Proč je důležité rozvíjet digitální kompetence napříč obory? Jak tyto kompetence souvisejí a nesouvisejí s informatikou? Odpovědi na tyto a další otázky dostanete na setkání 26. září v krajských pobočkách NPI ČR.
KDY: v úterý 26. září od 14 hodin
KDE: v krajských pracovištích NPI ČR
Digiroadshow organizuje Národní pedagogický institut ČR s cílem podpořit učitele při zavádění nové informatiky a digitálních kompetencí ve školách.
Setkání se uskuteční současně ve všech krajích, v úvodu akce proběhne centrální vstup a společná zdravice. V každém kraji pak budou následovat praktické workshopy na konkrétní témata jako například umělá inteligence, změny v ŠVP, práce na sociálních sítích, dezinformace nebo čerpání informací z Wikipedie. Zabývat se budeme také prací s fotografiemi nebo chybami, storytellingem a dalšími tématy vhodnými pro rozvoj digitálních kompetencí či pro zavádění nové informatiky.
Zajímá nás, s čím se při výuce setkáváte. V závěru setkání proto bude možné diskutovat o vašich zkušenostech přímo z výuky.
DIGI roadshow organizuje Národní pedagogický institut České republiky s cílem podpořit školy při zavádění nové informatiky a digitálních kompetencí.
Akce i veškerá podpora projektu jsou zdarma.
 |
Anna Stočesová Martinková (anna.stocesova@msmt.cz) vedoucí oddělení podpory digitální vzdělávání, odbor vzdělávací politiky Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy |
Níže naleznete video INFOSERVISU ze dne 28. 8. 2023. Seznámíme Vás s důležitými legislativními novinkami a změnami ve školním roce 2023/2024.
Obsah:
Opatřením ministra školství, mládeže a tělovýchovy č.j.: MSMT – 17410/2023-5 se mění s účinností od 1. 9. 2023 vzdělávací oblast s názvem „Vzdělávání v informačních a v komunikačních technologiích“ v RVP SOV kategorie dosaženého vzdělání E, J, H, M (včetně konzervatoří a lyceí), L0 a L5.
První celostátní Peer to peer setkání vedoucích pracovníků škol zapojených do projektu Podpora rovných příležitostí se uskutečnilo 13. června 2023 online. Cílem bylo podělit se o zkušenosti a přenos dobré praxe v oblasti podpory vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním, protože věříme, že díky kolegiální podpoře je možné dosáhnout skutečné kvalitní změny v oblasti práce jednotlivých škol. O příklady dobré praxe se podělily čtyři školy. Následující příklady dobré praxe jsou především pro vedení škol v oblasti podpory žáků se sociálním znevýhodněním.
Setkání je jedním z nástrojů projektu PROP a vedle regionálních se konají také dvě setkání celostátní ročně. Toto první proběhlo online za účasti 311 ředitelů, dalších zástupců vedení škol a pracovníků školních poradenských pracovišť ze škol s větším množstvím žáků se sociálním znevýhodněním. Ty čelí mnoha výzvám, které mohou díky tomuto setkání sdílet s ostatními školami, jež mají podobné zkušenosti. Hosty přivítal a body programu představil manažer projektu Tomáš Machalík. V úvodu se s poděkováním a vizí přidal také ředitel NPI Ivo Jupa a důležitost akce a možnosti sdílení při takovém množství účastníků vyzdvihl Jan Mušuta, ředitel odboru řízení a podpory regionálního školství MŠMT. Pak už na řadu přišly kolegyně z projektu a vybrané ředitelky.
Téma první části bylo: Jak měníme naši školu? K tomu se vyjádřila nejprve Radka Lokvencová, ředitelka ZŠ T. G. Masaryka Náchod, která představila školu a složení žáků. Školu navštěvuje 377 žáků, z nichž přibližně 70 je romského původu, 50 žáků pochází z prostředí s odlišným mateřským jazykem a zhruba polovina žáků z celkového počtu pochází ze znevýhodněného prostředí. Škola se dlouhodobě nacházela v obtížné materiální situaci, kterou se nakonec zásluhou zřizovatele podařilo výrazně zlepšit. Největším problémem je v současné době udržení stabilního týmu učitelů, což souvisí s výše zmíněným spektrem žáků. Díky projektu PROP ale škola získala dvě tandemové učitelky a sociálního pracovníka a je tedy možné více pracovat se žáky na základě individuálního přístupu nebo ve skupinách reflektujících jejich potřeby.
Celkový well-being žáků zlepšují i četné školní aktivity a akce pořádané z podpory projektu. Žáci tak mají více zážitků, což vede k lepšímu školnímu klimatu i k větší motivaci k učení. Ve škole byly také vybudovány odpočinkové zóny, kde si mohou žáci odpočinout a načerpat energii. Paní ředitelka dále zmínila, že školu navštěvují také žáci, jejichž rodiče jsou ve výkonu trestu. Pozitivní zpětnou vazbou je radost těchto dětí, které i přes nepodpůrné prostředí a problematické životní podmínky školu rády navštěvují. „Největším smyslem je se nevzdávat a být tu pro všechny žáky bez rozdílu, protože všechny děti si zaslouží rovné a laskavé zacházení," dodává ředitelka Lokvencová nakonec.
Ke stejnému tématu se připojila také Radmila Jedličková, ředitelka ZŠ a MŠ Praha 5 – Smíchov, Grafická. Tato škola dlouhodobě čelila stigmatu romské školy a potýkala se s vysokou mírou absencí žáků. Aby se tento stav zlepšil, pracuje vedení školy a pedagogický sbor na posílení povědomí a pozitivních informací o veškerých školních aktivitách a výuce. Škola má v současné době Instagram a Facebook, kde sdílí fotografie a videa, jež přibližují, jak se zde pracuje s učebními materiály, jako je například podvojný deník. Důležitým spojencem jsou také rodiče žáků a funkční rodičovský spolek, díky kterému jsou snáze financovány školní výlety nebo pobyty v přírodě. Paní ředitelka také zmínila velmi prospěšný charitativní projekt, kdy mohli rodiče bez specifikace totožnosti žáka napsat, co jejich děti potřebují, a ostatní rodiče potřebné vybavení zakoupili. Díky tomu se podařilo vytvořit pouto solidarity a vzájemné podpory mezi rodinami. Dalším posunem je nastavení a posílení vzájemné komunikace mezi učiteli a dalšími pracovníky školy, žáky a rodiči. Ke zlepšení klimatu školy pomohl také zákaz konzumace energetických nápojů, a to i přes to, že zpočátku toto zpřísnění nebylo přijato ze strany žáků i rodičů zrovna kladně.
K druhému tématu se jako první vyjádřila Natálie Jaššová, ředitelka ZŠ Budišov nad Budišovkou s tím, že rozhodně ano. Ač v České republice existuje legislativní rámec řešící rovný přístup ke vzdělávání pro všechny, co se týče řešení sociálního znevýhodnění žáků, neposkytuje tento rámec žádný konkrétní návod. Proto je nezbytné, aby jednotlivé školy převzaly iniciativu a aktivně se pustily do práce s tímto problémem. Vedle zmíněné legislativy je výrazným omezením také nedostatek finančních prostředků.
Paní ředitelka vyzdvihla zejména pozici sociální pedagožky, která v současné době ve škole působí na celý úvazek, a jejíž role je oddělená od té učitelské. V ZŠ Budišov nad Budišovkou má sociální pedagožka v pracovní náplni široký okruh činností. Patří sem komunikace se třetími stranami, jako jsou Orgán sociálně-právní ochrany dětí (dále OSPOD), policie ČR, střediska výchovné péče a lékaři včetně psychiatrů. Dále řeší různé programy podpory, provádí průzkumy ve třídách, vede preventivní programy, pracuje s problematikou šikany a řeší nastalé krizové situace. Navíc se aktivně věnuje terénní práci. Pravidelně a systematicky spolupracuje s pracovnicí OSPOD tak, aby si získala důvěru rodičů a docílila zvýšení docházky žáků do školy. Kromě toho výrazně ulehčuje učitelům, kteří se nemusí zabývat různými kázeňskými problémy a mohou se lépe soustředit na samotné vyučování. Na závěr paní ředitelka zdůraznila, že pozice sociálního pedagoga není zahrnuta ani v pedagogických, ani v sociálních tabulkách. Proto by bylo vhodné tuto skutečnost vyjasnit, aby bylo zřejmé, jak pozici finančně podpořit a ohodnotit.
Na stejné téma hovořila také Jana Kropáčková, ředitelka 18. ZŠ Most, Okružní. Pro ni je škola klíčovým prostorem pro včasný záchyt, prevenci a koordinovanou spolupráci při poskytování podpory žákům a rodinám, které čelí situacím mimo běžnou společenskou normu. Věří, že pokud se tímto tématem budou školy aktivně zabývat, ušetří si mnoho náročné práce a nastalé problémy budou řešit efektivněji. Jejich sociální pedagožka působí ve zdejší škole jako spojovací článek mezi pedagogy a rodinami, které čelí různým obtížím. Systematicky identifikuje ohrožené žáky, sleduje problémy s docházkou, hledá příčiny absencí a směřuje rodiny k aktivní spolupráci se službami sociální prevence a péče. Díky přítomnosti na půdě školy je možné kdykoliv využít její služby a může tak snáze propojovat jednotlivé strany – žáky, pedagogy, rodiče a podpůrné organizace. Svými postoji nikoho nesoudí, ale naopak vždy nabízí podporu a porozumění, což je přístup, který rodiny vítají. Tímto způsobem překonává stereotypy a předsudky ohledně neúčinné práce s problematickými rodinami. Paní ředitelka by do budoucna velmi uvítala, kdyby pozice sociálního pedagoga byla trvalou součástí pracovního týmu a nebyla závislá na dočasných projektech. V sociální tématice byl proškolen celý pedagogický sbor a v současné době škola pilotuje program zaměřený na sociální a emoční učení. Díky těmto opatřením je škola schopná konkrétně identifikovat jednotlivé problémy a hledat účinná řešení.
Během online setkání mohli do diskuze vstupovat další účastníci a klást dotazy související s probíranou tematikou. V tomto ohledu bylo celé setkání velmi podnětné a setkalo se s řadou pozitivních ohlasů.
Další celostátní setkání vedoucích pracovníků ze škol zapojených do Výzvy MŠMT je naplánované na 14. 11. 2023 v Praze.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) již několik měsíců pracuje na materiálu Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR na období 2023-2027. V rámci veřejného projednávání jsme obdrželi celkem 198 podnětů od veřejnosti a 583 připomínek od krajů, odborných asociací a sociálních partnerů. Ke strategickému dokumentu, který udává směr pro modernizaci vzdělávacího systému podle cílů Strategie 2030+, bylo možné se vyjádřit do poloviny srpna 2023. Podněty budou zpracovány a úpravy zveřejněny, Dlouhodobý záměr pak v říjnu 2023 schválí vláda.
Do veřejného projednávání se zapojilo celé spektrum osob a organizací:
Odbor vzdělávací politiky MŠMT, který práce na DZ ČR 2023-2027 koordinuje, tyto podněty velmi přivítal. Otevřenou debatu s odbornou i širokou veřejností považuje resort za zásadní pro bezproblémovou implementaci, která má vést ke kvalitnějšímu vzdělávacímu systému.
Zdroj: MŠMT 2023. Odkaz: https://www.msmt.cz/priprava-dlouhodobeho-zameru-vzdelavani-cr-2023-2027-vrcholi
Obezita i tělesná zdatnost českých dětí je alarmující. Obojí spolu výrazně souvisí. Podle výsledků analýzy, která během covidové pandemie vznikla v rámci Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost, nadváhou a obezitou trpí víc než čtvrtina dětí a těchto problémů se většinou nezbaví ani v dospělosti. Zároveň i současná kondice školáků bije na poplach. Horší kondici mají děti žijící na venkově oproti „městským“ a kluci mají srovnatelnou zdatnost jako holky před 30 lety.
Podle slov PhDr. Karla Kováře, Ph.D., náměstka Ústředního školního inspektora ČŠI, mají lepší kondici žáci větších sídel, zatímco začátkem devadesátých let byly zpravidla zdatnější venkovské děti. První plošné testování tělesné zdatnosti dětí po více než 30 letech potvrdilo, že se zhoršuje. Např. dnešní sedmáci ze základní školy a druháci ze střední v počtu sedů–lehů mají srovnatelný výsledek jako stejně staré dívky v roce 1987. A každým rokem ve vývoji dítěte bude pravděpodobně docházet k většímu odklonu od dříve měřených zjištění. Největším problémem je vytrvalost.
Situaci je třeba řešit. Před pár dny vydala Česká školní inspekce metodické doporučení pro školy „AKTIVNÍ ŠKOLA: Inspirace pro podporu pohybových aktivit žáků“. Nedostatečné začleňování pohybových aktivit směřujících k podpoře zdraví během každodenního režimu ve školách mimo hodin tělesné výchovy a úzké pojetí podpory pohybu pouze v organizovaných aktivitách (výuka TV, kroužky) je jedním z největších rizik, která ovlivňují zdravý vývoj žáků. Je třeba si uvědomit, že pro školní prostředí je typický sedavý způsob trávení času a že naprostá většina žáků v České republice neplní mezinárodní doporučení na alespoň 60 minut pohybové aktivity střední až vysoké intenzity denně. To jsou hlavní důvody, proč metodické doporučení vzniklo.
V metodice se dočtete zajímavé informace o současné úrovni zdatnosti žáků. Seznámí Vás s navrhovaným konceptem Aktivní škola, kterou se rozumí škola s širokou nabídkou pohybových aktivit co nejširšímu spektru žáků a která nepodporuje uvolnění z TV, ale hledá naopak řešení pro zapojení všech svých žáků, včetně těch se speciálními vzdělávacími potřebami. Dále se věnuje průběžnému zvyšování kvality výuky tělesné výchovy, jak vytvořit atraktivní, dostatečnou a dostupnou nabídku pohybových aktivit v zájmovém vzdělávání, proč je dobré pořádat školní sportovní akce a jak formovat pohybový režim žáků ve školním prostředí. Zároveň se metodika věnuje i tématu bezpečnosti při realizaci pohybových aktivit.
Do přípravy metodiky byl zapojen spolupracující tým odborníků ze sportovních fakult a zároveň se podařilo vzbudit zájem učitelů tělesné výchovy co se týká výměny zkušeností a příkladů inspirativní praxe.
Materiál najdete zde: MD_Aktivni-skola_Inspirace-pro-podporu-pohybovych-aktivit.pdf (csicr.cz)
Metodické doporučení pro školy AKTIVNÍ ŠKOLA: Inspirace pro podporu pohybových aktivit žáků
Od 1.9.2023 dochází v souvislosti s novelizací vyhlášky č. 48/2005 Sb. ke změně v evidenci žáků vzdělávaných v zahraničí (dle § 38 školského zákona) a žáků vzdělávaných individuálně (dle § 41 školského zákona). Úpravou dochází ke sjednocení způsobu vykazování těchto žáků. Doposud byli tito žáci vedeni v některých případech v konkrétní třídě, v některých případech byli vedeni jako nezařazeni do ročníku.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy představuje novou verzi formulářů pro akreditaci vzdělávacích programů vyššího odborného vzdělávání. Formuláře byly připraveny ve spolupráci s Expertní skupinou pro vyšší odborné vzdělávání a Akreditační komisí pro vyšší odborné vzdělávání a jsou v souladu se zákonem č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání a vyhlášky č. 10/2005 Sb., o vyšším odborném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů.
Peer to peer podpora je obvykle postavena na výměně zkušeností vrstevníků či osob na stejných pozicích, jejich kolegialitě a rovnocennosti. V rámci projektu Podpora rovných příležitostí (PROP) se jedná o nástroj pro vedení škol, který cílí primárně na přenos dobré praxe v oblasti podpory žáků se sociálním znevýhodněním. Jak u nás taková setkání probíhají a k čemu slouží?
Peer to peer setkání jsou v rámci projektu PROP dělena na regionální a celostátní. Obojí jsou určena především pro ředitele a vedoucí pracovníky škol, diskutovaná témata demonstrují potřeby škol. Dosud se uskutečnilo napříč republikou 62 regionálních setkání ve dvou kolech. Z celkového počtu zapojených škol v projektu (264) se zapojilo do setkání P2P 254 škol (667 účastníků celkem). Setkání obvykle trvá zhruba 2 hodiny, účastníkům je předem dáno téma, v některých případech je sami volí. Scházejí se buď na neutrální půdě anebo v prostorách některé ze zapojených škol.
Celostátní setkání se uskutečnilo zatím jedno, a to online v červnu. Vedle vstupu ředitele NPI ČR a zástupce z MŠMT zaznělo několik prezentací ředitelů, kteří sdíleli, jak mění svoji školu a jak může škola řešit sociální situaci svých žáků. Následně se nad těmito tématy diskutovalo. Účast byla hojná, připojilo se 311 vedoucích pracovníků. Ale o tom si můžete přečíst v dalším článku.
Tereza Škachová, garantka linie DVPP, objasňuje, proč jsme se pro Peer to peer setkání (P2P) rozhodli: ˶Vše v našem projektu směřuje k podpoře žáků se sociálním znevýhodněním. Stejně tak u Peer to peer setkání je cílem, aby se školy vzájemně inspirovaly v podpoře těchto žáků. Rádi bychom, aby se na regionální úrovni sdílely zejména příklady inspirativní praxe. Každá škola je totiž na cestě rozvoje v jiné fázi a sdílením osvědčených, ale i reflektovaných neosvědčených cest si mohou školy vzájemně pomoci a výrazně tak zkrátit dobu zkoušení a nastavování některých nástrojů a postupů.
Od celostátních setkání očekáváme vzájemnou inspiraci škol, které jsou sice geograficky velice vzdálené, ale velmi si podobné v podmínkách. Zároveň při nich nabízíme prezentace inspirativních postupů zejména v oblastech, se kterými nemají české školy doposud velké zkušenosti, jako jsou např. mentorské programy pro žáky apod.
Ideální by bylo, kdyby mezi sebou školy navázaly spolupráci a zástupci vedení škol by se přijeli podívat do škol, které je zaujaly. Proto si mohou v katalogu nástrojů vybrat také například stáže, které považujeme za nejrychlejší start změn ve škole. Pokud vidíme, jak někde určitá věc funguje, můžeme pak snáz přemýšlet o tom, jak ji nastavit a uplatnit ve vlastních podmínkách.”
Je středa odpoledne, ze základní školy na pražském Smíchově odcházejí děti domů a ve druhém patře v jedné ze tříd začíná druhé regionální peer to peer setkání ředitelů škol. Hostitelství se tentokrát ujala ZŠ Grafická pod taktovkou paní ředitelky Jedličkové. V případě této skupiny se jedná již o druhé setkání. Panuje příjemná spontánní atmosféra. Dorazilo 10 ředitelů nebo zástupců z 8 pražských a kladenských škol. Pojítkem je zapojení do projektu Podpora rovných příležitostí, vyšší počet sociálně znevýhodněných dětí na škole a potřeba sdílet zkušenosti.
Krajská konzultantka Rumyana G. představuje program, smysl a cíl setkání. Poté následuje představení všech škol a jejich představitelů. Ředitelka ZŠ Grafická má připravenou krátkou prezentaci o tom, jakou ušli cestu a jaké změny museli udělat, aby pomalu začali měnit povědomí o škole, zkvalitňovat výuku a dostali se k současné podobě školy. Tedy cestu od segregované školy bez druhého cizího jazyka a se zvýšenou výukou estetických předmětů, k vizi otevřené a kvalitní školy pro všechny, ve které jsou stále otevřené dveře. „Pokud chcete udělat velké změny, nesmíte se bát,“ uvádí ředitelka komplikované téma potřeby obnovy učitelského sboru a nutnosti se rozloučit s některými učiteli. Zmíní radost z titulu fakultní základní školy, z partnerství se střední pedagogickou školou a z přínosu praxí studentů. „Když chvíli polevíme, mám strach, že nenaplníme školu, bojím se ztráty úrovně. Pracujeme stále na základech, aby byly silné,“ uzavírá ředitelka Grafické svoji prezentaci.
Ačkoliv hlavní význam setkání tkví v přenosu dobrých praxí, rozhodně se následná diskuze nevyhýbá těžkostem vedení školy a ožehavým tématům. Oč jde, se můžete podívat také na propagační videjko.
Jak sehnat v dnešní době kvalitní učitele? Jak sehnat učitele, kteří sdílejí vizi školy a jsou loajální? A jak v jedné budově pracovat s těmi, kteří ne? Co pomůže v rozhodování učitelům, aby zůstali ve škole? V situaci, kdy si dobří učitelé vybírají školu, a ne škola je, mohou hrát velkou roli benefity. Setkání nejsou jen o prezentaci úspěchů, ale i o hledání řešení ve všech problematických oblastech, např. nedodržování spádovosti, rivalita na škole…
V Mostě se schází skupina ředitelů a vedoucích pracovníků škol z Lounska, Mostecka, Litvínovska a Vejprt v rámci setkání P2P na Den dětí také již podruhé a je to znát. 27 účastníků po úvodním slovu ředitelky hostitelské školy Lenky Firmanové čeká nabitý program. 15. ZŠ J. A. Komenského působí již 38 let a změny v posledních letech nejsou zřejmé jen v podobě rekonstrukce a modernizace školy, krom novinek například v oblasti polytechnického vzdělávání a tělesné výchovy, dochází nyní díky projektu PROP ke zvýšené podpoře sociálně znevýhodněných dětí z okolního sídliště.
Hosté z katedry Speciální a sociální pedagogiky UJEP – Zdeněk Svoboda a Kristýna Volfová – představují téma předčasné odchody a kariérové poradenství. Prezentace je dílem zaměřená přímo na Ústecký kraj, čísla jsou mnohdy alarmující a rozvíjí živou debatu o možnostech a limitech škol. Destabilizující chudoba v regionu (největší v rámci ČR), přístup učitelů k dětem, odklady, propadání, školní neúspěšnost versus školní absence. V následné diskuzi vidí mnoho ředitelů jako zásadní problém společenskou toleranci nedocházky do školy. S dítětem, které nechodí do školy, nemá šanci sebelepší učitel pracovat na změně. Jak vynutit tuto zodpovědnost rodičů? Procesy jsou pomalé a nemají na zřeteli zájem dítěte. Velmi dobře je hodnocena podpora doučování ve školách, to je věc, která reálně pomáhá jak dětem, tak škole. Na závěr Kristýna Volfová představuje Metodiku kariérového poradenství pro předčasné odchody ze vzdělávání.
Další blok je věnován case managementu. Kamila Michálková, case manager na ZŠ Chanov, představuje pozici a náplň své práce. Jejím cílem je nejprve zmapovat ochranné a rizikové faktory, a poté zacílit na mezioborovou spolupráci v zájmu dítěte: vytvořit podpůrnou síť a monitorovat pokroky. Škola aktivně vyhledává potřebné rodiny a díky tomu má možnost včasně identifikovat potíže. V Chanově se řeší zejména zdravotní omezení, absence kompenzačních pomůcek (i třeba brýle!), medikace, výchovné problémy, absence. Ředitelka ZŠ Chanov Monika Kynclová doplňuje: „Byli jsme zapojeni do projektu Signály a měli jsme příležitost si case management vyzkoušet, proto když byla možnost získat pozici z projektu Podpora rovných příležitostí, tak jsem nelenila a využila ji, máme také sociálního pedagoga, pracuje přímo v rodinách, při větších potížích a potřebě koordinovaného přístupu se kontaktuje právě case manager.“
Na konci setkání se rozvine diskuze na téma nové parametrizace v přepočtech úvazku na asistenty pedagoga, což se dotýká všech zúčastněných. Po naplánování dalšího setkání je možnost komentované prohlídky školy. Setkání končí, ale debatuje se dál. Jan Hrubeš, krajský konzultant NPI a jeden z organizátorů Peer to peer setkání v Mostě je s dneškem spokojený: „Setkání ředitelek a ředitelů škol pomohlo ke sdílení zkušeností nejen z aktuálního projektu. Neformální pojetí setkání přispělo ke vzájemné inspiraci mezi školami, k porovnání přístupů a metod, jak lze pomoci dětem, které neměly to štěstí a musí čelit různým bariérám plynoucím ze sociálně znevýhodněného prostředí. V neposlední řadě setkání ukázalo, že školy jsou mnohdy jediným místem, kde lze příznivě ovlivnit osud dětí a jejich budoucnost."
První celostátní Peer to peer setkání proběhlo 13. června online a připojilo se 311 ředitelů a zástupců škol. Po úvodním slovu ředitele NPI Iva Jupy, zástupce MŠMT Jana Mušuty a projektového manažera PROP Tomáše Machalíka, ve kterých se účastníci dozvěděli o aktualitách v projektu a informace k evaluační zprávě, byla hlavní náplní setkání jak jinak než sdílení dobrých praxí napříč regiony. Následovaly tedy krátké inspirativní prezentace od ředitelek škol.
Témata Sociální práce na škole a Budování strategie školy byly vybrány dopředu na základě zájmu ředitelů. Jsou to témata, která rezonují nejen v souvislosti s projektem a zaváděním nových pozic. Ačkoliv byla během setkání možnost klást dotazy v chatu a prostor ke krátké diskuzi, jednalo se spíše o otevření témat, i z toho důvodu byly naplánovány a účastníkům nabídnuty další tematické workshopy. Více se o prvním celostátním Peer to peer setkání dozvíte v dalším textu.
Druhé celostátní Peer to peer setkání se uskuteční prezenčně 14. listopadu. Témata, která vyplynula ze zájmu zapojených škol, jsou například: spolupráce s rodiči – motivace k zapojení, docházka, skryté záškoláctví, záškoláctví, spolupráce s NNO, spolupráce se zřizovatelem, evaluace projektu po roce – zkušenosti z realizace, co se osvědčilo, co šlo a co ne, PR školy.
Těšíme se na další inspiraci a zkušenosti!
Náhlé nepříznivé události se nevyhýbají nikomu z nás. Může se jednat o zkušenosti s úmrtím či vážným zraněním přes šikanu, pandemii, válku až po katastrofy typu povodně, tornáda a další. Všechny tyto skutečnosti nás ovlivní a mají v případě školy dopad na pracovníky a vedení školy, děti, žáky, studenty, jejich rodiny a blízké, na zřizovatele či obyvatele obce.
Škola by na dopady takových událostí měla adekvátně reagovat. Jak v takové situaci postupovat? A je vůbec možné se na neštěstí a jeho dopady připravit? To jsou otázky, na které odpovídá nové metodické doporučení pro školy a školská zařízení „Škola a neštěstí: Jsme připraveni!". Jedná se o aktualizovanou a rozšířenou verzi Příručky pro školy: Když se stane neštěstí z roku 2012.
Metodické doporučení vytvořila pracovní skupina při psychologickém pracovišti Ministerstva vnitra ČR: generálním ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky. Kromě psychologů integrovaného záchranného systému se na tvorbě podílela celá řada dalších odborníků z různých organizací včetně Psychosociálního intervenčního týmu, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, České školní inspekce nebo České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání. Materiál vznikl díky oborové spolupráci s krizovými interventy, právníky, sociálními pracovníky a dalšími.
Uvedená příručka, která klade velký důraz na psychosociální aspekt, pomáhá připravit se na mimořádné události anebo krizové situace a jejich důsledky.
Obsahuje zejména následující:
Materiál najdete zde: https://www.hzscr.cz/clanek/psychologicka-sluzba-materialy-ke-stazeni-a-odkazy.aspx
Metodické doporučení pro školy a školská zařízení Škola a neštěstí: Jsme připraveni!
