Ve středu 28. května 2025 Poslanecká sněmovna hlasovala o novele školského zákona. Ta přináší důležité úpravy, které mohou zlepšit podmínky ve školách.
📘 Co konkrétně novela přináší?
Shrnuli jsme pro vás vše přehledně v nové příručce:
Praha, 27. března 2025 – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vyhlašuje pilotní ověřování modelových školních vzdělávacích programů (mŠVP). Tato iniciativa má základním školám pomoci s přechodem na revidovaný Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (RVP ZV) a zároveň poskytnout zpětnou vazbu pro finální úpravy modelových dokumentů. Ověřování bude probíhat od 1. června 2025 do 31. října 2026 na vybraných školách po celé České republice.
Pilotní ověřování se zaměří na tři typy modelových ŠVP – předmětový, integrovaný a tematický. Zatímco předmětový model kopíruje tradiční strukturu výuky podle oborů RVP, integrovaný model kombinuje více vzdělávacích oborů do společných předmětů a tematický přístup nahrazuje předměty výukou postavenou na nadoborových tématech. Každý z těchto přístupů má poskytnout školám jiný typ inspirace a nástroje pro tvorbu vlastního školního vzdělávacího programu.
„Zkušenosti škol s tvorbou vlastních vzdělávacích programů podle modelových návrhů nám poskytnou cenné poznatky. Na jejich základě budeme moci nabídnout školám ještě srozumitelnější, praktičtější a inspirativnější materiály,“ říká Mikuláš Bek, ministr školství, mládeže a tělovýchovy.
Do ověřování bude vybráno až 100 škol, které se mohou přihlásit prostřednictvím datové schránky MŠMT do 25. dubna 2025. Vybrané školy budou zařazeny tak, aby byla zajištěna co největší pestrost – z hlediska velikosti, zaměření i regionálního rozložení.
Přihlášení je možné prostřednictvím formuláře dostupného na webu: Vyhlášení pilotního ověřování modelových školních vzdělávacích programů pro ZŠ.
Zúčastněné školy získají metodickou podporu. V rámci projektu OP JAK „Podpora kurikulární práce škol“ jim bude poskytnuto vzdělávání v rozsahu minimálně 24 hodin, odborné konzultace a možnost sdílení zkušeností s dalšími školami. Ověřování proběhne bezplatně, s důrazem na praktickou pomoc školním týmům při tvorbě vlastního ŠVP.
Výstupy pilotního ověřování poslouží k dalšímu zpřesnění návrhů modelových ŠVP. Mimo jiné vznikne metodické doporučení „Jak pracovat s modelovými ŠVP“ a vybrané školní programy budou zveřejněny jako ukázkové příklady dobré praxe. Cílem celého procesu je podpořit školy v tom, aby byly dobře připraveny na výuku podle revidovaného RVP, která bude povinná od září 2027.
Níže naleznete odkaz na video přenos a podklady k 7. jednání Národního konventu o vzdělávání, které se uskutečnilo 4. 4. 2025 od 9:30 hodin v Jednacím sále Senátu ČR.
Níže naleznete odkaz na video přenos a podklady k 6. jednání Národního konventu o vzdělávání, které se uskutečnilo 6. 12. 2024 od 9:30 v Jednacím sále Senátu ČR.
Video k 6. jednání Konventu:
Stovky českých škol se v posledních dnech setkaly s výhrůžnými e-maily. Již 4. 9. 2024 zaslalo MŠMT ředitelům škol společný dopis ministrů školství a vnitra, který je informoval o součinnosti s Policií ČR a o postupu při zajištění bezpečnosti ve školách a školských zařízeních. Níže přinášíme krátké doporučení, které odpovídá principům oblasti krizových situací Ministerstva vnitra.
V případě, že škola obdrží výhružný telefonát:
1. Zapište si ihned detaily rozhovoru.
2. Pokud se Vám zobrazuje číslo volajícího, zapište je.
3. Nikdy nezavěšujte! Snažte se volající/volajícího udržet na telefonu, ptejte se na detaily a sdělení si zapisujte.
4. Informujte ředitele školy a odpovědné osoby.
5. Informujte Policii ČR a domluvte se na dalším postupu.
6. V případě potřeby iniciujte evakuaci podle svých interně stanovených postupů.
7. Policii a jednotkám IZS asistujte. Pomoci můžete např. s vhodným informováním přítomných osob, zabráněním vstupu do objektu apod.
Pokud jde o výhružnou zprávu elektronickou formou (e-mail, SMS, zpráva na sociálních sítích):
1. Neotevírejte žádné přílohy a neklikejte na žádné odkazy.
2. Informujte ředitele školy a odpovědné osoby.
3. Informujte Policii ČR a domluvte se na dalším postupu.
4. V případě potřeby iniciujte evakuaci podle svých interně stanovených postupů.
5. Policii a jednotkám IZS asistujte. Pomoci můžete např. s vhodným informováním přítomných osob, zabráněním vstupu do objektu apod.
Ke společnému dopisu ministrů školství a vnitra více zde.
Podklad je určen především ředitelům škol, aby měli základní kontury a návody, jak události komunikovat směrem k rodičům a veřejnosti. Cílem doporučení je předcházet panice, zbytečnému šíření strachu a zároveň poskytnout rodičům i veřejnosti relevantní a pravdivé informace. Podklad má školám pomoci efektivně informovat o opatřeních, která jsou přijímána k zajištění bezpečnosti dětí, a vysvětlit kroky, které jsou podnikány v souvislosti s aktuálními hrozbami.
1. Koordinujte komunikaci školy a zřizovatele. Připravte si a odsouhlaste společně hlavní sdělení pro veřejnost, aby byly předávány stejné, nerozporuplné informace srozumitelnou formou.
2. Komunikujte aktivně skrze všechny dostupné kanály - veřejné i interní. Veřejnost to od školy či zřizovatele očekává.
3. Informujte alespoň o krocích, které škola podniká, a s kým spolupracuje, i když momentálně nemusíte mít dostatek ověřených informací. Příklad vyjádření města Teplice je k dispozici zde.
4. Uvádějte aktivně na pravou míru fámy a neověřené informace, které se o situaci ve škole šíří (například na sociálních sítích).
5. Sdělujte informace o změnách ve výuce především rodičům přímými kanály, které škola běžně používá.
6. Ujistěte veřejnost, že situaci berete vážně a máte ji pod kontrolou ve spolupráci s dalšími aktéry. Zdůrazněte, že dle dostupných informací není důvod k nepřiměřeným obavám a panice.
Podklad je určen především učitelům, pedagogickým pracovníkům a ředitelům škol, kteří mají za úkol podpořit děti v těžkých a stresujících situacích spojených s pocity ohrožení, například při bombových hrozbách nebo jiných bezpečnostních incidentech. Jeho cílem je poskytnout jim konkrétní návod, jak s dětmi komunikovat, jak podpořit jejich psychickou pohodu a jak zajistit, aby se děti cítily bezpečně a stabilně i v nejistých situacích.
1. Posilte pocit bezpečí u sebe, druhých i celkově ve škole. Mějte potřebné a ověřené informace. Omezte nezbytné změny v rozvrhu a dalších oblastech na minimum. Omezte stresující události, jako je např. zkoušení. Vytvořte i pro sebe podpůrnou síť, je důležité mít s kým mluvit, vědět na koho se obrátit, více odpočívat.
2. Dejte dětem prostor vyjádřit své pocity a myšlenky: Umožněte dětem mluvit o tom, co prožívají v souvislosti s bombovou hrozbou. Každé dítě může situaci prožívat jinak – některé děti mohou cítit úzkost nebo vztek, jiné mohou být naopak zamlklé a na první pohled vypadat klidné.
3. Mějte pochopení pro jejich emoce a různé reakce: Je důležité akceptovat, že různé reakce jsou přirozené. Dítě se může bát, plakat nebo naopak být nervózní a rozesmáté. Tyto emoce nejsou špatné, jsou jen vyjádřením nadměrné zátěže, kterou zažívají.
4. Podpora a řád: Udržování běžných denních rutin, na které jsou děti dlouhodobě zvyklé, jako je škola, koníčky a zájmové aktivity, může dětem pomoci zůstat v klidu a získat pocit stability i v nejistých situacích.
5. Uklidňující rozhovory: Ptejte se dětí na jejich pocity a myšlenky související s hrozbou, nejen povrchně, ale hluboce se zajímejte o to, jak se ve škole a na veřejnosti cítí. Umožněte jim sdílet jejich obavy. Vysvětlete jim také, že situaci řeší profesionálové a že jsou nastavena bezpečnostní opatření, která je mají chránit.
6. Komunikujte i s dětmi, které nebyly přímo ohroženy: I děti, které nebyly v přímém nebezpečí, mohou mít strach nebo obavy. Ujistěte je, že je normální cítit nejistotu či úzkost, i když byly mimo bezprostřední ohrožení.
7. Podpora při návratu do školy: Pokud se děti cítí nejistě, mohou potřebovat doprovod do školy nebo jinou formu podpory.
8. Komunikace mezi rodiči a školou: Ujistěte se, že rodiče a škola spolupracují a vzájemně se informují o potřebách dětí. Je důležité, aby škola věděla o případných obavách dítěte a mohla na ně reagovat a naopak.
9. Všímejte si změn v chování: Sledujte případné změny v chování dětí, jako jsou zvýšená nervozita, uzavřenost nebo nepřiměřené reakce na situace spojené s bezpečností. Tyto signály mohou naznačovat, že dítě potřebuje větší pozornost a podporu.
10. Krizové linky: Připomeňte dětem, že mohou kdykoliv využít Linku bezpečí, pokud se potřebují s někým poradit nebo svěřit se svými pocity. Mohou také využít chat Dětství bez násilí Centra LOCIKA. Rodiče a pedagogové mohou volat na Rodičovskou linku, nebo Linku pro rodinu a školu, aby získali podporu a rady pro práci s dětmi v těchto situacích.
11. Odborná pomoc: Pokud dítě i po delší době stále pociťuje strach nebo úzkost, která narušuje jeho běžné fungování, je vhodné vyhledat odbornou psychologickou pomoc.
Níže naleznete program jednání a podklady k 5. jednání Národního konventu o vzdělávání, které se uskutečnilo dne 24. 6. 2024 od 12:00 v hotelu Passage v Brně.
| 12:00 – 14:00 | Práce s heterogenním kolektivem a wellbeing Odklady povinné školní docházky a přechod mezi MŠ a ZŠ |
| 14:00 – 14:30 | Přestávka |
| 14:30 – 16:00 | Kompetenční rámec učitele/ky |
Program v Brně pokračuje festivalovým setkáním Evropa jako education village.
Festivalové setkání Hrad Špilberk 24. 6. Evropa jako education village
https://event.elseya.cz/2024/2024-06-24-Spilberk/cs
Festival meeting on Spilberk castle 24.6. Europe as an education village
https://event.elseya.cz/2024/2024-06-24-Spilberk/en/
Mezinárodní konference Hotel Passage 25.6. Evropa jako education village
https://event.elseya.cz/2024/2024-06-25-Passage/cs/
International conference in Hotel Passage 25.6. Europe as an education village
https://event.elseya.cz/2024/2024-06-25-Passage/en/
Níže naleznete odkaz na video přenos a podklady k 4. jednání Národního konventu o vzdělávání, které se uskutečnilo dne 12. 4. 2024 od 9:30 v Senátu ČR.
Níže naleznete odkaz na video přenos a podklady ke 3. jednání Národního konventu o vzdělávání, které se uskutečnilo dne 8. 12. 2023 od 9:30 v Senátu ČR.
Program:
9:30 – 10:00 Zahájení
10:00 – 11:00 Kroky k udržitelnému a férovému financování regionálního školství
11:00 – 11:30 Přestávka
11:30 – 12:30 Výsledky českých žáků v českých i mezinárodních srovnáních – PISA a ČŠI
12:30 – 13:00 Shrnutí a závěry
Mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví k povinnému nošení ochranného prostředku s účinností od 1. 11. 2021 stanovuje mimo jiné povinnost mít ve vnitřních prostorech škol a školských zařízení nasazen ochranný prostředek bez ohledu na to, jaké rozestupy mezi sebou jednotlivé osoby mají.
Bod 2 daného mimořádného opatření pak stanovuje výjimky z povinného nošení ochranného prostředku. Výjimka podle písm. e) je pak stanovena pro pedagogické pracovníky, kteří byli očkováni proti onemocnění covid-19 a od dokončeného očkovacího schématu podle souhrnu údajů o přípravku uplynulo nejméně 14 dní, při poskytování vzdělávání. Plně očkovaní pedagogičtí pracovníci po 14 dnech od dokončeného očkování tak nemusí při poskytování vzdělávání nosit ochranný prostředek k zakrytí úst a nosu.
Znamená to tedy, že neočkovaní pedagogové (nebo očkovaní zatím pouze 1. dávkou v případě dvoudávkového schématu očkování nebo plně očkovaní, kterým ještě neuběhla lhůta 14 dnů od dokončení očkování) jsou povinni i při poskytování vzdělávání nosit ochranný prostředek.
Poznámka: Záměrem této úpravy je omezit na minimum případy, kdy je nezbytné použít ochranu dýchacích cest pedagogického pracovníka při samotném vzdělávání/výuce a umožnit tak plnohodnotnou výuku. Zde je primárně vycházeno z premise, že očkovaná osoba je do významné míry nižším zdrojem při přenosu viru na další osobu, než je tomu u neočkovaných osob. https://www.medrxiv.org/content/10.1101/2021.08.30.21262701v1. – viz odůvodnění tohoto MO
Povinnost dodržovat dané mimořádné opatření je obecně stanovena každé fyzické osobě a je na osobní odpovědnosti každého, aby dané mimořádné opatření dodržoval, a to v zájmu ochrany zdraví svého okolí (v tomto případě dětí, žáků a studentů, které neočkovaný pedagogický pracovník vzdělává) i v zájmu ochrany zdraví svého.
Porušením povinností plynoucích z mimořádného opatření se fyzická osoba dopouští přestupku podle § 92n odst. 1 písm. b) zákon č. 258/2000 Sb. Přestupky pak projednává místně příslušná krajská hygienická stanice.
Mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví k povinnému nošení ochranného prostředku dýchacích cest s účinností od 1. 11. 2021 naopak nestanoví povinnost zaměstnavatele (ředitele školy nebo školského zařízení) zajistit jeho dodržování na pracovišti a nevpustit/vykázat z pracoviště zaměstnance, který tuto povinnost nedodržuje.
Ředitel školy nebo školského zařízení tak není v této souvislosti povinen/oprávněn zjišťovat, zda je pedagogický pracovník očkován či nikoliv. Pedagogický pracovník však musí být schopen doložit dané skutečnosti orgánu, kterému náleží kontrolovat plnění povinností vyplývajících z mimořádných opatření, což je v tomto případě krajská hygienická stanice. Tyto skutečnosti bude muset být pedagogický pracovník schopen předložit také v případě, kdy krajská hygienická stanice provádí epidemiologické šetření v případě výskytu nemoci covid-19 v dané škole či školském zařízení.
Ředitel školy je však v rámci naplňování ustanovení § 29 školského zákona a obecné prevenční povinnosti zaměstnavatele vyplývající ze zákoníku práce povinen/oprávněn informovat své zaměstnance o povinnosti vyplývající z daného mimořádného opatření a o povinnosti toto opatření dodržovat, apelovat na dodržování mimořádného opatření a upozorňovat na důsledky porušování tohoto mimořádného opatření. Ředitel školy může takto postupovat opakovaně a průběžně své zaměstnance na tyto skutečnosti upozorňovat.
Konečně uvádíme, že dodržování této povinnosti bude mít praktický vliv také na posouzení významnosti případného kontaktu s pozitivně testovaným neočkovaným pedagogickým pracovníkem v rámci epidemického šetření ze strany místně příslušné krajské hygienické stanice, neboť v souladu s Metodickým pokynem hlavní hygieničky k nařizování karantény a izolace ze dne 19. října 2021 platí, že epidemiologicky významný kontakt je charakterizován mimo jiné tak, že se jedná o „osobu mající „face to face“ kontakt s potvrzeným případem po dobu minimálně 15 minut bez použití adekvátního ochranného prostředku dýchacích cest“.
Novou posilou středního článku podpory škol a zřizovatelů je Jaroslav Jirásko. Seznamte se prosím. Pedagog, dlouholetý ředitel základní školy, lektor a mentor v jedné osobě. Člověk, který dlouhodobě a systematicky mění konzervativní pohledy na vzdělávání a propaguje moderní a inovativní trendy.
Jeho motto mnohé napoví:
„Přestaňme už řešit, co učit, ale bavme se o tom, jak učit.“ Co víc si pro naše školství přát.
Jaroslav Jirásko odstartoval v pilotním projektu středního článku podpory 1. března 2021 a bude působit v okrese Semily, kde povede tým odborníků. Společně budou školám poskytovat podporu v oblasti, managementu, správy organizace, legislativy optimalizace procesů, výkaznictví atd. Hlavním cílem je snižovat nepedagogickou a administrativní zátěž škol, předávat důležité informace a zprostředkovávat komunikaci mezi ministerstvem, školami i zřizovateli daného regionu. Smyslem této pomoci je, aby ředitelé a ostatní členové vedení škol měli volnější ruce a dostatek času i energie, který mohou věnovat tomu nejdůležitějšímu ve své profesi: kvalitní pedagogické práci.
Jaroslav Jirásko působí dvacet jedna let jako ředitel základní školy v Lázních Bělohrad, je viceprezidentem Asociace ředitelů základních škol a zakládajícím členem Učitelské platformy. Publikuje v časopisech Řízení školy, Učitelské noviny a v internetovém magazínu Rodiče vítáni. V médiích vystupuje jako komentátor a glosátor českého školství, specializuje se na profesní portfolia a strategické řízení výuky. Má bohaté zahraniční zkušenosti z Finska, Velké Británie, Rakouska, Polska, Nizozemska a Chorvatska, je členem několika expertních skupin Národního pedagogického institutu ČR. Jeho profesní zkušenosti, moderní pohled, chuť a odhodlání dávají tušit, že má pilotní projekt středního článku v okrese Semily dobře našlápnuto.
MŠMT zveřejňuje Koncepci přístupu MŠMT k bezpečnosti a ochraně zdraví dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních v regionálním školství ČR a Přehled opatření pro období 2021 – 2023.
MŠMT spustilo web k novému pojetí výuky informatiky. Díky revizím rámcového vzdělávacího programu informatika by se měla výuka na základních školách zaměřit více na rozvoj informatického myšlení a digitálních kompetencí. Na novém webu revize.edu.cz najdou učitelé metodiky, učebnice a další podpůrné materiály ke stažení. Podle modernizovaného programu mohou začít školy vyučovat už od září 2021, nejpozději pak od září 2023.
„Informatika je zcela zásadní pro vzdělání, profesní uplatnění i osobní život. U tohoto dynamicky se rozvíjejícího oboru přitom nedošlo od vzniku RVP ZV v roce 2004 zatím k aktualizaci. Dosavadní vzdělávací oblast obsahovala pouze požadavky na dovednosti v oblasti využívání digitálních technologií odpovídající době svého vzniku, tj. před nástupem zlomových technologií, sociálních sítí, chytrých telefonů nebo umělé inteligence,“ upozornil ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga.
MŠMT proto ve spolupráci s pedagogickými fakultami a desítkami škol provedlo v letech 2018 až 2020 pokusné ověřování nové informatiky a digitální gramotnosti. Na základě tohoto průzkumu pak ministerstvo revidovalo rámcový vzdělávací program a souběžně vytvořilo nové učebnice, metodické materiály a vzdělávací programy pro vyučující. Všechny informace a podporu najdou vyučující na webu revize.edu.cz, který spravuje Národní pedagogický institut.
Nově by tedy vyučující měli v hodinách kromě základů uživatelských dovedností pro práci se zařízeními a aplikacemi klást důraz také na informatické myšlení. Žáci by se měli učit pracovat s informacemi, měli by umět analyzovat problém a hledat funkční řešení. Vedle porozumění principům digitálních technologií bude podstatné také jejich bezpečné a etické využívání a týmová práce.
Novým způsobem se informatika začne vyučovat na všech základních školách nejpozději od 1. září 2023, a to ve všech ročnících prvního stupně, a nejpozději od 1. září 2024 ve všech ročnících druhého stupně. Hodinová dotace se změní z jedné hodiny na prvním a na druhém stupni na dvě a čtyři hodiny. Díky náběhovému období pro zavedení změn mají školy dostatek času na přípravu učitelů, vybavení a úpravu svého školního vzdělávacího programu. Součástí podpory jsou modelové školní vzdělávací programy.
V tomto školním roce navíc školy získaly 1,3 mld. korun navíc na nákup ICT vybavení. Na rok 2021 pak MŠMT navýšilo prostředky na nepedagogické týmy základních škol, což bude znamenat 1000 úvazků IT správců v ZŠ. V tomto roce se také přidalo na tzv. ONIV (ostatní neinvestiční výdaje), ze kterých je možné hradit učební pomůcky či vzdělávání pedagogů. V případě základních škol toto zvýšení přinese dvojnásobný objem prostředků oproti loňskému roku. Dále MŠMT připravilo nový standard pro akreditaci studia k výkonu specializovaných činností koordinace v oblasti ICT. V budoucnu bude MŠMT z Národního plánu obnovy požadovat na digitalizaci škol 6,8 mld. Kč.
Stejně jako v minulém roce MŠMT už na konci ledna zveřejňuje částky pro jednotlivé školy na rok 2021. Údaje jsou zveřejněny v elektronickém systému pro sběr dat, kde je školy najdou v individualizované podobě (viz https://sberdat.uiv.cz/login), a také na webu MŠMT.
Česká národní banka připravila webový rozcestník věnovaný finančnímu a ekonomickému vzdělávání. Učitelé na něm najdou mimo jiné učební pomůcku ve formě prezentace, která pokrývá základní znalosti z oblasti osobních financí. Materiály jsou určeny pro žáky na druhém stupni základních škol a středoškoláky. Pro učitele k prezentaci na téma Osobní finance vytvořila ČNB i metodické listy.
Prezentace je k dispozici také v anglickém jazyce, a lze ji tak využít v hodinách angličtiny. Dále se na stránkách ČNB návštěvníci seznámí např. s tvorbou rodinného rozpočtu, s rolí centrální banky a její historií.
→ Plnobarevná varianta k prezentaci
→ Barevně úsporná varianta k tisku
→ Metodické listy pro učitele
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vydává metodický pokyn k realizaci pedagogické intervence ve školách, školních družinách a školních klubech.
V souvislosti s pandemickou situací, která způsobila vysokou nemocnost či karanténu zaměstnanců ve školství, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy umožní krajským úřadům ve zcela mimořádném termínu zaslat žádosti o přesun finančních prostředků mezi platy, ostatními osobními náklady, případně ostatními neinvestičními výdaji.
Termín pro odeslání žádostí krajských úřadů na ministerstvo je 7. prosince 2020.
Krajské úřady však mohou školám a školským zařízení stanovit dřívější termín tak, aby byly schopny jejich požadavky zpracovat do termínu stanoveného ministerstvem.
Prosíme však školy a školská zařízení o to, aby se svými žádostmi neotálely a včas informovaly krajské úřady. Krajské úřady průběžně informují ministerstvo, aby bylo možno ze strany ministerstva zajistit všechny potřebné kroky k pokrytí všech požadavků.
Informaci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k financování škol a školských zařízení v roce 2021 s ohledem na opatření přijatá ve 4. čtvrtletí roku 2020 v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2 naleznete zde: http://stistko.uiv.cz/kestazeni/Informace_covid_2021_S_SZ.pdf.
Vzdělané a konkurenceschopné Česko, které obstojí v dynamickém a neustále se měnícím světě 21. století, to je cílem nové české Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+.
Vláda dnes schválila klíčový dokument pro české školství, kterým je Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2030+ (dále Strategie 2030+). Dokument předložil ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga, jehož rezort se věnoval přípravě bezmála dva roky.
Úkolem Strategie 2030+ je jasně stanovit směr rozvoje školství a priority investic na dalších deset let. Cílem je modernizovat vzdělávací systém Česka v oblasti regionálního školství, zájmového a neformálního vzdělávání a celoživotního učení, připravit ho na nové výzvy a zároveň řešit problémy, které v českém školství přetrvávají. Strategie 2030+ má dva hlavní strategické cíle. První se zaměřuje na proměnu obsahu a způsobu vzdělávání, druhý na snižování nerovností v přístupu ke vzdělávání a rozvoj potenciálu všech dětí. Cesty k realizaci těchto cílů představují jednotlivé strategické linie, kterých je celkem pět – proměna samotného vzdělávání, problematika nerovností, podpora pedagogů, zvýšení odborných kapacit, důvěry a vzájemné spolupráce a zajištění stabilního financování.
A k jakým konkrétním krokům by mělo v průběhu dekády dojít? Ministerstvo chce zmodernizovat, vybavit a metodicky vést školy, zavést digitální technologie a podpořit inovace, provzdušnit objem učiva a realizovat nové metody přípravy a hodnocení žáků tak, aby získali znalosti, dovednosti a postoje využitelné v osobním, profesním i občansky zodpovědném životě. V rámci intervencí se ministerstvo chce také zásadním způsobem věnovat přípravě nových a podpoře stávajících pedagogů, profesionalizaci ředitelů škol nebo snížení administrativní zátěže škol.
Na všech těchto tématech se shodla odborná i široká veřejnost, která se do přípravy strategie zapojila. Práce na Strategii 2030+ byly zahájeny v roce 2018. V lednu roku 2019 byla ministrem školství ustavena osmičlenná externí expertní skupina pod vedením prof. Arnošta Veselého, která v rámci participativního procesu tvorby připravila výchozí dokument Hlavní směry vzdělávací politiky ČR 2030+. V listopadu roku 2019 představilo MŠMT tento materiál na veřejné konferenci a do konce roku 2019 probíhala jeho veřejná konzultace. V lednu 2020 zahájil tým MŠMT práce na samotném textu Strategie 2030+ a na formulacích klíčových opatření vedoucích k naplnění cílů. Proces tvorby strategie na jaře 2020 ovlivnila pandemie, která omezila plánované veřejné akce. Přesto se v červnu podařilo uskutečnit třídenní on-line konferenci, kterou v přímém přenosu či ze záznamu sledovalo více než 8 700 lidí. V následující veřejné on-line konzultaci obdrželo MŠMT téměř 450 podnětů od všech aktérů vzdělávání – žáků, rodičů, pedagogů, ředitelů škol, vedení obcí a měst, podnikatelského i neziskového sektoru, odborníků i široké veřejnosti.
„Jsem rád, že se podařilo tento klíčový dokument připravit takto transparentně a otevřeně. Ministerstvo využívalo pestrou paletu komunikačních nástrojů, včetně sociálních sítí. Cílem bylo, aby jak odborná, tak i široká veřejnost byla co možná nejvíce informována o budoucích plánech v oblasti vzdělávacího systému ČR a mohla tyto plány sama aktivně ovlivnit. Jsem velmi potěšen, že je tolik lidí, kteří chtějí přispět a změnit školství k lepšímu. Nejen expertní skupině a kolegům z ministerstva, ale také všem lidem, kteří se zapojili, a věřím, že budou zapojovat i nadále, patří můj velký dík,“ komentoval přípravu strategie ministr Robert Plaga.
„Chceme, aby se podařilo vytyčené cíle Strategie 2030+ naplnit, a proto postupujeme projektově. Jsou stanovena tři implementační období, která budou mít jasně určeny své konkrétní cíle s harmonogramem, výstupy a indikátory, díky kterým bude možno zhodnotit jejich plnění.“
Strategii 2030+ včetně karet opatření je možné stáhnout na webu MŠMT a www.edu.cz. Aktuality a další informace naleznete také na facebookovém profilu Strategie 2030+.
Pro karty opatření v 1. implementačním období vybrána následující prioritní témata:
Mimořádné finance na nákup počítačů a další ICT techniky dostanou i nižší stupně víceletých gymnázií. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy tak splnilo avizovaný slib, že poskytneme prostředky na posílení distanční výuky i těmto typům škol. Podporu v celkové částce 41 milionů korun si rozdělí 248 škol. Podobnou podporu už MŠMT v srpnu schválilo pro základní školy.
„Tyto peníze jsou určeny na to, aby školy při karanténních opatřeních mohly pokračovat ve výuce. Nové notebooky, tablety, ale třeba i výukové softwary, kamery a mikrofony by měly školám usnadnit přepínání mezi distanční a prezenční výukou. Tuto techniku bude také možné zapůjčit žákům, kteří doma nemají dostatečné vybavení pro online výuku,“ uvedl ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga.
Školy budou dostávat peníze podle počtu tříd nižších stupňů víceletých gymnázií.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vydává Metodické doporučení pro vzdělávání distančním způsobem. Metodika shrnuje právní, organizační a pedagogické prvky distančního způsobu vzdělávání a má školám pomoci při nastavování pravidel při případném přechodu na distanční výuku. Vedení škol a vyučující zde najdou doporučení pro jednotlivé typy škol od mateřských, základních a středních až po vyšší odborné školy, konzervatoře a základní umělecké školy.
Celou metodiku z řadou dalších doplňujících příloh a informací naleznete v sekci metodické materiály.
Vážené paní ředitelky, páni ředitelé, vážené paní učitelky a páni učitelé, milé žákyně a milí žáci, studentky a studenti, pracovnice a pracovníci ve školství, vážení a milí rodiče,
když jsem Vám přesně před rokem přál úspěšný školní rok, netušil jsem tehdy, a nikdo z nás, jak moc náročný rok to pro české školství bude. V březnu se poprvé v novodobé historii naší země zavřela většina škol pro prezenční výuku a výuka se přesunula ze školních lavic do domácností. My všichni jsme čelili situaci, kterou nikdo z nás neznal, nepřipravoval se na ni a možná si ji ani nedokázal představit. Přesto si troufnu tvrdit, že jsme ji společně zvládli, za což všem opět velmi děkuji.
Již nyní je zřejmé, že i nový školní rok bude bohužel ovlivněn trvající pandemií nového typu koronaviru. V této souvislosti tak ještě více než jindy nabývají na důležitosti a aktuálnosti základní lidské hodnoty, jako je ohleduplnost, tolerance, vzájemný respekt a odpovědné chování k sobě i k ostatním. Pamatujme na to nejenom při dodržování aktuálně platných mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví či krajských hygienických stanic, ale i při sledování zdravotního stavu svého a svých blízkých, při dodržování pravidel osobní hygieny, včetně té respirační, při běžném mezilidském styku ve škole i mimo ni. Jsem přesvědčen, že pokud se k sobě i k ostatním budeme chovat výše uvedeným způsobem, podaří se nám situaci čelit se sebevědomím, klidem a bez zbytečného strachu a úzkosti. V případě covid‑19 je třeba si uvědomit, že se jedná o nemoc, která může i při respektování stanovených hygienických a protiepidemických pravidel postihnout každého z nás, a která tak nesmí být okolím vnímána jako stigmatizující.
Jsem připraven se svými kolegy na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy učinit vše, co je v našich kompetencích a silách, abychom školám, pedagogům a dalším zaměstnancům ve školství, ale i žákům a jejich rodičům poskytli i v nadcházejícím období potřebnou podporu – legislativní, metodickou i finanční. Připomínám, že již v březnu 2020 ministerstvo spustilo portál NaDálku, na kterém mohli nejen učitelé najít spoustu informací k distanční výuce. Navázali jsme také spolupráci s neziskovým sektorem a vláda rovněž vyčlenila 1,3 miliardy korun na pořízení technického vybavení základních škol pro učitele, ale také pro žáky, kteří v rodině nedisponují potřebným zařízením pro případ distančního vzdělávání. Věřím, že tyto prostředky, společně s těmi, které směřují do škol z rozpočtu obcí a krajů díky rozpočtovému určení daní, pomohou školy ještě lépe připravit na případné změny ve způsobu vzdělávání, ke kterým může v průběhu tohoto školního roku dojít.
Přestože bude tento školní rok náročný, věřím, že pro vás všechny bude především přínosný, úspěšný a obohacující, a to z osobního i profesního pohledu.
Děkuji Vám a jsem s Vámi!
Ing. Robert Plaga, Ph.D.
ministr školství, mládeže a tělovýchovy
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Nejčastější dotazy směřované na podmínky, kritéria, účel a další podmínky pro použití mimořádných finančních prostředků.
Může si škola pořídit stolní počítače?
Škola může v rámci využití mimořádných prostředků na ICT pořídit výhradně přenosné digitální zařízení s možností internetového připojení, kterým je například notebook nebo tablet. Stolní počítač, server, nebo jeho komponenty tak pořídit nelze.
Jaké softwarové vybavení si škola může pořídit?
Softwarové vybavení lze blíže specifikovat jako licence nebo on-line služby využitelné při vzdělávání distančním způsobem či sloužících jako prostředek ke vzdělávání. Je jím zároveň i výukový software, aplikace nebo části aplikací nad rámec volně dostupného základu, operační program, kancelářský software, nebo cloudové služby včetně cloudových serverů.
Může škola v rámci využití mimořádných prostředků pořídit dataprojektor a tiskárnu?
V rámci odstavce c) bodu 8 je zamýšlen nákup příslušenství k přenosnému digitálnímu zařízení. Jedná se například o dokovací stanice, externí kamery, mikrofony, náhlavní sety, myši, klávesnice, konferenční systém či jeho prvky jako prostorový mikrofon nebo kamera. Mezi příslušenství naopak nespadá vybavení typu dataprojektor, interaktivní tabule, robotické stavebnice nebo tiskárna.
Je škola povinna realizovat v rámci nákupu ICT vybavení veřejnou zakázku?
V případě, že předpokládaná hodnota nakupovaného ICT vybavení přesáhne částku 2 000 000 Kč bez DPH je třeba postupovat v souladu se zákonem č. 134 /2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) a provést zadávací řízení. Pokud předpokládaná hodnota nepřesáhne 2 000 000 Kč bez DPH není povinnost dle § 31 ZZVZ provést zadávací řízení, je však potřeba dodržet základní zásady uvedené v § 6 ZZVZ a provést nákup v souladu s interními předpisy pro realizaci veřejných zakázek, pokud takový předpis zadavatel má.
V případě, že uhrazená cena přesáhne 50 000 Kč bez DPH, je třeba takto uzavřenou smlouvu zveřejnit v registru smluv.
Přehled dalších finačních prostředků 2020 pro ZŠ
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v návaznosti dnes představilo novinářské veřejnosti manuály pro fungování škol v následujícím školním roce. Na materiálu resort úzce spolupracoval s ministerstvem zdravotnictví. Na tiskové konferenci jej představili ministři školství Robert Plaga a zdravotnictví Adam Vojtěch v doprovodu hlavní hygieničky ČR Jarmily Rážové. Do samotných škol byly manuály distribuovány dle avizovaného termínu již v průběhu včerejšího dne, tedy 17. srpna. Manuál obsahuje jak hygienickou, tak pedagogickou část.
„Materiály byly rozeslány do škol dle plánu. To zásadní, co jsme společně s ministerstvem zdravotnictví sledovali, byl maximálně možný návrat k normálu, samozřejmě se zohledněním epidemiologické situace. Společným jmenovatelem všech opatření je minimalizace šíření onemocnění covid-19,“ řekl na tiskové konferenci ministr školství Robert Plaga. Při tvorbě manuálů se resort snažil vycházet ze zkušeností a zejména pak zpětné vazby od ředitelů škol, jsou například v něm graficky odlišeny informace, doporučení a závazné body.
„Je dobrou zprávou, že školy od 1. září budou vstupovat do standardního provozu. Nejsou omezení v počtech tříd ani počtech žáků v nich, není potřeba dokládat potvrzení o bezinfekčnosti. Co se týče hygienických standardů, budou školy fungovat obdobně jako na jaře, a to ve smyslu režimu úklidu anebo častějšího větrání místností,“ doplnil ministr školství s tím, že manuál je navázán na tzv. semafor ministerstva zdravotnictví a je tedy vhodné, aby ředitelé sledovali obecný vývoj jak v ČR, tak ve svém regionu. „Shodli jsme se na tom, že využijeme právě semafor, který je pro nás vodítkem epidemiologické situace v daných okresech. Je to vhodná pomůcka i pro potřeby škol, tak aby ředitelé škol věděli, co může nastat,“ vysvětlil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. „Opatření byla vytvářena odborníky na hygienu, kteří mají zkušenosti s provozem škol a školských zařízení. Základní, co je důležité dodržovat, jsou pravidla osobní hygieny. Je nutné edukovat o zásadách osobní hygieny, což je velmi zásadní. To platí stále a pro celou společnost - dezinfekce, mytí rukou, respirační hygiena. Velmi důležité, a přesto se na to zapomíná, je větrání prostor, a to nejen v covidovém období. Pravidelné větrání tříd je velmi zásadní pro chod a prevenci šíření dané choroby,“ řekl ministr zdravotnictví s tím, že bylo dohodnuto, že ve třídách nebude povinná rouška i z toho důvodu, že jde o homogenní skupiny. „Budou povinné ve společných prostorách, na chodbách nebo ve frontách na výdej jídla v jídelnách. Při konzumaci logicky nikoliv,“ doplnil Adam Vojtěch.
Hlavní hygienička Jarmila Rážová pak na tiskové konferenci shrnula, jaký bude postup v případě zjištění nákazy ve škole. „Pokud se ve škole objeví pozitivní dítě, žák student, učitel, vždy standardně příslušná krajský hygienická stanice provede epidemiologické šetření v ohnisku nákazy. Poté rozhodne a vydá rozhodnutí o karanténě a o přijetí protiepidemických opatření. Jeden nakažený ve škole nemusí nutně znamenat uzavření celé školy. Je potřeba zdůraznit, že i v domácnostech těch, kterým byla uložena karanténa, je nutné důsledně dodržovat preventivní opatření, tedy omezit vzájemný kontakt v rodině, i v domácím prostředí nosit roušky, pravidelně dezinfikovat společnou toaletu, ale i další prostory, individualizovat prostředky denní potřeby, jako je například nádobí,“ řekla Jarmila Rážová. „Věřím, že dodržováním pravidel, a to jak na straně žáků či studentů, učitelů a dalších zaměstnanců škol, tak i rodičů, se nám podaří projít školním rokem tak, aby nemusela být omezována školní docházka,“ doplnila hlavní hygienička ČR.
„Co se týče škol v přírodě či výletů, v tuto chvíli nejsou zakázány, konání těchto akcí ale bude záviset na aktuální epidemiologické situaci,“ vysvětlil Robert Plaga. Manuál kromě hygienicko-epidemiologické části obsahuje také pravidla pro distanční vzdělávání. „Vláda včera schválila „injekci“ na ICT do škol ve výši 1,3 mld. Kč. V nejbližších dnech tuto záležitost oznámíme školám, a to včetně výpočtu, který je velmi jednoduchý,“ řekl Robert Plaga na tiskové konferenci s tím, že prostředky jsou kromě učitelů určeny také žákům, kteří nemají možnost dálkového vzdělávání v domácím prostředí. „S technikou a podporou je připraven školám pomoci jak Národní pedagogický institut, tak iniciativa Česko.digital, se kterou ministerstvo na jaře zahájilo spolupráci,“ dodal ministr školství, který zároveň avizoval, že resort v dohledné době zveřejní také doporučení pro chod vysokých škol.
S účinností od 1. srpna 2020 byl na pozici ředitele Národního pedagogického institutu České republiky (NPI ČR) jmenován Ivo Jupa. Střídá tak ve vedení organizace Helenu Plitzovou, která se zásadním způsobem podílela na úspěšném transformačním procesu po sloučení Národního ústavu pro vzdělávání (NÚV) a Národního institutu pro další vzdělávání (NIDV).
Mgr. Ivo Jupa (nar. 1966) vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy v učitelském oboru a obor mimořádného studia CŽV na Filozofické fakultě UK v oboru sociální komunikace. Jako manažer řídil implementaci Národní soustavy kvalifikací a krajské akční plánování v rámci národních systémových projektů, realizovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, resp. Národním pedagogickým institutem České republiky. Ve své předchozí profesní kariéře pracoval jako ředitel odboru pro záležitosti EU na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, kde odpovídal za tvorbu a realizaci koncepce státní politiky v oblasti implementace strukturálních fondů EU v ČR v oblastech vzdělávání a vědě a výzkumu. Zasedal jako zástupce ČR ve výboru pro vzdělávání Rady EU a byl členem týmu hlavního vyjednavače kohezní politiky ČR s Evropskou komisí.
Příležitostně se zabývá lektorskou činností, převážně v oblastech řízení, plánování, komunikace a business inovací se společenským dopadem. Jmenovaná témata přednášel na FHS UK, FTK UP v Olomouci a VŠE v Praze. V současné době je členem mezinárodního týmu expertů Evropské komise TAIEX.
Po svém nástupu Ivo Jupa poděkoval dosavadní ředitelce Heleně Plitzové za vynaložené úsilí a práci, ale i za její desetileté působení v čele NIDV, kdy stála u všech podstatných inovací a změn v oblasti dalšího vzdělávání a profesní podpory učitelů.
„Mým cílem je, aby všichni ředitelé i učitelé škol rozuměli tomu, jakou podporu jim nabízíme, a věděli, jak se k ní rychle a jednoduše dostat. Dalším dlouhodobým úkolem, jehož první kroky však bude nutné začít dělat hned, je naplňování Strategie 2030+ stanovené naším zřizovatelem – tedy ministerstvem školství. Chci, aby se její záměry a cíle jasně a srozumitelně propisovaly do našich škol a rozuměli jí a podporovali ji nejen pedagogové, ale i zřizovatelé škol, a samozřejmě i děti a jejich rodiče,“ komentuje Ivo Jupa své cíle a nejbližší úkoly v nové pozici.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy připravilo a vydalo pokyny k podzimním termínům maturitních a závěrečných zkoušek.
Pravidla pro ukončování vzdělávání ve středních školách a konzervatořích maturitní zkouškou v podzimním zkušebním období školního roku 2019/2020 najdete ZDE
Pravidla pro ukončování vzdělávání ve středních školách závěrečnou zkouškou v podzimním termínu 2020 najdete ZDE
Manuály pro fungování škol, které ministerstvo školství vydalo v průběhu dubna, měly platnost pouze do konce školního roku, tedy do 30. června 2020. Od 1. července 2020 se totiž již neuplatňuje mimořádné opatření určené výhradně pro školství, které obsahovalo omezení a zákazy specificky pro školy a školská zařízení jako např. omezení počtu účastníků na 15 osob nebo povinnost předložit zvláštní čestné prohlášení. Ministerstvo školství tedy zpracovalo materiál k provozu škol a školských zařízení o prázdninách.
Školy a školská zařízení tedy mohou v průběhu měsíců července a srpna vykonávat běžné prázdninové aktivity. Nadále se však mohou na činnost škol a školských zařízení aplikovat aktuální mimořádná opatření Ministerstva zdravotnictví, která stanoví obecná omezení a povinnosti (např. nošení ochrany úst a nosuv určitých situacích, omezení pořádání hromadných akcí).
Aktuální mimořádná opatření jsou zveřejněna na webu Ministerstva zdravotnictví ZDE.
Materiál pro provoz škol a školských zařízení v době prázdnin je pak ke stažení ZDE.
Praha, 23. června 2020 - Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga dnes na odborné konferenci v sídle Národního pedagogického institutu představil návrh textu Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+. „Cíle jsou v podstatě dva – zaměřit vzdělávání více na získávání kompetencí, které by odpovídaly 21. století, a dále snížit nerovnost v přístupu ke vzdělávání,“ řekl ministr školství. Jednotlivé části konference budou probíhat i následujících dvou dnech a zájemci je mohou shlédnout a zapojit se i on-line.
Ministr školství Robert Plaga představil na zahájení konference návrh samotného textu Strategie 2030+, ale stejně tak i proces jeho vzniku a plán, jak navrhovaná opatření postupně realizovat v praxi. Nedílnou součástí konference, která bude pokračovat i v následujících dnech, budou samostatné kulaté stoly k jednotlivým implementačním kartám pro období 2020 - 2023. V první fázi se opatření Strategie 2030+ zaměří na předškolní vzdělávání, revizi RVP ZV, podporu a řízení škol, inovaci oborové soustavy a v neposlední řadě na zvyšování kvality ve strukturálně postižených regionech. Na každý z šesti bloků konference potvrdili osobní účast mnozí odborníci, ať již z akademické oblasti, profesních asociací, či zkušení ředitele a učitelé z praxe, zástupci zřizovatelů, státní správy, studentů či rodičů. Program bude možné sledovat v přímém přenosu na YouTube kanálu MŠMT a zároveň budou sledující moci klást účastníkům kulatých stolů dotazy on-line (viz https://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/on-line-konference-strategie-2030).
Proces vzniku Strategie 2030+ byl od samého počátku veden co nejvíce transparentně a participativně. Velký kus práce na komunikaci s veřejností v průběhu tvorby Hlavních směrů vzdělávací politiky 2030+ (HSVP) odvedla externí expertní skupina v čele s panem prof. Arnoštem Veselým. V roce 2019 se uskutečnily dvě velké konference a 17 kulatých stolů, autoři HSVP se účastnili mnoha odborných i veřejných debat a mají za sebou desítky mediálních výstupů. K dokumentu HSVP obdrželo ministerstvo téměř 350 podnětů od veřejnosti. Hlavní směry vzdělávací politiky vytyčily hodnotový základ a směřování budoucí Strategie. Na základě podnětů a odborné reflexe MŠMT rozpracovalo některá témata, jako např. bezpečné prostředí ve školách, odborné vzdělávání, potřebnost rozvoje digitálních kompetencí i občanského a neformálního vzdělávání atd.
Vzhledem k nedávné mimořádné epidemiologické situaci byla pro konferenci zvolena forma kombinace prezenční odborné debaty a zapojení veřejnosti na dálku prostřednictvím on-line vysílání. Cílem je umožnit sledování a zapojení ještě většímu množství lidí, než bylo původně plánováno.
Po ukončení konference bude Strategie 2030+ zpřístupněna k zasílání podnětů a komentářů, a to od 26. 6. do 12. 7. 2020. Následně bude text finalizován a v průběhu srpna proběhne mezirezortní připomínkové řízení. V měsíci září bude Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ předložena ke schválení Vládě ČR.
V Praze 16. června 2020 – MŠMT dnes schválilo kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání, podle kterých bude Česká školní inspekce hodnotit školy a školská zařízení ve školním roce 2020/2021.
Kritéria jsou formulována pro potřeby vnějšího hodnocení instituce a vytvářejí logický rámec, který umožňuje hodnotit podmínky, průběh a výsledky vzdělávání a školských služeb na úrovni školy, vzdělávacího programu a vedení pedagogického procesu. Tento rámec umožňuje sledovat dosahování cílů vzdělávání podle školních či akreditovaných vzdělávacích programů a vyhodnotit pokrok škol v čase. Agregované údaje jsou podkladem pro hodnocení efektivity vzdělávací soustavy a jejích částí.
Kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání na školní rok 2020/2021najdete zde: https://www.csicr.cz/cz/Aktuality/Kriteria-hodnoceni-2020-2021
Současně MŠMT schválilo také Plán hlavních úkolů České školní inspekce pro školní rok 2020/2021: https://www.csicr.cz/cz/Aktuality/Plan-hlavnich-ukolu-2020-2021
