Ředitel školy by neměl být jen schopný manažer zajišťující organizaci vzdělávacího procesu na své škole, ale měl by být i dobrým koučem pro své učitele. S návodem a inspirací jak na to přišel Manuál koučování pro ředitele škol, který vzniknul v rámci projektu SRP (Strategické řízení a plánování ve školách a v územích) Národního pedagogického institutu, který se obecně zabývá otázkami strategického řízení a vedení škol.
Manuál otevírá citát zakladatele koučinku Johna Whitmora „Koučovat neznamená učit, ale vytvářet podmínky pro učení se a růst“. Koučování uvolňuje potenciál člověka a umožňuje mu tak maximalizovat jeho výkon. Jedná se o metodu, která může pomoci s motivací zaměstnanců, delegováním, řešením problémů, vztahovými problémy, vytvářením týmů, oceněním a hodnocením, realizací úkolů, plánováním a kontrolou, osobním růstem a činností týmů. Koučink lze ve škole používat jako účinnou formu vedení lidí. Základem je zvládnutí techniky koučovacího rozhovoru, která má jasný cíl, strukturu a jsou při ní kladeny koučovací otázky. Koučovací otázky přimějí druhého přemýšlet o věcech z jiného úhlu, evokovat nové nápady, vyjasnit si situaci. Roste zodpovědnost jednotlivce, zlepšuje se spolupráce a samotný výkon. Koučování se zaměřuje na vnitřní motivaci a tím lidi posouvá k samostatnosti a rozvoji. Koučování lze považovat za styl vedení lidí.
Manuál, jehož autorkou je Bedřiška Žufanová, popisuje tři typy ředitelů škol:
Koučování podpoří trpělivost, objektivitu, schopnost povzbudit druhé, umění naslouchat, poznání sebe sama, být pozorný k sobě i druhým. Je důležité vidět ve své škole příčiny problémů, ale mít trpělivost nechat druhé si na řešení přijít sám a najít řešení.
Forma koučovací práce mezi ředitelem školy a pedagogy je individuální nebo skupinová. Mezi nejčastější individuální práci patří například každoroční individuální pohovory směřující k růstu učitele. Skupinová práce je například vedení porady. Cílem koučinku na školách by mělo být: příjemné klima školy, učitelé, kteří umí sami koučovacím způsobem vést hodiny, podpora ředitele školy pomocí koučovacích technik včetně sebekoučinku, důvěra ředitele školy v delegování, snížení hladiny stresu.
Ředitel školy může využít koučování např. při komunikaci s rodiči, žáky nebo učiteli, pro vedení porady, pro hospitační činnost, při individuálním hodnocení zaměstnanců.
Učitel může využít koučování např. v pozici uvádějícího učitele, v pozici vedoucího předmětové komise, v pozici kariérového či výchovného poradce nebo v projektovém učení.
Manuál popisuje, jak se připravit na koučovací rozhovor, jak by měl koučovací rozhovor probíhat, na co si dát pozor, jak klást otázky, jak hodnotit, jak pracovat s emocemi. Řekneme-li například učiteli, že hodinu odvedl špatně, vyvoláme nepříjemný pocit. Pokud řekneme, že má-li se zlepšit motivace žáků, ať zkusí víc používat otevřené otázky, a co si o tom myslí, popis má význam. Do procesu koučování velmi často vstupují emoce. Úkolem kouče není emoce ukončovat, dávat najevo, že jsou nám nepříjemné, nebo od nich odvádět pozornost. Emoce jsou informace. Důležité informace k posouvání se v problémech dál.
Jak již bylo zmíněno, nejdůležitější je u kouče správně se ptát, proto Manuál obsahuje i baterii koučovacích otázek.
Závěrem je dobré zmínit, že koučování není třeba se bát, protože „schopnost koučovat je nám vrozená“.
