První celostátní Peer to peer setkání vedoucích pracovníků škol zapojených do projektu Podpora rovných příležitostí se uskutečnilo 13. června 2023 online. Cílem bylo podělit se o zkušenosti a přenos dobré praxe v oblasti podpory vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním, protože věříme, že díky kolegiální podpoře je možné dosáhnout skutečné kvalitní změny v oblasti práce jednotlivých škol. O příklady dobré praxe se podělily čtyři školy. Následující příklady dobré praxe jsou především pro vedení škol v oblasti podpory žáků se sociálním znevýhodněním.

Více informací o proběhnutém setkání

Setkání je jedním z nástrojů projektu PROP a vedle regionálních se konají také dvě setkání celostátní ročně. Toto první proběhlo online za účasti 311 ředitelů, dalších zástupců vedení škol a pracovníků školních poradenských pracovišť ze škol s větším množstvím žáků se sociálním znevýhodněním. Ty čelí mnoha výzvám, které mohou díky tomuto setkání sdílet s ostatními školami, jež mají podobné zkušenosti. Hosty přivítal a body programu představil manažer projektu Tomáš Machalík. V úvodu se s poděkováním a vizí přidal také ředitel NPI Ivo Jupa a důležitost akce a možnosti sdílení při takovém množství účastníků vyzdvihl Jan Mušuta, ředitel odboru řízení a podpory regionálního školství MŠMT. Pak už na řadu přišly kolegyně z projektu a vybrané ředitelky.

Jak měníme naši školu?

Téma první části bylo: Jak měníme naši školu? K tomu se vyjádřila nejprve Radka Lokvencová, ředitelka ZŠ T. G. Masaryka Náchod, která představila školu a složení žáků. Školu navštěvuje 377 žáků, z nichž přibližně 70 je romského původu, 50 žáků pochází z prostředí s odlišným mateřským jazykem a zhruba polovina žáků z celkového počtu pochází ze znevýhodněného prostředí. Škola se dlouhodobě nacházela v obtížné materiální situaci, kterou se nakonec zásluhou zřizovatele podařilo výrazně zlepšit. Největším problémem je v současné době udržení stabilního týmu učitelů, což souvisí s výše zmíněným spektrem žáků. Díky projektu PROP ale škola získala dvě tandemové učitelky a sociálního pracovníka a je tedy možné více pracovat se žáky na základě individuálního přístupu nebo ve skupinách reflektujících jejich potřeby.

Celkový well-being žáků zlepšují i četné školní aktivity a akce pořádané z podpory projektu. Žáci tak mají více zážitků, což vede k lepšímu školnímu klimatu i k větší motivaci k učení. Ve škole byly také vybudovány odpočinkové zóny, kde si mohou žáci odpočinout a načerpat energii. Paní ředitelka dále zmínila, že školu navštěvují také žáci, jejichž rodiče jsou ve výkonu trestu. Pozitivní zpětnou vazbou je radost těchto dětí, které i přes nepodpůrné prostředí a problematické životní podmínky školu rády navštěvují. „Největším smyslem je se nevzdávat a být tu pro všechny žáky bez rozdílu, protože všechny děti si zaslouží rovné a laskavé zacházení," dodává ředitelka Lokvencová nakonec.

Ke stejnému tématu se připojila také Radmila Jedličková, ředitelka ZŠ a MŠ Praha 5 – Smíchov, Grafická. Tato škola dlouhodobě čelila stigmatu romské školy a potýkala se s vysokou mírou absencí žáků. Aby se tento stav zlepšil, pracuje vedení školy a pedagogický sbor na posílení povědomí a pozitivních informací o veškerých školních aktivitách a výuce. Škola má v současné době Instagram a Facebook, kde sdílí fotografie a videa, jež přibližují, jak se zde pracuje s učebními materiály, jako je například podvojný deník. Důležitým spojencem jsou také rodiče žáků a funkční rodičovský spolek, díky kterému jsou snáze financovány školní výlety nebo pobyty v přírodě. Paní ředitelka také zmínila velmi prospěšný charitativní projekt, kdy mohli rodiče bez specifikace totožnosti žáka napsat, co jejich děti potřebují, a ostatní rodiče potřebné vybavení zakoupili. Díky tomu se podařilo vytvořit pouto solidarity a vzájemné podpory mezi rodinami. Dalším posunem je nastavení a posílení vzájemné komunikace mezi učiteli a dalšími pracovníky školy, žáky a rodiči. Ke zlepšení klimatu školy pomohl také zákaz konzumace energetických nápojů, a to i přes to, že zpočátku toto zpřísnění nebylo přijato ze strany žáků i rodičů zrovna kladně.

Má škola řešit sociální situaci žáků?

K druhému tématu se jako první vyjádřila Natálie Jaššová, ředitelka ZŠ Budišov nad Budišovkou s tím, že rozhodně ano. Ač v České republice existuje legislativní rámec řešící rovný přístup ke vzdělávání pro všechny, co se týče řešení sociálního znevýhodnění žáků, neposkytuje tento rámec žádný konkrétní návod. Proto je nezbytné, aby jednotlivé školy převzaly iniciativu a aktivně se pustily do práce s tímto problémem. Vedle zmíněné legislativy je výrazným omezením také nedostatek finančních prostředků.

Paní ředitelka vyzdvihla zejména pozici sociální pedagožky, která v současné době ve škole působí na celý úvazek, a jejíž role je oddělená od té učitelské. V ZŠ Budišov nad Budišovkou má sociální pedagožka v pracovní náplni široký okruh činností. Patří sem komunikace se třetími stranami, jako jsou Orgán sociálně-právní ochrany dětí (dále OSPOD), policie ČR, střediska výchovné péče a lékaři včetně psychiatrů. Dále řeší různé programy podpory, provádí průzkumy ve třídách, vede preventivní programy, pracuje s problematikou šikany a řeší nastalé krizové situace. Navíc se aktivně věnuje terénní práci. Pravidelně a systematicky spolupracuje s pracovnicí OSPOD tak, aby si získala důvěru rodičů a docílila zvýšení docházky žáků do školy. Kromě toho výrazně ulehčuje učitelům, kteří se nemusí zabývat různými kázeňskými problémy a mohou se lépe soustředit na samotné vyučování. Na závěr paní ředitelka zdůraznila, že pozice sociálního pedagoga není zahrnuta ani v pedagogických, ani v sociálních tabulkách. Proto by bylo vhodné tuto skutečnost vyjasnit, aby bylo zřejmé, jak pozici finančně podpořit a ohodnotit.

Na stejné téma hovořila také Jana Kropáčková, ředitelka 18. ZŠ Most, Okružní. Pro ni je škola klíčovým prostorem pro včasný záchyt, prevenci a koordinovanou spolupráci při poskytování podpory žákům a rodinám, které čelí situacím mimo běžnou společenskou normu. Věří, že pokud se tímto tématem budou školy aktivně zabývat, ušetří si mnoho náročné práce a nastalé problémy budou řešit efektivněji. Jejich sociální pedagožka působí ve zdejší škole jako spojovací článek mezi pedagogy a rodinami, které čelí různým obtížím. Systematicky identifikuje ohrožené žáky, sleduje problémy s docházkou, hledá příčiny absencí a směřuje rodiny k aktivní spolupráci se službami sociální prevence a péče. Díky přítomnosti na půdě školy je možné kdykoliv využít její služby a může tak snáze propojovat jednotlivé strany – žáky, pedagogy, rodiče a podpůrné organizace. Svými postoji nikoho nesoudí, ale naopak vždy nabízí podporu a porozumění, což je přístup, který rodiny vítají. Tímto způsobem překonává stereotypy a předsudky ohledně neúčinné práce s problematickými rodinami. Paní ředitelka by do budoucna velmi uvítala, kdyby pozice sociálního pedagoga byla trvalou součástí pracovního týmu a nebyla závislá na dočasných projektech. V sociální tématice byl proškolen celý pedagogický sbor a v současné době škola pilotuje program zaměřený na sociální a emoční učení. Díky těmto opatřením je škola schopná konkrétně identifikovat jednotlivé problémy a hledat účinná řešení.

Jak probíhá online setkání

Během online setkání mohli do diskuze vstupovat další účastníci a klást dotazy související s probíranou tematikou. V tomto ohledu bylo celé setkání velmi podnětné a setkalo se s řadou pozitivních ohlasů.

Další celostátní setkání vedoucích pracovníků ze škol zapojených do Výzvy MŠMT je naplánované na 14. 11. 2023 v Praze.