Projekt: Podpora rovných příležitostí

Národní plán obnovy v gesci MŠMT

MŠMT podporuje školy s vyšším poměrem sociálně znevýhodněných žáků a řeší nerovnosti ve vzdělávání v souladu s cíli Strategie 2030+. Dané aktivity realizuje projekt "Podpora rovných příležitostí," který tím přispívá k implementaci Reformy 3.2.2 Národního plánu obnovy. V jeho rámci bude dlouhodobě metodicky podporováno nejméně 400 škol po celé ČR.

Cíle projektu a aktivity projektu

Hlavním cílem projektu naplánovaného na léta 2022–2026 je připravit a realizovat řešení vedoucí ke snižování rostoucích nerovností ve vzdělávání. Školám v náročnějších podmínkách bude poskytována vícevrstvá podpora zaměřená mimo jiné také na posilování kompetencí pedagogických pracovníků pro práci s heterogenními skupinami žáků, zejména žáků se sociálním znevýhodněním. Dílčím cílem projektu je navrhnout a ověřit budoucí systém financování škol dle indexu socioekonomického znevýhodnění žáků stanoveného kombinací několika indikátorů

Projekt Podpora rovných příležitostí navazuje na zkušenosti a výstupy z kmenové činnosti a projektů, které Národní pedagogický institut České republiky (resp. NÚV a NIDV) již realizuje nebo realizoval v nedávné době. Budou využívány a dále rozvíjeny vytvořené metodiky, know-how, bude realizována spolupráce se sítí odborníků. Projekt v zásadě plní roli doprovodného projektu k vlastním projektům škol, které jej realizují na základě vlastní výzvy vyhlášené MŠMT v srpnu 2022.


Aktuality k projektu

1 2 3

Nejčastější dotazy k projektu

Obecné dotazy

Jaký je cíl projektu?

Hlavním cílem projektu NPI naplánovaného na léta 2022–2026 je připravit a realizovat řešení vedoucí ke snižování rostoucích nerovností ve vzdělávání. Školám v náročnějších podmínkách bude poskytována vícevrstvá podpora zaměřená mimo jiné také na posilování kompetencí pedagogických pracovníků pro práci s heterogenními skupinami žáků, zejména žáků se sociálním znevýhodněním. Projekt NPI tedy zajišťuje podporu školám při realizaci jejich vlastních projektů zahrnujících nástroje zvolené na základě konkrétních potřeb dané školy. Dílčím cílem projektu NPI je na základě dat získaných z pilotáže projektů na školách navrhnout a ověřit budoucí systém financování škol dle indexu socioekonomického znevýhodnění žáků stanoveného kombinací několika indikátorů

Jak byly školy do podpory vybrány?

Při výběru škol byla zohledněna tato kritéria:
• Sociální znevýhodnění v obci (index sociálního vyloučení Agentury pro sociální začleňování);
• Kvalifikovaný odhad ředitelů škol o počtu romských žáků;
• Počet žáků s vietnamským, slovenským nebo ukrajinským státním občanstvím;
• Kvalifikovaný odhad ředitelů škol o počtu sociálně znevýhodněných žáků;
• Počet vykázaných žáků se speciálními vzdělávacími potřebami z důvodu odlišného kulturního prostředí a jiných životních podmínek;
• Míra předčasných odchodů ze vzdělávání;
• Počet opakování ročníků.
 
Do pilotního vzorku v rámci první výzvy byly vybrány školy s nejvyšším skóre. Jedná se o 264 základních škol, především z Ústeckého, Moravskoslezského, Libereckého a Karlovarského kraje.

Dle čeho posuzujete sociální znevýhodnění žáka?

Pro potřeby projektu jsme si ho nadefinovali takto: Za žáka se sociálním znevýhodněním považujeme žáka, v jehož vzdělávání lze identifikovat výrazné bariéry vznikající v důsledku sociálně podmíněných příčin (nezdravotních). Z pohledu učitele je u takového žáka dlouhodobě patrný alespoň jeden z těchto jevů: nedostatečná podpora ve vzdělávání v domácím prostředí / nedostatečná znalost vyučovacího jazyka / nedostatečné zajištění finančních prostředků na hrazení nákladů spojených s účastí na vzdělávání / nedostatečné zajištění základních (fyzických nebo psychických) potřeb / absence spolupráce rodičů se školou.

Jaké finanční prostředky mohou školy získat?

Na základě výše uvedených vstupních informací a dat bylo vybráno 264 škol s nejvyšší hodnotou indexu. Ty byly dále rozřazeny do 4 kategorií podle míry znevýhodnění. Výpočet podpory pro jednotlivé školy je postaven na celkovém vykázaném počtu žáků školy (k 09/ 2021) a kategorii, do které byla škola zařazena. 

Částka na kategorii byla vypočítána z celkové částky k distribuci v první vlně (1,3 mld. Kč) a váhy kategorií:
· Školy v kategorii 1 obdrží 2 000 Kč na žáka na rok. 
· Školy v kategorii 2 obdrží 4 000 Kč na žáka na rok. 
· Školy v kategorii 3 obdrží 8 000 Kč na žáka na rok. 
· Školy v kategorii 4 obdrží 16 000 Kč na žáka na rok. 

Jaké druhy podpory může škola čerpat?

V rámci projektu Podpora rovných příležitostí při NPI ČR jsme sestavili Katalog nástrojů podpory, který školám z cílové skupiny představujeme a z něhož bude na každé podporované škole za pomoci krajského konzultanta NPI volena vhodná kombinace nástrojů a intervencí vycházející ze vstupní analýzy potřeb konkrétní školy. Tento výběr se stane podkladem pro samotnou žádost o poskytnutí dotace, kterou jednotlivé školy zpracovávají a podávají na MŠMT.
 
Katalog zahrnuje tyto nástroje:
a) personální podpory škol při práci se sociálně znevýhodněnými žáky (9 různých pozic, např. sociální pedagog nebo asistent pedagoga),
b) přímé podpory těchto žáků (např. zážitkové vzdělávací programy nebo snídaňové kluby),
c) profesní rozvoj pedagogů (např. mentoring, koučink nebo facilitace).
Vedle toho školám průběžně poskytuje metodickou a konzultační podporu určený zástupce NPI, který tak napomáhá realizaci školního projektu. Součástí aktivit je také peer to peer kolegiální spolupráce – síťování mezi řediteli či učiteli, a to jak místní, tak tematická.

Na základě čeho si jednotlivé školy vybírají nástroje podpory?

Žádosti o podporu provází vstupní analýza, která vychází z podmínek a potřeb školy ve vztahu k věcnému zaměření výzvy. Zjištění ze vstupní analýzy jsou provázána s volbou adekvátních nástrojů podpory z Katalogu nástrojů. Školy z předloženého katalogu vybírají a plánují své aktivity na podporu žáků se sociálním znevýhodněním na potřebnou dobu, nejdéle však do 8/2025. Na zpracování vstupní analýzy školy se podílí širší pedagogický sbor, minimálně však zástupce vedení školy a školního poradenského pracoviště ve spolupráci s určeným pracovníkem NPI (krajský konzultant).

Co až projekt skončí? Školy zůstanou bez podpory?

Dílčím cílem projektu je připravit podklady pro konkrétní návrh reformy systému podpory škol. Podpora škol po roce 2026 by měla být zajištěna ze státního rozpočtu, nikoli na projektové bázi. Její nastavení by mělo vycházet ze situace jednotlivých škol a měla by obsahovat také ověřené nástroje metodické podpory pro práci se žáky se sociálním znevýhodněním. Předpokládá se úzká mezirezortní a mezioborová spolupráce.

Lze do projektu přihlásit naši školu?

Výzva MŠMT na podporu škol s nadprůměrným zastoupením žáků se sociálním znevýhodněním je koncipována jako uzavřená a je tedy určena pouze vybraným žadatelům. Ti byli o nároku na podporu informováni prostřednictvím datových schránek během srpna, kdy byla výzva vyhlášena. Druhé kolo výzvy je plánováno na příští rok, kdy bude do pilotáže zahrnuto dalších cca 140 základních a středních škol. Oprávnění žadatelé do druhého kola výzvy již byli vytipováni, nicméně pokud se s ohledem na věcné zaměření výzvy domníváte, že by Vaše škola mohla být do podpory rovněž zařazena, prosím kontaktujte projektový tým na rovneprilezitosti@npi.cz.

Dotazy na doučování

Jaký je vztah mezi Doučováním (jakožto nástrojem B1 a B2 z Katalogu nástrojů projektu PROP) a „plošným“ Národním plánem doučování?

NPD probíhá do 31. srpna 2023. Maximální částka, kterou je možné odměnit doučujícího, je 300 Kč/h. S doučujícím je nutné uzavřít DPP/DPČ. Prostředky jsou školám poskytnuty tzv. ad hoc normativem; pro soukromé a církevní školy je vyhlášena výzva.

Doučování jako nástroj z PROPu je vhodné využít jako doplnění plošného NPD. Probíhat můžou na škole i obě doučování zároveň; je však nutné zajistit, aby nedošlo k tzv. dvojímu financování.

Školní poradenství

Jaké vzdělání a znalost češtiny má mít adaptační koordinátor?

1. Adaptační koordinátor pro žáky s odlišným mateřským jazykem. Obecně (smíšené skupiny, případně jednotliví žáci s cizím státním občanstvím, případně se státním občanstvím ČR): Adaptační koordinátor je nepedagogickým pracovníkem. Vzdělání, které musí mít adaptační koordinátor, není nikde přesně stanoveno a není legislativně ošetřeno. Vše je tedy ponecháno na zvážení ředitele školy. Obecně se doporučuje minimálně středoškolské vzdělání ukončené maturitou vzhledem k činnostem, které by AK měl vykonávat (viz níže); přednostně by měla být pozice obsazována pracovníky s pedagogickým vzděláním, alespoň na úrovni asistenta pedagoga, případně na úrovni vychovatele či učitele. Náplň práce AK najdete v Katalogu nástrojů pod označením A7. Dle doporučení by měl být adaptačním koordinátorem pracovník dané školy, který dobře zná prostředí a pravidla dané instituce. Dle zkušenosti škol se osvědčili pracovníci ŠD, kteří v dopoledních hodinách mají volno a nic nebrání jejich zapojení. Cílem práce AK je nastartovat výuku českého jazyka (z tohoto hlediska je ideální znalost češtiny na úrovni rodilého mluvčího, případně alespoň B2), pomoci se začleňováním do třídního kolektivu, seznámitse školními právy a povinnostmi, s třídním kolektivem a s třídou přijatými pravidly chování; se zažitými zvyklostmi a životním stylem; s orientací ve škole. Dále AK pomáhá při seznamování s běžným režimem školy, uspořádáním vyučovacího dne a vyučování – rozvrh hodin, stěhování z kmenových do odborných učeben, možnosti stravování zajišťované školou, školní klub, školní družina, nabídka zájmové činnosti a kroužků apod. Působení adaptačního koordinátora je časově omezené, adaptační koordinátor pracuje se žákem/žáky zpravidla první měsíc od nástupu do školy.
Ukrajinští žáci (skupiny složené pouze z žáků s ukrajinským státním občanstvím) LEX UKRAJINA 2. V případě skupin složených pouze z ukrajinských žáků nejsou na AK kladeny žádné podmínky z hlediska vzdělání či znalosti jazyka. Vše je na posouzení ředitele školy. V případě, že AK bude přicházet do kontaktu s žáky české nebo jiné státní příslušnosti (vyjma ukrajinské), je na řediteli školy, aby ověřil dostatečnou znalost češtiny pohovorem. Je třeba zdůraznit, že pokud nemá být funkce adaptačního koordinátora formální a má skutečně docházet k adaptaci – úroveň nejméně B1, lépe B2, je nezbytná (doporučení).
2. V našem projektu může být pozice adaptačního koordinátora ustavena i pro žáky s českým státním občanstvím a nízkým socioekonomickým statusem – typicky ve školách s často fluktuujícími žáky. I zde platí, že se jedná o nepedagogického pracovníka a ředitel na tuto pozici může dosadit téměř kohokoli, kdo bude schopen zajistit požadované činnosti. Legislativně tato pozice není ošetřena a požadavky na vzdělání nejsou nikde definovány.
Adaptační koordinátoři pro děti/žáky s odlišným mateřským jazykem | Zapojmevšechny.cz (zapojmevsechny.cz)
Adaptační koordinátor pro žáky s odlišným mateřským jazykem (OMJ) | Zapojmevšechny.cz (zapojmevsechny.cz)
PODCAST 24. díl: Podpůrné pozice pro žáky s odlišným mateřským jazykem (OMJ) | Zapojmevšechny.cz (zapojmevsechny.cz)

Jaké činnosti vykonává adaptační koordinátor?

Cílem práce AK je u nově příchozích žáků-cizinců nastartovat výuku českého jazyka (z tohoto hlediska je ideální znalost češtiny na úrovni rodilého mluvčího, případně alespoň B2), pomoci se začleňováním do třídního kolektivu, seznámit se školními právy a povinnostmi, s třídním kolektivem a s třídou přijatými pravidly chování; se zažitými zvyklostmi a životním stylem; s orientací ve škole. Dále AK pomáhá při seznamování s běžným režimem školy, uspořádáním vyučovacího dne a vyučování – rozvrh hodin, stěhování z kmenových do odborných učeben, možnosti stravování zajišťované školou, školní klub, školní družina, nabídka zájmové činnosti a kroužků apod. 
Působení adaptačního koordinátora je zpravidla časově omezené, adaptační koordinátor pracuje se žákem/žáky obvykle první měsíc od nástupu do školy. Z tohoto důvodu je smlouva s adaptačním koordinátorem většinou uzavírána formou DPP a zaměstnanecké výhody čerpat nemůže. V odůvodněných případech (častá fluktuace žáků, žáci se speciálními vzdělávacími potřebami, kteří po delší nemoci opět potřebují pomoci s adaptací na školu atd.) lze uzavírat i DPČ na delší časové úseky.

Jak je nahlíženo na ukrajinské pedagogy, kteří budou zaměstnáni v projektu? Konkrétně jde o pozici asistenta pedagoga, kterou by měla vykonávat osoba, která má diplom z univerzity na Ukrajině. Bude stačit nostrifikace diplomu, aby jí bylo vzdělání na danou pozici uznáno? Nebo bude zapotřebí, aby si zde navíc dělala ještě kurz asistenta pedagoga?

Pokud daná osoba absolvovala vysokoškolské vzdělání v oblasti pedagogiky nebo součástí jejího vzdělání byly pedagogické vědy, stačí jí nostrifikace diplomu. V opačném případě by si měla doplnit vzdělání studiem pedagogiky nebo studiem pro asistenty pedagoga. Více viz § 20 zákona o pedagogických pracovnících č. 563/2004 Sb.

Současně platí, že asistent pedagoga zaměstnaný v rámci projektu je – v souladu s Katalogem nástrojů – běžným pedagogickým pracovníkem, podle § 2 a § 4 výše zmíněného zákona se na něj tedy vztahuje (pokud získal kvalifikaci studiem v jiném než českém jazyce) povinnost prokázat znalost českého jazyka oficiální zkouškou.

Pouze v případě, že asistent bude působit ve smíšených skupinách, kde budou ukrajinští i čeští žáci, je možné pozici obsadit pracovníkem, který výše uvedenou podmínku zákona (zkoušku z jazyka) splňovat nemusí – tato výjimka je dána tzv. Lex Ukrajina (zákon č. 67/2022 Sb., § 6, pozor zákon má aktuálně nastavenou platnost pouze do 31. 8. 2024). I v tomto případě je ale třeba, aby základní úroveň českého jazyka ověřil/a alespoň pohovorem ředitel/ka školy dle zákona LEX Ukrajina 2.
 
 
Jak podporuje žáky s odlišným mateřským jazykem dvojjazyčný školní asistent? – díl I. | Zapojmevšechny.cz (zapojmevsechny.cz)
 
Jak podporuje žáky s odlišným mateřským jazykem dvojjazyčný školní asistent? – díl II. | Zapojmevšechny.cz (zapojmevsechny.cz)
 
Jak podporuje žáky s odlišným mateřským jazykem dvojjazyčný školní asistent? – díl III. | Zapojmevšechny.cz (zapojmevsechny.cz)

Mohou být pozice z našeho projektu, které jsou v kategorii nepedagogický pracovník (sociální pedagog, kariérový poradce, aj.), zařazeny do týmu školního poradenského pracoviště (včetně uvedení na webových stránkách školy)?

Vyhláška č.72/2005 Sb, o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních explicitně zmiňuje jako jádro ŠPP výchovného poradce, metodika prevence, školního psychologa a speciálního pedagoga. Zároveň nic nebrání zapojení dalších osob, pokud je to odůvodněné.
Například sociální pedagog je v mnoha školách součástí ŠPP, a to přesto že nejen v našem projektu, ale i z pohledu legislativy obecně není pedagogickým pracovníkem. Jako řešení se jeví kompromisní varianta i s ohledem na to, že pracovníci zapojení do našeho projektu neřeší celou škálu žáků, ale pouze ty se sociálním znevýhodněním, a tedy uvádět ŠPP a spolupracovníky ŠPP (kariérový poradce, sociální pedagog, adaptační koordinátor, koordinátor inkluze) na webových stránkách školy následovně. 

Varianta:
ŠPP (výchovný poradce, metodik prevence, speciální pedagog, školní psycholog)
Spolupracovníci ŠPP (projekt Podpora rovných příležitostí) – adaptační koordinátor, koordinátor inkluze, sociální pedagog, kariérový poradce.

Může školní psycholog, případně jiná personální pozice v projektu fakturovat?

Explicitně není nikde stanoveno, že nelze fakturovat. U personálních pozic se počítá s tím, že pracovníci budou především ve smluvním vztahu se školou (DPP, DPČ), a to zejména proto, aby byli zavázáni k plnění závazků spojených s projektem – účast na vzdělávání, peer to peer aktivitách, vykazování, spolupráci s ostatními pracovníky školy v projektu a dalších. Rozhodne-li se ředitel školy navázat spolupráci s fakturujícím pracovníkem, musí zajistit, že bude dodržovat podmínky projektu a účastnit se na vzdělávacích aktivitách. Fakturace je zcela odůvodněná v případech, kdy psycholog poskytuje časově omezené aktivity, například krizové intervence nebo jiné jednorázové aktivity z katalogu typu B. 
 
Vyhláška č.72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních říká: „Podmínkou poskytnutí psychologické nebo speciálně pedagogické služby je předání srozumitelné informace (§ 1 odstavec 5 ) – důvodu, způsobu i důsledku poskytování – a písemný souhlas žáka nebo zákonného zástupce.“ Pokud je ve třídách zřízených podle § 16 odst. 9 školského zákona poskytována speciálně pedagogická péče celé třídě, souhlas není třeba. Jsou i další výjimky dle zákona č.359/1999 Sb. o sociálně-právní ochraně dětí, kdy se jedná o akutní situaci, podezření na týrání atd. To se ale na běžnou činnost speciálního pedagoga nevztahuje.

Sociální pedagog – pokud bude realizovat i nějaké volnočasové aktivity, může být s dětmi (jakožto nepedagogický pracovník) sám?

Ano, může. Školský zákon § 20 odst. 2 Bezpečnost a ochrana zdraví ve školských poradenských zařízeních odkazuje na Metodický pokyn k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních zřizovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, který říká: „Podle rozhodnutí ředitele školy mohou dozor konat vedle pedagogických pracovníků i jiné osoby, které jsou zletilé, plně způsobilé k právním úkonům a jsou v pracovněprávním vztahu ke škole.

Tyto osoby musí být řádně poučeny o povinnostech dozoru a ředitel školy o tomto poučení provede písemný záznam, který osoba pověřená dozorem podepíše.“ Dozor nad žáky škola specifikuje ve školním řádu.

Je možné, aby byl přijat speciální pedagog / školní psycholog, který v době nástupu studuje příslušné vzdělání, ale dokončí ho následující rok (2023)?

Škola může na danou pozici přijmout nekvalifikovaného pracovníka za předpokladu, že prokazatelně nemůže místo obsadit kvalifikovaným zájemcem.

Pokud zájemce o pozici  teprve studuje příslušný obor, kvalifikovaný není (oficiálně kvalifikaci získává až úspěšným ukončením studia).

Pokud je ale škola schopna doložit, že se nikdo kvalifikovaný o práci neucházel (doložit inzerát, ve kterém kvalifikovaného pracovníka shání), může na danou pozici přijmout studenta, který je do ukončení studia zatím zaměstnán jako nekvalifikovaný.

Které pozice jsou v projektu pedagogické a které nepedagogické a co z toho vyplývá?

I. Pedagogické pozice v projektu jsou tyto:
Asistent pedagoga
Speciální pedagog
Školní psycholog
Tandemový učitel

· Ředitel školy tyto pozice zařazuje do tarifních tabulek pro pedagogické pracovníky a vykazuje je jako pedagogické pracovníky. Více Návrh zařazení pozic z nástrojů A do platových tříd.

· Podle ustanovení § 213 odst. 2 zákoníku mají pedagogičtí pracovníci nárok na 8 týdnů dovolené v kalendářním roce.

· U pedagogických pozic se pracovní doba dělí na přímou a nepřímou pedagogickou činnost.

Mezi práce související s přímou pedagogickou činností, a tedy mezi standardní činnosti pedagogických pracovníků, patří nejen příprava na přímou pedagogickou činnost, hodnocení prací dětí a žáků, ale také dohled nad žáky ve škole a při akcích organizovaných školou, spolupráce s dalšími pedagogickými pracovníky a zákonnými zástupci žáků, péče o kabinety a sbírky, účast na školních poradách a studium a účast na dalším vzdělávání pedagogických pracovníků. Více právní výklad zákona o pedagogických pracovnících:
Právní výklad k § 23 zákona o pedagogických pracovnících, MŠMT ČR (msmt.cz).
 
 O místě výkonu části nebo celé nepřímé pedagogické činnosti rozhoduje ředitel školy. Lze tedy konat i mimo školu.
II. Nepedagogické pozice v projektu jsou tyto:
Adaptační koordinátor
Koordinátor inkluze
Sociální pedagog
Kariérový poradce
Pracovník volnočasových aktivit
Koordinátor mentorského programu

· Ředitel školy tyto pozice zpravidla zařazuje do tarifních tabulek pro nepedagogické pracovníky a vykazuje je jako nepedagogické pracovníky. Návrh pro zařazení pozic z nástrojů A do platových tříd uvádíme v příloze „A_Návrh platového zařazení pracovních pozic“.

· Zařazení lze konkretizovat na základě již existujících pozic – např. lze využít pozice 2.08.02 Sociální pracovník nebo 2.10.10 Referent pro mládež, tělovýchovu a sport, ale ne nezbytně. Katalog prací slouží především jako podpůrný nástroj pro zařazení pozic do určité platové třídy na základě vyhodnocení povahy a náročnosti práce. Pokud daná pozice není v katalogu prací přímo uvedena, zaměstnavatel zařadí zaměstnance do platové třídy porovnatelné s jinou (uvedenou) pozicí z hlediska složitosti, odpovědnosti a namáhavosti. Lze tedy využít i povolání pedagogických pracovníků, pokud je daná práce podobná těm činnostem, které jsou v katalogu popsány. V platovém výměru je pak uvedena pouze platová třída a stupeň, tarif je určen podle tabulky v příloze č. 1 nařízení vlády 341/2017 Sb., podle které jsou zařazováni nepedagogičtí zaměstnanci škol.

· Nepedagogičtí pracovníci škol mají podle zákoníku práce nárok na 5 týdnů dovolené v kalendářním roce.

· Část pracovní doby může ředitel školy dle § 317 zákoníku práce umožnit konat nepedagogickému pracovníkovi z jiného místa, než je škola.

III. Obecně pedagogičtí i nepedagogičtí pracovníci:

· Na nepedagogické pozice se nevztahuje zákon 563/2004 Sb. o pedagogických pracovnících.

· Pokud nelze obsadit pozici pedagogického pracovníka osobou kvalifikovanou, může ředitel školy, dle § 22 odstavec 7 zákona o pedagogických pracovnících č. 563/2004 Sb., přijmout na dobu nezbytně nutnou osobu nekvalifikovanou. Pro nepedagogické pracovníky platí – podle Katalogu nástrojů k příslušné výzvě – toto pravidlo srovnatelně.

· Rozvržení pracovní doby a místo výkonu práce upravuje ředitel školy v pracovní smlouvě, případně jejím dodatku.

· Přehled činností vykonaných pro projekt zapisují pracovníci za daný měsíc do pracovních výkazů.

· Dovolenou, nemocenskou, studijní volno atd. je možné (NIKOLI NUTNÉ) zapisovat do kolonky „jiné“ ve výkazech práce.

DVPP a profesní rozvoj

Lze finančně nákladné DVPP částečně zaplatit z projektu NPO a část financovat z jiných zdrojů?

V případě šablon a rozpočtu školy platí toto pravidlo: Část DVPP, která je hrazena z projektu, musí být samostatným celkem. Například: Téma XY I. (úvod do problematiky). A z jiných prostředků (šablon, rozpočtu školy apod.) je možné uhradit Téma XY II. (pokračování). Tj. další prostředky je možné využít na financování dalších samostatných hodin. Není možné stejné hodiny platit z projektu NPO a zároveň ze šablon či rozpočtu školy.

Takové spolufinancování je možné pouze v případě sponzorů či nadací apod., kde nejsou stanovena pravidla pro spolufinancování.

Musí být vzdělávání certifikované?

DVPP nemusí mít akreditaci MŠMT. Důležité je, aby naplňovalo cíl, který zadavatel (škola) definuje.

Pokud nebude vyčerpána celá jednotka (4 hod. = 4 000,-), lze za zbylé finance uhradit nějaké publikace související se vzděláváním?

Ne, pomůcky pro žáky je možné financovat z B10, publikace pro pedagogy z administrativních nákladů projektu.

Z čeho lze hradit další náklady spojené se vzděláváním – cesťák, případně ubytování ­bude-li se jednat o vícedenní vzdělávání?

Další náklady je možné platit z administrativních nákladů projektu.

Je možné započítat do projektu DVPP realizované zdarma a ušetřené finance využít na dražší vzdělávání v rámci jiné C1?

Ne, v projektu se započítávají pouze takové aktivity, které by bez projektu nemohly být realizovány (vzniká s nimi nějaký finanční náklad). Pokud se ušetří na jedné jednotce DVPP, je možné finance přesunout do jiné jednotky DVPP, ovšem musí se jednat o cenu v místě a čase obvyklou.

Musí se školení pro pedagogy účastnit celý sbor, nebo můžeme na některé specifické školení vyslat pouze některé pedagogy?

Není podmínkou, aby se zúčastnil celý pedagogický sbor, záleží na tématu. Doporučujeme účast co největšího počtu pedagogů, jelikož proces změny ve škole je možné nastartovat snáze, pokud se s myšlenkou ztotožní co nejvíce pedagogů. Nejnižší počet účastníků není stanoven, rozhodnutí o počtu účastníků je v kompetenci ředitele.

Je možné do aktivity C1 zahrnout i školení pro vedení školy?

Ano, je. Vzhledem k efektivitě vynaložených finančních prostředků je možné ke školení přizvat i vedoucí pracovníky nějaké další školy v okolí (školy zapojené či školy do projektu nezapojené).

Je možno C1 využít i pro jednotlivé pedagogy?

Není stanoven minimální počet účastníků. Rozhodnutí je v kompetenci ředitele.

Pokud z povahy DVPP vyplývá, že by školení bylo adresováno velmi malému počtu pedagogů (cca 1–3 osoby) a byla by tím ohrožena hospodárnost vynaložených prostředků, doporučujeme ke školení přizvat třeba stejné pozice ze škol v okolí.

Záleží na tématu vzdělávání, účinné může být profesní rozvoj těchto jednotlivců koncipovat jako mentorskou podporu a zvolit nástroj C2.

Jaký certifikát musí mít kouč?

Může se jednat o mezinárodní ICF certifikace MCC, PCC, ACC, popřípadě i certifikát jiných organizací s akreditací MŠMT.

Může být v rámci stáže realizována spolupráce se školou, která není podpořena z projektu NPO?

Ano, v rámci stáže se počítá s návštěvou ve škole (s náslechem při přímé práci se žáky), tato škola nemusí být ze seznamu podpořených škol (škol zapojených v projektu).

Může se jednat o stáže mimo školu – např. NNO?

Ano, je možné využít i jiné organizace, podmínkou stáže je náslech při přímé práci s dětmi/žáky.

Budou dovoleny zahraniční stáže (návštěvy škol, které vzdělávají děti s nízkým SES)?

Nástroj byl primárně zamýšlen pro sdílení zkušeností mezi školami v rámci ČR, výše dotace je nastavena na vnitrostátní spolupráci.

Sociální intervence

Můžeme v projektu zaměstnávat asistenta pedagoga se základním vzděláním a absolvovaným kurzem pro asistenta pedagoga? Samozřejmě by vykonával činnosti, které má v popisu práce adekvátně k jeho vzdělání.

Podle zákona může pracovat jako asistent pedagoga i uchazeč s ukončeným základním vzděláním a absolvovaným kvalifikačním kurzem studia pro asistenty pedagoga, který „vykonává přímou pedagogickou činnost spočívající v pomocných výchovných pracích“. Celé znění příslušné části zákona najdete na webu: http://www.asistentpedagoga.cz/odborna-kvalifikace-asistenta-pedagoga. Do pracovní náplně doporučujeme vybrat ty činnosti, které lze považovat za „pomocné výchovné práce“.

Bude u personální pozice asistent pedagoga stanovena míra přímé vyučovací povinnosti z naší strany, nebo to bude v kompetenci ředitele? 

U personálních pozic, které spadají do kategorie pedagogických pracovníků (podle zákona č. 563/2004 Sb. i podle našeho Katalogu), bude nutné dodržet poměr přímé a nepřímé pedagogické činnosti tak, jak jej předpokládá platná legislativa (Nařízení vlády č. 75/2005 Sb., u asistentů pak také vyhláška č. 27/2016 Sb.). U asistenta pedagoga by tedy poměr hodin měl být: 90 % z úvazku na přímou a 10 % z úvazku na nepřímou pedagogickou činnost. (Bohužel, určitě bychom přáli asistentům více času na nepřímou p.č., ale vyhláška je v tomto striktní.)

Je možné z našich opatření financovat nákup – foťáku (cca. 15 tis. Kč.), vybavení pro Snoezelen, nových učebnic? A lze z aktivity pořídit například i nákup cvičebních pomůcek na tělocvik pro žáky? Nebo lyžařské vybavení, brusle a další sportovní pomůcky?

Ano, pro žáky se sociálním znevýhodněním lze v rámci tohoto nástroje nakoupit jakékoli pomůcky nezbytné pro jejich vzdělávání – takovými pomůckami mohou být například i pomůcky na tělocvik a sport. V rámci opatření je možné hradit i pomůcky, které jsou významné pro výuku konkrétních žáků se sociálním znevýhodněním v dané škole. Podmínkou ovšem je, že škola je následně schopna doložit, že danou pomůcku – ať už jde o foťák, vybavení pro Snoezelen nebo nové učebnice – aktivně využívá při výuce žáků se sociálním znevýhodněním. U nákladnějších pomůcek by bylo vhodné dokladovat jejich potřebnost vazbou na školní vzdělávací program – je-li součástí tělocviku v ŠVP výuka bruslení, je v pořádku, když se koupí brusle (zároveň ale asi nechceme, aby si školy kupovaly kajaky nebo komplet snowboardové vybavení...).

Bude potřeba u jednotlivých žáků nějaké čestné prohlášení nebo formulář, že převzali školní potřeby atd., které jsou financované školou z nástroje B10? Nebo budou stačit účtenky a faktury z nákupů?

V našem projektu jsme nestanovili žádná další pravidla pro případnou kontrolu než doložení účtů za nakoupené věci. Další opatření jsou plně v kompetenci školy. Podmínkou ovšem je, že škola je následně schopna doložit, že danou pomůcku aktivně využívá při výuce žáků se sociálním znevýhodněním.

Chce-li škola podpořit celou třídu, kde je vysoký počet žáků SES (třeba 50 %), je možné nákupem podpořit i ostatní žáky ve třídě, kteří sociálně znevýhodnění nejsou? Pokud ano, existuje nějaká procentní hranice, která třídu podpoří, aby fungoval jako tým?

Nástroj B10 je určen pouze pro žáky SES.

Co jsou snídaňové kluby a pro koho jsou určeny?

Snídaňové kluby jsou primárně určeny pro žáky, kteří ráno – ať už z jakéhokoliv důvodu – nesnídají. Ukazuje se totiž, že děti, které mají hlad, se hůře soustředí na výuku, ale mohou mít i problémy s chováním. Snídaňové kluby pomáhají dětem dosahovat lepších výsledků. Žáci, kteří se jich účastní, mají pravidelnější docházku a chodí na vyučování včas.

Nejde tu jen o primární cíl, kterým je nasytit hladové děti, jedná se i o příležitost pro rozvoj jejich sociálních dovedností, pozitivních vztahů a sebevědomí. Více informací naleznete v naší metodické kuchařce, která poskytuje základní přehled o tom, co snídaňové kluby jsou, a návod, jak na ně. Obsahuje i přílohovou část a v ní praktické materiály, se kterými mohou školy při plánování klubů pracovat.

Snídaňový klub v ZŠ Za Chlumem v Bílině přinesl zlepšení docházky žáků | Zapojmevšechny.cz (zapojmevsechny.cz)
Kouzelné snídaně pomáhají (dětem) s učením | Zapojmevšechny.cz (zapojmevsechny.cz)
Snídaňové kluby pro lepší začátek školního dne | Zapojmevšechny.cz (zapojmevsechny.cz)

Kde je nejvhodnější realizovat kluby? Ve třídách nebo ve společných prostorech (jídelna...)?

Pro snídaňové kluby neexistuje jeden univerzální návod: každá škola je jiná a má různé potřeby a podmínky. Kluby můžeme například realizovat ve školních jídelnách, cvičných kuchyňkách, knihovnách, ve třídách, ale také formou balíčků, které si děti ráno vyzvedávají na předem určených místech.

Jak často má smysl snídaňové kluby pořádat? Je potřeba, aby byly každý den, nebo je možné je realizovat třeba jednou za měsíc (spolu s třídnickými hodinami)?

Ideální varianta je každodenní provoz a nejlépe pro všechny žáky. Nicméně četnost snídaňových klubů určuje jednak rozpočet školy, ale také cíle, které mohou být pokaždé trochu jiné.

A je v pořádku, že si školy kluby uzpůsobují tak, aby byly realizovatelné v jejich specifických podmínkách. Školy zdůrazňují například potřebu dobrého startu dne pro co nejvíce žáků školy, zajistit jídlo pro hladovějící děti, podpořit zdravé stravování až po podporu lepší školní docházky, zlepšení mezilidských vztahů a rozvoj neformálního setkávání žáků s učiteli.

Přestože nám dává smysl ponechat školám svobodu v hledání svého modelu, neměly bychom se od hlavního smyslu snídaňových klubů odklánět příliš. Pokud uvažujeme o snídaňových klubech jako o aktivitě probíhající jednou za měsíc s cílem podporovat hlavně neformální setkávání učitelů s žáky, doporučujeme vždy hledat ještě další cesty (např. formou balíčků), jak zajistit pravidelné snídaně pro vytipované žáky, u nichž je riziko, že by zůstávali o hladu.

Mají na snídaňové kluby nárok všechny děti nebo jen děti se sociálním znevýhodněním či vybrané na základě jiného ukazatele?

V rámci našeho projektu je snídaňový klub primárně zaměřen na žáky se sociálním znevýhodněním, v souladu s konceptem společného vzdělávání se ale mohou účastnit i ostatní žáci školy. Třeba ti, kteří mají prokazatelně hlad, docházejí na vyučování pozdě nebo mají problémy s docházkou či chováním. Pokud by škola ráda postupně otevřela svůj snídaňový klub všem, ale současný rozpočet jí to neumožňuje, může jí s výběrem žáků pomoci školní poradenské pracoviště a své služby nabízíme i my. Velký potenciál v sobě skrývá sponzoring, propojení klubu s místní komunitou, případně i s jinými iniciativami, které se zabývají školním stravováním. Je pro nás důležité hledat společně se školami cesty, které budou ušité na míru jejich aktuální situaci, potřebám i možnostem. Samozřejmě s ohledem na žáka a jeho potřeby.

Jak řešit přebytky jídla a nepravidelnou měnící se docházku?

Jsme si vědomi toho, že počty dětí se mohou v průběhu realizace měnit. Motivujeme školy k tomu, aby kluby byly pokud možno nízkoprahové. V případě, že se na snídaně nedostaví nahlášení žáci, doporučujeme snídaně předat pozdě příchozím dětem v podobě balíčku, nebo ostatním žákům školy.

Čím se řídit při skladbě jídelníčku u snídaní?

Doporučujeme řídit se hlavními právními normami ke školnímu stravování: Školský zákon č. 561/2004 Sb. (§ 122), Vyhláška č. 107/2005 Sb., o školním stravování, a Vyhláška o požadavcích na potraviny, pro které je přípustná reklama a které lze nabízet k prodeji a prodávat ve školách.

Lze hradit kuchařky připravující snídaně?

Ano, příspěvek na provoz snídaňových klubů kromě částky 20 Kč na žáka a den také zároveň zahrnuje i financování personálu (například paní kuchařky) ve výši 210 Kč na hodinu na skupinu do 25 dětí. (Na každou další skupinu 25 žáků vzniká nárok na dalších 210 Kč na hodinu).

Je potřeba, aby měli dospělí, co se zapojují do snídaňových klubů. potravinářský průkaz?

Ano, u obsluhujícího pracovníka, tedy toho, kdo manipuluje s potravinami, se předpokládá tzv. potravinářský průkaz – oficiálně označovaný jako zdravotní průkaz nebo také zdravotní průkaz pracovníka v potravinářství.

Je možné u snídaňových klubů využívat cvičnou kuchyňku, která je plně vybavena a má dvě kuchyňské linky?

Ano, využití prostor školy je výhradně v kompetenci ředitele školy.

Propojování formálního a neformálního vzdělávání

Dá se 32 hodin ze zážitkového vzdělávacího programu (B7) rozdělit do více akcí?

Ano, tyto hodiny lze čerpat postupně po celou dobu realizace projektu, např. nejprve jednodenní výlet, poté dvoudenní akce, následně odpolední 4hodinová akce apod.

Pokud budou v rámci zážitkového vzdělávacího programu (B7) realizovány výjezdové aktivity, co vše lze hradit z přímých nákladů (strava, ubytování, doprava) a co ne?

V rámci B7 Zážitkový vzdělávací program pro žáky se žádné meze nekladou, tj. v rámci financování může být hrazena strava, doprava, ubytování, lektorné atd. – kontrola realizace bude primárně zaměřena na ověření toho, že se program uskutečnil; konkrétní využití finančních prostředků je na řediteli školy.

Je jednotka 32 hodin (B7) určena pro jednu stejnou skupinu se stejnými žáky, nebo lze poskládat různě po kolektivech v rámci 32 hodin (různé kombinace a různá témata)? Je potřeba 32 hodin podpory pro stejné žáky?

V ideálním případě by jednotku 32 hodiny měla čerpat jedna stejná skupina žáků, nemusí to být najednou, klidně postupně. Tím se nejlépe dosáhne cíle této aktivity. Je ale možné skupiny žáků měnit, pokud škola usoudí, že to na žáky se sociálním znevýhodněním má efekt. Témata se mohou měnit také.

Kteří žáci mají nárok absolvovat akci B6 a B7 zdarma a kteří žáci si musí účast hradit? Může se dané akce účastnit celá třída zdarma za projektové peníze?

Účast na akci B6 a B7 musí být žákům, kteří jsou identifikováni jako sociálně znevýhodnění, vždy hrazena z rozpočtu projektu. Ostatní „běžní“ žáci by si měli účast na těchto akcích hradit sami, jako tomu zřejmě bylo dosud, případně by se měli podílet finančně alespoň částečně. Platí také, že bude-li na akci významná část žáků se sociálním znevýhodněním, nebo ředitel/ka usoudí, že je to vhodné, že to plní účel, akce přispívá k podpoře těchto žáků atd., může se akce z projektových financí proplatit všem.
 
Vzdělávací volnočasové aktivity jako alternativa k doučování | Zapojmevšechny.cz (zapojmevsechny.cz)
Projekty, které stmelují třídu a zapojují rodiny do výuky | Zapojmevšechny.cz (zapojmevsechny.cz)

Dotazy pro MŠMT

Lze u jednotlivých aktivit slučovat finanční prostředky? Např. část prostředků z projektu PROP a část z prostředků ze Středoškolského klubu ASK ČR, který na naší škole pracuje s mládeží již 23 let. A to v rámci jedné aktivity např. dopravu z projektu PROP a vstupenky z prostředků klubu a naopak. Ptám se proto, že víme jaká je finanční náročnost akcí, které již dlouhodobě pořádáme, a víme, že ne vždy budou stačit finance z programu PROP.

Ne, tímto způsobem slučovat finanční prostředky nelze. Jednotlivé aktivity a náklady s nimi spojené musí být kompletně hrazeny z jednoho typu zdroje.

Chtěla bych se zeptat na změny v souvislosti s nutností hradit odvody u DPP na základě změny zákona od roku 2024 související se změnou zastropování úlev na sociální pojištění. Z jakých prostředků bude možné tyto náklady hradit?

Tyto náklady vzniklé z důvodu změny zákona je možné hradit z přidělených finančních prostředků na OBV/ONIV.
Navýšit celkové finanční prostředky poskytnuté konečnému příjemci na základě jeho žádosti (a to i přestože k jejich navýšení došlo z důvodu změny legislativy) nelze. Přesun finančních prostředků, resp. navýšení OON na úkor jiných podporovaných oblastí je možné pouze prostřednictvím žádosti o změnu rozhodnutí.

Dojde k plánovanému finančnímu navýšení (o 15 %) – dorovnání nákladů na pracovní pozice A pro školy v I. vlně. Případně kdy a jakým způsobem?

Navýšení finančních prostředků cca o 15 %, resp. maximální možné sazby nad rámec alokace stanovené v příloze č. 2 prvního kola Výzvy Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k předkládání žádostí o poskytnutí dotace z Národního plánu obnovy na podporu škol s nadprůměrným zastoupením sociálně znevýhodněných žáků, u personálních pozic vyjmenovaných v části 4. Věcné zaměření výzvy, bodě 4.2. Podporované aktivity, oblast "A", pro všechny zvolené pozice "A" (vyjma pozice A11), je plánováno s účinností od 1. 1. 2024.
Forma: Navýšení finančních prostředků bude možné pouze na základě přeložené žádosti o změnu rozhodnutí.
Termín: Předpokládaný nejzazší termín pro podání žádosti je 31. 8. 2024.

Jak to bude s krácením prostředků za měsíce, kdy neměly školy peníze od MŠMT? (např. Trmice potřebují podat změnu – začali o rok později, ale neví, s jakou finální částkou mají počítat). Je nutné vydat oficiální stanovisko MŠMT?

Celkové finanční prostředky přidělené škole na základě rozhodnutí o poskytnutí dotace se krátit nebudou. Nevyčerpané finanční prostředky v rámci konkrétní oblasti podpory (A, B nebo C) se mohou v rámci jednotlivých let přesouvat tak, aby se vyčerpala celá částka. V případě požadavku na přesun finančních prostředků z jedné oblasti podpory do jiné je nutné o tuto změnu požádat a řádně ji odůvodnit. Žádost musí být schválena konzultantem školy a NPI.


Dokumenty

Dokladování pro zapojené školy


Kontakty a další informace

Obecné kontakty

Email: dotazy.prop@npi.cz

Facebookhttps://www.facebook.com/podporarovnychprilezitosti

Odkaz na příklady dobré praxe, rozhovory a kazuistiky: 
https://zapojmevsechny.cz/kategorie/detail/podpora-rovnych-prilezitosti

Kontakty na koordinátory

Mgr. Světla Veselá Nová
Regionální koordinátorka pro Ústecký kraj
Winstona Churchilla 1348/6
400 01 Ústí nad Labem
Tel.: +420 775 320 290
E-mail: svetla.nova@npi.cz

Mgr. Vladislav Günter
Regionální koordinátor pro Karlovarský, Plzeňský, Středočeský kraj a Prahu
Centrální pracoviště, Senovážné nám. 25,
110 00 Praha 1
Tel.: +420 775 431 735
E-mail: vladislav.gunter@npi.cz

Mgr. Irena Balaban Cakirpaloglu, Ph.D.
Regionální koordinátorka pro Moravskoslezský a Olomoucký kraj
Wellnerova 25,
779 00 Olomouc
Tel.: +420 778 880 449
E-mail: irena.cakirpaloglu@npi.cz

Mgr. Eva Šímová
Regionální koordinátorka pro Moravu a Východní Čechy
Krajské pracoviště Brno, Moravské náměstí 249/8,
602 00 Brno
Tel.: +420 778 881 417
E-mail: eva.simova@npi.cz




Odebírejte novinky o školství
a vzdělávání srozumitelně a včas
Zadejte váš e-mail a naše novinky a upozornění vám budou chodit přímo do e-mailu. Odběr novinek můžete kdykoliv později odhlásit.
Odesláním souhlasíte s našimi zásadami o zpracování osobních údajů.
cross Skip to content