Srdečně Vás zveme na Národní konferenci k přípravě učitelů a učitelek, jejíž třetí ročník se uskuteční 20. 11. 2025 v prostorách Národní technické knihovny v Praze. Program a další informace včetně registračního formuláře zveřejníme v říjnu.
MŠMT zrealizuje ve čtvrtek 20. listopadu 2024 v čase 10:00 do 16:30 "Národní konferenci k přípravě učitelů a učitelek". Akce se uskuteční v Národní technické knihovně v Praze, Ballingově sálu a noční studovně, na adrese: Technická 2710/6, Praha 6. Podrobněji více o obsahu konference a aktivitách dané akce naleznete níže v přiloženém programu.
Obsah Národní konference pro vás připravujeme.
adresa a mapa - místo konání: Národní technická knihovna v Praze
odkaz na živý přenos na youtube: https://www.youtube.com/live/jqarwXepgpM
Prezentace budou zveřejněny po akci.
Bude zveřejněna po skončení akce.
Bude zveřejněn po skončení akce.
Bude zveřejněna po skončení akce.
Nenechte si ujít již druhý běh workshopových dnů MŠMT k implementaci KRAAU! Tentokrát v Brně a Ústí nad Labem. Více se dozvíte v přiložené pozvánce.
Od 1. 1. 2024 došlo v rámci regionálního školství (MŠ, ZŠ a SŠ) k zakotvení pozice provázejícího učitele. Cílem tohoto opatření je zkvalitnění praxí a propojení přípravy budoucích učitelů a samotných škol. Systém podpory provázejících učitelů a pedagogických praxí je nyní pilotován v rámci pokusného ověřování. Od roku 2026 bude financován na základě zvláštního normativu zakotveného ve školském zákoně.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vyhlašuje pokusné ověřování Systému podpory provázejících učitelů. Toto pokusné ověřování má cíl realizovat, ověřit a vyhodnotit podporu provázejících učitelů, kteří vedou studenty učitelství na pedagogických praxích. Bude probíhat v letech 2023–2025 a přihlašovat se do něj mohou mateřské, základní a střední školy zřizované obcí či krajem, které mají sjednanou spolupráci na zajišťování pedagogických praxí s některou z fakult připravujících učitele, případně s vyšší odbornou školou nebo střední pedagogickou školou připravující učitele a učitelky mateřských škol. V rámci pokusného ověřování získají provázející učitelé vzdělávání, metodickou podporu a finanční ohodnocení za svou činnost.
Zdroj: MŠMT 2025. Dostupné na webu MŠMT.
Obsah pro Vás připravujeme.
Obsah pro Vás připravujeme.
Ministerstvo s fakultami připravujícími učitele také každý rok vyhodnocuje pomocí dotazníkového šetření s názvem Národní šetření učitelských kompetencí začínajících učitelek a učitelů, do jaké míry se daří připravovat studenty učitelství v souladu s Rámcem. Fakulty připravující učitele i ministerstvo tak získávají důležitou zpětnou vazbu.
V souvislosti s proměnou kvalifikačního studia pedagogiky ministerstvo ve spolupráci s poskytovateli těchto studií zjišťuje, jak studium vnímají jeho účastníci a účastnice. Šetření se zaměřuje na jejich motivace a na sebehodnocení ve vybraných učitelských kompetencích, a to na začátku a na konci studia.
Zdroj: MŠMT 2025. Dostupné online: webu MŠMT.
Na této stránce naleznete informace o jednotlivých etapách reformy přípravy a podpory učitelů a učitelek. 1. etapa reformy (2021-2024) je shrnutím dosavadních kroků. 2. etapa reformy (2025-2028) popisuje současné a budoucí kroky.
Jako ministerstvo usilujeme o rozvoj vzdělávání a směřujeme přitom ke dvěma dlouhodobým cílům, které jsme zakotvili do Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+:
V naplňování těchto cílů hrají přední roli učitelky a učitelé. Panuje přitom odborná shoda, že klíčovým faktorem pro kvalitu jejich práce, a tím i pro dosažení uvedených cílů, je jejich pregraduální příprava. Má-li se školní vzdělávání v České republice proměnit uvedeným způsobem, potom považujeme za nezbytné, aby podobnou proměnou prošla též příprava učitelů na fakultách vzdělávajících učitele.
Naše ministerstvo doposud ponechávalo tuto náročnou výzvu především na vysokých školách. Nyní jsme se rozhodli vytyčit jasné zadání, jaké učitele potřebujeme pro české školství připravovat a pro toto zadání vytvořit příhodné podmínky a připravit a uskutečnit reformu přípravy učitelů v ČR.
S tímto záměrem jsme se v uplynulém roce obrátili na představitele fakult vzdělávajících učitele i na širší odbornou obec a na základě mnoha jednání a práce mnohých z Vás jsme společně domluvili cíle a připravili koncepci reformy, k jejíž realizaci jsme se jako ministerstvo i jako fakulty veřejně zavázali memorandem, které 29. září 2021 podepsal ministr školství s děkany fakult vzdělávajících učitele.
Domluvili jsme se, že cílem reformy je proměnit přípravu učitelů a učitelek v ČR tak, abychom každý rok připravovali dostatek nových učitelů připravených pomáhat všem svým žákům naplno se rozvíjet, tedy učitele schopné přispívat k naplňování uvedených cílů Strategie 2030+. Pro společnou představu, jaké učitele chceme, jsme přitom vytyčili rámcový kompetenční profil, k němuž má veškerá příprava učitelů v ČR od nynějška směřovat.
Proměna přípravy učitelů je běh na dlouhou trať, v přijaté koncepci jsme si proto vytyčili 6 konkrétních cílů a okruhů změn do roku 2024:
Ve všech těchto oblastech jsou stanoveny přesné cíle a především oboustranné závazky a odpovědnosti ministerstva i fakult.
"Reformě přeji, ať se jí podaří podpořit vzdělávací model budoucích učitelů zohledňující jedinečnost a diverzitu žáků, různorodost aktivních výukových metod a občansky, společensky zodpovědný bohatý školní život. "
— doc. PhDr. Tomáš Kasper, Ph.D.
Vedoucí katedry pedagogiky a psychologie na Technické univerzitě v Liberci
"Vždycky mi vadila kritika pedagogických fakult bez znalosti podmínek, ve kterých pracují a "dobré rady" jak by se měly zlepšit. Obvykle vytržené z kontextu a bez porozumění toho, co všechno přípravu učitelů ovlivňuje a jaké možnosti ke změně fakulty mají. Když jsme psali podklady pro hlavní směry Strategie 2030, uvědomovali jsme si , že přípravné vzdělávání učitelů potřebuje změnu - částečně změnu obsahu, ale také větší respekt a více podpory a pozornosti ze strany MŠMT i mateřských univerzit. Že fakulty potřebují mít možnost více upravit své studijní programy tak, aby z nich vycházeli sebevědomí a do školy natěšení absolventi. A že k tomu fakulty potřebují jasné vymezení jejich mise a priorit a také i materiální a personální podmínky. Navržená reforma jde jednoznačně tímto směrem, popisuje hlavní kroky, které potřebujeme udělat. Reformu jako celek považuji za dobře promyšlenou, s rozumnými počtem dosažitelných cílů do r. 2024 a jasně popsanými kroky, jak jich dosáhnout. Ano, reforma směřuje k jednoznačnějšímu profesnímu zacílení přípravy, což přináší nesporné výhody i určitá rizika. Ale myslím, že pokud budeme skutečně společně usilovat o vybudování kultury v soustavného zvyšování kvality přípravy učitelů, není nutné se obávat omezení akademické důkladnosti učitelské přípravy."
— prof. PaedDr. Iva Stuchlíková, CSc.
Proděkanka pro vědu, tvůrčí činnost a koncepci doktorských studií na Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
"Cíle vzdělávání se za posledních 50 let výrazně proměnily, musí tomu odpovídat i příprava učitelů."
— prof. PhDr. Karel Rýdl, CSc.
profesor Filozofické fakulty Univerzity Pardubice
Chceme, aby příprava českých učitelů byla na úrovni nejlepších evropských zemí
Snažíme se vycházet z dat a ze zkušeností ze zahraničí. Analyzovali jsme všechna dostupná data o kvalitě přípravy učitelů a absolventech. Prozkoumali jsme vzdělávací systémy 12 (nejen) evropských zemí a chceme, aby byl systém pregraduální přípravy v České republice na stejné úrovni jako ve Finsku, Nizozemsku nebo v sousedním Rakousku.
Reformu připravujeme spolu s děkany fakult připravující učitele, klíčovými stakeholdery a s respektovanými odborníky
Na přípravě reformy participovali děkani fakult připravující učitele a klíčoví steakholdeři tak, abychom reformu připravili společně. První setkání s touto participativní skupinou proběhlo již v únoru a březnu, další následovalo v červnu 2021.
Paralelně jsme ustanovili pracovní skupinu, kterou tvoří akademici a odborníci na vzdělávání v České republice. Tato pracovní skupina se po každém setkání participativní skupiny věnovala věcnému domýšlení návrhů a nalezení možných řešení témat, o kterých nepanuje shoda.
Výsledkem tohoto procesu participace důležitých aktérů českého vzdělávacího systému na proměně pregraduální přípravy bylo předložení návrhu nové koncepce pregraduální přípravy vedení MŠMT v létě 2021.
Cílem reformy je proměna vzdělání učitelů tak, aby odpovídalo cílům Strategie 2030+: to znamená, že v centru všeho konání začínajících učitelů musí být všechny děti ve třídě. Začínající učitelé musí umět rozvíjet kritické myšlení všech dětí, motivovat každé dítě k učení a rozvíjet jeho schopnost spolupráce. Každý začínající učitel by měl neustále reflektovat, co a jak dělá, aby se sám učil a zlepšoval.
V následujících letech se chceme zaměřit především na zkvalitnění praxí, na vytvoření podmínek pro kvalitní přípravu učitelů a na rozvoj systému kontinuálního zlepšování přípravy učitelů, postaveného na sdílené vizi – kompetenčním profilu absolventa – a pravidelném vyhodnocování toho, jak se nám ji daří naplňovat.
Věříme tomu, že příprava učitelů je klíčová pro naplnění cílů Strategie 2030+ a reforma je proto jedním z prvních kroků její implementace.
Usilujeme o vhodné nastavení financování přípravy učitelů, včetně přípravy nových výzev ESIF.
Aktuální pandemie, která způsobila uzavření škol, navíc opětovně poukázala na důležitost učitelů pro naši společnost.
Chceme, aby všichni vzdělavatelé budoucích učitelů pravidelně reflektovali a hodnotili svou práci a věděli, jaké kroky mají podniknout k tomu, aby připravovali učitele, kteří budou hybateli proměny vzdělávání podle Strategie 2030+, a aby pro to měli dostatečné podmínky.
Chceme, aby se zvýšilo provázání studia s praxí: aby praxe vedli nejlepší učitelé na klinických školách, kteří dostávají výcvik a podporu od fakulty a ti naopak obohacují její výuku a život.
Chceme, aby se fakulty inspirovaly vzájemně sdílením dobré praxe a zkušenostmi ze zahraničí.
Chceme, aby se výrazně, až o polovinu, zvýšil podíl začínajících učitelů, kteří zvládají rozvíjet kritické myšlení žáků a motivovat všechny žáky k učení.
Ne, reakreditace není nutná.Fakulty mají nově akreditované a inovované programy, kterým věří.
K reakreditaci by mělo docházet tehdy, pokud fakulta sama dospěje k názoru, že stávající akreditace nepřipravují dostatečně dobře absolventy k tomu, aby se stali hlavními hybateli proměny vzdělávání podle Strategie 2030+.
Chceme však zároveň podpořit vznik nových inovací prostřednictvím zavedení zcela nových akreditací, například akreditací podle oblastí RVP nebo s vyšším podílem praxe.
Vzdělavatelé budoucích učitelů jsou pro reformu klíčoví: změna by měla začít právě u nich. Reforma není o akreditačních spisech a formálních pravidlech. Za mnohem důležitější považujeme, aby vyučující na fakultách uměli dobře reflektovat, jak se jim daří přispívat k tomu, aby budoucí učitelé uměli plně rozvíjet potenciál všech svých žáků.. Za klíčovou považujeme také vlastní ochotu kontinuálně se vzdělávat a učit se skrze sdílení s dalšími odborníky z jejich oblasti.
Zástupci děkanů všech českých fakult připravujících učitele dnes spolu s ministrem školství Robertem Plagou podepsali Memorandum o podpoře reformy přípravy učitelů v ČR. Jeho cílem je proměna vzdělávání budoucích učitelů tak,...
Obsah pro Vás připravujeme!!!
Obsah pro Vás připravujeme!!!
Na této stránce naleznete důležité dokumenty související s Kompetenčním rámcem absolventa a absolventky učitelství, tzn. samotný Kompetenční rámec, Průvodce implementací KRAAU, Oborově specifické kompetenční rámce (OSKR) a výsledky Národního šetření učitelských kompetencí.
Kompetenční rámec absolventa a absolventky učitelství vznikl jako jeden z výsledků spolupráce fakult připravujících učitele s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy na Reformě pregraduální přípravy učitelů a učitelek v ČR (více viz edu.cz/pregradual ). Jedná se o dokument, který popisuje profesní kompetence, jimiž má být vybaven každý absolvent a každá absolventka vzdělávacího programu vedoucího ke kvalifikaci učitele.
Obsah pro Vás připravujeme.
Obsah pro Vás připravujeme.
Ministerstvo s fakultami připravujícími učitele také každý rok vyhodnocuje pomocí dotazníkového šetření s názvem Národní šetření učitelských kompetencí začínajících učitelek a učitelů, do jaké míry se daří připravovat studenty učitelství v souladu s Rámcem. Fakulty připravující učitele i ministerstvo tak získávají důležitou zpětnou vazbu.
V souvislosti s proměnou kvalifikačního studia pedagogiky ministerstvo ve spolupráci s poskytovateli těchto studií zjišťuje, jak studium vnímají jeho účastníci a účastnice. Šetření se zaměřuje na jejich motivace a na sebehodnocení ve vybraných učitelských kompetencích, a to na začátku a na konci studia.
Zdroj: MŠMT 2025. Dostupné online: webu MŠMT.
Učitelé a pedagogičtí pracovníci ve všech druzích škol mají v procesu vzdělávání zcela zásadní a nenahraditelný význam. Ovlivňují, zda budoucí generace budou schopné plně rozvíjet svůj potenciál, zda budou efektivně komunikovat, vzájemně spolupracovat a učit se nové věci. Ve školách jsou zapotřebí dobře připravení a motivovaní učitelé, kteří jsou ve své profesi spokojeni a dovedou vytvářet kvalitní a spravedlivé učební prostředí pro své žáky. Aby byl celý systém regionálního školství nejen udržitelný, ale navíc se jeho kvalita zvyšovala, je nezbytné věnovat pozornost jejich pregraduální přípravě a začínajícím učitelům. Školy navíc potřebují také schopné ředitele a kvalitní pedagogické vedení. Jako prostor pro prezentaci dostupných dat o učitelích v jednotlivých etapách jejich profesní kariéry, ale také pro navázání kontaktů a spolupráce jsme 7. odborný panel projektu IPs DATA, který se uskutečnil 18. 6. 2025 na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, věnovali právě problematice Pedagogičtí pracovníci a jejich příprava. Diskuse se účastnili zástupci mnoha různých organizací, které se touto oblastí zabývají. Hlavními tématy odborného panelu byly: 1. pregraduální příprava učitelů, 2. začínající učitelé a 3. podpora dalšího vzdělávání pedagogů v průběhu jejich kariéry.
Pohled do sálu v době konání 7. odborného panelu projektu IPs DATA.
Odborný panel zahájil Václav Jelen, vrchní ředitel sekce informatiky, statistiky a analýz. Ve svém projevu zdůraznil význam učitelů pro motivaci žáků. Ocenil také význam pedagogických fakult při přípravě budoucích učitelů.
Václav Jelen, vrchní ředitel sekce informatiky, statistiky a analýz (uprostřed), zahajuje 7. odborný panel projektu IPs DATA.
Jako první vystoupila analytička IPs DATA Markéta Molinek s příspěvkem zaměřeným na data o studentech a absolventech učitelství na vysokých školách. Hlavní prezentované poznatky jsou:
Na prezentovaná data navázala Jana Fikrlová z oddělení podpory pracovníků v regionálním školství MŠMT, která přítomné seznámila s Kompetenčním rámcem absolventa a absolventky učitelství a také s některými výsledky Národního šetření učitelských kompetencí absolventek a absolventů a začínajících učitelek a učitelů 2024 realizovaného MŠMT:
Třetím prezentujícím byl Jan Koucký z Pedagogické fakulty UK, který ve svém příspěvku prezentoval projekci poptávky a nabídky učitelů do roku 2035. Momentálně probíhá projekt Technologické agentury ČR, ve kterém jsou řešena tři témata – důvody, proč je méně učitelů a studentů učitelství, projekce poptávky a nabídky učitelů a efektivita učitelů a jejich přidaná hodnota:
Po jednotlivých prezentacích následovala panelová diskuse, které se zúčastnili Matouš Bořkovec (MŠMT), Veronika Laufková (Pedagogická fakulta UK), Linda Šimková (studentka Pedagogické fakulty MUNI Brno) a Petra Mazancová (Učitelská platforma). Tématem diskuse byly otázky zaměřené na to, co v současném systému pregraduální přípravy učitelů funguje dobře, a co by se mohlo nebo mělo změnit. Přítomní se shodli na nutnosti dlouhodobé a systémové spolupráce všech aktérů (zejména MŠMT, učitelů z terénu a pedagogických fakult), zejména pokud jde o podporu uvádějících učitelů, zvyšování kompetencí absolventů a začínajících učitelů, především v oblasti komunikace s kolegy učiteli nebo rodiči, ale i v péči o duševní zdraví.
Diskuse k 1. bloku 7. odborného panelu projektu IPs DATA.
Jako první v tomto bloku vystoupila opět analytička IPs DATA Markéta Molinek s příspěvkem zaměřeným na data o počtech začínajících učitelů a jejich vývoji. Hlavní prezentované poznatky jsou:
Dalším prezentujícím byl Libor Juhaňák z oddělení podpory pracovníků v regionálním školství MŠMT, který přítomné seznámil s vybranými výsledky Národního šetření učitelských kompetencí absolventek a absolventů a začínajících učitelek a učitelů 2024 realizovaného MŠMT. Národní šetření učitelských kompetencí zmapovalo kromě hodnocení samotných kompetencí také průběh adaptačního období začínajících učitelů. Sledovanými oblastmi byly přidělení uvádějícího učitele a plán adaptace, četnost setkávání a realizace vybraných aktivit a hodnocení spolupráce s uvádějícím učitelem. Z výsledků šetření je možné uvést:
S dalším příspěvkem, který byl zaměřený na systémovou podporu začínajících učitelů, vystoupila Romana Lisnerová, obsahová garantka tohoto programu za NPI ČR:
Po jednotlivých prezentacích následovala opět panelová diskuse, které se zúčastnili Matouš Bořkovec (MŠMT), Romana Lisnerová (NPI ČR), Hana Kuzníková (Začni učit), Jarmila Čechová (Učitel naživo), Marie Anna Hanzalová a Zuzana Janovová (začínající učitelka a její uvádějící učitelka z gymnázia Na Zatlance). Tématem diskuse bylo adaptační období a podpora uvádějících učitelů. Přítomní se shodli na tom, že role uvádějícího učitele není vydefinována ve smyslu, jaké má mít tento učitel dovednosti. Částečná shoda panuje i v potřebě určitého legislativního ukotvení této pozice. V tomto ohledu by měla existovat paralela s pozicí provádějícího učitele. Konsensus byl patrný i v otázce předávání zkušeností učiteli, kteří sami měli v minulosti svého uvádějícího učitele – „někdy je potřeba vrátit tu podporu, která byla učitelům předtím poskytnuta.“
Diskuse ke 2. bloku 7. odborného panelu projektu IPs DATA.
První příspěvek v rámci tohoto bloku přednesla analytička IPs DATA Silvie Příhodová. Představila typického českého učitele/učitelku z pohledu věkové a vzdělanostní struktury v letech 2019 a 2024. Hlavní prezentované poznatky jsou:
Dalším prezentujícím byl Libor Klement z ČŠI, který se zabývá mezinárodními šetřeními. Obsahem jeho příspěvku byly vybrané výsledky z mezinárodního šetření TIMSS (Trends in International Mathematics and Science Study):
Třetím přednášejícím byla Klára Harvánková z Ústavu pedagogických věd Filosofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Tématem jejího příspěvku byla podpora pracovní schopnosti učitelů ZŠ a SŠ:
S dalším příspěvkem vystoupil Matouš Bořkovec, vedoucí oddělení podpory pedagogických pracovníků v regionálním školství MŠMT, který se zaměřil na kariérní systém učitelů:
Závěrečné panelové diskuse, která se zaměřila na zjišťování potřeb učitelů, se zúčastnili Matouš Bořkovec (MŠMT), Veronika Laufková (Pedagogická fakulta UK), Petra Mazancová (Učitelská platforma), Jarmila Čechová (Učitel naživo) a Klára Harvánková (FF MUNI). Přítomní se shodli na tom, že je nutná podpora průběžného vzdělávání učitelů i ředitelů, a to zapojením všech relevantních aktérů (školy, akademická sféra, MŠMT). Důležité je také vytvářet pozitivní obraz školství v médiích, využívat k tomu inspirativní praxi. Ještě více by se měla využívat dostupná data, na jejichž základě by se nastavil plán aktivit. Tím by bylo ještě více umožněno činit následně kvalifikovaná rozhodnutí.
Na závěr 7. odborného panelu poděkovala Hana Jelínková, hlavní projektová manažerka IPs DATA, všem účastníkům za projevený zájem o toto téma a za velmi vyváženou diskusi, která se nevyhýbala ani problémům v podpoře pedagogů. Pozitivně ohodnotila množství dat, které k danému tématu existují, a o která se lze při rozhodování opírat.
K 7. odbornému panelu byla také vydána na webu MŠMT tisková zpráva.
S tématem 7. odborného panelu souvisí také zpracovaná analytická zpráva Základní výstupy z mimořádného šetření ke stavu zajištění výuky učiteli v MŠ, ZŠ, SŠ a VOŠ (vydaná po konání odborného panelu na konci června 2025).
Pro více informací navštivte webovou stránku projektu IPs DATA nebo pište projektovému týmu na e-mail: ips.data@gov.msmt.cz. Pro nejaktuálnější informace o aktivitách projektu doporučujeme vstoupit do skupiny IPs DATA na Facebooku.
Realizace výše zmíněného odborného panelu je financovaná z projektu z projektu „Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR“ (IPs Datová politika), reg. č. CZ.02.02.XX/00/22_005/0002901.“
MŠMT zrealizuje ve čtvrtek 28. listopadu 2024 v čase 9:00 do 16:30 "Národní konferenci k přípravě učitelů a učitelek". Akce se uskuteční v Národní technické knihovně v Praze, Ballingově sálu a noční studovně, na adrese: Technická 2710/6, Praha 6. Podrobněji více o obsahu konference a aktivitách dané akce naleznete níže v přiloženém programu.
adresa a mapa - místo konání: Národní technická knihovna v Praze
odkaz na živý přenos na youtube: https://youtube.com/live/PqynpDd_RtQ
Bude zveřejněna po skončení akce.
Od 1. 1. 2024 došlo v rámci regionálního školství (MŠ, ZŠ a SŠ) k zakotvení pozice provázejícího učitele. Cílem tohoto opatření je zkvalitnění praxí a propojení přípravy budoucích učitelů a samotných škol. Systém podpory provázejících učitelů a pedagogických praxí je nyní pilotován v rámci pokusného ověřování. Od roku 2026 by měl být financován na základě zvláštního normativu zakotveného ve školském zákoně.
Nově vzniklý Kompetenční rámec absolventa a absolventky učitelství představilo MŠMT ve spolupráci s fakultami připravujícími učitele a dalšími aktéry v pátek 13. října 2023 na konferenci, která se konala v Národní technické knihovně v Praze. Je to vůbec poprvé, co byl v České republice přijat na celostátní úrovni závazný dokument popisující kompetence začínajících učitelů a učitelek. ČR se tak řadí mezi země OECD, které podobný nástroj pro zvyšování kvality vzdělávání využívají.
Kompetenční rámec vznikl ve spolupráci MŠMT, mnoha odborníků z fakult připravujících učitele, České školní inspekce, dalších organizací věnujících se přípravě učitelů a také z řad ředitelů škol či z praxe samotných učitelů.
Rámec klade důraz na profesní dovednosti, jako je využívání moderních technologií, formativní hodnocení, vytváření bezpečného prostředí pro učení nebo spolupráce mezi učiteli. Neopomíjí ale ani potřebu do hloubky rozumět vyučovanému oboru a jeho didaktice, dovednost efektivně plánovat hodiny nebo vyučovat tak, aby každý žák a každá žákyně mohli zažívat ve třídě úspěch. Fakulty budou nově připravovat budoucí učitele a učitelky tak, aby dosahovaly tohoto společně popsaného cíle. Budou při tom posilovat spolupráci jak mezi jednotlivými katedrami, které se podílejí na přípravě budoucích učitelů, tak mezi vysokou školou a mateřskými, základními a středními školami. Více spolupracovat budou fakulty vysokých škol i mezi sebou navzájem.
„Na učitele a učitelky jsou kladeny veliké nároky, protože vykonávají zásadní společenskou úlohu. Mají velký vliv na formování dětí a hrají zásadní roli ve snaze zajistit všem žákům v České republice rovný přístup ke kvalitnímu vzdělávání, které umožňuje maximální rozvoj jejich potenciálu. To jsme si stanovili i ve Strategii 2030+. Chceme proto dát učitelům a učitelkám tu nejlepší možnou přípravu na jejich profesi. Spolupráce na jasně vytyčeném cíli je základem pro zvyšování kvality. Proto jsem rád, že tento dokument, který se mimo jiné opírá o nejmodernější výzkumy, vznikl,“ říká ministr školství mládeže a tělovýchovy Mikuláš Bek.
„Kompetenční rámec absolventa a absolventky učitelství definuje společný cíl, ke kterému všichni v přípravě budoucích učitelů a učitelek směřujeme. Dává nám společný jazyk, jak o přípravě učitelů společně mluvit, a představuje důležitý vstup do přípravy uceleného kariérního systému pro učitele, k němuž potřebujeme dospět,“ uvádí náměstek člena vlády Jiří Nantl.
Kompetenční rámec vznikl jako součást širší Reformy pregraduální přípravy učitelů a učitelek, která obsahuje řadu systémových změn v této oblasti. Jde například o zkvalitňování pedagogických praxí, posílení profesního charakteru učitelské přípravy, podporu inovací, posilování zahraniční spolupráce v přípravě učitelů, zvýšení prestiže učitelství nebo rozvoj oborových didaktik.
„Věřím, že Kompetenční rámec absolventa a absolventky učitelství, na jehož přípravě i realizaci úzce participují všechny české pedagogické fakulty, je procesem zásadních reforem v této pro společnost tak důležité oblasti a bude úspěšně pokračovat i nadále,“ doplňuje děkan PdF UHK a předseda Asociace děkanů PdF ČR František Vaníček.
Dokument bude závazný pro přípravu učitelů na fakultách a také v kvalifikačním studiu pedagogiky pro získání kvalifikace učitele 2. stupně základní školy a střední školy. Nově mohou ve spolupráci s vysokými školami uskutečňovat tuto přípravu také zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků. Na Kompetenční rámec je navázáno každoroční Národní šetření vnímané připravenosti absolventů učitelství a budoucích učitelů, které poskytuje fakultám, ministerstvu a všem zainteresovaným institucím potřebná data pro další zkvalitňování přípravy učitelů.
„U kompetenčního rámce oceňujeme zejména explicitní důraz na reflektivní způsob přípravy budoucích učitelů a učitelek, kdy jsou studující aktivními participanty v celém procesu, jsou vedeni k opakované reflexi svých pokroků a také k zapojování postupů sebehodnocení,“ říká Eva Lehečková děkanka Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
K tomuto tématu byli osloveni lidé, kteří se již s Kompetenčním rámcem setkali. Zde jsou reakce některých z nich:
Johana Handlířová
Studentka učitelství (Pdf UPOL) a členka Otevřeno
„Zásadní rozměr Kompetenčního rámce vidím v jeho uplatnění v pregraduální přípravě učitelů. Očekávám, že vzbudí zájem u studentů pedagogických fakult i jejich vzdělavatelů o přemýšlení nad jednotlivými kompetencemi napříč všemi pedagogickými předměty, což zvýší odbornost budoucích učitelů. Zároveň nám dává na výběr, kam směřovat, a pomáhá reflektovat, kde se zrovna nacházíme, při čemž dochází k našemu seberozvoji na cestě k tomu, abychom své žáky motivovali a podporovali v jejich učení.“
Pavel Bobek
Učitel, finalista Global Teacher Prize ČR, využíval kompetenční rámec ve Velké Británii
„S Kompetenčním rámcem české školství konečně získává dokument, který jednoznačně vymezuje podobu kvalitní pedagogické praxe a vytváří společný jazyk pro budoucí i stávající učitele a jejich vzdělavatele. Sám jsem učitelství vystudoval v Anglii a tamní Teachers' Standards, obdoba českého Kompetenčního rámce, byly alfou a omegou mého studia, praxe i prostředkem její evaluace. Pomohly mi zorientovat se v komplexní činnosti, jakou učitelství bezesporu je, a krok po kroku ovládnout jeho jednotlivé stavební kameny. I dnes, kdy mě od studia dělí vícero let, se k Teachers’ Standards často vracím, abych vlastní výuku reflektoval a pracoval na jejím dalším zlepšování.“
Vít Beran
Ředitel ZŠ Kunratice, jeden z autorů Kompetenčního rámce absolventa a absolventky učitelství
„Ve školách potřebujeme učitele, kteří rozumí dopadu své výuky na učení žáků a z důkazů jejich učení se sami učí. Učitele, kteří promyšleně spolupracují na svém profesním učení se svými kolegy. Profesní učení budoucích učitelů začíná při studiu na fakultě a ve školách na něj musíme umět plynule navazovat.“
Tomáš Klinka
Vedoucí Katedry francouzského jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy – vzdělavatel budoucích učitelů a jeden z autorů Kompetenčního rámce
„Národní kompetenční rámec absolventa učitelství považuji za unikátní dokument, který má ambici harmonizovat a zkvalitnit jak pregraduální, tak následné vzdělávání učitelek a učitelů v ČR. Je postaven na stejném kompetenčním pojetí jako české kurikulární dokumenty. Je formulován pozitivně (co má učitel umět, nikoli co by dělat neměl). Při jeho tvorbě spojili síly didaktici a oborově zaměření vzdělavatelé učitelů. Je novou energií pro práci se studenty i pro výzkum v oblasti přípravy učitelů. Ukazuje směr, který vzdělavatelům učitelů dlouhodobě scházel.“
Zdroj: MŠMT 2023. Dostupné na webu MŠMT.
Kompetenční rámec absolventa a absolventky učitelství vznikl jako jeden z výsledků spolupráce fakult připravujících učitele s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy na Reformě pregraduální přípravy učitelů a učitelek v ČR. Jedná se o dokument, který popisuje profesní kompetence, jimiž má být vybaven každý absolvent a každá absolventka vzdělávacího programu vedoucího ke kvalifikaci učitele.
Kompetenční profil absolventa a absolventky byl oficiálně představen na Národní konferenci ke kompetenčnímu rámci, která se konala 13. 10. 2023 v Praze.
Záznam z konference je možné shlédnout zde.
Tiskovou zprávu z konference s fotografiemi naleznete zde.
Novela zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, v platném znění, přináší převážně s účinností od 1. 9. 2023 množství podstatných změn. Ministerstvo školství proto připravilo materiál, který má za cíl měněná či nová ustanovení zdůraznit a vysvětlit zejména pro potřeby ředitelů škol.
Ministerstvo školství státu Izrael realizuje Program Global K. T. R. (Knowledge – Team work- Relations), který je určen pedagogickým pracovníkům z různých zemí.
V rámci tohoto programu došlo k vytvoření platformy, která umožňuje pedagogickým pracovníkům sdílení zkušeností ze vzdělávacího procesu prostřednictvím online schůzek pedagogů z celého světa, jehož součástí jsou také prezentace expertů na dané téma.
Komunita si klade za cíl zlepšit práci pedagogů a připravit nové absolventy na pedagogickou činnost v dynamickém světě, který vyžaduje neustále osvojování a uplatňování nových dovedností (digitální gramotnost, znalostní management, formování osobní identity ve světě bez hranic, spolupráce).
Zájemci se mohou přihlásit přes online formulář na tomto odkaze.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy chystá začátkem roku 2022 návštěvy fakult připravující budoucí učitele. Záměrem této návštěvy je seznámit všechny vzdělavatele budoucích učitelů s cíly reformy, jednotlivými kroky a vyslechnout si cenné náměty a připomínky ze strany akademiků. Věříme, že právě vzájemná spolupráce je klíčem k úspěšné implementaci reformy.
Zástupci děkanů všech českých fakult připravujících učitele dnes spolu s ministrem školství Robertem Plagou podepsali Memorandum o podpoře reformy přípravy učitelů v ČR. Jeho cílem je proměna vzdělávání budoucích učitelů tak, aby byli lépe připraveni na práci s žáky a na podporu jejich učení.
Podpis memoranda je výsledkem několikaměsíčních jednání, během nichž děkani fakult, zástupci ministerstva a experti z oblasti vzdělávání připravovali konkrétnější podobu reformy. Ministerstvo školství se spolu s děkany fakult připravujících učitele zavázali ke konkrétním krokům v následujících třech letech, které mají pro přípravu učitelů vytvořit adekvátní podmínky, kterých fakulty skutečně využijí v souladu s cíli reformy. Ta se rozběhne již během letošního podzimu a má za cíl proměnit podobu praxí studentů učitelství, podpořit inovace jejich přípravy a rozvoj oborových didaktik.
Rádi bychom se s vámi touto formou podělili o novinky z právě probíhajících procesů týkajících se reformy pregraduálního vzdělávání učitelů. Přikládáme také několik inspirativních podnětů o přípravě učitelů ze zahraničí – konkrétně z Kanady a z Rakouska.
Druhé setkání participativní skupiny s děkany pedagogických fakult, představiteli asociací děkanů filozofických a přírodovědeckých fakult a dalších významných představitelů vzdělávacích institucí v ČR proběhlo 13. dubna. Tým MŠMT reagoval na připomínky, které jsme od všech zúčastněných děkanů obdrželi, a představil posun v dosavadní činnosti pracovní skupiny.
Témata projednávaná během setkání:
Expertní pracovní skupina se rozdělila na 4 menší podskupiny, které vždy vede jeden garant z týmu MŠMT a nyní se zabývají následujícími okruhy:
V rámci získávání dalších zkušeností týkající se přípravy učitelů ze zahraničí jsme se online spojili s profesorkou Annou Kindler z Faculty of Education na University of British Columbia v kanadském Vancouveru. Zde jsme pro vás sepsali několik podnětných myšlenek, které by mohly inspirovat i naši praxi.
Dále jsme se také propojili s profesorkou Gabriele Kulhanek-Wehlend z vídeňské Pädagogische Hochschule:
Praxe:
Mentoři:
Praxisschulen („fakultní/klinické“ školy)
Rádi byste se s námi propojili v souvislosti s připravenou reformou? Ozvěte se nám na pregradual@msmt.cz, rádi Vám odpovíme.
