Krajské metodické kabinety spojily více než 650 učitelů, kteří stáli u vzniku stovek vzdělávacích akcí připravených podle požadavků jich samotných i jejich kolegů. Do praxe nově vnesly spolupráci mezi učiteli napříč školami a nabídly jim prostor pro další rozvoj. Kromě metodických kabinetů patřilo mezi další aktivity končícího projektu SYPO poskytovat podporu školám se začínajícími učiteli a členům vedení škol. Na aktivity projektu navazuje projekt Podpora kurikulární práce škol, který je také realizován Národním pedagogickým institutem ČR a na jehož financování se opět podílí EU a MŠMT.
„Učitelé sami nejlépe vědí, v jakých oblastech se potřebují oni i jejich kolegové rozvíjet. Proto stáli u vzniku vzdělávacích akci, doporučovali lektory, mnohdy se lektory sami stali, psali metodické příručky. Vymysleli stovky akcí pro tisíce učitelů a my jsme je díky projektu SYPO mohli realizovat a bezplatně nabídnout všem učitelům,“ říká Jiří Nekola, hlavní projektový manažer, a dodává: „Například webinářů se zúčastnilo přes 15 000 unikátních účastníků a více než polovina z nich se na naše webináře opakovaně vracela. Myslím, že to svědčí o tom, že témata navrhovaná učiteli byla atraktivní a opravdu vhodně vybraná.“ Záznamy všech webinářů i bezplatné metodické příručky zůstávají všem zájemcům k dispozici i po ukončení projektu.
V každém kraji vzniklo sedm oborových metodických krajských kabinetů, v nichž se aktuálně schází více než 650 učitelů. Každý z nich navíc vede oblastní kabinet. Do těch je zapojeno dalších téměř 3 500 učitelů. Učitelé na nich oceňují hlavně to, že můžou s kolegy vzájemně sdílet své zkušenosti a že se mohou sami dál učit a rozvíjet. Mnoho z nich navázalo vztahy s kolegy z jiných škol či univerzit nebo s vyučujícími jiných předmětů.
„V našich podmínkách je poměrně unikátní, že na velký systémový projekt navazuje projekt další a dál rozvíjí původní hlavní myšlenku, kterou je spolupráce mezi učiteli a vzájemná podpora. Metodické kabinety tak mohou pokračovat ve své metodické činnosti, stát u nabídky vzdělávacích akcí ve svém území, být nositeli informací,“ popisuje Jiří Nekola a doplňuje: „Budeme tak dál učitelům nabízet bezplatné vzdělávací akce připravené podle jejich požadavků, předávat jim informace z NPI ČR i MŠMT, podporovat je v jejich práci.“
Speciální pozornost projektu byla zaměřena na začínající učitele. „Před pěti lety bylo toto téma úplně nové, nediskutované. Z našich šetření ve školách navíc vyplynulo, že je žádoucí do podpory zahrnout také uvádějící učitele a vedení školy,“ uvádí Nekola. Po projektu proto zůstává komplexní a praktický Model systému podpory začínajících učitelů, na jehož tvorbě se podílely i zapojené školy a který obsahuje příklady inspirativní praxe ze všech druhů škol, a další zveřejněné materiály jako např. příručky, záznamy webinářů nebo e-learning. „Na mnoha materiálech jsme spolupracovali s dalšími učiteli a organizacemi jako např. Učitelskou platformou nebo Začni učit!,“ podotýká Nekola.
Třetí velkou skupinou, které projekt poskytoval podporu, byli ředitelé škol. „Jaký je ředitel, taková je i škola. Ředitel je hybatelem všeho dění ve škole, její změny, rozvoje. Proto je důležité poskytovat mu podporu, aby měl možnost nebýt na svou roli sám, aby se mohl věnovat i sám sobě a dál rozvíjet sebe i svůj pedagogický sbor,“ uzavírá Nekola. Pro potřeby ředitelů, ale i zřizovatelů byl v rámci projektu vytvořen Model systému podpory vedení škol.
Všechny výstupy jsou umístěny na webových stránkách www.projektsypo.cz a na YouTube.
Na jednom z prvních setkání Krajského metodického kabinetu Předškolní a prvostupňové vzdělávání v Plzeňském kraji zazněla myšlenka vytvořit mapu kontaktů na odborníky, která by pomohla nasměrovat rodiče, pokud řeší nějaké problémy související se vzděláváním svých dětí.
Mapu kontaktů najdete ZDE.
Krajský kabinet Český jazyk a literatura v Ústeckém kraji navštívil Gymnázium Ústí nad Labem, Jateční, kde jako ředitelka působí předsedkyně kabinetu. Členové si prohlídli školu a absolvovali hospitaci v hodině informatiky, která byla velmi pěkně propojená s češtinou, a v hodině matematiky, kde měli možnost sledovat v přímém přenosu zapojení digitální kompetence do výuky samotné. Seznámili se také s možnostmi využití 3D tiskárny ve výuce s konkrétními tipy a návody, které pro ně připravil správce ICT na gymnáziu.
Členové Krajského kabinetu Informatika a ICT v Olomouckém kraji seznámili své kolegy a kolegyně z kabinetu Předškolní a prvostupňové vzdělávání s novým předmětem Informatika pro 1. stupeň, ukázali podle čeho a jak učit a představili materiály pro 1. stupeň.
Metodické kabinety byly zřízeny v rámci projektu Systém podpory profesního rozvoje učitelů a ředitelů (SYPO) a jejich hlavním cílem je vytvářet prostor pro odborný růst a průběžný profesní rozvoj pedagogických pracovníků. Metodické kabinety zajišťují systematický a koordinovaný rozvoj předmětových didaktik na úrovni jednotlivých krajů s využitím předmětových komisí a metodických sdružení, které fungují ve školách.
Metodické kabinety jsou navrženy jako strukturovaná profesní společenství učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů. Jsou místem, kde si učitelé mohou rozšiřovat své znalosti a profesní dovednosti, vyměňovat si zkušenosti s kolegy a dále se profesně vzdělávat ve svém oboru. Pedagogům zajišťují aplikaci inovací oborových didaktik a zaměřují se také na pedagogicko-psychologické znalosti a zkušenosti učitelů. Jsou platformou, která podporuje činnost jednotlivých učitelů na národní, krajské a oblastní úrovni a dělí se podle jednotlivých oblastí rámcových vzdělávacích programů.
- Český jazyk a literatura (zahájení činnosti 2019)
- Matematika a její aplikace (2019)
- Informatika a ICT (2019)
- Předškolní a prvostupňové vzdělávání (2021)
- Přírodovědné vzdělávání (2021)
- Cizí jazyky (2022)
- Společenskovědní vzdělávání (2022)
Mezi největší přínosy metodických kabinetů patří možnost vzájemného sdílení zkušeností s kolegy a získání inspirace o nových metodách výuky. Informace z kabinetů do svých škol pravidelně předává více než 90 % členů. Vyplývá to z šetření projektu SYPO, kterého se zúčastnilo 867 členů oblastních metodických kabinetů. Metodické kabinety jsou realizovány projektem SYPO, na jehož financování se podílí MŠMT a EU a který realizuje Národní pedagogický institut ČR.
Kromě vzájemného sdílení příkladů inspirativní praxe oceňují členové oblastních kabinetů zejména přístup k materiálům podpory. Vítají také možnost navázat kontakty s učiteli z jiných škol. „Tuto příležitost zmiňovali členové všech kabinetů, nejčastěji však učitelé z kabinetu Předškolní a prvostupňové vzdělávaní,“ říká Kateřina Trnková z projektu SYPO a dodává: „Z odpovědí respondentů tohoto kabinetu vyplývá, že spolupracující předškolní a prvostupňoví učitelé jsou velmi aktivní, nadšení a vděční za přínosy kabinetu v profesní i osobní rovině.“
Členové kabinetů pozitivně vnímají dopad a vliv účasti v metodických kabinetech na jejich vlastní výuku i na rozvoj praxe ve škole jako celku. „Respondenti mají také pocit, že tento rozvoj mohou ve svých školách sami ovlivnit,“ dodává Trnková.
Přibližně 94 % respondentů uvedlo, že informace z metodických kabinetů předává kolegům nebo vedení školy. Systematicky dochází k přenosu informací nejčastěji u respondentů z kabinetů Předškolní a prvostupňové vzdělávání (34 %) a Český jazyk a literatura (25 %). Mezi nejběžnější způsoby patří podle respondentů sdílení informací v rámci běžné komunikace s kolegy a předávání materiálů podpory jako jsou metodické příručky nebo informace o webinářích. Přibližně polovina učitelů matematiky a českého jazyka informuje o dění v metodických kabinetech také v rámci školního předmětového sdružení.
Spolupráci s vedením školy a kolegy popisuje Mgr. Soňa Havlíčková ze SŠ stavební v Třebíči, která říká: „Ředitel školy si je vědom přínosu mojí činnosti pro školu, zajímá se o náplň mojí práce, řešíme spolu některé problémy. U nás ve škole se pravidelně konají setkání oblastního metodického kabinetu Třebíčsko a plánujeme i další akce. S kolegyněmi češtinářkami ze školy jsem samozřejmě v pravidelném kontaktu a akcí se aktivně účastní. Vím, že i naši matematici jsou od samého počátku členy kabinetu Matematika a její aplikace a jeho činnost si chválí.“ V podobné situaci působí také Lucie Topinková ze ZŠ Komenského 2 ve Žďáře nad Sázavou: „V naší škole jsme v kabinetu Český jazyk a literatura tři, dva kolegové jsou v kabinetu Přírodovědné vzdělávání a jeden v kabinetu Informatika a ICT. Vedení školy mě podporuje a poskytuje mi možnost připravovat setkání v naší škole.“ Lucie Dostálková z Gymnázia Chotěboř doplňuje: „Za dva roky se mi podařilo dát dohromady ke třiceti češtinářům z různých typů škol našeho regionu. S mnohými se potkáváme opakovaně na různých vzdělávacích akcích kabinetu, sdílíme tipy na aktuality z oboru, ale i na zajímavé akce, které se konají v našem okolí.“
Do celonárodního dotazníkového šetření se zapojilo 867 členů oblastních metodických kabinetů Český jazyk a literatura, Informatika a ICT, Matematika a její aplikace, Předškolní a prvostupňové vzdělávání a Přírodovědné vzdělávání. Šetření proběhlo v květnu 2022.
Metodické kabinety jsou zřízeny v rámci projektu Systém podpory profesního rozvoje učitelů a ředitelů (SYPO) a jejich hlavním cílem je vytvářet prostor pro odborný růst a průběžný profesní rozvoj pedagogických pracovníků. Metodické kabinety dále zajišťují systematický a koordinovaný rozvoj předmětových didaktik na úrovni jednotlivých krajů s využitím stávajících struktur, tzv. předmětových komisí a metodických sdružení, které fungují ve školách.
Metodické kabinety jsou navrženy jako strukturovaná profesní společenství učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů. Jsou místem, kde si učitelé mohou rozšiřovat své znalosti a profesní dovednosti, vyměňovat si zkušenosti s kolegy a dále se profesně vzdělávat ve svém oboru. Metodické kabinety zajišťují pedagogům aplikaci inovací oborových didaktik a zaměřují se také na pedagogicko-psychologické znalosti a zkušenosti učitelů. Jsou platformou, která podporuje činnost jednotlivých učitelů na národní, krajské a oblastní úrovni a dělí se podle jednotlivých oblastí rámcových vzdělávacích programů.
Zástupci České školní inspekce a projektu SYPO Národního pedagogického institutu ČR se na společném setkání na konci roku 2022 věnovali možnostem podpory škol se začínajícími učiteli. Více než 300 inspektorů z celé ČR se seznámilo se závěry, které vyplynuly z pilotáže Modelu systému podpory začínajících učitelů projektu SYPO, nebo s novými materiály k adaptačnímu procesu začínajících učitelů. Inspektoři zároveň sdíleli své postřehy, které nabyli během své inspektorské praxe a které se týkaly např. průběhu adaptačního období začínajících učitelů ve školách, komunikace mezi začínajícími a uvádějícími učiteli nebo možností poskytování zpětné vazby začínajícím učitelům.
Materiály projektu SYPO, který realizuje NPI ČR a na jehož financování se podílí MŠMT a EU, jsou zdarma určeny všem aktérům adaptačního procesu, tedy začínajícím a uvádějícím učitelům a vedení škol. Na jejich vzniku se podíleli učitelé i ředitelé, kteří mají s adaptací a podporou začínajících učitelů bohaté zkušenosti. „Velmi si vážíme také toho, že kromě týmu spolupracujících učitelů a ředitelů jsme loni navázali spolupráci také s Učitelskou platformou a projektem Začni učit!,“ říká Monika Brodská, týmová manažerka klíčové aktivity Začínající učitel projektu SYPO. Součástí materiálů jsou četné příklady inspirativní praxe.
Informace, které představili zástupci projektu SYPO, vycházely z průběžných výsledků první a druhé pilotáže Modelu systému podpory začínajících učitelů. Do pilotáže bylo v letech 2019-2022 zapojeno 150 škol z celé ČR. Jejím hlavním cílem bylo ověřit navržený Model a také shromáždit příklady inspirativní praxe a zkušenosti s podporou začínajících učitelů v těchto školách. Do spolupráce byly zapojeny MŠ, ZŠ, SŠ i ZUŠ.
„Z reakcí inspektorů ČŠI víme, že téma začínajících učitelů při inspekční činnosti ve školách často řeší a že se začínajícím učitelům snaží pravidelně věnovat, aby jim co nejvíce usnadnili vstup do praxe. Zajímá je proto vývoj tématu, další možnosti podpory, aktuálně doporučované postupy práce se začínajícími učiteli i nové materiály,“ doplňuje Monika Brodská z projektu SYPO a dodává: „Těší nás, že naprostá většina inspektorů dvě proběhlá setkání vyhodnotila jako přínosná. Nejvíce ocenili konkrétní ukázky využití plánu adaptace a způsobů spolupráce mezi začínajícím a uvádějícím učitelem.“
Podporu pro školy se začínajícími učiteli naleznete ZDE.
Metodické kabinety, které spojují učitele jednoho předmětu z různých škol, se aktuálně rozšiřují o dva nové kabinety – Cizí jazyky a Společenskovědní vzdělávání. Metodické kabinety zahájily svou činnost v roce 2019 a aktuálně sdružují téměř 500 učitelů v krajských a několik stovek učitelů v oblastních kabinetech. Fungují v rámci projektu SYPO Národního pedagogického institutu ČR, na jeho financování se podílí MŠMT a EU.
„Metodické kabinety přinesly do českého školství něco unikátního – spojily české učitele jednoho předmětu, daly jim možnost sdílet své zkušenosti a postřehy a navíc jim umožnily ovlivňovat nabídku vzdělávacích akcí a upravovat si je na míru. Nyní otvíráme dva poslední kabinety, které systém kabinetů završí.“
Mgr. Jiří Nekola, hlavní projektový manažer projektu SYPO
Zapojením do metodických kabinetů získají noví členové přednostní informace o vzdělávacích akcích NPI ČR, individuální odbornou podporu pro sebe i svou školu a důležité informace ze školského terénu nejen o daném předmětu. Budou moci spolupracovat s kolegy stejné odborné kvalifikace z různých škol a sdílet s nimi své zkušenosti. Zároveň se mohou díky spolupráci na vzdělávacích akcích SYPO dále seberealizovat a rozšiřovat své profesní dovednosti. Za činnost členům náleží finanční ohodnocení.
Národní pedagogický institut České republiky vyhlašuje v termínu od 1. března do 31. května 2022 výběrová řízení do krajských a oblastních kabinetů.
Další informace o výběrových řízeních do nových metodických kabinetů Cizí jazyky a Společenskovědní vzdělávání naleznete na stránkách projektu SYPO.
Metodické kabinety, které fungují od roku 2019 a které aktuálně sdružují více než 2500 učitelů, nově připravily dalších pět metodických příruček s praktickými tipy do výuky. Mohou je zdarma využívat všichni učitelé a řadí se tak vedle workshopů, webinářů nebo konzultací k ICT mezi další formy profesní podpory projektu SYPO a NPI ČR. Na financování projektu se podílí MŠMT a EU.
V celkem osmi metodických příručkách najdou učitelé hotové a okamžitě použitelné pracovní listy, názorné ukázky vyučovacích hodin a další tipy do výuky. Na jejich vzniku se podíleli zkušení pedagogové ze základních, středních i vysokých škol. „Např. první metodická příručka kabinetu Přírodovědné vzdělávání ukazuje konkrétní aktivity spojené s rozvojem přírodovědné gramotnosti a vychází z přímých zkušeností učitelů i žáků,“ říká její spoluautorka Mgr. Monika Chrobáková, členka kabinetu a učitelka na ZŠ a MŠ Baška a ZŠ a MŠ Janovice v Moravskoslezském kraji.
Metodické příručky jsou zatím určeny pro dosud existující kabinety, tedy pro učitele českého jazyka a literatury, informatiky a ICT, matematiky, přírodovědných předmětů a pro učitele v mateřských školách a na prvních stupních základních škol.
Členové metodických kabinetů se mimo to podílejí na přípravě bezplatných vzdělávacích akcí, jako jsou workshopy nebo webináře. „Díky tomu můžeme nabízet taková témata, která jsou pro učitele zajímavá. To ostatně dokazuje nejen návštěvnost našich akcí, ale také počet zhlédnutí záznamů webinářů na YouTube projektu SYPO přesahující 500 000,“ říká Jiří Nekola, hlavní manažer projektu SYPO. Webinářů SYPO se jen v roce 2021 zúčastnilo více než 11 000 účastníků.
Metodické kabinety, které fungují pod hlavičkou projektu SYPO Národního pedagogického institutu ČR, sdružují učitele jednoho předmětu z různých škol. Učitelé zapojení do kabinetu získají přednostní informace o vzdělávacích akcích NPI ČR i další individuální odbornou podporu pro sebe i svou školu. Mají přístup k důležitým informacím ze školského terénu. Mohou těžit ze spolupráce s kolegy stejné odborné kvalifikace z různých škol, sdílet s nimi zkušenosti i problémové oblasti. Díky spolupráci na vzdělávacích akcích mohou dále rozšiřovat své profesní dovednosti a seberealizovat se.
V současné době existuje 5 metodických kabinetů, a to kabinety:
V roce 2022 budou spuštěny tyto kabinety:
Chcete se i v létě vzdělávat v oborových didaktikách? Oblíbili jste si webináře projektu SYPO a rádi byste se k nim vrátili nebo zhlédli další a získali podklady pro výuku od lektorů? Právě pro Vás je tady Letní online škola SYPO.
Projekt Systém podpory profesního rozvoje učitelů a ředitelů (SYPO), realizovaný Národním pedagogickým institutem ČR, připravil na letní měsíce online školu, díky které se můžete na všechny webináře zpětně podívat kdykoli a kdekoli.
Letní online škola SYPO nabízí více než 100 webinářů, které se zabývají didaktikou a novinkami ve vybraných oborech. Webináře provazují činnost metodických kabinetů SYPO a jsou určeny učitelům českého jazyka a literatury, informatiky a ICT, matematiky, přírodovědných předmětů a také učitele v mateřských školách a na prvních stupních základních škol.
Učitelé českého jazyka a literatury se například mohou dozvědět:
Učitelé informatiky se mohou zaměřit:
Učitelé matematiky se mohou inspirivat:
Učitele přírodovědných předmětů může zaujmout:
Pro učitele v mateřských školách a na 1. stupni základních škol jsou k dispozici:
Letní online škola také zařadila podcasty z oblasti kybernetické bezpečnosti a správy ICT ve škole vhodné pro školní správce, ICT koordinátory a metodiky i další zájemce o problematiku ICT ve škole.
která již běží v plném proudu (pro přihlášení klikni na obrázek):
OrgPad se ve školách využívá jako digitální nástroj pro tvorbu myšlenkových map. Nabízí širokou škálu možných výstupů, může také sloužit jako pomocník při brainstormingu nebo v rámci projektové výuky jako nástroj pro pochopení uvažování žáků a následnou individualizaci výuky. V rámci projektu Systém podpory profesního rozvoje učitelů a ředitelů (SYPO) v současnosti vzniká příručka, která pomůže při rozvoji digitálních kompetencí bezpečností na školách. Celá příručka bude zveřejněna na konci roku 2021. První část pro mateřské škola a 1. stupeň základních škol si již můžete pro prohlédnout níže.
Tým Národního kabinetu pro Předškolní a Prvostupňové vzdělávání v čele s doc. PaedDr. Martinou Maněnovou, Ph.D. vytvořil 1. část metodické příručky k digitálním kompetencím vztahujícím se k bezpečnosti pro mateřské školy a 1. stupeň základních škol, která vzniká v rámci projektu Systém podpory profesního rozvoje učitelů a ředitelů (SYPO), realizovaného Národním pedagogickým institutem ČR. Finální verze příručky bude k dispozici na konci roku 2021.
Základním myšlenkovým kamenem bezpečnosti v rámci digitální kompetence je eliminace negativních vlivů na tělesné a duševní zdraví uživatele i ostatních. Uživatel by měl předcházet situacím, které by mohly mít negativní dopad na zařízení. Při komunikaci a sdílení je akcentováno etické jednání.
Digitální kompetence bezpečnosti je v mateřské škole osvojována skrze pravidla her a chování, kdy dítě dodržuje pravidla her s důrazem na fair play. Co se týče chování, je zdůrazňována nutná základní představa o pravidlech chování a společenských normách a její následné využívání v běžném jednání. Jako náměty jsou zmíněny články: Pravidla chování v MŠ, Bezpečná školka v praxi a článek Hrajeme si.
Pokud se dítě chová přiměřeně a bezpečně, umí také odmítnout a umí se bránit proti nežádoucímu chování. Je seznámeno se svými hranicemi v rámci využívání digitálních technologií. Inspiraci lze najít v projektu Ahoj kotě, v publikaci ON-LINE ZOO, ve videích ovce.sk, v tvorbě komiksu online a v článku bezpečnost na internetu pro předškoláky.
Pro 1. – 3. ročník byly rozděleny činnosti k finálnímu osvojení bezpečnosti v oblasti digitální kompetence do třech oblastí:
Osvojení bezpečnosti v oblasti digitální kompetence pro 4. – 5. ročník jsou členěny takto:
a digitální identity; náměty: příručka V digitálním světě slušně a odpovědně, pexeso bezpečného užívání internetu, video Internet a bezpečnost v digitálním světě
Je zřejmé, že uvedená metodická příručka by měla být nosným textem pro reflexi úrovně digitálních kompetencí žáků, výuky pedagogů a také vedení školy směrem k cílům navazujícím na strategické dokumenty MŠMT směrem ke kyberprevenci. Celá příručka bude zveřejněna na konci roku 2021.
Vstup do pedagogické profese je klíčovým a náročným obdobím pro každého začínajícího učitele, kdy dochází k jeho sebepotvrzení v roli učitele. Odchody začínajících učitelů a stárnutí učitelských sborů jsou výzvou pro vzdělávací systém, a proto je podpora začínajících učitelů v adaptačním období jedním z cílů Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+.
Významnou roli v období adaptace začínajícího učitele hrají uvádějící učitel a člen vedení školy. Díky adaptačnímu období bude mít začínající učitel podporu při seznamování s novými kolegy, s provozem školy i při poznávání specifik výchovné práce učitele a dalších oblastí. Uvádějící učitel a vedení školy pomohou při přípravě, realizaci a vyhodnocování výuky, ale také na cestě profesního rozvoje začínajícího učitele. Při nastavených pravidlech uvádění ve škole mohou s novým členem učitelského sboru efektivně spolupracovat a rychle a lépe ho zapojit do života školy.
Na podporu začínajících učitelů se zaměřuje také projekt Systém podpory profesního rozvoje učitelů a ředitelů (SYPO). V rámci klíčové aktivity Začínající učitel projekt připravil krátká inspirativní videa z pilotáže Modelu systému podpory začínajících učitelů. Z výpovědí učitelů a ředitelů, kteří s adaptačním procesem začínajících učitelů ve svých školách pracují, je zřejmé, že věnovat čas začínajícímu učiteli se vyplatí.
(pro stažení letáku klikni na text v rámečku)
Další informace o podpoře začínajících učitelů jsou k dispozici na webových stránkách projektu SYPO.
Chybí Vám sdílení s kolegy? Potřebujete novou inspiraci do výuky? Přijďte na online pískoviště, které je novou virtuální aktivitou pro učitele nabídnutou od letošního března projektem Systém podpory profesního rozvoje učitelů a ředitelů (SYPO) Národního pedagogického institutu České republiky.
Praktické využívání informací
Projekt SYPO podporuje učitele při distanční výuce již téměř rok prostřednictvím webinářů přinášejících tipy, konkrétní nástroje a aplikace. „Pískoviště na úspěch webinářů přímo navazuje a naši podporu ještě rozšiřuje – od přijímání informací k jejich praktickému a aktivnímu používání,“ říká Jiří Nekola, hlavní projektový manažer SYPO, a dodává: „Na našem online Pískovišti účastníci
Pískoviště pro 15 pedagogů
Pískoviště v rámci přátelského setkání s kolegy v online prostoru vybízí ke sdílení zkušeností, získávání nových informací a inspirace k vybranému tématu vzdělávání. Pískoviště tvoří samotní účastníci za účasti moderátora, ale bez odborného výkladu lektora. Učitelé tak mohou prezentovat své tipy k metodice výuky z vlastní praxe, podělit se s kolegy o své zkušenosti a sdílet s nimi své nadšení. Každé online pískoviště probíhá v aplikaci Zoom a je určeno nanejvýš pro 15 pedagogů.
Motivace žáků a online komunikace
Aktuálními tématy pískoviště jsou motivace a aktivizace žáků při online výuce na II. stupni základní školy, efektivní online komunikace se žáky na I. stupni základní školy, sdílení online pracovních listů a zpestření výuky zábavnými kvízy Quizizz. Pro pískoviště můžete také sami navrhnout téma, které vás zajímá.
Chcete-li se podělit o své nápady nebo získat novou inspiraci, přihlaste se na pískoviště.
Praktické příklady, ukázkové hodiny a tipy do výuky jsou nově zdarma k dispozici všem učitelům českého jazyka, matematiky a ICT. Metodické příručky vznikly pod taktovkou pedagogických odborníků zapojených do metodických kabinetů projektu SYPO (Systém podpory profesního rozvoje učitel a ředitelů) Národního pedagogického institutu České republiky. Na financování projektu SYPO se podílí EU.
„Cílem metodických příruček je přinést inspiraci všem učitelům, kteří hledají nové impulsy a nápady do svých hodin,“ říká Mgr. Josef Slovák z klíčové aktivity Kabinety projektu SYPO a dodává: „Vytvořili je členové metodických kabinetů SYPO, tedy odborníci s bohatou praxí, které zajímá osobnost žáků, jejich rozvoj a radost z poznání a kteří se o tuto zkušenost chtějí podělit s kolegy.“
Tři metodické příručky nabízejí ukázky vyučovacích hodin, zamýšlejí se nad jejich přípravou, nad formulací cílů výuky a nad dalšími oblastmi didaktiky. Současně svým obsahem rezonují s hlavními cíli Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+, tedy zaměřit vzdělávání více na získávání kompetencí potřebných pro aktivní občanský, profesní a osobní život, snížit nerovnosti v přístupu ke kvalitnímu vzdělávání a umožnit maximální rozvoj potenciálů žáků a studentů.
Metodická příručka pro učitele českého jazyka na základních a středních školách zahrnuje takové cíle výuky českého jazyka, jako jsou rozvoj komunikačních dovedností nebo kognitivních schopností žáků. Prezentované příklady dobré praxe vycházejí ze současného jazyka, vztahují se k reálnému každodennímu životu žáků, např. rozhovor s YouTuberem, a mají přesah do dalších vzdělávacích oblastí, např. ochrana přírody.
Každá učební úloha má v úvodu stanovený cíl, slohově-komunikační a jazykový problém a zahrnuje fáze evokace, uvědomování si významu poznatků a reflexe. Hlavní texty doplňují didaktické komentáře k jednotlivým výukovým postupům i k výuce češtiny obecně.
Metodickou příručku najdete po kliknutí na následující obrázek.
Cílem příručky je ukázat možnosti a způsoby zapojení cloudových technologií do výuky na základních i středních školách. Obsahuje 18 nápadů, aktivit nebo využití konkrétních aplikací, nástrojů či zařízení v hodinách informaticky zaměřených i v dalších předmětech. K základní orientaci v popisovaných aktivitách slouží kategorie jako věk/stupeň školy, vstupní požadavky na žáka, cíle aktivity, rozvíjené kompetence, potřebné hardwarové a softwarové vybavení. Součástí je popis přípravy na výuku, průběh a organizace výuky, reflexe učitele, příp. alternativní řešení či další nástroje či jiné zdroje.
Metodickou příručku najdete po kliknutí na následující obrázek.
Webová verze inspirativní metodické příručky pro učitele rozvíjejí matematické znalosti, dovednosti, ale také osobnost žáků. Nabízí sdílení ukázek vyučovacích hodin z reálné třídy a spolupráci při hlubším zamýšlení se nad přípravou výukových hodin, nad formulací smysluplných cílů propojujících kognitivní a sociální složky výuky, nad formami práce žáků, reflexemi svého učení i učení spolužáků a nad mnoha dalšími oblastmi didaktiky matematiky, které zasahují do kvalitní výuky.
Metodickou příručku najdete po kliknutí na následující obrázek.
