Aktualizace RVP pro gymnázia navazuje na úpravy RVP pro základní vzdělávání, a pokračuje tak v modernizaci kurikula v digitální oblasti. Aktualizací byla doplněna nová kompetence – tzv. digitální kompetence a nově koncipovaný obor Informatika v rámci tzv. „ICT revize RVP pro gymnázia.“ Změny v RVP vycházejí z požadavků Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020 i cílů Strategie 2030+.
Úprava se týká oboru vzdělání Gymnázium, Dvojjazyčné gymnázium a Gymnázium se sportovní přípravou.
Pro zavedení nové Informatiky a digitální kompetence do běžné praktické výuky nabídne MŠMT společně s NPI ČR školám soubor podpůrných aktivit, které budou zveřejněny na portálu edu.cz a webu NPI ČR.
Vzdělávací oblast Informatika a informační a komunikační technologie byla nahrazena vzdělávací oblastí Informatika s obsahem navazujícím na vzdělávací obsah vzdělávací oblasti Informatika v RVP ZV. V případě oborů Gymnázium a Gymnázium se sportovní přípravou je minimální časová dotace Informatiky 4 hodiny, je tedy shodná se současnou hodinovou dotací v RVP G i RVP GSP. V případě oboru Gymnázium dvojjazyčné se časová dotace vzdělávací oblasti Informatika oproti původní časové dotaci vzdělávací oblasti Informační a komunikační technologie navyšuje o 1 hodinu z 5 na 6 hodin. Z tohoto důvodu je provedena kompenzace, a to snížením disponibilní časové dotace (kterou školy mohou ve svém ŠVP zapracovat do učebního plánu dle vlastního záměru) v rámcovém učebním plánu z 28 na 27 hodin. Současně je v učebním plánu školám umožněno, aby výuku Informatiky mohly realizovat v ročnících podle svého uvážení.
V průřezových tématech byl upraven dílčí odkaz na původní vzdělávací oblast Informatika a informační a komunikační technologie tak, aby odpovídal novému obsahu digitální kompetence.
Byly aktualizovány terminologie a dílčí formulace v obsahu kapitoly 11 Podmínky pro vzdělávání na gymnáziu tak, aby odpovídaly změnám v digitální oblasti obecně i změnám ve vzdělávacím obsahu.
Do kapitoly 8 Zásady pro tvorbu školního vzdělávacího programu pro čtyřletá gymnázia a vyšší stupeň víceletých gymnázií byla doplněna podkapitola k úpravám školních vzdělávacích programů – analogická k úpravě provedené v RVP ZV v lednu 2021.
Změny v RVP G, RVP GSP a RVP DG zohledňují poznatky a výsledky pokusných ověřování Rozvoj informatického myšlení v mateřských, základních a středních školách (realizováno od 1. září 2018 do 30. června 2020), Rozvoj digitální gramotnosti dětí a žáků mateřských, základních a středních škol (realizováno od 1. února 2019 do 31. prosince 2020), podněty z konzultací se členy Asociace ředitelů gymnázií, se zástupci dvojjazyčných gymnázií a z podnětů zaslaných v rámci veřejné konzultace.
Účinnost upravených RVP pro gymnázia je od 1. září 2022, tzn., že od školního roku 2022/2023 mohou gymnázia podle upraveného RVP vzdělávat, není to však povinností. V období od 1. září 2022 do 31. srpna 2025 mohou gymnázia vzdělávat i nadále podle stávajících školních vzdělávacích programů vytvořených podle RVP platného před vydáním tohoto opatření. Nejpozději, kdy gymnázia musí zahájit vzdělávání ve všech ročnících oboru vzdělání Gymnázium, Dvojjazyčné gymnázium a Gymnázium se sportovní přípravou, je od 1. září 2025, tedy od školního roku 2025/2026.
Více o RVP gymnázií viz stránka k RVP gymnázií.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy informuje, že návaznosti na jednání vlády ČR dne 27. 9. 2021 bylo vydáno mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví k provozu služeb a maloobchodu a jiných činností s účinností od 30. 9. 2021.
OTN (očkování/negativní test/prodělaná nemoc) není nově vyžadováno v případě
Z výše uvedeného tedy plyne, že školní akce konané v rámci vzdělávání výlučně pro děti, žáky nebo studenty dané školy je v zásadě možné konat bez dokládání OTN i tam, kde jinak obecně doložení OTN musí provozovatelé vyžadovat. Týká se to škol v přírodě, návštěv divadel, galerií, muzeí, hradů, zámků, ZOO apod. Doporučujeme si dokládání OTN u provozovatele před školní akcí ověřit.
Pro střediska volného času platí následující:
OTN (očkování/negativní test/prodělaná nemoc) není nově vyžadováno v případě pravidelných aktivit neměnného kolektivu bez ohledu na počet osob ve skupině.
Pokud se budou pořádat aktivity, které nejsou charakteru pravidelné aktivity neměnného kolektivu, OTN se vyžaduje vždy, účastní-li se aktivit více než 20 osob.
MŠMT, 29. 9. 2021
Z výše uvedeného tedy plyne, že školní akce konané v rámci vzdělávání výlučně pro děti, žáky nebo studenty dané školy je v zásadě možné konat bez dokládání OTN i tam, kde jinak obecně doložení OTN musí provozovatelé vyžadovat. Týká se to škol v přírodě, návštěv divadel, galerií, muzeí, hradů, zámků, ZOO apod. Doporučujeme si dokládání OTN u provozovatele před školní akcí ověřit.
Pro střediska volného času platí následující:
OTN (očkování/negativní test/prodělaná nemoc) není nově vyžadováno v případě pravidelných aktivit neměnného kolektivu bez ohledu na počet osob ve skupině.
Oficiální rozeslaná informace v PDF:
Zástupci děkanů všech českých fakult připravujících učitele dnes spolu s ministrem školství Robertem Plagou podepsali Memorandum o podpoře reformy přípravy učitelů v ČR. Jeho cílem je proměna vzdělávání budoucích učitelů tak, aby byli lépe připraveni na práci s žáky a na podporu jejich učení.
Podpis memoranda je výsledkem několikaměsíčních jednání, během nichž děkani fakult, zástupci ministerstva a experti z oblasti vzdělávání připravovali konkrétnější podobu reformy. Ministerstvo školství se spolu s děkany fakult připravujících učitele zavázali ke konkrétním krokům v následujících třech letech, které mají pro přípravu učitelů vytvořit adekvátní podmínky, kterých fakulty skutečně využijí v souladu s cíli reformy. Ta se rozběhne již během letošního podzimu a má za cíl proměnit podobu praxí studentů učitelství, podpořit inovace jejich přípravy a rozvoj oborových didaktik.
Financování regionálního školství může být pro nejednoho ředitele rébus. Protože se jedná o poměrně složité téma, které začátkem nového školního roku opět nabralo na aktuálnosti, uspořádal střední článek podpory pro vedení škol ve svých pilotních okresech Svitavy a Semily dva webináře.
Akce proběhly on-line ve dnech 13. a 16. září pro mateřské a základní školy zvlášť. Jejich cílem bylo provést ředitele tématem financování školství, představit jeho základní principy jednoduchým způsobem, seznámit s právními předpisy a zásadními změnami, které se k této oblasti vztahují, a především ukázat na praktických příkladech výpočet PHmax. Stejně jako na všech předchozích konzultacích měli i tentokrát ředitelé prostor na dotazy.
Financování regionálního školství prošlo reformou, ponovu běží druhým rokem. Pedagogická práce není od roku 2020 financovaná ze státního rozpočtu normativně na dítě či žáka, ale podle pedagogické práce, tedy maximálního týdenního počtu hodin vzdělávání, který se označuje jako PHmax. Škola obdrží prostředky v závislosti na počtu odučených hodin, a to v takovém rozsahu, jak má nastaveno podle rámcového vzdělávacího programu. Počty dětí v rozpočtu sice ještě figurují, ale už ovlivňují výši prostředků „jen“ na nenárokové složky pedagogů. Více naplněné třídy znamenají i vyšší prostředky například na osobní příplatky nebo mimořádné odměny učitelů.
Na webináři se ředitelé dozvěděli vše potřebné a seznámili se s problematikou. Budou-li potřebovat podporu či poradenský servis při řešení rozpočtu své školy, mohou se obracet na metodiky působící v daném okresu.
Další webinář chystá střední článek už v říjnu. Tentokrát se bude probírat financování provozní části: Jak rozpočet sestavit a přemýšlet o něm i jak si ho obhájit před zřizovatelem.
V sekci „Podpora škol“ byly zveřejněny výstupy Pokusného ověřování - malé kolektivy s úplným názvem: „Organizace, způsob a formy vzdělávání v základních školách s oběma stupni základního vzdělávání a menšími třídními kolektivy, jejichž zřizovatelem není stát, kraj, obec nebo dobrovolný svazek obcí“ za rok 2020.
Inspirativní jsou především nejlépe hodnocené případové studie jednotlivých škol, které slouží jako příklady dobré praxe využitelné dalšími školami.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy s Národním pedagogickým institutem a neziskovými organizacemi realizuje Národní plán doučování. Jde o dlouhodobý program, jehož cílem je pomoci zmírnit negativní dopady výpadku prezenční výuky v důsledku pandemie COVID-19. Aktuální období podpory je 1.9.2021 - 31.12.2021.
Pandemie COVID -19 zasahuje do režimu vzdělávání na českých školách již bezmála jeden a půl roku. Výluka prezenční výuky nejen že negativně zasáhla do dosavadních studijních návyků a vzdělávání všech žáků, ale zvýšila rozdíly mezi školami a jednotlivými žáky, zatímco jedněm prospěla nebo je alespoň příliš nezasáhla, u jiných se vzdělávací výsledky zhoršily.
„I přes to, že se většina učitelů během distanční výuky velmi snažila, mnoha dětem dělala tato forma výuky větší problémy než jiným a ne všechny děti měly dostatečné zázemí a podmínky pro plnohodnotné zapojení. Přestože vládní intervence do ICT vybavení škol ve výši 1,3 mld. korun pomohla výrazně snížit počet dětí s omezeným přístupem k distanční výuce, vyskytly se případy žáků, které se zapojit nepodařilo,“ vysvětluje ředitel odboru řízení regionálního školství Jan Mušuta.
„Pro některé děti a jejich vzdělávací dráhy by mohl být výpadek zcela zásadní. Plán doučování by měl být pomocnou rukou právě pro tyto děti, které neměly dostatečné podmínky, chyběla jim technika, podpora,“ doplňuje Zuzana Ramajzlová z organizace Člověk v tísni.
Národní plán doučování je tedy určen především pro žáky ohrožené školním neúspěchem.
Na pokrytí nákladů na doučování žáků rozhodlo MŠMT základním a středním školám rozdělit v tomto roce téměř 250 milionů korun. Školy tyto prostředky obdrží prostřednictvím krajských úřadů na přelomu září a října.
„Finanční prostředky mohou školy využít hlavně na doučování žáků, ale stejně tak na adaptační a socializační aktivity pro širší kolektivy žáků. Doučování se mohou ujmout nejen pedagogové z daných škol, ale i studenti z fakult připravujících budoucí učitele nebo další odborníci,“ říká ministr školství Robert Plaga.
Smyslem Národního plánu doučování je také iniciovat širokou neformální platformu škol, externích doučovatelů (jednotlivci, neziskové a jiné organizace a instituce), kteří budou intenzivně spolupracovat na poskytování co nejefektivnější podpory ohroženým dětem. Možnost využít prostředky i na zapojení lidí z okolí školy otevře nové cesty komunikace s dětmi a rodinami tam, kde dosavadní komunikace neprobíhala funkčně. Národní plán doučování tak umožňuje nejen využít intenzivně funkční nástroje, včetně zapojení asistentů pedagoga a podpůrných pozic na školách, ale i hledat nové cesty externí podpory dětem a školám, včetně již osvědčeného zapojení studentů pedagogických fakult.
“Jsem rád, že v programu s námi spolupracují i vzdělávací a sociální neziskové organizace, jako je Člověk v tísni a další, aktivity školy budou podpořeny i z této strany. Věřím, že komunikace s rodinami a další vzdělávací podpora pro děti zabrání předčasným odchodům ze vzdělávání a položí základ pro dobrou profesní dráhu, navzdory omezením, která pandemie přinesla.” dodává ministr.
Doučování bude probíhat mimo vyučování a doučující hodiny dostanou zaplaceny. Základní školy a nižší stupně gymnázií a konzervatoří obdrží prostředky v závislosti na celkovém počtu žáků a zároveň dalších kritérií, například dle podílu problematicky zapojovaných dětí během distanční výuky na základě šetření České školní inspekce, a to v rozmezí 148 Kč až 740 Kč. Na žáka střední školy a konzervatoře pak obdrží prostředky pro doučování a podporu potřebných žáků v závěrečných ročnících (148 Kč na žáka).
V první fázi bude přímé doučování žáků probíhat do 31. prosince 2021. Národní plán doučování však rokem 2021 nekončí. Podpora doučování bude pokračovat nejméně do konce školního roku 2022/2023 z Národního plánu obnovy.
Pro podporu podzimního plánu doučování byla připravena metodická podpora na webových stránkách https://doucovani.edu.cz, které fungují jak pro školy a neziskové organizace, které budou doučování realizovat, tak i pro rodiče. Školy tu naleznou základní informace o možnosti využití finančních prostředků na doučování, administrativní podporu (např. vzory dohod), návrh postupu při výběru žáků k doučování a komunikaci s nimi a další podpůrné informace k doučování včetně kontaktů na organizace, které s doučováním mohou pomoci. Součástí webu jsou i inspirativní videa a materiály pro doučující, jejichž soubor budeme postupně rozšiřovat za účelem sdílení zkušeností a nápadů mezi školami.
Případní zájemci z řad neziskových organizací nebo fyzických osob, kteří se chtějí zapojit do doučování žáků ve školách, mohou skrze tyto stránky zveřejnit nabídku svých služeb.
MŠMT, 10. 9. 2021
Oficiální rozeslaná informace v PDF:
Národní plán obnovy (dále jen „NPO“) se začal připravovat v červenci 2020 a některé reformní a investiční aktivity Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT“) do značné míry vyplynuly z tehdy připravované Hospodářské strategie České republiky 2020-2030. Příprava probíhala opravdu velmi intenzivně téměř celý rok, kdy tým přibližně 10 zaměstnanců MŠMT napříč celým úřadem i samotnou hierarchií měl téměř neustálou pohotovost plnit zadání Evropské komise a Ministerstva průmyslu a obchodu, které je národním koordinátorem.
NPO byl dne 17. května 2021 schválen vládou České republiky a následně byl odeslán Evropské komisi k posouzení. Předsedkyně Evropské komise paní Ursula von der Leyenová při návštěvě ČR dne 19. července 2021 sdělila, že český NPO je Komisí podporován a postupují ho do dalšího schvalovacího procesu, což znamenalo schválení Hospodářským a finančním výborem (EFC), Pracovní skupinou finančních radů (FiCO), Coreper II, což je neformální skupina složená ze stálých zástupců všech členských států, a následně byl NPO definitivně schválen dne 6. září 2021 Radou ministrů financí EU (ECOFIN). České republice bude podle stávajících výpočtů přiděleno ve formě grantů 179 mld. Kč, které mají pokrývat 100 % výdajů na NPO záměry. MŠMT by mělo disponovat částkou okolo 23 mld. Kč.
Důvodem, proč se NPO připravoval, byla možnost čerpat finanční prostředky z nově zřízeného Nástroje pro oživení a odolnost (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, pro který se často užívá zkratky RRF jako Recovery and Resilience Facility. V souvislosti s krizí způsobenou onemocněním viru COVID-19 se Evropská komise rozhodla poskytnout přímou finanční podporu členským státům prostřednictvím inovativního nástroje, který pokryje veškeré výdaje na předem schválené reformy a investice. Evropská komise kladla v čase čím dál větší důraz na jejich podobu a žádala si při průběžných konzultacích doložení, že to, co do NPO propisujeme, máme důkladně zváženo, alokace jsou napočítány na základě doložitelných informací a vše je navázáno na národní strategie či jinak ukotvené priority České republiky. Bylo nutné také reflektovat to, co nám Evropská unie doporučuje v dokumentech nazvaných Doporučení Rady neboli Country Specific Recommendations za roky 2019 a 2020. Plány obnovy všech členských států musí zároveň podporovat zejména digitální a zelenou transformaci, což v číslech znamená, že všechny resorty státní správy, které jsou tzv. vlastníky komponent, musely svými záměry v návaznosti mimo jiné i na Zelenou dohodu pro Evropu přispět alespoň 37 % z celkových finančních prostředků NPO do oblasti klimatu a environmentální udržitelnosti. A pak 20 % na výdaje související s digitalizací. MŠMT přispělo primárně k naplnění digitální transformace.
Obecné informace k NPO naleznete na tomto odkazu www.planobnovycr.cz Už ale pro vás připravujeme také představení záměrů MŠMT na stránce https://www.edu.cz/npo/. Zároveň na této stránce budou vždy uveřejňovány veškeré výzvy, avíza, veřejné soutěže atd., kde si budete moci žádat o finanční prostředky pro vaši školu či instituci.
MŠMT, 8. 9. 2021
Oficiální rozeslaná informace v PDF:
Od roku 1966 si připomíná celý svět 8. září jako Mezinárodní den gramotností na připomínku důležitosti vzdělávání a rozvoje základních dovedností u každého člověka na naší planetě. V rámci projektu Podpora práce učitelů (PPUČ) bylo spuštěno v srpnu při příležitosti závěrečné konference projektu unikátní online vzdělávání určené učitelům MŠ a ZŠ, které je seznamuje s příležitostmi rozvoje matematické, čtenářské i digitální gramotnosti napříč aktivitami s dětmi a žáky bez ohledu na vyučovací předmět. Gramotnosti pro život jsou tak přinášeny jako příležitost pro inovaci výuky pro všechny zájemce.
najdete na adrese http://gramotnosti.rvp.cz/ jako součást služeb Metodického portálu RVP.CZ. Každý si může i bez přihlášení projít jakoukoliv z 35 nabízených lekcí, lekce jsou koncipovány jako krátká seznámení s principy mezioborové výuky zaměřené na učení v souvislostech, které podporuje rozvoj základních gramotností pro život. Krátká úvodní lekce je nutnou podmínkou pro každého zájemce, všechny lekce je možné absolvovat do 30 minut. Během podzimu se budou v rámci projektu PPUČ konat poslední minikonference odborných panelů gramotností, můžete sledovat web a newsletter projektu, případně si nastavit odběr FB stránky kampaně Gramotnosti.pro život.
Pro členy vedení škol a koordinátory školních vzdělávacích programů připravil projekt PPUČ také příručku „Gramotnosti v ŠVP aneb inspirace pro inovace školního vzdělávacího programu na základní škole“. V projektu věří tomu, že učitelé, kteří se nadchnou pro metody práce s dětmi, které akcentují rozvoj čtenářské, matematické či digitální gramotnosti, nezůstanou u zkoušení dílčích aktivit, ale spolu s vedením školy získají čas pro proměnu svého školního vzdělávacího programu. K tomu jim má pomoci tato příručka a doprovodné aktivity projektu PPUČ. Školám, které inovují své ŠVP pro rozvoj digitálních dovedností, doporučujeme kombinovat náměty z PPUČ, z webu pro ICT revize RVP ZV a podpůrných webů ukončených projektů iMyšlení a Digigram. Shrnutí o příručce PPUČ a gramotnostech pro ŠVP najdete v podrobném článku.
V roce 2020 Národní pedagogický institut ČR spustil k Mezinárodnímu dni gramotností Mapu gramotností, ve které jsou vyznačeny instituce a organizace, které se zabývají čtenářskou, matematickou nebo digitální gramotností a pomáhají učitelům v rozvoji jejich zájmu či přímo realizují vzdělávací projekty či programy pro děti a žáky z MŠ a ZŠ. Pokud víte o některé další instituci, která na mapě není, anebo jste to právě vy, kdo máte s rozvojem gramotností zkušenost, přidejte informaci na mapu a obohaťte tak gramotnostní síť.
V pilotním okresu Svitavy působí od 1. září 2021 Stanislava Vaněčková. Na pozici metodičky posílila dosavadní tým, který zde poskytuje podporu mateřským a základním školám. Jejím životním mottem je „Když se chce, všechno jde“.
Stanislava Vaněčková vystudovala sociální patologii a prevenci na Pedagogické fakultě Univerzity Hradec Králové. Má velké zkušenosti z pozice manažera Místní akční skupiny Svitava a hlavního manažera Místních akční plánů vzdělávání: MAP I a MAP II. Šest let se věnovala animační činnosti pro většinu škol v území, tzn. pomáhala jim s administrací projektů formou šablon: od metodické podpory, pomoci s podáním žádosti, přes konzultační činnosti až po zajišťování školení.
Působila 8 let jako starostka obce Hradec nad Svitavou, která byla zřizovatelem základní a mateřské školy. Své zkušenosti z pozice zřizovatele v rámci pilotáže středního článku bohatě zúročí. S. Vaněčková částečně pracuje pro Středisko výchovné péče jako odborný pracovník na pomezí školských zařízeních a sociálních služeb. Je absolventkou výcviku Spolu a jinak ve vzdělávání, který je postaven na adleriánském přístupu ve školním poradenství. Ten využívá principy individuální psychologie pro práci s žáky, rodiči i učiteli.
Jako pedagog pracovala Stanislava Vaněčková v plavecké škole, kde 4 roky trénovala mladší žáky. V současné době už netrénuje, ale působí v městské komisi pro sport a volnočasové aktivity. I tato zkušenost se bude hodit, „plavat“ ředitele škol při řešení důležitých otázek rozhodně nenechá.
Martin Joza je od 1. září 2021 dalším metodikem středního článku podpory. Tým v okrese Svitavy tak získal vydatnou posilu v podobě pedagogického leadera se sportovní duší.
„Kantořině“ se věnuje přes třicet let. Začínal jako učitel na ZŠ na Praze 1, později působil jako vychovatel na učilišti ČKD Praha. V letech 1998–2014 učil na gymnáziu v Lanškrouně a v roce 2016 se stal ředitelem Základní školy a Mateřské školy Tatenice u Lanškrouna.
Absolvoval Fakultu tělesné výchovy a sportu na Univerzitě Karlově, obor tělesná výchova a sport-metodika. Sportovního ducha tedy nezapře. Celý svůj profesní život se zajímá o výchovu dětí a vzdělávání. A pochopitelně také o sport. Působil jako trenér mládeže fotbalu a volejbalu v Praze a v Lanškrouně. Jeho velkým koníčkem jsou hory, lyže a lezení, což bude moci zúročit i v roli metodika a „jistit“ ředitele škol v náročných situacích.
V minulosti se zúčastnil mnoha vzdělávacích programů a kurzů, např. Seminář pro vedoucí pracovníky ve školství, Ředitel koučem – koučovací styl vedení školy, Obtížné manažerské rozhovory, Systemické vedení týmu a další. V Pardubicích absolvoval kvalifikační studium pro ředitele škol a školských zařízení (2016–2017).
Martin Joza byl členem zastupitelstva města Lanškroun v letech 2002–2010 a byl zapojen v Místním akčním plánu rozvoje vzdělávání Lanškrounsko. Také tyto zkušenosti budou cenné, protože střední článek cílí podporu nejenom do škol, ale i na jejich zřizovatele.