Projekt Administrativní činnosti základních škol realizovala v letech 2020-2022 Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Projekt byl realizován v rámci programu Technologické agentury ČR BETA2 a je v souladu se Strategii vzdělávání České republiky do roku 2030+ zaměřen na zmapování a snížení administrativní zátěže veřejných i neveřejných základních škol v České republice. Odkaz na materiály pod textem ke stažení.
Cíle a metody výzkumu
Projekt Administrativní činnost základních škol měl tři cíle.
Prvním cílem bylo identifikovat administrativní činnosti, jež vykonávají veřejné i neveřejné základní školy, popsat způsoby jejich výkonu a identifikovat případné rozdíly s ohledem na mateřský kraj, velikost školy či charakter zřizovatele.
Druhým cílem projektu bylo vytvořit základní klasifikaci toho, jak jednotlivé školy řeší rozdělení administrativy mezi zaměstnance školy.
Třetím cílem projektu potom bylo navrhnout konkrétní opatření vedoucí ke snížení administrativní zátěže základních škol.
Výzkum kombinoval kvalitativní metodu, spočívající v řízených rozhovorech a kulatých stolech s aktéry vstupujícími do administrativních činností na základních školách, a metodu kvantitativní. V rámci té byl získán dataset zahrnující roční snímek vykonávaných činností na 24 základních školách (ZŠ) ze čtyř krajů České republiky. Z každého kraje byly potom vybrány:
dvě školy zřizované obcí 1. stupně;
dvě školy zřizované obcí s rozšířenou působností;
dvě školy zřizované soukromým zřizovatelem.
Školy byly dále rozděleny dle počtu žáků do tří kategorií:
malá škola – do 250 žáků, tj. přibližně jedna třída na každý ročník;
středně velká škola – do 500 žáků, tj. přibližně dvě třídy na každý ročník;
velká škola – nad 500 žáků.
Obrázek 1 (ve studii): Přehled vzorku škol pro komparativní analýzu (seřazeno dle stoupajícího počtu žáků)
Klíčová zjištění
Výzkum přinesl řadu významných zjištění týkajících se administrativní zátěže na základních školách:
Zatímco celkový objem administrativní činnosti je přímo úměrný velikosti školy (větší škola = více minut), v relativních hodnotách jsou administrativou nejvíce zatíženy nejmenší školy, které vykazují největší počet minut strávených administrativou na jednoho žáka. Data přepočtená na žáka vykazují kvadratický trend, kdy od hranice 500 žáků začíná relativní čas strávený administrativní činností opět narůstat. V rámci čistě finanční administrativy je křivka lineární.
Obrázek 3 (ve studii): Celková doba vykázaných administrativních činností (přepočteno na žáka)
Obrázek 6 (ve studii): Závislost administrativní zátěže spojené s finanční agendou na velikosti školy (školy seřazeny dle velikosti, 1 - nejméně žáků)
Spektrum činností, jež jsou vyžadovány po osobách ve vedoucích pozicích škol a školských zařízení, je takřka neslučitelné s jejich kvalitním výkonem. To se týká zejména menších škol, kde má jednotlivé agendy na starosti přímo ředitel a nepřebírají je odborní pracovníci. I ve větších školách však mají ředitelé za danou agendu kontrolní i finální zodpovědnost a potřebují tak alespoň „provozní“ právní a procesní znalost vykonávaných činností.
Tento fakt s sebou nese i další úskalí, jako například vysoké odborné nároky na nově nastoupivší ředitele, jež se projevují ve výrazně vyšším objemu vykazovaných minut oproti ředitelům, kteří jsou ve funkci delší dobu. Až 90 % vedoucích pracovníků ZŠ poptává možnost konzultací a školení ve vybraných otázkách souvisejících s jejich agendou, zejména v oblasti legislativních změn.
Spektrum vykonávaných administrativních činností se s ohledem na velikost školy nemění, mění se pouze jejich objem. Ředitelé málotřídních škol většinou nemají možnost tyto činnosti delegovat na další pracovníky a kapacity pro zajištění administrativních činností mnohdy nemá ani jejich zřizovatel, jímž bývá malá obec. I v případech, kdy zřizovatel škole vypomáhá, nebývá tato pomoc systémová, ale škola o ni musí aktivně žádat.
Administrativní činnost ředitelů ZŠ je výrazně navyšována dalšími přidruženými aktivitami. Ačkoliv mají ředitelé větších škol k dispozici i více specializovaného personálu, přesto vždy zůstávají odpovědnou osobou, a to jak za školské činnosti (přidružená mateřská škola, školní jídelna atp.), tak za činnosti neškolské (např. sportovní areály v areálu školy fungující pro veřejnost). Velké množství neškolských středisek představuje významnou časovou zátěž pro vedoucí pracovníky školy, přičemž značná část těchto aktivit je spojena s přímou žádostí či nařízením ze strany zřizovatele.
Obrázky 9 a 10 (ve studii): Příklady dalších školských a neškolských aktivit u dvou veřejných základních škol
Duplicitní činnosti byly identifikovány takřka výhradně v oblasti výkaznictví, a to zejména ve vztahu ke zřizovateli. Typicky se jedná o žádosti o dodání výkonnostních ukazatelů, výčtové statistiky, informací z výroční zprávy atp., tedy informací, jež si může zřizovatel opatřit ze školou již zveřejněných dokumentů.
K výrazné duplicitě aktivit docházelo během zvládání pandemické situace (souběžné informování Krajské hygienické stanice, zřizovatele, Krajského úřadu, MŠMT a Odboru školství ORP).
Za duplicitu lze považovat i poskytování služby, například pokud velký zřizovatel doporučuje každé škole najmout vlastního právního poradce (zhruba na 0,1 úvazku). V případě zřízení pozice školského právníka na odboru školství či vysoutěžení jedné pozice soukromému subjektu by byl celkově vynaložen nižší objem prostředků.
Zatímco nadbytečné administrativní činnosti nebyly výzkumem identifikovány, ředitelé ZŠ často v rozhovorech vyjadřovali názor, že by řadu činností za jednotlivé školy mohl efektivněji zajišťovat zřizovatel (výkaznictví ve vztahu k „neškolské statistice,“ údržba a vybavení budov atp.).
Ačkoliv nebyl zjištěn zásadní rozdíl v objemu administrativních činností mezi skupinou veřejných a skupinou neveřejných škol, byly identifikovány poměrně velké rozdíly ve struktuře i celkovém časovém zatížení mezi jednotlivými školami bez ohledu na charakter zřizovatele.
Rostoucí množství administrativní činnosti, a to jak z hlediska časového zatížení, tak i šíře rozsahu, znesnadňuje zaměření ředitele na výchovně vzdělávací proces a na roli pedagogického leadera.
Jednotliví ředitelé se ve svém přístupu k administrativě významně liší. Z tohoto důvodu není možné výsledky výzkumu široce zobecnit.
Návrhy opatření
Systémová podpora kurzu dalšího vzdělávání vedoucích pracovníků ZŠ, zvýšená pomoc nastupujícímu řediteli v adaptačním období
Přetížení ředitelů malých škol lze řešit podporou vytváření svazkových škol, jež administrativní agendy sdružují či společně outsourcují
Podpora změny právní formy příspěvkové organizace na právní formu školské právnické osoby, která je v mnoha ohledech pro chod školy zjednodušující.
Povinnost zřizovatele při zakládání nové školy jasně definovat způsoby vykonávání podpůrných činností pro chod a provoz školy.
Povinnost zřizovatele jasně oddělit činnosti „školské“ a „neškolské“, včetně přesného definování odpovědnosti za administrativní úkony s nimi spojenými.
Podpora ustavení středního článku v regionech s důrazem na prezentaci nabídky cílové podpory (problémově i místně) a průběžné vyhodnocování potřeb.
Využívání již existujících elektronických evidenčních systémů zřizovateli omezí duplicitní vykazování dat (např. využívání Matriky MŠMT).
Přenos odpovědnosti za dílčí agendy na zřizovatele školy
Vytvoření podmínek pro zavedení specializované pozice „managera“ – administrativního leadera školy v závislosti na velikosti školy.
Jménem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Vás zveme na 2. odborný panel projektu IPs Datová politika k tématu "Předškolní vzdělávání v datech", který se uskuteční 18. 3. 2023 od 10:00 do 15:30. Více o obsahu odborného panelu se dozvíte v níže přiložené pozvánce s programem. V případě Vašeho zájmu se zúčastnit se prosím zapište se do registračního formuláře.
Realizace výše zmíněného odborného panelu je financovaná z projektu z projektu „Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR“ (IPs Datová politika), reg. č. CZ.02.02.XX/00/22_005/0002901.“
Školy zřizované krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí (dále jen školy) mohly v uplynulém roce čerpat finanční prostředky na digitální učební pomůcky pro své žáky a na prevenci digitální propasti. Nyní jsou školy povinny nejpozději do 28. února 2024 odevzdat závěrečnou zprávu o čerpání a využití těchto finančních prostředků v mimořádném sběru dat pomocí Informačního systému Národního plánu obnovy (IS-NPO).
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) finančně podporuje školy v jejich inovacích ve vzdělávání v kontextu digitalizace prostřednictvím Národního plánu obnovy v rámci komponenty 3.1. Zdrojem finančních prostředků je Evropská unie (EU) – Nástroj pro oživení a odolnost, program Next Generation EU. Česká republika si proto stanovila cíle, které se zavázala splnit a propsala je do podmínek, účelu a kritérií čerpání finančních prostředků ve Věstníku (s. 252 účel prevence digitální propasti ÚZ 33088, s. 255 účel digitální učební pomůcky ÚZ 33087). Školy jsou povinny je dodržet, a zároveň poskytnout informaci MŠMT o tom, jak tyto finanční prostředky byly využity. V roce 2023 bylo možné pořizovat digitální učební pomůcky pro žáky a také se zaměřit na prevenci digitální propasti. To záviselo na tom, zda školy čerpaly finanční prostředky přednostně v roce 2022 nebo v roce 2023 na pokročilé digitální učební pomůcky v souvislosti se změnami v Rámcovém vzdělávacím programu, kde byla nově začleněna pro základní školy klíčová digitální kompetence a nový obsah výuky informatiky. Bylo tak zapotřebí vybavit žáky pokročilými digitálními technologiemi pro jejich rozvoj informatického myšlení a digitálních kompetencí. Zároveň v rámci prevence digitální propasti zajistit, aby žáci nebyli znevýhodněni tím, že nemají pro sebe k dispozici vlastní mobilní digitální zařízení pro běžnou výuku nebo výuku distančním způsobem.
A právě o tom je závěrečná zpráva, resp. povinný sběr dat o využití finančních prostředků na DIGIPOMŮCKY a DIGIPROPAST za rok 2023, které musí školy vyplnit a odevzdat v informačním systému IS-NPOnejpozději do 28. 2. 2024.
Názorný tutoriál pro vyplnění formuláře školy naleznou přímo v systému IS-NPO v části Metodika nebo na edu.cz/digitalizujeme a je rozdělený podle účelu na digipropast a digipomůcky. Tutoriály jsou součástí metodické podpory, která vysvětluje v jednotlivých kapitolách na konkrétních příkladech, jak odpovídat např. na otázky k realizaci výběru dodavatele digitálních učebních pomůcek, jak dodržovat zásady přiměřenosti, rovného přístupu, nediskriminace a transparentnosti při jeho výběru v rámci výběrových řízení, průzkumu trhu nebo jak předcházet střetu zájmu a co je cílem zjišťování dat.
Školy jsou povinny zároveň dodržovat publicitu, pomocí které informují veřejnost o tom, že využívají tuto finanční intervenci. Webové stránky školy a její informační portály tak musí obsahovat letáky publicity rozdělené podle účelu čerpání finančních prostředků. Vzory jsou k dispozici např. zde: https://www.edu.cz/npo/povinna-publicita-npo nebo na stránkách metodické podpory edu.cz/digitalizujeme. Tyto informační letáky, které jsou veřejně publikované, umožňují v rámci kontrolní činnosti rozlišit, zda škola čerpala i jiné veřejné zdroje na podporu digitalizace např. v rámci Šablon a ověřit, že např. nedocházelo ke dvojímu financování, kdy by jedna stejná technologie či zařízení bylo zaplaceno dvakrát. Je proto vhodné jednoznačně označit tato zařízení či technologie (je-li to zároveň možné), aby bylo zřejmé, ke kterému účetnímu dokladu patří, což lze snadno pomocí sériových čísel dodaných k účetnímu dokladu a vlastního inventárního označení.
Finanční prostředky, které školy obdržely v České republice prostřednictvím Národního plánu obnovy, jejímž zdrojem je EU, jsou významnou podporou. Je proto nezbytné věnovat pozornost splnění stanovených podmínek, účelu a kritérií popsaných ve Věstníku. Dosud bylo vyčerpáno více než 3 mld. Kč z celkové částky 4,8 mld. Kč stanovené na období roku 2020–2026. Přitom v roce 2020 se původně jednalo o finanční prostředky ze státního rozpočtu, které byly později proplaceny z EU. Pomocí této finanční podpory bylo možné zajistit učitelů a žákům technické vybavení pro realizaci distanční výuky. V letech 2022–2024 pokračovala finanční intervence na prevenci digitální propasti a na vybavení žáků digitálními učebními pomůckami, která souvisí se změnami a reformou ve vzdělávání.
Více informací jsme poskytli již v předchozí aktualitě zveřejněné na edu.cz pro školy soukromé a církevní, které mají stejné podmínky, účel a kritéria s drobnými rozdíly ve způsobu získání finančních prostředků a v termínu odevzdání závěrečné zprávy. Inspiraci a další podrobnosti, na co si dát pozor při vyplňování formuláře vyúčtování naleznete zde.
Své případné dotazy můžete zasílat na e-mailovou adresu digitalizujeme@msmt.cz nebo se dotazovat přes Helpdesk IS-NPO.
Anna Stočesová Martinková (anna.stocesova@msmt.cz) vedoucí oddělení podpory digitální vzdělávání, odbor vzdělávací politiky
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
V Olomouckém kraji se začíná formovat Střední článek podpory. Jeho krajským koordinátorem se stal 19. února 2024 Jaroslav Mihal, ředitel s pestrými zkušenostmi nejen co do velikosti škol, ale i personálního složení zaměstnanců a vztahů se zřizovateli. K rozhodnutí přidat se ke střednímu článku ho přivedl zejména smysl nabízené podpory: Uvolnit ruce a být k ruce. Hlavní přínos vidí v každodenní práci se školami, kde střední článek plní roli metodického a koučovacího prostředníka mezi centrálou, tedy Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, jednotlivými školami v regionech a dalšími subjekty ve vzdělávání.
Jaroslav Mihal vystudoval Fakultu managementu a ekonomiky na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně, poté ještě Pedagogickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. Zde si v rámci oboru Pedagogika zvolil Doplňující pedagogické studium pro učitele odborných předmětů a Učitelství anglického jazyka pro základní školy. Ve školství pracuje 20 let. Ekonomické vzdělání zúročil jako učitel odborných předmětů, které vyučoval na Obchodní akademii Olomouc. Od roku 2008 zastával pozici ředitele, nejprve na soukromé základní škole, později vedl středně velkou státní základní a mateřskou školu ve Velké Bystřici a naposledy malou vesnickou malotřídní základní a mateřskou školu v Jezernici. Zkušenosti má také ze soukromé sféry. Pracoval jako obchodní manažer ve vydavatelství sportovních časopisů a knih i jako manažer krajské pobočky v personální agentuře.
Zkušenosti má s vedením a řízením různých škol, se zaváděním nových pracovních metod a procesů, s žádostmi o granty, s výběrovým řízením, administrativou, výkaznictvím, výborně se orientuje ve školské legislativě i pracovním právu a mnohém dalším. Absolvoval kurz mentoringu a koučingu, které rozvíjel ve svém školním týmu. Jeho celoživotním krédem v učení je: „Musíš navázat vztah, než můžeš vzdělávat.“ Výčet oblastí, ve kterých bude moci poradit ředitelům škol, je opravdu pestrý.
„Ke Střednímu článku podpory mě přivedla vize kvalitativního posunu v každé škole našeho regionu.Který ředitel, učitel, rodič by si nepřál, aby pro každé dítě byla nejlepší školou ta, která je nejblíž? Tato představa mě motivovala, protože jsem se tak vždycky choval při vedení školy.“ říká J. Mihal. Z pozice ředitele školy přechází na druhou stranu. Teď bude svým bývalým kolegům podávat pomocnou ruku v podobě metodické podpory.
Jak tráví Jaroslav Mihal volný čas? Práce je vlastně jeho koníčkem, protože zálibu zálesáctví propojil se zážitkovou pedagogikou. Přes 25 let se věnuje mládeži a dospělým při organizování táborů, poznávacích zájezdů, sportovních a jazykových akcí. Jeho velkým koníčkem je cestování spojené s poznáváním nejenom pamětihodností, ale také školských systémů a každodenního života škol! Díky zapojení se do řady mezinárodních školních projektů zcestoval mnoho evropských škol od jihu na sever a z východu na západ. Rád sportuje, hraje karty a deskové hry a samozřejmě nezapomíná ani na rodinu.
Jaroslav Mihal má rozhodně co nabídnout. Jeho profesní kariéra, odhodlání a vlastně i zájmy mluví za vše.
Střední článek podpory už působí také v Jihočeském kraji. V polovině února 2024 se zdejší krajskou koordinátorkou stala Lucie Reitingerová. Přináší s sebou dlouholeté zkušenosti získané v Odboru školství, mládeže a tělovýchovy Krajského úřadu Jihočeského kraje a podstatné jsou také její znalosti a praxe ve vzdělávacích projektech z evropských dotací. První členku týmu teď čeká především vybudování týmu regionálních metodiků, se kterými bude poskytovat podporu škol a jejich zřizovatelů v daném kraji.
Lucie Reitingerová vystudovala Vysokou školu ekonomickou v Praze, poté pracovala 11 let v soukromé sféře, v mezinárodních firmách. Během této doby si prošla vedoucími pozicemi, od zástupce jednatele po manažerku marketingu a zahraničního obchodu, které ji vybavily zkušenostmi s vedením pracovního týmu.
Od roku 2008 pracovala na Krajském úřadě Jihočeského kraje v Odboru školství, mládeže a tělovýchovy, kde měla na starosti oblast středního školství. V každodenním kontaktu byla především se středoškolskými řediteli, metodicky je podporovala. Zpracovávala agendu správního řízení, hlavně přezkumné řízení přijímacího řízení a maturitních zkoušek. Úzce spolupracovala s ČŠI, a to převážně při řešení stížností a přezkumů. Vytvářela vzdělávací projekty pro žadatele a příjemce evropských dotací v oblasti vzdělávání, administrovala čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU, organizovala semináře a workshopy, některé z nich současně i lektorovala.
K jejím zálibám patří cestování a sport, zejména jízda na kole, na paddleboardu, pěší turistika, v zimě pak lyžování. Pohyb jí dopřává i retrívr, se kterým často podniká výlety. Zajímá se také o moderní technologie. A pokud zbyde čas, relaxuje s dobrou knihou.
Střední článek podpory získává nástupem Lucie Reitingerové výraznou posilu, která díky své dlouholeté zkušenosti ze školské oblasti dobře ví, co ředitelé řeší, s čím potřebují poradit, v jaké oblasti podpořit, a to napříč celým krajem. Postupně se bude náš zdejší tým rozšiřovat o regionální metodiky a koordinátora spolupráce. Terénní podpora mateřských a základních škol a jejich zřizovatelů v Jihočeském kraji tak může začít.
První odborný panel, pořádaný dne 13. prosince 2023 v konferenčních prostorách Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, otevřel cyklus deseti odborných panelů, které budou v rámci projektu „Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy v ČR“ realizovány do konce roku 2027. Více o obsahu odborného panelu se dozvíte níže v textu článku, ve videozáznamu či přiložených souborech ke stažení.
Obsah a program panelu
Obsahem celodenního jednání byla interdisciplinární problematika přechodu žáků mezi základní a střední školou, která se každoročně dotýká stovky tisíc žáků a jejich rodin, tisíců škol a jejich pracovníků, zaměstnanců pedagogicko-psychologických poraden a dalších aktérů. Cílem prvního odborného panelu bylo představení relevantních dat a způsobů jejich zpracovávání a využívání, prezentování závěrů vybraných domácích i zahraničních analýz, očekávaného demografického vývoje, sdílení příkladů dobré praxe a definování navazujících aktivit vycházejících z identifikovaných potřeb.
Bezmála 120 účastníků z řad odborníků na vzdělávání, akademiků, zástupců České školní inspekce, přímo řízených organizací MŠMT, zástupců krajů, měst, obcí, škol a dalších zainteresovaných stran si mohlo poslechnout příspěvky jednotlivých řečníků a zapojit se do diskuzí k tématům, kterými jsou přechod žáků mezi základní a střední školou, rozhodovací strategie žáků, kariérové poradenství, žákovské aspirace, výsledky přijímacího řízení na střední školy či přechod žáků na trh práce.
Mezi řečníky, kteří výše uvedená témata prezentovali, byli vedle zástupců MŠMT i přizvaní hosté: výkonný ředitel CERGE-EI, poradce ministra školství a člen Národní ekonomické rady vlády a sboru poradců premiéra Daniel Münich; spoluzakladatelka Expertní komory kariérového poradenství a programová manažerka Partnerství pro vzdělávání 2030+ Silvie Pýchová; ředitel Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání David Greger; ředitelka Pedagogicko-psychologické poradny pro Prahu 1, 2 a 4, zakladatelka Poradenské linky pro rodiče, žáky a pedagogy, psycholožka Galina Jarolímková; vedoucí oddělení analýz z Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání a analytička Národního pedagogického institutu ČR Lucie Zelená; analytička Národního pedagogického institutu ČR Jana Trhlíková; výzkumník a analytik PAQ Research, spolupracovník akademického think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR Václav Korbel; speciální pedagožka Martina Klímová z Evropské školy v Bruselu; Martina Macánová, ředitelka ZŠ a MŠ Stod, která do debaty zapojila i žáky školy.
Digitalizace, propojování dat a další výzkum
Odborný panel zahájil úvodním slovem vrchní ředitel sekce informatiky, statistiky a analýz MŠMT Václav Jelen, který téma prvního odborného panelu označil za „dlouhodobě rezonující“ a akcentoval potřebu nejen takovýchto setkání, ale i potřebu zaměřit se na další rozvoj digitalizace. „Digitalizace totiž představuje nejen procesní zjednodušení a snižování administrativní zátěže, ale je i předpokladem pro lepší dostupnost a relevanci dat potřebných pro vhodné směrování vzdělávacích politik," uvedl vrchní ředitel.
Po úvodním slovu navázal na vrchního ředitele sekce Stanislav Volčík, který je hlavním projektovým manažerem projektu „Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy v ČR“. Stanislav Volčík nejprve přítomným představil celý projekt, jeho klíčové aktivity, cíle a strukturu projektu, kterou tvoří vedle oddělení analytické podpory a projektových výstupů i oddělení národních analýz a oddělení sekundárních analýz. Uvedená oddělení jsou pak zařazena do odboru školské statistiky a analýz ředitelky Petry Müllerové.
Stanislav Volčík pak společně s vedoucí oddělení národních analýz MŠMT Hanou Novotnou prezentovali relevantní data týkající se přechodu žáků mezi základní a střední školou a vybrané národní i zahraniční analýzy, z nichž vyplývají dílčí závěry, s nimiž by bylo vhodné dále pracovat. V příspěvku například upozorňovali na skutečnost, že zhruba 4 % žáků po dokončení základního vzdělání nepokračují na střední školu a přibližně 7 % žáků na střední školu nastoupí, ale nedokončí ji, dalších zhruba 22 % žáků střední školu sice dokončí, ale po jejím absolvování nejsou spokojeni s volbou oboru. Dále připomněli, že v České republice tvoří až 70 % středního vzdělávání střední odborné školy, avšak průměr OECD je 37 %.
V příspěvku byly zmíněny mj. i studie Elišky Walterové a Davida Gregera z Karlovy univerzity a Petra Hlaďa z Masarykovy univerzity, které upozorňují na nevhodnou nejednotnost v užívané terminologii spojené s přechody žáků ze základních do středních škol.
Daniel Münich vedle potřeby rozvoje digitalizace uvedl jako nutnost i propojování a analyzování individuálních dat o průchodu žáků a studentů vzdělávacím systémem a jejich přechodu na trh práce. Další výzkum v této oblasti považuje poradce ministra školství za zcela zásadní, což podpořil i Martin Úlovec, zmocněnec MŠMT pro digitalizaci a digitální vzdělávání, který rozšíření datové základny taktéž považuje za důležité.
Závěry z analytické studie realizované v loňském roce Ústavem výzkumu a rozvoje vzdělávání v oblasti Hlavního města Prahy a ve Středočeském kraji představil na odborném panelu David Greger z Karlovy univerzity. Z prezentovaných závěrů bylo patrné, že žáci projevují zájem především o maturitní obory se všeobecným zaměřením a že rozhodovací strategie žáků významně ovlivňuje nabídka škol v regionu, která ale dostatečně neodpovídá žákovské poptávce. Ondřej Nývlt z oddělení národních analýz MŠMT doplnil, že nejen oborová nabídka, ale i socioekonomické zázemí, z něhož žáci pochází, ovlivňuje rozhodovací strategie žáků. „Pokud rodiče mají vysokoškolské vzdělání, tak ta pravděpodobnost, že se dítě dostane na preferovanou střední školu, je extrémně vysoká. A u dětí, které nemají tak dobrý prospěch a dobré zázemí, bude docházet k mnohem horším přechodům na střední školu a vůbec k horšímu vývoji dalšího kariérního rozvoje,“ shrnul vybrané závěry z výzkumu agentury Median. Ondřej Nývlt také představil krátkodobé projekce přechodu žáků ze základních škol do středních škol až k roku 2029 a seznámil účastníky s demografickým modelem, který je v rámci projektu připravován.
Kariérové poradenství a wellbeing
Hlavním tématem příspěvku Silvie Pýchové bylo dostupné a kvalitní kariérové poradenství se zaměřením na uplatnitelnost absolventů v dlouhodobém horizontu. Expertka na kariérové poradenství apelovala, aby se kariérové poradenství stalo povinnou výbavou všech vzdělávacích institucí a upozornila na nevhodnost kumulování rolí výchovného a kariérového poradce. „Už v roce 2009 Evropská komise kritizovala Českou republiku za to, že kombinujeme role výchovného poradce a kariérového poradce, protože svým způsobem jsou to neslučitelné role. Vy nemůžete řešit výchovné delikty a zároveň očekávat, že k vám mladý člověk přijde s důvěrou řešit svoji budoucnost,“ doplnila. Výše uvedené bylo podpořeno i závěry prezentovanými z výzkumu TAČR ve spolupráci s PAQ Research a agenturou STEM (2023). Z deníkových záznamů zúčastněných respondentů vyplývá, že: „Náplní činnosti kariérového poradce je především agenda přijímacích zkoušek, příprava na další vzdělávání a pracovní uplatnění. Zjevná je i kumulace funkcí kariérového a výchovného poradce,“ uvedla Hana Novotná.
Programová manažerka Partnerství pro vzdělávání 2030+ dále doporučovala neopomíjet v kontextu kariérového poradenství wellbeing žáků, což akcentoval i přítomný zmocněnec MŠMT pro wellbeing, duševní zdraví dětí a ústavní a ochrannou výchovu Ferdinand Hrdlička, který doplnil, že je potřebné zaměřit se nejen na wellbeing dětí, žáků a studentů, ale i pedagogických pracovníků. Shodně se k výše uvedenému vyjádřila i ředitelka Základní školy a mateřské školy Stod Martina Macánová a psycholožka Galina Jarolímková.
Pohled z praxe
Pohled z praxe přítomným poskytla speciální pedagožka a expertka na vzdělávání Martina Klímová působící od roku 2005 na Evropské škole v Bruselu, ve které žáci základní školy plynule přecházejí do střední školy, a to bez nutnosti přijímacího řízení. Pedagožka ocenila, jak je kariérové poradenství na evropských školách propracované a musí vycházet ze závazných dokumentů schvalovaných tzv. Nejvyšší radou Evropských škol. Poradenství na škole je rozděleno do tří úrovní, kdy v rámci prvních dvou je orientováno zejména na další vzdělávací dráhu žáků, kteří si na základě svých preferencí volí z nabízených předmětů jejich hodinovou dotaci, a až v poslední úrovni převažuje zaměření se na to, co by žáci jednou chtěli ve svém profesním životě dělat. Dle statistik školy žáci převážně pokračují na českých vysokých školách, v menší míře pak na zahraničních vysokých školách.
Ředitelka Základní školy a mateřské školy Stod Martina Macánová v online vstupu mimo jiné upozornila i na problematiku přechodu žáků s odlišným mateřským jazykem, vyzdvihla důležitost spolupráce s krajem, možnost zapojení školního psychologa do celého procesu volby další vzdělávací dráhy žáků a představila inspirativní školní projekt „Půjdeme svou cestou“, jehož cílem je ve spolupráci se zaměstnavateli, úřadem práce a dalšími pracovišti ukázat žákům adekvátně jejich věku možnosti uplatnění v budoucím životě.
Jak si žáci střední školu vybírají, co je ovlivňuje nebo např. v čem spatřují úskalí, o tom všem pohovořili žáci devátého ročníku Základní školy a mateřské školy Stod, kteří v době konání odborného panelu procházeli procesem volby další vzdělávací dráhy, resp. střední školy.
„Vybral jsem si obor ekologie a životní prostředí, líbí se mi i programy, které škola má, a chci mít nějakou budoucnost. Je pro mě ale zásadní i to, že nemusím nikam dojíždět,“ řekl Matyáš. Spolužák Antonín souhlasil: „Blízkost je důležitá, také vybírám na základě svých schopností, chci dělat to, v čem budu dobrý.“ Stejně k volbě střední školy přistupovala dle příspěvku i žákyně Nela, která zvažovala podání přihlášky na gymnázium. „Zajímá mě poměr přijatých a nepřijatých žáků, porovnávám počty bodů se svými výsledky, abych věděla, jestli se dostanu a jakou mám šanci,“ upřesnila. Žák Bohdan, který se v loňském školním roce přistěhoval z Ukrajiny, uvedl, že: „Jsem v Česku skoro rok a gramatika pro mě není vůbec jednoduchá, doufám, že se i tak dostanu na dobrou školu.“ Jak Bohdan dále uvedl, doufá, že na místo písemného přijímacího testu z českého jazyka absolvuje pohovor, který mu s ohledem na nedostatečný písemný projev může zvýšit šance na přijetí. V průběhu odborného panelu se žák spojil i s přítomnými zástupci organizace META, o. p. s., která dětem, žákům a studentům s odlišným mateřským jazykem pomáhá na cestě vzdělávacím systémem již 20 let.
Problematika přechodu žáků mezi základní a střední školou je vysoce individualizovaného charakteru, a tak žákovské příspěvky neobvyklým způsobem oživily obsah pořádaného odborného panelu a vhodně doplňovaly poznatky z prezentovaných studií. Výstupy žáků se shledaly s velmi kladným přijetím a pozitivním hodnocením ze strany přizvaných hostů.
Žákovské aspirace z pohledu psychologa, výzkumníka, učitele a žáka
Ředitelka Pedagogicko-psychologické poradny pro Prahu 1, 2 a 4 Galina Jarolímková a výzkumník Václav Korbel, který zastupuje organizaci PAQ Research, prezentovali, proč je důležité věnovat pozornost žákovským aspiracím, zkoumat je a analyzovat jejich proměny vzhledem k faktorům, které je ovlivňují. Definovaná doporučení obou řečníků, ač z rozličných oborů, byla v souladu se závěry předřečníků i diskutujících, tedy zaměřit se na podporu žáků s nízkým socioekonomickým statusem, systémově řešit vysokou oborovou fragmentaci a podporovat další výzkum v dané oblasti.
Výsledky jednotných přijímacích zkoušek a přechod žáků na trh práce
Výsledky žáků z jednotných přijímacích zkoušek představila účastníkům panelu vedoucí oddělení analýz z Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání Lucie Zelená, která prezentovala data s rozdělením výsledků dle jednotlivých oborů vzdělání a na úrovni krajů. Z grafických přehledů byly patrné dlouhodobě nejhorší výsledky v Ústeckém a Karlovarském kraji. Naopak pozitivní trend ve zlepšování dosaženého percentilu byl identifikován u zájemců o čtyřleté netechnické obory středních odborných škol a o víceletá gymnázia ve Středočeském kraji.
Závěrečný příspěvek přednesla analytička oddělení šetření analýz a výzkumů Jana Trhlíková z Národního pedagogického institutu ČR. Sdílená data vycházela z dostupných výsledků ze šetření žáků posledních ročníků středních odborných škol (2021), analýzy rozhovorů s absolventy po osmi letech od ukončení střední školy (2017) a ze šetření k předčasným odchodům ze vzdělávání (2022). Cílem příspěvku bylo upozornit na aktivní roli žáka a absolventa směrem ke vzdělávacímu systému i trhu práce, poukázat na změny v trendech přechodu absolventů na trhu práce a definovat specifika skupiny žáků základních škol, kteří již nepokračují na střední školu a vstupují na trh práce bez odborné kvalifikace. Prezentace byla zakončena doporučením věnovat větší pozornost oborové struktuře středních škol, kariérovému poradenství a také podpoře žáků ze sociálně znevýhodněného prostředí.
Závěry
Z diskutovaných problematik bylo v průběhu odborného panelu identifikováno několik doporučení.
Zaměřit se na:
dostupnost kvalitního a institucionalizovaného kariérového poradenství ve všech vzdělávacích institucích,
podporu dětí, žáků a studentů ze sociálně znevýhodněného prostředí,
zohledňování duševního zdraví žáků v průběhu procesu volby další vzdělávací dráhy a celého kariérového poradenství,
užívání jednotné terminologie spojené s volbou další vzdělávací dráhy žáků základních škol, tedy eliminování často užívaného spojení ,,volba povolání“, ,,profesní orientace“ atp.,
systémové řešení vysoké fragmentace oborů středních škol,
zvyšování podílu počtu oborů středních škol se všeobecným zaměřením,
možnosti propojování a analyzování individuálních dat o průchodu žáků a studentů vzdělávacím systémem a jejich přechodu na trh práce,
další výzkum v oblasti přestupu žáků mezi základní a střední školou,
rozvoj digitalizace a rozšiřování datové základny,
aktivní spolupráci s analytickými útvary ostatních resortů a dalších zainteresovaných stran.
Vzhledem k tomu, že úkolem projektu ,,Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy v ČR“ je mimo jiné poskytovat analytickou podporu věcně příslušným útvarům MŠMT, budou pro stanovení konkrétní podoby závěrů a z nich plynoucích aktivit probíhat navazující debaty s gestory jednotlivých oblastí.
V reakci na identifikované potřeby a požadavky účastníků jednání budou projektem uspořádány navazující odborné panely, jejichž obsah bude věnován kariérovému poradenství a wellbeingu.
Videozáznam
Záznam z jednání můžete zhlédnout na tomto odkazu nebo přímo v YouTube prohlížeči níže.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) vyhlašuje výzvu k podání žádosti o poskytnutí dotace v rámci Národního plánu obnovy, komponenty 3.2 adaptace kapacity a zaměření školních programů – část 3.2.4 investice do rozvoje vybraných klíčových akademických pracovišť.Cílem výzvy je dostavba objektů v rámci stávajících areálů Univerzity Karlovy a Masarykovy univerzity. Oprávněny jsou žádat veřejné vysoké školy. Žádosti je možno podávat od 15. 07. 2022 do 31. 03. 2024.
O výzvě
Cílem výzvy je dostavba objektů v rámci stávajících areálů Univerzity Karlovy a Masarykovy univerzity.
MEPHARED 2 – sloučení akademických pracovišť Lékařské a Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové.
Biocentrum – prostory pro lékařské a biomedicínské studium, jakož i studium přírodních věd v kampusu Albertov Univerzity Karlovy v Praze.
Biopharma Hub – nové zařízení Masarykovy univerzity v Brně pro farmaceutické a biomedicínské studium.
Celková finanční alokace na výzvu: 11 125 129 018 Kč z toho:
počátek příjmu žádostí o poskytnutí dotace v IS-NPO: 15. 07. 2022
konec příjmu žádostí o poskytnutí dotace: 31. 03. 2024
Oprávněný žadatel o dotaci
Veřejná vysoká škola podle zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů (dále také „VVŠ“, „žadatel“ nebo „příjemce dotace“).
Dodatek výzvy je zpracován v návaznosti na schválení aktualizace Národního plánu obnovy (dále jen „NPO“) a Prováděcího rozhodnutí rady (EU) 2023/0343 ze dne 10. 10. 2023, kterým se mění prováděcí rozhodnutí ze dne 8. 9. 2021 o schválení posouzení plánu pro oživení a odolnost Česka (dále také “CID”) spolu s Revidovanou přílohou Prováděcího rozhodnutí rady o schválení posouzení plánu pro oživení a odolnost Česka, kterým se mění Prováděcí rozhodnutí ze dne 8. 9. 2021 o schválení a posouzení plánu pro oživení a odolnost Česka, dodatkem výzvy se rovněž provádí některé formální úpravy výzvy.
Je provedena formální úprava z hlediska přehlednosti textu vč. dotčených příloh výzvy a žádosti o poskytnutí dotace a v souvislosti s aktualizací dokumentů mezi Českou republikou a Evropskou komisí, textu závazných metodických pokynů pro provádění NPO zveřejněných Ministerstvem průmyslu a obchodu jako koordinátorem NPO (definice termínu dosažení cíle Investice, střet zájmů, pravidla publicity).
Navyšuje se alokace výzvy celkem, upravuje se způsob výpočtu výše dotace pro jednotlivé Investice v členění dle jednotlivých zdrojů financování z RRF a státního rozpočtu.
Dne 14. 2. 2024 byla zveřejněna výzva ve znění dodatku č. 1
Soukromé a církevní školy mohly v uplynulém roce nadále pokračovat v inovacích ve vzdělávání v kontextu digitalizace díky finančním prostředkům z Národního plánu obnovy z programu Next Generation EU, které Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy školám přidělilo. Nejpozději do 15. 2. 2024 musí soukromé a církevní školy vyplnit závěrečné vyúčtování finančních prostředků, které využily za účelem vybavení žáků pokročilými digitálními učebními pomůckami nebo na prevenci digitální propasti. Názorný tutoriál pro vyplnění formuláře, který je součást metodické podpory školám, naleznete na edu.cz/digitalizujeme.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) finančně podporuje školy v inovativních přístupech ve vzdělávání v souvislosti s novým obsahem výuky informatiky a novou klíčovou digitální kompetencí v postupně zaváděných změnách a revizích Rámcového vzdělávacího programu. Z Národního plánu obnovy, v rámci komponenty 3.1 Inovace ve vzdělávání v kontextu digitalizace, již bylo rozděleno více 3 mld. Kč z celkové částky 4,8 mld. Kč. V letech 2022–2024 se jedná o opakovanou finanční intervenci školám v rámci vyhlášené výzvy na prevenci digitální propasti a v jednorázové finanční intervenci na vybavení žáků pokročilými digitálními učební pomůckami pro rozvoj informatického myšlení a digitálních kompetencí. Některé školy využily těchto finančních prostředků již v roce 2022 přednostně, protože deklarovaly výuku podle revidovaného Rámcového vzdělávacího programu nejpozději do září 2022, anebo o tyto prostředky požádaly až v roce 2023. V roce 2024–2025 bude finanční intervence pokračovat, ale zaměří se na rozvoj digitálních kompetencí učitelů podle evropského rámce DigCompEdu s důrazem na využívání umělé inteligence ve vzdělávání a v práci učitele. Přitom naváže na již rozvíjené kompetence učitelů, které realizuje Národní pedagogický institut ČR v souvislosti se zavedením změn v Rámcových vzdělávacích programech.
V roce 2023 mohly školy získat finanční prostředky za účelem prevence digitální propasti, označenou jako podpora A – DIGIPROPAST a na pořízení pokročilých digitálních učebních pomůcek žáků jako oblast podpory B – DIGIPOMŮCKY.
DIGIPROPAST umožnila škole pořizovat základní mobilní zařízení např. notebook, tablet, chromebook a chytrý telefon a vytvořit mobiliář nebo doplnit do již stávajícího mobiliáře tato zařízení a zapůjčovat je žákům, dle jejich potřeb, dlouhodobě nebo krátkodobě.
Cílem DIGIPOMŮCEK bylo vybavení žáků zejména pokročilými digitálními učebními pomůckami, prostřednictvím kterých by si rozvíjeli své informatické myšlení a digitální kompetence. V odůvodněných případech mohla být pořízena také základní digitální zařízení např. pro jejich nedostatek nebo jako nezbytná součást pokročilých digitálních učebních pomůcek.
Od konce roku 2023 mohou soukromé a církevní školy předkládat ke kontrole svá závěrečná vyúčtování v informačním systému IS-NPO (https://is-npo.msmt.cz). Termín k odevzdání závěrečného vyúčtování za rok 2023 byl ve Výzvě a v Rozhodnutí o poskytnutí dotace stanoven na 15. 2. 2024. MŠMT učinilo dílčí změny, které by měly přispět ke zjednodušení při vyplňování formuláře. Hlavní změna se týká sjednocení závěrečného vyúčtování obou účelů do jednoho formuláře, který je rozdělen na oblast podpory A – DIGIPROPAST a B – DIGIPOMŮCKY. Školy zvolí možnost, na kterou z oblastí podpory skutečně čerpaly finanční prostředky a pokud na jednu z oblastí nečerpaly, dotčená část formuláře se nevyplňuje.
Školy soukromé i církevní jsou povinny, mj. uvést pořízené kusy a druhy zakoupených zařízení a pomůcek, vyplnit seznam skutečných majitelů podle identifikačního čísla dodavatele nebo podat informaci o způsobu realizace výběrového řízení. Zjednodušení, oproti předchozím ročníkům, nastalo právě u způsobu výběrového řízení, kdy školy již nemusí samy vyplňovat způsob realizace výběrového řízení podle zákona č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek, protože ve formuláři jsou předdefinovány možnosti, např. oslovení tří a více dodavatelů, průzkum trhu apod. Obdobná zaškrtávací pole byla v letošním roce přidána do dalších částí formuláře např. pro splnění stanoveného účelu nebo pro odůvodnění nákupu základních místo pokročilých digitálních učebních pomůcek. Mezi povinné přílohy v letošním roce nepatří samostatná čestná prohlášení, která jsou nyní již přímou součástí formuláře. Kromě přílohy s nahráním účetních dokladů, které musí být označeny číslem rozhodnutí, je nově zavedena povinná příloha s tabulkou pro vyplnění finančního vypořádání se státním rozpočtem. Tuto tabulku musí školy poslat také prostřednictvím datové schránky nejpozději do 15. 2. 2024 (nestačí pouze uložení v systému IS-NPO) a musí být účetně v souladu s údaji uvedenými ve formuláři závěrečného vyúčtování. Formulář pro finanční vypořádání je přílohou Rozhodnutí o poskytnutí dotace a je také součástí formuláře pro závěrečné vyúčtování v části sekce 7.2 v IS-NPO.
Proč sběr dat tohoto charakteru zjišťujeme? Jde především o prokázání, že finanční prostředky získané z programu Next Generation EU byly vynaloženy efektivně a bylo učiněno vše proto, aby nedošlo ke střetu zájmu při jejich čerpání, aby dodavatelé měli rovný přístup, nebyli diskriminováni a proces nákupu byl transparentní a přiměřený. Zároveň je sledováno splnění účelu např. zda došlo v rámci prevence digitální propasti ke zřízení tzv. mobiliáře a zda jsou zapůjčována potřebným žákům mobilní digitální zařízení např. notebook, tablet, chromebook či chytrý telefon. Cílem je, aby žáci nebyli znevýhodněni tím, že nemají tato zařízení pro sebe k dispozici v rámci domácí přípravy nebo v běžné výuce, kdy používají vlastní mobilní digitální zařízení pro vzdělávací účely (např. forma výuky BYOD). Přitom je porovnáváno, zda v průběhu opakované finanční intervence došlo k nárůstu využívání těchto zařízení. Obdobně sledujeme dotazováním, jaká pokročilá digitální zařízení byla žákům pořízena, aby bylo zřejmé, že se jedná o digitální zařízení určená žákům pro rozvoj informatického myšlení a digitálních kompetencí.
Metodickou podporu, jak správně postupovat při vyplňování závěrečného vyúčtování za rok 2023, naleznete na edu.cz/digitalizujeme. V úvodu jsou odkazy na tutoriály, které mohou názorně pomoci s vyplněním formuláře.
Anna Stočesová Martinková (anna.stocesova@msmt.cz) vedoucí oddělení podpory digitální vzdělávání, odbor vzdělávací politiky
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
MŠMT vydalo novou metodiku, která reflektuje výsledky monitoringu dietního stravování provedeného hygienickou službou v průběhu roku 2023. Přináší výklad nejasnostem, které se s poskytováním této služby pojily. Cílem Metodiky není zavádět nové povinnosti, ale poskytnout ucelený, podrobný a jednotný výklad na možnost poskytovat dietní stravování v rámci školních jídelen.
Na této stránce naleznete krátký popis obsahua základnívýsledky výzkumu, který pro MŠMT v letech 2022–23 provedl tým z Univerzity Palackého v Olomouci v rámci programu Technologické agentury ČR (TA ČR) BETA2. Celkové výsledky výzkumu „Analýza stavu digitální infrastruktury a jejího systémového a udržitelného financování v ČR, návrhy budoucích opatření“ a doporučení, která z výzkumu vyplynula, zahrnuje přiložená Závěrečná výzkumná zpráva. Využívání digitálních technologií ve vzdělávání výrazným způsobem akcelerovala pandemie COVID-19 a opatření s ní spojená včetně mimořádné finanční podpory ze strany MŠMT. Zcela nový impuls představuje rychle se prosazující používání pokročilých nástrojů umělé inteligence (AI). Více viz text níže a přiložené Závěrečná výzkumná zpráva.
Cíle, výzkumné otázky a metody
Studie se věnuje především otázce financování informačních a digitálních technologií v mateřských, základních a středních školách a v ZUŠ. Představuje variabilitu zdrojů a objemu financování a zabývá se jeho udržitelností. Dílčím způsobem sleduje také využívání digitální infrastruktury (DI) ve výuce a její zázemí v rámci regionálního školství. S ohledem na bouřlivý vývoj, kterým vybavení škol prošlo v krátkém čase pod tlakem pandemie a nutnosti přechodu na distanční výuku, a značné investice vynaložené na rychlé dovybavení škol počítačovou a komunikační technikou jsme se soustředili na dvě hlavní výzkumné otázky: Jaké jsou výhledy udržitelnosti této změny do budoucna a úspěšného prosazení digitálně podporované výuky bez krizových tlaků a otřesů distanční výuky? Jak plánují školy obměnu informačních a komunikačních technologií (ICT), její zvládnutí ve výuce a financování?
Závěrečná zpráva shrnuje výsledky dvou pilotních výzkumných sond. První se v široce pojatém dotazování zaměřila na vybrané typy škol různých úrovní (N = 27) a druhá kvantitativním způsobem zachytila otázky spojené s financováním DI a její udržitelností na širším vzorku základních a středních škol (N = 97). V souhrnu studie umožňuje vhled do agendy financování, indikuje relevantní proměnné a vzorce rozhodování a chování škol v oblasti financování a směrování investic do ICT. Vedle vlastních analýz zahrnul výzkumný projekt rešerši datových a analytických podkladů MŠMT, Českého statistického úřadu, České školní inspekce a dvou profilových zpráv Nejvyššího kontrolního úřadu.
Srovnávací rámec pro pilotní výsledky výzkumu představuje rešerše současné agendy zavádění ICT do výuky a škol v evropských i mimoevropských zemích. Zvláště pro další směrování politik podpory využívání DI ve výuce je porovnání se zahraničím inspirativní a nabízí mnoho instruktivních příkladů. Ukazuje se nejenom to, že se v řadě zemí řešily závažné otázky digitální podpory výuky již v období před pandemií, ale také to, že v současné době probíhá akcelerace proměn politik v oblasti uplatnění DI ve vzdělávání.
Shrnutí kvantitativního šetření financování ICT vybavení
Pořizování a obnova ICT vybavení má pro většinu škol vysokou prioritu. S odstupem se na druhé místo co do důležitosti dostala „motivace a další vzdělávání vyučujících v oblasti ICT”.
Financování pořizování a obnovy ICT vybavení ve školách je velmi variabilní jak co do rozsahu, tak zdrojů, které byly v minulých třech letech použity.
Medián nákladů vynaložených v posledních třech letech na ICT vybavení dosáhl hodnoty 363 tisíc Kč na 100 žáků školy. Medián očekávaných nákladů v příštích třech letech je o 50 tisíc Kč na 100 žáků nižší.
Školy, které investovaly vyšší částky v minulých třech letech, počítají s vyššími výdaji také v budoucích třech letech.
Školy s menším počtem žáků obvykle reportovaly vyšší částky v přepočtu na jednoho žáka, a to především u výdajů v minulých třech letech.
Rozdíl mezi základními školami a středními školami se projevil v tom, že zástupci základních škol obvykle uváděli vyšší částky při pohledu zpět, respondenti ze středních škol či VOŠ častěji očekávají vyšší částky v nejbližších třech letech.
Ve školách, jejichž zástupci deklarovali vyšší míru plánování v oblasti digitálních technologií, obvykle na jejich pořizování vynakládali nižší prostředky a také do budoucna počítají s relativně nižšími náklady.
Očekávané náklady na obnovu ICT přepočtené na žáka pozitivně korelují s mírou absencí žáků. Jinými slovy, zástupci škol s vyšší mírou absencí žáků obvykle uváděli pro příští tři roky vyšší náklady na obnovu ICT přepočtené na žáka. Příčinu této souvislostinelze bez dalšího zkoumání jednoznačně určit. Z dat MŠMT (výkazů o ředitelství) vyplývá, že nejde o školy, které mají nižší vybavenost ICT a snaží se ji v současnosti navýšit. Při srovnatelném ICT vybavení však mají žáci těchto škol omezenější přístup k využívání ICT.
Financování ICT techniky je typicky vícezdrojové. U třetiny škol žádný ze zdrojů nákladů minulých tří let i následujících tří let nedominoval.
Přibližně pětina škol většinu prostředků na ICT získala od svého zřizovatele či z běžných národních zdrojů (prostředky poskytnuté MŠMT). Ve výhledu takto uvažují zástupci čtvrtiny škol, jinými slovy dochází k mírnému nárůstu. Prakticky stejná situace platí pro školy, jejichž zástupci za hlavní zdroj financování v minulosti i pro futuro označili evropské zdroje.
Oproti předchozím třem letům školy do budoucna méně spoléhají na mimořádné národní zdroje (NPO). Nicméně platí, že i nadále většina škol očekává přísun financí jak z fondů EU, tak z NPO.
Faktorová analýza odhalila tři faktory/vzorce financování vysvětlující ¾ variability získávání financí z různých zdrojů. Z regresní analýzy vyplývá, že celkový objem financí vložený do DI (v minulosti i ve výhledu) ovlivňuje především „evropsko/národní” faktor. Nejvyšší částky inkasovaly školy, které našly cestu k evropským fondům a nespoléhaly jen na národní zdroje (příspěvek MŠMT či NPO).
Souhrn doporučení celého výzkumu
Sběr dat a jejich zpracování
Data o vybavení škol analyzovat nejen na agregované úrovni, ale také na úrovni jednotlivých škol a školských zařízení.
Upravit formu opakovaného sběru informací od škol a školských zařízení změnou jejich periodicity a rozsahu. Jako nejvhodnější cesta se jeví nahrazení celoplošného šetření reprezentativním výběrovým šetřením či kombinace celoplošných censů s větším časovým odstupem (5 až 10 let) s pravidelnými výběrovými výzkumy. Do výběrových šetření dílčím způsobem zahrnout také ZUŠ.
Upravit obsah zjišťování redukcí informací o typech počítačů. Naopak zahrnout indikátory zápůjčky ICT žákům, zapojení DI do výuky a využívání umělé inteligence (AI).
Propojovat data z opakovaných statistických šetření tak, aby byly identifikovatelné změny na úrovni jednotlivých škol. Týká se mj. jednoduchých sociálních indikátorů – např. počet zameškaných hodin na žáka, počet žáků s nedostatečným hodnocením, opakování ročníku apod. V případě přechodu na výběrová šetření lze uplatnit tzv. rotační panel, který umožňuje sledování změn.
Nabízet poskytovatelům dat zpětnou vazbu týkající se statistických zjištění.
Financování digitální infrastruktury a podpora jejího zapojování do výuky
Nabídnout školám jasnou perspektivu průběžného víceletého financování v horizontu tří až pěti let a jistotu, pokud jde o četnost plateb a příslušné částky, aby bylo možné zajistit výměnu a modernizaci digitální infrastruktury, investice do nových technologií, podporu implementace a její údržbu.
Vytvořit speciální systém programů pro podporu financování inovativních projektů formálního a neformálního digitálního vzdělávání. Taková podpora zahrnuje sladění s plánováním digitálního vzdělávání, odborného poradenství v oblasti digitálních technologií a technickou podporou.
Zjednodušit realizaci veřejných zakázek pro vybavení škol digitálními technologiemi a jejich servis, což souvisí s legislativním procesem veřejných zakázek s ohledem na rychlost změn v oblasti digitálních technologií. Je třeba zohlednit to, že nové technologie mohou být v dané chvíli poskytovány pouze jediným poskytovatelem. Vedle individuálních zakázek mají význam také centrální zakázky a podpora regionálních dodavatelů digitálních prostředků pro výuku a služeb.
Analyzovat čerpání finančních prostředků na podporu digitálního vzdělávání na místní (obecní nebo krajské) úrovni a tímpředcházet lokálním či regionálním nerovnostem. Na základě analýz formulovat doporučení pro finanční udržitelnost digitální infrastruktury na školách.Dále analyzovat náklady na vybavení každého žáka vlastním digitálním prostředkem pro výuku a možnosti podpory žáků ze strany státu. Cílem je vytvářet prostor jak pro individualizaci výuky, tak i pro inkluzi sociálně znevýhodněných žáků či žáků s handicapy, které mohou být pomocí ICT kompenzovány.
Zaměřit se na digitální strategie učení a vzdělávání a včlenit je do komplexního řešení celoživotní strategie učení a vzdělávání ČR nezaměřujícího se pouze na formální vzdělávání, ale i na rozvoj dalšího učení a vzdělávání.
Vybavit všechny vyučující digitálními prostředky pro přípravu a realizaci výuky (počítače, notebooky nebo tablety).
Vytvořit ucelený soubor podpůrných opatření v pregraduálním i postgraduálním vzdělávání vyučujících v rámci profesního vzdělávání, které umožní vyučujícím začlenit digitální technologie do výuky. Vymezit, jaká je pozice a role učitele v čase příchodu AI. K tomu je zapotřebí vybrat kvalifikované partnery, kteří doškolování pedagogů zajistí.
Podporovat tvorbu digitálních učebnic a jejich vzájemnou provázanost prostřednictvím jedné platformy pro učení, zpracovávání úkolů a sledování pokroku učících se pro integraci digitálně podporované výuky.
Realizovat randomizované výzkumné studie zaměřené na aplikaci digitálních technologií ve výuce za účelem ověření možného dopadu intervence před zavedením plošných nákladných investic z veřejných zdrojů.
Prověřit detailní možnosti aplikace strategií a politik zaváděných v zahraničí. Průběžně sledovat a komparovat zkušenosti s těmito politikami alespoň ve vybraných zemích (např. v Estonsku, Irsku, Rakousku a ve Španělsku) a konzultovat strategie a politiky plánované a zaváděné v České republice.
MŠMT vydalo nové Metodické doporučení k prevenci a postihu záškoláctví a omlouvání žáků z vyučování. Materiál byl zásadně přepracován a nahrazuje původní doporučení z roku 2002.
Dokument, který je implementačním dokumentem Strategie 2030+ na další realizační období (2023-2027) a stanovuje opatření na úrovni státu i vymezuje prostor pro konkrétní řešení na úrovni kraje, byl Vládou ČR na jednání 20.12.2023 schválen.
V první části dokument představuje cíle Dlouhodobého záměru ČR 2023–2027 v širších souvislostech, jedná se především o celkový socioekonomický a environmentální vývoj, vývoj na trhu práce a vývoj klíčových indikátorů v oblasti vzdělávání.
Druhá část obsahuje tři priority, které MŠMT stanovuje pro nadcházející období:
Děti a mládež: Osobnostní rozvoj a motivace pro celoživotní učení,
Školy a pedagogové: Moderní vzdělávání a připravení pedagogové,
Efektivní systém školství: Udržitelný a efektivní systém založený na odpovědnosti za výsledky.
Třetí část obsahuje průřezová opatření, na která bude v následujícím období zaměřena pozornost – vzdělávání pro udržitelnost, digitální vzdělávání a umělá inteligence ve vzdělávání, vzdělávání dětí a žáků s nedostatečnou znalostí vyučovacího jazyka, well-being, duševní zdraví, bezpečné prostředí a podpora pohybových aktivit, rovnost příležitostí ve vzdělávání a zajištění potřebných kapacit středních škol a jejich oborové struktury odpovídající očekávaným životním drahám.
Čtvrtá část Strategie rozvoje regionálního školství – karty opatření – je zaměřena na strategii rozvoje regionálního školství ve všech jeho oblastech a na strategii dalšího rozvoje sítě škol a školských zařízení:
Kvalitní a dostupné předškolní vzdělávání
Moderní základní vzdělávání pro 21. století
Všeobecné a odborné vzdělávání pro uplatnění v dalším studiu i v praxi
Podpora a rozvoj pedagogů a leaderů škol
Rovný přístup a efektivní podpora pro všechny žáky bez rozdílu
Prevence rizikového chování a náhradní výchovná péče
Systémová podpora a řízení škol
Vzdělávání v celoživotní perspektivě
Strategie dalšího rozvoje sítě škol a školských zařízení/Kritéria rozvoje a optimalizace vzdělávací soustavy a struktury budoucí vzdělávací nabídky škol
Dokument ke stažení
Kompletní dokument, který byl předložen vládě (a neprošel grafickou ani jazykovou finální revizí) je ke stažení zde:
Videozáznam INFOSERVISU je k dispozici od 5. února 2024 od 16 hodin. Seznámíme Vás s dalšími důležitými informacemi ve školním roce 2023/2024, které souvisí s legislativními novinkami a změnami ve školství. Níže naleznete videozáznam z daného INFOSERVISU.
Představujeme Vám novou kolegyni, která posílila centrální tým Středního článku podpory. 1. února 2024 nastoupila na pozici vedoucí oddělení regionální podpory paní Markéta Bajerová. Celý svůj profesní život má spojený se školstvím: učila, řídila školu, dlouhá léta lektoruje, mentoruje, je neúnavná propagátorka wellbeingu a potírání šikany ve školách. Usiluje o to, aby se ve škole mohl každý učit naplno a s radostí, všichni se cítili dobře a vzájemně se respektovali.
Markéta Bajerová vystudovala Pedagogickou fakultu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a pedagogický obzor si dále rozšířila na Univerzitě Palackého v Olomouci, kde si zvolila speciální pedagogiku, obor etopedie. Po studiích učila na základní škole na 1. stupni, později působila jako etopedka ve Středisku výchovné péče ve Strakonicích. Před nástupem do Středního článku podpory pracovala jedenáct let jako ředitelka Základní školy a Mateřské školy Záhoří. Jednalo se o menší venkovskou školu, která ji však vybavila velkou praxí se školním managementem, vedením pedagogických i nepedagogických kolegů a s řízením dalších organizačních složek školy. Na začátku si prošla zatěžkávací zkouškou, díky které ví, jak se ředitel či ředitelka mohou v počátcích cítit osamoceni a jak je pro ně důležitá spolupráce s dalšími aktéry ve vzdělávání.
Funkce ředitelky ji naučila a stále učí aktivně přistupovat k novým výzvám. Dobře ví, že je zapotřebí neustále prohlubovat své znalosti a dovednosti. Vždy je co poznávat a zlepšovat, ať už je to v oblasti personalistiky, vedení týmu, pedagogického lídrovství, účetnictví, BOZP, školské legislativy a dalších témat.
Velké zkušenosti získala díky členství v řídicím výboru MAP Písecko a při spolupráci s ČŠI u konkurzů na nové ředitele nebo v roli přizvaného odborníka při šetření stížností. Mentorovala a lektorovala několik projektů, vedla také pracovní skupinu pro podporu moderních didaktických forem směřujících k rozvoji klíčových kompetencí. „Vnímám, že v dnešní době je důležitá podpora rozvoje čtenářské a kritické gramotnosti a je třeba ji u dětí ve škole cíleně rozvíjet, což mne vedlo k zapojení se do projektu Pomáháme školám k úspěchu,“ říká M. Bajerová. „Dlouhodobě se zabývám také šikanou a nastavováním bezpečného prostředí. Šikana je opravdu velký problém a bohužel narůstá. Wellbeing považuji za důležitý nejen ve školách, ale i na pracovišti,“ doplňuje M. Bajerová.
Mezi její koníčky patří pěší turistika, chodí prakticky kdykoliv a kdekoliv, s oblibou také na houby. Ráda vaří, stará se o svoji bio zahrádku, utužuje dobré sousedské vztahy a samozřejmě se věnuje rodině. Smysl pro humor nezapře její životní motto: Nahoru nespadnu a dole mě najdou.
Ve Středním článku podpory bude mít Markéta Bajerová na starosti vybudování a fungování sítě 13 krajských týmů a zodpovědnost za vedení krajských koordinátorů.
Jejím nástupem se střední článek rozšířil o kolegyni s velkými zkušenostmi v roli pedagožky, ředitelky, lektorky a mentorky. Důležitým přínosem je rovněž její odhodlání popasovat se s případnými nesnázemi. „Uvědomuji si, že projekt Střední článek podpory je v začátcích a že ho mohou provázet různé těžkosti. Myslím si, že i na výzvy takového typu jsem připravena. Zároveň se těším na nové zkušenosti,“ dodává M. Bajerová. Střední článek získává člověka do pohody i nepohody. Co víc si přát.
Jednotný metodický portál MŠMT
V případě zájmu nám můžete zadat Váš váš e-mail a jakmile naše novinky spustíme budeme Vás informovat na Váš email. Odběr novinek samozřejmě můžete kdykoliv později odhlásit.
