotnictví“ Národního plánu obnovy a je financován z prostředků Evropské unie prostřednictvím Nástroje pro oživení a odolnost.
Cílem programu EXCELES je zvýšit schopnost výzkumných kapacit ve vybraných prioritních oblastech VaVaI reagovat na aktuální trendy a potřeby v návaznosti na výskyt závažných chorob a sociální a ekonomické dopady systémových zdravotních rizik s nimi spojených.
Vědecké týmy z vysokých škol, institucí a ústavů budou moci čerpat podporu za téměř 5 miliard Kč a na projektech budou pracovat v letech 2022–2026. Podpora je poskytována v pěti oblastech, přičemž v každé z nich byl zvolen jeden projekt, který byl nejlépe hodnocen.
Více informací viz realizaci programových projektů v programu EXCELES.
| příjemce podpory | název projektu |
| Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, v. v. i. | Národní institut virologie a bakteriologie |
| Univerzita Karlova | Národní ústav pro výzkum rakoviny |
| Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně | Národní ústav pro neurologický výzkum |
| Institut klinické a experimentální medicíny | Národní institut pro výzkum metabolických a kardiovaskulárních onemocnění |
| Masarykova univerzita | Národní institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik |
Další informace o jednotlivých projektech naleznete na portále Vědavýzkum.cz.
Střední článek podpory rozšířil své řady o dalšího kolegu. 1. března 2024 se pozice krajského koordinátora Moravskoslezského kraje ujal Petr Častulík. Zkušený pedagog, zástupce ředitele základní školy a dlouholetý specialista na trestnou činnost mládeže bude pro místní ředitele škol a jejich zřizovatele velkou oporou. Zároveň s sebou přináší výraznou manažerskou průpravu v řízení a vedení lidí. Během své pracovní kariéry vedl 450 kolegů na 11 pracovištích! Seznamte se, prosím.
Petr Častulík vystudoval na Slezské univerzitě v Opavě obor Veřejná správa a regionální politika se specializací na politický management a na Univerzitě Palackého v Olomouci obor Křesťanská výchova. Studium ukončil rigorózní zkouškou. Vřelý vztah k historii ho přivedl k doktorskému studiu v oboru Moderní dějiny střední Evropy na Slezské univerzitě v Opavě, které letos dokončil a teď ho čeká obhajoba dizertační práce.
Vyučoval na základní, střední i vysoké škole. Od roku 2020 pracoval jako zástupce ředitele pro ekonomiku a provoz na Základní škole Edvarda Beneše v Opavě. Zde získal zkušenosti především s problematikou ekonomického, personálního a rozpočtového řízení, jednal se zřizovatelem i školskou radou. Účastnil se tvorby rozpočtů, podílel se na vypracovávání výročních zpráv, zodpovídal za zadávání a vyhodnocování veřejných zakázek malého rozsahu, administroval agendu několika projektů a mnohé další.
Petr Častulík je přesvědčený, že vzdělání spolu se zkušenostmi, které odráží naše úspěchy, ale i selhání, ovlivňují osobní růst nejenom každého z nás, ale také celé společnosti. Proto je moc rád, že se může podílet na práci Středního článku podpory. Jeho bohaté zkušenosti jak z přímé pedagogické činnosti na základní škole, tak z dílčího působení na střední a vysoké škole jsou neocenitelné z pohledu systémového přístupu ke vzdělání, který mohl ještě prohloubit působením ve vědecké radě Slezské univerzity. Velkou životní praxi mu poskytla rovněž pozice specialisty na odhalování trestné činnosti mládeže a páchané na mládeži u Policie České republiky, na které působil několik let. „Díky této profesi jsem získal bohaté znalosti v oblasti sociálně patologických jevů, a to jak z pohledu jejich prevence, tak i represe. Řešil jsem zejména problémy záškoláctví, šikany, kyberšikany, zneužívání návykových látek, ohrožování mravní výchovy mládeže atp.,“ doplňuje P. Častulík. Díky této činnosti měl možnost navštívit různé školy a danou problematiku řešit jak s řediteli škol, tak s výchovnými poradci a dalšími zainteresovanými složkami. Také jeho zkušenosti s řízením kolektivu jsou značné, pomohly mu získat mnohé personální, ekonomické a provozní kompetence.
P. Častulík je ženatý a má tři děti. Protože se narodil v Jeseníku, vztah k přírodě, chození po horách a pochopitelně i lyžování je mu vlastní. Prozradil na sebe, že je včelař a rád vyrábí různé druhy medoviny. Zároveň je vášnivý rybář, i když ryby v jeho jídelníčku často nenajdeme. V životě je pro něho důležitá rodina, víra a pozitivní vztahy nejen k lidem, ale také k přírodě a vlastně všemu, co nás obklopuje. Pro své životním motto se nechal inspirovat myšlenkou Konfucia: Třemi cestami můžeme dojít k moudrosti: První je cesta zkušenosti – to je cesta nejtěžší. Druhá je cesta napodobení – to je cesta nejlehčí. Třetí je cesta přemýšlení – to je cesta nejušlechtilejší.
Na této stránce naleznete krátký popis obsahu a hlavní výsledek (závěrečnou výzkumnou zprávu) výzkumu realizovaného konsorciem PAQ Research, s.r.o. a STEM Ústav empirických výzkumů, z.ú. pro MŠMT v letech 2022-2023 z programu Technologické agentury ČR (TA ČR) BETA2 s názvem Vytvoření souborů nástrojů určených ke zjišťování potřeb regionálního školství včetně doporučení. Více viz text níže a přiložená Závěrečná výzkumná zpráva a 8 dílčích zpráv.
Hlavním cílem projektu bylo získat relevantní a věrohodné informace o potřebách škol a školských zařízení v souvislosti s implementací strategických dokumentů, které budou využívat aktéři na národní i regionální úrovni při tvorbě příslušných opatření či evaluacích implementace zejména Strategie vzdělávací politiky ČR 2030+ a jejího implementačního dokumentu Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR, včetně Dlouhodobých záměrů vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy krajů.
Výzkumný design kombinoval kvantitativní i kvalitativní metodologické přístupy. V rámci projektu byla provedena rozsáhlá sekundární analýza dostupných kvantitativních dat. Dále proběhlo mapování potřeb stakeholderů formou hloubkových rozhovorů. Klíčová byla 3 plošná dotazníková šetření zaměřená na potřeby škol a školských zařízení. Více viz text níže a přiložená Závěrečná výzkumná zpráva a případně její rozpad na 8 dílčích zpráv.
V rámci projektu bylo dosaženo 4 klíčových výsledků:
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) již několik měsíců pracuje na materiálu Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR na období 2023-2027. V rámci veřejného projednávání jsme obdrželi celkem 198 podnětů od veřejnosti a 583 připomínek od krajů, odborných asociací a sociálních partnerů. Ke strategickému dokumentu, který udává směr pro modernizaci vzdělávacího systému podle cílů Strategie 2030+, bylo možné se vyjádřit do poloviny srpna 2023. Podněty budou zpracovány a úpravy zveřejněny, Dlouhodobý záměr pak v říjnu 2023 schválí vláda.
Do veřejného projednávání se zapojilo celé spektrum osob a organizací:
Odbor vzdělávací politiky MŠMT, který práce na DZ ČR 2023-2027 koordinuje, tyto podněty velmi přivítal. Otevřenou debatu s odbornou i širokou veřejností považuje resort za zásadní pro bezproblémovou implementaci, která má vést ke kvalitnějšímu vzdělávacímu systému.
Zdroj: MŠMT 2023. Odkaz: https://www.msmt.cz/priprava-dlouhodobeho-zameru-vzdelavani-cr-2023-2027-vrcholi
Střední článek podpory v Ústeckém kraji má svého prvního člena. Role koordinátorky týmu se v prosinci 2023 ujala Pavla Pospíšilová, která tak závěr roku spojila s novou pracovní výzvou. Obsadit pozici krajského koordinátora není úplně jednoduché, je zapotřebí najít člověka s velkou praxí, znalostí školského terénu, odhodláním a zejména zapálením pro věc. Přesně takové předpoklady nová kolegyně má.
Pavla Pospíšilová vystudovala na Univerzitě J. E. Purkyně studijní obor Sociální pedagogika a Pedagogika volného času. V rámci své profesní dráhy působila krátce na Úřadu městského obvodu Neštěmice v Ústí nad Labem, poté nastoupila na Krajský úřad Ústeckého kraje do Odboru školství, mládeže a tělovýchovy, kde pracovala posledních 22 let.
Místní regionální školství zná tedy opravdu výborně, stejně tak legislativu včetně správního řízení. Z jejích pracovních zkušeností uvedeme alespoň ty nejzásadnější. Podílela se na restrukturalizaci oborové skladby a celkové optimalizaci soustavy školství v Ústeckém kraji, dále pak na koncepční a analytické práci v oblasti rozvoje výchovně-vzdělávací soustavy v daném kraji. Připravovala motivační programy pro zdejší střední školství a mimoškolní výchovu žáků zaměřenou na jejich všestranný rozvoj. V posledních letech se nejvíce věnovala předškolnímu vzdělávání, v jehož rámci lektorovala, poskytovala konzultace a poradenství. Účastnila se konkurzních komisí na obsazování ředitelů mateřských, základních a speciálních škol, vedla agendu stížností, podnětů a petic v oblasti školství a věnovala se rozvojovým programům Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.
Pavla Pospíšilová vystudovala na Univerzitě J. E. Purkyně studijní obor Sociální pedagogika a Pedagogika volného času.
Volný čas tráví se svými dětmi, ráda se věnuje zahradě a chovu několika domácích zvířat. Mezi její koníčky patří také divadlo a knihy.
Díky Pavle Pospíšilové získal Střední článek podpory zkušenou lektorku, mentorku a poradkyni v jedné osobě, která své odborné zkušenosti, znalosti i koncepční dovednosti nabídne školám a zřizovatelům v Ústeckém kraji.
Soukromé a církevní školy mohly v uplynulém roce nadále pokračovat v inovacích ve vzdělávání v kontextu digitalizace díky finančním prostředkům z Národního plánu obnovy z programu Next Generation EU, které Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy školám přidělilo. Nejpozději do 15. 2. 2024 musí soukromé a církevní školy vyplnit závěrečné vyúčtování finančních prostředků, které využily za účelem vybavení žáků pokročilými digitálními učebními pomůckami nebo na prevenci digitální propasti. Názorný tutoriál pro vyplnění formuláře, který je součást metodické podpory školám, naleznete na edu.cz/digitalizujeme.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) finančně podporuje školy v inovativních přístupech ve vzdělávání v souvislosti s novým obsahem výuky informatiky a novou klíčovou digitální kompetencí v postupně zaváděných změnách a revizích Rámcového vzdělávacího programu. Z Národního plánu obnovy, v rámci komponenty 3.1 Inovace ve vzdělávání v kontextu digitalizace, již bylo rozděleno více 3 mld. Kč z celkové částky 4,8 mld. Kč. V letech 2022–2024 se jedná o opakovanou finanční intervenci školám v rámci vyhlášené výzvy na prevenci digitální propasti a v jednorázové finanční intervenci na vybavení žáků pokročilými digitálními učební pomůckami pro rozvoj informatického myšlení a digitálních kompetencí. Některé školy využily těchto finančních prostředků již v roce 2022 přednostně, protože deklarovaly výuku podle revidovaného Rámcového vzdělávacího programu nejpozději do září 2022, anebo o tyto prostředky požádaly až v roce 2023. V roce 2024–2025 bude finanční intervence pokračovat, ale zaměří se na rozvoj digitálních kompetencí učitelů podle evropského rámce DigCompEdu s důrazem na využívání umělé inteligence ve vzdělávání a v práci učitele. Přitom naváže na již rozvíjené kompetence učitelů, které realizuje Národní pedagogický institut ČR v souvislosti se zavedením změn v Rámcových vzdělávacích programech.
V roce 2023 mohly školy získat finanční prostředky za účelem prevence digitální propasti, označenou jako podpora A – DIGIPROPAST a na pořízení pokročilých digitálních učebních pomůcek žáků jako oblast podpory B – DIGIPOMŮCKY.
DIGIPROPAST umožnila škole pořizovat základní mobilní zařízení např. notebook, tablet, chromebook a chytrý telefon a vytvořit mobiliář nebo doplnit do již stávajícího mobiliáře tato zařízení a zapůjčovat je žákům, dle jejich potřeb, dlouhodobě nebo krátkodobě.
Cílem DIGIPOMŮCEK bylo vybavení žáků zejména pokročilými digitálními učebními pomůckami, prostřednictvím kterých by si rozvíjeli své informatické myšlení a digitální kompetence. V odůvodněných případech mohla být pořízena také základní digitální zařízení např. pro jejich nedostatek nebo jako nezbytná součást pokročilých digitálních učebních pomůcek.
Od konce roku 2023 mohou soukromé a církevní školy předkládat ke kontrole svá závěrečná vyúčtování v informačním systému IS-NPO (https://is-npo.msmt.cz). Termín k odevzdání závěrečného vyúčtování za rok 2023 byl ve Výzvě a v Rozhodnutí o poskytnutí dotace stanoven na 15. 2. 2024. MŠMT učinilo dílčí změny, které by měly přispět ke zjednodušení při vyplňování formuláře. Hlavní změna se týká sjednocení závěrečného vyúčtování obou účelů do jednoho formuláře, který je rozdělen na oblast podpory A – DIGIPROPAST a B – DIGIPOMŮCKY. Školy zvolí možnost, na kterou z oblastí podpory skutečně čerpaly finanční prostředky a pokud na jednu z oblastí nečerpaly, dotčená část formuláře se nevyplňuje.
Školy soukromé i církevní jsou povinny, mj. uvést pořízené kusy a druhy zakoupených zařízení a pomůcek, vyplnit seznam skutečných majitelů podle identifikačního čísla dodavatele nebo podat informaci o způsobu realizace výběrového řízení. Zjednodušení, oproti předchozím ročníkům, nastalo právě u způsobu výběrového řízení, kdy školy již nemusí samy vyplňovat způsob realizace výběrového řízení podle zákona č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek, protože ve formuláři jsou předdefinovány možnosti, např. oslovení tří a více dodavatelů, průzkum trhu apod. Obdobná zaškrtávací pole byla v letošním roce přidána do dalších částí formuláře např. pro splnění stanoveného účelu nebo pro odůvodnění nákupu základních místo pokročilých digitálních učebních pomůcek. Mezi povinné přílohy v letošním roce nepatří samostatná čestná prohlášení, která jsou nyní již přímou součástí formuláře. Kromě přílohy s nahráním účetních dokladů, které musí být označeny číslem rozhodnutí, je nově zavedena povinná příloha s tabulkou pro vyplnění finančního vypořádání se státním rozpočtem. Tuto tabulku musí školy poslat také prostřednictvím datové schránky nejpozději do 15. 2. 2024 (nestačí pouze uložení v systému IS-NPO) a musí být účetně v souladu s údaji uvedenými ve formuláři závěrečného vyúčtování. Formulář pro finanční vypořádání je přílohou Rozhodnutí o poskytnutí dotace a je také součástí formuláře pro závěrečné vyúčtování v části sekce 7.2 v IS-NPO.
Proč sběr dat tohoto charakteru zjišťujeme? Jde především o prokázání, že finanční prostředky získané z programu Next Generation EU byly vynaloženy efektivně a bylo učiněno vše proto, aby nedošlo ke střetu zájmu při jejich čerpání, aby dodavatelé měli rovný přístup, nebyli diskriminováni a proces nákupu byl transparentní a přiměřený. Zároveň je sledováno splnění účelu např. zda došlo v rámci prevence digitální propasti ke zřízení tzv. mobiliáře a zda jsou zapůjčována potřebným žákům mobilní digitální zařízení např. notebook, tablet, chromebook či chytrý telefon. Cílem je, aby žáci nebyli znevýhodněni tím, že nemají tato zařízení pro sebe k dispozici v rámci domácí přípravy nebo v běžné výuce, kdy používají vlastní mobilní digitální zařízení pro vzdělávací účely (např. forma výuky BYOD). Přitom je porovnáváno, zda v průběhu opakované finanční intervence došlo k nárůstu využívání těchto zařízení. Obdobně sledujeme dotazováním, jaká pokročilá digitální zařízení byla žákům pořízena, aby bylo zřejmé, že se jedná o digitální zařízení určená žákům pro rozvoj informatického myšlení a digitálních kompetencí.
Metodickou podporu, jak správně postupovat při vyplňování závěrečného vyúčtování za rok 2023, naleznete na edu.cz/digitalizujeme. V úvodu jsou odkazy na tutoriály, které mohou názorně pomoci s vyplněním formuláře.
Své případné dotazy můžete zasílat na e-mailovou adresu digitalizujeme@msmt.cz nebo se dotazovat přes Helpdesk IS-NPO: https://helpdesk.npi.cz/
Užitečné odkazy:
 |
Anna Stočesová Martinková (anna.stocesova@msmt.cz) vedoucí oddělení podpory digitální vzdělávání, odbor vzdělávací politiky Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy |
Centrum podpory veřejného zdraví Státního zdravotního ústavu vyhlašuje podruhé v rámci akce Aktivní ZÁŘÍ Pohybovou výzvu „Pohyb je radost. Bingo!“. Výzva je připravena tak, aby nezatěžovala rozvrh, nevyžadovala speciální pomůcky a byla snadno realizovatelná i v běžném školním prostředí. Je postavená na principu známé hry bingo. Místo čísel ale budou děti „sbírat“ splněné pohybové úkoly. Krátké aktivity pomohou protáhnout tělo, zlepšit soustředění, posílit zdraví a užít si společně zábavu.
Záměrem je podpořit každodenní pohybovou aktivitu dětí ve školním prostředí jednoduchým a hravým způsobem, který:
15. – 26. září 2025
Každý den si ve třídě vylosujte dvě aktivity z hrací karty a pokuste se je splnit během školního dne – v průběhu výuky, o přestávkách nebo při přesunu mezi učebnami. Každou splněnou aktivitu si pak zaznamenejte do hrací karty. Podaří-li se vám vytvořit pět polí v řadě, získáváte BINGO! Hrací karty s jedním nebo více BINGY zašlete na e-mailovou adresu: kampane@szu.gov.cz do 6. 10. 2025 a zapojte se do slosování o věcné ceny.
Z došlých hracích karet, které budou obsahovat alespoň jedno BINGO!, bude vylosováno celkem šest výherců. Ti obdrží sportovní a zábavné pomůcky do svých tříd, které budou moci dále využívat i po ukončení výzvy. Díky tomu zůstane pohyb trvalou součástí školních lavic. Vítězové budou vyhlášeni 14. 10. 2025 na stránkách Centra podpory veřejného zdraví, www.szu.gov.cz a na www.facebook.com/cpvz.szu.
Nový metodický materiál Rok v ředitelně vznikl z pera metodiků středního článku s...
Videozáznam INFOSERVISU je k dispozici od 25. srpna 2025 od 16 hodin. Seznámíme Vás s dalšími důležitými informacemi ve školním roce 2025/2026, které souvisí s legislativními novinkami a změnami ve školství. Níže naleznete videozáznam z daného INFOSERVISU.
Ucelená a podrobná metodika k převodu financování nepedagogů představuje všechny hlavní aspekty legislativní změny a ředitelům škol a jejich zřizovatelům přináší kromě důležitých informací i představení různých variant řešení a praktická doporučení.
Statistiky činnosti Středního článku podpory za období od zahájení projektu v červenci 2023 do 30. června 2025 ukazují jasný trend – o poskytovanou pomoc je stále větší zájem a dosavadní výsledky potvrzují její význam pro školy i zřizovatele. Projekt vznikl s cílem posílit přímou komunikaci mezi MŠMT, školami a jejich zřizovateli, poskytovat odbornou a praktickou podporu a pomáhat školám reagovat na měnící se podmínky. Aktuální statistiky dokládají, že se tyto cíle daří naplňovat díky silnému ukotvení v regionech a orientaci na konkrétní potřeby terénu.
Od začátku projektu do 30. června 2025 uskutečnil Střední článek podpory několik tisíc různorodých aktivit, které měly přímý dopad na školy i jejich zřizovatele. Do statistik se promítá 3 730 telefonických konzultací zajištěných centrálním týmem, které umožnily rychle reagovat na aktuální dotazy a problémy. Neméně důležitých bylo 5 764 e-mailových konzultací, často doplněných o podrobné materiály a odkazy, které školám i zřizovatelům poskytly jasný a prakticky využitelný návod k řešení konkrétních situací.
Významnou část činnosti tvořilo 9 462 individuálních konzultací uskutečněných v regionech, a to jak prezenčně, tak online. Tyto konzultace představují téměř polovinu veškeré podpory a jsou klíčové pro přizpůsobení pomoci specifickým potřebám jednotlivých škol a obcí. Doplnilo je 475 skupinových konzultací s celkovou účastí 7 652 osob, které se zaměřovaly především na sdílení zkušeností a řešení společných témat. K tomu se přidalo 50 setkání platforem spolupráce, jež propojily školy a zřizovatele v rámci širšího profesního dialogu, a 20 vydání Infoservisu, který pravidelně přináší aktuální a praktické informace vedení škol.
Tyto výsledky jasně dokládají, že Střední článek podpory je klíčovým partnerem škol a zřizovatelů. Díky rozmanitým formám podpory – od rychlé reakce na naléhavé dotazy až po systematickou práci na dlouhodobých projektech – dokáže pružně reagovat na potřeby jednotlivých škol, zároveň však systematicky buduje dlouhodobé vazby a předává know-how napříč vzdělávacím systémem. Těší nás, že je o naše aktivity takový zájem a že se daří oslovit široké spektrum škol i zřizovatelů. Uvědomujeme si ale, že cílem nejsou samotné počty, nýbrž kvalitní metodická podpora a zvyšování úrovně profesionality v řízení škol. Věříme, že budoucí kvalitativní hodnocení potvrdí i tento rozměr našeho působení.
Podíl provedených individuálních konzultací podle typu subjektu ukazuje, že:
Při pohledu na počet provedených konzultací v regionech tvořily školy celkem 70 % a zřizovatelé 30 % všech konzultací.
Tato data potvrzují vyvážené rozdělení podpory mezi školy a jejich zřizovatele, přičemž největší objem směřuje přímo do škol. Celkově se podařilo poskytnout téměř 9 500 individuálních konzultací v regionech, což představuje v průměru více než 3 konzultace denně od začátku projektu.
Graf vývoje počtu individuálních konzultací ukazuje trvalý růst, s výrazným nárůstem v posledních dvou sledovaných obdobích – mezi prvním a posledním obdobím došlo k nárůstu o více než 60 %, s průměrnou účastí 16 osob na jednu akci, do nichž se zapojilo přes 7 600 účastníků.
Podobně i počet skupinových konzultací v průběhu sledovaného období postupně rostl. Tyto akce se staly důležitou platformou pro sdílení zkušeností a řešení společných témat mezi školami a zřizovateli.
Do poloviny roku 2025 uskutečnil Střední článek podpory více než 19 000 podpůrných intervencí všech typů. Největší část tvoří individuální konzultace v regionech, následované e-mailovými a telefonickými konzultacemi centrály. Při přepočtu na měsíční průměr to znamená přibližně 530 intervencí měsíčně. Podpora byla poskytnuta více než 15 000 subjektům či jednotlivcům, přičemž řada z nich se zapojila opakovaně.
Výsledky za sledované období ukazují, že Střední článek podpory dokázal oslovit velký počet škol a zřizovatelů a poskytnout jim rozmanité formy pomoci – od rychlých konzultací po systematickou práci na širších projektech. Data vypovídají nejen o šíři aktivit, ale i o značném zájmu škol a zřizovatelů. Uvědomujeme si však, že kvantitativní ukazatele představují pouze jednu část obrazu. Skutečným cílem je dlouhodobá kvalitní metodická podpora a posilování profesionality v řízení škol. Proto bude důležité i do budoucna sledovat nejen rozsah, ale také kvalitu poskytované podpory.
Třídnické hodiny představují důležitý nástroj pro budování vztahů ve třídě a prevenci rizikového chování, přesto jejich organizace není legislativně jednoznačně ukotvena.
Tento metodický materiál Středního článku podpory MŠMT se zaměřuje na právní aspekty třídnictví, možnosti financování a pracovněprávní podmínky spojené s výkonem funkce třídního učitele.
Cílem je nabídnout praktické informace pro efektivní řízení třídnické činnosti ve školní praxi.
Na MŠMT od března 2023 realizujeme důležitý projekt s názvem IPs Datová politika. Ten pomáhá dělat kvalitní politiku založenou na datech. Práce je pořád dost, a proto hledáme další lidi, kteří do toho půjdou s námi.
Teď hledáme Datového žurnalistu, jelikož posilujeme tým.
Bližší informace o činnostech na hledané pozici naleznete níže. Pro ty z Vás, kdo máte zájem o zmíněnou pozici či jinou spolupráci s projektem, jsme připravili krátký dotazník, abychom Vás následně mohli informovat a kontaktovat. Těšíme se na případnou spolupráci.
Předpokládaný nástup je 15. 9. 2025 nebo dle dohody později.
Hledáme zájemce o pracovní pozici na hlavní pracovní poměr do výše 1,0 úvazku.
Termín nástupu je možný od 15. 9. 2025 či později dle dohody.
Pozice je vhodná také pro studenty a absolventy datově-správních, společensko-vědních i technických oborů.
Pro ty z Vás, kdo máte zájem, jsme připravili odkaz na krátký dotazník, abychom Vás následně mohli informovat a kontaktovat. Těšíme se na případnou spolupráci.
Pracovní /služební místa jsou financovaná z projektu z projektu „Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR“ (Data), reg. č. CZ.02.02.XX/00/22_005/0002901.“
Opět jsme pro vás připravili Soubor pedagogicko-organizačních informací pro mateřské školy, základní školy, střední školy, konzervatoře, vyšší odborné školy, základní umělecké školy, jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky a školská zařízení na školní rok 2025/2026.
Střední článek podpory připravuje sérii krajských konferencí věnovaných změnám ve financování nepedagogické práce ve školách a školských zařízeních. Tyto konference jsou součástí širší informační podpory MŠMT navazující na přijatou novelu školského zákona.
Považujeme za důležité klíčová témata reformy dále komunikovat a přispět ke společnému pochopení změn, které mají přímý dopad na fungování škol. Cílem je poskytnout zřizovatelům i ředitelům prostor pro otevřenou diskusi přímo se zástupci vedení ministerstva, kteří se na tvorbě nového systému financování podíleli.
Na konferenci budou osobně přítomni představitelé ministerstva – zástupci sekce pro regionální školství a sekce pro ekonomiku a legislativu společně s dalšími kolegy z příslušných odborů. Účastníkům představí podrobnosti novelizace školského zákona v oblasti financování nepedagogické práce, vysvětlí konkrétní dopady a budou připraveni zodpovědět dotazy z praxe tak, aby implementace změn proběhla bez větších překážek a nejasností.
Věříme, že společná účast zřizovatelů s jejich řediteli a ředitelkami škol umožní sladit očekávání a porozumět změnám v souvislostech, které jsou důležité pro jejich smysluplnou realizaci.
Místo a čas budou specifikovány v pozvánce
| Zlínský kraj | 10.09.2025 |
| Ústecký kraj | 17.09.2025 |
| Středočeský kraj | 18.09.2025 |
| Karlovarský kraj | 24.09.2025 |
| Moravskoslezský kraj | 01.10.2025 |
| Olomoucký kraj | 02.10.2025 |
| Pardubický kraj | 08.10.2025 |
| Plzeňský kraj | 09.10.2025 |
| Liberecký kraj | 13.10.2025 |
| Jihomoravský kraj | 15.10.2025 |
| Královéhradecký kraj | 16.10.2025 |
| Kraj Vysočina | 22.10.2025 |
| Jihočeský kraj | 30.10.2025 |
| Praha | V jednání |
Registrace na jednotlivé krajské konference bude spuštěna vždy tři týdny před konáním dané akce. Pozvánky budou rozesílány prostřednictvím datových schránek.
Podrobnosti o programu, přihlašovací odkazy a další informace budou průběžně doplňovány na portálu edu.gov.cz.
Nezapomeňte sledovat naše sociální sítě Facebook a Instagram, kde naleznete nejaktuálnější informace!
Srdečně Vás zveme na Národní konferenci k přípravě učitelů a učitelek, jejíž třetí ročník se uskuteční 20. 11. 2025 v prostorách Národní technické knihovny v Praze. Program a další informace včetně registračního formuláře zveřejníme v říjnu.
MŠMT zrealizuje ve čtvrtek 20. listopadu 2024 v čase 10:00 do 16:30 "Národní konferenci k přípravě učitelů a učitelek". Akce se uskuteční v Národní technické knihovně v Praze, Ballingově sálu a noční studovně, na adrese: Technická 2710/6, Praha 6. Podrobněji více o obsahu konference a aktivitách dané akce naleznete níže v přiloženém programu.
Obsah Národní konference pro vás připravujeme.
adresa a mapa - místo konání: Národní technická knihovna v Praze
odkaz na živý přenos na youtube: https://www.youtube.com/live/jqarwXepgpM
Prezentace budou zveřejněny po akci.
Bude zveřejněna po skončení akce.
Bude zveřejněn po skončení akce.
Bude zveřejněna po skončení akce.
Nenechte si ujít již druhý běh workshopových dnů MŠMT k implementaci KRAAU! Tentokrát v Brně a Ústí nad Labem. Více se dozvíte v přiložené pozvánce.
Od 1. 1. 2024 došlo v rámci regionálního školství (MŠ, ZŠ a SŠ) k zakotvení pozice provázejícího učitele. Cílem tohoto opatření je zkvalitnění praxí a propojení přípravy budoucích učitelů a samotných škol. Systém podpory provázejících učitelů a pedagogických praxí je nyní pilotován v rámci pokusného ověřování. Od roku 2026 bude financován na základě zvláštního normativu zakotveného ve školském zákoně.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vyhlašuje pokusné ověřování Systému podpory provázejících učitelů. Toto pokusné ověřování má cíl realizovat, ověřit a vyhodnotit podporu provázejících učitelů, kteří vedou studenty učitelství na pedagogických praxích. Bude probíhat v letech 2023–2025 a přihlašovat se do něj mohou mateřské, základní a střední školy zřizované obcí či krajem, které mají sjednanou spolupráci na zajišťování pedagogických praxí s některou z fakult připravujících učitele, případně s vyšší odbornou školou nebo střední pedagogickou školou připravující učitele a učitelky mateřských škol. V rámci pokusného ověřování získají provázející učitelé vzdělávání, metodickou podporu a finanční ohodnocení za svou činnost.
Zdroj: MŠMT 2025. Dostupné na webu MŠMT.
Obsah pro Vás připravujeme.
Obsah pro Vás připravujeme.
Ministerstvo s fakultami připravujícími učitele také každý rok vyhodnocuje pomocí dotazníkového šetření s názvem Národní šetření učitelských kompetencí začínajících učitelek a učitelů, do jaké míry se daří připravovat studenty učitelství v souladu s Rámcem. Fakulty připravující učitele i ministerstvo tak získávají důležitou zpětnou vazbu.
V souvislosti s proměnou kvalifikačního studia pedagogiky ministerstvo ve spolupráci s poskytovateli těchto studií zjišťuje, jak studium vnímají jeho účastníci a účastnice. Šetření se zaměřuje na jejich motivace a na sebehodnocení ve vybraných učitelských kompetencích, a to na začátku a na konci studia.
Zdroj: MŠMT 2025. Dostupné online: webu MŠMT.
Na této stránce naleznete informace o jednotlivých etapách reformy přípravy a podpory učitelů a učitelek. 1. etapa reformy (2021-2024) je shrnutím dosavadních kroků. 2. etapa reformy (2025-2028) popisuje současné a budoucí kroky.
Jako ministerstvo usilujeme o rozvoj vzdělávání a směřujeme přitom ke dvěma dlouhodobým cílům, které jsme zakotvili do Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+:
V naplňování těchto cílů hrají přední roli učitelky a učitelé. Panuje přitom odborná shoda, že klíčovým faktorem pro kvalitu jejich práce, a tím i pro dosažení uvedených cílů, je jejich pregraduální příprava. Má-li se školní vzdělávání v České republice proměnit uvedeným způsobem, potom považujeme za nezbytné, aby podobnou proměnou prošla též příprava učitelů na fakultách vzdělávajících učitele.
Naše ministerstvo doposud ponechávalo tuto náročnou výzvu především na vysokých školách. Nyní jsme se rozhodli vytyčit jasné zadání, jaké učitele potřebujeme pro české školství připravovat a pro toto zadání vytvořit příhodné podmínky a připravit a uskutečnit reformu přípravy učitelů v ČR.
S tímto záměrem jsme se v uplynulém roce obrátili na představitele fakult vzdělávajících učitele i na širší odbornou obec a na základě mnoha jednání a práce mnohých z Vás jsme společně domluvili cíle a připravili koncepci reformy, k jejíž realizaci jsme se jako ministerstvo i jako fakulty veřejně zavázali memorandem, které 29. září 2021 podepsal ministr školství s děkany fakult vzdělávajících učitele.
Domluvili jsme se, že cílem reformy je proměnit přípravu učitelů a učitelek v ČR tak, abychom každý rok připravovali dostatek nových učitelů připravených pomáhat všem svým žákům naplno se rozvíjet, tedy učitele schopné přispívat k naplňování uvedených cílů Strategie 2030+. Pro společnou představu, jaké učitele chceme, jsme přitom vytyčili rámcový kompetenční profil, k němuž má veškerá příprava učitelů v ČR od nynějška směřovat.
Proměna přípravy učitelů je běh na dlouhou trať, v přijaté koncepci jsme si proto vytyčili 6 konkrétních cílů a okruhů změn do roku 2024:
Ve všech těchto oblastech jsou stanoveny přesné cíle a především oboustranné závazky a odpovědnosti ministerstva i fakult.
"Reformě přeji, ať se jí podaří podpořit vzdělávací model budoucích učitelů zohledňující jedinečnost a diverzitu žáků, různorodost aktivních výukových metod a občansky, společensky zodpovědný bohatý školní život. "
— doc. PhDr. Tomáš Kasper, Ph.D.
Vedoucí katedry pedagogiky a psychologie na Technické univerzitě v Liberci
"Vždycky mi vadila kritika pedagogických fakult bez znalosti podmínek, ve kterých pracují a "dobré rady" jak by se měly zlepšit. Obvykle vytržené z kontextu a bez porozumění toho, co všechno přípravu učitelů ovlivňuje a jaké možnosti ke změně fakulty mají. Když jsme psali podklady pro hlavní směry Strategie 2030, uvědomovali jsme si , že přípravné vzdělávání učitelů potřebuje změnu - částečně změnu obsahu, ale také větší respekt a více podpory a pozornosti ze strany MŠMT i mateřských univerzit. Že fakulty potřebují mít možnost více upravit své studijní programy tak, aby z nich vycházeli sebevědomí a do školy natěšení absolventi. A že k tomu fakulty potřebují jasné vymezení jejich mise a priorit a také i materiální a personální podmínky. Navržená reforma jde jednoznačně tímto směrem, popisuje hlavní kroky, které potřebujeme udělat. Reformu jako celek považuji za dobře promyšlenou, s rozumnými počtem dosažitelných cílů do r. 2024 a jasně popsanými kroky, jak jich dosáhnout. Ano, reforma směřuje k jednoznačnějšímu profesnímu zacílení přípravy, což přináší nesporné výhody i určitá rizika. Ale myslím, že pokud budeme skutečně společně usilovat o vybudování kultury v soustavného zvyšování kvality přípravy učitelů, není nutné se obávat omezení akademické důkladnosti učitelské přípravy."
— prof. PaedDr. Iva Stuchlíková, CSc.
Proděkanka pro vědu, tvůrčí činnost a koncepci doktorských studií na Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
"Cíle vzdělávání se za posledních 50 let výrazně proměnily, musí tomu odpovídat i příprava učitelů."
— prof. PhDr. Karel Rýdl, CSc.
profesor Filozofické fakulty Univerzity Pardubice
Chceme, aby příprava českých učitelů byla na úrovni nejlepších evropských zemí
Snažíme se vycházet z dat a ze zkušeností ze zahraničí. Analyzovali jsme všechna dostupná data o kvalitě přípravy učitelů a absolventech. Prozkoumali jsme vzdělávací systémy 12 (nejen) evropských zemí a chceme, aby byl systém pregraduální přípravy v České republice na stejné úrovni jako ve Finsku, Nizozemsku nebo v sousedním Rakousku.
Reformu připravujeme spolu s děkany fakult připravující učitele, klíčovými stakeholdery a s respektovanými odborníky
Na přípravě reformy participovali děkani fakult připravující učitele a klíčoví steakholdeři tak, abychom reformu připravili společně. První setkání s touto participativní skupinou proběhlo již v únoru a březnu, další následovalo v červnu 2021.
Paralelně jsme ustanovili pracovní skupinu, kterou tvoří akademici a odborníci na vzdělávání v České republice. Tato pracovní skupina se po každém setkání participativní skupiny věnovala věcnému domýšlení návrhů a nalezení možných řešení témat, o kterých nepanuje shoda.
Výsledkem tohoto procesu participace důležitých aktérů českého vzdělávacího systému na proměně pregraduální přípravy bylo předložení návrhu nové koncepce pregraduální přípravy vedení MŠMT v létě 2021.
Cílem reformy je proměna vzdělání učitelů tak, aby odpovídalo cílům Strategie 2030+: to znamená, že v centru všeho konání začínajících učitelů musí být všechny děti ve třídě. Začínající učitelé musí umět rozvíjet kritické myšlení všech dětí, motivovat každé dítě k učení a rozvíjet jeho schopnost spolupráce. Každý začínající učitel by měl neustále reflektovat, co a jak dělá, aby se sám učil a zlepšoval.
V následujících letech se chceme zaměřit především na zkvalitnění praxí, na vytvoření podmínek pro kvalitní přípravu učitelů a na rozvoj systému kontinuálního zlepšování přípravy učitelů, postaveného na sdílené vizi – kompetenčním profilu absolventa – a pravidelném vyhodnocování toho, jak se nám ji daří naplňovat.
Věříme tomu, že příprava učitelů je klíčová pro naplnění cílů Strategie 2030+ a reforma je proto jedním z prvních kroků její implementace.
Usilujeme o vhodné nastavení financování přípravy učitelů, včetně přípravy nových výzev ESIF.
Aktuální pandemie, která způsobila uzavření škol, navíc opětovně poukázala na důležitost učitelů pro naši společnost.
Chceme, aby všichni vzdělavatelé budoucích učitelů pravidelně reflektovali a hodnotili svou práci a věděli, jaké kroky mají podniknout k tomu, aby připravovali učitele, kteří budou hybateli proměny vzdělávání podle Strategie 2030+, a aby pro to měli dostatečné podmínky.
Chceme, aby se zvýšilo provázání studia s praxí: aby praxe vedli nejlepší učitelé na klinických školách, kteří dostávají výcvik a podporu od fakulty a ti naopak obohacují její výuku a život.
Chceme, aby se fakulty inspirovaly vzájemně sdílením dobré praxe a zkušenostmi ze zahraničí.
Chceme, aby se výrazně, až o polovinu, zvýšil podíl začínajících učitelů, kteří zvládají rozvíjet kritické myšlení žáků a motivovat všechny žáky k učení.
Ne, reakreditace není nutná.Fakulty mají nově akreditované a inovované programy, kterým věří.
K reakreditaci by mělo docházet tehdy, pokud fakulta sama dospěje k názoru, že stávající akreditace nepřipravují dostatečně dobře absolventy k tomu, aby se stali hlavními hybateli proměny vzdělávání podle Strategie 2030+.
Chceme však zároveň podpořit vznik nových inovací prostřednictvím zavedení zcela nových akreditací, například akreditací podle oblastí RVP nebo s vyšším podílem praxe.
Vzdělavatelé budoucích učitelů jsou pro reformu klíčoví: změna by měla začít právě u nich. Reforma není o akreditačních spisech a formálních pravidlech. Za mnohem důležitější považujeme, aby vyučující na fakultách uměli dobře reflektovat, jak se jim daří přispívat k tomu, aby budoucí učitelé uměli plně rozvíjet potenciál všech svých žáků.. Za klíčovou považujeme také vlastní ochotu kontinuálně se vzdělávat a učit se skrze sdílení s dalšími odborníky z jejich oblasti.
Zástupci děkanů všech českých fakult připravujících učitele dnes spolu s ministrem školství Robertem Plagou podepsali Memorandum o podpoře reformy přípravy učitelů v ČR. Jeho cílem je proměna vzdělávání budoucích učitelů tak,...
Obsah pro Vás připravujeme!!!
Obsah pro Vás připravujeme!!!
Na této stránce naleznete důležité dokumenty související s Kompetenčním rámcem absolventa a absolventky učitelství, tzn. samotný Kompetenční rámec, Průvodce implementací KRAAU, Oborově specifické kompetenční rámce (OSKR) a výsledky Národního šetření učitelských kompetencí.
Kompetenční rámec absolventa a absolventky učitelství vznikl jako jeden z výsledků spolupráce fakult připravujících učitele s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy na Reformě pregraduální přípravy učitelů a učitelek v ČR (více viz edu.cz/pregradual ). Jedná se o dokument, který popisuje profesní kompetence, jimiž má být vybaven každý absolvent a každá absolventka vzdělávacího programu vedoucího ke kvalifikaci učitele.
Obsah pro Vás připravujeme.
Obsah pro Vás připravujeme.
Ministerstvo s fakultami připravujícími učitele také každý rok vyhodnocuje pomocí dotazníkového šetření s názvem Národní šetření učitelských kompetencí začínajících učitelek a učitelů, do jaké míry se daří připravovat studenty učitelství v souladu s Rámcem. Fakulty připravující učitele i ministerstvo tak získávají důležitou zpětnou vazbu.
V souvislosti s proměnou kvalifikačního studia pedagogiky ministerstvo ve spolupráci s poskytovateli těchto studií zjišťuje, jak studium vnímají jeho účastníci a účastnice. Šetření se zaměřuje na jejich motivace a na sebehodnocení ve vybraných učitelských kompetencích, a to na začátku a na konci studia.
Zdroj: MŠMT 2025. Dostupné online: webu MŠMT.
Na základě opatření uvedených v příslušném Dlouhodobém záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky v rámci kapitoly „Strategie dalšího rozvoje sítě škol a školských zařízení“ v podkapitole Střední vzdělávání zveřejňuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy přehled nezaměstnanosti čerstvých absolventů oborů vzdělání s výučním listem podle skupin oborů v jednotlivých krajích za období let 2021-2025. Datový soubor naleznete níže ke stažení.
Pro jednotlivé kraje je v tabulkách uvedena celková míra nezaměstnanosti absolventů oborů vzdělání s výučním listem za období posledních pěti let a dále míra nezaměstnanosti těchto absolventů podle skupin oborů. Poslední sloupec představuje průměrnou nezaměstnanost absolventů, která byla vypočtena jako průměrné procento nezaměstnanosti v předchozích pěti letech.
Při výpočtu míry nezaměstnanosti čerstvých absolventů škol na krajské úrovni jsou počty absolventů i nezaměstnaných absolventů – uchazečů o zaměstnání vztaženy ke školám v kraji, v němž vystudovali. Míra nezaměstnanosti absolventů škol v kraji je definována jako podíl počtu nezaměstnaných absolventů škol v kraji (bez ohledu na to, v kterém kraji ČR jsou evidováni na úřadu práce) k počtu absolventů, kteří se připravovali na školách v daném kraji. Prázdné buňky v tabulkách níže odpovídají nulovému počtu absolventů. Hodnoty 0,00 % představují nulovou nezaměstnanost absolventů.
Poděkování patří zaměstnancům Národního pedagogického institutu České republiky, se kterými byla výsledná data o nezaměstnanosti v tomto dokumentu MŠMT společně zpracována.
V průběhu jara a na začátku léta 2025 proběhla série setkání 13 krajských platforem spolupráce v rámci projektu Střední článek podpory Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy (SČP). Cílem těchto setkání bylo podpořit aktéry vzdělávání v regionech, sdílet zkušenosti, dobré praxe, vzájemně se koordinovat a formulovat konkrétní doporučení ke zlepšení školního prostředí i řízení škol. Každé setkání se věnovalo specifickým tématům podle aktuálních potřeb daného kraje – od školního stravování a podpory pohybu až po rizikové chování a právní ochranu pedagogů.
1. Duševní zdraví a bezpečnost ve školách
Napříč kraji – například v Moravskoslezském, Jihomoravském, Plzeňském kraji a v Praze – se diskutovalo o duševním zdraví žáků, nárůstu krizových situací a nedostatečné síti podpůrných služeb. Upozorněno bylo na zhoršující se zdravotní stav dětí, narůstající případy psychických poruch a onemocnění, chybějící odborníky a dlouhé čekací lhůty. Významnou výzvou je také právní nejistota pedagogů při řešení krizových situací, absence jasných metodických návodů a potřeba posílení školních poradenských týmů.
2. Školní stravování a udržitelnost
V Jihočeském, Královéhradeckém a Libereckém kraji zazněla témata modernizace školního stravování, plnění nových nutričních pravidel, udržitelnost a ekologická přívětivost jídelen a využívání regionálních potravin. Školy sdílely příklady úspěšné proměny kuchyní, propojení s výukou i zapojení dětí. Diskutovalo se také o překážkách, jako je nedostatek personálu či vysoká administrativa, a padly návrhy na zlepšení podpory ze strany zřizovatelů. Neméně aktuální byly diskuze s odborníky, kteří se podílejí na tvorbě novelizace vyhlášky o školním stravování.
3. Podpora fyzické aktivity dětí a wellbeing
Olomoucký kraj zdůraznil alarmující úbytek pohybové aktivity u dětí. Byl představen výzkum z Národní zprávy o pohybové aktivitě a příklady dobré praxe jako projekt „Svišti v pohybu“. Jako příklad dobré praxe byly uvedeny aktivity kraje, který se zaměřuje také na celkové zdraví a wellbeing ve školách, včetně zapojení místních komunit do podpory pohybu a zdravého životního stylu.
4. Práce s rizikovým chováním žáků a digitální bezpečnost
Ve Zlínském kraji se platforma věnovala rizikovému chování žáků v souvislosti s moderními technologiemi. Účastníci – včetně zástupců školních parlamentů – zdůraznili nutnost prevence, informačních kampaní, dnů bez obrazovek, podpory třídnických hodin a multidisciplinární spolupráce. Padly i návrhy na legislativní změny, například umožnit zavést ochranná opatření bez souhlasu rodičů nebo upravit odpovědnosti škol a zákonných zástupců.
5. Sociální znevýhodnění a vzdělávací neúspěch
V Karlovarském, Ústeckém a Plzeňském kraji se otevřela témata sociálního znevýhodnění, prevence školního neúspěchu a absence školní docházky. Ústecký kraj představil metodiku doc. Němce pro jednotnou identifikaci ohrožených žáků. V Litvínově funguje efektivní mezioborová spolupráce obce, škol, neziskových organizací a policie, která byla inspirací pro ostatní účastníky. V Plzeňském kraji proběhlo podrobné mapování předčasných odchodů ze vzdělávání a nedokončování povinné školní docházky, stejně jako mapování fungování školních poradenských pracovišť, které mají sloužit právě jako systémový nástroj podpory pro žáky, rodiče i pedagogy a další zaměstnance škol.
6. Problémové chování a právo ve školní praxi
Praha, Středočeský kraj i Plzeňský kraj otevřely důležitou diskuzi o právní ochraně škol. Upozorněno bylo na limity současné legislativy při řešení extrémního chování žáků, verbální agrese nebo neochoty rodičů spolupracovat. Doporučeno bylo vést důslednou dokumentaci jednání, posílit školní řády a školit pedagogy v právním rámci a schopnosti komunikace a řešení krizových a konfliktních situací. V Praze se diskutovala i nutnost řešit problematickou distribuci kapacit ve speciálních školách a systémově podpořit využívání těchto odborných kapacit např. zavedením krajové spádovosti.
7. Střídavá péče a školy
V Pardubickém kraji se aktéři věnovali do hloubky tématu střídavé péče a náročným situacím, do kterých se školy a pedagogové často dostávají, když vzdělávají děti ve střídavé péči. Téma, které se objevovalo často i v dalších krajích. Zdůrazněna byla neutrální role školy, která se nemá nechat vtáhnout do problému rodin, ale má se zaměřovat na podporu, vzdělávání a rozvoj dítěte v rámci svých kompetencí. Škola nemůže přebírat rodičovskou zodpovědnost a má aktivně spolupracovat s dalšími institucemi a orgány státu, pokud situace její kompetence přesahuje. Součinnost je však žádoucí skrze školní poradenské pracoviště a další možnosti podpory pedagogických i nepedagogických pracovníků, které škola má.
Napříč regiony se opakovaly tyto klíčové výzvy:
Týmy regionální podpory ve všech krajích budou:
Platformy ukázaly, že problémy jsou sice mnohdy složité, ale řešení existují – často už se odehrávají v praxi jednotlivých škol a obcí. Smysluplná změna přichází skrze spolupráci, sdílení a koordinované kroky – řešením konkrétních problémů a promyšlenými změnami systému.
Kvalitní a dostupné předškolní vzdělávání je v současnosti jedním z klíčových témat, která řeší nejen školy a zřizovatelé, ale také obce v celé republice. Od září 2026 bude jejich novou povinností zajistit místa v předškolním vzdělávání i pro děti od dvou let. Jak tuto změnu uchopit systémově, legislativně správně a přitom efektivně? Právě tomu se věnovala odborná konference „Dětské skupiny při mateřských školách – záruka kvality pro obce i rodiče“, kterou Střední článek podpory uspořádal 24. června 2025 ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí.
Konferenci zahájil ministr školství Mikuláš Bek. Ve svém vystoupení zdůraznil význam rozšiřování předškolní péče a označil dětské skupiny při mateřských školách za cestu, jak zvýšit dostupnost služeb tam, kde chybí kapacity. Během jednotlivých bloků zazněly příklady dobré praxe, sdílení zkušeností z terénu i konkrétní doporučení, jak tuto formu péče zavést či rozvíjet v praxi.
Na konferenci následně navázala také reportáž České televize, která téma zpracovala ve zpravodajství ČT24. Reflektovala nejen legislativní změny, ale i potřeby obcí a možnosti, které nový systém přináší. Dětské skupiny při mateřských školách vnímá jako praktický a legislativně podložený model, který obcím pomůže plnit novou povinnost kvalitně a včas.
Reportáž České televize je dostupná zde:
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/predskolni-vzdelavani-jako-dulezity-pilir-obce-se-chystaji-na-novou-povinnost-362882
Více informací, včetně záznamu jednotlivých bloků konference, najdete na stránce:
https://edu.gov.cz/konference-detske-skupiny-pri-materskych-skolach-zaruka-kvality-pro-obce-i-rodice/
Učitelé a pedagogičtí pracovníci ve všech druzích škol mají v procesu vzdělávání zcela zásadní a nenahraditelný význam. Ovlivňují, zda budoucí generace budou schopné plně rozvíjet svůj potenciál, zda budou efektivně komunikovat, vzájemně spolupracovat a učit se nové věci. Ve školách jsou zapotřebí dobře připravení a motivovaní učitelé, kteří jsou ve své profesi spokojeni a dovedou vytvářet kvalitní a spravedlivé učební prostředí pro své žáky. Aby byl celý systém regionálního školství nejen udržitelný, ale navíc se jeho kvalita zvyšovala, je nezbytné věnovat pozornost jejich pregraduální přípravě a začínajícím učitelům. Školy navíc potřebují také schopné ředitele a kvalitní pedagogické vedení. Jako prostor pro prezentaci dostupných dat o učitelích v jednotlivých etapách jejich profesní kariéry, ale také pro navázání kontaktů a spolupráce jsme 7. odborný panel projektu IPs DATA, který se uskutečnil 18. 6. 2025 na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, věnovali právě problematice Pedagogičtí pracovníci a jejich příprava. Diskuse se účastnili zástupci mnoha různých organizací, které se touto oblastí zabývají. Hlavními tématy odborného panelu byly: 1. pregraduální příprava učitelů, 2. začínající učitelé a 3. podpora dalšího vzdělávání pedagogů v průběhu jejich kariéry.
Pohled do sálu v době konání 7. odborného panelu projektu IPs DATA.
Odborný panel zahájil Václav Jelen, vrchní ředitel sekce informatiky, statistiky a analýz. Ve svém projevu zdůraznil význam učitelů pro motivaci žáků. Ocenil také význam pedagogických fakult při přípravě budoucích učitelů.
Václav Jelen, vrchní ředitel sekce informatiky, statistiky a analýz (uprostřed), zahajuje 7. odborný panel projektu IPs DATA.
Jako první vystoupila analytička IPs DATA Markéta Molinek s příspěvkem zaměřeným na data o studentech a absolventech učitelství na vysokých školách. Hlavní prezentované poznatky jsou:
Na prezentovaná data navázala Jana Fikrlová z oddělení podpory pracovníků v regionálním školství MŠMT, která přítomné seznámila s Kompetenčním rámcem absolventa a absolventky učitelství a také s některými výsledky Národního šetření učitelských kompetencí absolventek a absolventů a začínajících učitelek a učitelů 2024 realizovaného MŠMT:
Třetím prezentujícím byl Jan Koucký z Pedagogické fakulty UK, který ve svém příspěvku prezentoval projekci poptávky a nabídky učitelů do roku 2035. Momentálně probíhá projekt Technologické agentury ČR, ve kterém jsou řešena tři témata – důvody, proč je méně učitelů a studentů učitelství, projekce poptávky a nabídky učitelů a efektivita učitelů a jejich přidaná hodnota:
Po jednotlivých prezentacích následovala panelová diskuse, které se zúčastnili Matouš Bořkovec (MŠMT), Veronika Laufková (Pedagogická fakulta UK), Linda Šimková (studentka Pedagogické fakulty MUNI Brno) a Petra Mazancová (Učitelská platforma). Tématem diskuse byly otázky zaměřené na to, co v současném systému pregraduální přípravy učitelů funguje dobře, a co by se mohlo nebo mělo změnit. Přítomní se shodli na nutnosti dlouhodobé a systémové spolupráce všech aktérů (zejména MŠMT, učitelů z terénu a pedagogických fakult), zejména pokud jde o podporu uvádějících učitelů, zvyšování kompetencí absolventů a začínajících učitelů, především v oblasti komunikace s kolegy učiteli nebo rodiči, ale i v péči o duševní zdraví.
Diskuse k 1. bloku 7. odborného panelu projektu IPs DATA.
Jako první v tomto bloku vystoupila opět analytička IPs DATA Markéta Molinek s příspěvkem zaměřeným na data o počtech začínajících učitelů a jejich vývoji. Hlavní prezentované poznatky jsou:
Dalším prezentujícím byl Libor Juhaňák z oddělení podpory pracovníků v regionálním školství MŠMT, který přítomné seznámil s vybranými výsledky Národního šetření učitelských kompetencí absolventek a absolventů a začínajících učitelek a učitelů 2024 realizovaného MŠMT. Národní šetření učitelských kompetencí zmapovalo kromě hodnocení samotných kompetencí také průběh adaptačního období začínajících učitelů. Sledovanými oblastmi byly přidělení uvádějícího učitele a plán adaptace, četnost setkávání a realizace vybraných aktivit a hodnocení spolupráce s uvádějícím učitelem. Z výsledků šetření je možné uvést:
S dalším příspěvkem, který byl zaměřený na systémovou podporu začínajících učitelů, vystoupila Romana Lisnerová, obsahová garantka tohoto programu za NPI ČR:
Po jednotlivých prezentacích následovala opět panelová diskuse, které se zúčastnili Matouš Bořkovec (MŠMT), Romana Lisnerová (NPI ČR), Hana Kuzníková (Začni učit), Jarmila Čechová (Učitel naživo), Marie Anna Hanzalová a Zuzana Janovová (začínající učitelka a její uvádějící učitelka z gymnázia Na Zatlance). Tématem diskuse bylo adaptační období a podpora uvádějících učitelů. Přítomní se shodli na tom, že role uvádějícího učitele není vydefinována ve smyslu, jaké má mít tento učitel dovednosti. Částečná shoda panuje i v potřebě určitého legislativního ukotvení této pozice. V tomto ohledu by měla existovat paralela s pozicí provádějícího učitele. Konsensus byl patrný i v otázce předávání zkušeností učiteli, kteří sami měli v minulosti svého uvádějícího učitele – „někdy je potřeba vrátit tu podporu, která byla učitelům předtím poskytnuta.“
Diskuse ke 2. bloku 7. odborného panelu projektu IPs DATA.
První příspěvek v rámci tohoto bloku přednesla analytička IPs DATA Silvie Příhodová. Představila typického českého učitele/učitelku z pohledu věkové a vzdělanostní struktury v letech 2019 a 2024. Hlavní prezentované poznatky jsou:
Dalším prezentujícím byl Libor Klement z ČŠI, který se zabývá mezinárodními šetřeními. Obsahem jeho příspěvku byly vybrané výsledky z mezinárodního šetření TIMSS (Trends in International Mathematics and Science Study):
Třetím přednášejícím byla Klára Harvánková z Ústavu pedagogických věd Filosofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Tématem jejího příspěvku byla podpora pracovní schopnosti učitelů ZŠ a SŠ:
S dalším příspěvkem vystoupil Matouš Bořkovec, vedoucí oddělení podpory pedagogických pracovníků v regionálním školství MŠMT, který se zaměřil na kariérní systém učitelů:
Závěrečné panelové diskuse, která se zaměřila na zjišťování potřeb učitelů, se zúčastnili Matouš Bořkovec (MŠMT), Veronika Laufková (Pedagogická fakulta UK), Petra Mazancová (Učitelská platforma), Jarmila Čechová (Učitel naživo) a Klára Harvánková (FF MUNI). Přítomní se shodli na tom, že je nutná podpora průběžného vzdělávání učitelů i ředitelů, a to zapojením všech relevantních aktérů (školy, akademická sféra, MŠMT). Důležité je také vytvářet pozitivní obraz školství v médiích, využívat k tomu inspirativní praxi. Ještě více by se měla využívat dostupná data, na jejichž základě by se nastavil plán aktivit. Tím by bylo ještě více umožněno činit následně kvalifikovaná rozhodnutí.
Na závěr 7. odborného panelu poděkovala Hana Jelínková, hlavní projektová manažerka IPs DATA, všem účastníkům za projevený zájem o toto téma a za velmi vyváženou diskusi, která se nevyhýbala ani problémům v podpoře pedagogů. Pozitivně ohodnotila množství dat, které k danému tématu existují, a o která se lze při rozhodování opírat.
K 7. odbornému panelu byla také vydána na webu MŠMT tisková zpráva.
S tématem 7. odborného panelu souvisí také zpracovaná analytická zpráva Základní výstupy z mimořádného šetření ke stavu zajištění výuky učiteli v MŠ, ZŠ, SŠ a VOŠ (vydaná po konání odborného panelu na konci června 2025).
Pro více informací navštivte webovou stránku projektu IPs DATA nebo pište projektovému týmu na e-mail: ips.data@gov.msmt.cz. Pro nejaktuálnější informace o aktivitách projektu doporučujeme vstoupit do skupiny IPs DATA na Facebooku.
Realizace výše zmíněného odborného panelu je financovaná z projektu z projektu „Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR“ (IPs Datová politika), reg. č. CZ.02.02.XX/00/22_005/0002901.“
Praha, 11. června 2025 - Podívejte se na sérii reportáží ze škol, kde se daří pracovat se žáky se sociálním znevýhodněním. Naleznete v nich konkrétní nástroje, které jim fungují.
Více informací naleznete v článku na webu zapojmevsechny.cz
Národní pedagogický institut ČR realizuje od ledna 2024 v rámci Národního plánu obnovy projekt NPO 3.1 – AIDIG, jehož cílem je rozvoj digitálních kompetencí učitelů všech stupňů škol. Projekt staví na evropském kompetenčním rámci DigCompEdu a reaguje na výzvy spojené s nástupem generativní umělé inteligence, kyberbezpečností či mediální gramotností. Učitelům nabízí cílené vzdělávací programy a metodickou podporu, které jim pomohou lépe připravit žáky na digitální budoucnost.
Propojení umělé inteligence (AI) a revizí rámcových vzdělávacích programů (RVP) představuje zásadní krok směrem k modernizaci českého školství. Zatímco AI přináší pro pedagogy nové možnosti personalizovaného učení a možnost rychlejšího zvládnutí rutinních povinností, revize RVP vytvářejí prostor pro začlenění těchto technologií do výuky systémově a smysluplně. Obě oblasti se tak vzájemně doplňují – AI může pomoci naplnit cíle nových kurikulárních dokumentů, které kladou důraz na rozvoj digitálních kompetencí, kritického myšlení a schopnosti pracovat s informacemi.
V souvislosti s tzv. malou revizí RVP došlo k zavedení nové klíčové digitální kompetence a k novému pojetí vzdělávací oblasti (oboru) Informatika. Na tyto změny nyní navazuje tzv. velká revize RVP pro předškolní (PV) a základní vzdělávání (ZV), která mimo jiné klade důraz na systematičtější integraci klíčové digitální kompetence napříč všemi vzdělávacími oblastmi a taktéž i do průřezových témat.
RVP ZV se na problematiku umělé inteligence zaměřuje ve vzdělávacích oblastech a průřezových tématech, například:
K dosažení stanovených cílů a očekávaných výsledků učení v rámci RVP ZV je taktéž zapotřebí průběžně vzdělávat a metodicky podporovat učitele i vedení škol. Právě digitální kompetence učitelů jsou stěžejním předpokladem pro jejich kvalitní plnění. Nejenom z tohoto důvodu byla zahájena realizace projektu NPO 3.1 – AIDIG.
Na základě výzvy Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) realizuje Národní pedagogický institut (NPI ČR) v období od 1. 1. 2024 do 31. 1. 2026 projekt NPO 3.1 – AIDIG, financovaný z Národního plánu obnovy, komponenty 3.1 Inovace ve vzdělávání v kontextu digitalizace. Projekt se opírá o evropský rámec digitálních kompetencí pedagogických pracovníků DigCompEdu a je zaměřen na témata AI ve výuce, kyberbezpečnost, mediální výchova a dezinformace, digitální wellbeing a digitální pedagogický leadership. Cílem je podpořit rozvoj digitálních kompetencí učitelů na všech stupních škol a taktéž efektivní využívání digitálních technologií ve výuce.
V návaznosti na projekt NPO 3.1 – AIDIG byla MŠMT vyhlášena další výzva za účelem bezplatné přípravy vzdělávacích aktivit (kurzů) a jejich následné poskytnutí pedagogickým pracovníkům k rozvoji jejich digitálních kompetencí dle evropského rámce DigCompEdu v souladu s metodickou podporou poskytovanou NPI ČR. Oprávněnými žadateli byly příspěvkové organizace územních samosprávných celků zřízené za účelem dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků.
Lektoři těchto kurzů mají k dispozici od NPI ČR metodickou podporu, a především nově zpracované výukové materiály, které vznikly díky finančním prostředkům z projektu NPO 3.1 – AIDIG, např. DigCompEdu kuchařka. Aktuální nabídka kurzů je dostupná v části Digitalizace vzdělávání na mojeedu.npi.cz.
Cílem projektu NPO 3.1 – AIDIG je přispět k rozvoji digitálního vzdělávání na školách v souladu se Strategií vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ zajištěním komplexní podpory pedagogických pracovníků. Školám jsou bezplatně nabízeny webináře a školení, včetně workshopů (AI-sborovny a KYBER-sborovny). Kompletní nabídka vzdělávacích kurzů a metodických materiálů je dostupná na mojeedu.npi.cz.
|
Anna Stočesová Martinková (anna.stocesova@msmt.gov.cz) vedoucí Oddělení podpory digitální vzdělávání, odbor předškolního a základního vzdělávání Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR |
 |
Gabriela Libová (Gabriela.Libova@msmt.gov.cz) Oddělení podpory digitální vzdělávání, odbor předškolního a základního vzdělávání Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR |
Tento metodický dokument se zaměřuje na postupy a přístupy k analýze projekce počtu osob a dětí v mateřských školách na úrovni obcí s rozšířenou působností (ORP) s výhledem do roku 2035. Cílem je poskytnout návod, jak systematicky vyhodnotit demografický vývoj, jeho dopad na předškolní zařízení a možnosti naplnění či nedostatečnosti kapacit mateřských škol. Dokument popisuje metodologii sběru dat, modelování budoucího vývoje a strukturu výstupních ukazatelů. Samotné výsledky projekcí a jejich analýza jsou zpracovány samostatně ve formě interaktivní webové mapové aplikace pro vizualizaci predikce demografických dat pomocí software ArcGIS.
Odkaz na webovou mapovou aplikaci pro vizualizaci predikce demografických dat
Financováno z projektu z projektu „Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR“ (IPs Datová politika), reg. č. CZ.02.02.XX/00/22_005/0002901.“
Na této stránce naleznete analýzu Základní výstupy z mimořádného šetření ke stavu zajištění výuky učiteli v MŠ, ZŠ, SŠ a VOŠ, kterou Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) připravilo v rámci projektu „Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR“. Tato analýza přináší základní výstupy z Mimořádného šetření ke stavu zajištění výuky učiteli v mateřských, základních, středních a vyšších odborných školách realizovaného MŠMT v období od 22. 4. 2025 do 12. 5. 2025. Dotazník vyplnilo 99,7 %, tj. celkem 8.694 škol. Více se dočtete v analytické zprávě ke stažení níže.
Šetření probíhalo mezi mateřskými, základními, středními a vyššími odbornými školami. Zúčastnilo se ho 8 694 škol, což představuje 99,7 % všech škol regionálního školství. Informace byly získány o 177 734 učitelích, kteří v těchto školách působí. Ve snaze o snížení administrativní zátěže vedení škol mohli učitelé vyplňovat dotazníky přímo sami za sebe. Této možnosti využilo 29 % z nich.
Zjištěná čísla neukazují jen aktuální stav, ale především budoucí potřeby škol. Nejde tedy o přesný počet chybějících učitelů, ale o tzv. poptávané kapacity – například místa po učitelích odcházejících do důchodu nebo pro plánované rozšíření výuky.
Průměrný věk učitelů je 47,4 roku, přičemž mezi ženami a muži není výrazný rozdíl. Muži tvoří přibližně pětinu učitelského sboru. Z regionálního pohledu mají nejstarší učitele školy v Karlovarském kraji, nejmladší pak v Jihomoravském.
Kvalifikaci požadovanou zákonem splňuje 89,6 % učitelů, přičemž 68,7 % má vysokoškolské magisterské vzdělání. Od roku 2019, kdy bylo šetření realizováno naposledy, došlo k poklesu podílu učitelů, kteří mají odbornou kvalifikaci (z 93,4 % na současných 89,6 %). Největší podíl kvalifikovaných učitelů působí v kraji Zlínském (95,1 %) a nejméně kvalifikovaní jsou učitelé v kraji Středočeském a v Praze (jen 82,6 % a 83,4 %).
Důležitým tématem zůstává také rozdíl mezi kvalifikací a aprobací. Učitel může být sice kvalifikovaný, ale nemusí učit předměty, na které byl odborně připraven. Právě nedostatek aprobovaných učitelů je dnes patrný zejména ve vybraných oborech/předmětech, například chemii, fyzice, matematice, informatice či cizích jazycích. Tato potřeba se liší podle krajů, ale opakuje se napříč republikou.
Například na druhém stupni ZŠ má 70,5 % učitelů aprobaci pro výuku předmětu, který vyučují. V největší míře probíhá aprobovaná výuka v českém jazyce, přírodopisu a matematice. V nejmenší míře pak probíhá aprobovaná výuka v mediální výchově, pracovních činnostech, v oblastech člověk a svět práce a výchova ke zdraví a v informatice, přičemž z těchto předmětů je patrná vyšší poptávka po učitelích především v případě informatiky. V rámci všeobecných předmětů na středních školách pak má 87,9 % učitelů aprobaci pro výuku předmětů, které vyučují. Aprobovaná výuka probíhá v českém jazyce, dějepisu, zeměpisu, přírodopisu, chemii, matematice a ve výuce němčiny, ruštiny, francouzštiny a polštiny. V nejmenší míře probíhá aprobovaná výuka ve stejných předmětech jako v případě 2. stupně základní školy.
Analýza obsahuje manažerské shrnutí a 8 kapitol:
Více se dočtete v analytické zprávě ke stažení níže.
Financováno z projektu z projektu „Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR“ (IPs Datová politika), reg. č. CZ.02.02.XX/00/22_005/0002901.“
Zdroj: MŠMT 2025. Odkaz: Mimořádné šetření MŠMT: Kde a jaké učitele školy potřebují?, MŠMT ČR.
Změny, které přináší připravovaná novela školského zákona, se dotknou škol i jejich zřizovatelů. Odbornou debatu s představiteli MŠMT připravil Střední článek podpory jako součást své metodické a informační podpory pro školy a obce. Záznam je nyní dostupný online a nabízí přehled klíčových témat i výklad jejich dopadů do praxe.
V prvním bloku debaty zazněly informace k plánovanému slučování škol, novému pojetí školských právnických osob, změnám v konkurzních řízeních, úpravám pravomocí školských rad nebo výchovných opatření. Věnovali jsme se také oblasti hodnocení žáků a dalším legislativním úpravám s dopadem na vedení škol i jejich pedagogické pracovníky.
Druhý blok byl zaměřen na přijímací řízení, kombinovanou výuku, změny v oblasti praktického a duálního vzdělávání a další navrhované úpravy, které se týkají středního a vyššího odborného školství. Zazněly rovněž informace o plánovaných změnách v rámcových vzdělávacích programech a o možnostech zapojení škol.
Záznam celé debaty je trvale ke zhlédnutí zde: https://www.youtube.com/live/WB3UTzIGZJE
Časy pro sledování konkrétních témat:
Podrobné informace k navrhované novele školského zákona najdete na stránkách:
Změny legislativy v souvislosti s novelou školského zákona
Debata přináší přehled nejdůležitějších návrhů změn a jejich souvislostí. Záznam je určen školám i zřizovatelům – pro lepší orientaci v tématech, která se jich bezprostředně týkají.
Střední článek podpory je připraven věnovat se těmto změnám intenzivně i v následujících měsících – a to formou metodické, informační i konzultační podpory v terénu. Ředitelům škol i zřizovatelům bude k dispozici při zavádění změn do praxe, od orientace v legislativě až po konkrétní kroky při slučování škol nebo nastavování nové organizace řízení.
Střední článek podpory uspořádal 24. června 2025 v Praze konferenci s názvem „Dětské skupiny při mateřských školách – záruka kvality pro obce i rodiče“. Akci slavnostně zahájil ministr školství, mládeže a tělovýchovy Mikuláš Bek, který ve svém úvodním slovu zdůraznil význam dostupné a kvalitní předškolní péče pro zdravý rozvoj dětí i podporu rodičů a obcí.
Konference, pořádaná ve spolupráci MŠMT, MPSV a UNICEF nabídla tři tematické bloky, ve kterých vystoupili zástupci ministerstev, samospráv, odborných organizací i školské praxe.
V prvním bloku vystoupili Michal Černý (MŠMT), Jiřina Kunášková (MPSV) a Martin Pikous (Ministerstvo vnitra), kteří představili nové legislativní povinnosti obcí v oblasti zajištění péče o nejmenší děti. Mluvili o možnostech naplňování těchto povinností, fungování mateřských škol i dětských skupin a výhodách jejich propojení. Součástí byla také diskuse o aktuálním fenoménu tzv. „spádové turistiky“ a věkových hranicích pro přijetí do MŠ a DS.
Druhý blok se věnoval praktickým otázkám provozu dětských skupin při mateřských školách. Michal Černý a Matěj Zýka (MŠMT), Jiřina Chlebovská (MPSV), Martin Pikous (MV ČR) a Jiří Beneš, starosta Přerova nad Labem, diskutovali o organizačních a právních aspektech integrace dětských skupin do činnosti škol. Zmínili také financování, personální zajištění a právní náležitosti.
Závěrečný blok konference se zaměřil na kvalitu péče, evaluaci a mezisektorovou spolupráci. Vystoupili Lucie Plešková (UNICEF), Petra Martinovská (MŠMT), Jiřina Kunášková a Jiřina Chlebovská (MPSV), Irena Borkovcová (Česká školní inspekce), Pavel Novák (starosta Tučap) a Soňa Hronová (ředitelka MŠ a ZŠ Tučapy). Představen byl také dvouletý projekt „Vytvoření komplexního monitorovacího a evaluačního rámce pro předškolní vzdělávání a péči v ČR“, financovaný Evropskou unií a realizovaný UNICEF ve spolupráci s Evropskou komisí.
Celý videozáznam: https://youtu.be/8FcBRFTRhr8
Časy pro sledování konkrétních bloků
Mapa aktivit školy
Dětské skupiny | MPSV
Monitorovací a evaluační rámec pro předškolní vzdělávání a péči v ČR
Kvalitní škola Metodický portál ČŠI
Projekt IT Fitness Test, kterému Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy poskytlo pro letošní ročník záštitu, nabízí žákům, studentům, učitelům i veřejnosti opětovnou možnost bezplatného zjištění úrovně svých digitálních dovedností prostřednictvím online testů. Pro získání certifikátu a zapojení se do souhrnných statistik je však nutné absolvovat test do 30. června 2025.
IT Fitness Test představuje nejkomplexnější způsob testování digitálních dovedností žáků a studentů v zemích V4. Ověřuje praktické dovednosti v několika tematických oblastech:
Letošní novinkou je IT Test Master – speciální pokročilejší verze testu, jenž je určena pro respondenty, kteří dokončili jednu ze základních verzí testu – pro základní nebo střední školy. Testy jsou dostupné v českém, slovenském, polském, maďarském, ukrajinském a anglickém jazyce.
Test je možné absolvovat po předchozí registraci na webu https://itfitness.eu/cs. Po jeho úspěšném dokončení obdrží každý účastník elektronický certifikát s dosaženým skóre. Pro učitele a koordinátory testování je na tomto webu k dispozici také Manuál pro pedagogy nabízející praktické rady, jak test efektivně využít ve výuce.
V České republice se na organizaci probíhajícího čtvrtého ročníku podílí partneři z řad expertních dobrovolníků Česko Digital nebo Asociace pro aplikovaný výzkum v IT, z. s. (AAVIT).
|
Anna Stočesová Martinková (anna.stocesova@msmt.gov.cz) vedoucí Oddělení podpory digitální vzdělávání, Odbor předškolního a základního vzdělávání Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy |
Praha, 5. srpna 2025 – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) pokračuje v podpoře škol, které vzdělávají děti a žáky s dočasnou ochranou z Ukrajiny. V průběhu podzimu 2025 bude tato podpora zajištěna formou cíleného financování adaptačních a integračních aktivit ve školách s nejvyšším podílem ukrajinských dětí. Od 1. ledna 2026 ministerstvo zavede nový systém, který podpoří zejména nově příchozí děti a zároveň promítne složení žákovské populace do tzv. indexace, tedy nového modelu spravedlivého financování škol.
Děti s dočasnou ochranou mají i nadále nárok na bezplatnou jazykovou přípravu až do výše 400 hodin ročně. Tato jazyková podpora je zajištěna systémově, prostřednictvím krajských úřadů, a probíhá přímo ve školách podle jednotné metodiky schválené MŠMT.
Ve 2. pololetí roku 2025 MŠMT poskytne školám příspěvek ve výši 5 062 Kč na dítě s dočasnou ochranou. Tato podpora je určena výhradně pro školy, které splní podmínky: vzdělávají alespoň 10 ukrajinských žáků a zároveň tvoří tito žáci nejméně 20 % z celkového počtu žáků školy. Tímto opatřením se podpora zaměřuje na školy, kde je míra zatížení integrací nejvyšší. Finanční prostředky mohou být využity na personální posílení, činnosti související s adaptací a integrací žáků, pomůcky, tlumočení nebo metodické poradenství.
Díky tomuto opatření bude v měsících září až prosinec 2025 podpořeno přibližně 3 000 ukrajinských dětí ve 34 školách.
Od ledna 2026 začne být v rámci nového financování regionálního školství plně využíván princip tzv. indexace škol. Tento nástroj umožňuje zohlednit ve financování škol i sociální a jazykovou náročnost vzdělávacího prostředí. Školy, které vzdělávají větší podíl dětí s jazykovou bariérou, včetně cizinců a dětí s dočasnou ochranou, tak automaticky obdrží více finančních prostředků na zajištění kvalitního vzdělávání – a to bez nutnosti administrativního dokládání žádostí o mimořádnou podporu.
Zároveň chce MŠMT cílit podporu na nově příchozí žáky s dočasnou ochranou. Tato změna reflektuje skutečnost, že většina ukrajinských dětí je již úspěšně zapojena do výuky, ovládá český jazyk a nepotřebuje intenzivní systémovou podporu. O to větší pozornost a kapacity budou soustředěny na děti, které se do školního prostředí teprve začleňují.
„Od ledna 2026 chceme nastavit nový model podpory, který bude efektivní, adresný a bude reflektovat aktuální potřeby. Většina ukrajinských žáků je dnes úspěšně integrovaná, a proto přesouváme těžiště pomoci na ty, kteří přicházejí nově. Zároveň spouštíme indexaci, která spravedlivě promítne jazykovou a sociální náročnost škol do jejich financování,“ uzavírá ministr školství Mikuláš Bek.
Významnou metodickou a praktickou podporu zajišťuje školám Národní pedagogický institut ČR (NPI). Ten poskytuje pedagogickým pracovníkům a vedení škol vzdělávání, metodické materiály, tlumočnické a překladatelské služby a odbornou pomoc prostřednictvím adaptačních koordinátorů, kteří pomáhají nově příchozím dětem při nástupu do školy.
Vedle toho působí v terénu mobilní týmy MŠMT s podporou UNICEF. Ty se zaměřují na oblasti s vyšší koncentrací ukrajinských žáků a poskytují přímou pomoc školám, zřizovatelům i rodinám. Mezi těmito týmy je například skupina věnující se segregovaným třídám a školám, tým pro nescholarizované děti v Praze a týmy pro duševní zdraví a kariérové poradenství, které působí ve všech krajích.
MŠMT děkuje všem školám, zřizovatelům a pedagogům za jejich mimořádné nasazení v uplynulých letech.
Videozáznam INFOSERVISU speciál je k dispozici od 20. června 2025 od 16 hodin. Změny, které přináší připravovaná novela školského zákona, se dotknou škol i jejich zřizovatelů. Odbornou debatu s představiteli MŠMT připravil Střední článek podpory jako součást své metodické a informační podpory pro školy a obce. Záznam je nyní dostupný online a nabízí přehled klíčových témat i výklad jejich dopadů do praxe.
V květnu 2025 převzalo v rámci projektu Aktivní škola v JMK dvacet škol zlaté a stříbrné certifikáty, které jim udělují titul Aktivní škola. Cílem tohoto projektu je zejména zlepšení podmínek pro spontánní pohybové aktivity v průběhu školního dne a - ve spojení s odbornou edukací v oblasti zdravého životního stylu - přispění k lepšímu zdraví a aktivnímu životnímu stylu žáků, učitelů a potažmo i rodičů. Nezbytným předpokladem pro realizaci projektu byl podpis memoranda v červenci 2024 o spolupráci mezi partnery: Jihomoravský kraj, Fakulta sportovních studií Masarykovy univerzity, Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Fakultní nemocnice Brno, Masarykův onkologický ústav a Česká školní inspekce.
Základní škola Brno, Vejrostova 1 se v květnu 2025 zařadila mezi oceněné školy, které získaly zlatý certifikát v rámci projektu Aktivní škola. Toto ocenění je výsledkem dlouhodobé a systematické snahy školy o podporu pohybových aktivit a zdravého životního stylu během školního dne.
V rámci sdílení příkladů dobré praxe byl s ředitelem školy uskutečněn rozhovor zaměřený na konkrétní pohybové aktivity a přístupy uplatňované jak ve výuce, tak mimo ni. Tyto aktivity jsou plně v souladu s cíli Aktivní školy, jejíž snahou je podpora zdravého a aktivního životního stylu dětí, pedagogů i celé školní komunity.
Jaký je aktuální stav realizace metodického doporučení Aktivní škola na Vaší škole?
Aktuálně využíváme veškeré dostupné prostředky, aby se děti mohly co nejvíce hýbat. Tento impuls vznikl víceméně přirozeně z možností naší školy. Součástí školy jsou dvě plnohodnotné tělocvičny, velké multifunkční sportoviště, beachvolejbalové kurty, tartanová dráha apod. V současnosti se bude realizovat projekt zimního kluziště přímo v areálu školy, což bude další pohybová aktivita, která je pro děti v dnešní době hůře dostupná. V areálu se kromě sportovišť nachází také různé "výběhové" plochy, které slouží k aktivitám na čerstvém vzduchu. V budově školy jsou na chodbách šplhací tyče, ribstoly, stolní tenis apod.
Zásadní posun jsme zaznamenali díky projektu Trenéři ve škole, který jsme si mohli vyzkoušet předloni. Na základě dobrých zkušeností přišla radnice z Bystrce s návrhem, že škole zaplatí trenéra pohybových aktivit do výuky. Od letošního roku máme ve 23 hodinách tělesné výchovy na 1. stupni vyučujícího + trenéra a v některých případech i asistenta pedagoga. To je pro kvalitu výuky, bezpečnost a komfort dětí obrovský posun. Vyučující i děti si tuto změnu velmi pochvalují.
Jaké překážky při realizaci zaznamenáváte a jak je překonáváte?
Největší omezení – jako u všech aktivit – vidíme v časových možnostech. Všichni víme, že přirozené pro děti je hýbat se, a ne sedět v lavicích. Nicméně na 1. stupni máme dvě hodiny tělesné výchovy v ročníku. V ostatních předmětech je třeba probírat učivo a během desetiminutové přestávky, obzvláště když se děti přesouvají mezi třídami, se nestihne nic řízeného.
S tím souvisí i prostorové možnosti. Naše dvě tělocvičny jsou už teď přetížené, tudíž by další hodiny tělesné výchovy nemělo smysl přidávat. Vím, že v některých zemích je běžné chodit s dětmi ven i za nepříznivého počasí, ale myslím si, že na to u nás ještě nejsme připraveni.
Jakým způsobem zařazujete pohybové aktivity do výuky i mimo ni?
Máme štěstí, že většina vyučujících vnímá potřebu pohybu u dětí, a dnes jsou na škole běžné aktivity, které si učitelé připravují např. na chodbách nebo i ve třídách. Děti se tak při plnění úkolů pohybují a nesedí pouze v lavici. Dále podporujeme učení ve venkovních prostorách a pohyb venku i o přestávkách.
Snažíme se zejména pro nejmladší žáky nabízet širokou škálu kroužků ve spolupráci s externisty. Škola spolupracuje s brněnským volejbalovým oddílem, který zajišťuje tréninky pro různé věkové kategorie. Na druhém stupni máme v každém ročníku jednu sportovní třídu, pro kterou v rámci hodin tělesné výchovy organizujeme pestré aktivity, např. bruslení, gymnastiku (v gymnastické hale), trampolíny, softball, veslování na Brněnské přehradě atd.
Dále pořádáme např. terénní cvičení (pro oba stupně), sportovní dny (např. Sazka olympijský víceboj se Šárkou Kašpárkovou) a další sportovní akce. Školní družina chodí každý den cca od 14 do 15 hodin ven, převážně na školní hřiště, kde mají děti jak organizované, tak spontánní aktivity – což je zřejmě to, co dnešním dětem nejvíce chybí.
Jak dlouho zavedení trvalo a jaká byla spolupráce pedagogického sboru?
Jedná se o postupný, dlouhodobý a nikdy nekončící proces. Jak jsem již uváděl, máme aktivní kolegy, kteří pohyb dětí podporují.
Jak žáci vnímají implementaci metodiky Aktivní škola ve Vaší škole?
Těžko říct, zda si uvědomují výše popsané možnosti školy a zda je všichni využívají naplno. To by byla spíše otázka přímo na žáky.
Pozorujete u žáků změnu v aktivitě a zapojení během výuky?
Řekl bych, že je to velmi individuální. Někteří žáci mají potřebu se hýbat za každých okolností, jiní se pohybu spíše vyhýbají. Největší přínos aktuálně vidím ve zkvalitnění hodin TV na 1. stupni. Děti to v tomto věku ještě baví, mohou se toho hodně naučit a budují si návyky a pozitivní vztah ke sportu.
Realizujete aktivní přestávky i mimo budovu školy, například na hřišti?
Ano, ale záleží na každém vyučujícím, jak často možnost pohybu venku využije.
Jak často využíváte okolí školy k venkovní výuce?
Záleží na počasí. V teplých měsících je to pravidelně. Ve škole máme celkem 36 tříd, takže se to těžko převádí do nějakých konkrétních čísel.
Jaké výhody a omezení v tomto směru vnímáte s ohledem na městské prostředí a otázku bezpečnosti?
Přestože v areálu školy projíždějí auta, zůstává pro žáky bezpečný. Pedagogické dozory navíc důsledně dbají na bezpečnost žáků.
Je školní hřiště přístupné veřejnosti mimo dobu výuky? Máte stanovena pravidla pro jeho využívání? Jaké výhody a případná rizika vnímáte v souvislosti s otevřeným školním hřištěm?
Ano, školní hřiště je zcela přístupné žákům i široké veřejnosti 24 hodin denně. Převažují spíše výhody, to znamená, že veřejnost si má jít kam zasportovat. Musím s potěšením konstatovat, že i přes stále otevřený areál nezaznamenáváme žádný vandalismus ani podobné problémy. Největší obavy obecně panují o zdraví a bezpečnost návštěvníků.
Praha, 18. června 2025 – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy přináší nejnovější data k počtu ukrajinských žáků na českých základních a středních školách. Podle jarního sběru dat bylo k 31. březnu letošního roku na základních a středních školách 46 806 ukrajinských žáků-uprchlíků, což představuje 3,1 % z celkového počtu žáků v těchto stupních vzdělávání.
Změny oproti předchozímu sběru dat ze září 2024 jsou jen mírné. Základní školy zaznamenaly nárůst o 66 žáků-uprchlíků na současných 39 797. Na středních školách (včetně konzervatoří) došlo k jejich poklesu o 266 na současných 7 009 žáků-uprchlíků. Tento vývoj může souviset s přechodem žáků do jiných forem vzdělávání, návratem na Ukrajinu nebo migrací do jiných zemí.
Ukrajinci zůstávají nejpočetnější skupinou cizinců v českém regionálním školství. Přibližně 70 % z nich tvoří uprchlíci, jimž byl buď udělen azyl, nebo takzvaná doplňková ochrana, případně žadatelé o udělení mezinárodní ochrany, kteří přišli do Česka v důsledku válečného konfliktu. Ten vypukl v roce 2022.
Podrobné statistiky včetně rozdělení podle krajů, okresů a obcí s rozšířenou působností jsou k dispozici v přiložené zprávě, kterou si můžete stáhnout ZDE. Součástí je i infografika k dalšímu využití.
Financováno z projektu z projektu „Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR“ (IPs Datová politika), reg. č. CZ.02.02.XX/00/22_005/0002901.“
Jak správně postupovat při omezení nebo přerušení provozu mateřské školy? Kdo o úpravě provozu rozhoduje, jaká je role zřizovatele a jakým způsobem škola informuje rodiče? V novém tutoriálu, který bude ke zhlédnutí od úterý 17. 6. od 15 hodin, najdete jasné odpovědi i konkrétní postupy vycházející z aktuální metodiky.
Tématem vás provede JUDr. Dana Hobzová, Ph.D., odborná metodička Středního článku podpory. Ve videu popíše proces úpravy provozu mateřské školy, poukáže na možná úskalí a poradí, jak celý proces nastavit tak, aby byl v souladu s právní úpravou. Záznam bude trvale dostupný také u metodiky: https://edu.gov.cz/methodology/omezeni-a-preruseni-provozu-materskych-skol/
Blíží se závěr školního roku a s ním i povinná příprava vysvědčení. Připomínáme školám pravidla, která je třeba při vyplňování dodržovat. Přiložené materiály poskytují přehledné a praktické pokyny k formální i obsahové stránce vysvědčení.
Zveme Vás na 7. odborný panel projektu IPs Datová politika na téma „Pedagogičtí pracovníci a jejich příprava v datech“. Akce se uskuteční 18. 6. 2025 od 10:00 do 16:30 hybridní formou: současně v prostorách MŠMT a online přes MS Teams.
Více o obsahu odborného panelu se dozvíte v níže přiložené pozvánce s programem. V případě Vašeho zájmu o účast se prosíme registrujte do 11. 6. 2025.
Realizace výše zmíněného odborného panelu je financovaná z projektu z projektu „Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR“ (IPs Datová politika), reg. č. CZ.02.02.XX/00/22_005/0002901.“
Střední článek podpory odvysílá v pátek 20.6.2025 živě panelovou debatu k připravované novele školského zákona. Co všechno přinese? Dozvíte se od zástupců vedení MŠMT, kteří budou rovněž odpovídat na vaše dotazy.
Novela školského zákona, která právě prochází legislativním procesem, přinese řadu zásadních změn v organizaci vzdělávání, personálním zajištění i financování škol.
V této souvislosti Vás zveme ke sledování živé panelové debaty v pátek 20. června 2025 od 9:00 do 11:00 hodin. Přenos bude dostupný online zde a pokud se vám termín nehodí, můžete jej kdykoli později zhlédnout ze záznamu.
V debatě vystoupí:
Dotazy k novele můžete již nyní zasílat prostřednictvím tohoto formuláře. Během přenosu na ně budeme reagovat živě nebo následně písemně.
Ministerstvo zároveň chystá sérii dalších prakticky zaměřených aktivit – osobní konzultace, webináře, krajská setkání, informační materiály – ve spolupráci se Středním článkem podpory, který bude školám i zřizovatelům dlouhodobě pomáhat se zaváděním změn.
V květnu 2025 převzalo v rámci projektu Aktivní škola v JMK dvacet škol zlaté a stříbrné certifikáty, které jim udělují titul Aktivní škola. Cílem tohoto projektu je zejména zlepšení podmínek pro spontánní pohybové aktivity v průběhu školního dne a - ve spojení s odbornou edukací v oblasti zdravého životního stylu - přispění k lepšímu zdraví a aktivnímu životnímu stylu žáků, učitelů a potažmo i rodičů. Nezbytným předpokladem pro realizaci projektu byl podpis memoranda v červenci 2024 o spolupráci mezi partnery: Jihomoravský kraj, Fakulta sportovních studií Masarykovy univerzity, Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Fakultní nemocnice Brno, Masarykův onkologický ústav a Česká školní inspekce.
Mezi oceněné školy, které v květnu 2025 obdržely zlatý certifikát v rámci projektu Aktivní škola, se zařadila také Základní škola T. G. Masaryka Šardice. Toto ocenění je výsledkem dlouhodobého a systematického úsilí školy o podporu pohybových aktivit a zdravého životního stylu v průběhu školního dne.
V rámci sdílení příkladů dobré praxe byl se zástupci školy realizován rozhovor, který se zaměřil na konkrétní pohybové aktivity a přístupy uplatňované ve výuce i mimo ni. Tyto aktivity jsou plně v souladu s Aktivní školou, jejíž cílem je podpora zdravého a aktivního způsobu života u dětí, pedagogů i celé školní komunity.
Jakým způsobem zařazujete pohybové aktivity do výuky i mimo ni?
Pohybové aktivity zařazujeme do výuky například formou běhacích diktátů, živých obrázků nebo pohybových odpovědí, kdy děti využívají pohyb při učení a zapojují tak více smyslů. Tyto metody podporují soustředění, spolupráci i radost z učení.
Máme také aktivní velkou přestávku, která trvá 30 minut. Děti během ní mohou jít na školní dvorek (venkovní hřiště), kde mají k dispozici míče a různé sportovní pomůcky. Pokud je nepříznivé počasí, mohou se přesunout do tělocvičny, aby o pohyb nepřišly.
Jak dlouho zavedení trvalo a jaká byla spolupráce pedagogického sboru?
Většinu pohybových aktivit jsme měli ve škole zavedenou už dříve, ještě před zapojením do metodiky Aktivní školy. Tato metodika nám hlavně pomohla utvrdit se v tom, že tyto přístupy děláme správně, a pojmenovat si je v širším kontextu. Pedagogický sbor se nejvíce zapojuje v rámci dozorů o velkých přestávkách, kdy jsou děti na venkovním hřišti nebo v tělocvičně. Někteří učitelé zařazují pohybové aktivity i do výuky, ale není to jednotné napříč všemi třídami – záleží na stylu a preferencích jednotlivých pedagogů. Celkově ale panuje ochota podporovat pohyb jako přirozenou součást školního dne, i když každý k tomu přistupuje trochu jinak.
Žáci nevnímají implementaci metodiky Aktivní škola nijak výrazně nebo vědomě – pro ně je to přirozená součást školního dne, nikoliv něco „nového“ nebo zvlášť pojmenovaného. Většina z nich bere pohybové aktivity jako samozřejmost, což ale vnímáme jako pozitivní výsledek. Z dlouhodobého hlediska je patrné, že se u dětí zlepšil přístup k pohybu – jsou aktivnější o přestávkách, více dětí se zapojuje do pohybových činností i mimo výuku a celkově je méně odporu vůči fyzické aktivitě, než tomu bylo před několika lety. Přibývá i dětí, které samy navrhují aktivity nebo si o ně říkají.
Pozorujete u žáků změnu v aktivitě a zapojení během výuky?
Zatím nepozorujeme výraznou změnu v aktivitě nebo zapojení žáků během výuky v souvislosti s implementací metodiky Aktivní škola. Může to být i tím, že řada aktivit u nás už probíhala dříve, takže pro žáky nejde o zásadní novinku. Nicméně věříme, že dlouhodobě může mít pravidelné zařazování pohybu pozitivní dopad na pozornost a celkové klima ve třídě – jen je potřeba tomu dát čas a důslednost v zapojování napříč ročníky a předměty.
Jak často využíváte okolí školy k venkovní výuce?
Okolí školy využíváme k venkovní výuce občas, podle vhodnosti tématu, počasí a organizačních možností. Nejčastěji jde o výchovné předměty, prvouku nebo projektové dny, kdy je možné propojit učivo s reálným prostředím. Snažíme se tyto příležitosti postupně rozšiřovat, protože vnímáme, že venkovní výuka může mít pozitivní vliv na motivaci žáků i jejich schopnost soustředit se. Zároveň ale přiznáváme, že pravidelnost ještě není systémově nastavena.
Je školní hřiště přístupné veřejnosti mimo dobu výuky? Máte stanovena pravidla pro jeho využívání? Jaké výhody a případná rizika vnímáte v souvislosti s otevřeným školním hřištěm?
Školní hřiště není volně přístupné veřejnosti, ale je možné ho využít po předchozí domluvě s paní zástupkyní. Tím se zajišťuje základní dohled nad tím, kdo prostory využívá, a snižuje se riziko poškození nebo nevhodného chování. Volně přístupný je obecní prostor před školou, kde se nachází workoutové hřiště a dětské průlezky. Ten veřejnost využívá běžně a spontánně, včetně žáků mimo školní výuku. Za výhodu považujeme, že otevřené prostory podporují pohyb dětí i mimo školu, posilují komunitní charakter místa a umožňují volnočasové aktivity. Na druhou stranu vnímáme rizika spojená s údržbou, bezpečností a kontrolou užívání, pokud by školní hřiště bylo zcela volně přístupné. Současné nastavení, kdy je hřiště k dispozici po domluvě, považujeme za vyvážený kompromis.
Jakou sportovní akci považuješ za nejzajímavější v letošním školním roce? (otázka pro žáky)
Nejvíc se mi líbil mezinárodní sportovní den s družební školou ze Slovenska z Mojmírovců,,,a my jsme letos navíc vyhráli putovní pohár!
Olympijský víceboj a předávání ocenění sportovkyní Šárkou Kašpárkovou.
Mám ráda dopravní den.
Nejvíc se mi líbí, když se učíme venku v altánku na školní zahradě.
...o přestávce na hřišti to miluju!!!
Infografiky připravené na základě podnětů z praxe přehledně shrnují legislativní rámec a doporučený postup v situacích, kdy žák není hodnocen nebo neprospěl. Materiály jsou určeny zejména ředitelům škol jako podpůrný nástroj pro rozhodování v souladu se školskou legislativou.
Infografiky připravil tým Středního článku podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Opírají se o ustanovení školského zákona a vyhlášku č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky.
Žák není hodnocen
Infografika poskytuje přehled možností, jak postupovat, pokud žáka nelze hodnotit z některého předmětu. Upozorňuje na nejzazší termín pro dodatečné hodnocení a řeší problematiku vydání nového vysvědčení.
Žák neprospěl
Tento materiál se věnuje situacím ve chvíli, kdy žák neprospěje z některého předmětu, a dopadům na možnosti dalšího vzdělávání tohoto žáka. Součástí je i informace o konání opravných zkoušek.
Jak správně nastavit pravomoci zástupců ředitele, kdy pracovní vztah vzniká jmenováním a kdy pracovní smlouvou a jak postupovat při uzavírání smluv se sebou samým? Nové metodiky přinášejí jasný výklad složitých pracovních situací, se kterými se školy běžně potýkají.
Videozáznam INFOSERVISU je k dispozici od 2. června 2025 od 16 hodin. Seznámíme Vás s dalšími důležitými informacemi ve školním roce 2024/2025, které souvisí s legislativními novinkami a změnami ve školství. Níže naleznete videozáznam z daného INFOSERVISU.
Praha, 31. května 2025 - Další číslo časopisu EDURevue, se věnuje jednomu z klíčových témat současného vzdělávání – podpoře žáků se sociálním znevýhodněním. Publikace přináší inspiraci, jak toto téma uchopit systémově i prakticky, a nabízí pohledy z různých úrovní – od vedení škol, přes krajské konzultanty až po pedagogy, kteří stojí každodenně před třídou.
Více informací naleznete v článku na webu zapojmevsechny.cz
Správné zpracování výroční zprávy o činnosti školy a výroční zprávy podle zákona o svobodném přístupu k informacím vyžaduje jasné rozlišení jejich účelu i obsahu. Nová metodika přehledně vysvětluje rozdíly mezi oběma dokumenty, nabízí praktický návod k jejich tvorbě i schválení a upozorňuje na nejčastější chyby, kterým se vyhnout. Metodiku připravil Střední článek podpory MŠMT.
Ve středu 28. května 2025 Poslanecká sněmovna hlasovala o novele školského zákona. Ta přináší důležité úpravy, které mohou zlepšit podmínky ve školách.
📘 Co konkrétně novela přináší? Shrnuli jsme pro vás vše přehledně v nové příručce:
Provoz mateřské školy lze omezit nebo přerušit nejen o prázdninách, ale i v průběhu školního roku. Ředitel školy má v této věci rozhodovací pravomoc, zároveň však musí změnu projednat se zřizovatelem a včas informovat rodiče.
Podpora nadání není jen otázkou individuálního rozvoje, ale také otázkou společenského a ekonomického pokroku. Nadání je potenciál pro inovace, kreativitu a nové perspektivy v různých oblastech života. Efektivní podpora nadání vyžaduje spolupráci mezi školami, školskými zařízeními, rodiči, odborníky i státní správou. Zásadní je role ředitelů, pedagogů a psychologů, kteří se podílejí na identifikaci nadaných dětí a žáků a poskytují jim potřebné zdroje a příležitosti k rozvoji jejich talentu. Pro tuto činnost jsou nezbytná podpůrná a systémová opatření ze strany státu i zřizovatelů škol. Jako prostor pro navázání kontaktů a spolupráce a zároveň pro sběr cenných podnětů jsme 6. odborný panel projektu IPs DATA, který se uskutečnil 30. 4. 2025 na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy ve spolupráci s Platformou podpory nadání MŠMT a NPI ČR, věnovali právě podpoře nadání v regionálním školství. Diskuse se účastnili zástupci mnoha různých organizací, které se věnují podpoře nadaných a mimořádně nadaných dětí a žáků. Mezi hlavní témata patřila: 1. nadané děti a žáci v datech a koncepcích, 2. systematická podpora rozvoje nadání v ČR a 3. zkušenosti s poskytováním podpory nadaným a mimořádně nadaným.
Zahájení a 1. BLOK 6. odborného panelu projektu IPs DATA.
Odborný panel zahájil Václav Jelen, vrchní ředitel sekce informatiky, statistiky a analýz. Ve svém projevu zdůraznil význam tohoto tématu a potřebu specifické podpory nadaných a mimořádně nadaných dětí a žáků napříč vzdělávací soustavou. Upozornil, že téma nadání má více vrstev, nadání může mít mnoho podob a některým z nich není věnována dostatečná pozornost.
Následně vystoupila evaluátorka a analytička projektu IPs DATA Lenka Růžičková s příspěvkem věnujícím se nadaným dětem a žákům v datech MŠMT. Hlavní prezentované poznatky jsou:
Na prezentovaná data navázala vedoucí oddělení speciálního vzdělávání, školských poradenských zařízení a primární prevence MŠMT Ivana Blažková, která představila koncepční činnosti MŠMT v tématu podpory nadaných a mimořádně nadaných dětí a žáků:
Třetím prezentujícím byl Daniel Münich z CERGE-EI, který představil výstupy projektu TALENT. Jedná se o společný projekt akademického think-tanku IDEA při CERGE-EI a Nadace RSJ, který vznikl v roce 2023:
Druhý blok prezentací zahájila Alena Pilousová z ČŠI, která se ve svém vystoupení věnovala tématu nadaných dětí a žáků ve výročních zprávách ČŠI za školní rok 2023/2024:
Dále vystoupila Iva Vladíková z oddělení politiky mládeže MŠMT, která přítomné seznámila s tématem podpory nadání ve střediscích volného času (SVČ):
Další prezentující byla Zuzana Mospan z oddělení podpory mládeže a školního sportu MŠMT, která představila dotační výzvy na podporu nadaných a mimořádně nadaných dětí a žáků:
S dalším příspěvkem vystoupila Zdeňka Chocholoušková z NPI ČR, která přítomné seznámila s aktivitami zaměřenými na rozvoj podpory pro pedagogické pracovníky v oblasti identifikace a podpory nadání:
Po jednotlivých prezentacích následovala panelová diskuse, které se zúčastnily Ivana Blažková (MŠMT), Lucie Slejšková (EDUin), Marina Ulbrechtová (ČŠI) a Zdeňka Chocholoušková (NPI ČR). Všichni přítomní se shodli, že pro podporu dětí a žáků jsou nejdůležitější motivovaní učitelé a ředitelé. Zásadní je pak systémově vytvářet vhodné prostředí motivace pedagogických pracovníků, a to jak finančními a legislativními nástroji, tak i prostřednictvím metodické podpory. Důležitá je také motivace škol a školských zařízení, které nyní nadané děti a žáky neidentifikují a nepodporují, aby se tématem více zabývaly.
Poslední blok odborného panelu byl zaměřený na příklady dobré praxe v poskytování podpory nadaným a mimořádně nadaným dětem a žákům. V této části odborného panelu prezentovali a diskutovali zástupci širokého spektra aktérů.
Jako první vystoupila Dana Martinková, ředitelka ZŠ Čapkova v Klatovech, která ve svém příspěvku zdůraznila zejména nutnost vytvoření kvalitního, bezpečného a podnětného prostředí pro všechny žáky. To zahrnuje spolupráci třídních učitelů, školního poradenského pracoviště a komunikaci mezi žáky prostřednictvím žákovského parlamentu. Velký význam mají v této souvislosti také pravidelné třídnické hodiny, ale také tzv. barevné hodiny a semináře pro aktivnější žáky se zájmem o podnětnější výuku. Takováto diferenciace výuky může žákům pomoci poznat jejich silné i slabé stránky a také jim umožnit zažívat vyšší míru osobního úspěchu a aktivně se zapojovat do výuky.
Jiří Kolář ze ZUŠ Sokolov a Ilona Juhásová z Krajské umělecké rady ZUŠ Karlovarského kraje se ve své prezentaci věnovali podpoře nadání v základních uměleckých školách. Zdůraznili zejména význam soutěží pro žáky, ale také roli a pomoc zřizovatele v podpoře jejich realizace. Jako konkrétní příklady podpory ze strany Karlovarského kraje můžeme jmenovat oceňování úspěšných žáků a pedagogů ZUŠ, ale také financování festivalů a soutěží. Příkladem dobré praxe je pak sdílení a výměna zkušeností učitelů s prací s nadanými žáky formou společných koncertů a festivalů ZUŠ.
Poslední příspěvek věnovaný podpoře vzdělávání nadaných a mimořádně nadaných v oblasti zájmového vzdělávání přednesla Eva Tischlerová, ředitelka SVČ Radovánek Plzeň. Zdůraznila potřebu spolupráce mezi jednotlivými aktéry v podpoře nadaných: „Je krásné, když se propojí společná cesta dítěte, rodiče a pedagoga. Tak je rozvoj talentu a nadání na dobré cestě.“ Důležitým aspektem práce s nadanými je i jejich rozpoznání a následný individuální přístup k nim. Pochopení a vcítění se do těchto dětí a žáků je velmi důležité, a právě účast v zájmovém vzdělávání může být jednou z cest, jak pomoci nadaným se projevit. Paní Tischlerová dále vyzvedla práci lektorů s nadanými dětmi a žáky a zdůraznila i význam spolupráce s dalšími subjekty jakými jsou různé nadace, spolky, které jsou velmi nápomocné například při zapojování nadaných ze sociálně znevýhodněných rodin. SVČ Radovánek spolupracuje se školami, a to zejména při podpoře výuky přírodovědných předmětů. Prezentující vyzdvihla také roli Plzeňského kraje coby zřizovatele střediska v podpoře nadaných dětí a žáků v celém regionu.
Po bloku přednášek následovala poslední panelová diskuse, které se účastnili Jan Kapoun z krajského úřadu Ústeckého kraje, Ladislava Šlajchová z České školní inspekce, Pavla Picková z Pedagogicko-psychologické poradny pro Prahu 1, 2 a 4 a Dana Martinková ze ZŠ Čapkova v Klatovech. Podle diskutujících je pro rozvoj podpory nadání zapotřebí nejen zmiňovaná motivace na straně učitelů, ale také spolupráce mnoha aktérů v kraji a spolupráce se zřizovateli. Ústecký kraj například buduje centra podpory nadání v šesti středních školách, která se následně budou rozšiřovat do celého kraje. Kromě spolupráce jednotlivých aktérů a podpory ze strany zřizovatele je pak pro rozvoj nadaných a mimořádně nadaných dětí a žáků zásadní též role ředitele školy. Je tedy zapotřebí poskytovat podporu a vzdělávání nejen pedagogickým pracovníkům ale také vedení škol a školských zařízení. Důležité je ve škole nastavit systém tak, aby k identifikaci nadaného došlo hned v prvním ročníku a byla mu tak poskytována průběžná podpora. Dle paní ředitelky Martinkové k tomu může dobře sloužit pozice koordinátorů nadání ve škole.
Na závěr 6. odborného panelu poděkovala Hana Novotná, hlavní projektová manažerka projektu IPs DATA, všem účastníkům za projevený zájem o toto téma. Zdůraznila důležitost zapojení různorodých aktérů i typů škol do aktivit souvisejících s podporou nadaných a také nutnost sdílení všech relevantních datových zdrojů a informací pro možnost vytváření následných opatření.
K šestému odbornému panelu byla také vydána na webu MŠMT tisková zpráva.
Pro více informací navštivte webovou stránku projektu IPs DATA nebo pište projektovému týmu na e-mail: ips.data@gov.msmt.cz. Pro nejaktuálnější informace o aktivitách projektu doporučujeme vstoupit do skupiny IPs DATA na Facebooku.
Realizace výše zmíněného odborného panelu je financovaná z projektu z projektu „Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR“ (IPs Datová politika), reg. č. CZ.02.02.XX/00/22_005/0002901.“
Transparentní hodnocení práce ředitelů je důležitým nástrojem pro jejich profesní rozvoj i kvalitní fungování školy. Pro zřizovatele jsou nyní k dispozici aktualizované vzorové formuláře, které mohou sloužit jako praktická opora při přípravě a vedení hodnotících rozhovorů.
Formuláře navazují na metodické doporučení a nabízejí konkrétní okruhy k posouzení, prostor pro sebehodnocení i zpětnou vazbu. Jsou připraveny zvlášť pro mateřské školy, základní školy a pro sloučené subjekty, aby zřizovatelé mohli pracovat s obsahem přizpůsobeným typu školy.
Materiály lze jednoduše upravit podle místních podmínek. Zřizovatelům mohou pomoci nejen při samotném hodnocení, ale i při nastavování cílů, vedení rozhovoru nebo plánování podpory pro vedení školy.
Vše najdete na stránce Metodické doporučení pro zřizovatele k odměňování ředitelů.
Časté a zbytečné uvolňování žáků z tělesné výchovy kvůli diagnózám či obtížím, které by samy o sobě neměly být překážkou, vede k omezování jejich účasti na vzdělávání. Pro školy přitom existují jasně popsané možnosti, jak žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a další potřebou podpory do výuky a pohybových aktivit smysluplně zapojit.
Tělesná výchova je plnohodnotnou součástí vzdělávání a její význam sahá daleko za hranice tělesné kondice – podporuje sociální začlenění, sebedůvěru i rozvoj pohybových vzorců pro každodenní život. V případě potřeby je možné přizpůsobit obsah, formu i prostředí výuky, využít podpůrná opatření nebo vytvořit zdravotní a aplikovanou TV.
Podrobný přehled pravidel, doporučení i vzor žádosti o posouzení zdravotní způsobilosti žáka najdete v metodickém materiálu dostupném na webu MŠMT: Přejít na metodický materiál a vzor žádosti
Videozáznam INFOSERVISU je k dispozici od 5. května 2025 od 16 hodin. Seznámíme Vás s dalšími důležitými informacemi ve školním roce 2024/2025, které souvisí s legislativními novinkami a změnami ve školství. Níže naleznete videozáznam z daného INFOSERVISU.
Na MŠMT od března 2023 realizujeme důležitý projekt s názvem IPs Datová politika. Ten pomáhá dělat kvalitní politiku založenou na datech. Práce je pořád dost, a proto hledáme další lidi, kteří do toho půjdou s námi.
Teď hledáme Datového žurnalistu, jelikož posilujeme tým.
Bližší informace o činnostech na hledané pozici naleznete níže. Pro ty z Vás, kdo máte zájem o zmíněnou pozici či jinou spolupráci s projektem, jsme připravili krátký dotazník, abychom Vás následně mohli informovat a kontaktovat. Těšíme se na případnou spolupráci.
Předpokládaný nástup je 1. 6. 2025 nebo dle dohody později.
Hledáme zájemce o pracovní pozici na hlavní pracovní poměr do výše 1,0 úvazku.
Termín nástupu je možný od 1. 6. 2025 či později dle dohody.
Pozice je vhodná také pro studenty a absolventy datově-správních, společensko-vědních i technických oborů.
Pro ty z Vás, kdo máte zájem, jsme připravili odkaz na krátký dotazník, abychom Vás následně mohli informovat a kontaktovat. Těšíme se na případnou spolupráci.
Pracovní /služební místa jsou financovaná z projektu z projektu „Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR“ (Data), reg. č. CZ.02.02.XX/00/22_005/0002901.“
Střední článek podpory MŠMT uspořádal odborný panel zaměřený na bezpečnost ve školách, prevenci rizik a krizovou připravenost. Setkání, které proběhlo 30. dubna 2025 v Praze, nabídlo vedení škol, jejich zřizovatelům i odborné veřejnosti konkrétní nástroje, příklady dobré praxe a inspiraci pro vytváření bezpečného a podpůrného prostředí. Panel propojil odborníky z různých oblastí – od školství přes bezpečnostní složky až po neziskový sektor. Cílem bylo posílit spolupráci a připravenost škol na každodenní i mimořádné situace.
V úvodním bloku Jan Mareš z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy představil vizi „bezpečné školy“ jako prostředí, které zajišťuje fyzickou, psychickou i sociální bezpečnost všech žáků a zaměstnanců. Zdůraznil legislativní rámec, klíčové prvky Minimálního standardu bezpečnosti a úlohu škol při prevenci rizik a připravenosti na mimořádné události. Šárka Benešová z Krajského úřadu Karlovarského kraje sdílela zkušenosti s realizací komplexního projektu zabezpečení škol, který zahrnuje technická i organizační opatření a dlouhodobou spolupráci s IZS. Uvedla příklady dobré praxe, zejména z oblasti kamerových systémů, pravidelných nácviků krizových situací a metodické podpory škol. Marcela Erbeková, ředitelka ZŠ T. G. Masaryka Mnichovice, představila praktická opatření zavedená na své škole – od recepce a kamerových systémů po pravidelná školení a krizové plány. Popsala také konkrétní zkušenost s evakuací školy při nálezu munice a následná opatření pro zlepšení připravenosti.
V druhém bloku, věnovaném duševnímu zdraví dětí, vystoupila Klára Šimáčková Laurenčíková, vládní zmocněnkyně pro lidská práva, která zdůraznila význam systematické podpory psychického zdraví žáků a nutnost propojení škol se sociálním a zdravotním systémem. Na její vystoupení navázali experti z organizace Society for All (SOFA) – Karel Straka, Tereza Svačinová a Jana Jungmannová. Představili trauma respektující přístup, který pomáhá zmírnit dopady negativních zkušeností z dětství, a vysvětlili principy včasné identifikace ohrožených dětí pomocí nástroje Karta KID. Účastníci se také seznámili s modelem pozitivní podpory chování PBIS, který přispívá ke zlepšení školního klimatu a prevenci rizikového chování.
Třetí blok se věnoval tématu bezpečnosti ve školách z pohledu policie, hasičů a odborníků na ochranu měkkých cílů. Jaromír Tkadleček z Policie ČR představil aktuální statistiky trestné činnosti ve školách a zdůraznil význam prevence i nutnost připravenosti škol na mimořádné situace včetně útoku aktivního útočníka. Michal Valouch a Martin Legner z Hasičského záchranného sboru ČR vysvětlili principy požární prevence, role jednotek IZS při řešení krizových situací a důležitost bezpečnostních opatření v souladu s požární legislativou. Libor Sladký a Jitka Sladká z Asociace bezpečná škola sdíleli zkušenosti z auditů škol a přiblížili metodiku U-S-B (uteč, schovej se, bojuj), která školám pomáhá připravit se na případné útoky a krizové situace.
Z diskuse odborníků vyplynula následující doporučení a podněty:
Záznam celého odborného panelu ke zhlédnutí: https://youtube.com/live/r87YBV1xxl4
Bezpečnost ve školách - prevence, rizika, řešení - úvod a představení programu https://youtu.be/_xrs1RXZa0k
Bezpečnost ve školách - prevence, rizika, řešení - 1. blok https://youtu.be/wSSuYuzta8U
Bezpečnost ve školách - prevence, rizika, řešení - 2. blok https://youtu.be/l1aVTOw-yoQ
Bezpečnost ve školách - prevence, rizika, řešení - 3. blok https://youtu.be/yCR-IzZY-c4
Praktický návod pro školy, jak zajistit bezpečné a spravedlivé vzdělávání dětí s epilepsií, vzala dne 22. dubna 2025 na vědomí porada vedení MŠMT. Nový dokument rozšiřuje dosavadní metodická doporučení, která se dosud zaměřovala na podporu dětí s diabetem.
Příloha č. 2 ke Společnému sdělení MŠMT a MZ nabízí školám konkrétní postupy, jak vytvořit prostředí umožňující dětem s epilepsií plnohodnotnou účast na vzdělávání a školních aktivitách. Zdůrazňuje, že děti s epilepsií nemají být bezdůvodně vyčleňovány, a že případná omezení jejich činnosti musí být vždy podložena odborným lékařským stanoviskem.
Součástí doporučení je zejména:
Metodika školám doporučuje spolupráci se zákonnými zástupci a ošetřujícími lékaři při přípravě plánu podpory a klade důraz na to, aby všichni pracovníci školy znali základní zásady první pomoci při epileptickém záchvatu. Poskytnutí první pomoci při záchvatu je povinností každého zaměstnance školy a není vázáno na zdravotnické vzdělání.
Dokument rovněž vysvětluje, že včasné podání záchranné medikace v případě delšího epileptického záchvatu může dítěti zásadně pomoci a předejít vážným zdravotním následkům.
Společné sdělení a jeho přílohy slouží jako metodický výklad platné legislativy. Nezavádějí nové povinnosti, ale pomáhají školám bezpečně a správně postupovat v reálných situacích.
Příloha č. 2 včetně vzoru plánu zdravotní podpory je dostupná na stránce: Zajištění zdravotních služeb ve školách a školských zařízeních.
Přijímání dětí do mateřských škol musí probíhat v souladu s platnou legislativou. V návaznosti na novelu zákona o dětských skupinách je třeba věnovat zvýšenou pozornost správnému postupu při vydávání rozhodnutí o přijetí, aby nedocházelo k porušování práv zákonných zástupců a k nesprávnému čerpání veřejných prostředků.
V souvislosti s novelou zákona č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy upozorňuje na některé nesprávné praktiky při zápisech do mateřských škol. V některých případech dochází k přijímání dětí způsobem, který nemá oporu v platné legislativě, a je tedy v rozporu se školským zákonem. Školy jsou proto vyzývány k okamžité nápravě tam, kde k těmto postupům dochází.
Postup přijímání dětí do mateřské školy je pevně stanoven zákonem č. 561/2004 Sb., školským zákonem. Ředitel mateřské školy rozhoduje o přijetí dítěte ve správním řízení a vydává rozhodnutí, které obsahuje také den (datum) přijetí dítěte do školy. Tento den se stává rozhodujícím pro vznik práv a povinností mezi školou, dítětem a jeho zákonnými zástupci. Není přípustné sjednávat se zákonnými zástupci jiné, smluvně dohodnuté datum nástupu dítěte, než je datum uvedené v rozhodnutí.
Zákon nevyžaduje, aby dítě k tomuto datu začalo do mateřské školy fyzicky docházet. Formálně se však od data přijetí stává dítětem mateřské školy se všemi souvisejícími nároky a povinnostmi:
Není přípustné, aby dítě bylo současně přijato do mateřské školy a docházelo do dětské skupiny, pokud by obě zařízení čerpala na toto dítě státní příspěvek. Taková situace představuje nepřípustné duplicitní financování. Výjimkou může být pouze období omezení nebo přerušení provozu mateřské školy, například v letních měsících.
Pokud existují objektivní důvody pro odložený nástup dítěte do mateřské školy, je možné využít jednoho ze dvou postupů:
Ředitelé mateřských škol nesou odpovědnost za to, aby přijímání dětí probíhalo v souladu s právními předpisy. Dodržování zákonných pravidel při zápisech chrání práva dětí a jejich zákonných zástupců a zároveň přispívá k transparentnímu a efektivnímu využívání veřejných prostředků.
Od konce dubna do poloviny června se ve všech krajích uskuteční další setkání krajských Platforem spolupráce Středního článku podpory MŠMT. Jedná se o mezioborová setkání, která propojují aktéry ve vzdělávání v kraji, s řediteli škol, zřizovateli, poradenskými pracovníky, úředníky i dalšími relevantními hráči ve vzdělávání. Každý kraj si zvolil vlastní aktuální téma podle místních potřeb. Cílem všech setkání je hledání konkrétních řešení pro průběžné zlepšování podmínek ve školách a podpora spolupráce a synergií mezi aktéry.
Platformy spolupráce pod vedením Středního článku podpory proběhnou letos ve všech krajích. V každém regionu se zaměří na jiné téma – výběr vycházel z reálných potřeb, které v krajích aktéři chtějí společně posunout.
Diskutovat se bude o školním stravování, střídavé péči, rostoucí agresivitě, rizikovém chování žáků, fyzické zdatnosti dětí, bezpečnosti ve školách i o tom, jak do školního prostředí zasahuje umělá inteligence.
Společným cílem všech setkání je propojit odborníky z různých oblastí, sdílet zkušenosti, hledat shodu a podporovat systémová řešení, která odpovídají místním podmínkám.
Platformy nejsou jednorázové debaty – jsou součástí dlouhodobé práce, která pomáhá školám reagovat na složité situace, ve kterých se často ocitají.
O tom, jak jednotlivé platformy probíhají a jaké výstupy přinášejí, vás budeme průběžně informovat na našem facebookovém profilu Střední článek podpory.
Pro rodiče z Ukrajiny, kteří chtějí přihlásit své dítě do mateřské školy v Česku, připravilo Ministerstvo školství přehledný leták, který krok za krokem vysvětluje, jak zápis probíhá. Leták je k dispozici v češtině i ukrajinštině.
Zápisy do mateřských škol proběhnou od 2. do 16. května 2025. Přesný termín a podmínky stanovují jednotlivé školky – aktuální informace najdete na jejich webových stránkách nebo na stránkách městského úřadu či městské části podle místa bydliště.
Pokud potřebujete poradit, obraťte se na mateřskou školu, místní úřad nebo sociální služby v okolí. Ministerstvo školství individuální dotazy nezodpovídá, k dispozici jsou však následující kontakty:
Metodická linka pro vedení škol: 234 811 246 (po–pá 8:00–16:00)
Linka na pomoc pro veřejnost: 234 812 345 (út a st 8:00–16:00, čt 8:00–13:30) – česky / українська
E-mailová poradna: ukrajina@msmt.cz
Jménem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Vás zveme na 6. odborný panel projektu IPs Datová politika k tématu "Podpora nadání v regionálním školství", který se uskuteční 30. 4. 2025 od 10:00 do 16:30. Více o obsahu odborného panelu se dozvíte v níže přiložené pozvánce s programem. V případě Vašeho zájmu o účast Vás prosíme o registraci, díky tomu s Vámi budeme moct sdílet další podkladové materiály před akcí i po ní.
Realizace výše zmíněného odborného panelu je financovaná z projektu z projektu „Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR“ (IPs Datová politika), reg. č. CZ.02.02.XX/00/22_005/0002901.“
Na to, kdo skutečně učí na školách a s jakou kvalifikací a aprobací, se zaměřuje mimořádné šetření, které právě probíhá. Získaná data pomohou lépe plánovat přípravu budoucích pedagogů podle reálných potřeb jednotlivých regionů.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zahájilo mimořádné šetření, jehož cílem je zmapovat aktuální stav učitelů ve výuce jednotlivých předmětů – včetně jejich kvalifikace a aprobace. Výsledky poslouží jako důležitý podklad pro zajištění kvalitní výuky do budoucna.
Získaná data budou využita při jednáních s vysokými školami, které připravují budoucí učitelky a učitele. Cílem je efektivněji plánovat otevírání studijních programů podle konkrétní poptávky v jednotlivých regionech a oborových skupinách. V dlouhodobém horizontu to může vést k navýšení počtu studentů připravujících se na učitelské povolání právě tam, kde jsou nejvíce potřeba.
Přesná a aktuální data o počtech kvalifikovaných a aprobovaných učitelů, stejně jako o poptávce škol, jsou zásadní pro strategické rozhodování. V současnosti dostupné informace umožňují přesnou analýzu jen částečně – právě proto je toto šetření klíčovým krokem k lepšímu zacílení systémové podpory.
Na rozdíl od roku 2019 není nutné, aby údaje za všechny učitele vyplňoval ředitel školy. Vedení školy může prostřednictvím systému sběru dat odeslat odkaz jednotlivým pedagogům, kteří údaje vyplní samostatně za sebe.
Šetření probíhá od 22. dubna do 12. května 2025 v Informačním systému školské statistiky (https://sberdat.uiv.cz/login), kde školy najdou také metodickou podporu a kontakty pro případné dotazy.
Děkujeme všem školám za zapojení do tohoto šetření a za spolupráci při zajišťování kvalitního vzdělávání v České republice.
V březnu 2025 MŠMT reaguje tímto metodickým materiálem na novelizaci § 123 odst. 4 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Na MŠMT od března 2023 realizujeme důležitý projekt s názvem IPs Datová politika. Ten pomáhá dělat kvalitní politiku založenou na datech. Práce je pořád dost, a proto hledáme další lidi, kteří do toho půjdou s námi.
Teď hledáme Statistika pro analýzu vzdělávání a trhu práce, jelikož posilujeme tým.
Bližší informace o činnostech na hledané pozici naleznete níže. Pro ty z Vás, kdo máte zájem o zmíněnou pozici či jinou spolupráci s projektem, jsme připravili krátký dotazník, abychom Vás následně mohli informovat a kontaktovat. Těšíme se na případnou spolupráci.
Předpokládaný nástup je 1. 6. 2025 nebo dle dohody později.
Hledáme zájemce o dohodu o provedení práce (DPP)/ dohodu o pracovní činnosti (DPČ) do výše 0,5 úvazku s možností pozdějšího navýšení či s možností přechodu na služební/pracovní pozici.
Termín nástupu je možný od 1. 6. 2025 či později dle dohody.
Pozice je vhodná pro studenty a absolventy datově-správních, společensko-vědních i technických oborů.
Pro ty z Vás, kdo máte zájem, jsme připravili odkaz na krátký dotazník, abychom Vás následně mohli informovat a kontaktovat. Těšíme se na případnou spolupráci.
Pracovní /služební místa jsou financovaná z projektu z projektu „Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR“ (Data), reg. č. CZ.02.02.XX/00/22_005/0002901.“
Střední článek podpory MŠMT ve spolupráci s Ministerstvem vnitra, Policií ČR, Hasičským záchranným sborem a dalšími odbornými partnery připravil odborný panel zaměřený na téma „Bezpečnost ve školách – prevence, rizika a řešení“.
Panel se uskuteční ve středu 30. dubna 2025 od 9:00 formou on-line přenosu.
Sledovat jej můžete živě na YouTube na adrese:
https://www.youtube.com/live/r87YBV1xxl4
Záznam bude následně dostupný také na portálu EDU.CZ
Diskuse se zaměří na zajištění fyzické bezpečnosti ve školách a odpovědnost jednotlivých aktérů – včetně rolí škol, jejich zřizovatelů a dalších institucí. Představen bude legislativní rámec, možnosti financování bezpečnostních opatření i příprava na mimořádné události. Důležitou součástí programu bude také podpora duševního zdraví žáků, prevence rizikového chování a význam mezioborové spolupráce.
Témata panelu:
Mezi řečníky vystoupí:
Srdečně zveme ke sledování panelu a věříme, že přinese užitečné informace i inspiraci pro posilování bezpečného a podpůrného prostředí ve školách.
Videozáznam INFOSERVISU je k dispozici od 7. dubna 2025 od 16 hodin. Seznámíme Vás s dalšími důležitými informacemi ve školním roce 2024/2025, které souvisí s legislativními novinkami a změnami ve školství. Níže naleznete videozáznam z daného INFOSERVISU.
