Pilotní projekt středního článku podpory zahájilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) v lednu 2021 a potrvá do konce června 2023. Vychází ze Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ a přirovnat bychom ho mohli k odrazovému můstku pro nadcházející změny ve školství v příští dekádě. Než se začnou kroky směřující k modernizaci našeho školství šířit do všech škol, je třeba si nejprve vyzkoušet na menším vzorku, co se osvědčí v praxi. Z tohoto důvodu byly pro pilotáž vybrány dva okresy: Semily a Svitavy. Tady bude střední článek podpory ve spolupráci s místními mateřskými a základními školami, jejich zřizovateli i nejrůznějšími aktéry ve vzdělávání vytvářet prototyp kooperace a aktivit, tedy funkční model, který se následně rozšíří po celé ČR. Na pilotáži bude hodně záležet.
České školy jsou hned za těmi nizozemskými nejvíce decentralizované v Evropě. Mají velkou autonomii, která však logicky přináší neúměrně vysoké požadavky na ředitele. Nemohou se primárně věnovat pedagogickému vedení školy, protože mají na svých bedrech práce „všeho druhu“. Střední článek podpory by měl tuto situaci změnit. Školám nabídne především metodickou a legislativní pomoc, podporu v pedagogickém leadershipu, zjednodušení administrativy. Cílí nejenom na školy, ale i jejich zřizovatele.
Pilotáž krok za krokem
Alfou a omegou pro fungování středního článku podpory bylo jeho personální obsazení odborníky z praxe, kteří rozumějí školám a jejich potřebám. K Martině Běťákové, vedoucí oddělení podpory škol MŠMT, která pilotáž vede, postupně přibývali noví kolegové. Nejdůležitějším krokem bylo najít vhodné koordinátory pro oba okresy. Na Semilsku se jím stal od 1. března Jaroslav Jirásko a na Svitavsku o tři měsíce později Hana Fučíková. Oba zkušení pedagogičtí lídři, dlouholetí ředitelé základních škol, lektoři a mentoři v jedné osobě, kteří zároveň dobře znají lokalitu pilotáže. Každému koordinátorovi pomáhají tři metodici, kteří jsou jeho pravou rukou. Také v jejich případě se jedná o místní pedagogické profesionály. Někteří z nich do týmu teprve nastoupí, v kompletní sestavě budeme před zahájením nového školního roku.
Tým potřebuje své zázemí, proto bylo zapotřebí najít vhodný prostor. Kancelář, odkud kolegové řídí své aktivity v semilském okresu, sídlí na adrese: zámek Semily, Bítouchovská 1. Kancelář ve svitavském regionu aktuálně hledáme.
Náplň práce kolegů lze přirovnat k rychlé spojce mezi školami, zřizovateli, MŠMT a ostatními významnými regionálními aktéry ve vzdělávání. Jejich cílem je mapovat školní terén, získávat a předávat zajímavé podněty, informace, zpracovávat je a následně nabízet školám podporu a poradenství šité na míru. Důležité bude také získávání důvěry u těch škol, které jsou méně aktivní a příliš se nezapojují. Poznat, které to jsou, a motivovat je k větší spolupráci.
Přísná opatření v souvislosti s koronavirem do konce května 2021 neumožňovala osobní návštěvy ve školách, ale ani tak jsme nezaháleli a pomáhali alespoň virtuálně. Pořádali jsme webináře a konzultace online na témata, která byla školám v danou chvíli užitečná: zápisy dětí do mateřských a základních škol, hodnocení žáků v pololetí, na konci roku, ale i průběžné, distanční výuka a další. Ředitelé tak měli příležitost probrat své dotazy v přímém přenosu, což jim pomohlo a především ušetřilo čas. Zároveň se na nás mohli kdykoli obracet o radu telefonicky nebo e-mailem: stredniclanek@msmt.cz. Školám jsme také posílali metodická doporučení a informace k mimořádným opatřením, aby byly o krok napřed, než jim materiály přijdou oficiální cestou, a stihly se na nové podmínky včas připravit.
Díky zlepšení epidemické situace už můžeme od června navštěvovat školy a jejich zřizovatele. Cílem schůzek je identifikovat potřeby škol, co se jim daří či nedaří, v čem mohou inspirovat ostatní a jak by jim střední článek podpory mohl pomoci. Tato setkání mají nezaměnitelný lidský rozměr, můžeme tak poznat školu a její vedení osobně, a spojit tak příjemné s užitečným.
Pilotní projekt je zaměřen nejenom na školy, ale i jejich zřizovatele, kterým může například poradit s hodnocením kvality škol a prací ředitele, s provozem škol či administrativou. Pro posílení spolupráce mezi zřizovateli, vedením škol a MŠMT s pozitivním dopadem na rozvoj vzdělávacího systému jsme přichystali soutěž Obec přátelská vzdělávání, kterou budeme vyhlašovat v září. Ale o tom až příště.
Vstup do pedagogické profese je klíčovým a náročným obdobím pro každého začínajícího učitele, kdy dochází k jeho sebepotvrzení v roli učitele. Odchody začínajících učitelů a stárnutí učitelských sborů jsou výzvou pro vzdělávací systém, a proto je podpora začínajících učitelů v adaptačním období jedním z cílů Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+.
Významnou roli v období adaptace začínajícího učitele hrají uvádějící učitel a člen vedení školy. Díky adaptačnímu období bude mít začínající učitel podporu při seznamování s novými kolegy, s provozem školy i při poznávání specifik výchovné práce učitele a dalších oblastí. Uvádějící učitel a vedení školy pomohou při přípravě, realizaci a vyhodnocování výuky, ale také na cestě profesního rozvoje začínajícího učitele. Při nastavených pravidlech uvádění ve škole mohou s novým členem učitelského sboru efektivně spolupracovat a rychle a lépe ho zapojit do života školy.
Na podporu začínajících učitelů se zaměřuje také projekt Systém podpory profesního rozvoje učitelů a ředitelů (SYPO). V rámci klíčové aktivity Začínající učitel projekt připravil krátká inspirativní videa z pilotáže Modelu systému podpory začínajících učitelů. Z výpovědí učitelů a ředitelů, kteří s adaptačním procesem začínajících učitelů ve svých školách pracují, je zřejmé, že věnovat čas začínajícímu učiteli se vyplatí.
(pro stažení letáku klikni na text v rámečku)
Další informace o podpoře začínajících učitelů jsou k dispozici na webových stránkách projektu SYPO.
Projekt Strategické řízení a plánování ve školách a v územích (SRP) Národního pedagogického institutu ČR připravil ve spolupráci s Národním ústavem duševního zdraví (NÚDZ) sérii webinářů, ve kterých psychologové, speciální pedagogové a terapeuti citlivým způsobem otevírají společensky často stigmatizovaná témata potřeby psychologické pomoci.
Na základě impulzů a dotazů od ředitelů z celé ČR vznikl například videorozhovor, jehož hostem je PhDr. Petr Winkler, Ph.D. z Národního ústavu duševního zdraví. Tématem rozhovoru jsou specifika manažerské role ředitele a způsoby, jak si při vedení školy udržet duševní zdraví své i svých podřízených. Jak řešit syndrom vyhoření či psychické obtíže kolegů? Jak ošetřit klima školy tváří v tvář tragické události, úmrtí v rodině žáka nebo mezi kolegy? Na tyto a podobné otázky zde najdete odpověď.
„Mnoho lidí považuje úzkosti nebo deprese za něco, s čím by se měli vypořádat sami, ale není to tak. Je normální si říci o pomoc, když ji potřebuji. Mimořádná situace přináší mimořádné nároky a je v pořádku je pociťovat.“
Petr Winkler
Manažer projektu SRP Petr Valenta k realizované aktivitě vysvětluje:
„Zjistili jsme, že mezi řediteli jde o citlivé téma. Někteří se obávají, že to vrhne na školu špatné světlo, pokud by otevřeně přiznali, že tuto problematiku ve škole řeší. Těmito videi je chceme podpořit tak, aby zůstalo zachováno soukromí a zároveň se informace dostaly ke všem. Naše podpora bude pokračovat.“
Další videa řeší například stress management nebo záludnosti online komunikace.
Všechna videa určená jako psychologická podpora a k souvisejícím tématům můžete zhlédnout na YouTube kanálu k tomu určenému a další informace můžete čerpat z webu projektu SRP.
Projekt Podpora práce učitelů (PPUČ) Národního pedagogického institutu ČR vydal čtyři publikace s konkrétními náměty do výuky, díky kterým mohou učitelé předškolního a základního vzdělávání rozvíjet u dětí a žáků čtenářskou, digitální nebo matematickou gramotnost. Publikace obsahují dohromady 144 aktivit.
“V NPI ČR si uvědomujeme, že povolání učitele je náročné, a proto přicházíme s našimi materiály pro mateřské školy. Díky 29 kartám je možné i v předškolním vzdělávání rozvíjet například digitální gramotnost, které se, podle našich zkušeností, kolegyně a kolegové často bojí,” říká Jana Smolková, garantka předškolního vzdělávání.
“Pro první stupeň ZŠ jsme připravili 49 karet, které vznikly na základě pilotáže a komunikace s učiteli v pilotních školách,” dodává Simona Šedá, editorka publikace a garantka vzdělávání pro 1. stupeň ZŠ. Mnoho inspirace v ní mohou objevit i rodiče, vedoucí zájmových kroužků, asistenti pedagogů, vychovatelé, knihovníci, studenti vysokých škol s pedagogickým zaměřením a mnozí další.
“Pro učitele druhého stupně ZŠ publikace nabízí 39 karet. Dali jsme si záležet na tom, aby si vybral skutečně každý učitel a aby byl schopen aktivitu zapojit do své výuky bez ohledu na to, zda je učitelem matematiky nebo výtvarné výchovy,” říká Marta Břehovská, garantka vzdělávání pro 2. stupeň ZŠ.
Sborník prací studentek 5. ročníku Učitelství pro 1. stupeň základní školy byl vydán ve spolupráci s Katedrou preprimární a primární pedagogiky Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. Celý sborník ilustruje soubor očekávaných výsledků učení v základních gramotnostech, rozpracovaných pro jednotlivé vzdělávací oblasti a vzdělávací obory do učebních aktivit a příkladů komplexních úloh (karet), kterých obsahuje celkem 27.
Podle doc. PhDr. Jany Staré, Ph.D., vedoucí katedry, která na vzniku publikace spolupracovala, vycházejí mnohé navržené aktivity ze zájmu současných dětí a užívají skutečně neotřelé, inovativní postupy. Ke sborníku dále dodává: “Vzhledem k náročnosti práce učitele v inkluzivní třídě vnímám vzniklé lekce jako cenný materiál, který umožní učitelům učit v souladu s nejnovějšími vzdělávacími trendy a v souladu s poznatky jednotlivých oborových didaktik.”
“Věřím, že pro učitele může být sborník impulsem k novým pohledům na známé situace, zajímavou inspirací či neotřelou výzvou. A pro nás všechny nadějí, že o naše děti ve školách pečují pedagogové s láskou, porozuměním a opravdovým zájmem o to, aby každý z jejich žáků dostal šanci být úspěšný a šťastný,” říká Simona Šedá, editorka sborníku.
“V projektu PPUČ podporujeme reflektivní praxi učitelů mateřských a základních škol, při které je vhodné sdílet zážitky a zkušenosti z jednotlivých metod práce s dětmi. Proto je možné se k publikacím vyjádřit v reputačním systému EMA na metodickém portálu RVP.CZ,” vysvětluje Petr Naske, manažer projektu PPUČ. Publikace je zde možné ohodnotit jednoduše – přidělit jim odpovídající počet hvězdiček, nebo krátkým komentářem popsat svou zkušenost s těmito materiály.
Jednotlivé publikace pro konkrétní stupně vzdělání najdete na webových stránkách kampaně Gramotnosti.pro život (www.gramotnosti.pro) nebo na níže uvedených odkazech (klikni na obrázek pro otevření publikace):
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) zveřejňuje Výzvu Spolu po COVIDu k podání žádostí o poskytnutí dotace na realizaci třídenních pobytových programů pro žáky a pedagogické pracovníky 1. a 2. ročníků., kteří se vzdělávají v některém z oborů vzdělání kategorie J, E nebo H a pedagogické pracovníky, kteří v těchto oborech vzdělání vyučují.
Žádosti pro rok 2021 se vkládají prostřednictvím elektronického informačního systému ISPROM na adrese https://isprom.msmt.cz.
Systém ISPROM bude otevřen pro vkládání žádostí nejpozději do 22. června 2021.
Žádost musí být podána nejpozději do 16. července 2021. Upozorňujeme, že pro splnění lhůty musí být žádost tento den již doručena na MŠMT!
Mgr. Tomáš Masár, tel: 234 815 234, mobil: 777 462 155, email: tomas.masar@msmt.cz
V termínu 22.6. - 29.6. 2021 prosím preferujte e-mailové dotazy.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) zveřejňuje zveřejňuje tuto informaci k předkládání žádostí o zařazení soutěže či přehlídky v zájmovém vzdělávání (dále jen „soutěže“) na informativní seznam (dále jen „seznam“) ministerstva pro školní rok 2021/2022.
Tento dokument nahrazuje podávání žádostí o zveřejnění soutěží ve Věstníku ministerstva prostřednictvím dotační výzvy z minulých let.
Účelem dokumentu je sestavení seznamu soutěží pro školní rok 2021/2022 , které navazují na vzdělávací oblasti, obory vzdělání a soutěže odborné a tvůrčí v zájmovém vzdělávání.
Žádost o zařazení na seznam se vyplňuje prostřednictvím elektronického systému na adrese https://isprom.msmt.cz.
Před podáním žádosti je žadatel povinen se nejprve zaregistrovat daném elektronickém systému. Po řádné registraci obdrží e-mail s uživatelským jménem a heslem. Dále žadatel vyplní základní údaje k organizaci (tzv. profil organizace). Dalším krokem je vyplnění žádosti.
Pokud je již žadatel v systému registrován z dřívější doby, přihlásí se ke svému stávajícímu profilu a vyplní žádost.
Oprávněnými žadateli jsou organizace, které ve školním roce 2021/2022 organizují ústřední či mezinárodní kolo soutěže:
Podmínkou pro zařazení na seznam je dlouholetá tradice soutěže – soutěž musí existovat minimálně 5 let. Soutěž nemusí být pořádána kontinuálně.
Žádosti pro školní rok 2021/2022 se vkládají do elektronického informačního systému ISPROM nejpozději do 21. června 2021.
Žádost musí být podána nejpozději do 15. července 2021.
Upozorňujeme, že pro posouzení dodržení lhůty pro podání žádosti je rozhodné datum podání, tzn. den, kdy byla žádost doručena ministerstvu.!
PhDr. Petr Jansa, tel: 234 815 474, email: Petr.Jansa@msmt.cz
Prosím preferujte e-mailové dotazy.
Konec školního roku se nezadržitelně blíží a s ním i vysvědčení. K tématu hodnocení žáků (nejen) na konci druhého pololetí uspořádal střední článek podpory 9. června webinář pro ředitele základních škol Semilska a Svitavska, na kterém se o své zkušenosti s hodnocením žáků podělili dva ředitelé s letitou praxí:
- Pavel Škramlík ze Sportovní soukromé základní školy Litvínov,
- Karel Derfl ze Základní školy Chraštice.
Přestože každý reprezentuje jiný typ školy – soukromou a státní (v Chrašticích se jedná o největší školu v nejmenší obci ČR), oběma jde o totéž. Zavádět do hodnocení moderní trendy a inovativní přístup.
České školství zná především sumativní hodnocení, tedy známkování. Přestože ho nelze šmahem odsoudit, je načase přistoupit i k jiným formám, které jsou pro žáky více podporující a motivující. Zaměřit hodnocení tak, aby žáci neporovnávali své výkony mezi sebou, ale u sebe, tedy srovnávali svůj současný výsledek učení s předchozím. Podstatou pro takové hodnocení je uplatňování individuálního přístupu. Každý žák má ve škole svoji cestu, svůj způsob učení a k němu by měl dostávat zpětnou vazbu. Zkušenosti ukazují, že čím více zpětné vazby, tím menší je potřeba hodnotit.
Formativní hodnocení je komplexní metoda pedagogické práce spojená s aktivním učením, zpětnou vazbou, učebními cíli, výukovou strategií a hodnotícími postupy. Nemělo by být zaměřeno jen na vyučovací předměty, ale i na kompetentnost žáků.
Webinář byl inspirací pro nejednu školu, ale je třeba počítat s tím, že radikální změny v hodnocení nelze provést ze dne na den. Ať už to bude přechod na slovní hodnocení nebo kombinace formativního a sumativního hodnocení, důležité je zažité způsoby měnit postupně, komunikovat je s rodiči i žáky a v nejlepším případě zapojovat děti samotné, třeba formou sebehodnocení. Oba prezentující mají s formativním hodnocením velké zkušenosti, ale jak sami uvádí, je stále co vylepšovat.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vydalo začátkem dubna Pedagogická doporučení k návratu žáků do škol | edu.cz. V daném metodickém materiálu se můžete více o hodnocení dozvědět přímo v kapitole 4. průběžné a závěrečné hodnocení nebo můžete procházet dokumentem níže či si ho na konci této aktuality stáhnout v PDF.
Česká školní inspekce (ČŠI) vydala 7. 6. 2021 tématickou zprávu s názvem Distanční vzdělávání v základních uměleckých školách - Reflexe postupů a přístupů základních uměleckých škol ve školních letech 2019/2020 a 2020/2021.
Předkládaná tematická zpráva komentuje hlavní zjištění z tematického šetření ČŠI z jara roku 2021. Zároveň je také metodickým návodem pro využití příslušných informací pomocí ilustrací v rámečcích a kurzívou uváděných konkrétních příklady, postupy a zkušenosti základních uměleckých škol.
Od nástupu pandemie nemoci covid-19 na jaře roku 2020 se ČŠI systematicky věnuje sledování
a vyhodnocování realizace distančního vzdělávání. Mezi hlavní tematické zprávy ČŠI reflektující průběh distančního vzdělávání jsou tyto:
Mimo jiných oblastí významně ovlivila mimořádná opatření v podobě omezování osobní přítomnosti žáků na vzdělávání také segment základního uměleckého vzdělávání, na který se ČŠI rovněž zaměřila.
V jarním období roku 2021 tak Česká školní inspekce provedla mimořádné tematické šetření v téměř všech základních uměleckých školách (dále „ZUŠ“) zapsaných do školského rejstříku, jehož cílem bylo získat relevantní zpětnou vazbu k podobě distanční výuky ve školním roce 2019/2020 i ve školním roce 2020/2021. Do šetření bylo zahrnuto 501 základních uměleckých škol, jejichž ředitelé poskytovali ČŠI informace k realizaci výuky v hudebním, výtvarném, tanečním i literárně-dramatickém oboru. Další informace získala Česká školní inspekce z realizovaných metodických konzultací, jež v období distančního vzdělávání ve školním roce 2020/2021 poskytovala také základním uměleckým školám, které na nabídku ČŠI zareagovaly.
Zjišťování se zaměřovalo zejména na:
Předkládaná tematická zpráva je také využitelná jako metodický dokument. Zpráva komentuje hlavní zjištění z tohoto tematického šetření a zároveň dodová ilustraci v rámečcích a kurzívou uváděny také konkrétní příklady, postupy a zkušenosti základních uměleckých škol.
Níže si můžete celou tematickou zprávu prohlédnout nebo stáhnout v PDF.
Minulý týden se konala veřejná debata s názvem Ředitelé ZŠ: Jak se připravit na roli ředitele? O tématu diskutovali odborníci za různé instituce působící ve vzdělávání. Čeští ředitelé mají hned za nizozemskými kolegy druhou největší autonomii v Evropě. Vysokou míru svobody však současně provází ohromná agenda, kterou má ředitel na svých bedrech.
Jak se mohou (a jestli vůbec) budoucí ředitelé na svoji novou misi připravit? Kdy by tato příprava měla začít, jak by měla probíhat a jakou roli může sehrát střední článek podpory?
„Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy připravuje nový koncept vzdělávání ředitelů, který by se měl spustit od školního roku 2022/2023," uvedla Martina Běťáková, která má na ministerstvu pod patronátem aktivity středního článku podpory.
„Důležitá je příprava už před samotným konkurzem, tedy ještě předtím, než se kandidát přihlásí do výběrového řízení. Další etapa vzdělávání ředitelů následuje hned po jejich nástupu a probíhá v rané fázi působení na nové pozici, tedy během prvního roku či dvou. Poté přichází na řadu celoživotní vzdělávání,“ upřesnila M. Běťáková.
Pro výběrové řízení je také důležité, aby zřizovatel správně definoval, jakého člověka na pozici hledá. Měl by tedy detailně znát prostředí dané školy. Trochu jiné požadavky budou na kandidáta pro velkou školu, kde jsou nezbytné manažerské schopnosti, u malé školy se pak zúročí zejména pedagogické zkušenosti.
Strategie 2030+ přichází se dvěma konkrétními návrhy, jak ředitelům odlehčit:
Střední článek podpory v těchto dnech startuje návštěvy ve školách a se zřizovateli v pilotním okresu Semily. Jejich cílem je zmapovat potřeby škol, zjistit, co potřebují, s čím mají dobré, nebo naopak špatné zkušenosti. Střední článek podpory by mohl být v budoucnu nápomocný také pro nábory ředitelů. Díky pravidelným návštěvám ve školách bude znát jejich prostředí i personální kapacity, může tedy potenciálním zájemcům nabízet rozvojové vzdělávání související s touto pozicí.
Debatu je možné shlédnout na facebooku:
Střední článek podpory se od 1. června 2021 rozšířil o nového člena. Jeho koordinátorkou pro pilotní okres Svitavy se stala paní Hana Fučíková. Tým středního článku získal zkušeného lídra, kouče, průvodce i pedagoga.
Její profesní éra je spojena se školstvím, kde působí už 30 let. Vystudovala učitelství pro 1. stupeň základních škol na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Má bohaté zkušenosti jako učitelka velké městské školy, vedoucí metodického sdružení, koordinátor školního vzdělávacího programu, výchovný poradce, pedagog a ředitelka malotřídní školy. Absolvovala celoroční kurzy v Akademii Libchavy (Ředitel koučem, Systemické vedení týmu), studium výchovného poradenství, zkušenosti čerpá také z účasti na supervizích a zapojení do projektů Systému podpory profesního rozvoje učitelů a ředitelů (SYPO) a České školní inspekce (ČŠI). Ráda spolupracuje s aktivními lidmi, sdílí, hledá společné cesty, lektoruje, nabízí zkušenosti, nápady, inspiraci, zpětnou vazbu a podporu svým kolegům.
„Práce s lidmi mě baví, obohacuje a naplňuje. Zapojení do pilotáže beru jako příležitost aktivně se podílet na změnách ve školství a možnost realizovat Strategii 2030+, ověřovat ji v terénu, zachovat autonomii škol.“
Hana Fučíková
V současné době pracuje 14. rokem na pozici ředitelky malotřídní vesnické základní školy a mateřské školy v Řetové. Do srpna bude ve středním článku podpory pracovat na zkrácený úvazek, aby mohla ve své škole zakončit školní rok a připravit předání školy svému nástupci. Jejím hlavním úkolem v roli koordinátorky pro nadcházející období bude vytvoření týmu metodiků na Svitavsku a připravení středního článku, aby od září poskytoval podporu místním školám a zřizovatelům.
Zapojení Hany Fučíkové do pilotáže bude velkým přínosem!!!
Detailnější medailonek o nové koordinátorce je k dispozici na facebooku.
Výběrové řízení na metodiky pro okres Svitavy, kteří zde budou působit v týmu s novou koordinátorkou, je v plném proudu. Přihlášky je možné zasílat do 15. 6. 2021. Více informací najdete na: https://www.msmt.cz/ministerstvo/metodik-stredniho-clanku-podpory-v-okrese-svitavy. Budeme rádi, pokud někdo ze zkušených pedagogů posílí naše řady.
Počátkem května se uskutečnilo online setkání zástupců ze všech krajských úřadů s pracovníky Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) s cílem vzájemně se informovat o stavu digitálního vzdělávání, a především sdílet příklady dobré praxe v této oblasti mezi jednotlivými kraji. Jejich zástupci představili své projekty, které jsou vesměs financovány z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání v gesci MŠMT a jeho výzvy na implementaci krajských akčních plánů rozvoje vzdělávání. Níže uvádíme některé z nich.
V rámci projektu Komplexní program rozvoje a podpory pražského školství bylo k dnešnímu dni dokončeno celkem 15 nových multimediálních tříd, tzv. Center interaktivní výuky (CIV). Primárním cílem Center je umožnit pražským pedagogům realizovat vyučovací hodiny s maximálním využitím technického vybavení. Centra interaktivní výuky jsou společným výsledkem Magistrátu hl. města Prahy a Hospodářské komory hl. města Prahy, která je partnerem magistrátu v tomto projektu. Na vybraných pražských školách bude postaveno 48 supermoderních učeben, jejichž výbavu tvoří výukové interaktivní nástroje, výukový software, počítače, videa, DVD přehrávače a další. Žádanou pomůckou je i vizualizér, což je zařízení sloužící ke snímání obrazu ve fyzické podobě a jeho převedení na podobu digitální. Více informací zde.
K propagaci a rozvoji především technického vzdělávání a učňovského školství přispívají i další aktivity projektu. Polytechnická hnízda jsou třídy pro mechaniku a Polytechbus je pojízdná polytechnická dílna („Edudodávka“), která žákům mateřských a základních škol přibližuje krásu řemeslných oborů a podporuje manuální zručnost dětí. Pod vedením profesionálních mentorů si mohou děti vyzkoušet práci se dřevem, keramikou, barvami, obklady aj. Více informací zde.
V Ústeckém kraji vidí jako hlavní systémové řešení motivaci a vzdělávání pedagogů. Proto zde pořádají například Letní školy (v srpnu 2020 LešDig 2020 v Třebívlicích) nebo mobilní Centra kolegiální podpory, která vyjíždějí do škol. Učitele síťují tzv. Digibuňky v obcích s rozšířenou působností, kde mohou sdílet pomůcky, metodiky i know-how či si zapůjčovat robotické stavebnice. Digibuňky mají dvě úrovně, první pro preprimární a primární vzdělávání a druhou pro druhý stupeň ZŠ a SŠ. Specializované Digibuňky vznikají na místních školách. Projekt dále podpořil vznik technických klubů a jejich vybavení ve většině ORP Ústeckého kraje. Ve spolupráci s ústeckou Univerzitou Jana Evangelisty Purkyně zprostředkovávají akreditovaný DVPP pro pedagogy informatiky.
Na rozvoj digitálních kompetencí učitelů se ve svém projektu zaměřili v Plzeňském kraji. Do pilotáže je zapojeno 12 středních škol a 237 učitelů, kteří absolvují 700 hodin školení a 237 hodin mentorování. Více informací o projektu naleznete zde. Na webu projektu je i zajímavý citát učitele informatiky z Denveru Karla Fische: „Najde-li se dnes ještě učitel, jenž nedisponuje počítačovou gramotností a nesnaží se tento stav změnit, je na tom stejně, jako kdyby před 30 lety v roli učitele neuměl číst a psát.“ Dále je také možno se inspirovat na webu projektu v příkladech dobré praxe.
Za sdílení dobré praxe krajů v oblasti digitálního vzdělávání za MŠMT moc děkujeme a těšíme se na další setkání!
