Praha, 18. prosince 2025 - V České republice stále existují školy a třídy, kde se romské děti bezdůvodně vzdělávají odděleně od ostatních. Nový metodický nástroj desegregace.cz přináší srozumitelný rámec a konkrétní doporučení, jak těmto nerovnostem předcházet a jak postupně budovat spravedlivější a kvalitnější vzdělávací prostředí pro všechny děti.
Metodika vznikla na základě zkušeností z pilotních projektů v českých městech a ve spolupráci s odborníky, romskými organizacemi i školami. Nabízí praktické nástroje pro strategické plánování, podporu učitelů, spolupráci s komunitami i zapojení rodičů do změn ve vzdělávání.
Desegregace není jednorázové opatření, ale dlouhodobý proces, který propojuje školy, zřizovatele i další aktéry v území. Nový nástroj ukazuje, že změna je možná – pokud existuje sdílená odpovědnost, spolupráce a jasná strategie.
Více informací a samotnou metodiku najdete na: https://zapojmevsechny.cz/desegregace
Školská rada může být formálním orgánem „na papíře“, nebo skutečným partnerem vedení školy. Právě to, co o jejím fungování rozhoduje v praxi – a jak do něj vstupují nové legislativní změny – bylo hlavním tématem odborného panelu Středního článku podpory, který se 18. února 2026 v Praze věnoval roli a kompetencím školské rady v kontextu novely školského zákona.
Diskuse nabídla tři vzájemně se doplňující pohledy: legislativní rámec a změny účinné od roku 2026, zkušenosti učitelů, rodičů a zřizovatelů a také roli žáků a rodičů jako aktivních aktérů školního prostředí.
Úvodní blok se zaměřil na postavení školské rady v systému řízení školy a na změny, které přinesla novela školského zákona. Zaznělo, že samotná existence školské rady ještě nezaručuje její přínos – klíčové je, kdo ji tvoří a jakým způsobem svou roli naplňuje.
„Ať už školská rada ve škole je, nebo není, vždycky bude důležité, kdo v té školské radě bude sedět,“ zaznělo v úvodu z úst Štěpánky Thérové z MŠMT, která se na problematiku dívala z perspektivy dlouholeté praxe i role ředitelky školy.
Pozornost byla věnována také rozšíření okruhu žákovských voličů ve středních školách. Novela umožňuje aktivní i pasivní volební právo nezletilým žákům středních škol, přičemž třetinové zastoupení jednotlivých skupin ve školské radě zůstává zachováno. Diskuse se dotkla i obav, které se k této změně vázaly, a důraz byl kladen na smysl participace jako prostředku rozvoje školy, nikoli jako rizika.
Druhý blok otevřel praktické zkušenosti aktérů, kteří se na činnosti školských rad podílejí z různých pozic. Diskuse se posunula od legislativy k otázce, jak školská rada funguje v každodenní realitě školy.
Zaznělo, že školská rada může sehrát významnou roli v prevenci i řešení konfliktů a v dlouhodobém směřování školy. Nikola Křístek z iniciativy Školské rady.CZ upozornil na to, že její význam je často podceňovaný:
„Dobrá školská rada je součástí preventivního systému každé školy. Ve chvíli, kdy se věci začnou komplikovat, je už pozdě ji teprve začít budovat.“
Diskutována byla také role školské rady jako prostoru pro strukturovaný dialog mezi zřizovatelem, vedením školy, pedagogy a rodiči – prostoru, který umožňuje řešit podněty dříve, než přerostou v otevřený konflikt.
Závěrečný blok se zaměřil na zapojení žáků a rodičů a na to, jak jejich účast ve školské radě ovlivňuje klima školy. Významným přínosem panelu byla přímá účast členů školských rad z řad žáků, kteří vystoupili nejen jako diskutující, ale také jako nositelé konkrétní zkušenosti z každodenního fungování školy.
Diskuse ukázala, že zapojení žáků nepředstavuje formální naplnění zákonné povinnosti, ale přináší do činnosti školské rady pohled „zevnitř“ – založený na znalosti běžného provozu školy, vztahů i témat, která žáci skutečně řeší. Právě tato perspektiva umožňuje včas zachytit problémy, které se jinak k vedení školy nebo zřizovateli dostávají až ve chvíli, kdy se vyhrotí.
Zkušenosti ředitelů i samotných žáků potvrdily, že jejich aktivní zapojení do školské rady může posilovat vzájemnou důvěru, kulturu dialogu a pocit spoluzodpovědnosti za směřování školy. Školská rada tak může fungovat nejen jako kontrolní či schvalovací orgán, ale také jako prostor pro partnerskou spolupráci a rozvoj školního prostředí.
Odborný panel ukázal, že role školské rady se v kontextu novely školského zákona posouvá od formálního orgánu k aktivnímu partnerovi vedení školy a zřizovatele. Zaznělo, že klíčem k jejímu smysluplnému fungování není samotná legislativní úprava, ale kvalita zapojení jednotlivých členů, jasné vymezení rolí a ochota vést otevřený dialog.
Diskuse napříč všemi třemi bloky potvrdila, že funkční školská rada může přispívat ke stabilitě školy, včasnému řešení podnětů i kultivaci vztahů mezi školou, rodiči, žáky a zřizovatelem. Zvláštní důraz byl kladen na zapojení žáků, které se ukazuje jako příležitost k posílení důvěry, odpovědnosti a demokratické kultury ve škole, nikoli jako riziko pro její fungování.
Panel zároveň otevřel témata, k nimž bude nutné se v praxi dále vracet – od podpory členů školských rad, přes sdílení dobré praxe až po jasnou komunikaci změn vyplývajících z nové legislativy. Střední článek podpory tak i nadále zůstává partnerem škol a zřizovatelů při zavádění těchto změn do každodenní praxe.
Záznam celého odborného panelu je ke zhlédnutí zde: https://youtu.be/RLLD7z-b6ck
1. blok: https://youtu.be/UOPw_TEX-UA
2. blok: https://youtu.be/QYeNwkPn3s4
3. blok: https://youtu.be/Z9YAi2Sp8kI
Chystáte se upravit školské obvody? Připravte se na změnu. Nově je budete vymezovat opatřením obecné povahy a zapisovat do RÚIAN. Přinášíme vám srozumitelný přehled toho, co se mění, odkdy a jak si vše naplánovat, aby obec i škola splnily své povinnosti včas.
Velká novela školského zákona (zákon č. 267/2025 Sb.) upravila pravidla pro vymezování školských obvodů spádových mateřských a základních škol. Změna spojená s novelou školského zákona – účinná postupně, nejpozději od 1. 3. 2028.
Pokud jste zřizovatel (obec, svazek obcí), týká se vás zejména toto:
Změna tedy není jen formální. Dopadá na proces na obci i na návaznou administrativu.
Inadále platí, že:
Novela tedy nemění samotnou odpovědnost obce za dostupnost vzdělávání. Mění způsob, jak formálně vymezíte spádovost.
Čerpali jste v roce 2025 dodatečné prostředky na adaptační a integrační aktivity pro žáky s dočasnou ochranou? Teď je čas dát vědět, jak jste je využili. Nejpozději do 28. února 2026 vyplňte krátké vyhodnocení – i pokud jste prostředky nakonec nevyužili.
Týká se to všech škol, které v roce 2025 získaly dodatečné finanční prostředky na podporu adaptačních a integračních aktivit cizinců s dočasnou ochranou.
Povinnost vyplnit vyhodnocení máte i v případě, že jste prostředky nakonec nevyužili a vraceli je do státního rozpočtu .
Chcete posílit metodické vedení poradenských pracovníků nebo získat podporu pro mobilní týmy duševního zdraví? Do 27. února 2026 můžete podat žádost v rámci výzvy OP JAK – Podpora poradenského systému. Připravili jsme pro vás přehled, co výzva umožňuje a kde najdete všechny potřebné podklady.
Výzva č. 02_25_040 Podpora poradenského systému z Operačního programu Jan Amos Komenský je stále otevřená. Pokud jste zřizovatelé školských poradenských zařízení nebo zařízení ústavní a ochranné výchovy, můžete ještě podat žádost o podporu.
Výzva je postavena na tzv. šablonách. Podporu můžete čerpat například na:
Pedagogicko-psychologické poradny
Střediska výchovné péče
Diagnostické ústavy, dětské domovy, DDŠ a výchovné ústavy
Pokud jako zřizovatelé zvažujete další podporu pro vámi zřizovaná školská poradenská zařízení, je tato výzva stále otevřenou možností.
Žádosti podáváte prostřednictvím systému IS KP21+.
Doporučujeme projít si také nejčastější dotazy a záznam ze semináře pro žadatele, kde najdete praktické vysvětlení jednotlivých kroků .
Projekt „Otevřená sportoviště“ v Chebu přináší dětem, mladým lidem i široké veřejnosti možnost aktivně trávit volný čas přímo v blízkosti svého bydliště. Díky spolupráci Domu dětí a mládeže Sova, základních škol a města Chebu jsou školní sportoviště zpřístupňována mimo výuku a nabízejí zázemí pro spontánní sportovní aktivity, přátelská setkávání i vzdělávací akce. Cheb byl zároveň oceněn titulem Evropské město sportu 2026, což potvrzuje jeho dlouhodobou podporu pohybových aktivit a zdravého životního stylu.
O fungování otevřených hřišť, jejich přínosech pro komunitu, ale i výzvách spojených s provozem byl proveden rozhovor se zástupci města Chebu, kteří reflektují své zkušenosti z praxe.
Jak vznikl nápad otevřít školní hřiště veřejnosti a zpřístupnit ho i mimo vyučování?
Byl to nápad DDM Sova v roce 1998, kdy si organizace vzala hřiště pod svou správu v rámci projektu "Otevřená sportoviště." Otevřená hřiště jsou na 1., 3. a 6. ZŠ Cheb, dále máme dopravní hřiště a hřiště při DDM Sova. Uznání si především zaslouží ředitel DDM Sova Ing. Miloslav Šverdík, který má celou agendu sportovišť na starosti a významně se podílí na jejich zpřístupnění veřejnosti.
Jak máte nastavený provozní režim hřiště?
Otevírací doba je od dubna do října, v různých odpoledních hodinách, v průběhu letních prázdnin mají některá hřiště otevřeno denně, jiná jen třeba 3-4 dny v týdnu.
Kdo se stará o údržbu a bezpečnost hřiště?
Na hřištích jsou správci hřišť, kteří otevírají hřiště, půjčují sportovní vybavení (míče, pálky, rakety, …). V případě zranění je k dispozici lékárnička, nebo správce přivolá záchrannou službu.
Jak řešíte otázku odpovědnosti nebo případné škody?
I přes půjčování sportovního vybavení na občanský průkaz, se často stává, že se vybavení vrátí poškozené anebo se nevrátí. Vymáhání je pak složité a často neúspěšné.
Máte pro veřejnost nějaký systém rezervací nebo je hřiště volně přístupné?
Hřiště jsou otevřená pro veřejnost, v té době nelze rezervovat hřiště, ale vždy se dá domluvit se školou na využití hřiště mimo jeho otevírací dobu. Například na 1. ZŠ Cheb trénují atleti a zbytek je určen pro veřejnost. Záleží na domluvě, máme již tradiční, dlouhodobé dohody se školami.
Jak reagovala místní komunita na otevření hřiště?
Vítají tuto možnost.
Spolupracujete s obcí, sportovními kluby nebo rodiči při využívání hřiště?
Město Cheb pravidelně každý rok přispívá na nákup vybavení 40 000 Kč a 390 000 Kč na dohody pro správce hřišť. Velké poděkování tak patří vedení města Chebu za systematickou podporu sportu a vytváření podmínek pro aktivní život obyvatel. Sportovní kluby a rodiče se do projektu nezapojují.
Pořádáte na hřišti společné akce (např. sportovní dny, turnaje, rodinné odpoledne)?
Mezi otevřená hřiště patří i dopravní hřiště při DDM Sova. Zde se pořádají akce spojené s edukací malých účastníků dopravního provozu o bezpečnosti na silnici (v roli chodců, koloběžkářů, cyklistů, …) spolu s rodiči.
Jak se otevření hřiště promítlo do života školy a žáků?
Žáci mají možnost si odpoledne zasportovat a nejsou vázáni na žádnou organizaci času. Realizují různá přátelská utkání mezi dětmi, které bydlí v okolí.
Vnímáte zvýšený zájem dětí o pohybové aktivity i mimo školní výuku?
Zájem dětí o pohyb dlouhodobě klesá.
Jaké máte ohlasy od rodičů nebo veřejnosti?
Kladné, vše dostupné a na dosah bydliště.
S jakými překážkami nebo obavami jste se při realizaci potýkali?
Nevhodné chování dětí, které jsou v něm podporovány rodiči (správce napomene dítě, rodič hrubě uráží správce, že si dovoluje napomínat jeho dítě).
Jak jste řešili otázku bezpečnosti a vandalismu?
Bohužel i toto se děje, správce v těchto případech spolupracuje s městskou policií.
Jaké podmínky považujete za klíčové pro úspěšné fungování otevřeného hřiště?
Jako správce hřišť mít kvalitní pracovníky, kteří dokážou zvládnout neukázněné návštěvníky (k tomu musí být odpovídající ohodnocení této pozice) a dobře vybavená hřiště sportovním vybavením.
Máte plány na další rozvoj nebo rozšíření pohybových aktivit pro veřejnost?
Rozšířit otevřená hřiště o nově zrekonstruované hřiště u 5. ZŠ Cheb.
Videozáznam INFOSERVISU SPECIÁL, věnovaný tématu sociálního pedagoga ve školách, je k dispozici od 19. února 2026 od 16 hodin. V pořadu se dozvíte, jaká je role sociálního pedagoga ve škole, jaké jsou možnosti jeho financování, jak tuto pozici vnímají zřizovatelé i jak funguje v každodenní praxi.
Aktualizováno 18. 2 . 2026
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) vyhlašuje výzvu k podání žádosti o poskytnutí dotace v rámci Národního plánu obnovy, komponenty 3.2 adaptace kapacity a zaměření školních programů – část 3.2.4 investice do rozvoje vybraných klíčových akademických pracovišť. Cílem výzvy je dostavba objektů v rámci stávajících areálů Univerzity Karlovy a Masarykovy univerzity. Oprávněny jsou žádat veřejné vysoké školy. Žádosti je možno podávat od 15. 07. 2022 do 31. 03. 2024.
Cílem výzvy je dostavba objektů v rámci stávajících areálů Univerzity Karlovy a Masarykovy univerzity.
Celková finanční alokace na výzvu: 11 125 129 018 Kč z toho:
Více informací o jednotlivých stavbách naleznete pod komponentou 3.2.4.
Veřejná vysoká škola podle zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů (dále také „VVŠ“, „žadatel“ nebo „příjemce dotace“).
Kompletní vyhlášená výzva ve znění dodatku č. 2
Dne 14. 2. 2024 byla zveřejněna výzva ve znění dodatku č. 1
Dne 18. 2. 2026 byla zveřejněna výzva ve znění dodatku č. 2
Připravujete konkurs na ředitele školy nebo vás čeká konec šestiletého období? Přinášíme vám aktualizovanou metodicko-výkladovou příručku ke konkursním řízením účinnou od 1. 1. 2026. Najdete v ní nový postup při vyhlášení konkursu, změny v odvolávání ředitele i upřesnění pravidel pro školy a školská poradenská zařízení.
Novela školského zákona provedená zákonem č. 267/2025 Sb. přináší významné změny v oblasti konkurzních řízení na pracovní místa ředitelů škol a školských zařízení. Tyto změny jsme již přehledně shrnuli na stránce Konkurzní řízení a novela školského zákona .
Nová metodicko-výkladová příručka tuto stránku doplňuje a rozpracovává do detailu. Zatímco přehledová metodika vysvětluje hlavní změny a jejich dopad, příručka nabízí podrobný výklad, odpovědi na časté otázky a praktický návod krok za krokem.
Metodicko-výkladová příručka (aktualizace k 1. 1. 2026) poskytuje:
Zveme Vás na 9. odborný panel projektu IPs DATA na téma „Nerovnosti ve vzdělávání napříč životem: od předškoláka k dospělému“. Akce se uskuteční 19. 3. 2026 od 10:00 do 16:30 hybridní formou: současně v prostorách MŠMT a online přes MS Teams.
Více o obsahu odborného panelu se dozvíte v níže přiložené pozvánce s programem. V případě Vašeho zájmu o účast se prosíme registrujte do 12. března 2026.
Realizace výše zmíněného odborného panelu je financovaná z projektu z projektu „Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR“ (IPs Datová politika), reg. č. CZ.02.02.XX/00/22_005/0002901.“
Pro školní rok 2025/26 podávali žáci už podruhé přihlášky na střední školy elektronicky prostřednictvím systému DiPSy. Stejně jako loni mohli podat až tři přihlášky do oborů bez talentové zkoušky a dvě další do oborů s talentovou zkouškou. O studium na středních školách byl opět velký zájem – do 1. a 2. kola přijímacího řízení se zapojilo více než 160 tisíc uchazečů. Tato analýza nesrovnává jen výsledky jarních kol přijímacího řízení, ale také podzimní údaje ze školních matrik. Ty potvrzují, kam žáci skutečně přešli ze základní na střední školu a kde v tomto školním roce reálně zahájili vzdělávání. Díky této analýze tak získáváme obrázek o tom, nakolik odpovídal podzimní nástup žáků do středních škol jejich volbě oborů v jarním přijímacím řízení. S analýzou se můžete podrobně seznámit níže.
Podzimní data ukazují, že naprostá většina žáků skutečně nastoupila do školy, do které byla přijata. Celkově 93,9 % účastníků 1. a 2. kola zahájilo vzdělávání ve škole a v oboru, do kterého byli přijati v rámci přijímacího řízení. U žáků z posledního ročníku základní školy byla shoda ještě vyšší, a to 95,7 %. Lze tedy říct, že žáci většinou nastupují na školu, na kterou si podali přihlášku.
Analýza zároveň potvrzuje rozdíly mezi kraji i jednotlivými skupinami oborů. Nejvyšší míra shody mezi přijetím a nástupem je ve Zlínském a Plzeňském kraji, zatímco nejnižší v Praze. Specifická je situace Středočeského kraje, kde se téměř polovina žáků hlásila do škol v Praze. Mezi oborovými skupinami vykazují nejvyšší stabilitu konzervatoře, naopak u oborů zakončených výučním listem část žáků nakonec volí jinou školu či obor.
Podzimní údaje také odhalily skupinu více než tří tisíc žáků, kteří v jarních kolech přijímacího řízení nefigurovali jako úspěšní, ale do střední školy na podzim přesto nastoupili – s vysokou pravděpodobností uspěli v dalších kolech či na základě odvolání.
Analytická zpráva obsahuje úvod, manažerské shrnutí a 9 kapitol:
Více se dočtete v analytické zprávě ke stažení níže.
Financováno z projektu „Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR“ (IPs Datová politika), reg. č. CZ.02.02.XX/00/22_005/0002901.“
V současnosti digitální technologie ovlivňují život dětí i dospělých. Mění způsob, jakým se učíme, komunikujeme, trávíme volný čas i jak vnímáme sami sebe. Školy dnes stojí před stále naléhavějším úkolem vytvářet takové prostředí, v němž technologie přirozeně podporují zdraví, učení i mezilidské vztahy, a nikoli je oslabují. Právě na tuto potřebu reaguje nová Koncepce podpory digitálního wellbeingu ve vzdělávání, kterou připravil Národní pedagogický institut ČR (NPI ČR) v rámci projektu NPO 3.1 – AIDIG jenž je financován z komponenty 3.1 Inovace ve vzdělávání v kontextu digitalizace. Dokument vznikl ve spolupráci s odborníky z univerzit, neziskových organizací i škol a nabízí jasný rámec, jak s tématem pracovat.
Základem koncepce je nová definice digitálního wellbeingu, která se stává společným východiskem pro školy, rodiče i odbornou veřejnost. Dokument jej vymezuje takto: „Digitální wellbeing je stav, ve kterém rozpoznáváme přínosy a rizika našeho vlastního způsobu užívání digitálních technologií v aktuálních podmínkách. Na základě toho digitální technologie zapojujeme do svého života způsobem podporujícím naše celkové zdraví, osobnostní rozvoj a odpovědnost vůči sobě, svému okolí a světu.“ Tato definice zdůrazňuje rovnováhu, uvědomění a odpovědnost. Nejde o zákaz technologií, ale o schopnost používat je tak, aby byly přínosem a ne zátěží.
Koncepce podpory má dvě hlavní části. Analytická část vysvětluje, proč je digitální wellbeing transdisciplinární téma, jak souvisí s psychologií, pedagogikou, sociologií i technologickým vývojem, a ukazuje, že kvalita online aktivit je pro děti důležitější než samotný čas strávený u obrazovky. Implementační část pak nabízí školám konkrétní podporu. Obsahuje čtyřdimenzionální model digitálního wellbeingu, který pomáhá uchopit téma v praxi, a sadu opatření, jež mohou školy zavádět podle svých potřeb. Dokument tak slouží jako praktický průvodce pro vedení škol, učitele i školní poradenská pracoviště.
Digitální wellbeing je zároveň pevně ukotven v revidovaných RVP (rámcových vzdělávacích programech). V praxi zahrnuje práci s emocemi, sociálními vztahy, kritickým myšlením, bezpečným chováním online i schopností regulovat vlastní pozornost. Důležitým podpůrným materiálem je také Desatero digitálního wellbeingu, které shrnuje deset klíčových principů pro zdravé a vyvážené používání digitálních technologií ve škole i v běžném životě žáků. Velmi užitečným zdrojem je rovněž portál digitalizace.rvp.cz, kde školy i rodiče najdou přehledné vysvětlení celého tématu, příklady z praxe, metodickou podporu i konkrétní inspirace, jak digitální wellbeing začleňovat do výuky i domácího prostředí a jak děti vést k bezpečnému a zdravému používání technologií.
Technologie mohou být pro děti přínosem, ale také zdrojem stresu nebo únavy. Rozhodující není čas strávený online, ale kvalita aktivit a podpora, kterou dítě dostává. Proto je důležité, aby žáci věděli, že se mohou obrátit na učitele, třídního učitele, školního psychologa či další odborníky. Podpora digitálního wellbeingu je vždy společná práce celého školního týmu. Důležitou roli však mají i rodiče. Jejich přístup formuje návyky dítěte i jeho schopnost seberegulace. Pomáhá, když doma nastaví srozumitelná pravidla, zajímají se o to, co dítě online dělá, a sami jdou příkladem. Užitečnou inspirací je také podcast NPI KYBCast, jehož díl o digitálním detoxu a wellbeingu nabízí praktické tipy pro učitele i rodiče.
Koncepce digitálního wellbeingu přináší školám jasný rámec i praktické nástroje, které jim pomohou vytvářet prostředí, v němž jsou digitální technologie bezpečné, smysluplně využívané a podporují zdravý rozvoj žáků i učitelů.
Více informací naleznete na webových portálech
edu.gov.cz/digitalizujeme, mojeedu.npi.cz a https://digitalizace.rvp.cz/
|
Ing. Lucie Gregůrková (Lucie.Gregurkova@msmt.gov.czz) vedoucí Oddělení podpory digitální vzdělávání, odbor předškolního a základního vzdělávání Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR |
|
Mgr. Miluše Rolincová (Miluse.Rolincova@msmt.gov.cz) ministerský rada v Oddělení podpory digitálního vzdělávání, Odbor předškolního a základního vzdělávání Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR |
Dovolujeme si Vás pozvat ke sledování odborného panelu „Role a kompetence školské rady v kontextu novely školského zákona“, který se uskuteční 18. února 2026 od 13.00 hodin a budeme ho vysílat on-line. Cílem panelu je nabídnout srozumitelný výklad legislativních změn, sdílení zkušeností z praxe a inspiraci pro funkční zapojení školské rady do řízení a rozvoje školy.
Přímý přenos bude dostupný na YouTube 18. února od 13.00 hodin na tomto odkazu a následně bude záznam zveřejněný na edu.gov.cz.
Diskuse propojí pohledy odborníků, ředitelů škol, zástupců zřizovatelů, rodičů i žáků. Zvláštní pozornost bude věnována zapojení žáků do činnosti školských rad – oblasti, která je v praxi často citlivá, ale při vhodném nastavení může přispět ke zlepšení komunikace, klimatu školy a včasnému zachycení problémů.
Odborný panel je určen zejména ředitelům škol, zřizovatelům, členům školských rad a dalším aktérům, kteří se podílejí na řízení a rozvoji školy.
V legislativní části se připomíná zveřejnění normativů pro neveřejné školy a doporučení ověřit správný typ normativu pro finanční plánování. Dále se upozorňuje na novou povinnost mateřských škol dvakrát ročně vykazovat omluvenou a neomluvenou absenci u povinného předškolního vzdělávání (první sběr za 9/2025–1/2026 do 15. 4., druhý za 2–6/2026 do 15. 10.) a na potřebu mít správně nastavené školní systémy. U základních škol se shrnují pravidla k zápisům a správním řízením (včetně doplnění neúplných žádostí o odklad) a připomíná se, že bez včasné žádosti o přijetí se řízení nezahájí. Navazuje informace k přihláškám na střední školy s termínem do 20. února a kontaktem na informační linku, a také připomínka vůči školám jako zaměstnavatelům ohledně hlášení povinného podílu osob se zdravotním postižením Úřadu práce do 15. února.
Další blok představuje systémové financování sociálního pedagoga od 1. 1. 2026 na ZŠ s 180+ žáky s možností využití prostředků z PHmax a odkazuje na metodiky a publikaci NPI „3 školy, 3 příběhy“. Následuje rozhovor o celonárodním šetření wellbeingu žáků 2. stupně ZŠ a SŠ (online 9. 2.–27. 3.), jeho cílech, tematických okruzích a plánovaných výstupech pro školy i systémovou podporu. V závěru dílu je představen projekt IT Guru – bezplatná konzultační IT podpora pro školy a nově i mateřské školy a zřizovatele, nyní pod středním článkem podpory – a připomíná se chystaný Infoservis speciál k sociálním pedagogům.
(0:02–1:19) Úvod vysílání a poselství ministra
Únorové vydání infoservisu je určeno ředitelům škol a zřizovatelům a tradičně přináší přehled aktuálních legislativních změn, důležitých termínů a povinností, které je třeba v následujícím období sledovat. Úvodem zaznívá vystoupení ministra školství Roberta Plagy, který zdůrazňuje význam podpory škol ze strany ministerstva.
Ministr odkazuje na výrok Andrease Schleichera, podle něhož autonomie bez podpory vede k izolaci. Deklaruje proto snahu, aby české školy nebyly ponechány samy sobě. Zdůrazňuje potřebu důvěry mezi školami a ministerstvem a ujišťuje, že cílem je být školám oporou v každodenní práci. Připomíná, že skutečné změny ve vzdělávání se odehrávají ve třídách, nikoli pouze v legislativních dokumentech, a vyzývá ředitele a pedagogy k vytrvalosti.
(1:19–4:57) Legislativní novinky a aktuální termíny
První část legislativních informací se týká financování neveřejných škol. Ministerstvo zveřejnilo normativy pro soukromé a církevní školy a školská zařízení. Ředitelům se doporučuje ověřit, že pracují se správným typem normativu odpovídajícím jejich škole či zařízení, a podle zveřejněných parametrů upravit finanční plánování.
Nově se zavádí povinnost mateřských škol dvakrát ročně předávat ministerstvu údaje o omluvené a neomluvené absenci u dětí v povinném předškolním vzdělávání. První sběr dat zahrnuje období od 1. září 2025 do 31. ledna 2026 a odevzdává se do 15. dubna. Druhý sběr se týká období únor až červen a odevzdává se do 15. října. Školám se doporučuje zkontrolovat, zda jejich informační systémy správně rozlišují mezi omluvenou a neomluvenou absencí. Cílem této úpravy je lepší přehled o docházce a včasné zachycení rizika nadměrné absence.
U základních škol probíhají zápisy do prvních tříd, a to v období od 15. ledna do 15. února, přičemž konkrétní termíny stanovují jednotlivé školy. Nezbytnou součástí je podání žádosti o přijetí dítěte. Pokud je žádost o odklad neúplná, ředitel vyzve zákonné zástupce k doplnění a může správní řízení přerušit do doby dodání potřebných podkladů. Pokud zákonný zástupce nepodá žádost o přijetí během zápisu, správní řízení se nezahájí a škola nemůže vydat rozhodnutí. Pozdní doručení žádosti znamená zahájení řízení dnem doručení. Nepřihlášení dítěte k povinné školní docházce může být posuzováno jako porušení zákonné povinnosti.
V oblasti středního vzdělávání probíhá přihlašování k přijímacím zkouškám, přičemž termín pro podání přihlášek končí 20. února. Doporučuje se ověřit správnost a úplnost přihlášek včetně příloh. K dispozici je informační linka (tel. 771 230 700), kde metodici odpovídají na dotazy každý všední den od 9 do 19 hodin i o víkendech.
Školy jako zaměstnavatelé musí do 15. února podat Úřadu práce hlášení o plnění povinného podílu osob se zdravotním postižením a případně odvést odvod do státního rozpočtu, pokud podíl nebyl splněn. Podrobné metodické materiály jsou dostupné na webu edu.gov.cz.
(5:10–6:07) Systémové financování sociálního pedagoga
Od 1. ledna 2026 novela školského zákona zakotvuje systémové financování sociálního pedagoga na základních školách s 180 a více žáky. Při splnění stanovených podmínek lze využít finanční prostředky z tzv. PHmax. Ředitelům a zřizovatelům bude brzy věnován speciální díl infoservisu zaměřený na tuto problematiku.
Již nyní jsou k dispozici metodické materiály na webu ministerstva, včetně publikace „3 školy, 3 příběhy: Role sociálního pedagoga v praxi“, kterou vydal Národní pedagogický institut. Publikace přináší zkušenosti tří sociálních pedagožek z různých typů škol a ukazuje jak odlišnosti jejich práce, tak společné rysy této role.
(6:08–17:35) Celonárodní šetření wellbeingu žáků
Další část se věnuje duševnímu zdraví dětí a mladých lidí. V únoru a březnu proběhne celonárodní šetření wellbeingu žáků 2. stupně základních škol a středních škol. Hostem je Barbora Večerková, vedoucí oddělení Národních analýz.
Cílem šetření je získat podrobnější informace o faktorech, které negativně ovlivňují wellbeing žáků ve školním prostředí. Tematické okruhy vycházejí ze strategických dokumentů ministerstva, zejména ze Strategie vzdělávací politiky a dlouhodobého záměru vzdělávání. Zaměřují se na bezpečné školní prostředí, participaci a autonomii žáků, duševní zdraví, stres, vztahy mezi učiteli a žáky, šikanu, sounáležitost se školou, pohybovou aktivitu a stravovací návyky. Výběr témat vychází z analýz mezinárodních šetření PISA a HBSC, která ukázala oblasti, kde se čeští žáci v porovnání se zeměmi OECD potýkají s horšími výsledky.
Šetření se nesnaží mapovat všechny aspekty wellbeingu, ale soustředí se na faktory přímo související se školním prostředím, které mohou školy aktivně ovlivnit. Dotazník zahrnuje například otázky týkající se klidových zón, fungování školního poradenského pracoviště, kariérového poradenství či zapojení žáků do aktivit školy.
Cílovou skupinou jsou žáci 6.–9. ročníků základních škol a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií, dále žáci čtyřletých gymnázií, středních odborných škol s maturitou i bez maturity. Šetření probíhá online od 9. února do 27. března. Osloveno bylo 380 škol, z nichž 342 přislíbilo účast. Výběr je reprezentativní a zahrnuje vybrané ročníky a třídy; celkem se očekává zapojení přibližně 700 škol a 15 000 žáků.
Před ostrým sběrem dat proběhla vícestupňová pilotáž. Nejprve expertní posouzení odborníky z ministerstva, České školní inspekce, Národního pedagogického institutu, vysokých škol a dalších organizací. Následovala kvalitativní pilotáž s online vyplňováním dotazníků a diskusními skupinami se žáky i zapojením třídních učitelů. Poté proběhla kvantitativní pilotáž ve vybraných školách během vyučování, která umožnila statistické vyhodnocení nástroje a jeho finální úpravu. Byly vytvořeny dvě verze dotazníku – pro mladší a starší žáky.
Výstupem bude analytická zpráva hodnotící jednotlivé aspekty wellbeingu a poskytující podklady pro úpravy vzdělávací politiky. Jednotlivé školy obdrží shrnutí svých výsledků ve srovnání s ostatními školami a budou připravena metodická doporučení. Vzniknou také infografiky a sada indikátorů pro dlouhodobý monitoring wellbeingu.
Fialová barva, kterou mají účastnice rozhovoru na sobě, symbolizuje duševní zdraví. Na závěr Barbora Večerková děkuje školám zapojeným do pilotáže i hlavního šetření za spolupráci.
(17:37–22:49) Projekt IT Guru pod středním článkem podpory
Dalším hostem je Petr Polívka, koordinátor skupiny IT Guru, která od 1. ledna 2026 přešla z Národního pedagogického institutu pod střední článek podpory.
Projekt IT Guru představuje síť IT odborníků, kteří zdarma poskytují konzultační podporu školám a nově i zřizovatelům a mateřským školám. Zaměřují se na široké spektrum oblastí digitalizace – od budování infrastruktury po řešení každodenních problémů, jako jsou přihlašování, licence či dostupnost Wi‑Fi. Poskytují konzultace a doporučení možných řešení, finální rozhodnutí zůstává na škole.
Služba je určena především ředitelům a zřizovatelům, přičemž je vhodné zapojit i IT správce nebo ICT koordinátory. Důležitá je účast osoby s rozhodovací pravomocí. V celé České republice působí 18 konzultantů. Kontakt je aktuálně zprostředkován přes regionální metodiky, do budoucna bude zveřejněn přímý kontakt na jednotlivé IT guru. Služba je poskytována bezplatně.
Přechod pod střední článek podpory nemění kontinuitu spolupráce se školami, pouze rozšiřuje podporu i na mateřské školy. Role koordinátora spočívá v zajištění hladkého fungování služby, kvalitní zpětné vazby a podpory samotných konzultantů.
(22:50–23:05) Závěr vysílání
V závěru je připomenuto připravované vydání infoservisu speciál věnované sociálním pedagogům.
Služba IT Guru plynule pokračuje a od roku 2026 je nově součástí Středního článku podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, který zajišťuje systémovou metodickou a odbornou podporu školám a zřizovatelům v celé České republice.
„Navazujeme na dosavadní fungování služby IT Guru v rámci programu Národního plánu obnovy při NPI a chceme školám zajistit stabilní, srozumitelnou a prakticky využitelnou podporu v oblasti digitalizace a IT. Začlenění služby do Středního článku podpory umožňuje její dlouhodobé ukotvení a zachování dostupnosti podpory v celém území České republiky,“ uvádí Petr Polívka, koordinátor IT Guru.
IT Guru zůstává odbornou službou zaměřenou na podporu škol v oblasti digitalizace, IT infrastruktury a souvisejících témat. Služba bude nadále poskytována ve stejném rozsahu jako doposud, a to ve všech krajích České republiky, v návaznosti na dosavadní nastavení služby a již zavedený způsob spolupráce se školami. Podpora zůstává dostupná základním školám a nově i mateřským školám.
Školy se mohou v případě zájmu o podporu služby IT Guru již nyní obracet na krajské metodiky IT Guru v rámci Středního článku podpory na těchto kontaktech.
Další informace o fungování služby IT Guru a jejích aktivitách budou zveřejňovány v rámci Středního článku podpory na edu.gov.cz.
Po vypuknutí válečného konfliktu na Ukrajině v únoru 2022 se Ukrajinci stali a zůstávají nejpočetnější skupinou cizinců v českém vzdělávacím systému. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy od listopadu 2022 průběžně monitoruje aktuální počty ukrajinských dětí a žáků v mateřských, základních a středních školách a konzervatořích a v každoročních zprávách poskytuje ucelený přehled o jejich integraci v českém školství. Cílem nejnovější zprávy, se kterou se můžete podrobně seznámit níže, je přinést rychlý výběr aktuálních dat ze zahajovacích výkazů, a to ke dni 30. 9. 2025.
Po vypuknutí válečného konfliktu na Ukrajině v únoru 2022 se Ukrajinci stali a zůstávají nejpočetnější skupinou cizinců v českém vzdělávacím systému. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy od listopadu 2022 průběžně monitoruje aktuální počty ukrajinských dětí a žáků v mateřských, základních a středních školách a konzervatořích a v každoročních zprávách poskytuje ucelený přehled o jejich integraci v českém školství. Cílem nejnovější zprávy, se kterou se můžete podrobně seznámit níže, je přinést rychlý výběr aktuálních dat ze zahajovacích výkazů, a to ke dni 30. 9. 2025.
K uvedenému datu bylo v českých mateřských školách, přípravných třídách, základních a středních školách a konzervatořích celkem 81 126 dětí a žáků s ukrajinským občanstvím. Klíčovou sledovanou skupinou jsou ukrajinští azylanti, což jsou osoby, jimž byl udělen azyl, osoby s doplňkovou či dočasnou ochranou či žadatelé o azyl. Ukrajinských azylantů je ve vzdělávacím systému 55 348, což představuje 3,0 % všech dětí v českém regionálním školství.
Podíl ukrajinských azylantů z celkového počtu ukrajinských dětí a žáků se mezi různými druhy škol výrazně liší:
Nejvýraznější trend představuje skokový nárůst počtu ukrajinských azylantů na středních školách, kde jich meziročně přibylo 2 188 (nárůst o 30,4 %) tedy celkových počet 9 381 žáků. Z toho se jich v maturitních oborech vzdělává 5 417.
V ostatních typech škol je situace stabilnější:
Koncentrace ukrajinských žáků není v rámci ČR rovnoměrná. Nejvyšší podíly azylantů dlouhodobě vykazují Hlavní město Praha, Karlovarský a Plzeňský kraj.
Data také vyvrací obavy z plošného přetížení tříd. Ve většině běžných tříd ZŠ (60,0 %) a SŠ (73,9 %) není zařazen žádný ukrajinský azylant.
Trend tedy směřuje k zániku segregovaných kolektivů. Počet plně ukrajinských tříd v základních školách klesl ze 74 (v roce 2022) na současných 37 a vzdělává se v nich pouze 1,5 % všech ukrajinských azylantů v ZŠ. Mezi středními školami již žádná plně ukrajinská třída není. Od školního roku 2022/23 se struktura ukrajinských dětí a žáků v ČR zásadně proměnila – dříve převažující žáci s trvalým pobytem byli početně převýšeni vlnou azylantů. Zatímco v předškolním a základním vzdělávání dochází ke stabilizaci či mírnému poklesu počtu azylantů, vzdělávací systém se nyní musí vyrovnávat s jejich silným nárůstem ve středních školách. Celkově však data potvrzují úspěšný proces integrace azylantů do běžných tříd s minimálním podílem segregované výuky.
Analytická zpráva obsahuje úvod, základní informace a 5 kapitol:
Více se dočtete v analytické zprávě ke stažení níže.
Financováno z projektu „Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR“ (IPs Datová politika), reg. č. CZ.02.02.XX/00/22_005/0002901.“
Stezka Českem dokázala za dobu své existence nadchnout tisíce a tisíce lidí, kteří třeba ani nevěřili, že by někdy mohli vyrazit na vícedenní přechod do českých hor. A protože je Stezka stále oblíbenější i u rodin s dětmi a mezi mladými, vznikl ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a Klubem českých turistů projekt Stezka pro školy. V duchu Stezky a dle jejího nastavení a hodnot bylo připraveno několik etap tak, aby se na Stezku mohly vydat školy, třídy, ale třeba i různé zájmové skupiny, kluby, kroužky, dětské domovy atd. Stezka pro školy je zkrátka určena všem, kteří chtějí ukázat dětem krásy putování, českých hor a pobytu v přírodě a hlavně chtějí společně s dětmi naplánovat a zažít výlet plný silných a nezapomenutelných zážitků.
Veškeré informace najdete na https://www.stezkaceskem.cz/pro-skoly/
Při plánování můžete využít veškerých připravených podkladů tak, abyste si s dětmi troufli za tímhle dobrodružstvím vyrazit. A to i pokud to bude vaše první zkušenost tohoto druhu. Jak putování uchopíte, je jen na vás. Můžete jít:
Důležité ale je, abyste s dětmi vyrazili. Stezku totiž může jít každý!
Přinášíme aktualizované doporučení k povinné výuce plavání na základních školách od roku 2026. Najdete v něm jasné vymezení povinného rozsahu výuky, očekávaných výstupů učení i odpovědnosti školy při jejím zajištění. Doporučení zároveň slouží jako praktický podklad pro plánování a financování výuky plavání ve spolupráci se zřizovatelem.
Tvůrčí myšlení je klíčovou kompetencí, kterou žáci využívají napříč předměty. Pomáhá hledat různá řešení, klást otázky a propojovat souvislosti. Rozvoj zvídavosti navíc přispívá ke zmírňování rozdílů mezi žáky z různě podnětného rodinného prostředí. V mezinárodním srovnání však čeští patnáctiletí žáci zaostávají. V porovnání s ostatními zeměmi vykazují nízkou míru sebedůvěry v kreativitě a podprůměrnou míru houževnatosti a vytrvalosti. Tato a další zjištění přináší nová analytická zpráva Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Dokument vychází z mezinárodního šetření PISA 2022, kterého se Česká republika zúčastnila spolu s dalšími 80 zeměmi světa. Více se dočtete v analytické zprávě ke stažení níže.
Tvůrčí myšlení bylo v šetření PISA 2022 novinkou a jeho měření bylo provedeno vůbec poprvé na mezinárodní úrovni. Vzhledem k důležitosti tohoto tématu se ministerstvo rozhodlo výsledky dále podrobně analyzovat. Sekundární analýza se zaměřila mimo jiné na to, jak tvůrčí myšlení souvisí se socioekonomickým zázemím žákům.
Právě socioekonomický status má v Česku dlouhodobě nadprůměrný vliv na vzdělávací výsledky. Z dat však vyplývá, že právě rozvoj tvůrčího myšlení může tyto negativní dopady alespoň částečně kompenzovat.
Analytická zpráva uvádí, že socio-emoční dovednosti představují důležitý předpoklad učení. U zvídavosti, představivosti nebo houževnatosti vidíme, že mohou pomáhat žákům překonávat překážky vyplývající z jejich rodinného zázemí. Je proto zásadní vytvářet podmínky, které rozvoj těchto dovedností podporují jak v rodině, tak především ve škole.
Z analýzy vyplývá, že pokud jsou žáci zvídaví, houževnatí a mají rozvinutou představivost, dosahují v testu tvůrčího myšlení výrazně lepších výsledků než jejich méně zvídaví vrstevníci. Zvídaví žáci z méně podnětného rodinného prostředí překonávají nerovnosti a dostávají se téměř na úroveň žáků s vysokým socioekonomickým statusem. Zvídavost podporuje otevřenost k novým podnětům, kladení otázek a hlubší porozumění učivu. Proto zlepšuje bodové skóre například i v matematických a čtenářských testech.
Klíčovou roli přitom hraje učitel a způsob vedení výuky. Výuka by neměla být příliš formální nebo povrchní. Učitelé by měli vytvářet prostor pro otázky, diskusi a hledání souvislostí. Právě tak lze předejít tomu, aby se přirozená zvídavost žáků postupně oslabovala. V mezinárodním srovnání jsou však čeští žáci pod průměrem. Ve srovnání s členskými zeměmi EU a OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) vykazují druhou nejnižší míru zvídavosti.
Výsledky sekundární analýzy ukazují, že na skóre v testu tvůrčího myšlení má vliv také předškolní vzdělávání. Žáci, kteří v dětství navštěvovali mateřskou školu, dosahovali lepších výsledků. Podle odborníků tak včasný nástup do mateřské školy lze vnímat nejen jako praktické řešení pro pracující rodiče, ale také jako významnou investici do budoucnosti dítěte.
Významnou roli hraje i podpora rodiny. Rodiče, kteří děti povzbuzují k objevování nových věcí a samostatnému řešení problémů, přispívají k rozvoji jejich tvůrčího myšlení. Naopak přehnaně vysoký tlak na budoucí studium či kariéru může mít opačný efekt a tvořivost oslabovat.
Lepšího skóre v testu tvůrčího myšlení také dosahují žáci, jejichž školy nabízejí zájmové kroužky. Mimoškolní aktivity souvisí rovněž s nízkým výskytem šikany ve škole a lepšími vztahy mezi žáky a učiteli. Nabídka volnočasových aktivit, zejména hudebních kroužků, je však mezi školami velmi nerovnoměrná. Zatímco například čtyřletá gymnázia nabízí hudební kroužky ve více než 75 % případů, u středních škol bez maturity jsou to jen 3 %.
Příliš intenzivní zapojení žáků do mimoškolních aktivit ale může mít i negativní dopad. Žáci, kteří chodí na kroužky každý den, mají v testech horší výsledky. Podle odborníků může být důvodem únava a nedostatek času na přípravu do školy. Rodičům tak doporučují podporovat volnočasové aktivity dětí, avšak v přiměřené míře.
Analýza obsahuje Úvodní slovo, Doporučení vyplývající z analýzy a 3 kapitoly:
Více se dočtete v analytické zprávě ke stažení níže.
Financováno z projektu „Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR“ (IPs Datová politika), reg. č. CZ.02.02.XX/00/22_005/0002901.“
Umělá inteligence (AI) už není jen technologická novinka, ale stává se praktickým pomocníkem českých škol. Experiment ExploreEdu, který v roce 2025 realizoval Národní pedagogický institut ČR (NPI ČR), ukazuje, jak ředitelé, učitelé i ICT koordinátoři využívají AI v každodenní praxi. Od přípravy hodin přes hodnocení až po řízení školy. Co funguje, kde jsou limity a proč je právě teď ten správný čas začít?
Publikace Experiment ExploreEdu: Jak čeští učitelé používají AI shrnuje výsledky unikátního projektu, do kterého byli zapojeni skuteční učitelé, ředitelé a zástupci deseti škol, kteří po dobu jednoho roku zkoušeli využívat AI chatboty při přípravě hodin, hodnocení, komunikaci i v administrativě. Nyní nabízí konkrétní pohled na to, kde a jak AI reálně pomáhá učitelům, jaké má limity a jak ji zavádět smysluplně.
Učitelé pracovali především s nástroji jako ChatGPT (verze GPT‑4o a reasoning modely o3 a o3‑mini), ale také s Notebook LM, Claude či Gemini. Metodika byla postavena na pravidelných týdenních dotaznících, kde účastníci hodnotili užitečnost AI na desetibodové škále, a na strukturovaných online rozhovorech doplněných o ukázky materiálů vytvořených pomocí AI. Výsledky tak kombinují kvantitativní data s bohatými příklady z praxe, které ukazují, jak se technologie osvědčila v reálných podmínkách.
Experiment ExploreEdu ukázal, že AI má výrazný pozitivní dopad na práci učitelů. Pedagogové ji nevnímají jen jako nástroj, ale jako partnera, který šetří čas a přináší nové nápady. Může pomoci např. s přípravou na výuku, kde výrazně urychluje tvorbu materiálů a nabízí nové nápady se samotnou výukou, kterou činí dynamičtější a interaktivnější, až po hodnocení žáků. Uplatnění nachází také v třídnické práci, při řešení organizačních situací, v osobním rozvoji učitelů jako zdroj inspirace a konzultant, a v řízení školy, kde pomáhá s analýzou dat a strategickým plánováním. Přestože vyžaduje pečlivé ověřování informací, přesné zadávání požadavků a lidskou kontrolu, její přínos je zřejmý. Otevírá prostor pro efektivnější práci, kreativitu a více času na to, co je ve vzdělávání nejdůležitější. Publikace také nabízí přehled zdrojů, kurzů a návodů pro práci s AI ve školách, upozorňuje na rychlý vývoj technologií a zdůrazňuje potřebu průběžně aktualizovaných informací.
Vývoj AI je nepředvídatelný a přináší vzdělávání nejen zásadní výzvy, ale i nové příležitosti, které mění roli učitele a otevírají cestu k efektivnějšímu a smysluplnějšímu učení. Jak vypadá každodenní práce s AI ve školách, si můžete poslechnout také v podcastu ExploreEdu, kde ředitelé, zástupci a učitelé sdílejí své zkušenosti, motivace, aha momenty i důvody, proč vedou sebe i své žáky k využívání AI nástrojů.
Umělá inteligence už není vzdálená budoucnost, ale realita, která mění české školy. Experiment ExploreEdu ukázal, že AI dokáže ušetřit čas, přinést nové nápady a otevřít prostor pro to, co je ve vzdělávání nejdůležitější, tedy tvořivost, vztahy a smysluplné učení.
Více informací naleznete na webu mojeedu.npi.cz nebo edu.gov.cz/digitalizujeme.
Své případné dotazy můžete zasílat na e-mailovou adresu digitalizujeme@msmt.gov.cz nebo se dotazovat přes Helpdesk IS-NPO: https://helpdesk.npi.cz.
|
Ing. Lucie Gregůrková (Lucie.Gregurkova@msmt.gov.czz) vedoucí Oddělení podpory digitální vzdělávání, odbor předškolního a základního vzdělávání Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR |
|
Mgr. Miluše Rolincová (Miluse.Rolincova@msmt.gov.cz) ministerský rada v Oddělení podpory digitálního vzdělávání, Odbor předškolního a základního vzdělávání Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR |
Slučování škol může být víc než nutná organizační změna. Nová metodická příručka ukazuje, jak z tohoto procesu udělat promyšlený krok ke stabilnější škole, lepší spolupráci pedagogů a plynulejší vzdělávací cestě dětí.
Pokud se ke slučování škol přistupuje citlivě a s jasnou vizí, může přinést konkrétní pedagogické přínosy: lepší propojení mateřských, základních či jiných typů škol, silnější týmovou spolupráci napříč stupni vzdělávání, jednotný systém podpory dětí a srozumitelnější komunikaci s rodiči.
Metodická příručka vychází ze zkušeností škol, které slučováním již prošly, a nabízí praktické postupy, upozornění na rizika i příklady dobré praxe z různých modelů spojování škol.
Materiál je určen zejména zřizovatelům, vedení škol a pedagogickým pracovníkům, kteří zvažují nebo již realizují svazkový model či širší spolupráci škol, a doplňuje metodiku o praktický, školní pohled.
Videozáznam INFOSERVISU je k dispozici od 12. ledna 2026 od 16 hodin. Seznámíme Vás s dalšími důležitými informacemi ve školním roce 2025/2026, které souvisí s legislativními novinkami a změnami ve školství. Níže naleznete videozáznam z daného INFOSERVISU.
„Metodiku k organizaci zápisu k povinné školní docházce v roce 2026“ jsme rozšířili o informační letáky určené rodičům zahraničních žáků, a to v anglickém a ukrajinském jazyce.
Letáky jsou určeny k praktickému využití školami při organizaci zápisu a při komunikaci s rodinami dětí s odlišným mateřským jazykem. Přehledně shrnují zejména:
Materiály mohou školy využít například ke zveřejnění na webu školy, k tisku nebo k přímému předání rodičům/zákonným zástupcům při zápisu.
Pracoviště: Českomoravská 2420/15, Praha 9
Platová třída: 13.
Platové ohodnocení:
Obor/y státní služby:
Požadované vzdělání: vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu
Další požadavky:
Předpokládaný nástup: bezprostředně po ukončení výběrového řízení nebo dle dohody
Žádosti doručte do: 6. 2. 2026
Charakteristika vykonávaných činností:
Výhodou:
Více informací o poskytovaných benefitech naleznete zde.
Bližší informace o zpracování osobních údajů správcem naleznete zde.
Více informací o místě a o způsobu přihlášení do výběrového řízení naleznete v níže přiloženém Oznámení o vyhlášení výběrového řízení.
VYB_2_2026_Oznámení o vyhlášení VŘ PP na SM.pdf
VYB_2_2026_2_Žádost o přijetí do pracovního poměru na služební místo.docx
Budeme se těšit na případnou spolupráci.
Vyvěšeno na úřední desce: 9. 1. 2026
Odstraněno z úřední desky: 7. 2. 2026
Kontaktní osoby:
Administrátorka výběrového řízení, Ing. Alena Hospodková,
e-mail: alena.hospodkova@msmt.gov.cz, tel.: + 420 773 850 531
nebo
Vedoucí oddělení koncepce výzev OP pro vysoké školy a výzkum a vývoj I, Ing. Sylvie Samková,
e-mail: sylvie.samkova@msmt.gov.cz, tel.: +420 773 850 718
Od ledna 2026 budou mít základní školy možnost zaměstnat sociálního pedagoga jako uznanou indexovanou pedagogickou pozici. Pro ředitele škol i zřizovatele jsme připravili nové materiály, které srozumitelně popisují, kdo je sociální pedagog, jaká je jeho role ve škole a jak lze tuto pozici zavést a financovat.
Na této stránce naleznete analýzu Mimořádné šetření ke stavu zajištění výuky učiteli v MŠ, ZŠ, SŠ a VOŠ – Analýza věkové struktury učitelů. Tato analýza je zaměřena na věkovou strukturu učitelů v národním a krajském srovnání. K některým souhrnným údajům jsou pro základní srovnání doplněny údaje z Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) Českého statistického úřadu (ČSÚ) za 1. čtvrtletí 2025. Více se dočtete v analytické zprávě ke stažení níže. Jde o třetí ze série sekundárních analýz navazujících na hlavní Analytickou zprávu z mimořádného šetření ke stavu zajištění výuky učiteli v MŠ, ZŠ, SŠ a VOŠ vydanou 30. 6. 2025.
Průměrný věk učitelů ve všech zúčastněných školách (MŠ, ZŠ, SŠ, VOŠ) činí 47,4 roku, přičemž se výrazně liší podle druhu školy – od 44,7 roku v MŠ po 50,6 roku ve VOŠ. Na středních školách je průměrný věk učitelů 49,3 roku, na 1. stupni ZŠ 48,1 roku a na 2. stupni ZŠ 46,7 roku. Učitelky jsou v průměru o 2,4 roky starší než učitelé-muži (v MŠ je tento rozdíl dokonce 6 let).
Podíl mladých učitelů do 34 let je nejvyšší v MŠ (24 %), na 2. stupni ZŠ činí 16 % a na 1. stupni ZŠ 14 %. Naopak podíl učitelů ve věku 60–64 let je nejvyšší na SŠ (15 %, tj. 6 734 osob), což signalizuje blížící se odchody do důchodu.
Porovnáme-li údaje podle typu zřizovatele, pak je průměrný věk učitelů ve školách veřejných zřizovatelů 47,7 roku, v soukromých školách 43,7 roku a v církevních školách 46,2 roku. Soukromé školy mají vyšší podíl učitelů ve věku 25–29 let (učitelky 8,6 %, učitelé-muži 3 %) než školy veřejné (učitelky 5,5 %, učitelé-muži 1,5 %).
Podle vyučovaných předmětů jsou nejmladší učitelé na 1. stupni ZŠ u anglického jazyka (44,2 roku) a přípravného stupně ZŠ speciální (44,8 roku). Na 2. stupni ZŠ jsou nejmladší učitelé mediální výchovy (41,8 roku) a informatiky nebo výchovy ke zdraví (shodně 44 let), zatímco nejstarší učitelé vyučují ruský jazyk (52,6 roku) a fyziku (49,5 roku, s kvalifikací až 52,1 roku). Na SŠ jsou nejmladší učitelé mediální výchovy (42,8 roku) a nejstarší učitelé pracovních činností (53,9 roku) či ruského jazyka (52,1 roku). U odborných předmětů na SŠ dosahují nejvyššího věku učitelé strojírenství (54,4 roku) a hutnictví a slévárenství (53,7 roku).
Ve srovnání s populací ČR je průměrný věk učitelů nižší než průměr dospělé populace (51,3 roku), ale vyšší než průměr ekonomicky aktivních obyvatel (44,5 roku). Nejčetnější věkovou skupinou mezi učiteli je ta ve věku 45–49 let (16,2 %), zatímco podíl učitelů ve věku 60–64 let (13,1 %) výrazně převyšuje podíl ekonomicky aktivních osob stejného věku.
Regionální rozdíly: Nejvyšší průměrný věk učitelů je v Karlovarském kraji (49,1 roku). Nejnižší podíl mladých učitelů ve věku 20–34 let je ve Středočeském kraji, zatímco Praha vykazuje nejvyšší podíl mladých učitelů (20,4 %) i nejvyšší podíl učitelů nad 65 let (7,4 %). Většina krajů má nejpočetnější skupinu učitelů ve věku 45–49 let (průměrně 16,2 %), nejvíce v Pardubickém kraji (18 %).
Analýza obsahuje úvod, manažerské shrnutí a 3 kapitoly:
Více se dočtete v analytické zprávě ke stažení níže.
Financováno z projektu „Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR“ (IPs Datová politika), reg. č. CZ.02.02.XX/00/22_005/0002901.“
Zdroj dat: MŠMT 2025. Odkaz: Mimořádné šetření MŠMT: Kde a jaké učitele školy potřebují?, MŠMT ČR.
Na této stránce naleznete Analýzu potřeb kvalifikovaných učitelů zpracovanou z dat Mimořádného šetření ke stavu zajištění výuky učiteli v MŠ, ZŠ, SŠ a VOŠ. Tato analýza přináší podrobnější analýzu poptávky po kvalifikovaných učitelích pro zajištění výuky v mateřských, základních a středních školách v ČR z pohledu charakteristik škol (např. velikosti škol, zřizovatele) a charakteristik stávajících učitelů (např. průměrného věku učitelů apod.). Více se dočtete v analytické zprávě ke stažení níže. Jde o druhou ze série sekundárních analýz navazujících na hlavní Analytickou zprávu z mimořádného šetření ke stavu zajištění výuky učiteli v MŠ, ZŠ, SŠ a VOŠ vydanou 30. 6. 2025.
Z mimořádného šetření vyplynulo, že potřebu zajistit kvalifikované učitele deklarovalo 40,2 % mateřských škol (cca 2,2 tis.), 50,1 % škol pro 1. stupeň ZŠ (cca 2,15 tis.), 67,2 % škol pro 2. stupeň ZŠ (cca 1,98 tis.) a 73,9 % středních škol (cca 0,96 tis.). Naléhavost této potřeby se liší podle druhu školy.
Nejvýznamnějším faktorem ovlivňujícím míru potřeby je podíl nekvalifikovaných učitelů. V mateřských školách je potřeba zajistit kvalifikované učitele u 52 % škol, které mají 50 % a více nekvalifikovaných učitelů, zatímco u škol bez nekvalifikovaných učitelů jen u 35,6 %. Na 1. stupni ZŠ je tento rozdíl ještě výraznější: potřebu deklaruje 70,2 % škol, které mají 50 % a více nekvalifikovaných učitelů, oproti 39,4 % škol bez nekvalifikovaných učitelů. Na 2. stupni ZŠ je nejvyšší potřeba u škol, které mají 25 až méně než 50 % nekvalifikovaných učitelů (74,8 % škol), zatímco u škol bez nekvalifikovaných učitelů je to 54,8 %. U středních škol je nejvyšší potřeba v oblasti všeobecně vzdělávacích předmětů u škol, které mají 25 až méně než 50 % nekvalifikovaných učitelů (69,7 % škol).
Velikost školy a počet žáků na učitele hrají roli zejména na 2. stupni ZŠ a ve středních školách v oblasti výuky odborných předmětů. Na 2. stupni ZŠ má potřebu zajistit kvalifikované učitele 79,6 % velkých škol oproti 55,7 % malých. U středních škol je tento rozdíl ještě výraznější: 62,2 % velkých škol oproti 26,6 % malých. Podobně roste potřeba s počtem žáků na učitele – na 2. stupni ZŠ je nejvyšší u škol s 13 a více žáky na učitele (má ji 75,4 % škol), zatímco u škol s méně než 6 žáky na učitele je to 53,6 %. U středních škol v oblasti výuky všeobecně vzdělávacích předmětů je nejvyšší potřeba u škol, které mají 11 až méně než 13 žáků na učitele (66,4 % škol).
Regionální rozdíly jsou výrazné. V Praze potřebuje zajistit kvalifikované učitele 56,6 % mateřských škol a 69,7 % škol pro 1. stupeň ZŠ.
Největší nedostatek kvalifikovaných učitelů se týká předmětů fyzika, informatika a matematika.
Naléhavost potřeby: Zhruba polovina potřebných úvazků musí být pokryta již pro školní rok 2025/26 (např. u angličtiny 53,4 %, u češtiny 51,4 %), další část v horizontu 5 let. Školy přitom často označují zajištění kvalifikovaných učitelů jako významný nebo kritický problém – u středních škol je to až 81,7 % úvazků učitelů všeobecných předmětů v případě škol s vysokým podílem nekvalifikovaných učitelů.
Analýza obsahuje úvod, manažerské shrnutí a 2 kapitoly:
Více se dočtete v analytické zprávě ke stažení níže.
Financováno z projektu „Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR“ (IPs Datová politika), reg. č. CZ.02.02.XX/00/22_005/0002901.“
Zdroj dat: MŠMT 2025. Odkaz: Mimořádné šetření MŠMT: Kde a jaké učitele školy potřebují?, MŠMT ČR.
Zvažujete zavedení kombinované výuky na vaší střední škole nebo konzervatoři? Připravili jsme pro vás metodické doporučení a navazující opatření ministerstva, které vám pomohou zorientovat se v pravidlech, možnostech i limitech kombinované výuky v souladu s platnou legislativou.
V reakci na změny školského zákona a navazující úpravy maturitní vyhlášky přinášíme aktualizovanou metodiku k maturitní zkoušce. Jejím cílem je usnadnit školám orientaci v nových pravidlech a podpořit jejich správné a jednotné uplatňování v praxi.
Od 1. ledna 2026 nabývá účinnosti významná část tzv. velké novely školského zákona. S ohledem na blížící se uvedení změn do praxe přinášíme přehled hlavních oblastí, kterých se účinnost k 1. 1. 2026 týká. U každého tématu je uveden stručný popis dopadu a odkaz na příslušné podklady.
| Oblast změny | Co se od 1. 1. 2026 mění / na co se připravit | Kde najdete podrobnosti |
| Podpůrné pozice v základních školách | Upravují se možnosti financování školního psychologa, speciálního pedagoga a sociálního pedagoga v základních školách ze státního rozpočtu. | Podpůrné pozice na základních školách |
| Změna financování nepedagogické práce | Mění se systém financování nepedagogické práce. Odpovědnost za platy nepedagogických zaměstnanců a další neinvestiční výdaje přechází na zřizovatele. | Financování nepedagogické práce |
| Školská právnická osoba | Rozšiřují se možnosti fungování školské právnické osoby, včetně zřizování organizačních jednotek škol a školských zařízení. | Školská právnická osoba |
| Konkurzní řízení na ředitele podle § 166 školského zákona | Upřesňují se důvody odvolání ředitele, postup při neobsazeném místě a povinnost konkurzu u ředitelů ŠPZ. | Konkurzní řízení |
| Školské rady | Mění se pravidla voleb, ukončení členství, zveřejňování informací a rozšiřují se pravomoci školské rady. | Velká novela v kostce |
| Změny v povinnosti převodu slovního hodnocení | Ruší se povinnost převádět slovní hodnocení při přestupu žáka. Pro přijímací řízení zůstává převod hodnocení jen na žádost zákonného zástupce. | Velká novela v kostce |
| Zveřejňování způsobem umožňujícím dálkový přístup | Ředitel školy nově zveřejňuje volební řád školské rady, její složení a způsob podávání podnětů a stížností. | Velká novela v kostce |
| Změny v přijímacím řízení na SŠ | Dochází ke změnám v přihláškách, jejich zpětvzetí, nahlížení do spisu, pravidlech JPZ a postupech v jednotlivých kolech. | Velká novela v kostce |
| Kombinovaná výuka | Zavádí se možnost kombinované výuky s distančními prvky ve středních školách, konzervatořích a VOŠ. | Velká novela v kostce |
| Duální praktické vyučování | Praktické vyučování může probíhat také u poskytovatelů duálního praktického vyučování splňujících stanovené podmínky. | Velká novela v kostce |
| Autorizované vzdělávací programy VOŠ | Zavádějí se programy krátkého cyklu terciálního odborného vzdělávání v délce jednoho až dvou let včetně praxe. | Velká novela v kostce |
| Vzdělávání dětí/žáků s OMJ | Upravuje se okruh dětí a žáků s nárokem na úpravy přijímacího řízení a maturitní zkoušky. | Velká novela v kostce |
| Přístup MŠMT k anonymizovaným údajům ŠPZ pro účely statistiky | MŠMT získává oprávnění shromažďovat anonymizované údaje ze zpráv a doporučení školských poradenských zařízení pro statistické účely. | Velká novela v kostce |
| Podpůrné opatření „další učitel“ | Dosavadní možnost dalšího pedagogického pracovníka se nahrazuje kategorií podpůrného opatření „další učitel“. | Velká novela v kostce |
| Nostrifikační zkoušky | Opakovaná nostrifikační zkouška se koná pouze z předmětů, ve kterých žadatel neuspěl, a to do tří let. | Velká novela v kostce |
| Elektronické předávání údajů ze školského rejstříku | Údaje a rozhodnutí ze školského rejstříku budou krajské úřady předávat MŠMT elektronicky. | Velká novela v kostce |
| Metodická pomoc ČŠI školám | Česká školní inspekce může školám dobrovolně nabídnout metodickou pomoc k řešení zjištěných nedostatků. | Velká novela v kostce |
Pokud školy nebo zřizovatelé potřebují při zavádění změn účinných od 1. 1. 2026 metodickou podporu nebo konzultaci, mohou se obracet na regionální týmy Středního článku podpory, které jsou připraveny být oporou při řešení konkrétních situací.
Videozáznam INFOSERVISU SPECIÁL, ve kterém jsme se věnovali novele školského zákona z pohledu soukromých a církevních škol, je k dispozici od 17. prosince 2025 od 16 hodin. O legislativních změnách jsme hovořili s Janem Marešem, vrchním ředitelem sekce vzdělávání, a Martinou Běťákovou, ředitelkou odboru podpory škol a zřizovatelů.
Velká novela v kostce pro soukromé a církevní školy - edu.gov.cz
Jaké jsou možnosti stravování zaměstnanců ve školách a školských zařízeních? Přehledně vysvětlujeme, kdy jde o povinnost zaměstnavatele, kdy o dobrovolný benefit a jakou roli v rozhodování hraje zřizovatel.
Platové tarify pedagogických a akademických pracovníků se od 1. ledna 2026 zvyšují, změna se týká téměř 277 tisíc zaměstnanců ve vzdělávací sféře.
Valorizace se týká zaměstnanců, jejichž platové tarify jsou uvedeny v příloze č. 4 k nařízení vlády č. 341/2017 Sb. Konkrétně se jedná o:
Valorizace je nastavena v návaznosti na platové třídy:
– v platových třídách do 7 (včetně) se tarify zvyšují o pevnou částku 2 000 Kč měsíčně,
– v platových třídách od 8 do 16 (včetně) se tarify zvyšují o 7 %.
Tarifní částky po navýšení:
Tabulka ke stažení a úplné znění nařízení vlády:
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2025-471
Platové tarify pedagogických pracovníků škol a školských zařízení zřizovaných státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí i akademických pracovníků veřejných vysokých škol se s účinností od 1. ledna 2026 zvyšují tak, jak je uvedeno výše, bez ohledu na to, že Česká republika hospodaří od 1. ledna 2026 v tzv. rozpočtovém provizoriu.
V průběhu tzv. rozpočtového provizoria však doporučujeme přistupovat s opatrností k navyšování nenárokových složek platu pedagogických pracovníků škol a školských zařízení (tedy k navyšování osobních příplatků a vyplácení odměn z prostředků rozpočtu roku 2026).
Jak správně postupovat při hodnocení žáků středních škol v nestandardních situacích?
Přehledně vysvětlujeme, jak se na vysvědčení promítají případy, kdy je žák nehodnocen nebo neprospěl, včetně návazných kroků školy.
Připravili jsme pro vás srozumitelný přehled pravidel a doporučení, která vám pomohou naplánovat a správně zorganizovat zápisy k povinné školní docházce v roce 2026. Vycházíme z aktuálních změn školského zákona a nabízíme jasné vysvětlení toho, co je pro školy, pedagogy i rodiče nově důležité. Text vás provede právním rámcem, povinnými kroky i praktickými situacemi, které mohou při zápisu nastat.
Videozáznam INFOSERVISU SPECIÁL, který jsme věnovali financování školního stravování, je k dispozici od 9. prosince 2025 od 16 hodin. O legislativních změnách jsme hovořili s Pavlem Křečkem, vrchním ředitelem sekce ekonomické a legislativní, a Evou Vondráčkovou, specialistkou na veřejné zakázky.
Novela školského zákona provedená zákonem č. 267/2025 Sb. přináší významné změny v oblasti konkurzních řízení na pracovní místa ředitelů škol a školských zařízení. Formou článku Vám přinášíme jejich shrnutí.
Kapacity škol jsou velké téma – někde místa chybějí, jinde přebývají. A to vede mnohé obce ke spolupráci a společnému přemýšlení nad řízením škol v konkrétním regionu. Nabízíme proto samosprávám a nejenom jim dvě aktualizované metodiky, které mohou posloužit jako užitečný průvodce při zakládání svazkových škol nebo při převodu příspěvkových organizací na moderní školské právnické osoby.
Od 1. ledna 2026 vstupuje v platnost nová právní úprava, která mění fungování školských obvodů, kompetence zřizovatelů i pravidla pro školské právnické osoby.
Aktualizovaná metodika Školská právnická osoba (platná od 1. 1. 2026) nabízí obcím praktický návod, jak se v tomto novém režimu orientovat a jak převést školu z příspěvkové organizace na školskou právnickou osobu. Nově také podrobně popisuje možnost zřízení školské právnické osoby více zřizovateli a obsahuje vzorovou zřizovatelskou smlouvu pro tuto variantu.
Metodika shrnuje právní, organizační a majetkové kroky, přináší vzorové dokumenty i harmonogram celého procesu. Pomáhá obcím nastavit moderní a dlouhodobě udržitelnou správu školy v souladu s právní úpravou platnou od roku 2026.
Odkaz na celou metodiku: Svazkové školství (platné od 1. 1. 2026)
Od 1. ledna 2026 vstupuje v platnost nová právní úprava, která mění fungování školských obvodů, kompetence zřizovatelů i pravidla pro školské právnické osoby.
Aktualizovaná metodika Školská právnická osoba (platná od 1. 1. 2026) nabízí obcím praktický návod, jak se v tomto novém režimu orientovat a jak převést školu z příspěvkové organizace na školskou právnickou osobu. Obsahuje přehled právních a majetkových kroků, vzorové dokumenty i harmonogram celého procesu.
Metodika pomáhá obcím nastavit moderní a dlouhodobě udržitelnou správu školy v souladu s právní úpravou platnou od roku 2026.
Odkaz na celou metodiku: Školská právnická osoba (platné od 1. 1. 2026)
Aktualizované verze metodik navazují na dříve vydané materiály MŠMT (2009, 2012, 2019, 2021, 2024), jejichž přehled je dostupný na webu MŠMT.
Videozáznam INFOSERVISU je k dispozici od 1. prosince 2025 od 16 hodin. Seznámíme Vás s dalšími důležitými informacemi ve školním roce 2025/2026, které souvisí s legislativními novinkami a změnami ve školství. Níže naleznete videozáznam z daného INFOSERVISU.
Cílem 8. odborného panelu projektu IPs DATA, který se uskutečnil 20. 11. 2025 na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, bylo představit poznatky z dostupných dat z mezinárodního šetření PISA. Výsledky mezinárodního šetření PISA 2022 (Programme for International Student Assessment) přináší důležitá zjištění o tom, jak jsou české školy schopny podporovat rozvoj potenciálu svých žáků. Pokud má české školství dlouhodobě rozvíjet žáky, ať již z hlediska matematické a finanční gramotnosti či tvůrčího myšlení, je nezbytné věnovat pozornost i nerovnostem ve vzdělávání a hledat cesty, jak je snižovat. Kromě samotného popisu vlivu různých faktorů na školní výsledky se prezentující a diskutující zaměřili i na konkrétní kroky, jak pomáhat žákům překonávat bariéry ve vzdělávání. Odborného panelu se účastnili zástupci různých institucí a organizací, které se dané problematice věnují. Panel byl rozdělen na tři hlavní tematické bloky:
1. matematická gramotnost žáků, 2. finanční gramotnost žáků a 3. tvůrčí myšlení žáků.
Pohled do sálu v době konání 8. odborného panelu projektu IPs DATA.
Odborný panel zahájila Hana Jelínková, hlavní projektová manažerka projektu IPs DATA. Ve svém projevu zdůraznila roli faktorů, jako je socioekonomický status žáka (SES), školní klima či podpora školy a rodiny, na výsledky žáků. Připomněla, že sekundární analýzy nabízí konkrétní kroky, jak žákům pomáhat naplno rozvíjet svůj potenciál.
Jako první vystoupil Josef Basl, vedoucí oddělení mezinárodních šetření České školní inspekce (ČŠI), který přítomné seznámil s výsledky šetření PISA 2022 v oblasti matematické gramotnosti. Šetření PISA je mezinárodní projekt Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), který sleduje schopnosti patnáctiletých žáků v oblasti čtenářské, matematické a přírodovědné gramotnosti a dalších kompetencí, jako je tvůrčí myšlení nebo finanční gramotnost. V roce 2022 se v Česku zúčastnilo šetření 430 škol a více než 10,5 tisíce žáků. Hlavní prezentované poznatky v oblasti matematické gramotnosti žáků jsou:
Na prezentovaná data navázal Aleš Macháček, analytik oddělení sekundárních analýz MŠMT, který se ve svém příspěvku věnoval hlubší analýze nerovností, které ve vztahu k matematické gramotnosti vzešly ze šetření PISA 2022. Z nejdůležitějších zjištění lze uvést:
Po jednotlivých prezentacích následovala panelová diskuse, které se zúčastnili Josef Basl (ČŠI), Aleš Macháček (MŠMT) a Jan Klusáček (oddělení rovného přístupu ke vzdělávaní a ústavní výchovy MŠMT). Tématem diskuse byly konkrétní kroky, kterými MŠMT a další instituce a organizace zmírňují nerovnosti mezi žáky, a také aktivity, které plánují do budoucna. Za MŠMT shrnul dosavadní činnosti Jan Klusáček. V roce 2025 bylo schváleno indexové financování jako nástroj podpory pro přibližně 10 % škol, které mají nejvyšší podíl znevýhodněných žáků. Pro tyto školy jsou z hlediska legislativy připraveny čtyři základní druhy podpory. Jedná se o navýšení ukazatele PHmax (maximální počet hodin přímé pedagogické činnosti financované ze státního rozpočtu), navýšení nadtarifních složek platu a také finančních prostředků pro školská poradenská zařízení (na školní psychology, speciální pedagogy a sociální pedagogy) a také zavedení speciálních normativů pro školy na pokrytí školních pomůcek.
Josef Basl v diskusi uvedl, že za přínosné považuje i to, že se v České republice začala věnovat vyšší pozornost wellbeingu žáků a učitelů. Touto oblastí se zabývá ve své činnosti i NPI ČR, který aktivitami projektu IPs Kurikulum podporuje wellbeing žáků i pedagogů přes krajská pracoviště přímo v regionech a školách.
Aleš Macháček zmínil příklady dobré praxe ze zahraničí, které jsou zaměřeny na cílenou desegregaci výuky ve školách (společná výuka znevýhodněných a zvýhodněných žáků). K tomuto tématu pak zástupkyně NPI ČR v diskusi zmínila aktivity na podporu strukturálně postižených regionů v rámci projektu Podpora rovných příležitostí.
Z připravovaných aktivit pak Jan Klusáček uvedl podporu pro školy ze středisek výchovné péče, která je ale zatím na začátku.
První blok odborného panelu představil hlavní zjištění mezinárodního šetření PISA a výsledky matematické gramotnosti.
Jako první v tomto bloku vystoupil Josef Basl z ČŠI, který přítomné seznámil s vybranými zjištěními z Národní zprávy PISA 2022 týkající se finanční gramotnosti žáků. Šetření finanční gramotnosti se účastnilo 418 škol a 2 213 žáků, naposledy ji ČR zařadila do národního šetření v roce 2012. Hlavní prezentované poznatky jsou:
Na závěr své prezentace Josef Basl uvedl, že je nutné hledat další prostor pro integraci témat finančního vzdělávání do různých vzdělávacích oborů a oblastí, ve výuce používat praktické příklady z reálného života, posilovat partnerství škol s finančními, soukromými a neziskovými organizacemi.
Na prezentovaná data navázal Jakub Lysek, analytik z oddělení sekundárních analýz MŠMT, který se ve svém příspěvku zaměřil na hlubší analýzu finančního chování žáků z méně podnětného prostředí a návrhy kroků vedoucích ke zvýšení jejich finanční gramotnosti. Z nejdůležitějších zjištění lze uvést:
Po jednotlivých prezentacích následovala panelová diskuse, které se zúčastnili Josef Basl (ČŠI), Jakub Lysek (MŠMT), Vítězslav Slíva (oddělení strategií MŠMT) a Petr Vraný (garant finanční gramotnosti v NPI ČR). Tématem diskuse byly otázky zaměřené na to, co MŠMT a další instituce a organizace v oblasti finanční gramotnosti žáků realizují, případně, zda v rámci České republiky již existují nějaké dobré příklady škol, ve kterých je možno se ohledně přístupu k výuce finanční gramotnosti inspirovat. MŠMT připravilo nové RVP pro základní školy, kde jsou nově zdůrazňována průřezová témata, mezi které finanční gramotnost patří. V souvislosti s probíhající přípravou nového RVP pro střední školy se hledá způsob, jak průřezová témata začlenit také do výuky SŠ, zejména do středního odborného vzdělávání. V tomto kontextu byla připravena mapa očekávaných výsledků učení v průřezových tématech pro 5. a 9. ročník ZŠ. Tento výstup by měl posloužit jako podklad pro to, jak dovednosti v průřezových tématech rozvíjet v rámci středoškolského vzdělávaní. Vítězslav Slíva dále informoval o různých pracovních skupinách, které se jednotlivým průřezovým tématům, jako jsou environmentální vzdělávání, mediální gramotnost, globální vzdělávání nebo podnikavost, věnují. V současné době se připravuje ve spolupráci s Ministerstvem financí také vznik skupiny pro finanční gramotnost. Podle Petra Vraného z NPI ČR chybí ve školách role koordinátora finanční gramotnosti. „Učitelé se potýkají s tím, že je to téma všech a nikoho,“ uvedl Petr Vraný. Pedagogové by se neměli při výuce obávat otevírat i složitější témata (např. exekuce), které se mohou dotýkat některých žáků s nižším SES. V tomto ohledu se jako smysluplné jeví zvát do výuky odborníky z různých sektorů (z finančnictví, neziskových organizací, ale třeba i rodiče, kteří jsou podnikateli). V této oblasti nabízí NPI ČR řadu materiálů a nástrojů, které mohou školy a učitelé využít (např. chatbot Penízek). Všichni diskutující se v závěru shodli na tom, že je nutné podporovat školy a učitele v oblasti vzdělávání v průřezových tématech, a zaměřit se zejména na střední odborné školy a učiliště.
Diskuse ke druhému bloku 8. odborného panelu, který se zaměřil na finanční gramotnost žáků.
Prvním prezentujícím tohoto bloku byl Josef Basl z ČŠI, který přítomné seznámil s vybranými zjištěními z Národní zprávy PISA 2022 týkající se tvůrčího myšlení žáků, které bylo do šetření zařazeno jako inovativní doména. Tvůrčí myšlení je možno v tomto kontextu charakterizovat jako schopnost aktivně vytvářet, posuzovat a vylepšovat návrhy, které mohou vést k originálním a efektivním řešením, k vytváření nových poznatků a k působivým projevům představivosti. Hlavní prezentované poznatky jsou:
Na prezentovaná data navázal Michal Soukop, analytik z oddělení sekundárních analýz MŠMT, který se ve svém příspěvku zaměřil na hlubší analýzu výsledků ze šetření PISA 2022 v oblasti tvůrčího myšlení. Z nejdůležitějších zjištění lze uvést:
Podporující a nerušivé školní klima je další klíčovou podmínkou rozvoje kompetencí tvůrčího myšlení. Žáci, kteří vnímají vyšší kázeň ve výuce, jejichž učitelé využívají tvořivé pedagogické postupy, a kteří se mohou v přiměřené míře účastnit různých školních a mimoškolních kroužků, dosahují lepších výsledků oproti žákům, kteří například bojují s nepříznivým školním klimatem.
Závěrečné panelové diskuse se zúčastnili Josef Basl (ČŠI), Kateřina Tomešková (vedoucí oddělení kurikula MŠMT), Aleš Macháček (MŠMT), Jakub Lysek (MŠMT), Michal Soukop (MŠMT) a Vítězslav Slíva (MŠMT). První část diskuse byla zaměřena na oblast tvůrčího myšlení. Podle Vítězslava Slívy z MŠMT je nutno k průřezovým tématům přistupovat kreativně a přemýšlet o nich multidisciplinárně. V této souvislosti byl zmíněn například výbor pro podnikavost a kreativitu a spolupráce s Panelem mládeže. Všichni diskutující se shodli na tom, že pro rozvoj tvůrčího myšlení je nutná zejména změna mentálního nastavení učitelů, tak aby žáky podporovali a zvyšovali jejich sebedůvěru. V tomto kontextu je ale nezbytné o škole uvažovat jako o ekosystému a podporovat i vedení škol, aby vedlo a rozvíjelo své týmy takovým způsobem, aby se změna myšlení mohla promítat od učitelů k žákům.
Druhá část diskuse se zaměřila na zhodnocení výsledků šetření PISA 2022 ve třech představených tématech v kontextu úspěšných aktivit MŠMT i jiných organizací. Diskutující zmínili například podporu vysokoškolského pedagogického vzdělání ve strukturálně postižených krajích, větší zájem o témata související se školním klimatem a sounáležitostí se školou, využívání různých forem výuky (zejména u finanční gramotnosti), ale také podporu ředitelů a ředitelek škol coby pedagogických leaderů. Neméně důležitá je i podpora implementace revidovaných RVP.
Závěrečná diskuse odborníků během 8. odborného panelu.
Na závěr 8. odborného panelu poděkovala Hana Jelínková, hlavní projektová manažerka IPs DATA, všem účastníkům za jejich zájem o toto téma a za věcnou a vyváženou diskusi, která se nevyhýbala ani oblastem vyžadujícím zlepšení či další rozvoj. Zdůraznila také, že je potřeba s dostupnými daty a analýzami dále pracovat, využívat je k zamyšlení a k následnému vyvozování závěrů a konkrétních postupů.
K 8. odbornému panelu byla také vydána na webu MŠMT tisková zpráva.
S tématem 8. odborného panelu souvisí také zpracovaná analytická zpráva Sekundární analýza PISA 2022 - Finanční gramotnost (vydaná v listopadu 2025).
Pro více informací navštivte webovou stránku projektu IPs DATA nebo pište projektovému týmu na e-mail: ips.data@gov.msmt.cz. Pro nejaktuálnější informace o aktivitách projektu doporučujeme vstoupit do skupiny IPs DATA na Facebooku.
Realizace výše zmíněného odborného panelu je financovaná z projektu z projektu „Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR“ (IPs Datová politika), reg. č. CZ.02.02.XX/00/22_005/0002901.“
Rodiče dětí, které půjdou v roce 2026 k zápisu do 1. ročníku základní školy, mohou využít nové informační letáky k zápisům a odkladům povinné školní docházky. Školám materiály usnadní vysvětlení změn spojených s tzv. odkladovou novelou i základního postupu při žádosti o odklad.
Podzimní série krajských konferencí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy představila ředitelům škol a zřizovatelům jasný a prakticky zaměřený výklad nového systému financování nepedagogické práce.
Během září a října 2025 se konference uskutečnily ve všech krajích a celkem přivítaly téměř 5000 účastníků. V řadě regionů byla kapacita sálů naplněna již během několika hodin po spuštění registrací. Těm, kteří se kvůli velkému zájmu nemohli zúčastnit konference ve svém kraji, ministerstvo nabídlo možnost účasti online, případně zavítat na konferenci v sousedním regionu.
Program se zaměřil především na vysvětlení důvodů a principů změny, na praktické nastavení odpovědností a rozpočtů i na doporučení, jak efektivně organizovat nepedagogickou práci ve školách. Účastníci se seznámili s různými možnostmi, jak tuto práci ve škole zajistit, jaké mohou být rozpočtové dopady nebo jak správně nakládat s prostředky ONIV. Velký prostor byl věnován také školnímu stravování a příkladům spolupráce mezi školami a zařízeními různých zřizovatelů.
Vrchní ředitel sekce vzdělávání
Ředitelka odboru podpory škol a zřizovatelů MŠMT
Současně s podzimní sérií krajských konferencí uspořádaly regionální týmy Středního článku podpory celkem 178 navazujících akcí. V průběhu září a října se jich zúčastnilo dalších více než 3500 zástupců škol a zřizovatelů, kteří tak mohli detailněji probrat konkrétní otázky týkající se nového systému financování nepedagogické práce.
Ministerstvo se bude tématu dlouhodobě a intenzivně věnovat i v průběhu následujícího roku, a to především prostřednictvím Středního článku podpory. Regionální metodici budou na základě podnětů z praxe nadále poskytovat individuální konzultace a cílenou podporu školám i zřizovatelům ve všech krajích.
Na YouTube kanálu EduCZ je k dispozici záznam konference z Olomouckého kraje: ke zhlédnutí zde.
Uchazeči, kterým byla v České republice poskytnuta dočasná ochrana, nebo kteří mají povolení k dlouhodobému pobytu vydané v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na Ukrajině, mají u přijímacího řízení na střední a vyšší odborné školy pro školní rok 2026/2027 nárok na následující úpravy:
Odborný panel „Odkladová novela a její dopady do praxe škol“, který se uskutečnil 19. listopadu 2025 na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, přinesl ředitelům škol, pedagogům a zástupcům poradenských zařízení ucelený přehled změn v oblasti odkladů povinné školní docházky. Odborní řečníci představili legislativní úpravy, nové postupy při zápisech i změny v hodnocení žáků prvních ročníků. Panel zároveň nabídl praktická doporučení a odpovědi na časté otázky, které ze škol zaznívají v souvislosti s implementací novelizace.
V prvním bloku představili zástupci MŠMT důvody, které vedly k přijetí odkladové novely a zásadám jejího zavádění. Současný stav, kdy přibližně čtvrtina dětí nastupuje do základní školy až po odkladu, se dlouhodobě ukazuje jako neudržitelný. Často dochází ke zbytečnému prodlužování předškolního období, oslabování motivace dětí či vzniku výrazné věkové heterogenity v prvních třídách. Novela mění přístup k odkladům tak, aby byly udělovány skutečně jen v odůvodněných případech, zejména ze závažných zdravotních důvodů, a aby školy byly lépe připravené na práci s rozmanitým kolektivem žáků.
Zaznělo také představení řady systémových opatření, která mají školám pomoci: změna termínů zápisů, zavedení podpůrných profesí (psycholog, speciální pedagog, asistent pedagoga), úprava financování ŠPZ, posílení pedagogické diagnostiky i rozsáhlé vzdělávání pedagogů v oblasti individualizace výuky, přechodu dětí mezi MŠ a ZŠ a práce s heterogenní třídou. Účastníci získali také přehled o postupném časování změn v letech 2026–2028.
Druhý blok se věnoval podobě zápisů, které od roku 2026 proběhnou již mezi 15. lednem a 15. únorem. Zástupci MŠMT a NPI vysvětlili, že zápis je formální proces, nikoli zkouškou školní zralosti dítěte. Cílem je posílit komunikaci mezi školou a rodinou a vytvořit prostor pro vstřícný dialog o tom, jak může škola dítěti pomoci, nikoli jej hodnotit či porovnávat.
Součástí prezentace byly také nové metodické materiály NPI, které školám nabízejí oporu při organizaci zápisu, včetně doporučení, jak strukturovat adaptační období v 1. ročníku, jak vytvářet vývojově vhodné prostředí a jak komunikovat s rodiči v období před zahájením povinné školní docházky. Zazněla i konkrétní doporučení k nastavení procesů v souvislosti s dětmi, které podle předchozí praxe často mířily k odkladu, a nyní zůstanou v běžném proudu.
Závěrečný blok se zaměřil na téma hodnocení mladších žáků a na postupné zavádění bez známek v 1. a 2. ročníku základní školy. Zástupci MŠMT a České školní inspekce vysvětlili, proč je nutné klást větší důraz na formativní zpětnou vazbu, která dětem pomáhá porozumět tomu, co se učí, jak se jim daří a v čem potřebují podporu. Diskuse se rovněž dotkla současných zkušeností škol – některé formativní hodnocení již používají velmi úspěšně, jiné se potýkají s nejistotou, jak kvalitní slovní hodnocení formulovat.
ČŠI představila poznatky ze sledování vzdělávací praxe a upozornila, že kvalita zpětné vazby je aktuálně velmi rozdílná. Zřetelně zaznělo, že změny v hodnocení mají děti podpořit zvláště v období adaptace – umožnit jim bezpečně se učit, chybovat a rozvíjet se bez nadměrného tlaku.
Videozáznam – https://youtu.be/OsJWzQOb9ns
Praha, 21. listopadu 2025 - NPI nabízí online kurz pro pedagogy zdarma v oblasti podpory žáků se sociálním znevýhodněním.
Do kurzu se můžete přihlásit na webu mojeedu.npi.cz.
Praha, 21. listopadu 2025 - Projekt Podpora rovných příležitostí s koncem roku končí a protože NPI během jeho působení načerpalo na základě spolupráce s více než 440 školami spoustu přínosných zkušeností, připravil pro Vás komplexní vzdělávací balíček, kde najdete řadu dílčích metodik a více než 60 webinářů, které pomáhají školám lépe porozumět potřebám žáků se sociálním znevýhodněním – a účinně na ně reagovat.
Publikaci naleznete ke stažení na webu zapojmevsechny.cz.
Praha, 21. listopadu 2025 - Tandemová výuka už dávno není jen experiment. V řadě škol se stává běžnou součástí výukového procesu. S rostoucím zájmem o tento způsob práce se objevila i potřeba sdílet zkušenosti a nabídnout školám konkrétní oporu. Právě proto vznikla nová metodika Tandemová výuka: Když 1 + 1 jsou víc než 2, připravená týmem NPI ČR.
Publikaci naleznete ke stažení na webu zapojmevsechny.cz.
Praha, 21. listopadu 2025 - Nová publikace "Tři školy, tři příběhy: Role sociálního pedagoga v praxi" přináší zkušenosti z projektu Podpora rovných příležitostí (PROP) při NPI se zaváděním pozice sociálního pedagoga ve školách. Na příkladech tří sociálních pedagožek ve třech různých školách ukazuje, jak tato profese dokáže být rozmanitá a vychází vstříc aktuálním potřebám žáků a žákyní, vyučujících i celé školní komunity, i proč si zaslouží pevné místo v českém vzdělávacím systému.
Publikaci naleznete ke stažení na webu zapojmevsechny.cz.
V návaznosti na změny ve financování školního stravování zveřejňujeme orientační návrh normativů neinvestičních výdajů na školní stravování pro soukromé a církevní školství pro rok 2026. Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy budou normativy na rok 2026 stanoveny a zveřejněny koncem ledna 2026.
Digitální vyloučení ve vzdělávání představuje významné riziko, které může negativně ovlivnit šance na kvalitní vzdělání, sociální začlenění i budoucí uplatnění na trhu práce. Nejde přitom jen o nedostatek technického vybavení či připojení k internetu, ale také o omezené příležitosti k rozvoji digitálních kompetencí u žáků, studentů i pedagogů. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) proto k řešení digitálního vyloučení a prevenci digitální propasti přistupuje koncepčně a systematicky, aby všichni disponovali stejnými podmínkami ve vzdělávacím procesu a byli připraveni na život v době digitálních technologií.
Digitální vyloučení nespočívá pouze v nedostatku technického vybavení, ale také v omezeném přístupu k bezpečné digitální infrastruktuře a v nedostatečných dovednostech potřebných pro její bezpečné a efektivní využívání.
Mezi hlavní koncepční cíle Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) patří ve Strategii vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ podpora rovného přístupu ke vzdělávání, dostupnost digitálních nástrojů a prevence digitálního vyloučení. V případě vzdělávání můžeme rozlišit dvě kategorie žáků, kterých se digitální vyloučení může týkat.
Rozdíly v přístupu k digitálním technologiím, rozdílné úrovně digitálních kompetencí žáků a vnější vlivy jako například kvalita internetového připojení způsobují tzv. digitální propast. Její dopady ve vzdělávání mohou negativně ovlivnit například začlenění žáka do kolektivu, kvalitu jeho vzdělávání a následně tedy i uplatnění na pracovním trhu.
Podle výzkumu Česko.Digital z roku 2023 žije v České republice přibližně jeden milion osob v digitálním vyloučení a dalších sedmset tisíc je digitálně ohrožených.
Ve školním prostředí jsou digitálním vyloučením nejvíce ohroženi žáci ze sociálně znevýhodněného prostředí, tedy ti, kteří vyrůstají v rodinách s nízkými příjmy. Vedle nich je riziko i u žáků z oblastí, kde chybí potřebná infrastruktura, kvalitní školní vybavení nebo příležitosti k rozvoji digitálních kompetencí. Tito žáci nemusí být nutně sociálně a ekonomicky znevýhodnění, ale jejich geografické nebo systémové podmínky jim brání v plnohodnotném zapojení do digitálního vzdělávání. To se projevuje zejména v Ústeckém, Karlovarském, Libereckém a Moravskoslezském kraji. Potvrzují to i závěry 5. odborného panelu IPs DATA MŠMT: Digitální vzdělávání v datech.
Další rizikovou skupinu tvoří žáci se speciálními vzdělávacími potřebami, například se zdravotním omezením, jazykovou či kulturní bariérou. Žáci se zdravotním postižením mohou mít potíže s ovládáním běžných digitálních zařízení, pokud nejsou vybavena technologiemi, jako jsou například čtečky obrazovky, hlasové ovládání nebo speciální vstupní zařízení. Bez těchto pomůcek je pro ně přístup k digitálnímu obsahu omezený nebo zcela nemožný. Pro cizince nebo děti z vícejazyčného prostředí může být problém samotné porozumění instrukcím pro ovládání digitálních nástrojů nebo komunikace v online prostředí. Kulturní bariéry se mohou projevovat také odlišným přístupem k technologiím v rodině, nízkou mírou důvěry k digitálnímu vzdělávání nebo jiným očekáváním ohledně role školy a učitele.
Digitálnímu ohrožení ovšem nejsou vystaveni pouze žáci, ale také pedagogové. Digitální kompetence pedagogů přitom hrají zásadní roli v rozvoji informatického myšlení a digitálních kompetencí dětí a žáků. Ze šetření České školní inspekce (ČŠI) vyplývá, že menší část učitelů se stále potýká s nejistotou při práci s technologiemi, což se odráží v jejich rezervovaném postoji k jejich využívání ve výuce, a i v menší ochotě zapojit se do profesního rozvoje (Tématická zpráva: Digitální kompetence a informatické myšlení žáků ZŠ a SŠ, str. 30 až 35).
Dopady digitálního vyloučení
Digitální vyloučení ve školách se nejčastěji projevuje v podobě nedostatku potřebného vybavení, nestabilním internetovým připojením, nízkou úrovní digitálních kompetencí u žáků i učitelů nebo omezeným začleňováním digitálních technologií do výuky.
Nedostatek digitálních technologií v domácím prostředí a nízká úroveň digitálních kompetencí mohou výrazně ovlivnit psychickou pohodu i vzdělávací výsledky žáků. Žáci, kteří nemají doma přístup k počítači, tabletu nebo chytrému telefonu, často ztrácejí kontakt s výukou (mj. například při zpracování domácích úkolů nebo školních projektů), což se může projevit zhoršením školních výsledků, sníženou motivací, pocitem frustrace nebo vyčleněním z kolektivu.
Z výzkumu organizace PAQ Research vyplývá, že kombinace všech uvedených faktorů nejenže snižuje úspěšnost vzdělávacího procesu u těchto žáků, ale může mít i dlouhodobé dopady na jejich budoucí uplatnění na trhu práce.
Rizika digitálního vyloučení, a tzv. digitální propasti, se naplno projevily zejména v průběhu pandemie COVID-19. MŠMT na vzniklou situaci reagovalo poskytnutím finanční podpory školám z Národního plánu obnovy, z komponenty 3.1 Inovace ve vzdělávání v kontextu digitalizace. V roce 2020 se jednalo především o nákup techniky k realizaci distanční výuky.
V letech 2022–2024 následovala opakovaná finanční intervence Prevence digitální propasti (PDP), zaměřená na podporu znevýhodněných žáků základních a středních škol a konzervatoří, kteří neměli k dispozici vlastní mobilní digitální zařízení potřebné k výuce. Školy, i s pomocí inspirativních příkladů z praxe, vytvářely nebo doplňovaly v průběhu těchto let školní mobiliář, z nichž si žáci mohou i nyní krátkodobě nebo dlouhodobě zapůjčovat potřebná digitální zařízení. Školy mohly z obdržených finančních prostředků na prevenci digitální propasti pořizovat základní mobilní digitální zařízení, například notebook, chromebook, tablet nebo chytrý telefon, a to včetně příslušenství k těmto zařízením (sluchátka, mikrofony, webkamery, klávesnice, obaly na zařízení apod.). S ohledem na probíhající revizi kurikula bylo v roce 2024 možné také zakoupit k nově pořízeným digitálním zařízením výukový software podporující práci s umělou inteligencí.
Finanční podpora se týkala také žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, pro něž mohly podpořené školy zakoupit například software pro rozpoznávání hlasu, zvětšovací zařízení, čtečky textu, nebo výukové programy pro žáky s autismem, poruchami učení nebo ADHD.
Z obdržených finančních prostředků určených na prevenci digitální propasti pořídily školy více než 70 000 kusů základních mobilních digitálních zařízení, která jsou k dispozici žákům také nyní po skončení finančních intervencí. Znevýhodnění žáci si mohou ze školního mobiliáře krátkodobě nebo dlouhodobě zapůjčit potřebné digitální zařízení pro danou vyučovací hodinu, školní den, pololetí či školní rok. Zápůjčky je možné realizovat pro vyučování přímo ve škole, pro distanční výuku nebo domácí přípravu. Vždy záleží na způsobu systému zapůjčování na jednotlivých školách. Školy jsou povinny vést evidenci zápůjček, zároveň se doporučuje (zejména u dlouhodobých zápůjček) uzavřít se zákonnými zástupci žáka smlouvu o výpůjčce.
Kromě finančních prostředků na prevenci digitální propasti obdržely školy v letech 2022 nebo 2023 jednorázově finanční prostředky na pořízení digitálních učebních pomůcek (DUP) k rozvoji informatického myšlení a digitálních kompetencí žáků. Podpora se týkala především základních a středních škol a konzervatoří, v roce 2022 byly však podpořeny i mateřské školy, které mohly zakoupit například i tzv. unplugged aktivity, tedy nedigitální učební pomůcky, jež ovšem přispívají k rozvoji informatického myšlení dětí. Základní a střední školy a konzervatoře mohly z těchto prostředků zakoupit například 3D tiskárny a 3D pera, zařízení pro využití rozšířené nebo virtuální reality, badatelskou techniku, vč. čidel a mikroskopů, geolokační techniku, robotické a programovatelné učební pomůcky (roboty, mikropočítače, robotické stavebnice) nebo snímací zařízení (skenery, fotoaparáty, kamery apod.).
České školství prochází v současné době zásadní proměnou obsahu vzdělávání. Jedním z hlavních směrů tzv. revize rámcových vzdělávacích programů (RVP)je posílení digitální gramotnosti – nejen jako samostatné oblasti, ale také jako průřezového tématu promítajícího se do výuky napříč všemi předměty.
Vedle využívání digitálních učebních pomůcek je klíčové rozvíjet u žáků digitální kompetence, tedy schopnost používat technologie bezpečně, sebejistě, kriticky a tvořivě. Tyto dovednosti jim umožní lépe se orientovat v digitálním prostředí, chápat, jak technologie ovlivňují každodenní život a smysluplně je využívat při učení, práci i komunikaci. Neméně důležité je také informatické myšlení, tedy systematický přístup k problémům, hledání efektivních řešení prostřednictvím logiky a postupného rozboru situace.
Nově proto vzniká vzdělávací oblast Informatika, která nahrazuje dosavadní vzdělávací oblast Informační a komunikační technologie. Součástí nové vzdělávací oblasti Informatika jsou aktuální témata jako je umělá inteligence, kybernetická bezpečnost, digitální wellbeing nebo mediální výchova a dezinformace. Digitální technologie se tak stávají přirozenou součástí nejen výuky informatiky, ale i dalších vzdělávacích oborů. Cílem je, aby žáci dokázali technologie nejen ovládat, ale také jim porozuměli v širších technických, společenských i etických souvislostech.
S efektivním zvládnutím digitalizace ve vzdělávání pomáhá školám Národní pedagogický institut ČR (NPI ČR), aktuálně zejména prostřednictvím dvou projektů – NPO 3.1 DIGI a NPO 3.1 - AIDIG. Projekty jsou realizovány na základě výzev MŠMT a financovány jsou z Národního plánu obnovy, komponenty 3.1 Inovace ve vzdělávání v kontextu digitalizace. Metodická podpora probíhá od roku 2022, resp. 2024, a bude poskytována do konce roku 2025.
Cílem projektu NPO 3.1 DIGI je poskytnout školám a pedagogickým pracovníkům komplexní podporu v oblasti digitálního vzdělávání v kontextu revize RVP. Školám jsou zdarma nabízeny například vzdělávací webináře, workshopy a kurzy, nebo metodické materiály. V rámci tohoto projektu funguje také síť konzultantů, tzv. IT Guru, kteří zdarma pomáhají školám s výběrem vhodných technologií, nastavením a správou digitální infrastruktury. Často využívanou službou je tzv. IT audit. Roli IT Guru doplňuje tzv. krajský ICT metodik (KIM), který se zaměřuje na metodickou podporu učitelů při začleňování digitálních nástrojů do výuky.
Projekt NPO 3.1 - AIDIG se zaměřuje na rozvoj digitálních kompetencí učitelů podle evropského kompetenčního rámce DigCompEdu i s ohledem na aktuální digitální trendy (AI ve výuce, kyberbezpečnost, mediální výchova a dezinformace, digitální wellbeing a digitální pedagogický leadership). Projekt zahrnuje tři hlavní aktivity: zajistit komplexní metodickou podporu podle poslední verze evropského rámce digitálních kompetencí pedagogů (DigCompEdu) pro účely dalšího vzdělávání pedagogů, zajištění podpory pedagogů (MŠ, ZŠ, SŠ) v dalších tématech souvisejících s masivním rozvojem digitálních technologií, a poskytování podpory pedagogům předškolního vzdělávání. Jedním z dosavadních výstupů tohoto projektu je tzv. DigCompEdu kuchařka.
Vedle technického vybavení škol a posilování digitálních kompetencí žáků i učitelů hraje důležitou roli v prevenci digitálního vyloučení bezpečná digitální infrastruktura. Pro její zajištění vydalo MŠMT ve spolupráci s Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) a dalšími partnery v roce 2022 metodický dokument, tzv. Standard konektivity škol, který stanovil technické požadavky na vnitřní i vnější školní síťovou infrastrukturu. Společně se Standardem konektivity škol byly vydány doprovodné metodické dokumenty: Průvodce ke Standardu konektivity škol, Prokázání a kontrola naplnění Standardu konektivity škol a dokument Bezpečná digitální infrastruktura školy.
K prevenci digitálního ohrožení či vyloučení přispívají školní knihovny. Tyto školní prostory se stále častěji stávají místem, kde znevýhodnění žáci bez dostatečného přístupu k digitálním technologiím nacházejí konkrétní pomoc a podporu. Část škol provozuje také školní kluby, kde mají žáci bezplatný přístup k technice, digitálním zdrojům a cíleným aktivitám. Stejně jako ve školní knihovně zde mohou vyhledávat informace na internetu, zpracovávat školní projekty či domácí úkoly na sdílených počítačích a zároveň rozvíjet své digitální dovednosti. Jako doplňkové řešení slouží i tzv. digikoutky – přístupná zařízení umístěná ve školních družinách nebo na chodbách školy, která mohou žáci využít pro vlastní potřebu, například ke kontrole rozvrhu a hodnocení, k získání učebních materiálů nebo informací o školních akcích.
Se stále rostoucím využíváním digitálních technologií, které mají nyní žáci a studenti ve školách k dispozici, je však velmi důležité upozornit na rizika, která s sebou digitální prostředí přináší. Užitečné odkazy pro bezpečné chování žáků na internetu naleznou učitelé i rodiče v Katalogu kyberprevence, který nabízí více než 140 programů pro žáky, desítky metodik pro učitele i rodiče a praktické návody, jak předcházet rizikovému chování v online prostředí. Katalog kyberprevence je jedním z projektůDigiKoalice, společné platformy MŠMT a NPI ČR, která se zaměřuje na rozvoj digitálních dovedností ve vzdělávání.
Školy mohou rovněž využít bezplatný online kurz Dávej Kyber!, který připravil Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) ve spolupráci s MŠMT. Nabízí praktické vzdělávání v oblasti digitální bezpečnosti pro učitele i žáky, mj. v tématech věnujících se kyberšikaně, bezpečnému užívání internetu, sociálním sítím a nebezpečným výzvám. Vzhledem k rychlému vývoji technologií a moderních trendů se kurz právě aktualizuje a nově bude zahrnovat například i témata spojená s umělou inteligencí a dezinformacemi.
Závěr: Digitální rovnost jako základ kvalitního vzdělávání
V dnešním světě je přístup k digitálním technologiím a bezpečné a efektivní zacházení s nimi klíčovým předpokladem nejen kvalitního vzdělávání, ale i budoucího uplatnění na trhu práce. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) proto prostřednictvím finančních intervencí z Národního plánu obnovy, komponenty 3.1 Inovace ve vzdělávání v kontextu digitalizace, vybavilo v uplynulých pěti letech školy potřebnou technikou a vzdělávací obsah se přizpůsobuje potřebám 21. století.
Stát pomáhá nejenom žákům a studentům, ale také pedagogům. Cílem je překonat technologické, socio-ekonomické a kompetenční bariéry a zajistit rovný přístup ke vzdělávání. Žáci a rodiče se mohou například obrátit na školu s dotazem, zda právě jejich škola disponuje technikou určenou k zapůjčování znevýhodněným žákům, kteří nemají k dispozici vlastní digitální zařízení. Vedení škol a pedagogové mohou využít do konce tohoto roku bezplatných konzultačních a vzdělávacích aktivit Národního pedagogického institutu ČR (NPI ČR) v rámci projektu NPO 3.1 DIGI a NPO 3.1 - AIDIG.
Více informací naleznete na webu edu.gov.cz/digitalizujeme nebo mojeedu.npi.cz.
Své případné dotazy můžete zasílat na e-mailovou adresu digitalizujeme@msmt.gov.cz nebo se dotazovat přes Helpdesk IS-NPO: https://helpdesk.npi.cz.
 |
Mgr. David Chvátal (David.Chvatal@msmt.gov.cz) vrchní ministerský rada oddělení podpory digitálního vzdělávání, odbor předškolního a základního vzdělávání Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR |
 |
Mgr. Miluše Rolincová (Miluse.Rolincova@msmt.gov.cz) ministerský rada oddělení podpory digitálního vzdělávání, odbor předškolního a základního vzdělávání Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR |
Ministerstvo práce a sociálních věcí a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zveřejnily metodické materiály zaměřené na povinné předškolní vzdělávání u dětí v posledním roce před zahájením školní docházky, které dosud mateřskou školu nenavštěvovaly. Dokumenty vysvětlují, kdo odpovídá za zajištění, aby byly tyto děti přihlášeny k předškolnímu vzdělávání, jaké jsou role mateřské školy, zřizovatele a obce a jak správně nastavit individuální vzdělávání, pokud rodiče nechtějí, aby dítě do mateřské školy docházelo. Stáhněte si oba dokumenty a využijte je při nastavení postupů ve vaší mateřské škole.
Digitalizace ve vzdělávání a modernizace vzdělávacího obsahu patří mezi klíčové směry současných změn ve školství. Národní pedagogický institut ČR (NPI ČR) proto poskytuje školám komplexní metodickou podporu prostřednictvím projektů NPO 3.1 DIGI a NPO 3.1 – AIDIG, financovaných z Národního plánu obnovy (NPO), komponenty 3.1 Inovace ve vzdělávání v kontextu digitalizace. Rozsáhlá bezplatná nabídka kurzů, webinářů, workshopů a konzultací bude realizována do konce roku 2025. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) doporučuje školám, aby tuto možnost využily ke zkvalitnění výuky a dalšímu vzdělávání pedagogických pracovníků.
V souladu se Strategií vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ prochází české školství postupnou proměnou vzdělávacího obsahu. V rámci tzv. malé revize (ICT revize) byla zavedena nová klíčová kompetence – digitální, a vznikla také nová vzdělávací oblast Informatika, která nahradila dosavadní vzdělávací oblast Informační a komunikační technologie (ICT). Informatika se nyní zaměřuje především na rozvoj informatického myšlení žáků a porozumění základním principům digitálních technologií, jako je práce s daty, modelování, algoritmizace, programování či práce s informačními systémy.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) z Národního plánu obnovy (NPO), komponenty 3.1 Inovace ve vzdělávání v kontextu digitalizace, poskytlo školám finanční podporu na realizaci změn spojených s ICT revizí. Finanční prostředky byly určeny na podporu distančního vzdělávání, vybavení žáků digitálními učebními pomůckami a prevenci digitální propasti. V letech 2020 a 2022–2024 bylo mezi mateřské, základní a střední školy rozděleno celkem 4,2 miliardy Kč.
Cílenou metodickou podporu při zavádění změn spojených s ICT revizí a při začleňování digitálních technologií do výuky zajišťuje Národní pedagogický institut ČR (NPI ČR) prostřednictvím projektů NPO 3.1 DIGI a NPO 3.1 – AIDIG. Oba projekty jsou rovněž financovány z Národního plánu obnovy (NPO), komponenty 3.1 Inovace ve vzdělávání v kontextu digitalizace, a nabízejí školám široké spektrum aktivit – od kurzů, webinářů a workshopů až po individuální konzultace. Metodická podpora probíhá od roku 2022, resp. 2024, a bude poskytována do konce roku 2025.
Na základě výzvy Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) realizuje Národní pedagogický institut ČR (NPI ČR) od 1. ledna 2022 projekt NPO 3.1 DIGI, financovaný z Národního plánu obnovy (NPO), komponenty 3.1 Inovace ve vzdělávání v kontextu digitalizace. Cílem projektu je podpořit rozvoj digitálního vzdělávání prostřednictvím komplexní metodické pomoci vedením škol, ICT koordinátorům, školním koordinátorům školního vzdělávacího programu (ŠVP), učitelům i dalším pedagogickým pracovníkům, a usnadnit jim porozumění probíhajícím změnám ve vzdělávacím obsahu. Celková alokace projektu činí 385 milionů Kč.
Aktivita 1: Vzdělávání a podpora škol – poskytování bezplatné přímé i nepřímé metodické podpory základním a středním školám formou vzdělávacích programů (např. dlouhé a krátké kurzy, webináře, semináře, Lektoři pro sborovny (KYBER-SBOROVNY či DIGI-SBOROVNY), DIGI ZOOM, DIGIPLOVÁRNY).
Aktivita 2: Metodická podpora IT Guru – poskytování bezplatné individuální pomoci od IT konzultantů základním a středním školám s nákupem digitálních technologií pro výuku podle nově revidovaných rámcových vzdělávacích programů (RVP). IT Guru rovněž pomáhají s nastavením efektivní IT správy a zabezpečením vnitřní sítě školy, včetně provedení auditu digitální infrastruktury školy (tzv. IT audit) v souladu se Standardem konektivity škol, který vydalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) ve spolupráci s Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) v roce 2022.
Aktivita 3: Digitální ekosystém pro školy – propojení stávajících systémů a webových stránek se vzdělávacím obsahem, který realizuje Národní pedagogický institut ČR (NPI ČR), aby vedení škol a pedagogičtí pracovníci mohli získat informace a podpůrné materiály na jednotné platformě.
Na základě výzvy Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) realizuje Národní pedagogický institut ČR (NPI ČR) od 1. ledna 2024 také projekt NPO 3.1 – AIDIG, financovaný z Národního plánu obnovy (NPO), komponenty 3.1 Inovace ve vzdělávání v kontextu digitalizace. Projekt vychází z evropského rámce digitálních kompetencí pedagogických pracovníků DigCompEdu a jeho cílem je připravit vedení škol i pedagogické pracovníky mateřských, základních a středních škol na výzvy spojené s rychlým rozvojem digitálních technologií, včetně nástrojů generativní umělé inteligence, a to v souladu s probíhajícími změnami ve vzdělávacím obsahu. Celková alokace projektu činí 44 milionů Kč.
Aktivita 1 – zajištění komplexní metodické podpory pro další vzdělávání pedagogických pracovníků podle nejnovější verze evropského rámce digitálních kompetencí pedagogů (DigCompEdu).
Aktivita 2 – zaměření na rozvoj kompetencí pedagogů mateřských, základních a středních škol v oblastech souvisejících s rozvojem digitálních technologií – například využití umělé inteligence ve výuce, kyberbezpečnost, mediální výchova a dezinformace, digitální wellbeing či digitální pedagogický leadership.
Aktivita 3 – poskytování podpory pedagogům předškolního vzdělávání (mateřské školy byly v roce 2022 podpořeny z projektu NPO 3.1 DIGI, kdy si mohly pořídit digitální učební pomůcky a tzv. unplugged aktivity pro rozvoj informatického myšlení a digitální kompetence dětí, další podpora jim však z tohoto projektu poskytnuta nebyla).
Dosavadní výstupy projektu NPO 3.1 – AIDIG zahrnují například „DigCompEdu kuchařku“ a definici digitálního wellbeingu. V současnosti Národní pedagogický institut ČR (NPI ČR) dokončuje koncepci digitálního wellbeingu.
Projekty NPO 3.1 DIGI a NPO 3.1 – AIDIG, které realizuje Národní pedagogický institut ČR (NPI ČR), významně pomáhají k rozvoji digitálního vzdělávání. Školám je poskytována metodická podpora k rozvoji digitálních kompetencí, včetně odborného vedení a cíleného vzdělávání. Veškeré aktivity z obou projektů jsou školám k dispozici do konce roku 2025 - realizovaná metodická podpora a výstupy z projektů budou dostupné i později na webových stránkách Národního pedagogického institutu (NPI ČR).
Své případné dotazy můžete zasílat na e-mailovou adresu digitalizujeme@msmt.gov.cz nebo se dotazovat přes Helpdesk IS-NPO: https://helpdesk.npi.cz/.
|
Mgr. David Chvátal (David.Chvatal@msmt.gov.cz) vrchní ministerský rada oddělení podpory digitálního vzdělávání, odbor předškolního a základního vzdělávání Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR |
|
Mgr. Jaroslava Nováková, MBA (Jaroslava.Novakova@msmt.gov.cz) ministerský rada oddělení podpory digitálního vzdělávání, odbor předškolního a základního vzdělávání Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR |
|
Mgr. Miluše Rolincová (Miluse.Rolincova@msmt.gov.cz) ministerský rada oddělení podpory digitálního vzdělávání, odbor předškolního a základního vzdělávání Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR |
Stručný přehled tzv. velké novely školského zákona přináší praktický souhrn klíčových bodů a důležitých změn pro soukromé a církevní školy a školská zařízení, a to i s uvedením konkrétních paragrafů a data účinnosti.
Soukromým a církevním školám, které mají v průměru za poslední tři roky alespoň 180 žáků, se od 1. 1. 2026 zvýší dotace dle normativů MŠMT na činnost školního psychologa, speciálního pedagoga. U soukromých škol podle § 4 odst. 4 zákona č. 306/1999 Sb., u církevních škol podle § 160 školského zákona s tím, že MŠMT stanoví normativy dle § 162 odst. 3 školského zákona obdobně jako u soukromých škol.
Jak se normativ určuje: Normativ představuje roční objem mzdových prostředků a zákonných odvodů na jednoho žáka ve srovnatelné veřejné ZŠ (obor/stupeň, forma). MŠMT jej každoročně stanoví a zveřejní, pro církevní školy se použije stejný princip jako u soukromých a zveřejňuje je ve Věstníku MŠMT a na webu MŠMT.
Školy s méně než 180 žáky v průměru za poslední tři roky (všichni zřizovatelé): uplatňují režim podpůrných opatření a možnost čerpat prostředky podle § 16 školského zákona.
Novela zavádí nový způsob financování školských poradenských zařízení, tedy pedagogicko-psychologických poraden a speciálně pedagogických center zřizovaných krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí. Pedagogická práce v těchto zařízeních bude nově financována na základě celostátních normativů místo dosavadních krajských normativů.
Pro soukromá a církevní školská poradenská zařízení budou stanoveny normativy obdobně.
Účinnost od 1. ledna 2027.
Novela přináší významnou změnu pro soukromé a církevní školy a školská zařízení. Dosud platilo, že pokud škola zmeškala lhůtu pro podání žádosti o poskytnutí dotace, neexistovala možnost toto napravit. Například při zmeškání lhůty tak škola přišla o finanční prostředky na financování činnosti na celý rok.
Nově bude možné zmeškání lhůty prominout, a to za podmínek jako lze prominout zmeškání úkonu podle správního řádu (§ 41 zákona č. 500/2004 Sb.), a to do jednoho měsíce ode dne, kdy lhůta uběhla. O prominutí zmeškání lhůty musí být požádáno bez zbytečného odkladu a současně musí být proveden zmeškaný úkon, tedy musí být podána žádost o poskytnutí dotace. O prominutí rozhodne příslušný krajský úřad usnesením, proti němuž se nelze odvolat.
Tato změna představuje zmírnění tvrdosti zákona (v případě soukromého školství) nebo podmínek výzvy (v případě církevního školství) a poskytuje soukromým a církevním školám větší právní jistotu – například v případě, že dojde k administrativní chybě, výpadku systému nebo jiným objektivním důvodům. Stále však zůstává odpovědnost škol podávat žádosti včas, protože prominutí není automatické, ale závisí na posouzení správního orgánu.
Účinnost od 1. ledna 2026. § 3 zákona č. 306/1999 Sb.
Novela rozšiřuje možnosti organizace školské právnické osoby – nově bude moci zřizovat organizační jednotky pro výkon činnosti školy nebo školského zařízení.
Organizační jednotka bude moci vykonávat činnost kteréhokoli druhu školy nebo školského zařízení. U těchto jednotek se bude obdobně uplatňovat § 8a odst. 1 a 2 školského zákona, který upravuje název právnické osoby vykonávající činnost školy nebo školského zařízení.
Zavádí se možnost i v případě soukromých a církevních škol zřídit ŠPO společně s veřejnou vysokou školou. Tato změna umožní například vznik tzv. klinické školy jako modelové vzdělávací instituce, kde v úzké vazbě probíhá vedle vzdělávání žáků také praktická příprava studentů učitelství a rovněž i pedagogicko-psychologický a didaktický výzkum.
Účinnost od 1. ledna 2026. § 124 a násl. ŠZ
Školská rada je při základních, středních a vyšších odborných školách povinně zřizovaná i v soukromých a církevních školách. Školskou radu v soukromých a církevních školách, které nejsou zřízeny v právní formě školské právnické osoby, zřizuje ředitel školy. V soukromých a církevních školách zřízených v právní formě školské právnické osoby zřizuje školskou radu zřizovatel. Ředitel školy, v případě školské právnické osoby zřizovatel, stanoví počet členů školské rady, vydá její volební řád a jmenuje třetinu jejích členů.
Aktivní i pasivní volební právo za skupinu žákovských voličů nově náleží jak nezletilým žákům středních škol (vyjma nižších stupňů víceletých gymnázií a příslušných částí konzervatoří), tak i zákonným zástupcům těchto žáků, přičemž za každého žáka hlasuje vždy pouze jeden zákonný zástupce.
U nezletilých žáků středních škol tak vzniká dvojnásobné zastoupení – volební hlas má jak žák, tak jeho zákonný zástupce.
Zavádí se nový pojem žákovský volič, do kterého spadají:
Nově končí funkce člena školské rady zvoleného za žákovské voliče před uplynutím funkčního období:
Škola je povinna zveřejnit volební řád, složení školské rady a informace o možnostech podávání podnětů, oznámení a stížností školské radě způsobem umožňujícím dálkový přístup (např. na webových stránkách školy).
Školská rada nově projednává také protokoly o kontrole a výsledky šetření ČŠI, podněty, oznámení a stížnosti týkající se zejména vzdělávání a poskytování školských služeb.
Dále školská rada:
Přechodná ustanovení stanoví, že výkon funkce člena školské rady zvoleného přede dnem 1. ledna 2026 se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
Účinnost od 1. ledna 2026. § 167 ŠZ
Změny se vztahují na všechny školy zapsané ve školském rejstříku, tedy i na školy soukromé a církevní.
Dochází k rozšíření okruhu osob oprávněných udělovat/ukládat výchovná opatření a ke změně v procesu řízení o podmíněném vyloučení a vyloučení žáka nebo studenta.
Nově mohou výchovná opatření-pochvaly, ocenění a kázeňská opatření udělovat/ukládat i jiní pedagogičtí pracovníci než pouze ředitel nebo třídní učitel, pokud jsou k tomu ředitelem pověřeni.
U rozhodování o podmíněném vyloučení a vyloučení žáka nebo studenta musí ředitel školy nově zahájit řízení do dvou měsíců ode dne, kdy se o provinění dozvěděl (nejpozději však do jednoho roku od spáchání provinění, s výjimkou případů, kdy je provinění klasifikováno jako trestný čin).
Účinnost od 1. září 2025. § 31 ŠZ
Ruší se povinnost převádět slovní hodnocení do klasifikace (nebo naopak) při přestupu žáka na jinou školu.
Povinnost převést slovní hodnocení do klasifikace zůstává pouze pro účely přijímacího řízení, a to na žádost zákonného zástupce žáka.
Účinnost od 1. ledna 2026. § 51 ŠZ
Nově škola a školské zařízení od 1. 9. 2025 zveřejňuje ŠVP způsobem umožňujícím dálkový přístup. Právo každého nahlížet na místě do ŠVP také ve škole a školském zařízení a pořizovat si z něj opisy, výpisy a kopie nebo za cenu obvyklou obdržet jeho kopii zůstává zachováno. Viz § 30 ŠZ
S účinností od 1. 9. 2025 se výroční zpráva bude zveřejňovat způsobem umožňujícím dálkový přístup. Právo nahlížet do výroční zprávy a pořizovat si z ní opisy, výpisy a kopie je zachováno do 31. 12. 2025, od 1. 1. 2026 však toto oprávnění ze zákona vypuštěno s tím, že právo na přístup k obsahu výroční zprávy je naplněno jejím zveřejněním způsobem umožňujícím dálkový přístup (tzv. online). Viz § 10 ŠZ.
Způsobem umožňujícím dálkový přístup je také od 1. 9. 2025 nově zveřejňován školní řád a vnitřní řád. Nadále zůstává povinnost školy a školského zařízení zveřejnit školní řád a vnitřní řád na přístupném místě ve škole nebo školském zařízené. Viz § 30 ŠZ
Nově je zavedena od 1. 1. 2026 povinnost způsobem umožňujícím dálkový přístup zveřejňovat volební řád školské rady, složení školské rady a způsob podávání podnětů, oznámení a stížností školské radě. Tuto povinnost ukládá školský zákon řediteli školy. Viz § 167 ŠZ
Účinnost od 1. ledna 2026.
Ruší se povinnost dokládat stanovisko orgánu ochrany veřejného zdraví (krajské hygienické stanice) při zápisu školy do rejstříku nebo při změně údajů v něm.
Změna souvisí s účinností nové vyhlášky č. 160/2024 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých a dětských skupin, která již nestanoví stavebně-technické požadavky. Z tohoto důvodu již orgány ochrany veřejného zdraví nejsou nadále dotčeným orgánem podle § 147 odst. 1 písm. h) školského zákona.
Účinnost od 1. září 2025.
Novela přináší zásadní i dílčí změny v přijímacím řízení na střední školy a konzervatoře. Tyto změny se vztahují na všechny školy, tedy i na školy soukromé a církevní.
Školy budou muset upravit své přijímací řízení, informační povinnosti a zveřejňování kritérií tak, aby odpovídaly nové právní úpravě.
Účinnost je dělená: změny §§ 60 až 60e od 1 ledna 2026; § 60fa od 1. září 2026; §§ 60ha, 60j od 1. ledna 2026; §§ 60m a 60n od 1 ledna 2026 do 31. srpna 2026 a od 1. září 2026.
Nová možnost kombinované výuky se vztahuje i na střední školy, konzervatoře a vyšší odborné školy soukromých a církevních zřizovatelů. Tyto školy budou muset zohlednit nová pravidla ve svých ŠVP, školních řádech a organizačních postupech.
Kombinovaná výuka je realizována v rámci denní formy vzdělávání, kdy se střídají prvky distanční a prezenční výuky. Podmínky a organizaci kombinované výuky určuje škola a zakotví je do školního vzdělávacího programu a školního řádu. Ředitel školy má povinnost informaci o podmínkách a organizaci kombinované výuky zveřejnit před začátkem školního roku. Žákům bude při účasti na kombinované výuce zachován nárok na školní stravování.
Model kombinované výuky určí škola, která jej musí zakotvit do ŠVP a školního řádu. Ředitel školy je povinen zveřejnit podmínky a organizaci kombinované výuky před začátkem školního roku.
Maximální možný rozsah distančních prvků je 40 % vyučovacích hodin; prezenční výuka tedy musí tvořit alespoň 60 %. Konkrétní rozsah stanoví ministerstvo vyhláškou. Praktické vyučování nelze realizovat kombinovanou výukou, pokud to výslovně neumožňuje RVP. Kombinovaná výuka není možná ve školách, třídách, odděleních ani studijních skupinách zřízených podle § 16 odst. 9 školského zákona.
Žákům se speciálními vzdělávacími potřebami náleží podpůrná opatření ve stejném rozsahu jako při prezenční výuce. Škola jim musí zajistit pomůcky, které umožní plnohodnotné zapojení do distančních částí výuky. Asistent pedagoga, speciální pedagog či jiný odborník nebude fyzicky přítomen při distančních prvcích (s výjimkou tlumočníka českého znakového jazyka a přepisovatele pro neslyšící). Místem výkonu práce musí být škola, respektive obvyklé místo, nikoli bydliště žáka nebo studenta.
Účinnost od 1. ledna 2026. § 25a ŠZ
Možnost využívat duální praktické vyučování se vztahuje i na střední školy soukromých a církevních zřizovatelů.
Novela zakotvuje možnost tzv. duálního praktického vyučování, které se bude moci uskutečňovat přímo u zaměstnavatelů. Praktické vyučování tak nebude probíhat pouze ve školách, ale i na pracovištích firem, které získají potřebné oprávnění a způsobilost.
Duálním poskytovatelem může být zaměstnavatel, který bude mít tzv. certifikát poskytovatele. Tento certifikát vydá organizace duálních poskytovatelů, případně právnická osoba sdružující více poskytovatelů.
Duální praktické vyučování se bude uskutečňovat na základě smlouvy mezi školou a poskytovatelem. Ve smlouvě musí být vymezen obsah a rozsah spolupráce. Smlouva se uzavírá vždy na dobu alespoň jednoho školního roku.
Na pracovišti zaměstnavatele bude výuka probíhat pod vedením a dohledem osoby s kvalifikací instruktora, učitele praktického vyučování nebo odborného výcviku. Podrobnosti o smlouvách a pravidlech vedení žáků stanoví ministerstvo vyhláškou.
Účinnost od 1. ledna 2026. § 65a ŠZ
Změny v maturitní zkoušce se vztahují i na soukromé a církevní školy, jejichž žáci konají maturitu.
Upravuje se oblast konání profilových maturitních zkoušek. Zavádí se možnost komplexní profilové práce, rozšiřuje se možnost nahrazovat profilové zkoušky standardizovanými zkouškami, zpřesňuje se úprava přihlašování k maturitní zkoušce a organizace jejích jednotlivých částí. Nově se také zavádí možnost vyloučení žáka při závažném porušení pravidel zkoušky a možnost pověřit konkrétního učitele zajištěním řádného průběhu vybraných zkoušek.
Škola bude moci nabídnout žákům nový alternativní způsob konání profilové části maturitní zkoušky – zpracování komplexní profilové práce. Její nabídka není povinná, záleží na rozhodnutí školy. Profilová práce má nahradit jednotlivé zkoušky profilové části maturitní zkoušky, které pak žák nekoná. Musí být zajištěna ve spolupráci s pracovištěm odborníka z praxe na základě smlouvy. Hodnocení probíhá z každého předmětu zvlášť.
Nově platí, že žák vykoná maturitní zkoušku složenou z více částí úspěšně tehdy, pokud úspěšně splní všechny části. Pokud ne, opakuje pouze tu část, kterou nevykonal, a to maximálně ve dvou opravných termínech.
Upřesňuje se volba cizího jazyka. Pokud si žák zvolí cizí jazyk ve společné části, musí jej konat i v profilové části. Volba je omezena na jazyky, které jsou vyučovány v daném oboru.
Ředitel školy může pověřit konkrétního učitele organizací praktické nebo písemné zkoušky. Hodnocení výsledků však zůstává v pravomoci maturitní komise.
Pověřený učitel je oprávněn vyloučit žáka, pokud závažně poruší pravidla (opisování, použití nedovolených pomůcek, rušení ostatních). Rozhoduje se ihned, aby byl zajištěn klidný průběh zkoušky.
Žák posledního ročníku je povinen se přihlásit k maturitě tak, aby ji konal v jarním období v roce ukončení studia. Nepřihlášením ztrácí řádný termín a zbývají mu jen dva opravné. Pokud mu v účasti brání závažné důvody (např. hospitalizace), může se omluvit.
Možnost nahrazení jedné profilové maturitní zkoušky standardizovanou zkouškou se rozšiřuje – nově to bude možné nejen pro cizí jazyk, ale také pro další profilové zkoušky, o kterých rozhodne ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem. Standardizovaná zkouška tak může nahradit celou profilovou maturitní zkoušku, nebo jen její část. Typicky půjde o situace, kdy je potřeba, aby u ústní zkoušky z cizího jazyka byla ověřena odborná terminologie příslušného oboru vzdělání, a proto se nahradí jen část.
Rozšiřuje se okruh žáků, kteří mají nárok na úpravu podmínek konání maturitní zkoušky. Nově se tato možnost vztahuje i na žáky, kteří se vzdělávají na školách mimo území ČR v roce konání maturitní zkoušky, nebo se tam vzdělávali alespoň 1 školní rok ze 7 let předcházejících školnímu roku, ve kterém podávají přihlášku. Nárok vzniká také těm, kteří se vzdělávali v zahraničí alespoň 2 školní roky ze 7 předcházejících let. O úpravu podmínek musí žák nebo jeho zákonný zástupce požádat – žádost se podává společně s přihláškou k maturitní zkoušce.
Účinnost od 1. září 2025.
Zavádí se tzv. krátké cykly neboli programy krátkého cyklu terciárního odborného vzdělávání. Tyto programy budou vycházet z akreditovaného vzdělávacího programu konkrétní vyšší odborné školy (VOŠ) a budou autorizovány přímo touto VOŠ.
Smyslem je zvýšit flexibilitu vůči potřebám trhu práce a posílit uplatnitelnost absolventů. Krátké programy budou připravovány ve spolupráci se sociálními partnery a otevřou se i absolventům oborů, kteří nemají přímou návaznost středoškolského studia na daný obor VOŠ. Díky tomu poslouží i jako doplněk pro přípravu na delší vzdělávací programy VOŠ a umožní prostupnost mezi různými vzdělávacími cestami.
Krátké programy mohou také pomoci vyrovnat rozdíly oproti oborům, na něž navazují standardní tříleté programy VOŠ. Nepůjde o samostatně akreditované programy, ale o programy autorizované příslušnou VOŠ na základě její již existující akreditace. Podrobnosti k autorizaci stanoví MŠMT prováděcím předpisem.
U dvouletých programů bude možno ukončovat studium odbornou zkouškou a obhajobou prakticky zaměřené závěrečné práce; u jednoletých programů obhajobou prakticky zaměřené závěrečné práce.
Účinnost je dělená: změny § 6 od 1. září 2025 do 31. prosince 2025 a od 1. ledna 2026.
Touto změnou dochází k nápravě stavu, kdy části absolventů konzervatoří a vyšších škol nebylo umožněno užívat odpovídající titul, ačkoli jejich vzdělání má rovnocennou úroveň. Změna se vztahuje na všechny dotčené absolventy bez ohledu na to, zda studovali na škole státní, soukromé či církevní.
Absolventi konzervatoří, kteří v období od 27. července 1995 do 31. prosince 2004 úspěšně ukončili vzdělávání absolutoriem, mohou nově používat označení absolventa konzervatoře „diplomovaný specialista“ (zkráceně „DiS.“), které se uvádí za jménem.
Stejné právo se přiznává i absolventům tzv. vyšších škol, kteří absolvovali studium na základě rozhodnutí ministra školství, mládeže a tělovýchovy č. j. 13 726/92-14, vykonali diplomovou zkoušku a obhájili diplomovou práci. I těmto absolventům náleží označení „diplomovaný specialista“ (DiS.).
Touto změnou dochází k nápravě stavu, kdy části absolventů konzervatoří a vyšších škol nebylo umožněno užívat odpovídající titul, ačkoli jejich vzdělání má rovnocennou úroveň. Změna se vztahuje na všechny dotčené absolventy bez ohledu na to, zda studovali na škole státní, soukromé či církevní.
Účinnost od 1. ledna 2026.
Nově mají nárok na bezplatnou jazykovou přípravu také žáci – občané ČR, kteří mají obdobné integrační potřeby jako cizinci, zejména z důvodu nedostatečné znalosti českého jazyka. Jedná se například o děti z rodin, u kterých se v domácím prostředí běžně nekomunikuje v češtině (děti cizinců s českým občanstvím, děti z bilingvních rodin, děti navrátilců po delším pobytu v zahraničí apod.).
Školy budou moci těmto žákům poskytovat jazykovou podporu i bez doporučení školského poradenského zařízení. Dosud byla jazyková podpora českým občanům možná pouze jako podpůrné opatření na základě doporučení ŠPZ. Nově postačí, pokud škola sama identifikuje potřebu jazykové podpory a vykáže žáka jako žáka s potřebou jazykové podpory. Tito žáci budou moci být zařazeni do skupin pro jazykovou přípravu za stejných podmínek jako cizinci.
Účinnost od 1. září 2025.
Rozšiřuje se okruh uchazečů, na které se vztahuje úprava přijímacího řízení na střední školy a vyšší odborné školy.
Ředitel školy bude moci prominout přijímací zkoušku z českého jazyka a literatury osobě, která splní některou z následujících podmínek:
Žádost o prominutí zkoušky je součástí přihlášky ke vzdělávání.
Účinnost od 1. ledna 2026. § 20 ŠZ
Rozšiřuje se okruh žáků, kteří mají nárok na úpravu podmínek konání maturitní zkoušky.
Nově se tato možnost vztahuje na:
Žádost o úpravu podmínek musí být součástí přihlášky ke zkoušce.
Účinnost od 1. ledna 2026. § 20 ŠZ
Novelou se doplňuje nová kategorie pedagogického pracovníka – sociální pedagog. Tato profese se stává oficiální součástí systému pedagogických pracovníků podle zákona o pedagogických pracovnících (§ 19b a § 22).
Pokud jde o financování ze státního rozpočtu, nový systémový finanční tok (tzv. PHPmax) se vztahuje pouze na základní školy zřizované krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí. Tyto školy budou mít nárok na parametrizované financování poradenských pozic (školní psycholog, speciální pedagog, případně i sociální pedagog), a to při naplnění stanovených podmínek (zejména velikost školy – alespoň 180 žáků).
Platí, že v případě tzv. srovnatelné základní školy, kterou je základní škola, jejímž zřizovatelem není kraj, obec nebo svazek obcí, a která by jinak splňovala podmínky pro financování činnosti psychologa, speciálního pedagoga nebo sociálního pedagoga ve školách veřejných, nebude financování pozice zajišťováno v režimu PHPmax. Soukromé školy budou mít od 1. ledna 2026 nárok na zvýšení dotace ze státního rozpočtu podle zákona č. 306/1999 Sb.
Soukromým školám se dotace zvýší o procentní podíl z normativu jako ročního objemu mzdových prostředků a zákonných odvodů určených na činnost psychologa, speciálního pedagoga nebo sociálního pedagoga, připadajících na jednoho žáka ve srovnatelné základní škole zřizované krajem, obcí nebo svazkem obcí. Pro církevní školy bude stanoven normativ obdobně, na základě tohoto normativu se církevním školám zvýší dotace.
Výše uvedené se netýká právnických osob vykonávajících činnost základní školy zřizované podle § 16 odst. 9 školského zákona, základní školy speciální nebo základní školy zřizované při zdravotnickém zařízení.
Účinnost je dělená: změny § 161 školského zákona od 1. ledna 2026 do 31. prosince 2026 a od 1. ledna 2027; §§ 19b a 22 zákona o pedagogických pracovnících od 1. září 2025; ostatní změny od 1. ledna 2026; změna § 4 zákona o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením od 1. ledna 2026.
Novelou se mění systém podpůrných opatření pro děti, žáky a studenty se speciálními vzdělávacími potřebami. Dosavadní kategorie „další pedagogický pracovník“ se vypouští a nahrazuje se novým podpůrným opatřením „další učitel“. Jde o kvalifikovaného učitele, kterého lze na základě doporučení školského poradenského zařízení zařadit přímo do výuky (např. spoluvyučování, dělení skupin, cílená podpora v hodině) obdobně jako je tomu u asistenta pedagoga, psychologa či speciálního pedagoga.
Změna se vztahuje i na soukromé a církevní školy: „dalšího učitele“ mohou využívat jako podpůrné opatření a jeho náklady jsou hrazeny ze státního rozpočtu formou dotace podle § 160 školského zákona (na rozdíl od veřejných ZŠ, kde financování poradenských pozic řeší § 161c). V praxi škola vychází z doporučení ŠPZ, opatření zapracuje do IVP a vykáže je v rámci systému podpůrných opatření.
Účinnost je dělená: změny § 161c od 1. 1. 2026 do 31. 12. 2026 a od 1. 1. 2027; ostatní změny od 1. 1. 2026.
Poznámka: Podpůrná opatření – § 16; dotace neveřejným školám – § 160; financování vybraných výdajů u veřejných škol – § 161c.
Ruší se požadavek na povinnou pětiletou praxi pro učitele odborných předmětů, praktického vyučování a odborného výcviku jako podmínka pro uznání odborné kvalifikace.
Nově tedy k výkonu těchto činností postačí splnění odborné kvalifikace bez nutnosti prokazovat pětiletou praxi. Změna má usnadnit vstup nových pedagogů do školství a zrychlit proces doplnění chybějících učitelů odborných předmětů a odborného výcviku.
Účinnost od 1. září 2025. § 9a ZPP
Snižuje se minimální požadovaná úroveň znalosti českého jazyka pro učitele druhého stupně základní školy a pro učitele všeobecně-vzdělávacích předmětů střední školy.
Nově se u těchto učitelů, kteří získali odbornou kvalifikaci v jiném vyučovacím jazyce než českém, bude vyžadovat znalost českého jazyka na úrovni B2 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky.
Učitelé mateřských škol a učitelé prvního stupně základních škol si nadále prokazují znalost českého jazyka na úrovni C1.
Účinnost od 1. září 2025. § 4 ZPP
Tzv. Odkladová novela školského zákona se vztahuje i na soukromé a církevní školy – podrobnosti najdete zde: Odkladová novela školského zákona
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy představilo novou analytickou zprávu zaměřenou na finanční gramotnost patnáctiletých žáků. Dokument vychází z mezinárodního šetření PISA 2022, v němž se Česká republika v této oblasti umístila na pátém místě mezi dvaceti zúčastněnými zeměmi. Vzhledem k důležitosti tématu se ministerstvo rozhodlo výsledky dále podrobněji analyzovat. Ukázalo se, že za tímto úspěchem se skrývají výrazné nerovnosti, které je třeba systematicky řešit. Finanční gramotnost žáků je totiž silně ovlivněna rodinným zázemím, a právě škola má potenciál tyto rozdíly účinně vyrovnávat. Více se dočtete v analytické zprávě ke stažení níže.
Zvláštní pozornost by měla být věnována žákům z rodin s nižším socioekonomickým statusem (SES), kteří mají často omezený přístup k finančním znalostem a dovednostem. Právě pro tyto děti je škola klíčovým prostředím, kde mohou získat nejen teoretické poznatky, ale především praktické nástroje pro každodenní život. Výuka by měla být nastavena tak, aby podporovala jejich sebedůvěru při správě osobních financí, rozvíjela schopnost plánovat, odpovědně se rozhodovat a orientovat se v základních principech finančního systému. Cílem je, aby i žáci z méně podnětného prostředí odcházeli ze školy s kompetencemi, které jim umožní činit informovaná rozhodnutí a vyhnout se rizikovému chování.
Klíčovou roli hrají učitelé, kteří by měli klást důraz na interaktivní formy výuky a žáky aktivně zapojovat – například prostřednictvím simulace finančního plánování nebo modelových situací z každodenního života. Tyto metody pomáhají žákům lépe porozumět finančním konceptům a rozvíjet schopnost se správně rozhodovat.
Významným zjištěním analýzy je, že nejefektivnější formou výuky finanční gramotnosti je její začlenění do běžných předmětů, jako je matematika, občanská výchova nebo český jazyk. Tento přístup nejen zvyšuje úroveň znalostí, ale také podporuje praktické dovednosti, jako je plánování výdajů, porovnávání cen nebo schopnost odolat tlaku vrstevníků. Naopak samostatné předměty nebo jednorázové akce, které se často realizují na školách se žáky s nižším SES, vykazují nižší efektivitu. Důležitým zjištěním je také vzájemné propojení finanční gramotnosti s gramotností matematickou a čtenářskou.
Analýza rovněž upozorňuje na důležitost sebedůvěry žáků při nakládání s financemi. Ti, kteří si věří při správě osobních financí, dosahují v testech výrazně lepších výsledků. Naopak impulzivní chování, časté utrácení pod vlivem emocí nebo snaha napodobovat spotřební chování vrstevníků jsou spojeny s nižší finanční gramotností. Významným faktorem je i digitální prostředí – mnoho žáků si nevěří při online platbách nebo zabezpečení svých údajů, což ukazuje na potřebu posílit digitální složku finančního vzdělávání.
„Finanční gramotnost není luxus, ale základní dovednost pro život v moderní společnosti. Nestačí, aby se o penězích mluvilo jen doma – škola musí být místem, kde se děti naučí rozumět financím, plánovat, spořit a rozhodovat se odpovědně. Proto budeme i nadále podporovat školy v systematickém rozvoji finančního vzdělávání,“ uvedl ministr školství Mikuláš Bek.
Ministerstvo školství doporučuje školám, aby finanční gramotnost vyučovaly jako průřezové téma napříč předměty, využívaly interaktivní metody výuky a zaměřily se na praktické dovednosti. Zároveň je třeba věnovat zvláštní pozornost žákům z méně podnětného prostředí, kteří mají omezené možnosti získat finanční návyky v rodině. Školy při tom mohou využít programy z Národního registru projektů finančního vzdělávání.
Analýza obsahuje Úvodní slovo, Doporučení vyplývající z analýzy a 4 kapitoly:
Více se dočtete v analytické zprávě ke stažení níže.
Financováno z projektu „Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR“ (IPs Datová politika), reg. č. CZ.02.02.XX/00/22_005/0002901.“
Zdroj dat: MŠMT 2025. Odkaz: https://msmt.gov.cz/ministerstvo/novinar/financni-gramotnost-zaku-cr-mezi-nejlepsimi-ale-nerovnosti.
V květnu 2025 bylo v rámci projektu Aktivní škola v JMK oceněno dvacet základních škol, které získaly zlaté a stříbrné certifikáty a s nimi i titul Aktivní škola. Cílem projektu je zlepšovat podmínky pro přirozený pohyb žáků během školního dne a zároveň prostřednictvím odborného vzdělávání v oblasti zdravého životního stylu podporovat zdraví a aktivní způsob života nejen u žáků, ale také u učitelů a rodičů. Realizaci projektu umožnilo memorandum o spolupráci uzavřené v červenci 2024 mezi Jihomoravským krajem, Fakultou sportovních studií Masarykovy univerzity, Lékařskou fakultou Masarykovy univerzity, Fakultní nemocnicí Brno, Masarykovým onkologickým ústavem a Českou školní inspekcí.
Základní škola Mikulov, Valtická 3 se v květnu 2025 zařadila mezi školy oceněné zlatým certifikátem Aktivní škola. Ocenění je výsledkem dlouhodobé a systematické práce zaměřené na rozvoj pohybových aktivit a podporu zdravého životního stylu žáků v průběhu celého školního dne.
V rámci sdílení příkladů dobré praxe byl s ředitelem školy veden rozhovor zaměřený na konkrétní postupy a aktivity, které škola uplatňuje ve vyučování i v mimoškolních činnostech. Tyto aktivity plně odrážejí hodnoty a cíle projektu Aktivní škola – podporu zdraví, pohybu a aktivního přístupu k životu u všech členů školní komunity.
Jaký je aktuální stav realizace metodického doporučení Aktivní škola na Vaší škole?
Jaké překážky při realizaci zaznamenáváte a jak je překonáváte?
Hlavní překážkou zůstává nedostatek finančních prostředků:
Usilujeme o spolupráci se zřizovatelem a aktivně oslovujeme sponzory, včetně rodičů našich žáků.
Jakým způsobem zařazujete pohybové aktivity do výuky i mimo ni?
Při hospitacích se ředitel školy zaměřil mimo jiné také na pohybové aktivity během vyučování. V každé hospitované hodině měli žáci možnost pohybu – při skupinové práci, při plnění úkolů na koberci nebo během krátkých pohybových chvilek. Ani v jednom případě žáci neseděli celých 45 minut pasivně v lavicích.
Mimo vyučování nabízíme žákům bezplatně širokou škálu sportovních kroužků, které vedou naši učitelé (např. florbal, míčové hry, basketbal). Škola dále spolupracuje se sportovními oddíly ve městě a okolí (např. parkour, basketbal) a každoročně spolupořádá letní tábor se zaměřením na atletiku.
Jak dlouho zavedení trvalo a jaká byla spolupráce pedagogického sboru?
Zavádění pohybových aktivit do výuky probíhá průběžně. Pedagogové na 1. stupni reagují většinou pružněji a rychleji; na 2. stupni je práce zdlouhavější, aktivnější bývají učitelé tělesné výchovy či sportovci.
Jak žáci vnímají implementaci metodiky Aktivní škola ve Vaší škole?
Projekt Aktivní škola probíhá nenápadně – žáci často ani netuší, že jednotlivé činnosti jsou jeho součástí. Aktivity zaměřené na rozvoj pohybu přijímají velmi pozitivně. Například do projektu Olympijský víceboj se z celkových 420 žáků nezapojilo pouze asi 10.
Pozorujete u žáků změnu v aktivitě a zapojení během výuky?
Změna aktivity žáků je patrná zejména v okamžiku zahájení pohybové aktivity – především, když má soutěžní charakter („kdo rychleji, kdo více“). Zájem o pohybové činnosti je výraznější u žáků 1. stupně. Na 2. stupni je potřeba větší motivace a podpory ze strany pedagogů. Výjimku tvoří lyžařský kurz, o který mají starší žáci mimořádný zájem – poptávka je téměř dvojnásobná. Tento zájem je výsledkem systematické práce na 1. stupni, kde už žáci 1. a 2. tříd absolvují lyžařský výcvik v Němčičkách a od 3. třídy týdenní kurz v Krkonoších.
Realizujete aktivní přestávky i mimo budovu školy, například na hřišti?
Přestávku po druhé vyučovací hodině (tzv. pohybovou přestávku) trávíme venku, pokud to počasí dovolí. Žáci mají k dispozici velké i malé hřiště (1. a 2. stupeň se po měsíci střídají), herní prvky, posilovací stroje i míče.
Pokud počasí neumožňuje pobyt venku, zůstávají žáci v budově. Zejména na 1. stupni mohou využívat polepy na chodbách pro různé pohybové hry – např. skok daleký či piškvorky. Tělocvična se při těchto přestávkách nevyužívá z kapacitních důvodů (rozměry tělocvičny jsou 9,5 × 20 m).
Jak často využíváte okolí školy k venkovní výuce?
Ve spolupráci se zřizovatelem jsme otevřeli venkovní učebnu Archimedes. Má vlastní rozvrh, je plně využívána a díky zateplení a možnosti vytápění klimatizací ji lze využívat celoročně. V letních měsících ji lze zcela otevřít.
K výuce dále využíváme altánek na školní zahradě a okolní přírodu – škola se nachází v blízkosti CHKO Svatý Kopeček, což nabízí ideální podmínky pro výuku přírodopisu, vlastivědy či tělesné výchovy.
V rámci pracovních činností spolupracujeme také s CHKO Pálava – například pomáháme se zaléváním vysazených stromů na Svatém Kopečku.
Jaké výhody a omezení v tomto směru vnímáte s ohledem na okolní prostředí a otázku bezpečnosti?
Výhody těchto forem výuky jsou nesporné – pohyb, čerstvý vzduch a učení v přírodním prostředí. Omezením bývá pouze čas a u některých pedagogů zdravotní stav pohybového aparátu.
Je školní hřiště přístupné veřejnosti mimo dobu výuky? Máte stanovena pravidla pro jeho využívání? Jaké výhody a případná rizika vnímáte v souvislosti s otevřeným školním hřištěm?
Obě školní hřiště jsou po dohodě se zřizovatelem přístupná veřejnosti. Mají schválený provozní řád a zřizovatel zajišťuje správce hřišť.
Nezletilí mohou hřiště využívat bezplatně. Organizace zájmové činnosti, u nichž se vybírá poplatek, hradí 150 Kč za hodinu užívání hřiště; stejná sazba platí i pro dospělé uživatele.
Rizika spočívají zejména v možnosti poškození vybavení, nedodržování provozního řádu či v případných úrazech. Hřiště na Valtické ulici jsme byli nuceni přestat zamykat, protože ani uzamčená brána neodradila některé návštěvníky od vstupu – plot byl opakovaně rozplétán nebo poškozován.
Od 1. ledna 2026 vstupují v platnost nová pravidla financování školního stravování, která přináší zásadní změny pro školy, školská zařízení i jejich zřizovatele. Nově budou zařízení školního stravování zřizovaná krajem, obcí nebo svazkem obcí financována přímo z rozpočtu svého zřizovatele, nikoliv podle krajských normativů. Změny se dotýkají také soukromých a církevních škol, pro které jsou stanoveny nové principy dotací a smluvních vztahů.
Zveme Vás na 8. odborný panel projektu IPs Datová politika na téma „Výsledky českých žáků v šetření PISA 2022 a možnosti rozvoje jejich potenciálu“. Akce se uskuteční 20. 11. 2025 od 10:00 do 16:30 hybridní formou: současně v prostorách MŠMT a online přes MS Teams.
Více o obsahu odborného panelu se dozvíte v níže přiložené pozvánce s programem. V případě Vašeho zájmu o účast se prosíme registrujte do 13. 11. 2025.
Realizace výše zmíněného odborného panelu je financovaná z projektu z projektu „Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR“ (IPs Datová politika), reg. č. CZ.02.02.XX/00/22_005/0002901.“
Videozáznam INFOSERVISU je k dispozici od 3. listopadu 2025 od 16 hodin. Seznámíme Vás s dalšími důležitými informacemi ve školním roce 2025/2026, které souvisí s legislativními novinkami a změnami ve školství. Níže naleznete videozáznam z daného INFOSERVISU.
Od ledna 2026 se podpůrné pozice stávají stabilní součástí pedagogických týmů základních škol. Školní psychology, speciální pedagogy a případně i sociální pedagogy bude možné ve školách se 180 a více žáky hradit přímo ze státního rozpočtu. Tyto změny přinášejí větší předvídatelnost, stabilitu a dostupnost podpůrných služeb, které pomáhají dětem zvládat školní i osobní výzvy, posilují duševní zdraví a přispívají k bezpečnému a přátelskému prostředí ve škole.
Metodika detailně popisuje právní rámec, kvalifikační požadavky, pracovní zařazení a možnosti financování podpůrných pozic psychologa, speciálního pedagoga i sociálního pedagoga. Uvádí konkrétní rozsah přímé pedagogické činnosti, platové zařazení, pravidla pro vykazování a podmínky poskytování poradenských služeb ve školách. Zvláštní pozornost je věnována rozdílům mezi školami podle počtu žáků, financování ze státního rozpočtu prostřednictvím tzv. PHPmax, a také přechodným ustanovením pro období do roku 2029. Metodika rovněž zahrnuje standardní činnosti jednotlivých odborníků a možnosti jejich metodické podpory.
Odkaz na metodický materiál - Podpůrné pozice na základních školách
Odkaz na - Infoservis speciál: Podpůrné pozice
Zveme Vás na konferenci Škola rovných šancí. Co se osvědčilo ve světě: inspirace pro zavádění indexového financování v Česku. Vystoupí zde přednášející z Estonska, Irska, Švédska a Anglie, kde podpora žáků se sociálním znevýhodněním má až dvacetiletou tradici. Konferenci pořádá Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy spolu s Domem zahraniční spolupráce a Národním pedagogickým institutem.
Součástí akce budou i praktické workshopy zaměřené na české prostředí – přenos zahraničních zkušeností i sdílení poznatků z projektu PROP – Podpora rovných příležitostí.
Kdy: 6. listopadu 2025
Kde: Národní technická knihovna, Praha
9:00–9:30 Registrace
9:30–10:00 Úvodní slovo Mikuláš Bek, ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR
Jan Vöröš Mušuta, ředitel odboru rovného přístupu ke vzdělávání MŠMT
Tomáš Machalík, ředitel odboru Podpora žáků, poradenství a společné vzdělávání, projektový
manažer projektu Podpora rovných příležitostí NPI
10:00–10:30 Maarja Keskpaik (Estonsko): Spravedlnost díky promyšlenému designu: Co nás může estonský
vysoce výkonný systém naučit o inkluzi
10:30–11:00 Martin Rogberg (Švédsko): Rovnost prostřednictvím systematického rozvoje škol: Postřehy z národní švédské iniciativy
11:00–11:30 Coffeebreak
11:30–12:00 Maeve Price & Grainne Cullen (Irsko): Cesta programu DEIS: Dvě dekády vývoje vzdělávací politiky v boji proti vzdělávacím nerovnostem
12:00–12:30 Paul Fountain (Anglie): Každý den se počítá aneb úspěch žáků se sociálním znevýhodněním začíná lepší docházkou
12:30–14:00 Oběd
14:00–16:00 Panelová diskuze & workshopy
16:00–16:15 Závěrečné slovo; Shrnutí hlavních myšlenek a bodů z odpolední části konference
16:15–17:00 Networking, konec
Zveme Vás na Výroční konferenci Strategie vzdělávací politiky ČR 2030+, která se uskuteční v pondělí 24. listopadu 2025 hybridní formou v prostorách NPI ČR na Senovážném náměstí 25 v Praze a online přes youtube MŠMT. Od 9:00 do 16:00 nabídne jedinečnou příležitost ohlédnout se za 25 lety českého školství v 21. století, diskutovat o jeho proměnách a společně hledat cesty, jak naplnit vizi moderního vzdělávání do roku 2030.
Program konference zahrnuje tři tématické bloky. Dopolední část se zaměří na reflexi vývoje od Bílé knihy po Strategii 2030+, doplněnou datovými vstupy, odbornými prezentacemi a diskuzí s ministry a ministryněmi školství. Druhý blok představí rozvojové plány a reformy MŠMT, NPI, ČŠI a dalších organizací, které formují budoucnost vzdělávání a otevře prostor pro debatu o klíčových úkolech příštích let. Odpolední část přinese inspiraci k dalším krokům při zavádění kompetenčního systému a nabídne příklady dobré praxe i otevřenou diskusi o tom, co školy, učitelé a žáci potřebují.
Mezi řečníky a diskutujícími budou zástupci MŠMT, ČŠI, NPI, odborníci z praxe, akademici i panel mládeže. Konference je určena všem, kteří chtějí aktivně přispět k rozvoji kvalitního a dostupného vzdělávání – od tvůrců politik přes odborné instituce až po pedagogy.
Přijďte sdílet zkušenosti, diskutovat o budoucnosti a inspirovat se k dalším krokům. V případě Vašeho zájmu o účast se prosíme registrujte zde do 20. 11. 2025.
Dovolujeme si Vás pozvat ke sledování odborného panelu „Odkladová novela a její dopady do praxe škol“, který se uskuteční 19. listopadu 2025 od 13.00 a budeme ho vysílat on-line.
Panel přinese aktuální informace o tzv. odkladové novele a jejím dopadu na každodenní praxi mateřských a základních škol. Zaměříme se na nové pojetí zápisů, hodnocení i podporu plynulého přechodu dětí mezi MŠ a ZŠ. Cílem je nabídnout srozumitelný výklad změn a inspiraci pro jejich zavádění do praxe.
Mezi řečníky vystoupí zástupci MŠMT, kteří se na přípravě novely podíleli, dále odborníci z České školní inspekce, NPI, akademické sféry a školské praxe.
13:00–13:10 Zahájení panelu
13:15–14:15 Blok I – Úvod a systémová opatření
Kontext a cíle odkladové novely, legislativní změny, role ŠPZ a systémová podpora přechodu mezi MŠ a ZŠ.
Jaromír Beran (MŠMT)
Ivana Blažková (MŠMT)
Věra Váňová Krejčová (Step by Step ČR)
14:15–14:25 Přestávka
14:25–15:25 Blok II – Zápisy do základních škol
Nová podoba zápisů, změna termínů, komunikace s rodiči, adaptační období a příklady dobré praxe.
Michal Černý (MŠMT)
Jan Vörös Mušuta (MŠMT)
Hana Splavcová, Hana Havlínová (NPI)
15:25–15:45 Coffee break a neformální diskuse
15:45–16:45 Blok III – Hodnocení a známkování
Nové přístupy k hodnocení v 1. a 2. ročníku, podpora adaptace dětí, formativní hodnocení a individualizace vzdělávání.
Michal Černý (MŠMT)
Irena Borkovcová (ČŠI)
16:45–17:00 Závěr panelu a shrnutí hlavních doporučení pro praxi
Přímý přenos bude dostupný na YouTube 19. listopadu od 13.00 na tomto odkazu a následně bude záznam zveřejněný na edu.gov.cz.
Videozáznam INFOSERVISU SPECIÁL, který jsme věnovali institucionalizaci podpůrných pedagogických pozic, je k dispozici od 30. října 2025 od 16 hodin. O legislativních změnách jsme hovořili s Ivanou Blažkovou, vedoucí Oddělení speciálního vzdělávání, školských poradenských zařízení a primární prevence MŠMT.
Metodický materiál - Podpůrné pozice na základních školách
Videozáznam INFOSERVISU SPECIÁL, který jsme věnovali změnám ve vyhlášce o školním stravování, je k dispozici od 24. října 2025 od 16 hodin. Naším hostem ve studiu byla Alexandra Košťálová ze Státního zdravotního ústavu, koordinátorka projektu Zdravá jídelna.
V květnu 2025 bylo v rámci projektu Aktivní škola v JMK oceněno dvacet základních škol, které obdržely zlaté a stříbrné certifikáty a s nimi i titul Aktivní škola. Projekt si klade za cíl zlepšit podmínky pro přirozený pohyb žáků během školního dne a zároveň prostřednictvím odborného vzdělávání v oblasti zdravého životního stylu podporovat zdraví a aktivní způsob života nejen u žáků, ale také u učitelů a rodičů. Vznik a realizaci projektu umožnilo memorandum o spolupráci podepsané v červenci 2024 mezi Jihomoravským krajem, Fakultou sportovních studií Masarykovy univerzity, Lékařskou fakultou Masarykovy univerzity, Fakultní nemocnicí Brno, Masarykovým onkologickým ústavem a Českou školní inspekcí.
Základní škola Brno, Tuháčkova 25 se v květnu 2025 zařadila mezi školy, které získaly zlatý certifikát Aktivní školy. Toto ocenění je výsledkem dlouhodobé, cílené práce zaměřené na rozvoj pohybových aktivit a podporu zdravého životního stylu žáků v průběhu celého školního dne.
V rámci sdílení příkladů dobré praxe byl s ředitelem školy veden rozhovor zaměřený na konkrétní přístupy a aktivity, které škola uplatňuje jak ve výuce, tak v mimoškolních činnostech. Tyto aktivity plně odrážejí hodnoty a cíle projektu Aktivní škola – podporovat zdraví, pohyb a aktivní životní přístup u všech členů školní komunity.
Jaký je aktuální stav realizace metodického doporučení Aktivní škola na Vaší škole?
Uplynulý školní rok nám posloužil především k orientaci v projektu Aktivní škola a k hlubší reflexi naší výchozí situace. Během tohoto období jsme vyhodnocovali silné i slabé stránky školy a postupně realizovali kroky vedoucí k posílení těch oblastí, které mají potenciál dalšího rozvoje. Současně jsme se zaměřili na aktivity podporující pozitivní klima školy a zlepšení spolupráce mezi žáky i učiteli. V současné době vyhodnocujeme dopady a přínosy zavedených opatření a společně s pedagogickým sborem a žákovským parlamentem hledáme další cesty k rozšíření aktivit v souladu s našimi vzdělávacími cíli a školním řádem. Projekt vnímáme jako výzvu i příležitost. Přestože se mnohdy pohybujeme cestou pokus–omyl, jsme přesvědčeni, že tato cesta má smysl a přináší škole dlouhodobý užitek.
Jaké překážky při realizaci zaznamenáváte a jak je překonáváte?
Základem našich kroků je otevřená komunikace, ať už s pedagogickým sborem, žáky nebo rodiči. Společně diskutujeme o možnostech, které škola nabízí, a zároveň posilujeme zodpovědnost žáků za vlastní chování i zapojení. Největší překážkou je pro nás architektonické uspořádání školy, které omezuje prostorové možnosti pro realizaci pohybových aktivit zejména v podzimních a zimních měsících. Další výzvou je rozvíjení zodpovědnosti žáků při dodržování pravidel, která škola nastavuje, a je ochotna upravovat podle míry jejich respektování. Usilujeme rovněž o nalezení rovnováhy mezi aktivním trávením přestávek a připraveností žáků na výuku. Klíčem k překonávání těchto překážek je vzájemný respekt, osvěta a trpělivé zvykání si na nové formy fungování.
Jakým způsobem zařazujete pohybové aktivity do výuky i mimo ni?
Pro nový školní rok jsme ve spolupráci s vyučujícími tělesné výchovy upravili systém hodnocení tohoto předmětu. Nově klademe důraz především na prožitkovou stránku a osobní pokrok žáků namísto výkonnostních parametrů. Cílem je posílit motivaci žáků k účasti a radost z pohybu, nikoli soutěžní porovnávání. Během přestávek mají žáci možnost využívat školní hřiště a atletickou dráhu, v budově pak klidové zóny se stolními fotbálky a stolním tenisem. Aktivní trávení přestávek doplňují pravidelné školní turnaje v basketbalu, florbalu, přehazované, vybíjené aj. K tradičním aktivitám patří školy v přírodě, sportovní dny, branný den, lyžařské výjezdy (nově samostatně pro 1. a 2. stupeň), turistické výlety či dopravní hřiště. Školní družina rovněž organizuje vlastní „olympiádu“ a další pohybové soutěže.
Jak dlouho zavedení trvalo a jaká byla spolupráce pedagogického sboru?
Proces implementace stále probíhá a vnímáme ho jako dlouhodobý. Nepovažujeme se za školu, která má již vše vyřešeno – spíše průběžně vyhodnocujeme, co se daří a co potřebuje další podporu. Pedagogický sbor je v tomto směru aktivní, přichází s vlastními nápady a podílí se na návrzích aktivit i jejich realizaci. Společný soulad je pro nás klíčový, bez zapojení všech by se myšlenka aktivní školy nepodařila uvést do života a udržet. Přestože ne vše probíhá bez komplikací, snažíme se o racionální přístup, který zohledňuje jak přínosy, tak i limity jednotlivých kroků.
Jak žáci vnímají implementaci metodiky Aktivní škola ve Vaší škole?
Žáci přijímají projekt pozitivně a s nadšením. Oceňují možnost aktivně se zapojit do dění ve škole a spolurozhodovat o jejím směřování. Zároveň se však učí chápat, že s větší mírou svobody přichází i větší odpovědnost. Právě to považujeme za důležitý vzdělávací moment, žáci si uvědomují, že jejich chování má přímý dopad na chod školy a vztahy uvnitř komunity. V tomto duchu vedeme pravidelný dialog prostřednictvím žákovského parlamentu, který se setkává s vedením školy a podílí se na formulování konkrétních návrhů.
Pozorujete u žáků změnu v aktivitě a zapojení během výuky?
Toto je dotaz spíše na kolegy vyučující tělesnou výchovu. S ohledem na výše popsané změny v přístupu k hodnocení budou konkrétní dopady teprve předmětem společné schůzky a systematického vyhodnocení. Po jednom měsíci je z mého pohledu brzy cokoli hodnotit. Nicméně věřím, že ano, změny byly navrženy právě za účelem posílení motivace žáků k aktivnímu zapojení do hodin TV. Zároveň tato opatření přispívají k tomu, že vyučující vnímají smysl provedených úprav a cítí z nich větší naplnění z práce. Definitivní závěry učiníme po společném vyhodnocení.
Realizujete aktivní přestávky i mimo budovu školy, například na hřišti?
Ano, především v jarním a raně podzimním období žáci během velkých přestávek využívají venkovní areál školy. Organizace aktivních přestávek v průběhu malých přestávek by však byla z hlediska bezpečnosti a dohledu obtížně realizovatelná, proto tuto variantu aktuálně nezvažujeme.
Jak často využíváte okolí školy k venkovní výuce?
Škola se nachází v hustě zastavěné sídlištní oblasti, ze dvou stran obklopené čtyřproudou komunikací, což omezuje možnosti využití bezprostředního okolí. I přesto pravidelně využíváme školní hřiště a přilehlý park, který je oblíbený zejména u žáků 1. stupně. Pokud je příznivé počasí, výuka jakéhokoliv předmětu probíhá v zahradním výukovém altánu ve školní zahradě.
Jaké výhody a omezení v tomto směru vnímáte s ohledem na okolní prostředí a otázku bezpečnosti?
Výhodou je velmi dobrá dopravní dostupnost, která umožňuje snadné přesuny do jiných lokalit či centra města. Naopak za omezení považujeme nutnost překonávat frekventovanou komunikaci v těsné blízkosti školy. Přesto se nám daří s prostředím vhodně pracovat a hledat řešení, která kombinují bezpečnost s atraktivností výuky. Ve spolupráci s odborem dopravy Magistrátu města Brna jsme se zapojili do projektu Schoolhoods, který se zaměřuje na školní mobilitu a veřejný prostor v okolí škol. Zde usilujeme o vytvoření tzv. Školní ulice, podporujeme zájem dětí o udržitelnou dopravu do školy, ve škole mají žáci k dispozici stojany na uložení dětských koloběžek, na kterých se do školy dopravují.
Je školní hřiště přístupné veřejnosti mimo dobu výuky? Máte stanovena pravidla pro jeho využívání? Jaké výhody a případná rizika vnímáte v souvislosti s otevřeným školním hřištěm?
V současné době není školní hřiště veřejnosti přístupné. Toto rozhodnutí vychází z dřívějších stížností obyvatel blízké zástavby na nadměrný hluk. Atletická dráha je pronajímána pouze místnímu atletickému klubu Moravská Slavia. Do budoucna bychom rádi přistoupili k revitalizaci venkovního areálu a po zajištění potřebných personálních kapacit zvažujeme jednání s městskou částí o možnosti částečného zpřístupnění veřejnosti či regulovaného pronájmu.
VIP Slučování je „velmi intenzivní podpora“ pro zřizovatele a školy ve všech fázích slučování – od prvních debat a rozhodování až po stabilizaci sloučeného ředitelství. Program realizovaný Středním článkem podpory MŠMT reaguje na aktuální změny i dlouhodobý cíl profesionalizovat řízení menších škol; do pilotního běhu se zapojilo více než 20 zřizovatelů. Podpora je poskytována bezplatně.
Impulsem pro vznik programu je legislativní změna, která od 1. 1. 2026 stanoví pro obce se dvěma a více školami povinnost integrovat je pod jedno ředitelství, pokud daná právnická osoba alespoň jednou za poslední tři roky nedosáhla hranice 180 dětí/žáků. Přechodné období potrvá do 31. 12. 2028. U obcí s jedinou školou a v zákonem vymezených výjimkách (např. školy vzdělávající žáky podle § 16 odst. 9 či školy národnostních menšin) se povinnost neuplatní. Cílem této změny není rušení pracovišť ani omezování místní dostupnosti; jde o administrativní sloučení ředitelství a posílení kvality řízení – méně zátěže pro ředitele, lepší zastupitelnost, sdílení odborných kapacit a stabilnější úroveň poskytovaného vzdělávání napříč obcí.
Program převádí uvedený rámec do praxe: nabízí přímou práci metodika Středního článku podpory v území, průběžné konzultace odborníků MŠMT a přístup k ověřeným postupům tak, aby jednotlivé kroky – od komunikační strategie a administrativních náležitostí až po pedagogické aspekty a práci s týmy – probíhaly koordinovaně a bez zbytečných rizik. Zřizovatelé, kteří vstoupili do pilotního běhu, zdůrazňují především přehledný harmonogram, dostupnost odborných konzultací a možnost udržet pozornost na hlavním cíli: zvýšit kvalitu řízení a uvolnit čas pro pedagogickou práci.
Ředitelka odboru podpory škol a zřizovatelů MŠMT
Stálý zástupce vrchního ředitele sekce vzdělávání a mládeže MŠMT
Program vznikl v rámci činnosti Středního článku podpory a navazuje na dlouhodobou snahu ministerstva podporovat školy i jejich zřizovatele při řízení, správě a rozvoji vzdělávání. Další informace, metodické materiály a příklady dobré praxe z pilotních škol zapojených do programu budeme na edu.gov.cz průběžně doplňovat.
Přinášíme Vám čtvrté číslo newsletteru projektu Datově analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR (webová stránka projektu). V newsletteru najdete výběr z aktuálních analýz, doporučení z odborných panelů a informace o realizovaných a plánovaných výzkumech.
Chcete odebírat newsletter a pozvánky na akce IPs DATA?
Přihlaste se přes formulář
Financováno z projektu „Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR“ (IPs Datová politika), reg. č. CZ.02.02.XX/00/22_005/0002901.“
Praha, 18. října 2025 - Webový portál Rok v ředitelně, který pomáhá ředitelům a zřizovatelům v každodenním řízení škol, dosáhl během několika týdnů od svého spuštění počtu 1000 registrovaných uživatelů. Tento nástroj Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy poskytuje školám komplexní přehled úkolů, povinností a termínů během celého školního roku.
Ředitelka odboru podpory škol a zřizovatelů MŠMT
Vedoucí Oddělení regionální podpory pro Plzeňský kraj (MŠMT)
Vývoj portálu zajišťuje tým Středního článku podpory MŠMT, jehož metodici mají zkušenosti z vedení škol. Nástroj vznikl ve spolupráci s řediteli z regionů a odbornými útvary ministerstva a bude se průběžně rozvíjet podle zpětné vazby uživatelů.
Portál Rok v ředitelně je pro všechny uživatele zcela zdarma a je dostupný na adrese:
https://rvr.edu.gov.cz
Další informace o projektu jsou k dispozici také na portálu:
https://edu.gov.cz/rokvreditelne
Praha, 17. října 2025 - Segregace romských žáků je jedním z významných problémů ve vzdělávání napříč mnoha státy Evropy. Mezinárodní instituce jasně poukazují také na to, že problém segregace romských žáků a žákyní je problémem i v České republice. V roce 2007 byla Česká republika odsouzena Evropským soudem pro lidská práva za diskriminační zařazování romských žáků do zvláštních škol a dodnes podává Radě Evropy zprávy o přijatých opatřeních k nápravě.
Předložená Situační zpráva_Segregace romských žáků v základním vzdělávání v ČR.pdf mapuje stav a příčiny segregace v 76 základních školách s největším počtem romských žáků a žákyní. Sledované školy se nacházejí ve 46 městech a obcích napříč celou Českou republikou.
Pro potřeby zprávy byly sledovány jak základní školy, ve kterých romští žáci tvoří padesát a více procent z celkové žákovské populace školy, tak i školy, ve kterých jsou romští žáci zastoupeni v největších absolutních počtech. Součástí sledovaného vzorku škol byly jak školy hlavního vzdělávacího proudu, tak i školy zřizované podle § 16 odstavce 9 školského zákona pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Mapování bylo realizováno v průběhu školního roku 2024/2025.
Na základě popisu stavu a příčin segregace situační zpráva doporučuje také možnosti budoucího řešení segregace romských žáků v ČR.
V případě zájmu o bližší informace ohledně situační zprávy nebo stavu desegregace v České republice kontaktujte autora zprávy, doc. PhDr. Zbyňka Němce, Ph.D.: zbynek.nemec@npi.cz nebo Lucii Korbel Macků, vedoucí týmu pro podporu zřizovatelů: lucie.macku@npi.cz.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) vyhlásilo dne 26. září 2025 Výzvu UNIS 2026 na podporu sportujících studentů pro veřejné vysoké školy. Prostřednictvím Výzvy mohou veřejné vysoké školy získat podporu pro sportující studenty ke sladění studia se sportovní přípravou.
Termín pro podávání žádostí je stanoven na 31. října 2025. Vzhledem k povaze žadatelů je preferováno podávání žádostí prostřednictvím datové schránky. Pro splnění lhůty musí být žádost v tento den již doručena na MŠMT, více v článku výzvy č. 10. Způsob podávání žádostí.
Žádosti pro rok 2026 se vkládají prostřednictvím elektronického informačního systému ISPROM na adrese https://isprom.msmt.gov.cz. ISPROM byl otevřen dne 6. října 2025.
Tato Výzva byla připravena na základě společného projektu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a VICTORIA Vysokoškolského sportovního centra a navazuje na výzvy vyhlášené v letech 2020 až 2025. Projekt si klade za cíl vytvořit prostřednictvím veřejných vysokých škol kvalitní prostředí pro studium sportovně nadaných studentů, reprezentantů.
Cílem Výzvy je vytvořit na veřejných vysokých školách takové podmínky, aby úspěšní a nadějní sportovci s mimořádnou sportovní výkonností mohli studovat a skloubit jak náročné studijní požadavky, tak sportovní přípravu a účast na soutěžích - Aktivita A, a zavedení zdravého životního stylu do života vysoké školy (Program Healthy Campus) – Aktivita B.
Oprávněným žadatelem je veřejná vysoká škola dle přílohy č. 1 zákona o vysokých školách.
Celková alokace Výzvy je 15 300 000 Kč, z toho na Aktivitu A - 9 450 000 Kč a na Aktivitu B - 5 850 000 Kč.
Alokace je určena na období od 1. ledna 2026 do 31. prosince 2026.
Zdroj: MSMT.GOV.CZ 2025: Výzva UNIS 2026
Praha, 14. října 2025 - Jak umožnit žákyním a žákům smysluplně a bezpečně trávit volný čas a dát jim prostor pro seberealizaci? Jednou z možností je volnočasový „otevřený“ klub – prostor přímo ve škole, který je přístupný všem žákům bez ohledu na věk či školní úspěšnost. Ti zde mohou dobrovolně a bez tlaku dělat to, co právě potřebují: odpočívat, pokecat si, realizovat vlastní nápady nebo se zapojovat do společných aktivit. Takový klub není jen místem pro trávení volného času, ale i pro objevování nových možností, vztahů a dovedností.
Nově zpracovaná metodika, která vznikla v rámci projektu Podpora rovných příležitostí při NPI, nabízí školám praktický návod, jak takový klub krok za krokem připravit a zapojit do života školy.
Metodika je dostupná ke stažení zde: zapojmevsechny.cz
Praha, 14. října 2025 - Sociální role školy je už dlouho diskutovaným pojmem, který nabývá v posledních letech na významu, a to nejen se zvyšujícím se počtem dětí, jejichž rodiny žijí v chudobě a sociálním vyloučení. Na půdě NPI proto vznikl v rámci projektu Podpora rovných příležitostí koncepční dokument, jehož cílem je definovat sociální roli školy a nastínit, ve kterých důležitých oblastech podpory dětí a žáků/žákyní by se měla sociální role školy projevit.
Dokument je dostupný ke stažení zde: zapojmevsechny.cz
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy připravilo metodické infografiky pro pracovníky správních úřadů a dalších organizací k podpoře při zpracování statistických výkazů řady P. Tyto podpůrné infografiky shrnují potřebné informace a odkazy související se zpracováním těchto výkazů. Zaměřují se na problematiku předávání a zpracování výkonových výkazů v roce 2025 s důrazem na oblasti, v nichž se často chybuje nebo potřebují podrobnější vysvětlení. Infografiky naleznete níže v tabulce s termíny jejich předávání (stačí kliknout na kód výkazu v prvním sloupci). Případně si je všechny můžete stáhnout v ZIP souboru.
| Infografika k výkazu | Název výkazu | Podle stavu k | Předává organizace vždy nejpozději do |
|---|---|---|---|
| P 1-04 | o zaměstnancích a mzdových prostředcích v regionálním školství za 1. - __ čtvrtletí 2025 | 31.3.2025, 30.6.2025, 30.9.2025, 31.12.2025 | 15.4.2025, 15.7.2025, 15.10.2025, 15.1.2026 |
| P 1c-01 | o evidenčním počtu zaměstnanců v regionálním školství | 30.9.2025 | 15.10.2025 |
| P 1d-01 | o změnách v počtu hodin přímé pedagogické činnosti pedagogických pracovníků ve škole a školní družině | podle předpokládaného stavu k 30.9.2025 | 10.6.2025 |
| P 1a-04 | o zaměstnancích a mzdových prostředcích za správní úřady a za ostatní přímo řízené organizace za 1. – __. čtvrtletí 2025 | 31.3.2025, 30.6.2025, 31.10.2025, 31.12.2025 | 30.4.2025, 30.7.2025, 30.10.2025, 30.1.2026 |
| P 1b-04 | o zaměstnancích a mzdových prostředcích za vysoké školy za 1. - __ . čtvrtletí 2025 | 31.3.2025, 30.6.2025, 31.10.2025, 31.12.2025 | 30.4.2025, 30.7.2025, 30.10.2025, 30.1.2026 |
Zdroj: MŠMT 2025. Sběry statistických dat / Regionální školství. Web: Výkazy PAM, MŠMT ČR, Kontakty na termíny a kontakty na zpracovatele výkazů řady P v roce 2025; MŠMT - Informace ke sběru dat vysokého školství a OPŘO
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy připravilo metodické infografiky pro pracovníky správních úřadů, škol a školských zařízení k podpoře při zpracování statistických výkazů řady S, Z, R. Tyto podpůrné infografiky shrnují potřebné informace a odkazy související se zpracováním těchto výkazů. Zaměřují se na problematiku předávání a zpracování výkonových výkazů v roce 2025 s důrazem na oblasti, v nichž se často chybuje nebo potřebují podrobnější vysvětlení. Infografiky naleznete níže v tabulce s termíny jejich předávání (stačí kliknout na kód výkazu v prvním sloupci). Případně si je všechny můžete stáhnout v ZIP souboru.
| Infografika k výkazu | Název výkazu | Podle stavu k | Škola/zařízení | Správní úřad |
|---|---|---|---|---|
| S 53-01 | o zahájení povinné školní docházky v základní škole | 31.5.2025 | 10.6.2025 | 18.6.2025 |
| S 51-01 | o zápisu k předškolnímu vzdělávání v mateřské škole | 31.5.2025 | 10.6.2025 | 18.6.2025 |
| Z 2-01 | o školní družině - školním klubu | 31.10.2025 | 11.11.2025 | 21.11.2025 |
| S 4-01 | o mateřské-základní škole při zdravotnickém zařízení | 30.9.2025 | 10.10.2025 | 21.10.2025 |
| R 13-01 | o ředitelství škol | 30.9.2025 | 10.10.2025 | 21.10.2025 |
| Z 14-01 | o zařízení pro výkon ústavní-ochranné výchovy | 31.10.2025 | 11.11.2025 | 21.11.2025 |
| Z 15-01 | o činnosti střediska volného času | 31.10.2025 | 11.11.2025 | 21.11.2025 |
| Z 17-01 | o činnosti zařízení školního stravování | 31.10.2025 | 11.11.2025 | 21.11.2025 |
| S 18-01 | o jazykové škole | 30.9.2025 | 10.10.2025 | 21.10.2025 |
| Z 19-01 | o školském ubytovacím zařízení | 31.10.2025 | 11.11.2025 | 21.11.2025 |
| Z 23-01 | o pedagogicko-psychologické poradně | 30.9.2025 | 10.10.2025 | 21.10.2025 |
| S 24-01 | o základní umělecké škole | 30.9.2025 | 10.10.2025 | 21.10.2025 |
| Z 27-01 | o středisku praktického vyučování | 30.9.2025 | 10.10.2025 | 21.10.2025 |
| Z 33-01 | o speciálně pedagogickém centru | 30.9.2025 | 10.10.2025 | 21.10.2025 |
| Z 34-01 | o středisku výchovné péče | 30.9.2025 | 10.10.2025 | 21.10.2025 |
Zdroj: MŠMT 2025. Sběry statistických dat / Regionální školství. Web: https://msmt.gov.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/statistika-skolstvi/sber-vykonovych-dat-informace-a-kontakty-pro-respondenty; Prezentace ke sběru a zpracování dat předávaných ze školních matrik, MŠMT ČR a Termíny odevzdávání výkonových výkazů v roce 2025, MŠMT ČR
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) vyhlásilo dne 24. září 2025 Výzvu na podporu sportovních soutěží v roce 2026. Tato Výzva je vyhlášena v souladu s naplňováním přijaté Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+, Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR 2023-2027 a Plánu podpory pohybu dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních a státní politiky školního a vysokoškolského sportu pro období 2024-2028 (dále jen „Mládež v pohybu a ve zdraví“).
Žádosti pro rok 2026 se vkládají prostřednictvím elektronického informačního systému ISPROM na adrese https://isprom.msmt.cz. ISPROM byl otevřen dne 29. září 2025. Termín pro podání žádosti je 31. října 2025. Upozorňujeme, že pro splnění lhůty musí být žádost v tento den již doručena na MŠMT - více v článku Výzvy č. 10. Způsob podávání žádostí.
Tato Výzva je vyhlašována v souladu s Plánem podpory pohybu dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních a státní politiky školního a vysokoškolského sportu pro období 2024-2028, přijatého usnesením vlády č. 190 ze dne 27. března 2024. V návaznosti na opatření školního sportu spolu s Výzvou zveřejňujeme i metodické doporučení zejména pro školy a školská zařízení pro rozvoj pohybové gramotnosti v oblasti školních sportovních soutěží.
Schéma Výzvy a její podmínky (podpora soutěží na I. stupni základních škol do úrovně okresních kol apod.) je v souladu se závaznými dokumenty pro podporu pohybové gramotnosti jako je strategický dokument Mládež v pohybu a ve zdraví, který byl přijat usnesením vlády č. 190 ze dne 27. března 2024 a dále Metodického doporučení Aktivní škola, které vydala Česká školní inspekce.
Cílem je rozšířit účast mezi co největší možný počet žáků tak, aby se sportovních soutěží neúčastnily pouze ty samé děti, které již sport provozují ve svém volném čase a mohou tak být i přetěžovány. Principem sportovních soutěží by měl být osobní úspěch, radost z účasti, týmové přijímání porážek a vítězství, fair play a podpora fyzického a duševního zdraví.
Současně dojde ke snížení nároků na cestování nejmenších žáků, pokud se budou soutěže podporovat pouze do úrovně okresních kol a tyto prostředky budou využitelné právě pro větší možný počet účastníků, kteří se soutěží mohou účastnit i v jiných rolích, nežli závodních (rozhodčí, organizátoři apod.).
Tyto principy jsou v souladu s výše uvedenými dokumenty, ale také s výstupy pracovní skupiny ohledně sportovních soutěží, do které patří zástupci ředitelů a učitelů základních a středních škol, krajů, svazů, vysokých škol a České školní inspekce. K Výzvě bylo vyhlášeno metodické doporučení, které by mělo stanovený cíl Výzvy doplňovat a ucelovat.
Účelem této Výzvy je podpora:
a) realizace sportovních soutěží žáků na I. stupni základních škol, do úrovně okresních kol (Modul A),
b) realizace sportovních soutěží žáků na II. stupni základních škol, do úrovně krajských kol (Modul B),
c) realizace sportovních soutěží žáků středních škol, do úrovně ústředního kola (Modul C),
d) účasti žáků středních škol na mezinárodním kole sportovní soutěže (Modul D),
e) realizace ústředního kola a kol regionálních (okresní a krajská), pokud jsou tato kola konána, sportovních soutěží žáků se zdravotním postižením (Modul E).
Žádat o dotaci na finanční zajištění soutěže mohou:
a) právnické osoby – a to: nestátní neziskové organizace (např.: spolky, ústavy, nadace, nadační fondy, obecně prospěšné společnosti),
b) kraj nebo příspěvková organizace zřízená krajem, kterou kraj zajištěním sportovních soutěží v rámci kraje pověřil.
Celková alokace Výzvy je 32 300 000 Kč:
a) Modul A: 3 800 000 Kč,
b) Modul B: 16 800 000 Kč,
c) Modul C: 9 400 000 Kč,
d) Modul D: 1 300 000 Kč,
e) Modul E: 1 000 000 Kč
Dotaci lze použít na úhradu nákladů, které prokazatelně vznikly od 1. ledna 2026 do 31. prosince 2026.
Zdroj: MSMT.GOV.CZ 2025: Výzva na podporu sportovních soutěží v roce 2026, MŠMT ČR
Videozáznam INFOSERVISU je k dispozici od 6. října 2025 od 16 hodin. Seznámíme Vás s dalšími důležitými informacemi ve školním roce 2025/2026, které souvisí s legislativními novinkami a změnami ve školství. Níže naleznete videozáznam z daného INFOSERVISU.
V květnu 2025 převzalo v rámci projektu Aktivní škola v JMK dvacet základních škol zlaté a stříbrné certifikáty, které jim udělují titul Aktivní škola. Cílem projektu je především zlepšení podmínek pro spontánní pohybové aktivity žáků v průběhu školního dne a ve spojení s odbornou edukací v oblasti zdravého životního stylu také podpora celkového zdraví a aktivního způsobu života žáků, učitelů a potažmo i rodičů. Realizaci projektu umožnil podpis memoranda o spolupráci v červenci 2024, které uzavřeli partneři: Jihomoravský kraj, Fakulta sportovních studií Masarykovy univerzity, Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Fakultní nemocnice Brno, Masarykův onkologický ústav a Česká školní inspekce.
Základní škola Mokrá-Horákov se v květnu 2025 zařadila mezi oceněné školy, které získaly zlatý certifikát v rámci projektu Aktivní škola. Ocenění je výsledkem dlouhodobého a systematického úsilí školy o podporu pohybových aktivit a zdravého životního stylu během školního dne.
V rámci sdílení příkladů dobré praxe byl s ředitelem školy uskutečněn rozhovor zaměřený na konkrétní aktivity a přístupy uplatňované jak ve výuce, tak mimo ni. Tyto činnosti jsou plně v souladu s cíli projektu Aktivní škola, jehož posláním je podpora zdravého a aktivního životního stylu žáků, pedagogů i celé školní komunity.
Jaký je aktuální stav realizace metodického doporučení Aktivní škola na Vaší škole?
Naše škola začala začleňovat principy Aktivní školy především v rámci tělesné výchovy, volnočasových aktivit a aktivních přestávek.
Máme již zavedené pravidelné pohybové bloky (tělovýchovné chvilky, aktivní přestávky), kombinujeme různé formy – TV chvilky zaměřené na dýchání, posílení či uvolnění, aktivní přestávky s využitím herních prostředků v chodbách a na venkovním hřišti.
V zájmovém vzdělávání nabízíme aktivity pohybového charakteru (sportovní kroužky, hry na hřišti, atletika, parkour apod.).
Snažíme se využívat i prostory školy a okolí – procházky, venkovní výuku, chůzi jako způsob přesunu mezi učebnami.
Výsledkem je pomalý přechod od myšlení „pohyb jen v hodině TV“ k myšlení „pohyb jako součást denního režimu školy“.
Jaké překážky při realizaci zaznamenáváte a jak je překonáváte?
Překážky
Někdy neochota některých pedagogů, kteří nejsou zvyklí integrovat pohybové prvky do výuky.
Organizační logistika – dohled, přechody mezi učebnami, bezpečnost.
Klimatické podmínky – špatné počasí omezuje venkovní aktivity.
Strategie překonávání
Sdílení metodik, vzájemné ukázky dobré praxe mezi učiteli.
Flexibilita v plánování – pokud nelze venku, použít pohybové aktivity uvnitř (chůze, přestávkové aktivity na chodbách).
Jak dlouho zavedení trvalo a jaká byla spolupráce pedagogického sboru?
Zavádění probíhalo postupně, během několika měsíců až jednoho školního roku.
Zpočátku několik učitelů projevilo větší nadšení, což pomohlo získat důvěru ostatních.
Jak žáci vnímají implementaci metodiky Aktivní škola ve Vaší škole?
Většina žáků přijímá nové pohybové prvky pozitivně – uvítají aktivní přestávky, změnu od sezení.
Někteří uvádějí, že je to osvěžující, pomáhá jim „probudit se“ během dlouhých hodin.
Pozorujete u žáků změnu v aktivitě a zapojení během výuky?
Lepší koncentrace po pohybových pauzách, menší únavu, větší pozornost v hodinách následujících po přestávkovém pohybu.
V delším horizontu se objevuje i pozitivní změna ve fyzické kondici (snadnější zvládání pohybových aktivit).
Realizujete aktivní přestávky i mimo budovu školy, například na hřišti?
Ano, když počasí dovolí, využíváme školní hřiště pro aktivní přestávky (velké přestávky).
Jak často využíváte okolí školy k venkovní výuce?
Několikrát za školní rok plánujeme výuku venku – zejména přírodopis, vlastivěda.
V některých měsících (jaro, podzim) je to častější, v zimě / špatném počasí méně.
Snažíme se vybírat blízké lokality (hřiště, školní zahrada, okolí školy), abychom nemuseli dlouho přecházet.
Jaké výhody a omezení v tomto směru vnímáte s ohledem na okolní prostředí a otázku bezpečnosti?
Výhodou je, že se naše škola nachází v obci Mokrá-Horákov, takže při využití venkovního prostředí, jako je školní hřiště a zahrada, nehrozí taková bezpečnostní rizika jako ve městě. Prostory jsou přehledné, dostupné a umožňují žákům volný pohyb pod dohledem učitelů.
Je školní hřiště přístupné veřejnosti mimo dobu výuky? Máte stanovena pravidla pro jeho využívání? Jaké výhody a případná rizika vnímáte v souvislosti s otevřeným školním hřištěm?
Školní hřiště Základní školy Mokrá-Horákov je přístupné veřejnosti mimo dobu výuky, a to v souladu s provozním řádem. Tento řád stanovuje pravidla pro bezpečné využívání hřiště, včetně doby přístupu, povolených aktivit a odpovědnosti uživatelů. Díky těmto pravidlům je zajištěno, že hřiště je využíváno bezpečně a efektivně, což přispívá k podpoře pohybových aktivit žáků i širší veřejnosti.
Videozáznam INFOSERVISU SPECIÁL o novinkách ve středním a vyšším odborném vzdělávání je k dispozici od 3. října 2025 od 16 hodin. Na otázky k tomuto tématu odpovídal Petr Bannert, ředitel odboru středního, vyššího odborného a dalšího vzdělávání.
Na této stránce naleznete analýzu Mimořádné šetření ke stavu zajištění výuky učiteli v MŠ, ZŠ, SŠ a VOŠ – Srovnání v letech 2019 a 2025. Tato analýza přináší srovnání stavu zajištění výuky učiteli v roce 2025 a v roce 2019 z několika pohledů – např. počtu učitelů, jejich věkové struktury nebo kvalifikovanosti. Více se dočtete v analytické zprávě ke stažení níže.
Jde o první ze série sekundárních analýz navazujících na hlavní Analytickou zprávu z mimořádného šetření ke stavu zajištění výuky učiteli v MŠ, ZŠ, SŠ a VOŠ vydanou 30. 6. 2025.
Oproti roku 2019 vzrostl ve školách zapojených do šetření počet učitelů o 17 % na 158,4 tis. přepočteného úvazku. Ke zvýšení počtu učitelů došlo ve všech druzích škol kromě vyšších odborných škol, nejvíce na 2. stupni základních škol (o 23 %).
Počet učitelů vzrostl více než počet dětí/žáků, průměrně se tak snížil počet dětí/žáků na jednoho učitele z 12,9 v roce 2019 na 11,9 v roce 2025. Nejvíce se to týkalo 1. stupně základních škol a mateřských škol. Z regionálního pohledu se počet dětí/žáků na jednoho učitele nejméně snížil v Praze.
Podíl mužů se mezi všemi učiteli mírně zvýšil z 19,2 % na 19,7 %, a to především vlivem nárůstu jejich podílu na 2. stupni základních škol a ve středních školách.
Průměrný věk učitelů se ve zúčastněných školách nepatrně zvýšil z 47,2 roku na 47,3 roku. Z počtů učitelů v jednotlivých věkových kategoriích je patrné, že došlo k nárůstu počtu učitelů ve věku do 30 let, a ještě více pak ve věku přibližně 46–51 let. Také se zvyšuje věk odchodu do důchodu, počet učitelů ve věku 63 let a více vzrostl o 70 %. V nadcházejících letech je potřeba počítat s tím, že z regionálního školství odejde do důchodu populačně silná vlna učitelů.
Nárůst počtu učitelů a počtu dětí a žáků doprovázel ve zúčastněných školách zároveň nárůst podílu nekvalifikovaných učitelů z 6,6 % v roce 2019 na 10,4 % v roce 2025. Nejvíce vzrostl podíl nekvalifikovaných učitelů ve vyšších odborných školách (o 8,4 p. b.), nejméně v mateřských školách (o 2,1 p. b.). Z regionálního pohledu největší nárůst podílu nekvalifikovaných učitelů vykázaly školy v Praze a Středočeském kraji. Na 2. stupni základních škol a na středních školách platí, že v krajích s významnějším růstem počtu žáků je vykázáno i významnější zvýšení podílu nekvalifikovaných učitelů (zejména právě v Praze a Středočeském kraji).
Porovnat s rokem 2019 bylo možné i personální potřebu zúčastněných škol, a to aktuální, pro následující školní rok nebo v delším výhledu do 5 let. Tato personální potřeba byla školami deklarovaná téměř neměnná. Počet týdenních hodin přímé pedagogické činnosti (PPČ), kterou školy potřebují nebo budou potřebovat pokrýt, klesl oproti roku 2019 o 1 %. Proporčně nicméně narostla personální potřeba v delším výhledu do 5 let. Při vztažení k počtu týdenních hodin PPČ stávajících učitelů je pokles personální potřeby znatelnější, v roce 2019 deklarovaly zúčastněné školy personální potřebu ku stávajícím učitelům ve výši 9,0 %, v roce 2025 pak 7,7 %.
Analýza obsahuje manažerské shrnutí a 6 kapitol:
Více se dočtete v analytické zprávě ke stažení níže.
Financováno z projektu „Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR“ (IPs Datová politika), reg. č. CZ.02.02.XX/00/22_005/0002901.“
Zdroj dat: MŠMT 2025. Odkaz: Mimořádné šetření MŠMT: Kde a jaké učitele školy potřebují?, MŠMT ČR.
Jak připravit výroční zprávu o činnosti školy přehledně a v souladu s právní úpravou? Připravili jsme sadu tří infografik, které krok za krokem ukazují povinný obsah, roli školské rady i postup předložení. Ověřte si, co má zpráva obsahovat a do kdy ji musí škola předložit.
Infografiky shrnují, jak má výroční zpráva vypadat a jaké části v ní nesmí chybět. Dozvíte se, jak správně uvést základní údaje o škole, přehled oborů vzdělání nebo rámcové personální zajištění. Jedna z infografik se zaměřuje také na roli školské rady a další na časovou osu, která ukazuje všechny návazné kroky během školního roku.
Kromě infografik je k dispozici také metodický materiál vydaný Středním článkem podpory MŠMT, který poskytuje podrobný výklad právních požadavků, doporučenou strukturu a praktické tipy pro školy a zřizovatele.
Metodika: Výroční zpráva školy bez chyb a zmatků
Efektivní správa škol – nový praktický průvodce vydaný Středním článkem podpory, který krok za krokem provede obce změnami ve financování nepedagogické práce a školního stravování od 1. 1. 2026. Nabízí návod, jak zmapovat současný stav, vyhodnotit varianty řešení a nastavit spolupráci se školami podle místních podmínek. Jde o stručný postup v přehledné podobě, který doplňuje rozsáhlejší metodické materiály. Ověřte si, jaké kroky se týkají vaší obce.
Průvodce shrnuje hlavní změny vyplývající z velké novely školského zákona a úpravy rozpočtového určení daní. Zřizovatelé v něm najdou nové povinnosti v oblasti financování nepedagogických zaměstnanců, školního stravování a vybraných neinvestičních výdajů (ONIV), doporučené otázky k vyhodnocení současného stavu a příklad SWOT analýzy. Součástí je také přehled čtyř možných variant zajištění nepedagogických činností a praktická vodítka podle principů hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti (3E). Materiál navíc obsahuje odkazy na související zdroje – metodiku MŠMT, kalkulačku RUD, Informační systém o průměrném výdělku (ISPV), přehled krajských konferencí i kontakty na regionální metodiky Středního článku podpory.
Střední článek podpory zároveň připravuje řadu aktivit, které obcím usnadní orientaci v nových povinnostech. K dispozici budou krajské konference, metodické semináře v regionech, individuální konzultace s metodiky a také pravidelný Infoservis s výkladem nejdůležitějších témat. Průvodce je určen jako rychlá pomůcka pro zřizovatele, aby se nemuseli složitě probírat dlouhými metodickými materiály a měli základní postupy k dispozici v přehledné formě. Cílem je, aby obce měly všechny potřebné informace včas a přehledně a mohly změny nastavit podle svých místních podmínek.
Videozáznam INFOSERVISU SPECIÁL, který jsme věnovali klíčovým změnám, které přinesla tzv. odkladová novela školského zákona, je k dispozici od 29. září 2025 od 16 hodin. Našimi hosty ve studiu byli Jaromír Beran, zástupce vrchního ředitele sekce vzdělávání a mládeže, společně s Ivanou Blažkovou, vedoucí oddělení speciálního vzdělávání, školských poradenských zařízení a primární péče.
Dne 22. září 2025 realizovalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy prezentaci a webinář pro pracovníky správních úřadů organizovaný odborem školské statistiky a analýz. Prezentace i webinář se zaměřili primárně na k problematice zpracování výkazů o zaměstnancích a mzdových prostředcích, který bude zaměřen primárně na výkaz P 1c-01 (s návazností na výkaz P 1-04). Níže naleznete Prezentaci a Záznam z webináře.
Jde o opravenou verzi prezentace, ve které došlo ke zpřesnění na slidech č. 10 a 45
(zpřesnění je zvýrazněno žlutě).
Přímý odkaz na videozáznam na youtube.
Zdroj: MŠMT 2025. Sběry statistických dat / Regionální školství / Výkazy PAM. Web: Webináře k výkazům PaM v roce 2025, MŠMT ČR
Videozáznam INFOSERVISU SPECIÁL, který jsme věnovali tématu indexace škol a vykazování žáků se sociálním znevýhodněním, je k dispozici od 24. září 2025 od 16 hodin. Věříme, že se z něj dozvíte praktické informace, které využijete ve své každodenní práci.
Dne 18. září 2025 realizovalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy dva webináře pro pracovníky správních úřadů organizovaný odborem školské statistiky a analýz. Webinář byl zaměřen na problematiku předávání a zpracování výkonových výkazů v roce 2025 s důrazem na aktuální změny a oblasti, v nichž se často chybuje nebo potřebují podrobnější vysvětlení. Prezentace byla rozdělena na dvě části, první se týkala agregovaných výkazů řady S, Z a R, druhá matričních výkazů řady M. Níže naleznete Prezentace a Záznamy z obou webinářů.
Termíny ve sloupci „Škola/zařízení“ jsou závazné pro školy a školská zařízení. Školy zřizované MŠMT odešlou elektronicky data (výkazy) MŠMT, školy zřizované církví, krajem a školy soukromé příslušnému odboru školství krajského úřadu. Školy zřizované obcí nebo dobrovolným svazkem obcí odešlou elektronicky data (výkazy) příslušnému odboru školství úřadu obce s rozšířenou působností, pražské školy Magistrátu hl. m. Prahy. Odbory školství obcí a KÚ odesílají zkontrolovaná elektronická data výkazů průběžně MŠMT nejpozději do termínu uvedeného ve sloupci "Správní úřad". Opravy v údajích budou akceptovány pouze v období do konečného termínu předání dat pro správní úřady.
| Výkaz | Název výkazu | Podle stavu k | Škola/zařízení | Správní úřad |
| S 53-01 | o zahájení povinné školní docházky v základní škole | 31.5.2025 | 10.6.2025 | 18.6.2025 |
| S 51-01 | o zápisu k předškolnímu vzdělávání v mateřské škole | 31.5.2025 | 10.6.2025 | 18.6.2025 |
| Z 2-01 | o školní družině - školním klubu | 31.10.2025 | 11.11.2025 | 21.11.2025 |
| S 4-01 | o mateřské-základní škole při zdravotnickém zařízení | 30.9.2025 | 10.10.2025 | 21.10.2025 |
| R 13-01 | o ředitelství škol | 30.9.2025 | 10.10.2025 | 21.10.2025 |
| Z 14-01 | o zařízení pro výkon ústavní-ochranné výchovy | 31.10.2025 | 11.11.2025 | 21.11.2025 |
| Z 15-01 | o činnosti střediska volného času | 31.10.2025 | 11.11.2025 | 21.11.2025 |
| Z 17-01 | o činnosti zařízení školního stravování | 31.10.2025 | 11.11.2025 | 21.11.2025 |
| S 18-01 | o jazykové škole | 30.9.2025 | 10.10.2025 | 21.10.2025 |
| Z 19-01 | o školském ubytovacím zařízení | 31.10.2025 | 11.11.2025 | 21.11.2025 |
| Z 23-01 | o pedagogicko-psychologické poradně | 30.9.2025 | 10.10.2025 | 21.10.2025 |
| S 24-01 | o základní umělecké škole | 30.9.2025 | 10.10.2025 | 21.10.2025 |
| Z 27-01 | o středisku praktického vyučování | 30.9.2025 | 10.10.2025 | 21.10.2025 |
| Z 33-01 | o speciálně pedagogickém centru | 30.9.2025 | 10.10.2025 | 21.10.2025 |
| Z 34-01 | o středisku výchovné péče | 30.9.2025 | 10.10.2025 | 21.10.2025 |
Zdroj: MŠMT 2025. Sběry statistických dat / Regionální školství. Web: https://msmt.gov.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/statistika-skolstvi/sber-vykonovych-dat-informace-a-kontakty-pro-respondenty; Prezentace ke sběru a zpracování dat předávaných ze školních matrik, MŠMT ČR a Termíny odevzdávání výkonových výkazů v roce 2025, MŠMT ČR
Odkladová novela školského zákona přináší změny v zápisech do mateřských a základních škol, v předávání informací mezi MŠ a ZŠ i v podmínkách odkladu povinné školní docházky. První úpravy začnou platit už od 1. září 2025. Přehled změn, jejich účinnost i praktické dopady vysvětluje nový videonávod. Tématem vás provede JUDr. Dana Hobzová, odborný metodik – právník Středního článku podpory.
Videozáznam INFOSERVISU SPECIÁL, který jsme věnovali tématu převodu financování nepedagogických pracovníků na zřizovatele, je k dispozici od 18. září 2025 od 16 hodin. Dozvíte se to nejdůležitější, co tato změna ukotvená v tzv. „velké novele“ školského zákona od 1.1.2026 přinese.
Změna financování nepedagogické práce v souvislostech - metodika
Národní plán obnovy, komponenta 3.1 Inovace ve vzdělávání v kontextu digitalizace, představuje významný impuls pro modernizaci českého školství. Od roku 2020 byly z této komponenty školy finančně podpořeny při nákupu digitálních učebních pomůcek a v prevenci digitální propasti u znevýhodněných žáků. V souvislosti s revizemi rámcových vzdělávacích programů hraje důležitou roli také poskytovaná metodická podpora školám, kterou mohou bezplatně využít.
V roce 2025 je zřejmé, že většina cílů Národního plánu obnovy (NPO), komponenty 3.1 Inovace ve vzdělávání v kontextu digitalizace, byla naplněna – školy jsou lépe vybavené, výuka více odpovídá potřebám a požadavkům 21. století. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), oddělení podpory digitálního vzdělávání, proto připravilo soubor infografik, které přehledně informují o plnění dílčích aktivit této komponenty, a to i v kontextu modernizace vzdělávacího obsahu, k němuž na školách postupně dochází:
Komponenta 3. 1 (Národního plánu obnovy) je tvořena rozsáhlým programem finanční podpory, který lze rozdělit do dvou skupin.
Přímé finanční intervence (viz str. 1) představovaly pro školy v období 2020–2024 významnou finanční podporu. V jednotlivých letech byly finanční prostředky využity na různé účely – na podporu distanční výuky (2020), na prevenci digitální propasti (opakovaně v letech 2022–2024) a na vybavení digitálními učebními pomůckami (jednorázově v letech 2022 nebo 2023). Finanční prostředky v celkové výši 4,2 mld. Kč byly školám rozdělovány:
Infografika Souhrn čerpání finančních prostředků v rámci NPO je k dispozici na adrese: https://edu.gov.cz/digitalizujeme/souhrn-npo.
Nepřímá finanční intervence (viz str. 2) stále probíhá prostřednictvím dvou projektů, které na základě výzev vyhlášených MŠMT realizuje Národní pedagogický institut ČR (NPI ČR). Projekt NPO 3.1 DIGI (rozpočet 385 mil. Kč) přispívá k rozvoji digitálního vzdělávání na školách v souladu se Strategií vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ a zaměřuje se na zajištění komplexní metodické podpory školám a pedagogickým pracovníkům v souladu s revidovanými rámcovými vzdělávacími programy (např. vzdělávací kurzy, webináře, konzultace IT Guru). Projekt NPO 3.1 – AIDIG (rozpočet 44 mil. Kč) cílí na rozvoj digitálních kompetencí pedagogů podle evropského rámce DigCompEdu, včetně témat umělé inteligence, kyberbezpečnosti nebo mediální gramotnosti.
Zavádění digitálních technologií do českého vzdělávacího systému probíhá mj. z finančních prostředků z Národního plánu obnovy, komponenty 3.1, s cílem připravit žáky na život v digitální společnosti. Reforma kurikula přinesla novou vzdělávací oblast Informatika a klíčovou kompetenci digitální, která je nyní začleněna napříč všemi vzdělávacími oblastmi (viz str. 1). Výuka se proto nyní zaměřuje nejen na technické dovednosti, ale také na schopnost bezpečně, kriticky a efektivně využívat digitální technologie v každodenním životě.
Tzv. malá revize RVP (ICT revize) zavedla Informatiku jako samostatnou vzdělávací oblast a nahradila původní vzdělávací oblast Informační a komunikační technologie (ICT). Nové pojetí Informatiky se primárně soustředí na rozvoj informatického myšlení, práci s daty, algoritmizaci a porozumění digitálním technologiím. V navazující tzv. velké revizi RVP v rámci předškolního a základního vzdělávání se rozšiřuje vzdělávání v digitálních tématech napříč všemi předměty – například o umělou inteligenci, mediální gramotnost, kyberbezpečnost, dezinformace nebo digitální wellbeing. Tyto změny se promítají do konkrétních očekávaných výstupů učení (OVU) v rámci RVP, které jsou propojeny s jednotlivými vzdělávacími oblastmi (viz str. 2).
Infografika Přehled inovací ve vzdělávání v kontextu digitalizace včetně harmonogramu jejich zavádění je k dispozici na adrese: https://edu.gov.cz/digitalizujeme/inovace-npo.
Změny v rámci předškolního a základního vzdělávání se zavádějí postupně podle harmonogramu až do roku 2031 (viz str. 2). Výuka podle nových školních vzdělávacích programů (ŠVP) je nejprve dobrovolná, později povinná – nejprve na prvním stupni základních škol, následně i na druhém stupni a na víceletých gymnáziích. Proces zahrnuje pilotní ověřování, vyhodnocení a finální implementaci, přičemž důraz je kladen na podporu škol a učitelů v každé fázi.
Další informace ke komponentě 3.1 Inovace ve vzdělávání v kontextu digitalizace NPO byly prezentovány na V. odborném panelu projektu IPs DATA, který byl zaměřen na téma digitálního vzdělávání. Diskuse se účastnili odborníci z oblasti školské statistiky, digitalizace ve vzdělávání a nechyběli ani zástupci žáků.
Metodickou podporu k zavádění revizí rámcových vzdělávacích programů nabízí NPI ČR, dostupná je na webech https://mojeedu.npi.cz/ a https://prohlednout.rvp.cz/. S dotazy týkajícími se financování z Národního plánu obnovy je možné se obracet na MŠMT prostřednictvím e-mailu digitalizujeme@msmt.gov.cz nebo HelpDesk IS-NPO.
 |
Anna Stočesová Martinková (anna.stocesova@msmt.gov.cz) vedoucí Oddělení podpory digitálního vzdělávání, odbor předškolního a základního vzdělávání Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR |
|
Stanislav Hejna (stanislav.hejna@msmt.gov.cz) vrchní ministerský rada oddělení podpory digitálního vzdělávání, odbor předškolního a základního vzdělávání Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR |
Odklad školní docházky už nebude samozřejmostí. Školy i školská poradenská zařízení se učí dívat na dítě jinak.
Čtvrtina dětí v Česku nastupuje do školy o rok později – často zbytečně. Nový metodický pokyn pro školská poradenská zařízení přináší zásadní změnu: důraz na individuální posouzení, včasnou podporu a spolupráci s pedagogy i zákonnými zástupci. Cílem není odkládat, ale připravit dítě na školu, která je připravena na něj. Odklady školní docházky zůstávají nadále možností pro děti se závažnými druhy zdravotního postižení (viz § 48 školského zákona) a závažným onemocněním.
Jak připravit děti na školu, která je připravena na ně?
Přechod z mateřské do základní školy je pro dítě jedním z nejcitlivějších momentů. Místo vysoké míry odkladů školní docházky přichází systémová změna: školy se učí přizpůsobit se dětem, ne naopak. Nová metodika přináší konkrétní kroky, jak vytvořit prostředí, kde se každé dítě může rozvíjet podle svých možností – bez zbytečných prodlev, bez stresu, s respektem k jeho individualitě. Materiál je jedním z mnoha podpůrných a návodných materiálů pro pedagogické pracovníky, jak nové legislativní nastavení uchopit ve své praxi.
Stručný přehled tzv. velké novely školského zákona přináší praktický souhrn klíčových bodů a důležitých změn s uvedením konkrétních paragrafů a data účinnosti.
Nově je stanoveno, že vláda nařízením stanoví pro ZŠ zřizované územními samosprávnými celky nebo dobrovolným svazkem obcí maximální počet hodin PPČ financovaný ze státního rozpočtu (PHPmax), a to v závislosti na počtu žáků základní školy.
PHPmax se nastaví podle průměrného počtu žáků ZŠ za předcházející tři roky. Do celkového počtu nebudou započítáni žáci, kteří se výuky ve třídě fakticky neúčastní, tj. vzdělávají se v zahraničí, v zahraniční škole v ČR nebo se vzdělávají formou individuálního vzdělávání.
Ředitel základní školy zřizované krajem, obcí nebo svazkem obcí bude mít povinnost zajistit práci psychologa nebo speciálního pedagoga až do výše maximálního týdenního počtu hodin přímé pedagogické činnosti odpovídající nároku na financování činnosti psychologa, speciálního pedagoga nebo sociálního pedagoga ze státního rozpočtu na základě nařízení vlády.
Navazující nová úprava zakotvuje vymezení a rozsah poradenských služeb ve školách přímo ve školském zákoně. Nově se také stanovuje, že v základní škole zřizované krajem, obcí nebo svazkem obcí, s výjimkou základních škol zřizovaných podle § 16 odst. 9, základních škol speciálních a základních škol zřizovaných při zdravotnickém zařízení, která má na základě nařízení vlády nárok na financování činnosti psychologa, speciálního pedagoga nebo sociálního pedagoga ze státního rozpočtu, zajišťuje poradenské služby vždy též psycholog nebo speciální pedagog.
Tato povinnost se vztahuje i na tzv. srovnatelnou základní školou, kterou se rozumí základní škola, která by jinak splňovala podmínky, za kterých přísluší financování činnosti psychologa, speciálního pedagoga nebo sociálního pedagoga, ale není zřizovaná zřizována krajem, obcí nebo svazkem obcí.
Podpůrná opatření spočívající ve využití psychologa nebo speciálního pedagoga nebude možné poskytovat žákovi základní školy zřizované krajem, obcí nebo svazkem obcí, která má nárok na financování činnosti psychologa, speciálního pedagoga nebo sociálního pedagoga ze státního rozpočtu na základě nařízení vlády.
Změna se do školského zákona promítá zejména změnou §§ 16, 161, 161c, doplněním § 120a, 121a; dochází k legislativně technickým změnám.
Přechodná ustanovení stanovují: Ředitel základní školy s výjimkou základní školy zřizované podle § 16 odst. 9, základní školy speciální a základní školy zřizované při zdravotnickém zařízení nemá po dobu 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona 1. ledna 2026 povinnost zajišťovat poradenské služby psychologa nebo speciálního pedagoga podle § 120a odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona 1. ledna 2026, pokud nemá dostatečný počet zaměstnanců, kteří mají kvalifikaci psychologa nebo speciálního pedagoga podle zákona upravujícího pedagogické pracovníky.
Účinnost je dělená: změny §§ 160 a 161c od 1. ledna 2026 do 31. prosince 2026 a od 1. ledna 2027. Ostatní změny od 1. ledna 2026.
Stanoví se možnost diferencovat objem finančních prostředků pro jednotlivé školy v závislosti na náročnosti poskytování vzdělávání.
Novelizace nestanoví objem finančních prostředků, ale pouze možnost jejich odlišné alokace. Změna má přispět ke snižování nerovností mezi školami způsobenými nerovným složením žáků se sociálním a ekonomickým znevýhodněním. Předpokládá snížení počtu opakovaných ročníků a vyšší míru dokončení základního a středního vzdělání. Na školách ohrožených sociálním znevýhodněním také udržení nebo zvýšení počtu kvalifikovaných pedagogických pracovníků.
Změna se do školského zákona promítá zejména změnou § 161; dochází k legislativně technickým změnám.
Účinnost je dělená: od 1. ledna 2026 do 31. prosince 2026 a od 1. ledna 2027.
Nové zmocnění obsažené ve školském zákoně umožňuje vydat nařízení vlády, které by pro příslušný kalendářní rok nebo kalendářní roky stanovilo počet hodin výuky financovaný ze státního rozpočtu v dané škole ve stejné výši jako při rozpisu finančních prostředků vyčleněných ze státního rozpočtu na činnost těchto škol na předcházející kalendářní rok.
Tímto nařízením by vláda také mohla stanovit podmínky, za jakých lze takto stanovený počet hodin výuky financovaný ze státního rozpočtu snížit nebo zvýšit, a to až do maximálního počtu hodin výuky financovaného ze státního rozpočtu stanoveného nařízením vlády.
Účinnost je dělená: od 1. ledna 2026 do 31. prosince 2026 a od 1. ledna 2027.
Dochází ke změně financování školských poradenských zařízení, tedy pedagogicko- psychologických poraden a speciálně pedagogických center. Pedagogická práce v ŠPZ bude nově financována na centrální úrovni pomocí celostátních normativů, nikoli prostřednictvím krajských normativů.
Změna umožní sjednotit financování pedagogické práce ve všech ŠPZ zřizovaných krajem, obcí nebo svazkem obcí na základě stejných normativů, díky čemuž dojde k odstranění regionálních rozdílů. 4 Bude nastaveno pět celostátních normativů, v rámci, nichž bude jednotkou výkonu dítě, žák nebo student (respektive skupina), jemuž jsou individuálně poskytovány poradenské služby, a to podle náročnosti poskytování těchto poradenských služeb.
Dále půjde o doplňkový normativ na služby, kdy jednotkou výkonu bude pedagogický pracovník. Na základě těchto normativů a příslušných započitatelných jednotek stanoví ministerstvo výši finančních prostředků pro právnické osoby vykonávající činnost ŠPZ.
Změna se do školského zákona promítá zejména změnou § 161, § 161a, 161b, nových § 25a až 25c, dále dojde k související změně prováděcího předpisu; doplňuje se znění § 22a zákona o pedagogických pracovnících; doplňuje se znění § 391 zákoníku práce; dále dochází k legislativně technickým změnám.
Účinnost je dělená: změny § 161 od 1. ledna 2026 do 31. prosince 2026 a od 1. ledna 2027; změny §§ 161a, 161b od 1. ledna 2026; změny § 161c od 1. ledna 2026 do 31. prosince 2026 a od 1. ledna 2027.
Dochází ke zmírnění tvrdosti zákona při poskytování dotací právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských zařízení soukromých a církevních zřizovatelů.
Nově se stanoví, že lze prominout zmeškání lhůty k podání žádosti o dotaci, přičemž se využije postupu podle § 41 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, jehož použití jinak vylučují rozpočtová pravidla. Zmeškání lhůty nelze prominout, jestliže ode dne, kdy lhůta uběhla, uplynul jeden měsíc. O prominutí zmeškání lhůty pro podání žádosti o dotace se rozhoduje usnesením, proti kterému není možné se odvolat.
Účinnost dnem 1. ledna 2026.
Zavádí se nový systém financování nepedagogické práce ve veřejných školách a školských zařízeních.
Stát bude financovat výhradně pedagogickou práci, zatímco veřejní zřizovatelé, tedy obce, kraje a DOS budou financovat nepedagogickou práci (např. školníky, kuchaře či administrativní pracovníky), dále většinu ONIV, např. učebnice, učební pomůcky, vzdělávání učitelů či exkurze, a provozní náklady. Ze státního rozpočtu se budou nadále pokrývat pouze výdaje spojené s výukou plavání nebo odbornou přípravou k získání řidičského či svářečského oprávnění, pokud to stanoví RVP.
Podpůrná opatření charakteru pedagogické práce, jako jsou asistenti pedagoga, psychologové, speciální pedagogové a další učitelé, budou i nadále financována ze státního rozpočtu. Naopak podpůrná opatření, která nemají charakter pedagogické práce, bude financovat škola/školské zařízení z rozpočtu zřizovatele.
Přesun financování nepedagogických prací směrem ke zřizovatelům bude kompenzován navýšením daňových podílů krajů a obcí.
V případě rozpočtů krajů se zvyšuje podíl z 9,45 % na 10,23 % z celostátního hrubého výnosu daní. Tyto prostředky se mezi kraje rozdělí, mimo jiné i na základě poměru počtu dětí, žáků a studentů. V případě rozpočtů obcí se zvyšuje podíl z 24,16 % na 25,93 % z celostátního hrubého výnosu daní.
Pro stanovení počtu dětí, žáků a studentů se započítávají školy, školská výchovná a ubytovací zařízení zajišťující celodenní výchovu, ubytování a stravování, střediska volného času a dětské domovy. Nezapočítávají se jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky, individuálně vzdělávané děti/žáci a žáci plnící PŠD podle § 38 školského zákona.
Při stanovení počtu dětí, žáků a studentů se pro účely propočtů bude vycházet z dokumentace škol ve stavu k 30. září školního roku, který bezprostředně předchází běžnému roku. V případě VOŠ, dětských domovů a školských výchovných a ubytovacích zařízení, školských výchovných a ubytovacích zařízení a středisek volného času se bude vycházet ze stavu k 31. říjnu školního roku, který bezprostředně předchází běžnému roku.
Více informací na: Změna financování nepedagogické práce ve veřejných školách a školských zařízeních
Změna se do školského zákona promítá zejména změnou § 161; dochází k legislativně technickým změnám. Změna RUD se zavádí zejména úpravou §§ 3 a 4 zákona č. 243/2000 Sb.; dochází k legislativně technickým změnám. Přechodná ustanovení stanoví postup pro jednotlivá období pro stanovení podílů na daňových příjmech a převodu daňových příjmů a pro zúčtování převodů daňových příjmů.
Účinnost dnem 1. ledna 2026.
Rozšiřuje se výčet výdajů, na které lze poskytovat prostředky ze státního rozpočtu pomocí mechanismu tzv. „ad hoc normativů“. Zavádí se tak alternativní způsob distribuce finančních prostředků, který zajišťuje rovný přístup ke vzdělávání a umožňuje MŠMT cíleně podporovat školy, aniž by školy musely podávat žádosti o dotace.
Změnou bude dána možnost zavedení administrativně nenáročného indexového financování škol i v případě, že bude převedeno financování ONIV na zřizovatele škol.
Účinnost je dělená: od 1. ledna 2026 do 31. prosince 2026 a od 1. ledna 2027.
Nově obec, která zřizuje právnickou osobu s činností MŠ, ZŠ nebo SŠ, případně kombinací těchto činností, musí zajistit, aby každá z těchto právnických osob měla alespoň jednou za poslední tři roky k 30. září minimální počet 180 dětí nebo žáků.
Pokud uvedené pravidlo nebude naplněno, bude mít obec povinnost právnické osoby s činností školy sloučit, aby uvedenou povinnost splnila.
Požadavek na minimální počet 180 dětí/žáků se neuplatní v případě obce, která zřizuje pouze jednu právnickou osobu vykonávající činnost MŠ, ZŠ nebo SŠ, případně kombinaci těchto činností. Dále se uvedená povinnost neuplatní v případě škol zřizovaných podle § 16 odst. 9 školského zákona, u škol speciálních a u škol s vyučovacím jazykem národnostní menšiny.
Uvedené pravidlo se nebude vztahovat na hlavní město Prahu jako celek, ale na jednotlivé městské části, protože ty mají samostatnou působnost v oblasti zřizování škol a plní funkci obce.
Požadavek na minimální počet 180 dětí/žáků je třeba plnit nejpozději od 1. ledna 2029, tzn. pro zavedení nové právní úpravy platí přechodné období tří let, tedy tři po sobě jdoucí termíny 30. září (rok 2025 až 2028). V tomto období musí obce vyhodnotit, zda každá z jejich školských právnických osob alespoň jednou k 30. září v letech 2026, 2027 nebo 2028 dosáhla minimálního počtu 180 dětí/žáků. Pokud některá právnická osoba tuto podmínku k 30. 9. 2028 nesplňuje, musí být sloučena s jinou nejpozději do 31. 12. 2028.
Příklad:
V případě, že právnická osoba s činností MŠ, ZŠ a SŠ, nebo s kombinací těchto činností nenaplní ke stanovenému datu podmínku minimálního počtu 180 dětí/žáků, dojde k výmazu školy nebo škol ze školského rejstříku. Pokud uvedené pravidlo nebude splňovat ani jedna z právnických osob zřizovaných obcí, potom bude mít obec právo určit právnickou osobu, u níž činnost školy nebo škol bude zachována (tj. u níž nebude proveden výmaz ze školského rejstříku). Pokud tak obec neučiní, rozhodne rejstříkový orgán o výběru právnické osoby, u níž činnost školy nebo škol zůstane zachována.
Je stanoveno přechodné období: zákonné požadavky musejí obce splnit v období od 1. ledna 2026 do 31.prosince 2028. V tomto období musí obce vyhodnotit, zda každá z jimi zřizovaných právnických osob s činností školy alespoň jednou k 30. září v letech 2026, 2027 nebo 2028 dosáhla minimálního počtu 180 dětí/žáků. Pokud některá právnická osoba stanovenou podmínku k 30. 9. 2028 nenaplní, musí být sloučena s jinou nejpozději do 31. 12. 2028.
Účinnost dnem 1. ledna 2026.
Nově bude moci školská právnická osoba zřizovat organizační jednotky pro výkon činnosti školy nebo školského zařízení. Tuto možnost budou mít nejen veřejní zřizovatelé, ale také zřizovatelé soukromí.
Organizační jednotka bude moci vykonávat činnost kteréhokoli druhu školy nebo druhu a typu školského zařízení. Na tyto jednotky se bude obdobně vztahovat ustanovení § 8a odst. 1 a 2 školského zákona upravující název právnické osoby s činností školy nebo školského zařízení. Zřizovatelé škol budou mít možnost zřídit jednu ŠPO s organizačními jednotkami společně.
Pokud ŠPO bude zřízená více veřejnými zřizovateli, bude orgánem ŠPO mimo ředitele také rada.
Pro veřejné zřizovatele se zavádí možnost zřídit ŠPO společně s veřejnou VŠ. Tato změna umožní například vznik tzv. klinické školy jako modelové vzdělávací instituce, kde v úzké vazbě probíhá vedle vzdělávání žáků také praktická příprava studentů učitelství a rovněž i pedagogicko-psychologický a didaktický výzkum.
Účinnost je dělená: změny § 124 od 1. září 2025 do 31. prosince 2025 a od 1. ledna 2026; změny § 131. Ostatní změny od 1. ledna 2026.
Nově se umožňuje dalším ministerstvům a ostatním organizačním složkám státu zřizovat školy a školská zařízení jako organizační složky státu nebo státní příspěvkové organizace.
Okruh zřizovatelů se oproti současném stavu rozšiřuje, zřizování bude probíhat za stávajících podmínek.
Účinnost dnem 1. září 2025.
Novela rozšiřuje výčet odvolacích důvodů, upřesňuje postup pro období, kdy škola nemá ředitele a zavádí změny v konání konkurzů ředitelů ŠPZ.
Vyhlášením konkurzu se ředitel školy považuje automaticky za odvolaného ke dni uplynutí probíhajícího šestiletého funkčního období. Toto pravidlo se neuplatní v případě, kdy zřizovatel na základě konkurzu rozhodne, že dosavadní ředitel setrvá ve své funkci. V takovém případě začíná nové šestileté funkční období dnem, který následuje po skončení dosavadního šestiletého období.
Nově se rozšiřuje výčet možných odvolacích důvodů, které lze využít mimo období pro konání konkurzu. Jde o důvod spočívající v pochybení při zajištění odpovídající odborné a pedagogické kvality vzdělávání a školských služeb. A dále se zavádí možnost odvolání z důvodu jmenování ředitele na vedoucí místo tzv. dočasného ředitele jiné zřizovatelem zřizované školy téhož druhu.
Další změnou je zakotvení možnosti postupu zřizovatele pro období, kdy škola nemá ředitele. Nově se umožňuje zřizovateli jmenovat bez konkurzního řízení ředitele jiné jím zřizované školy téhož druhu. S tímto postupem musí souhlasit jednak příslušný ředitel, jednak školská rada školy, kde má být dočasně jmenován. Pokud zřizovatel této možnosti využije, může buď ředitele ponechat v obou jeho funkcích nebo může tohoto ředitele z místa ředitele dosavadní školy odvolat. Jmenováním tzv. dočasným ředitelem tomuto řediteli nezačíná nové funkční období, ale běží mu aktuální šestileté období zahájené na škole, kde dosud vykonával funkci ředitele.
Nově je třeba vyhlásit po uplynutí šestiletého období konkurz vždy, pokud se jedná o ředitele ŠPZ.
Přechodná ustanovení stanoví, že konkurzní řízení na pracovní místo ředitele školy nebo školského zařízení vyhlášená přede dnem 1. ledna 2026 se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
Účinnost dnem 1. ledna 2026.
Novela rozšiřuje výčet odvolacích důvodů, upřesňuje postup pro období, kdy škola nemá ředitele a zavádí změny v konání konkurzů ředitelů ŠPZ.
Aktivní i pasivní volební právo za skupinu žákovských voličů nově náleží jak nezletilým žákům středních škol (vyjma nižších stupňů víceletých gymnázií a příslušných částí konzervatoří), tak i jejich zákonným zástupcům (vždy jednomu za každého žáka). U nezletilých žáků středních škol tak vzniká dvojnásobné zastoupení – hlas má jak žák, tak jeho zákonný zástupce.
Zavádí se nový pojem žákovský volič, do kterého spadají:
Nově končí funkce člena školské rady zvoleného za žákovské voliče před uplynutím funkčního období:
Škola je povinna zveřejnit informace volebním řádu, složení školské rady, o možnostech podávání podnětů, oznámení a stížností školské radě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup (např. na webových stránkách školy).
Školská rada nově projednává také protokoly o kontrole a výsledky šetření ČŠI, podněty, oznámení a stížnosti týkající se zejména vzdělávání a poskytování školských služeb.
Dále školská rada:
Přechodná ustanovení stanoví, že výkon funkce člena školské rady zvoleného přede dnem 1. ledna 2026 se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
Účinnost dnem 1. ledna 2026.
Dochází ke změně v osobách oprávněných udělovat výchovná opatření a ke změně v procesu řízení. Dále dochází ke změně v rozhodování o podmíněném vyloučení a vyloučení žáka nebo studenta.
Nově mohou výchovná opatření (pochvaly, ocenění, kázeňská opatření) udělovat také jiní pedagogičtí pracovníci nežli pouze ředitel nebo třídní učitel. Co se rozhodování o podmíněném vyloučení a vyloučení týče, dochází ke změně, kdy ředitel školy musí zahájit řízení (nikoliv rozhodnout, jak tomu bylo doposud) o podmíněném vyloučení nebo o vyloučení žáka nebo studenta do dvou měsíců ode dne, kdy se o provinění žáka nebo studenta dozvěděl (nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy se žák nebo student provinění dopustil, s výjimkou případu, kdy je provinění klasifikováno jako trestný čin).
Účinnost dnem 1. září 2025.
Ruší se povinnost převést slovní hodnocení do klasifikace (nebo naopak) v případě přestupu žáka na jinou školu. Z dosavadní právní úpravy zůstává povinnost převést slovní hodnocení do klasifikace pro účely přijímacího řízení, avšak pouze na žádost zákonného zástupce.
Účinnost dnem 1. ledna 2026.
Nově škola/školské zařízení zveřejňuje ŠVP způsobem umožňujícím dálkový přístup. Právo každého nahlížet na místě do ŠVP také ve škole/školském zařízení a pořizovat si z něj opisy, výpisy a kopie nebo za cenu obvyklou obdržet jeho kopii zůstává zachováno.
Nově se výroční zpráva bude zveřejňovat způsobem umožňujícím dálkový přístup. Právo nahlížet do výroční zprávy a pořizovat si z ní opisy, výpisy a kopie je naplněno tímto způsobem zveřejnění.
Způsobem umožňujícím dálkový přístup je také nově zveřejňován školní/vnitřní řád.
Rovněž budou nově dálkovým způsobem zveřejňovány informace o školské radě.
Účinnost je dělená: § 5 a § 30 od 1. září 2025. § 10 a § 3 od 1.ledna 2026.
Vypouští se povinnost při zápisu do rejstříku či změně údajů v něm dokládat stanovisko orgánu ochrany veřejného zdraví.
Změna se zavádí v návaznosti na novou hygienickou vyhlášku, tj. vyhlášku č. 160/2024 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých a dětských skupin. Na základě nové vyhlášky, která již neupravuje stavebně-technické požadavky, nejsou již orgány ochrany veřejného zdraví 10 dotčeným orgánem příslušným k posuzování prostor a jejich kapacit v souladu s ustanovením § 147 odst. 1 písm. h) školského zákona.
Účinnost dnem 1. září 2025.
Zaváděné změny mají za cíl zefektivnit systém přijímacího řízení a elektronizaci přihlášek na SŠ.
Zavádí se tyto zásadní změny:
Praxe ukázala jednak malý zájem o tuto formu, jednak zvýšenou chybovost na straně uchazečů a jejich rodičů. Zůstávají tedy dvě formy podání přihlášky – elektronicky přes systém DiPSy a listinně.
Přijímací řízení realizované pro konzervatoře bude od školního roku 2026/2027 předsunuté, tzn., že se ustupuje od sjednocení termínu pro podávání přihlášek pro střední školy a konzervatoře. V případě přijetí do oboru střední školy v rámci “běžného” přijímacího řízení na střední školu, automaticky zaniká přijetí v konzervatoři.
Nově se umožní vkládat školským poradenským zařízením doporučení k úpravě podmínek přijímacího řízení přímo do informačního systému Centra, odkud se zpřístupní přímo ředitelům škol. Tímto krokem dojde k propojení školských poradenských zařízení s informačním systémem a snížení chybovosti při přepisování údajů z doporučení.
Zavádí se tyto dílčí změny:
Ředitel školy naplní povinnost vyzvat uchazeče k seznámení se s podklady pro vydání rozhodnutí tím, že uvede ve vyhlášení přijímacího řízení termín, kdy má účastník řízení možnost seznámit se s podklady rozhodnutí.
Kdykoli do dne stanoveného vyhláškou lze vzít zpět přihlášku nebo její část, např. jeden ze zvolených oborů vzdělání.
V systému DiPSy lze podat druhou přihlášku ve stejném kole až poté, co uchazeč vezme zpět předchozí přihlášku podanou v systému DiPSy.
Ve všech kolech budou pravidla pro konání jednotné přijímací zkoušky u konkrétního uchazeče shodná, a to pro všechny školy. Pokud se školy neshodnou, rozhodne ta, kterou uchazeč uvedl na prvním místě.
Seznam přijatých a nepřijatých bude obsahovat i přesné informace, do kdy a kam se mohou uchazeči odvolat.
Ředitel školy může stanovit více termínů pro školní část nebo talentovou zkoušku, termín nemusí být jen jeden.
Ve druhém kole se uchazeči, kteří nekonali v prvním kole jednotnou přijímací zkoušku, mohou ucházet i o přijetí do oboru s maturitní zkouškou. Za jednotou přijímací zkoušku obdrží nula bodů.
Pokud uchazeč potvrdí zájem o jednu školu, automaticky se tím ruší potvrzení zájmu o jinou školu.
Posudek o zdravotní způsobilosti pro přijímací řízení bude platit 1 rok.
Účinnost je dělená: změny §§ 60 až 60e od 1 ledna 2026; § 60fa od 1. září 2026; §§ 60ha, 60j od 1. ledna 2026; §§ 60m a 60n od 1 ledna 2026 do 31. srpna 2026 a od 1. září 2026.
Nově se zavádí možnost kombinované výuky s distančními prvky ve SŠ, konzervatořích a VOŠ a základní pravidla pro vzdělávání tímto způsobem.
Jedná se o možnost zavedení způsobu vzdělávání v rámci denní formy vzdělávání, kdy se střídají prvky distanční a prezenční výuky. Sestavení modelu kombinované výuky je plně v kompetenci školy, která podmínky a organizaci tohoto typu výuky zakotví do ŠVP a školního řádu. Ředitel školy má povinnost informaci o podmínkách a organizaci kombinované výuky zveřejnit před začátkem školního roku. Žák bude mít při účasti na kombinované výuce nárok na školní stravování.
Maximální možný rozsah distančních prvků výuky je 40 % vyučovacích hodin. Prezenční výuka tedy musí činit alespoň 60 % vyučovacích hodin ve školním roce. Konkrétní rozsah vymezí ministerstvo vyhláškou.
Pro praktické vyučování platí, že ho nelze realizovat kombinovanou výukou, pokud RVP příslušného oboru středního vzdělání toto výslovně neumožňuje.
Kombinovaná výuka se nebude moci realizovat ve školách, třídách, odděleních ani studijních skupinách zřízených podle § 16 odst. 9.
Žákům a studentům se speciálními vzdělávacími potřebami budou v rámci kombinované výuky poskytnuta podpůrná opatření ve stejném rozsahu jako při prezenční výuce. To znamená, že žákovi nebo studentovi budou poskytnuty nezbytné pomůcky, které mu umožní plnohodnotné zapojení do vzdělávacího procesu v rámci distanční výuky. Škola nebude poskytovat fyzickou přítomnost asistenta pedagoga, speciálního pedagoga ani jiného odborníka přímo v rámci výuky mimo prostory školy s výjimkou tlumočníka českého znakového jazyka a přepisovatele pro neslyšící. Místem výkonu práce musí být škola, resp. obvyklé místo, nikoli bydliště žáka nebo studenta.
K ukončení účasti na kombinované výuce dojde na základě žádosti zákonného zástupce nebo zletilého žáka či studenta, přičemž k ukončení účasti dojde třetím pracovním dnem ode dne oznámení žádosti o ukončení řediteli školy, pokud nedojde k jiné dohodě. Nebo rozhodnutím ředitele školy, který bude moci rozhodnout o ukončení kombinované výuky žáka nebo studenta v následujících případech (rozhodování probíhá ve správním řízení):
V souvislosti s kombinovanou výukou se také rozšiřuje pravomoc školské rady o udělování a odvolávání souhlasu s nově konstituovanou kombinovanou výukou.
Ředitel školy bude moci v případě distanční výuky umožnit pedagogickému pracovníkovi výkon práce v pracovní době, kterou si sám rozvrhuje, nebo na místě, které si sám určí. V případě distančních prvků výuky se za počet vykonaných hodin přímé pedagogické činnosti považuje počet hodin prezenční výuky, které nahrazují.
V souvislosti s kombinovanou výukou dochází ke změně v odpovědnosti za škodu, kdy se vylučuje použití zákoníku práce na odpovědnost žáků a školy za způsobenou škodu při distančních prvcích při kombinované výuce.
Účinnost dnem 1. ledna 2026.
Zakotvuje se tzv. duální praktické vyučování. Nově bude možné praktické vyučování uskutečňovat také u tzv. poskytovatelů duálního praktického vyučování, tj. na pracovišti zaměstnavatele, který bude mít k poskytování praktického vyučování příslušné oprávnění a způsobilost.
Způsobilost se bude prokazovat tzv. certifikátem poskytovatele, který vydá organizace duálních poskytovatelů. Certifikát bude možné vydat také tzv. sdružení duálních poskytovatelů, tedy právnické osobě, která bude sdružovat více duálních poskytovatelů.
Duální praktické vyučování se bude uskutečňovat na základě smlouvy, kde bude upraven obsah a rozsah duálního praktického vyučování. Smlouva bude uzavírána na dobu alespoň jednoho školního roku.
Duální praktické vyučování se bude na pracovišti uskutečňovat pod vedením a dohledem osob s kvalifikací instruktora, učitele praktického vyučování nebo odborného výcviku.
Podrobnosti o náležitostech smlouvy a pravidla pro vedení žáků a dohled ze strany odpovědných osob stanoví ministerstvo vyhláškou.
Účinnost dnem 1. ledna 2026.
Upravuje se oblast konání profilových maturitních zkoušek, zavádí komplexní profilová práce, umožňuje se nahradit jednu celou nebo část profilové zkoušky úspěšně vykonanou standardizovanou zkouškou, a to nejen z cizího jazyka, jak bylo možné dosud, zavádí se pověření konkrétního učitele organizací praktických nebo písemných zkoušek, umožňuje se vyloučení žáka za porušení pravidel při maturitní zkoušce, zavádí se změny týkající se přihlašování k maturitní zkoušce.
Škola bude moci nabídnout žákům další způsob konání profilové části maturitní zkoušky – zpracování komplexní profilové práce. Škola nemusí tuto možnost nabídnout, nejde o povinnost, jde o možnost. Komplexní profilová práce má nahradit jednotlivé zkoušky profilové části maturitní zkoušky, které pak již žák nekoná. Škola/ředitel školy zajistí, aby komplexní profilová práce byla zpracována ve spolupráci s pracovištěm osoby, která má oprávnění k činnosti související s daným oborem vzdělání, a která uzavřela se školou smlouvu o obsahu a rozsahu zpracovávání komplexní profilové práce. Jde o nový alternativní způsob konání maturitní zkoušky, komplexní profilová práce nenahrazuje stávající formy maturitní zkoušky.
Novelou se upravuje nejednoznačná situace, kdy žák koná maturitní zkoušku složenou z jednotlivých částí. Nově se stanoví, že žák zkoušku vykoná úspěšně, vykoná-li úspěšně všechny její části. V opačném případě koná znovu pouze tu část zkoušky, kterou nevykonal úspěšně, a to ve dvou opravných termínech.
Novela upřesňuje, který cizí jazyk může žák zvolit z nabídky stanovené vyhláškou. Zvolí-li si žák zkoušku z cizího jazyka ve společné části, koná z téhož jazyka zkoušku také v profilové části. Je však pro možnou volbu žáka nutné, aby byl tento jazyk vyučován v daném oboru vzdělání, neboť škola vytváří zadání a hodnocení písemné práce a ústní zkoušky.
Zkouška z cizího jazyka v profilové části má odpovídat úrovni stanovené ŠVP. Ředitel školy je při určování nabídky zkoušek profilové části maturitní zkoušky vázán jen ŠVP, který vždy musí vycházet minimálně z RVP. Při konání komplexní profilové práce se zkouška z českého jazyka a literatury a z cizího jazyka konají formou zpracování a obhajoby komplexní profilové práce. Hodnocení bude z každého předmětu zvlášť.
Stanovuje se oprávnění ředitele školy pověřit konkrétního učitele zajištěním řádného průběhu praktické zkoušky, písemné zkoušky nebo písemné práce. Jedná se o zkoušky, u kterých není vždy nutná přítomnost celé zkušební maturitní komise, která v mnohých případech není ustanovená, neboť se jedná o zkoušky předcházející ústním zkouškám. O hodnocení zkoušek rozhoduje vždy zkušební maturitní komise.
Pověřený učitel zajišťující řádný průběh písemných prací, písemných zkoušek a praktických zkoušek je oprávněn vyloučit žáka ze zkoušky, pokud žák závažně porušil pravidla konání zkoušky, typicky například opisováním či použitím nedovolené pomůcky či vyrušováním ostatních žáků v průběhu zkoušky. Učitel rozhodne bezprostředně, aby ostatní žáci nebyli jednáním žáka rušeni.
Stanovuje se pravidlo, že žák posledního ročníku vzdělávání je povinen se přihlásit k maturitní zkoušce tak, aby ji konal v jarním zkušebním období roku, ve kterém úspěšně ukončí poslední ročník. Věta druhá přináší sankci pro nepřihlášeného žáka, který v důsledku takového jednání ztrácí všechny zkoušky řádného termínu a zbývají mu pouze dva termíny. Pokud následně v konání maturitní zkoušky žákovi bránily závažné důvody, např. zdravotní důvody-hospitalizace, pro které nemohl zkoušku vykonat, může se z ní omluvit. Při uznání omluvy žák neztratí termín.
Možnost nahrazení jedné profilové maturitní zkoušky standardizovanou zkouškou se nově umožňuje nejen z cizího jazyka, ale i z dalších profilových zkoušek, o kterých rozhodne ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem. Umožňuje se uznat nejen celá maturitní zkouška, ale i pouze část zkoušky, a to i pro cizí jazyk, má-li být např. u ústní zkoušky ověřena i odborná terminologie příslušného oboru vzdělání.
Upravuje se okruh žáků s nárokem na úpravu podmínek konání maturitní zkoušky. Nově se možnost úpravy bude vztahovat na osoby, které se vzdělávají ve škole mimo území ČR v roce konání maturitní zkoušky nebo se vzdělávaly v takové škole, a to alespoň 1 školní rok ze 7 školních roků bezprostředně předcházejících školnímu roku, ve kterém se podává přihláška ke zkoušce. A také osobám, které se vzdělávaly v takové škole alespoň 2 školní roky ze 7 školních roků bezprostředně předcházejících školnímu roku, ve kterém tato osoba podává přihlášku. Žádost o úpravu podmínek je součástí přihlášky ke zkoušce.
Účinnost dnem 1. září 2025.
Zavádí se tzv. krátké cykly neboli programy krátkého cyklu terciálního odborného vzdělávání. Tyto autorizované programy vycházejí obsahově z akreditovaného vzdělávacího programu konkrétní VOŠ.
Změna umožní vyšší flexibilitu vzhledem k potřebám trhu práce a uplatnění absolventů, neboť krátké programy budou zpracovány ve spolupráci se sociálními partnery. Výhodou je, že do těchto jedno až dvouletých programů budou moci vstoupit také absolventi oborů, kteří nemají dostatečnou předchozí návaznost středoškolského studia na daný obor VOV. Programy tedy budou otevřené i pro zájemce, jejichž středoškolské vzdělání není přímo zaměřeno na daný obor. To umožní doplňkové využití těchto krátkých programů pro přípravu k delším VOV programům a zajistí prostupnost mezi různými vzdělávacími cestami.
Sekundárně by krátké programy mohly být využity k doplnění předchozího středoškolského vzdělání a vyrovnání rozdílů vůči oborům, na něž přímo navazující tříleté programy VOŠ. U krátkých programů se nepředpokládá samostatná akreditace, ale budou autorizovány příslušnou VOŠ, která je vygeneruje ze svého již akreditovaného programu. Podrobnosti k autorizaci krátkého programu stanoví MŠMT prováděcím předpisem.
V případě dvouletých programů bude možno ukončovat studium odbornou zkouškou a obhajobou prakticky zaměřené závěrečné práce; u jednoletých oborů bude studium ukončeno obhajobou prakticky zaměřené závěrečné práce.
Účinnost je dělená: změny § 6 od 1. září 2025 do 31. prosince 2025 a od 1. ledna 2026. Ostatní změny od 1. ledna 2026.
Absolventi konzervatoří, kteří v období od 27. července 1995 do 31. prosince 2004 úspěšně ukončili vzdělávání v konzervatoři absolutoriem mohou používat označení absolventa konzervatoře "diplomovaný specialista", zkráceně "DiS.", které se uvádí za jménem. Dále absolventi vyšších škol, které absolvovali studium na základě rozhodnutí ministra školství, mládeže a tělovýchovy č. j. 13 726/92-14, kteří úspěšně vykonali diplomovou zkoušku a obhájili diplomovou práci, mohou používat označení absolventa vyšší odborné školy "diplomovaný specialista" (zkráceně "DiS.")“, které se uvádí za jménem.
Dochází tak k nápravě stavu, kdy některým absolventům konzervatoří a absolventům tzv. vyšších škol nebyl přiznán odpovídající stupeň vzdělání.
Účinnost dnem 1. ledna 2026.
Dochází ke změně v okruhu uchazečů s možností úprav přijímacího řízení na SŠ a VOŠ a žáků s nárokem na úpravu podmínek konání maturitní zkoušky. Dále dochází ke změně v poskytování jazykové přípravy dětem/žákům s odlišným mateřským jazykem (OMJ) s českým občanstvím.
Nově se nárok na bezplatnou jazykovou přípravu v povinném předškolním a základním vzdělávání rozšiřuje i na děti/žáky, kteří jsou sice občany ČR, ale mají obdobné integrační potřeby jako cizinci, tedy především nedostatečnou znalost češtiny. Týká se to zejména dětí z rodin, kde se nemluví doma česky (např. děti cizinců s českým občanstvím, děti z bilingvních rodin, navrátilců apod.).
Školy budou moci těmto dětem/žákům poskytnout jazykovou podporu i bez doporučení ŠPZ. Dosud to pro české občany bylo možné pouze formou podpůrného opatření s doporučením ŠPZ. Nově, pokud škola identifikuje takovou potřebu, může žáka vykázat jako žáka s potřebou jazykové podpory a zařadit ho do skupiny pro jazykovou přípravu za stejných podmínek jako cizince.
Tento nárok se netýká středních škol, kde na jazykovou přípravu mají nadále nárok pouze žáci – cizinci.
Účinnost dnem 1. září 2025.
Upravuje se okruh uchazečů, na něž se vztahuje úprava přijímacího řízení na SŠ a VOŠ. Přijímací zkoušku z českého jazyka a literatury při přijímacím řízení promine ředitel školy osobě, která se vzdělává mimo území ČR nebo se vzdělávala mimo území ČR alespoň jeden školní rok ze 3 školních roků předcházejících školnímu roku, ve kterém podává přihlášku nebo se vzdělávala ve škole mimo území ČR alespoň 2 školní roky ze 3 školních 16 roků bezprostředně předcházejících školnímu roku, ve kterém podává přihlášku ke vzdělávání (žádost je součástí přihlášky).
Účinnost dnem 1. ledna 2026.
Upravuje se okruh žáků s nárokem na úpravu podmínek konání maturitní zkoušky. Nově se možnost úpravy bude vztahovat na osoby, které se vzdělávají ve škole mimo území ČR v roce konání maturitní zkoušky nebo se vzdělávaly v takové škole, a to alespoň 1 školní rok ze 7 školních roků bezprostředně předcházejících školnímu roku, ve kterém se podává přihláška ke zkoušce. A také osobám, které se vzdělávaly v takové škole alespoň 2 školní roky ze 7 školních roků bezprostředně předcházejících školnímu roku, ve kterém tato osoba podává přihlášku. Žádost o úpravu podmínek je součástí přihlášky ke zkoušce.
Účinnost dnem 1. ledna 2026.
Novelou se doplňuje nová kategorie pedagogického pracovníka „sociální pedagog“ s tím, že financování ze státního rozpočtu bude v základu využitelné pro činnost sociálního pedagoga ve všech ZŠ hlavního vzdělávacího proudu s nárokem na parametrizované financování podpůrných pedagogických pozic, tedy ZŠ s nejméně 180 žáky.
Pro financování sociálních pedagogů bude využit nový systémový finanční tok určený na poradenské pozice, tzv. PHPmax, kterým budou systémově hrazeni školní psychologové, speciální pedagogové a rovněž alternativně i sociální pedagogové. Školám však zůstane povinnost zajistit primárně služby školního psychologa nebo speciálního pedagoga a až po naplnění této povinnosti budou moci použít finanční prostředky také na služby sociálního pedagoga. Začlenění sociálního pedagoga do ŠPP tak bude pro ředitele školy možností, nikoliv povinností.
Změna se do školského zákona promítá zejména změnou §§ 16, 120a, 161; dále se doplňuje nový § 19b do zákona o pedagogických pracovnících; doplňuje se § 22 zákona o pedagogických pracovnících; dochází k legislativně technickým změnám.
Účinnost je dělená: změny § 161 od 1. ledna 2026 do 31. prosince 2026 a od 1. ledna 2027; §§ 19b a 22 od 1. září 2025. Ostatní změny od 1. ledna 2026.
Vypouští se možnost využití kategorie dalšího pedagogického pracovníka coby podpůrného opatření při vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a zavádí se kategorie další učitel.
Místo podpůrného opatření další pedagogický pracovník bude nově možné doporučit podpůrné opatření další učitel a v souladu s vládním návrhem zákona také psychologa nebo speciálního pedagoga.
Nově jsou ze státního rozpočtu hrazeny příplatky na podpůrná opatření spočívající ve využití nejen asistenta pedagoga, psychologa, speciálního pedagoga, ale i dalšího učitele.
Účinnost je dělená: změny § 161c od 1. ledna 2026 do 31. prosince 2026 a od 1. ledna 2027.
Ostatní změny od 1. ledna 2026.
Ruší se požadavek na povinnou pětiletou praxi pro učitele odborných předmětů, praktického vyučování a odborného výcviku pro účely uznání předpokladu odborné kvalifikace.
Účinnost dnem 1. září 2025.
Snižuje se minimální požadovaná úroveň znalosti českého jazyka pro učitele druhého stupně základní školy a pro učitele všeobecně-vzdělávacích předmětů střední školy.
U učitelů druhého stupně základní školy a všeobecně-vzdělávacích předmětů střední školy, kteří získali odbornou kvalifikaci v jiném vyučovacím jazyce než českém, se nově bude vyžadovat znalost českého jazyka na úrovni B2 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky. U učitelů MŠ a učitelů 1. stupně ZŠ zůstává požadavek na úroveň C1.
Účinnost dnem 1. září 2025.
Ke změnám dále dochází v těchto oblastech: přístup MŠMT k anonymizovaným údajů ŠPZ pro účely statistiky, nostrifikační zkoušky, zveřejňování výročních zpráv, elektronické předávání údajů ze školského rejstříku, zveřejnění ŠVP a školního/vnitřního řádu způsobem umožňujícím dálkový přístup, metodickou pomoc ČŠI školám, poskytování jazykové přípravy pro širší skupinu osob.
Zavádí se zmocnění MŠMT, popřípadě jím zřízené právnické osoby, sdružovat pro statistické účely a pro účely plnění dalších povinností stanovených zákonem v anonymizované podobě údaje ze zpráv a doporučení, doporučujících posouzení k odkladu povinné školní docházky a vyjádření k individuálnímu vzdělávání žáka vydávaných školskými poradenskými zařízeními.
Účinnost dnem 1. ledna 2026.
Doplňuje se, že opakovaná nostrifikační zkouška se koná jen z těch předmětů, ve kterých žadatel v dřívější nostrifikační zkoušce neuspěl, pokud od jejího konání neuplynula doba delší než tři roky.
Účinnost dnem 1. ledna 2026.
Nově krajský úřad údaje z rejstříku předává MŠMT k evidenci a ke zveřejnění elektronicky. Tímto způsobem bude také předávat pravomocná rozhodnutí o zápisu školy nebo školského zařízení do rejstříku, pravomocná rozhodnutí o zápisu změny v údajích a pravomocná rozhodnutí o výmazu školy nebo školského zařízení.
Účinnost dnem 1. ledna 2026.
ČŠI bude moci těm školám a školským zařízením, u kterých byly při inspekční činnosti zjištěny nedostatky a jsou tak povinny přijmout opatření k odstranění těchto nedostatků, zprostředkovat metodickou pomoc k jejich dlouhodobému řešení, a to v nejrůznějších aspektech jako například řízení kvality, pedagogické vedení školy i management ředitele. Přijetí takové nabídky podpory je pro školy dobrovolné.
Účinnost dnem 1. ledna 2026.
Centrum podpory veřejného zdraví Státního zdravotního ústavu vyhlašuje podruhé v rámci akce Aktivní ZÁŘÍ Pohybovou výzvu „Pohyb je radost. Bingo!“. Výzva je připravena tak, aby nezatěžovala rozvrh, nevyžadovala speciální pomůcky a byla snadno realizovatelná i v běžném školním prostředí. Je postavená na principu známé hry bingo. Místo čísel ale budou děti „sbírat“ splněné pohybové úkoly. Krátké aktivity pomohou protáhnout tělo, zlepšit soustředění, posílit zdraví a užít si společně zábavu.
Záměrem je podpořit každodenní pohybovou aktivitu dětí ve školním prostředí jednoduchým a hravým způsobem, který:
15. – 26. září 2025
Každý den si ve třídě vylosujte dvě aktivity z hrací karty a pokuste se je splnit během školního dne – v průběhu výuky, o přestávkách nebo při přesunu mezi učebnami. Každou splněnou aktivitu si pak zaznamenejte do hrací karty. Podaří-li se vám vytvořit pět polí v řadě, získáváte BINGO! Hrací karty s jedním nebo více BINGY zašlete na e-mailovou adresu: kampane@szu.gov.cz do 6. 10. 2025 a zapojte se do slosování o věcné ceny.
Z došlých hracích karet, které budou obsahovat alespoň jedno BINGO!, bude vylosováno celkem šest výherců. Ti obdrží sportovní a zábavné pomůcky do svých tříd, které budou moci dále využívat i po ukončení výzvy. Díky tomu zůstane pohyb trvalou součástí školních lavic. Vítězové budou vyhlášeni 14. 10. 2025 na stránkách Centra podpory veřejného zdraví, www.szu.gov.cz a na www.facebook.com/cpvz.szu.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zveřejnilo souhrn klíčových dat z aktuální publikace OECD Education at a Glance 2025, která každoročně nabízí podrobný pohled na vzdělávací systémy v členských a partnerských zemích. Letošní ročník se zaměřuje především na oblast terciárního vzdělávání. Podrobnější Výběr klíčových dat z Country Note pro ČR z Education at a Glance 2024 byl zpracován projektem IPs DATA. Využitelné dokumenty naleznete níže ke stažení.
Vzdělání přináší vyšší příjmy, ale Česko zaostává v podílu vysokoškolsky vzdělaných
Podle zprávy OECD patří Česká republika mezi státy s nejnižším podílem terciárně vzdělaných osob. Terciární vzdělání absolvovalo v České republice pouze 27 % dospělé populace ve věku 25–64 let, zatímco průměr zemí OECD dosahuje 42 %. To může v budoucnu negativně ovlivnit konkurenceschopnost České republiky na trhu práce.
Zpráva zároveň potvrzuje, že vyšší vzdělání vede k nižší nezaměstnanosti a vyšším příjmům. Mladí lidé (25–34 let) bez dokončeného středoškolského vzdělání čelí v ČR 9,5% nezaměstnanosti, zatímco u středoškolsky vzdělaných se jedná o 2,8 % a u vysokoškolsky vzdělaných osob je to jen 2,4 %. Lidé s dosaženým terciárním vzděláním obecně v rámci zemí OECD také dosahují nejvyšších příjmů. Absolventi vysokých škol mají v průměru o 60 % vyšší příjem než absolventi středních škol.
Silná závislost na vzdělání rodičů a genderové rozdíly v odměňování
Z dat OECD rovněž vyplývá, že vzdělání rodičů má zásadní vliv na to, zda děti úspěšně dokončí vysokou školu. Pokud má alespoň jeden rodič terciární vzdělání, dosahuje tohoto stupně vzdělání 60 % mladých lidí. U dětí rodičů se středoškolským vzděláním je to pouze 30 %.
Genderové rozdíly v odměňování na trhu práce jsou patrné ve všech stupních dosaženého vzdělání a přetrvávají i mezi vysokoškolsky vzdělanými. Ženy s terciárním vzděláním pobírají v průměru jen 74 % příjmu mužů se stejným vzděláním, což je méně než průměr zemí OECD (77 %).
Na vysokou školu nastupují více ženy a mezi studenty vedou technické a přírodní obory
Studenti nastupují primárně do bakalářských studijních programů. V průměru zemí OECD činí tito studenti 77 % nově nastupujících a v České republice je pak tento podíl ještě vyšší (87 %). Většinu nastupujících studentů na vysoké školy tvoří ženy. V průměru zemí OECD nastupuje podle posledních dostupných údajů na vysoké školy 54 % žen, v České republice se pak jedná o 56 % žen. Nejčastěji studenti v České republice absolvují přírodní a technické obory (23 %), byznys, právo a humanitní a společenské vědy (shodně 19 %).
Publikace Education at a Glance, kterou každoročně vydává OECD, porovnává vzdělávací systémy jednotlivých členských a přidružených zemí.
Celou zprávu Education at a Glance 2025 v angličtině si můžete přečíst na webu OECD.
Výběr klíčových dat pro Českou republiku je pak k dispozici v prezentaci v PowerPointu nebo přímo v PDF souboru.
Zdroj: MSMT.cz 2025: Education at a Glance 2025: Podíl vysokoškolsky vzdělaných Čechů je stále nízký. Odkaz: Education at a Glance 2025: Podíl vysokoškolsky vzdělaných Čechů je stále nízký, MŠMT ČR.
Registrační číslo projektu: CZ.02.02.XX/00/22_005/0002901
Název projektu: "Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR"
Nový metodický materiál Rok v ředitelně vznikl z pera metodiků středního článku s...
Videozáznam INFOSERVISU je k dispozici od 25. srpna 2025 od 16 hodin. Seznámíme Vás s dalšími důležitými informacemi ve školním roce 2025/2026, které souvisí s legislativními novinkami a změnami ve školství. Níže naleznete videozáznam z daného INFOSERVISU.
Ucelená a podrobná metodika k převodu financování nepedagogů představuje všechny hlavní aspekty legislativní změny a ředitelům škol a jejich zřizovatelům přináší kromě důležitých informací i představení různých variant řešení a praktická doporučení.
Statistiky činnosti Středního článku podpory za období od zahájení projektu v červenci 2023 do 30. června 2025 ukazují jasný trend – o poskytovanou pomoc je stále větší zájem a dosavadní výsledky potvrzují její význam pro školy i zřizovatele. Projekt vznikl s cílem posílit přímou komunikaci mezi MŠMT, školami a jejich zřizovateli, poskytovat odbornou a praktickou podporu a pomáhat školám reagovat na měnící se podmínky. Aktuální statistiky dokládají, že se tyto cíle daří naplňovat díky silnému ukotvení v regionech a orientaci na konkrétní potřeby terénu.
Od začátku projektu do 30. června 2025 uskutečnil Střední článek podpory několik tisíc různorodých aktivit, které měly přímý dopad na školy i jejich zřizovatele. Do statistik se promítá 3 730 telefonických konzultací zajištěných centrálním týmem, které umožnily rychle reagovat na aktuální dotazy a problémy. Neméně důležitých bylo 5 764 e-mailových konzultací, často doplněných o podrobné materiály a odkazy, které školám i zřizovatelům poskytly jasný a prakticky využitelný návod k řešení konkrétních situací.
Významnou část činnosti tvořilo 9 462 individuálních konzultací uskutečněných v regionech, a to jak prezenčně, tak online. Tyto konzultace představují téměř polovinu veškeré podpory a jsou klíčové pro přizpůsobení pomoci specifickým potřebám jednotlivých škol a obcí. Doplnilo je 475 skupinových konzultací s celkovou účastí 7 652 osob, které se zaměřovaly především na sdílení zkušeností a řešení společných témat. K tomu se přidalo 50 setkání platforem spolupráce, jež propojily školy a zřizovatele v rámci širšího profesního dialogu, a 20 vydání Infoservisu, který pravidelně přináší aktuální a praktické informace vedení škol.
Tyto výsledky jasně dokládají, že Střední článek podpory je klíčovým partnerem škol a zřizovatelů. Díky rozmanitým formám podpory – od rychlé reakce na naléhavé dotazy až po systematickou práci na dlouhodobých projektech – dokáže pružně reagovat na potřeby jednotlivých škol, zároveň však systematicky buduje dlouhodobé vazby a předává know-how napříč vzdělávacím systémem. Těší nás, že je o naše aktivity takový zájem a že se daří oslovit široké spektrum škol i zřizovatelů. Uvědomujeme si ale, že cílem nejsou samotné počty, nýbrž kvalitní metodická podpora a zvyšování úrovně profesionality v řízení škol. Věříme, že budoucí kvalitativní hodnocení potvrdí i tento rozměr našeho působení.
Podíl provedených individuálních konzultací podle typu subjektu ukazuje, že:
Při pohledu na počet provedených konzultací v regionech tvořily školy celkem 70 % a zřizovatelé 30 % všech konzultací.
Tato data potvrzují vyvážené rozdělení podpory mezi školy a jejich zřizovatele, přičemž největší objem směřuje přímo do škol. Celkově se podařilo poskytnout téměř 9 500 individuálních konzultací v regionech, což představuje v průměru více než 3 konzultace denně od začátku projektu.
Graf vývoje počtu individuálních konzultací ukazuje trvalý růst, s výrazným nárůstem v posledních dvou sledovaných obdobích – mezi prvním a posledním obdobím došlo k nárůstu o více než 60 %, s průměrnou účastí 16 osob na jednu akci, do nichž se zapojilo přes 7 600 účastníků.
Podobně i počet skupinových konzultací v průběhu sledovaného období postupně rostl. Tyto akce se staly důležitou platformou pro sdílení zkušeností a řešení společných témat mezi školami a zřizovateli.
Do poloviny roku 2025 uskutečnil Střední článek podpory více než 19 000 podpůrných intervencí všech typů. Největší část tvoří individuální konzultace v regionech, následované e-mailovými a telefonickými konzultacemi centrály. Při přepočtu na měsíční průměr to znamená přibližně 530 intervencí měsíčně. Podpora byla poskytnuta více než 15 000 subjektům či jednotlivcům, přičemž řada z nich se zapojila opakovaně.
Výsledky za sledované období ukazují, že Střední článek podpory dokázal oslovit velký počet škol a zřizovatelů a poskytnout jim rozmanité formy pomoci – od rychlých konzultací po systematickou práci na širších projektech. Data vypovídají nejen o šíři aktivit, ale i o značném zájmu škol a zřizovatelů. Uvědomujeme si však, že kvantitativní ukazatele představují pouze jednu část obrazu. Skutečným cílem je dlouhodobá kvalitní metodická podpora a posilování profesionality v řízení škol. Proto bude důležité i do budoucna sledovat nejen rozsah, ale také kvalitu poskytované podpory.
Třídnické hodiny představují důležitý nástroj pro budování vztahů ve třídě a prevenci rizikového chování, přesto jejich organizace není legislativně jednoznačně ukotvena.
Tento metodický materiál Středního článku podpory MŠMT se zaměřuje na právní aspekty třídnictví, možnosti financování a pracovněprávní podmínky spojené s výkonem funkce třídního učitele.
Cílem je nabídnout praktické informace pro efektivní řízení třídnické činnosti ve školní praxi.
Na MŠMT od března 2023 realizujeme důležitý projekt s názvem IPs Datová politika. Ten pomáhá dělat kvalitní politiku založenou na datech. Práce je pořád dost, a proto hledáme další lidi, kteří do toho půjdou s námi.
Teď hledáme Datového žurnalistu, jelikož posilujeme tým.
Bližší informace o činnostech na hledané pozici naleznete níže. Pro ty z Vás, kdo máte zájem o zmíněnou pozici či jinou spolupráci s projektem, jsme připravili krátký dotazník, abychom Vás následně mohli informovat a kontaktovat. Těšíme se na případnou spolupráci.
Předpokládaný nástup je 15. 9. 2025 nebo dle dohody později.
Hledáme zájemce o pracovní pozici na hlavní pracovní poměr do výše 1,0 úvazku.
Termín nástupu je možný od 15. 9. 2025 či později dle dohody.
Pozice je vhodná také pro studenty a absolventy datově-správních, společensko-vědních i technických oborů.
Pro ty z Vás, kdo máte zájem, jsme připravili odkaz na krátký dotazník, abychom Vás následně mohli informovat a kontaktovat. Těšíme se na případnou spolupráci.
Pracovní /služební místa jsou financovaná z projektu z projektu „Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR“ (Data), reg. č. CZ.02.02.XX/00/22_005/0002901.“
Opět jsme pro vás připravili Soubor pedagogicko-organizačních informací pro mateřské školy, základní školy, střední školy, konzervatoře, vyšší odborné školy, základní umělecké školy, jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky a školská zařízení na školní rok 2025/2026.
