Cookie Consent by Free Privacy Policy Generator website

ČŠI vydala Tematickou zprávu – Průběžná zpráva o vyrovnávání nerovností ve vzdělávání ve školním roce 2021/2022

Uplynulý školní rok 2020/2021 byl v oblasti vzdělávání významně poznamenán dlouhodobou distanční výukou. Česká školní inspekce (ČŠI) po celou dobu průběh realizace distančního vzdělávání sledovala a poskytovala souhrnná zjištění, náměty a doporučení jak pro školy a jejich zřizovatele, tak pro Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Dlouhotrvající období distančního vzdělávání výrazně ovliňuje podobu vzdělávání také ve školním roce 2021/2022, během nějž bude třeba postupnými kroky usilovat o vyrovnání nerovností ve vzdělávání a postupně snižovat negativní dopady pandemie na žáky, učitele i samotnou výuku.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy již ke konci školního roku 2020/2021 připravilo plán kompenzačních aktivit a činností, přičemž zásadním nástrojem je koncept vyrovnávání rozdílů ve znalostechdovednostech a kompetencích žáků základních a středních škol, který je pro zjednodušení běžně označován jako koncept doučování.

Nyní Česká školní inspekce zpracovala první zjištění reflektující postup doučovacích aktivit ve školách za první měsíce školního roku 2021/2022.

Více viz samotná Tematická zpráva ČŠI - Průběžná zpráva o vyrovnávání nerovností ve vzdělávání ve školním roce 2021/2022 či níže vybrané části Tématické zprávy ČŠI: shrnutí hlavních doporučení, doporučeních či společných znacích škol.



Shrnutí hlavních zjištění


Počty žáků na základních a středních školách s potřebou podpory

Jedním z cílů sledování a hodnocení dopadů distanční výuky v základních a středních školách je ověřit, do jaké míry se daří pomocí doučovacích aktivit zlepšit znalosti a dovednosti žáků, a tím podpořit efektivitu jejich vzdělávacího procesu. Odhad z konce školního roku 2020/2021, který na základě vyjádření třídních učitelů Česká školní inspekce učinila, předpokládal existenci minimálně 55 tisíc žáků napříč jednotlivými stupni základního a středního vzdělávání, kteří v důsledku dlouhodobé distanční výuky mohou mít ve srovnání s ostatními žáky velmi výrazné nedostatky ve znalostech a dovednostech a u nichž bude zapotřebí minimálně jeden další školní rok k tomu, aby došlo k postupnému vyrovnání těchto vzdělávacích rozdílů. V této souvislosti se nyní ukázalo, že celkový počet žáků, u nichž bude v průběhu školního roku 2021/2022 potřeba vyvinout značné úsilí pro vyrovnání identifikovaných vzdělávacích rozdílů, bude ještě vyšší.

Do doučovacích aktivit by tak podle zpřesněných informací po začátku školního roku 2021/2022 mělo být zapojeno nejméně 222 tisíc žáků, z toho 180 tisíc žáků na základních školách a 42 tisíc žáků na školách středních (O počtu žáků, pro něž by bylo doučování vhodné, ovšem nejsou k dispozici informace z těch škol, které doučovací aktivity neorganizují. V tuto chvíli jde minimálně o 7 % základních škol a 20 % středních škol.).


Zapojení žáků

Zapojení těchto žáků do doučování se však daří jen u zhruba 80 % z nich. Vyšší podíl nezapojených žáků je pak registrován v krajích, v nichž byl současně identifikován i vyšší podíl žáků, kteří by do doučování zapojeni být měli (např. Ústecký kraj). Žádné doučovací aktivity pro své žáky neorganizovalo zhruba 7 % základních škol, 10 % středních odborných škol a plná třetina gymnázií.

Důležitým úkolem pro následující období školního roku 2021/2022 by měla být snaha zapojit do doučovacích aktivit také zbývajících cca 20 % žáků, pro něž by zapojení do doučovacích aktivit bylo prospěšné, ale doposud se jich neúčastní. Základním klíčem pro jejich zapojení je dle dosavadních zjištění České školní inspekce intenzivní komunikace jak se samotnými žáky, tak s jejich zákonnými zástupci.


Průběh doučovacích aktivit

Nejobvyklejší formou doučovacích aktivit na základních i středních školách jsou vyučovací hodiny realizované v odpoledním čase v délce trvání 45 minut. Doučování se většinou soustředí na český jazyk, matematiku a angličtinu a v případě středních odborných škol také na profilující odborné předměty podle charakteru daného oboru vzdělání.

Školy, které měly v rámci národního plánu doučování možnost získat vyšší finanční příspěvek na doučovací aktivity, protože byly na základě různých podkladů identifikovány jako školy s vyšším rizikem existence významných negativních dopadů dlouhodobého distančního vzdělávání na žáky, organizovaly tyto aktivity častěji než školy ostatní. Díky tomuto přístupu byl podíl škol, které by se jinak zapojovaly do doučovacích aktivit v nižší míře, naopak vyšší. Je sice pravděpodobné, že efektivita doučování může být u některých jiných škol viditelnější, ale díky preferenci těchto škol se daří do procesu doučování zapojovat i školy vykazující vyšší míru problémů. Tím dochází minimálně k tomu, že se nůžky mezi školami s vyšší mírou nejrůznějších problémů v oblasti vzdělávání a ostatními školami dále nerozevírají, a je pravděpodobné, že při dlouhodobém přístupu se podaří odstup škol s kumulovanými problémy od zbytku základních a středních škol snižovat.


Vhodné a prospěšné přístup k doučovacím aktivitám

Z hodnocení efektivity doučování, které je spojeno s jednoznačným zlepšováním výsledků žáků zapojených do doučování, se již nyní dají naznačit charakteristiky některých vhodných a prospěšných přístupů k doučovacím aktivitám. Jde zejména o to, že vedení školy i pedagogové musí být o přínosu doučovacích aktivit přesvědčeni, měli by o nich pravidelně hovořit na poradách, společně hledat co nejefektivnější formy doučování a měli by také systematicky sledovat dopady doučovacích aktivit na vzdělávací výsledky žáků. Školy by také měly nabízet takové formy doučovacích aktivit, které jsou pro žáky zajímavé, podnětné a potřebné, a současně by školy měly volit takovou délku doučovací aktivity, která bude reflektovat fakt, že se žáci věnují výuce ve škole pět, šest i více hodin. Orientace základních škol v rámci doučování by neměla směřovat pouze k žákům závěrečných ročníků s cílem maximalizovat jejich přípravu na přijímací zkoušky ke střednímu vzdělávání, ale pozornost by měla být věnována všem žákům, u nichž byly podstatnější vzdělávací rozdíly v důsledku dlouhodobého distančního vzdělávání identifikovány.


Minimální zapojení studentů fakult připravující učitele

I když je zřejmé, že nejefektivnějším a současně nejvíce praktikovaným personálním pokrytím doučování žáků je využití jejich učitelů, kteří své žáky znají nejlépe, a mohou tak posoudit všechny vzdělávací souvislosti, je jedním z překvapivých zjištění skutečnost, že jsou do doučovacích aktivit jen minimálně zapojováni studenti fakult připravujících budoucí učitele, kterým by taková podpora škol a jejich žáků měla být uznána do rozsahu povinné praxe. Příčinou je pravděpodobně určitá uzavřenost ze strany základních a středních škol, které jednoznačně preferují zajištění doučování svými kmenovými učiteli, a současně i nízká proaktivita vysokých škol směrem k motivaci svých studentů zapojit se do doučování žáků. Zapojení studentů pedagogicky orientovaných vysokoškolských oborů by mohlo být přínosné zvláště na těch školách, které mají problém zapojit do doučování všechny žáky, kteří to potřebují. Inovativní přístupy studentů i jejich relativní věková blízkost k žákům základních a středních škol by navíc mohly pro doučovací aktivity znamenat potřebné oživení a zvýšení jejich atraktivity pro žáky.


Malý podíl škol upravující vzdělávací rozsah

Nepříliš pozitivním zjištěním je i pouze malý podíl škol, které pro školní rok 2021/2022 upravily svůj vzdělávací obsah, a to jak z pohledu rozsahu, tak z pohledu jeho zaměření. Všechna dosavadní zjištění ukazují, že pokud školy upravují obsah vzdělávání, tak především na základě evidence probraného, resp. neprobraného učiva. Jen maximálně čtvrtina základních škol a šestina středních škol úpravy provádí na základě skutečně dosahovaných výsledků vzdělávání ze strany jednotlivých žáků. Uvedený stav dokládá dlouhodobý problém českého vzdělávacího systému spočívající v tom, že mnoho škol se snaží s žáky veškerý vzdělávací obsah stanovený jejich školními vzdělávacími programy mnohdy do neadekvátní míry podrobností probrat, ovšem probrat pak neznamená dostatečně osvojit, procvičit a zažít v patřičných souvislostech. V důsledku toho pak některé skupiny žáků dosahují jen velmi slabých výsledků, přičemž vedení některých škol reálné vzdělávací výsledky všech žáků průběžně dostatečně nesleduje a ve svých opatřeních je nezohledňuje.


Pozitivní zjištění ze školní praxe

Jednoznačně pozitivním zjištěním je fakt, že řada škol správně identifikovala souvislost přítomnosti žáků v distanční výuce jako téma, které významně souvisí buď s jejich aktivním, nebo naopak pasivním zapojením do vzdělávání. Jinak řečeno, tyto školy vnímají, že prostá fyzická přítomnost žáků na vzdělávání, ať už v prezenčním, nebo distančním režimu, je pouze předpokladem pro jejich efektivní vzdělávání, který musí být podpořen vyšší mírou kognitivní aktivizace těchto žáků a jejich uváděním do centra vzdělávání během hodiny. S tím pak logicky musí souviset i proměna vzdělávacích metod, forem a přístupů tak, aby mohl být takový cíl naplněn.

Současně je potřeba zmínit, že relativně vysoký podíl ředitelů základních a středních škol vedle problematiky postupného vyrovnávání rozdílů ve znalostech, dovednostech a kompetencích žáků vnímá jako významné téma i dopady dlouhodobé absence sociálních kontaktů a vazeb žáků a také dlouhodobý nedostatek jejich pohybových aktivit, což je plně v souladu s akcentem, který na tato témata klade jak Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, tak i Česká školní inspekce.


Doporučení

Doporučení pro školy

  • Věnovat zvýšenou pozornost hledání cest, jak zapojit všechny žáky, kteří by se měli doučovacích aktivit účastnit, ale dosud do doučování z různých důvodů zapojeni nejsou.
  • Pozornost v rámci doučovacích aktivit věnovat všem žákům základních škol, kteří je potřebují, a neupřednostňovat pouze žáky závěrečných ročníků, kteří se připravují na přijímací zkoušky ke střednímu vzdělávání.
  • Cíleně sledovat a vyhodnocovat efektivitu doučovacích aktivit zejména ve vztahu ke zlepšování vzdělávacích výsledků žáků, a to nejen prostřednictvím diskusí na pedagogických poradách, ale i využitím vhodných externích nástrojů např. pro průběžné zjišťování výsledků žáků.
  • Věnovat zvýšenou pozornost organizačnímu nastavení doučovacích aktivit tak, aby jejich organizace nebyla pro zapojení žáků komplikací, ale naopak aby podporovala zapojení všech žáků, kteří by se měli doučovacích aktivit účastnit.
  • Podporovat reflektivní práci pedagogů při plánování rozvržení vzdělávacího obsahu, aby jedním z neopominutelných východisek byla dobrá identifikace dosažených znalostí a dovedností každého žáka ve třídě.
  • Vedle důrazu na vyrovnávání vzdělávacích rozdílů ve znalostech, dovednostech a kompetencích žáků nezapomínat ani na rozvoj jejich sociálních vazeb, duševního zdraví i fyzické kondice a tělesné zdatnosti.
  • Využívat nabízenou metodickou podporu připravenou v rámci resortu školství, mládeže a tělovýchovy zejména ze strany Národního pedagogického institutu ČR prostřednictvím národního plánu doučování.

Doporučení pro zřizovatele

  • Podporovat školy, kterým se nedaří do doučování zapojit všechny žáky, pro něž by to bylo prospěšné, zejména v oblasti komunikace se zákonnými zástupci, např. vhodným využitím sociálních pracovníků nebo zapojením vhodných neziskových organizací.
  • S řediteli zřizovaných škol o úspěšnosti doučovacích aktivit a celkového snižovaní dopadů pandemie na vzdělávání pravidelně diskutovat a pomáhat řešit potřeby škol v této oblasti.

Doporučení pro MŠMT

  • Soustředit pozornost na podporu škol, u nichž je výrazně vyšší pravděpodobnost, že by bez vnější podpory doučování pro své žáky vůbec neorganizovaly (např. vyšším příspěvkem pro zajištění doučování, aktivním nabízením metodické podpory např. prostřednictvím regionálních pracovišť Národního pedagogického institutu ČR apod.).
  • Intenzivně diskutovat s vedením fakult připravujících budoucí učitele o zapojení studentů pedagogických oborů vysokých škol do doučování, které jim bude započítáno mezi povinnou praxi, a současně komunikovat směrem k základním a středním školám výhody spojené se zapojením studentů pedagogických oborů vysokých škol do doučování.
  • Podporovat vedení škol ve způsobech práce se vzdělávacím obsahem tak, aby byl v souladu se vzdělávací realitou ve školách (iniciovat a podporovat setkávání ředitelů škol nad zkušenostmi s úpravami vzdělávacího obsahu, popularizovat příklady inspirativní praxe v oblasti vhodného nastavení obsahu školních vzdělávacích programů apod.).
  • Podporovat vedení škol i pedagogy ve způsobech reflektování dosahovaných výsledků vzdělávání žáků (vytvořením a nabídkou vhodných nástrojů, námětů a metodické podpory podporující reflexi dosahování vzdělávacích výsledků v souladu s předpoklady rámcových vzdělávacích programů apod.).
  • Metodicky podporovat školy, které se rozhodly proměňovat způsoby průběžného nebo i závěrečného hodnocení.
  • I nadále akcentovat problematiku duševního zdraví žáků a jejich fyzické kondice jako důležitých součástí aktivit směřujících ke snižování dopadů pandemie do oblasti vzdělávání a nabízet v těchto tématech vhodnou metodickou podporu.

Společné znaky škol, kterým se daří vést proces doučování efektivně a úspěšně

Na základě zjištění České školní inspekce, která jsou podrobně a v souvislostech popsána v předkládané tematické zprávě, lze souhrnně identifikovat některé charakteristické znaky společné těm školám, jejichž přístupy a postupy v oblasti aktivit směřujících k postupnému vyrovnávání rozdílů ve znalostech, dovednostech a kompetencích žáků je možné označit jako efektivní a úspěšné, a to i přímo ve vztahu ke zlepšování vzdělávacích výsledků žáků díky doučovacím aktivitám.

Doučování je významnou a viditelnou součástí činností školy

  • Vedení školy a učitelé jsou přesvědčeni o smysluplnosti doučování pro každého žáka, který měl v důsledku dlouhodobé distanční výuky nějaké podstatnější vzdělávací obtíže, a to v širším slova smyslu i v oblasti nedostatků v sociální a osobnostní rovině.
  • Učitelé průběžně identifikují žáky, pro něž by bylo doučování prospěšné, a v průběhu celého školního roku usilují o zapojení všech těchto žáků do doučovacích aktivit.
  • Vedení školy a učitelé si pravidelně vyměňují informace o doučování žáků.

Efektivita doučování je sledována prostřednictvím zjišťování výsledků žáků

  • Vedení školy a učitelé průběžně zjišťují výsledky vzdělávání žáků zapojených do doučování.
  • Vedení školy věnuje efektivitě doučovacích aktivit pravidelné porady s učiteli, včetně důsledné reflexe zlepšování vzdělávacích výsledků žáků, kteří jsou do doučování zapojeni.

Komunikace o doučování je aktivní

  • Vedení školy a učitelé využívají všech dostupných komunikačních cest a prostředků k oslovení zákonných zástupců žáků tak, aby je přesvědčili o přínosu doučovacích aktivit pro jejich děti.
  • Vedení školy a učitelé průběžně s žáky komunikují a vyjadřují své přesvědčení, že účast na doučování je pro žáky prospěšná.
  • Vedení školy a učitelé se do doučování snaží zapojit co nejvíce žáků, kteří o doučování mají zájem, i kdyby tito žáci nebyli pro doučovací aktivity původně identifikováni.

Doučování se přizpůsobuje žákům

  • Vedení školy a učitelé organizují doučování tak, aby pro žádného žáka nebyly organizační komplikace důvodem jeho neúčasti na doučování.
  • Učitelé realizují doučování v kratších časových úsecích tak, aby nebylo vnímáno jen jako další vyučovací hodina navíc oproti běžnému rozvrhu.
  • Doučování je realizováno v časech, které žákům vyhovují, a to podle možností nikoli pouze v odpoledních hodinách, ale i v průběhu běžné výuky.
  • Vedení školy a učitelé přizpůsobují formu doučování tak, aby o něj měli žáci zájem.

Přílohy aktuality


Odebírejte novinky o školství
a vzdělávání srozumitelně a včas

Zadejte váš e-mail a naše novinky a upozornění vám budou chodit přímo do e-mailu. Odběr novinek můžete kdykoliv později odhlásit.
Odesláním souhlasíte s našimi zásadami o zpracování osobních údajů.
Skip to content