Dne 14. prosince 2023 proběhla další výroční konference s názvem „Strategie 2030+“, kterou pořádalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Cílem této akce bylo představit aktuální stav implementace Strategie 2030+ a prezentovat plán aktivit školství, které jsou promítnuty v aktuálním Dlouhodobém záměru vzdělávání ČR na období 2023-2027. Konferenci úvodním slovem zahájil ministr školství Mikuláš Bek a provázeli ji Ti, kteří mají Strategii i Dlouhodobý záměr České republiky na starosti.
V rámci konference také proběhla diskuze s tvůrci Strategie o jejím naplňování a vizích, kam by mělo české školství směřovat. Velký prostor byl věnován představení konkrétních aktivit na další 4 roky, Vašim dotazům a podnětům k těmto aktivitám.
Záznam z konference můžete zhlédnout na tomto odkazu.
Sledujte a sdílejte prosím i událost na Facebooku.
PREZENTACE ke stažení:
Ve čtvrtek 4. listopadu 2021 MŠMT uspořádalo výroční konferenci k ročnímu fungování Strategie 2030+. Tvorba tohoto klíčového dokumentu pro rozvoj vzdělávací soustavy České republiky trvala bezmála dva roky a 19. října 2020 byla schválena českou vládou. Na on-line výroční konferenci a panelové diskuzi s odbornou veřejností se uskutečnila debata k prvnímu roku realizace opatření vedoucích k modernizaci školství.
Konferenci zahájil ministr školství Robert Plaga a dále prof. Arnošt Veselý, který připravoval spolu s dalšími 7 kolegy z řad expertů vstupní teze pro přípravu Strategie. Ten ocenil otevřenější komunikaci ministerstva a vyzdvihl i to, že je Strategie 2030+ přijímána pozitivně u pedagogické veřejnosti, což je jedním z předpokladů jejího naplňování. "Pro to, aby cíle Strategie 2030+ nezůstaly jen na papíře, děláme na MŠMT maximum," potvrdil ve svém úvodním projevu ministr Robert Plaga. I přes pandemii Covid-19 se resortu školství podařilo řešit systémové změny, které naše školy posouvají dál.
V rámci odborných bloků bylo představeno 6 cílů, kterých se aktuální kroky MŠMT týkají. Jde především o podporu a řízení škol, revizi obsahů vzdělávání a podporu pedagogů. Dále také o inovaci oborové středoškolské soustavy, snižování nerovností ve vzdělávání a podporu předškolní docházky u dětí. Závěr konference byl pak věnován rezortním výzkumům a také sledování pokroku celé vzdělávací soustavy, aby bylo možné aktivně vzdělávací politiky realizovat na základě dat.
| Čas | Téma |
| 9:00 | Zahájení |
| 9:10-9:30 | Ing. Robert Plaga, PhD., ministr školství, mládeže a tělovýchovy |
| 9:30-9:50 | prof. PhDr. Arnošt Veselý, Ph.D., pedagog a sociolog Fakulta sociálních věd UK |
Proběhnou ve schématu: prezentace realizátorů a panelová diskuze odborníků
| Čas | Téma |
| 9:50 - 10:35 | Blok 1: Podpora a řízení škol, střední článek a odbřemenění škol Mgr. Jaromír Beran, ředitel odboru vzdělávací politiky |
| 10:40 – 11:25 | Blok 2: Revize RVP ZV a metodická podpora školám PaedDr. Michal Černý, ředitel odboru základního vzdělávání a mládeže |
| 11:30 – 12:15 | Blok 3: Příprava a podpora učitelů Mgr. Jakub Drbohlav, zástupce ředitele odboru řízení regionálního školství |
| oběd | |
| 12:45 – 13:30 | Blok 4: Inovace oborové soustavy Ing. Bc. Petr Bannert, Ph.D. ředitel odboru středního, vyššího odborného a dalšího vzdělávání |
| 13:35 – 14:20 | Blok 5: Zvyšování kvality vzdělávání ve strukturálně postižených regionech Mgr. Jan Mušuta, ředitel odboru řízení regionálního školství |
| 14:25 – 15:10 | Blok 6: Podpora předškolního vzdělávání PaedDr. Michal Černý, ředitel odboru základního vzdělávání a mládeže |
| 15:15 – 16:00 | Indikátorová soustava a rezortní výzkum Mgr. Lukáš Seifert, zástupce ředitele odboru vzdělávací politiky |
| 16:00 – 16:15 | Diskuze a závěr |
Konferencí a panelovými diskuzemi bude provázel: PhDr. Jindřich Fryč, státní tajemník MŠMT
Strategie 2030+ je náš společný klíčový dokument pro rozvoj vzdělávací soustavy České republiky. Co se za první rok realizace událo? Kam budou směřovat další opatření a aktivity v roce 2022 a 2023? Jak probíhá modernizace vzdělávacího systému ČR v oblastech regionálního školství, zájmového a neformálního vzdělávání i celoživotního učení? Registrujte se na výroční konferenci ke Strategii 2030+. Online přenos bude probíhat na kanálu YouTube na tomto odkazu.
Dne 4. 11. proběhne od 9:00 do 16:15 setkání a diskuze nad implementací Strategie 2030+. Setkání se bude skládat z bloků, kdy po shrnutí problematiky bude vždy následovat panelová diskuze odborníků na místě. Dotazy do jednotlivých bloků můžete posílat během celého živého vysílání.
Pro více informací můžete sledovat i stránku události na Facebooku.
| Čas | Téma |
| 9:00 | Zahájení |
| 9:10-9:30 | Ing. Robert Plaga, PhD., ministr školství, mládeže a tělovýchovy |
| 9:30-9:50 | prof. PhDr. Arnošt Veselý, Ph.D., pedagog a sociolog Fakulta sociálních věd UK |
Proběhnou ve schématu: prezentace realizátorů a panelová diskuze odborníků
| Čas | Téma |
| 9:50 - 10:35 | Blok 1: Podpora a řízení škol, střední článek a odbřemenění škol Mgr. Jaromír Beran, ředitel odboru vzdělávací politiky |
| 10:40 – 11:25 | Blok 2: Revize RVP ZV a metodická podpora školám PaedDr. Michal Černý, ředitel odboru základního vzdělávání a mládeže |
| 11:30 – 12:15 | Blok 3: Příprava a podpora učitelů Mgr. Jakub Drbohlav, zástupce ředitele odboru řízení regionálního školství |
| oběd | |
| 12:45 – 13:30 | Blok 4: Inovace oborové soustavy Ing. Bc. Petr Bannert, Ph.D. ředitel odboru středního, vyššího odborného a dalšího vzdělávání |
| 13:35 – 14:20 | Blok 5: Zvyšování kvality vzdělávání ve strukturálně postižených regionech Mgr. Jan Mušuta, ředitel odboru řízení regionálního školství |
| 14:25 – 15:10 | Blok 6: Podpora předškolního vzdělávání PaedDr. Michal Černý, ředitel odboru základního vzdělávání a mládeže |
| 15:15 – 16:00 | Indikátorová soustava a rezortní výzkum Mgr. Lukáš Seifert, zástupce ředitele odboru vzdělávací politiky |
| 16:00 – 16:15 | Diskuze a závěr |
Konferencí a panelovými diskuzemi bude provázet: PhDr. Jindřich Fryč, státní tajemník MŠMT
Digitální gramotnost a informatické myšlení mohou být rozvíjeny různými způsoby. Příjemci výzvy v rámci Implementace strategie digitálního vzdělávání nám svými projekty ukázali mnohé cesty.
V úterý 12.10. 2021 se v odpoledních hodinách uskutečnilo setkání příjemců výzvy v rámci Implementace strategie digitálního vzdělávání II (dále jen ISDV II). Jedná se o výzvu financovanou z OP VVV (Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání). Tato výzva si kladla za cíl zkvalitnit školní výuku v oblasti digitální gramotnosti a informatického myšlení; podpořit inovace výuky; zajistit metodickou i technickou podporu pro využití digitálních technologií ve výuce prostřednictvím vzdělávání pedagogických pracovníků a také propagovat inovativní metody výuky za pomoci digitálních technologií a šířit příklady dobré praxe ve školách. Projekty měli povinně stanovenou aktivitu, a to řízení projektu (KA1). Mezi povinně volitelnými aktivitami patřily: Podpora vzniku digitálních vzdělávacích zdrojů (KA 2), Propojování formálního a neformálního vzdělávání ve spolupráci s dalšími institucemi (KA3), Podpora digitálních kompetencí pedagogických pracovníků škol (KA4), Šíření příkladů dobré praxe škol (KA5).
Na setkání byly představeny zajímavé projekty, které nabízely různorodá propojení s již fungujícími aktivitami. Mezi prvními z humanitně zaměřených projektů byl představen projekt “Humanitní vědy dokořán“ Katedry informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, který si klade za cíl využít digitalizované kulturní dědictví. K tomuto cíli byly vytvořeny digitální vzdělávací zdroje i nástroje na jejich tvorbu. Tvůrci spolupracují s Moravskou zemskou knihovnou a pěti gymnázii (probíhající ověřování digitálních zdrojů), zařazují aktivity z projektu do vzdělávání pomocí vytvořených metodik, skrze které dochází k ověřování aktivit projektu na školách.
Mezi dalšími humanitně orientovanými projekty byl prezentován projekt “Československo v paměti žen“ od Gender Studies, který poukazuje na životy žen za totality. K tomuto účelu vznikla platforma, kde jsou uloženy příběhy o ženské práci a každodennosti života daných žen. Nalezneme zde i videa. Při přípravě vzniklo 500 rozhovorů dokumentujících období 1945-1989, z nichž bylo zpracováno 10 příběhů kompletních životů různých žen. Nyní je platforma v přípravě a v roce 2022 bude pilotována na školách.
Multikulturní centrum (MKC) Praha představilo aktivitu “Dějiny, společnost a kultura 20. století v digitálních zdrojích knihovny MKC Praha“, která cílí na etnickou pestrost. Vzniklo 42 vyučovacích hodin na 7 témat pro dějepis, občanskou výchovu, český jazyk (cílová skupina: 8. - 9. ročník). Na jejich webových stránkách naleznete metodiky do výuky, galerii žákovských prací, do které si mohou žáci vkládat materiály sami, a také online aktivity, které lze stáhnout i v pdf verzi a lze tedy na nich pracovat offline.
Na přírodní vědy se zaměřila Vyšší odborná škola informačních studií a Střední škola elektrotechniky, multimédií a informatiky s projektem “Virtuální Realita - Orbis pictus 21. století“, kde nám byla ukázána výuková videa k virtuální realitě. Na ně se můžete podívat zde. Muzeum hlavního města Prahy představilo výukové aktivity k Langweilovu modelu Prahy. V rámci projektu se model digitalizoval a vznikly 4 aplikace, mezi kterými je například Langweilova VR dílna. Model byl také vytvořen v 5D modelu. Vše je dostupné školám i online. Techmania Science Centre nám se svým projektem “Techmania Digital Series“ ukázalo, jak interaktivně popularizovat a přiblížit témata, kterými jsou kosmonautika, geologie a sluneční soustava. Na tuto podporu vzniklo 139 videí, která demonstrují různé přírodní jevy. Videa jsou doplněna interaktivními texty s cvičením pro žáky. Na stránkách je také zveřejněna encyklopedie fyziky. Gymnázium Matyáše Lercha si dalo tu práci a dalo vzniknout elektronické učebnici fyziky pro gymnázia (ve spolupráci s Přírodovědeckou fakultou MUNI). Verze učebnice je online a ve free verzi. Má 27 kapitol na 3 školní roky. Obsahuje i praktická cvičení.
Jak naučit studenty SOŠ a SŠ cizí jazyk tak, aby byla jeho znalost aplikovatelná v praxi budoucího zaměstnání, byl cíl Západočeské univerzity v rámci projektu “Odborný cizí jazyk pro stavební obory a truhláře s implementací digitálního vzdělávání. Stavaři, let´s go!“. K tomuto tématu vznikla webová stránka pro výuku odborného jazyka (angličtiny, němčiny a ruštiny) pro truhláře, zedníky, instalatéry a stavaře. Vše funguje na úrovni modulů pro prezenční i kombinované studium. Stránka také slouží jako trvalé uložiště. Do projektu je zapojeno 5 SOŠ a SŠ.
Jako synergické projekty se ukázaly “Projekt rozvoje digitálních kompetencí SŠ učitelů v Plzeňském kraji“ od UPOL a také projekt “DigiUčitel“, který se stal e-learningovým portálem pro pedagogy ZŠ a SŠ. Vychází z šesti hlavních úrovní DigCompEdu. Pedagog si tam může vytvořit vlastní profil, využívat fórum a odkazy na akce. Dále si může udělat test a získat certifikát. Tvůrce projektu nabídl ostatním příjemcům umístění na svém portále.
Aktualizace RVP pro gymnázia navazuje na úpravy RVP pro základní vzdělávání, a pokračuje tak v modernizaci kurikula v digitální oblasti. Aktualizací byla doplněna nová kompetence – tzv. digitální kompetence a nově koncipovaný obor Informatika v rámci tzv. „ICT revize RVP pro gymnázia.“ Změny v RVP vycházejí z požadavků Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020 i cílů Strategie 2030+.
Úprava se týká oboru vzdělání Gymnázium, Dvojjazyčné gymnázium a Gymnázium se sportovní přípravou.
Pro zavedení nové Informatiky a digitální kompetence do běžné praktické výuky nabídne MŠMT společně s NPI ČR školám soubor podpůrných aktivit, které budou zveřejněny na portálu edu.cz a webu NPI ČR.
Vzdělávací oblast Informatika a informační a komunikační technologie byla nahrazena vzdělávací oblastí Informatika s obsahem navazujícím na vzdělávací obsah vzdělávací oblasti Informatika v RVP ZV. V případě oborů Gymnázium a Gymnázium se sportovní přípravou je minimální časová dotace Informatiky 4 hodiny, je tedy shodná se současnou hodinovou dotací v RVP G i RVP GSP. V případě oboru Gymnázium dvojjazyčné se časová dotace vzdělávací oblasti Informatika oproti původní časové dotaci vzdělávací oblasti Informační a komunikační technologie navyšuje o 1 hodinu z 5 na 6 hodin. Z tohoto důvodu je provedena kompenzace, a to snížením disponibilní časové dotace (kterou školy mohou ve svém ŠVP zapracovat do učebního plánu dle vlastního záměru) v rámcovém učebním plánu z 28 na 27 hodin. Současně je v učebním plánu školám umožněno, aby výuku Informatiky mohly realizovat v ročnících podle svého uvážení.
V průřezových tématech byl upraven dílčí odkaz na původní vzdělávací oblast Informatika a informační a komunikační technologie tak, aby odpovídal novému obsahu digitální kompetence.
Byly aktualizovány terminologie a dílčí formulace v obsahu kapitoly 11 Podmínky pro vzdělávání na gymnáziu tak, aby odpovídaly změnám v digitální oblasti obecně i změnám ve vzdělávacím obsahu.
Do kapitoly 8 Zásady pro tvorbu školního vzdělávacího programu pro čtyřletá gymnázia a vyšší stupeň víceletých gymnázií byla doplněna podkapitola k úpravám školních vzdělávacích programů – analogická k úpravě provedené v RVP ZV v lednu 2021.
Změny v RVP G, RVP GSP a RVP DG zohledňují poznatky a výsledky pokusných ověřování Rozvoj informatického myšlení v mateřských, základních a středních školách (realizováno od 1. září 2018 do 30. června 2020), Rozvoj digitální gramotnosti dětí a žáků mateřských, základních a středních škol (realizováno od 1. února 2019 do 31. prosince 2020), podněty z konzultací se členy Asociace ředitelů gymnázií, se zástupci dvojjazyčných gymnázií a z podnětů zaslaných v rámci veřejné konzultace.
Účinnost upravených RVP pro gymnázia je od 1. září 2022, tzn., že od školního roku 2022/2023 mohou gymnázia podle upraveného RVP vzdělávat, není to však povinností. V období od 1. září 2022 do 31. srpna 2025 mohou gymnázia vzdělávat i nadále podle stávajících školních vzdělávacích programů vytvořených podle RVP platného před vydáním tohoto opatření. Nejpozději, kdy gymnázia musí zahájit vzdělávání ve všech ročnících oboru vzdělání Gymnázium, Dvojjazyčné gymnázium a Gymnázium se sportovní přípravou, je od 1. září 2025, tedy od školního roku 2025/2026.
Více o RVP gymnázií viz stránka k RVP gymnázií.
Vzdělané a konkurenceschopné Česko, které obstojí v dynamickém a neustále se měnícím světě 21. století, to je cílem nové české Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+.
Vláda dnes schválila klíčový dokument pro české školství, kterým je Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2030+ (dále Strategie 2030+). Dokument předložil ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga, jehož rezort se věnoval přípravě bezmála dva roky.
Úkolem Strategie 2030+ je jasně stanovit směr rozvoje školství a priority investic na dalších deset let. Cílem je modernizovat vzdělávací systém Česka v oblasti regionálního školství, zájmového a neformálního vzdělávání a celoživotního učení, připravit ho na nové výzvy a zároveň řešit problémy, které v českém školství přetrvávají. Strategie 2030+ má dva hlavní strategické cíle. První se zaměřuje na proměnu obsahu a způsobu vzdělávání, druhý na snižování nerovností v přístupu ke vzdělávání a rozvoj potenciálu všech dětí. Cesty k realizaci těchto cílů představují jednotlivé strategické linie, kterých je celkem pět – proměna samotného vzdělávání, problematika nerovností, podpora pedagogů, zvýšení odborných kapacit, důvěry a vzájemné spolupráce a zajištění stabilního financování.
A k jakým konkrétním krokům by mělo v průběhu dekády dojít? Ministerstvo chce zmodernizovat, vybavit a metodicky vést školy, zavést digitální technologie a podpořit inovace, provzdušnit objem učiva a realizovat nové metody přípravy a hodnocení žáků tak, aby získali znalosti, dovednosti a postoje využitelné v osobním, profesním i občansky zodpovědném životě. V rámci intervencí se ministerstvo chce také zásadním způsobem věnovat přípravě nových a podpoře stávajících pedagogů, profesionalizaci ředitelů škol nebo snížení administrativní zátěže škol.
Na všech těchto tématech se shodla odborná i široká veřejnost, která se do přípravy strategie zapojila. Práce na Strategii 2030+ byly zahájeny v roce 2018. V lednu roku 2019 byla ministrem školství ustavena osmičlenná externí expertní skupina pod vedením prof. Arnošta Veselého, která v rámci participativního procesu tvorby připravila výchozí dokument Hlavní směry vzdělávací politiky ČR 2030+. V listopadu roku 2019 představilo MŠMT tento materiál na veřejné konferenci a do konce roku 2019 probíhala jeho veřejná konzultace. V lednu 2020 zahájil tým MŠMT práce na samotném textu Strategie 2030+ a na formulacích klíčových opatření vedoucích k naplnění cílů. Proces tvorby strategie na jaře 2020 ovlivnila pandemie, která omezila plánované veřejné akce. Přesto se v červnu podařilo uskutečnit třídenní on-line konferenci, kterou v přímém přenosu či ze záznamu sledovalo více než 8 700 lidí. V následující veřejné on-line konzultaci obdrželo MŠMT téměř 450 podnětů od všech aktérů vzdělávání – žáků, rodičů, pedagogů, ředitelů škol, vedení obcí a měst, podnikatelského i neziskového sektoru, odborníků i široké veřejnosti.
„Jsem rád, že se podařilo tento klíčový dokument připravit takto transparentně a otevřeně. Ministerstvo využívalo pestrou paletu komunikačních nástrojů, včetně sociálních sítí. Cílem bylo, aby jak odborná, tak i široká veřejnost byla co možná nejvíce informována o budoucích plánech v oblasti vzdělávacího systému ČR a mohla tyto plány sama aktivně ovlivnit. Jsem velmi potěšen, že je tolik lidí, kteří chtějí přispět a změnit školství k lepšímu. Nejen expertní skupině a kolegům z ministerstva, ale také všem lidem, kteří se zapojili, a věřím, že budou zapojovat i nadále, patří můj velký dík,“ komentoval přípravu strategie ministr Robert Plaga.
„Chceme, aby se podařilo vytyčené cíle Strategie 2030+ naplnit, a proto postupujeme projektově. Jsou stanovena tři implementační období, která budou mít jasně určeny své konkrétní cíle s harmonogramem, výstupy a indikátory, díky kterým bude možno zhodnotit jejich plnění.“
Strategii 2030+ včetně karet opatření je možné stáhnout na webu MŠMT a www.edu.cz. Aktuality a další informace naleznete také na facebookovém profilu Strategie 2030+.
Pro karty opatření v 1. implementačním období vybrána následující prioritní témata:
