Národní plán obnovy pomůže i digitální transformaci českých škol

Národní plán obnovy (dále NPO) je souhrnem reforem a investic, které bude Česká republika realizovat v letech 2021 - 2027 z evropského Nástroje pro oživení a odolnost. Tvoří ho šest pilířů: Digitální transformace (27 854 mil. Kč), Fyzická infrastruktura a zelená tranzice (85,2 mld. Kč), Vzdělávání a trh práce (41 006 mil. Kč), Instituce a regulace a podpora podnikání v reakci na COVID-19 (10 895 mil. Kč), Výzkum, vývoj a inovace (13 200 mil. Kč) a Zdraví a odolnost obyvatel (12 441 mil. Kč).



O Národním plánu obnovy

Ministerstvo školství má na starosti v rámci pilíře Vzdělávání a trh práce komponentu Inovace ve vzdělávání v kontextu digitalizace. Díky ní se ke školám dostanou peníze na digitální vzdělávání a vybavení.

Restart a modernizace ekonomiky ČR jsou nezbytné. Kvůli pandemii COVID-19 prochází česká ekonomika těžkým obdobím. Domácí a zahraniční opatření a nejistota ohledně budoucího vývoje zasáhly domácí i zahraniční poptávku a narušené dodavatelsko-odběratelské řetězce se obnovují pomalu. Digitální transformace je jednou z cest, která by mohla českou ekonomiku nejen opět nastartovat, ale i posunout směrem k orientaci na produkci vyšší přidané hodnoty. Záměry NPO jsou v souladu s dalšími státními strategiemi (Digitální Česko a Inovační strategie – Země budoucnosti), které přispívají k digitální transformaci české ekonomiky a společnosti.

Komponenta Inovace ve vzdělávání v kontextu digitalizace navazuje na potřebu zvýšit úroveň digitálních dovedností žáků i pedagogů. Mezi hlavní výzvy v této oblasti patří:

  • Nízká úroveň vhodného zapojení digitálních technologií do výuky – Dle šetření TALIS[1] (2018) v hodinách pouze necelých 40 % učitelů využívalo ICT (DlePedF UPOL: Český učitel ve světě technologií[2]malé procento učitelů používalo pokročilé digitální technologie ve výuce). Zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu[3] uvádí, že v cca 15 % škol méně než polovina učitelů zapojovalo ICT přímo do výuky (existují i velké rozdíly napříč kraji[4]). Dle Tematické zprávy České školní inspekce (2017)[5]podíl škol naplňujících zcela minimální standard kvality[6] podmínek pro využívání digitálních technologií byl kriticky nízký.
  • Nízká úroveň digitálních dovedností žáků a učitelů – Podle dat z šetření TALIS (2018) se necelých
    30 % učitelů 2. stupně základní školy cítilo připraveno na používání ICT ve výuce. V oblasti řešení problémů čeští učitelé stále zaostávají za ostatními pracovníky s terciárním vzděláním (OECD 2020, na základě šetření PIAAC).
  • Stoupající riziko vytvoření tzv. digitální propasti a následného digitálního vyloučení (Dle tematických zpráv ČŠI zůstalo v průběhu uzavření škol na jaře 2020 až 10 000 dětí mimo výuku. Lze přepokládat, že s vývojem digitálních technologií a jejich většího zapojení do výuky bude tzv. digitální propast problémem českého vzdělávacího systému, jelikož zde panuje vysoká závislost studijních výsledků na socioekonomickém statusu rodiny[7].)

Evropský kontext

Česká republika se v roce 2020 umístila na 17. místě mezi 27 členskými státy EU v rámci indexu digitální ekonomiky a společnosti (DESI). Rozměr DESI, ve kterém si Česko vede nejlépe, je lidský kapitál. Podíl českých občanů s alespoň základními digitálními dovednostmi je nad průměrem EU a čtvrtina českých podniků nabízí ICT vzdělávání. ČR zůstává lídrem v oblasti elektronického obchodování s rostoucím podílem malých a středních podniků prodávajících online.

ČR také významně zlepšila připravenost na 5G síť a celková poptávka po širokopásmovém připojení vzrostla nad průměr EU. Ze zprávy DESI vyplývá, že hlavním milníkem bylo zavedení bankovní identity, která by měla zvýšit využívání digitálních veřejných služeb, reformu školních osnov s větším zaměřením na digitální dovednosti a aktivní účast českých zástupců na významných evropských technologických iniciativách.


Podaří se komponentě dovést vzdělávání v ČR k digitální transformaci?

Globálním cílem komponenty je přispět v krátké době (2021-2027) k rozvoji digitálního vzdělávání ve školách, a to podle plánu v rámci Strategie vzdělávací politiky 2030+Akčního plánu pro digitální vzdělávání (DEAP).

V souladu se Strategií vzdělávací politiky do roku 2030+ cílí na proměnu obsahu vzdělávání a podporu digitální a informační gramotnosti a informatického myšlení. Zásadním krokem je revize rámcových vzdělávacích programů (RVP) pro základní vzdělávání, jehož implementace bude pro školy dobrovolná již od 1.9. 2021, povinná od 1.9. 2023 (pro 1.st. ZŠ) a od 1.9. 2024 (pro 2. st. ZŠ). Do konce srpna 2021 probíhalo připomínkové řízení k revizi RVP G (rámcový vzdělávací program pro gymnázia). V RVP pro střední odborné školy a konzervatoře byla provedena aktualizace vzdělávací oblasti Informační a komunikační technologie - povinná od 1.9. 2022. Cílem těchto kroků je zajištění ideálního profilu žáka/digitálního občana, který je schopen reagovat na výzvy v dnešním dynamickém světě, bude schopen díky základním digitálním dovednostem zodpovědně využívat digitální technologie, ale zároveň se díky pokročilým digitálním dovednostem bude schopen podílet na jejich tvorbě za využívání inovací a nových technologií.

Dále přispěje ke zlepšení úrovně vybavení škol (poskytnutí základního i pokročilého vybavení pro MŠ, ZŠ, SŠ a konzervatoře) a možnosti škol zapůjčovat mobilní digitální zařízení znevýhodněným žákům (pro ZŠ, SŠ a konzervatoře), čímž se přispěje ke snižování digitální propasti. V roce 2022 jsou pro školy připraveny prostředky ve výši 1,3 mld. Kč a v následujících letech se v investicích do jejich digitalizace pokračovat. Školy budou moci z těchto prostředků nakoupit digitální vybavení od mobilního telefonu a notebook po 3D tiskárnu či brýle pro virtuální realitu. Vše s minimální administrativou a podporou ze strany Národního pedagogického institutu.

V neposlední řadě míří na podporu digitálních kompetencí pedagogů, což je nutný předpoklad pro inovaci výuky a získání potřebných dovedností žáky. Nástrojem podpory je webová stránka revize.edu.cz, kde se nacházejí odkazy na digitální vzdělávací zdroje a nové vzdělávací materiály pro oblast rozvoje digitálních kompetencí a rozvoje informatického myšlení. Od roku 2022 bude ředitelům škol poskytnuta metodická podpora na metodickém portálu MŠMT edu.cz. Nová síť IT guru (od roku 2022) školám pomůže v digitalizaci, přesněji s nákupem vybavení a nastavení vnitřní sítě.

V rámci infrastruktury jsou připraveny i pobídky dalších ministerstev -  Ministerstvo průmyslu a obchodu má v Národním plánu rozvoje sítí s velmi vysokou kapacitou za cíl připojování socioekonomických aktérů, včetně škol (vyčleněno je na to 2,4 mld. Kč). Ministerstvo pro místní rozvoj zase řeší vnitřní konektivitu, a to pomocí finančního nástroje IROP. Tyto prvky by jako jednotlivé dílky puzzle, tvořící celý obraz digitální transformace vzdělávání, měly přispět k zelené a digitální transformaci.


Shrnutí

Efektivní využívání digitálních technologií je klíčem pro zajištění vysoké kvality digitálního vzdělávání. Pokročilá digitalizace a s tím spojená digitalizace vzdělávacího systému přispěje k obsazení mnoha pracovních míst v sektorech s vyšší přidanou hodnotou. Díky pokročilým digitálním dovednostem žáků a studentů se očekává rozvinutí potenciálu pro tvorbu inovací i v oblasti trvale udržitelného podnikání. Zelený a digitální rozměr komponenty by mohl pomoci českému vzdělávacímu systému, aby byl připraven na proměny, které ho v 21. století čekají.


Zdroje

[1] TALIS je mezinárodní šetření o vyučování a učení (Teaching and Learning International Survey). Jedná se o projekt Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Cyklus tohoto šetření je pětiletý. Šetření TALIS je prvním mezinárodním výzkumem, ve kterém jsou učitelé a ředitelé přímo dotazováni na školní prostředí, kde probíhá vyučování, a podmínky, ve kterých učitelé a ředitelé pracují. Zdroj: Česká školní inspekce ČR – TALIS. Česká školní inspekce ČR – Home [online]. Copyright © 2020 Česká školní inspekce [cit. 13. 08. 2021]. Dostupné z: https://www.csicr.cz/Prave-menu/Mezinarodni-setreni/TALIS

[2] Viz https://www.pdf.upol.cz/nc/de/zprava/clanek/ucitele-chteji-vice-vyuzivat-technologie-chybi-jim-ale-potrebne-nastroje-i-podpora-ukazal-vyzkum-1/

[3] viz Datová příloha ke kontrolnímu závěru 18/18 Podpora rozvoje digitalizace vzdělávání v České republice, 2018

[4] viz studie IDEA: Pandemie covid-19 a sociálně-ekonomické nerovnosti ve vzdělávání, 2020

[5] Viz https://www.csicr.cz/getattachment/cz/Aktuality/Tematicka-zprava-Vyuzivani-digitalnich-technologii/Shrnuti-Vyuzivani-digitalnich-technologii-v-MS,-ZS,-SS-a-VOS.pdf

[6] Definován v Tematické zprávě jako pět bodů, viz https://www.csicr.cz/getattachment/cz/Aktuality/Tematicka-zprava-Vyuzivani-digitalnich-technologii/Shrnuti-Vyuzivani-digitalnich-technologii-v-MS,-ZS,-SS-a-VOS.pdf

[7] MŠMT. Hlavní směry vzdělávací politiky ČR 2030+. [online]. Dostupné z: https://www.msmt.cz/file/51582/


Odebírejte novinky o školství
a vzdělávání srozumitelně a včas
Zadejte váš e-mail a naše novinky a upozornění vám budou chodit přímo do e-mailu. Odběr novinek můžete kdykoliv později odhlásit.
Odesláním souhlasíte s našimi zásadami o zpracování osobních údajů.
cross Skip to content