Tento metodický materiál je určen mateřským školám, na které se od 1. 3. 2021 na základě krizového opatření plošně vztahuje povinnost distančního způsobu vzdělávání za podmínek stanovených v § 184a zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).
Klikni na obrázek pro stažení metodiky v PDF
Povinnost vzdělávat distančním způsobem v případech vymezených v § 184a školského zákona se na mateřské školy vztahuje od začátku školního roku. Všechny školy, včetně mateřských, obdržely v září 2020 komplexní Metodické doporučení pro vzdělávání distančním způsobem. Zabývalo se právními, organizačními a metodickými aspekty vzdělávání distančním způsobem i v mateřských školách.
Text na následujících stránkách shrnuje a metodicky rozvíjí distanční způsob vzdělávání specificky pro mateřské školy. Povinnost vzdělávat distančním způsobem přináší pro všechny mateřské školy velkou výzvu. Pedagogové mohou využít osobní zkušenosti i příklady osvědčené praxe ostatních škol, na kterých mohou realizaci distančního způsobu vzdělávání stavět.
Záleží na každé mateřské škole, jak si pravidla pro distanční výuku nastaví. Měla by je mít, ale zakotvena ve svém školním řádu. Viz článek 1.4. Jak upravit školní řád v Metodickém doporučení pro vzdělávání distančním způsobem.
V souladu s ustanoveními § 184a školského zákona pokud z důvodu krizového opatření vyhlášeného podle krizového zákona, nebo z důvodu nařízení mimořádného opatření podle zvláštního zákona, anebo z důvodu nařízení karantény podle zákona o ochraně veřejného zdraví není možná osobní přítomnost většiny dětí, pro které je předškolní vzdělávání povinné, stanovena:
1. povinnost mateřské školy zajistit vzdělávání distančním způsobem pro děti, pro které je předškolní vzdělávání povinné,
2. povinnost dětí, pro které je předškolní vzdělávání povinné, se tímto způsobem vzdělávat.
Způsob poskytování vzdělávání a zpětné vazby na dálku přizpůsobí škola podmínkám dítěte (zázemí, materiální podmínky, speciální vzdělávací potřeby, zdravotní stav atp.).
Školy používají pro vedení třídní knihy různé elektronické systémy nebo ji vedou pouze v listinné podobě. Nelze tedy stanovit jednotný postup pro „vedení třídní knihy“ pro všechny školy. Zásadou pro vedení třídní knihy je, aby z jejího obsahu, ať už v elektronické nebo listinné podobě, bylo zřejmé:
S ohledem na odlišné podmínky jednotlivých dětí a jejich rodin není vhodné stanovovat pro zapojení do vzdělávání pevně určené časy a absenci posuzovat dle účasti na těchto aktivitách v konkrétních hodinách.
Školám je doporučeno využívat pro evidenci absencí a dokládání důvodů neúčasti příslušné moduly školních informačních systémů, pokud tuto funkci mají, popřípadě umožnit omlouvání absencí jinou elektronickou formou.
Vzhledem k tomu, že pro předškolní děti je vzdělávání distančním způsobem povinné, je nutné evidovat jejich účast na vzdělávání. Účast dětí škola posuzuje přiměřeným způsobem podle zapojení do vzdělávacích aktivit v průběhu týdne.
Pro omlouvání absencí v obecné rovině platí to stejné, co pro prezenční vzdělávání. Školský zákon stanoví základní rámec – ředitel má oprávnění požadovat doložení důvodů nepřítomnosti dítěte a zákonný zástupce je povinen důvody doložit nejpozději do 3 dnů ode dne výzvy ředitele. Podrobnosti upravuje školní řád konkrétní školy.
Více viz MŠ:
§ 34a odst. 4 školského zákona. Pokud znění pravidel pro omlouvání ve stávajícím školním řádu není vhodné pro situace, které mohou vznikat při distančním způsobu vzdělávání, MŠ je ve školním řádu pro distanční výuku upraví.
Jídelny nebo výdejny školního stravování mateřských škol budou mít v době uzavření mateřských škol obdobný režim, jako mají v základních školách. Obědy za dotovanou cenu si mohou zákonní zástupci dětí odebírat jako jídlo s sebou. Zároveň může zařízení nadále sloužit pro stravování zaměstnanců. Pokud však ze závažných organizačních nebo jiných důvodů není mateřská škola schopna provoz školního stravování zabezpečit, může jej přerušit. V obou případech je potřebné informovat zákonné zástupce.
O konkrétním způsobu organizace vzdělávání distančním způsobem rozhoduje ředitel mateřské školy s ohledem na právní předpisy a aktuální možnosti a podmínky školy.
Obecně platí, že všichni zaměstnanci musí plnit své pracovní povinnosti vyplývající z organizace distančního způsobu vzdělávání stanovené ředitelem školy. Pedagogický pracovník je povinen být na pracovišti zaměstnavatele v době stanovené rozvrhem své přímé pedagogické činnosti (dle § 22a zákona o pedagogických pracovnících), současně ale není vyloučena obecně zakotvená možnost (dle § 2 zákoníku práce) dohodnout se
v případě distančního způsobu vzdělávání na jiném místě výkonu práce – odlišném od pracoviště zaměstnavatele. Tato možnost dohodnout se na místě výkonu práce odlišném od pracoviště zaměstnavatele je i u učitelů, jimž byla nařízena karanténa, nebrání-li tomu zdravotní stav zaměstnance a jsou-li dodržena všechna stanovená omezení. V takovém případě je možné odmítnout vypsání potvrzení o „pracovní neschopnosti“ ošetřujícím lékařem, lékaře informovat o shodě zájmu zaměstnance se zaměstnavatelem na pokračování výkonu práce za podmínek karantény, tedy typicky z domova. Pedagogický pracovník je v tomto režimu hmotně zabezpečen platem (mzdou) za vykonanou práci, protože učitelé budou větší měrou konat práce související s PPČ a jejich pracovní doba 40 hod. týdně se nemění.Pokud zaměstnanec nebude uplatňovat nárok na nemocenskou, vystaví ošetřující lékař potvrzení o nařízení karantény na tiskopisu Ministerstva zdravotnictví, nikoli na tiskopise ČSSZ. I pokud vystaví ošetřující lékař nařízení karantény na tiskopise ČSSZ a zaměstnanec bude pracovat z domova, je tato situace řešitelná – zaměstnavatel oznámí ČSSZ, ve které dny zaměstnanec pracoval (povinnost oznámit rozhodné skutečnosti pro výplatu dávky) a za tyto dny dávka nebude vyplacena.
Rozvrh přímé pedagogické činnosti (PPČ)pedagogických pracovníků určuje ředitel a ten tento rozvrh může měnit. Změna v rozvrhu musí být oznámena předem, zpravidla v předstihu 3 dnů. Pokud není vzhledem k situaci možné oznámit změnu s předstihem, je o ní pedagogický pracovník informován v nejkratším možném termínu.
V důsledku přechodu na vzdělávání distančním způsobem se může stát, že ředitel nebude moci přidělit „předepsaný počet“ hodin PPČ podle nařízení vlády č. 75/2005 Sb. Pedagogickým pracovníkům se však plat nekrátí.
Vzdělávání distančním způsobem může probíhat formou on-line či off-line aktivit, jak je popsáno níže. Škola vždy přizpůsobí distanční výuku jak individuálním podmínkám jednotlivých dětí, tak také personálním
a technickým možnostem školy.
Pojmem off-line vzdělávání je označován takový způsob vzdělávání na dálku, který neprobíhá přes internet a k realizaci nepotřebuje ve větší míře digitální technologie. U dětí předškolního věku se jedná především o plnění praktických úkolů využívajících přirozené podmínky dětí v jejich domácím prostředí – tvořivé práce, aplikace znalostí a dovedností v praxi, projekty zaměřené na samostatnou práci dítěte či na rozvoj kompetencí (společná hra, příprava jídla, práce na zahradě, pohyb v přírodě, drobné domácí práce, péče o domácí zvířata, hudební a výtvarné aktivity, vytváření portfolia atd.).
Zadávání aktivit při off-line vzdělávání může probíhat písemně, telefonicky, ve specifických případech i osobně. Výhodou off-line vzdělávání je absence nároku na technické vybavení a digitální kompetence dětí či rodičů.
Pojmem on-line vzdělávání je obecně označován takový způsob vzdělávání na dálku, který probíhá zpravidla prostřednictvím internetu a je podporován nejrůznějšími digitálními technologiemi a softwarovými nástroji. Rozlišujeme synchronní a asynchronní on-line vzdělávání.
V předškolním vzdělávání vzhledem k věku dětí není on-line vzdělávání prioritním způsobem, nýbrž má pouze doplňkovou funkci.
Při synchronním vzdělávání je učitel propojen s dětmi zpravidla prostřednictvím nějaké komunikační platformy v reálném (stejném) čase. Skupina ve stejný čas na stejném virtuálním místě pracuje na stejné/podobné aktivitě. Pro poskytování zpětné vazby dětem předškolního věku je vhodná právě synchronní komunikace.
K jednotné komunikační platformě více viz kapitola 9.2 Jednotná komunikační platforma obecné Metodiky pro vzdělávání distančním způsobem.
Při asynchronní výuce děti pracují se svými rodiči na zadaných úkolech v jimi zvoleném čase vlastním tempem. Využívány pro tento druh práce mohou být např. nahrávky videí na YouTube, nejrůznější platformy, portály, aplikace atp., a to jak k samotnému vzdělávání, tak i k zasílání aktivit.
Je zřejmé, že obě formy on-line vzdělávání, synchronní i asynchronní, mají své výhody i nevýhody. Pokud škola on-line vzdělávání využívá, je třeba zohlednit konkrétní podmínky pedagogů a zejména jednotlivých dětí. Nejlepšího efektu je dosahováno tam, kde je off-line vzdělávání vhodně doplněno kombinací synchronních
a asynchronních metod.
Ať již probíhá distanční vzdělávání on-line nebo off-line, za všech okolností je vhodné, aby učitel monitoroval zapojování jednotlivých dětí a poskytoval rodičům individuální podporu. Cílem je, aby nikdo nezůstal mimo systém a každý pracoval přiměřeně svým možnostem a podmínkám. Podporu je třeba nabízet v takové formě, aby byly dostupné všem bez rozdílu a aby měly patřičný efekt – může se jednat např. o telefonické hovory, on-line chat či e-mailovou komunikaci.
U dětí, pro které je předškolní vzdělávání povinné, je vzdělávání distanční formou založeno na komunikaci učitele a rodičů, případně doplněné o občasný přímý kontakt učitele s dítětem. Těžiště vzdělávání spočívá především v inspirativních tipech na společné aktivity dětí a rodičů v domácím prostředí, na tvoření, čtení, didaktické hry, pohybové aktivity, společný poslech hudby atd. Vzhledem k věku je dostačující, pokud učitelé prostřednictvím domluvené komunikační platformy (případně papírovou formou) předávají podle dohody rodičům tipy na tematicky zaměřené aktivity vhodné pro domácí prostředí.
Distanční vzdělávání by mělo být založeno zejména na komunikaci učitele a rodičů a na občasný kontakt dítěte s paní učitelkou. U takto malých dětí není vhodné realizovat synchronní on-line vzdělávání či komunikaci déle než 30 min. týdně. Pro udržení sociálního kontaktu a motivaci postačuje jedno on-line setkání učitele s dítětem týdně. To však za předpokladu, že rodina dítěte má k dispozici potřebné technické vybavení. V případě realizace skupinových hovorů např. prostřednictvím komunikačních aplikací či mobilních telefonů rodičů je vhodné rozdělit předškolní děti do menších, tří až pětičlenných skupinek, ve kterých má konkrétní dítě více prostoru pro vlastní komunikaci a které umožňují lépe udržet pozornost.
Není potřeba stanovovat hodinový rozsah ani časové vymezení distančního vzdělávání. Vzdělávání probíhá v souladu s RVP PV a ŠVP dané školy, avšak vzhledem k okolnostem ne v plné míře. Z hlediska obsahu mohou být východiskem pro přípravu nabídky rozvojových aktivit pro děti, resp. rodiče, vlastní zdroje pedagogů, které využívají i pro vzdělávání v běžném režimu. Tyto materiály je vhodné rodičům zpřístupnit dálkovou formou, ať již prostřednictvím e-mailu, školních systémů či na webových stránkách školy. Při zveřejňování podkladů je třeba dbát na dodržování autorských práv.
Pro děti v povinném předškolním vzdělávání je důležité zachování kontinuity sociálních vazeb a komunikace s vrstevníky i dalšími dospělými (učiteli) tak, aby byl přechod do základní školy i při tomto způsobu vzdělávání co nejplynulejší. Učitel sám vyhodnotí na základě míry předchozího obeznámení s možnostmi a potřebami dítěte i jeho rodiny, zda upřednostní obecná doporučení, nebo bude nabídku činností individualizovat. Žádoucím postupem mateřských škol tak bude zejména pestrá nabídka rozvojových aktivit pro celkový rozvoj všech dětí. Tam, kde je to možné, bude doplněna o individuálně cílenou nabídku vycházející z hodnocení vzdělávacích pokroků jednotlivce, která bude co nejlépe odpovídat aktuálním vývojovým potřebám konkrétního dítěte.
Při posuzování míry školní připravenosti dítěte na základní vzdělávání vycházejí učitelé z individuální pedagogické diagnostiky realizované mateřskou školou v době prezenčního vzdělávání.
Do distančního vzdělávání lze aktivně zapojit děti tím, že budou samy navrhovat témata, která chtějí prozkoumat a kterým se chtějí věnovat. Děti mohou se svými rodiči zpracovávat různá témata v malých skupinkách (každý nejprve zkoumat ve svém prostředí a pak si společně sdělovat svá zjištění). Tím může škola podpořit i sociální kontakt mezi dětmi, školou a rodinami.
Děti a rodiče si mohou úkoly a aktivity, které realizují, dokumentovat videozáznamy, fotografiemi, hlasovými nahrávkami, kresbami apod. Vhodné je založit portfolio, které každodenní vzdělávací aktivity dítěte dokládá.
Velmi důležité je, aby děti dostávaly k úkolům a aktivitám, které realizovaly a plnily, od učitele vždy nějakou zpětnou vazbu.
Kompletní metodickou podporu včetně videí a tipů na aktivity od NPI ČR naleznete na webu RVP.CZ:
Digifolio: Inspirace pro předškolní vzdělávání.
Děti se speciálními vzdělávacími potřebami (dále SVP) mají nárok na poskytování podpůrných opatření školou a školským poradenským zařízením i při distančním způsobu vzdělávání. Podpůrná opatření spočívají mj. v:
Při vzdělávání dětí se SVP a dětí nadaných je žádoucí maximální uplatňování principu diferenciace a individualizace vzdělávacího procesu odpovídající individuálním možnostem dítěte a případně stupni jeho zdravotního postižení.
V závislosti na konkrétní situaci a možnostech školy jsou dětem se SVP zapůjčeny potřebné kompenzační pomůcky a speciální učební pomůcky, jež má daný jednotlivec uvedené v doporučení školského poradenského zařízení (např. pomůcky pro alternativní komunikaci, pomůcky pro rozvoj hrubé motoriky aj.), a to s podmínkou, že je zákonný zástupce povinen uhradit jejich případné poškození či zcizení. Realizace půjčení konkrétní pomůcky nebo učebnice záleží na individuální domluvě se školou. Je však vhodné, aby škola se zákonnými zástupci sepsala smlouvu o výpůjčce (více viz vzor smlouvy o výpůjčce).
Předmět speciálně pedagogické péče je nadále poskytován prostřednictvím on-line komunikace nebo formou individuální konzultace, pokud to aktuální protiepidemická opatření umožňují.
U dětí s poruchou autistického spektra (dále PAS) má škola umožnit danému dítěti takový způsob vzdělávání, který bude v jeho nejlepším zájmu a bude korespondovat s jeho schopnostmi a dovednostmi. Je nutné pevně nastavit dobu a formu komunikace individuálně přímo na možnosti dané rodiny (PC, telefon, osobní vyzvedávání učebních materiálů apod.) a stanovit se zákonnými zástupci pravidla komunikace a edukace. Zásady systémové péče o děti s PAS i v domácím prostředí jsou uvedeny níže v odkaze.
V případě přiznaného podpůrného opatření asistenta pedagoga, dalšího pedagogického pracovníka či tlumočníka pro neslyšící škola zajistí jeho podporu i pro distanční způsob vzdělávání. Tyto osoby mohou poskytovat individualizované učební materiály a podklady, konzultace a podporu na dálku a také pomáhat s distanční výukou. Asistenta pedagoga je možné zapojit prostřednictvím nástrojů distančního způsobu vzdělávání.
Modelové situace pro asistenta pedagoga (AP):
Škola volí způsob vzdělávání na dálku s ohledem na materiálně-technické vybavení školy.
Učitel má k dispozici počítač či přenosné zařízení (notebook, tablet nebo „chytrý“ telefon). Výhodou přenosného zařízení je možnost práce učitele z domova.
Způsob poskytování vzdělávání distančním způsobem přizpůsobí škola podmínkám dětí.
Mimořádné období na jaře 2020 potvrdilo, jak je spolupráce školy a rodičů dětí pro obě strany důležitá a jak pozitivní dopad na úspěšné vzdělávání může mít. Je třeba, aby školy hledaly optimální nastavení podoby vzdělávání ve spolupráci s rodiči, snažily se zohlednit, že v rodinách může být více dětí, které se současně vzdělávají na dálku, jsou v různých ročnících nebo školách, mají omezený počet digitální techniky, že sami rodiče možná vykonávají svou práci z domova a že to všechno je potřeba sladit. Povinnost poskytovat dětem vzdělávání náleží škole a tuto povinnost nelze bez dalšího přenášet na rodiče. Na druhou stranu rolí rodičů je především podporovat své dítě, aby dostálo své povinnosti vzdělávat se, posilovat jeho vnitřní motivaci a ochotu převzít odpovědnost za své vzdělávání. Efektivní komunikace mezi školou a rodinou je základem pro to, aby obě strany i dítě samotné mohly plnit své role.
Pro komunikaci mezi školou a rodiči je rovněž vhodné zvolit jednotnou komunikační platformu. Nevhodné je, aby rodiče byli nuceni sledovat různé komunikační kanály zároveň, e-maily, webové stránky školy, SMS či aplikace typu WhatsApp, Viber aj. Snadno se pak stane, že je rodič přehlcen, nestíhá reagovat a škola ztrácí přehled o tom, zda a v jaké kvalitě je rodič informován.
Důležité je nastavit konkrétní pravidla pro vzájemnou komunikaci rodiny a školy v období distančního způsobu vzdělávání ve školním řádu. Je třeba, aby škola informace předávala rodičům koncentrovaně, v pravidelných intervalech s dostatečným předstihem. Nevhodné jsou obsáhlé zprávy, ve kterých se ztrácí podstatné údaje, stejně jako záplava krátkých informací v průběhu celého dne či dokonce noci od různých autorů. Sdružujte informace tematicky i časově, určete čas a frekvenci pro zasílání pravidelných informací. I když si zprávy připravujete ve večerních hodinách či o víkendu, rozesílejte je nejlépe v pracovní době ve všedních dnech. Dobře nastavená struktura informací je efektivní i při frekvenci rozesílání 1 - 2x týdně. Nastavte si interně lhůtu pro odpovídání na zprávy rodičů, max. do 2 pracovních dnů. Pokud jako oficiální komunikační kanál určíte jakýkoli druh on-line služby, ošetřete případy, kdy rodič nemá potřebné vybavení či přístup k internetu.
Pro předškolní vzdělávání:
Pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami:
