Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy uspořádalo dne 18. 3. 2024 odborný panel na téma Předškolní vzdělávání v datech, kterého se zúčastnilo 160 hostů z řad zástupců MŠMT, České školní inspekce, Národního pedagogického institutu ČR, MPSV, krajů, vysokých škol, zřizovatelů, zástupců neziskových organizací a ředitelek a ředitelů škol. Diskutovanými tématy byly lokální nedostatky kapacit v předškolním vzdělávání, průběh kurikulárních reforem, novelizace vyhlášky o vedení dokumentace škol a školských zařízení a školní matriky či očekávaný demografický vývoj počtu dětí. Odborný panel byl druhým z cyklu deseti akcí, které jsou do konce roku 2027 pořádány v rámci projektu Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy v ČR.
Mezi řečníky odborného panelu byli vedle zástupců MŠMT i přizvaní hosté:
Odborný panel zahájil vrchní ředitel sekce informatiky, statistiky a analýz MŠMT Václav Jelen, který v kontextu blížících se zápisů k předškolnímu vzdělávání zdůraznil důležitost tohoto tématu a upozornil na problematiku spojenou s lokálními nedostatky kapacit v předškolním vzdělávání nebo na nutnost spolupráce všech zainteresovaných stran.
Na úvodní slovo vrchního ředitele navázala profesorka Eva Šmelová, která krátce shrnula historický vývoj předškolního vzdělávání a jeho význam a důležitost pro společnost. Zdůraznila nezastupitelnou roli všech aktérů ve vzdělávání, kteří by spolu měli vhodně spolupracovat na nastavování vzdělávací politiky. V rámci své řeči se mj. zaměřila i na současnou podobu vzdělávacích programů pro budoucí učitele, která by měla být doplněna o dostatečnou praktickou přípravu.
Dle slov profesorky Šmelové je předškolní věk: „(…) natolik citlivé období, že se učitel může dopustit řady chyb, které on sám může považovat za maličkost, ale pro dítě mohou být zásadní – z toho důvodu praxe vždy musí být napojena na vyvážený a kvalitní teoretický základ.“
Význam Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ a Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR ve svém příspěvku akcentoval ředitel odboru předškolního a základního vzdělávání MŠMT Michal Černý. Příspěvek zacílil zejména na tři klíčové oblasti, a to aktualizaci rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání, snahu o udržení vysokých standardů předškolního vzdělávání a snížení počtu odkladů povinné školní docházky.
Ředitelka odboru školské statistiky a analýz Petra Müllerová poskytla účastníkům cenné informace vyplývající z novelizace vyhlášky o vedení dokumentace škol a školských zařízení a školní matriky. Zásadní novinkou je rozšíření výkaznictví o předávání individuálních údajů o dětech v mateřských školách, přípravné třídě základní školy a přípravném stupni základní školy speciální. Touto změnou dojde ke sjednocení ve způsobu předávání a zpracování údajů, které tak bude probíhat na stejném principu jako u žáků základních škol, středních škol a konzervatoří a studentů vyšších odborných škol (více zde). Petra Müllerová především doporučovala, aby vedení mateřských škol využívalo možnosti dobrovolného testování nového systému. Pilotní provoz nového způsobu předávání individuálních údajů bude probíhat ve školním roce 2023/24 a 2024/25. Od školního roku 2025/26 bude nový způsob předávání individuálních údajů povinný pro všechny mateřské školy.
Druhý blok odborného panelu byl zaměřen na prezentaci dat vztahujících se k předškolnímu vzdělávání a na očekávané demografické trendy ve vývoji počtu dětí. V prvním příspěvku vedoucí oddělení analytické podpory a projektových výstupů MŠMT a hlavní projektový manažer projektu Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy v ČR Stanislav Volčík prezentoval vybraná data vztahující se k dané problematice a připomněl účastníkům, kde lze dostupná data na stránkách MŠMT vyhledat a stahovat (více rozcestník na data MŠMT).
Demograf Ondřej Nývlt z oddělení národních analýz MŠMT prezentoval předpokládané demografické trendy a statistiky, z nichž vyplynulo, že Česká republika má v rámci EU pátou nejnižší docházku dětí do zařízení předškolního vzdělávání. Dále také uvedl, že: „(…) věková struktura ČR je v rámci srovnání s ostatními členskými státy EU v čase extrémně nevyrovnaná a vzdělávací politika musí tyto výkyvy svými opatřeními vyrovnávat. (…) Prakticky je to nejvíce vidět na datech úhrnné plodnosti, v níž ČR patřila v roce 2000 mezi státy EU s nejnižší plodností, ale v r. 2019 naopak mezi ty s nejvyšší.“ Zároveň poukázal na předpokládaný významný pokles počtu dětí ve věku tři až šest let a seznámil účastníky se zpracovávanými demografickými analýzami, které jsou v rámci datově-analytického projektu na MŠMT připravovány.
Rovnému přístupu ke vzdělávání, míře účasti dětí na předškolním vzdělávání a odkladům povinné školní docházky se v navazujícím příspěvku věnovaly Irena Borkovcová z kanceláře ústředního školního inspektora společně s vedoucí kanceláře ústředního školního inspektora Danou Pražákovou. Prezentovaná data ČŠI odkazovala k identifikované nízké míře účasti dětí na předškolním vzdělávání zejména ve strukturálně postižených regionech, kde je zároveň problematická i vysoká míra nekvalifikovaných učitelů mateřských škol. Prioritou by tak měla být snaha o zvyšování účasti dětí se sociálním znevýhodněním na předškolním vzdělávání, jelikož z výzkumů jasně vyplývá, že děti navštěvující minimálně dva roky předškolního vzdělávání prokazatelně dosahují v počátcích základního vzdělávání lepších vzdělávacích výsledků. Irena Borkovcová se zaměřila i na odklady povinné školní docházky. Jejich míra se v České republice dlouhodobě pohybuje mezi 15 a 20 %, a patří tak mezi nejvyšší v rámci EU. Významným způsobem roste počet dětí vzdělávaných v přípravných třídách základních škol, přičemž se jejich podíl liší napříč kraji (nejvyšší podíl byl identifikován v rámci Ústeckého a Karlovarského kraje, naopak nejnižší v Jihomoravském kraji). Mezi nejčastější důvody odkladů patří celková nezralost dítěte či logopedické vady. Dle ČŠI by přechod dětí z předškolního do základního vzdělání usnadnilo například individualizované vzdělávání, pravidelná spolupráce s rodiči nebo podpora logopedické prevence.
Vedoucí oddělení statistických výstupů MŠMT Vladimír Hulík následně reagoval na statistické údaje zveřejněné v rámci předchozích příspěvků. Zmínil, že ačkoliv se bude počet dětí v mateřských školách vlivem demografických trendů snižovat, nemusí to nutně znamenat plošné uvolnění kapacit napříč mateřskými školami. K odkladům povinné školní docházky doplnil, že problémem je i nejednotný způsob diagnostiky pedagogicko-psychologických poraden a speciálně pedagogických center napříč regiony, který má za následek i rozdílný podíl odkladů napříč kraji. Cílem by dle něj mělo být sjednocení metodiky diagnostikování dětí a proškolení zaměstnanců v těchto institucích.
Spoluzakladatelka Ředitelské akademie a ředitelka Mateřské školy Dolní Břežany Miluše Trojanová upozornila na nízký podíl přímé pedagogické činnosti u ředitelů, administrativní přetížení vedoucích pracovníků mateřských škol a na vysoký podíl nekvalifikovaných učitelů v rámci předškolního vzdělávání. Vedoucí oddělení předškolního a prvostupňového vzdělávání NPI ČR Hana Splavcová upozorňovala na problematiku odkladů povinné školní docházky a na proměnlivou kvalitu dětských skupin. MŠMT by podle ní mělo přispívat ke vzdělávání pedagogů dětských skupin, potažmo ke zvyšování standardů kvality dětských skupin jako takových. Předsedkyně Asociace provozovatelů soukromých a firemních školek ČR Jolana Jakoubková navázala příspěvkem, v němž chtěla poukázat na některé výhody v provozování soukromých mateřských škol a dětských skupin. Uvedla i některé obtíže, s nimiž se soukromé instituce dlouhodobě potýkají. Jako významný problém sužující soukromá zařízení předškolního vzdělávání vnímá například nepružné legislativní nastavení vztahující se k zápisům do rejstříku škol a školských zařízení.
Na závěr třetího bloku vystoupila Milena Poeta z organizace META, jejíž cílovou skupinou jsou děti, žáci a studenti s odlišným mateřským jazykem. Přítomným byla na konkrétních příkladech představena nejen problematika vzdělávání dětí s nedostatečnou znalostí českého jazyka, ale i návrhy možných řešení. Dle nevládní neziskové organizace by ke zlepšení situace mohlo přispět rozšíření kategorie dětí, jež mají nárok na bezplatnou jazykovou přípravu, na všechny děti s nedostatečnou znalostí češtiny, rozšíření jazykové přípravy v mateřské škole na dva roky či zavedení zjišťování jazykové úrovně při vstupu do předškolního vzdělávání a na konci docházky. Nutno doplnit, že aktuálně je v mezirezortním připomínkovém řízení novela školského zákona aktualizující kategorii „děti-cizinci“ pro tzv. nárokovost bezplatné jazykové přípravy.
Z problematik, jež byly diskutovány v průběhu odborného panelu, byla identifikována následující doporučení, která účastníkům představila vedoucí oddělení národních analýz MŠMT Hana Novotná:
Závěrečné slovo patřilo vrchnímu řediteli sekce informatiky, statistiky a analýz MŠMT Václavu Jelenovi, který poděkoval všem přítomným za účast i aktivní diskusi a vyjádřil přesvědčení, že nejlepším kurzem vzdělávací politiky je „evidence-based policy, tedy abychom skutečně vycházeli z dat a navrhovali opatření, jež se budou o správně interpretovaná data opírat.“
Záznam z jednání můžete zhlédnout na tomto odkazu nebo přímo v YouTube prohlížeči níže.
Níže naleznete ke stažení tyto dokumenty: informativní brožuru, kompletní prezentaci a pozvánka s programem.
Realizace výše zmíněného odborného panelu je financovaná z projektu z projektu „Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR“ (IPs Datová politika), reg. č. CZ.02.02.XX/00/22_005/0002901.“
Řízení 11 sloučených mateřských škol může být náročným úkolem, ale z pohledu ředitelky Vladimíry Priputenové to přináší i mnoho výhod. Sloučení do jednoho právního subjektu přineslo strategický rozvojový plán a zvýšení kvality předškolního vzdělávání v Trutnově.
Ve sloučeném právním subjektu pracuji od jeho založení v roce 2003. Zpočátku jako zástupkyně ředitelky na čtyřtřídní MŠ a od roku 2014 jako ředitelka. Když původní paní ředitelka odcházela do důchodu, nikomu z nás se do konkurzu nechtělo. Nakonec jsem našla odvahu a přihlásila se. Práce učitelky mě naplňovala, s dětmi mi bylo moc dobře a najednou jsem se z učitelky musela přeměnit na manažerku. Řízení tak velkého právního subjektu je hlavně o managementu. Naštěstí jsem rok před konkurzem dokončila studium školského managementu, který mi velmi pomohl v začátcích řízení MŠ a vlastně z něj čerpám dodnes. Jako učitelka MŠ jsem neměla moc velké povědomí z oblasti ekonomie, práva, strategického řízení. Jako absolventka školského managementu ano.
Začátky byly velmi těžké, ale našla jsem si svůj styl řízení. Mám kolektiv 11 zástupkyň, na které deleguji část řízení. Každá má na starosti svou MŠ. Nastavila jsem funkční vnitřní komunikační systém v prostředí Google, který mi řízení velmi usnadňuje. Máme digitální správu školy, i ta mi velmi pomáhá.
Možná se to může někomu zdát nevýhodné, že jsou všechny MŠ ve městě sloučené do jednoho právního subjektu, ale my v tom vidíme už jen výhody. Máme vytvořený strategický rozvojový plán, díky kterému se neustále posouváme dopředu. Na základě vytyčených cílů připravujeme spolu se zástupkyněmi vzdělávání pedagogů a zvyšujeme tak kvalitu předškolního vzdělávání v Trutnově. Jsme metodickým centrem Začít spolu a nabízíme sdílení vlastních zkušeností ostatním mateřinkám. Máme propracované inkluzivní vzdělávání, pomáháme dětem nejen ve 4 třídách zřízených dle § 16 odst. 9, ale ročně okolo 20 dětí integrujeme do běžných tříd. Intenzivně se ale věnujeme i odvrácené straně inkluze, to znamená, že podporujeme i děti nadané. Jsme zapojeni do sítě škol na podporu nadání. A je toho daleko více, co nám spojený právní subjekt umožňuje realizovat v otázkách edukace.
Pro řízení sloučeného právního subjektu je velmi důležité ekonomické oddělení, které u nás tvoří silný tým tří účetních. Bez nich by tato mateřská škola nemohla fungovat.
Jako ředitelka velké příspěvkové organizace s počtem necelých 900 předškolních dětí a 145 zaměstnanců se musím hodně věnovat především legislativě. Musím sledovat veškeré změny, které následně na poradách předávám svým zástupkyním. Dělám jim takový legislativní servis včetně vnitřních předpisů a ony se o to více mohou věnovat edukaci. To se pak odráží právě na kvalitě vzdělávání.
O záměru zřízení Středního článku podpory jsem se dozvěděla z edu.cz a byla jsem tehdy zvědavá, jak bude metodická podpora probíhat. Přivítala jsem myšlenku propojení škol a zřizovatelů s MŠMT. Byla mezi námi dlouhá cesta plná překážek.
A v září 2023 mě navštívila vedoucí oddělení regionální podpory Královehradeckého kraje Mgr. Michaela Trejtnarová, která mě přišla osobně Střední článek podpory představit a seznámit s cíli a klíčovými aktivitami projektu. Od té doby se na ni obracím.
Tuto formu metodické podpory jsem s povděkem přivítala. Ačkoliv nejsem začínající ředitel, tak ale s turbulentními legislativními změnami neustále hledám odpovědi na různé otázky. Ze strany ministerstva mi pokaždé přišla odpověď ve formě citace zákona. Ano, vím, ve kterém zákoně to najdu, ale někdy je těžké citaci porozumět. Nebo je potřeba se jenom ujistit, že rozhoduji správně v souladu se zákonem. Tudíž mi taková odpověď moc nepomohla. Zároveň ale chápu, že ministerstvo nemá kapacitu na poskytování metodické podpory.
Ale Střední článek podpory mi na mé otázky dá srozumitelné odpovědi. To je pro mou práci smysluplné, to mi pomáhá řešit mé problémy. V tom spatřuji metodickou podporu. Mám se na koho obrátit, a dostane se mi pomoci.
Individuální podpora splnila moje očekávání. Na Střední článek podpory jsem se obrátila již několikrát a vždy mi s řešením konkrétních situací okamžitě pomohl. Mgr. Trejtnarová na dotazy reaguje hned, co je potřeba, ověří u právníků a jejich stanovisko mi přetlumočí.
Využívám konzultací přes telefon nebo komunikujeme prostřednictvím emailu. Komunikace s ní je vstřícná a erudovaná. Nabízí i možnost osobního setkání, což určitě rádi využijí právě začínající ředitelé.
Kromě individuální podpory oceňuji rovněž infoservisy Středního článku podpory, který nás ředitele upozorňuje na veškeré změny ve školství. Výhodou je, že lze videozáznam pustit kdykoliv.
Z mého pohledu je podpora dostatečná. Pro mě je nejdůležitější právě ta individuální podpora a tu mi už druhým rokem Střední článek poskytuje.
Zároveň využívám záznamy z infoservisů, které nám ředitelům poskytují přehled o všech legislativních změnách ve školství. Sleduji i odborné panely, které mají konkrétní téma. A v neposlední řadě využívám i vydané metodiky, které souvisí s předškolním vzdělávání.
Děkujeme za rozhovor.
Jste z Prahy, Středočeského kraje nebo Kraje Vysočina a orientuje se ve školské problematice? Aktuálně do našeho týmu Středního článku podpory hledáme nové kolegy.
Níže naleznete odkaz na video přenos a podklady k 4. jednání Národního konventu o vzdělávání, které se uskutečnilo dne 12. 4. 2024 od 9:30 v Senátu ČR.
Připravili jsme leták v CZ i UA k zápisům do ZŠ.
Vláda dnes rozhodla o úpravě maximálního počtu vyučovacích hodin hrazených ze státního rozpočtu na základních a středních školách na 95 % původních hodnot.
Videozáznam INFOSERVISU je k dispozici od 2. dubna 2024 od 16 hodin. Seznámíme Vás s dalšími důležitými informacemi ve školním roce 2023/2024, které souvisí s legislativními novinkami a změnami ve školství. Níže naleznete videozáznam z daného INFOSERVISU.
Ministerstvo zdravotnictví ČR vydalo stanovisko ke školnímu stravování prostřednictvím Dodatku k příloze č. 1 bodu 2 vyhlášky č. 107/2005 Sb., o školním stravování, ve znění pozdějších předpisů. Toto stanovisko je určeno primárně pro provozovatele školních jídelen, tj. MŠ, ZŠ, SŠ, konzervatoře, VOŠ, ZUŠ a SVČ. Stanovisko se zaměřuje na úpravy plnění skupiny Tuk volný a Cukr volný v rámci spotřebního koše. Více viz stanovisko v PDF na konci stránky.
Plnění skupiny Tuk volný je vyžadováno v rozmezí 75-100 % hodnoty uvedené ve spotřebním
koši. Horní hranici 100 % nelze překročit, ale spotřeba by neměla klesnout pod 75 %. Tuky jsou
pro správnou funkci organismu nezbytné. Jsou nejbohatším zdrojem energie, přičemž v dětském
věku je doporučeno pokrývat tukem větší podíl celkového příjmu energie než u dospělých. Z hlediska
výživy hrají významnou roli při vstřebávání vitaminů rozpustných v tucích. Cholesterol, který bývá
obsažen v tucích živočišného původu, je nezbytný pro stavbu některých buněčných struktur
a pro syntézu některých hormonů či vitaminu D. Zdraví ovlivňuje rovněž zastoupení jednotlivých
mastných kyselin, ze kterých jsou tuky tvořeny. Kromě vlivu na zdraví mají tuky i nenahraditelnou
senzorickou hodnotu, rozpouštějí se v nich chuťově a aromaticky atraktivní složky potravin
a také dodávají pokrmům lahodnost. Z tohoto důvodu by nemělo plnění spotřebního koše poklesnout
pod výše uvedený limit. Pro tepelnou úpravu je pro své vhodné složení preferován řepkový olej,
pro rychlé restování nebo na studenou kuchyni i olivový olej, nejlépe za studena lisovaný.
Velmi dobrým zdrojem tuků jsou i ořechy a olejnatá semena či avokádo. Naopak nevhodnými tuky
jsou palmový, palmojádrový a kokosový.
Plnění skupiny Cukr volný je vyžadováno v rozmezí 0-100 % hodnoty uvedené ve spotřebním
koši. Horní hranici 100 % nelze překročit, spotřeba však na rozdíl od volného tuku může klesnout
až na nulu, neboť přívod sacharidů jako hlavního zdroje energie pro organismus je dostatečný
i bez konzumace volných cukrů (přidaný cukr v potravinách, med, sirupy, ovocné a zeleninové šťávy
a jejich koncentráty). Nadbytečná konzumace cukru vede ke zbytečnému navyšování energetického
příjmu a ukazuje se být jedním z důležitých faktorů v rozvoji dětské obezity v ČR.
Zvýšená konzumace cukru má rovněž potenciál v kombinaci s nedostatečnou dentální hygienou
poškodit zdraví zubů. V rámci naplnění edukativní role školního stravování proto doporučujeme
nezařazovat slazené nápoje, sladké doplňky k obědům a v případě sladkých pokrmů se řídit
Nutričním doporučením Ministerstva zdravotnictví ke spotřebnímu koši.
MŠMT představilo koncepční dokument „Plán podpory pohybu dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních a státní politiky školního a vysokoškolského sportu pro období 2024–2028“ (zkráceně „Mládež v pohybu a ve zdraví“), který byl ze strany MŠMT předložen a následně schválen vládou ČR dne 27. 3. 2024.
ministr školství mládeže a tělovýchovy
Problematiku školního a vysokoškolského sportu nově definovala novela zákona o podpoře sportu, která s účinností od 1. 4. 2023 ukládá MŠMT tuto oblast podporovat.
státní tajemník v Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy
Koncepční dokument Mládež v pohybu a ve zdraví je rozdělen do dvou částí. Ta první se věnuje podpoře pohybových aktivit žáků ve školách a školských zařízeních a staví na několika základních pilířích:
Druhá část dokumentu se explicitně věnuje oblasti školního a vysokoškolského sportu:
Při implementaci plánu podpory pohybu se významně počítá se spoluprací s Českou školní inspekcí jako národní autoritou pro hodnocení kvality a efektivity vzdělávání a důležitou institucí s celostátním dopadem v oblasti metodické podpory škol přímo na místě.
ústřední školní inspektor
Stejně jako na řadě jiných témat spojených s podporou zdravého životního stylu dětí, žáků a studentů spolupracuje MŠMT na řešení problematiky podpory pohybových aktivit mladých lidí se Státním zdravotním ústavem.
ředitelka Státního zdravotního ústavu
Důležitost podpory pohybu dětí a mladých lidí si dlouhodobě uvědomuje řada nejrůznějších subjektů, od neziskového sektoru přes komerční prostor až po zaměstnavatelská sdružení.
viceprezidentka Hospodářské komory ČR a předsedkyně Nadačního fondu Aktivní ČESKO
Jana Havrdová a dodává, že další příležitostí ke spolupráci bude i 2. ročník kampaně Aktivní září, jehož jednotlivé oblasti realizace budou představeny na konferenci Aktivní ČESKO 15. 5. 2024 v hlavním sále Senátu Parlamentu České republiky.
Významnými aktéry při řízení a implementaci celého procesu podpory pohybu dětí, žáků a studentů budou kromě MŠMT a České školní inspekce také VICTORIA Vysokoškolské sportovní centrum MŠMT, Národní pedagogický institut ČR, Národní sportovní agentura, tělovýchovné fakulty a v neposlední řadě také samotné školy a jejich zřizovatelé.
S novou informatikou se nám do škol dostalo mnoho různých robotických hraček, programovatelných stavebnic a mikropočítačů. Na DIGI roadshow se tentokrát zaměříme na smysluplné využití těchto učebních pomůcek zábavnou formou v informatice. Vyzkoušíme si tradiční i netradiční aktivity pro rozvoj informatického myšlení žáků tak, aby škola byla stále hrou.
16. dubna 2024 od 14 do 18 hodin na krajských pracovištích Národního pedagogického institutu ČR
DIGI roadshow organizuje Národní pedagogický institut ČR s cílem podpořit učitele při zavádění nové informatiky a digitálních kompetencí ve školách. Lednové setkání se zaměřuje na využití kancelářských programů v jednotlivých předmětech. Akce je bezplatná.
Přihlášení: https://revize.edu.cz/digiroadshow#prihlaseni
Více informací: https://revize.edu.cz/digiroadshow
DIGI roadshow organizuje Národní pedagogický institut České republiky s cílem podpořit školy při zavádění nové informatiky a digitálních kompetencí.
Akce i veškerá podpora projektu jsou zdarma.
MŠMT předkládá příručku a metodické doporučení pro pedagogické pracovníky „Týrané, zneužívané a zanedbávané dítě ve škole – doporučené postupy pro pracovníky škol“. Příručka je určená pro pracovníky školního poradenského pracoviště. Metodické doporučení je určeno pro všechny pedagogické pracovníky školy.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zveřejňuje dotační výzvu na podporu škol s nadprůměrným zastoupením sociálně znevýhodněných žáků pro právnické osoby vykonávající činnost základní a/nebo střední školy, které dle MŠMT vykazují nadprůměrné zastoupení žáků se sociálním znevýhodněním, pro podávání žádostí o poskytnutí dotace na období od 1. 9. 2024 do 31. 8. 2025. Jedná se o implementaci "Reformy 3.2.2 Podpora škol" prostřednictvím Národního plánu obnovy.
Dotace na základě této Výzvy je poskytována podle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a vychází z investice Komponenty 3.2. Národního plánu obnovy.
Výzva je zaměřena na posílení školy jako instituce připravené na práci s žáky se sociálním znevýhodněním a heterogenními kolektivy obecně, a jako instituce zastávající respektované místo ve školské soustavě daného regionu. V návaznosti na podporu aktivit uvedených v odst. 4.2. a 4.3 Výzvy škola posílí roli přirozeného partnera rodin i dalších aktérů pečujících o děti a mládež. Cílem je zvýšení školní úspěšnosti těchto žáků, jejich motivace k učení a celkový well-being.
Finančním zdrojem pro realizaci podpory z Národního plánu obnovy jsou prostředky fondu Evropské unie – Next Generation EU.
Žádosti se vyplňují prostřednictvím elektronického informačního systému
IS-NPO na adrese https://is-npo.msmt.cz. Systém bude pro příjem žádostí otevřen od 2. 4. 2024.
Žádost musí být podána nejpozději do 30. dubna 2024. Upozorňujeme, že pro splnění lhůty musí být žádost tento den již doručena na MŠMT! Datová zpráva, popř. obálka zásilky musí být označena slovy: „VÝZVA PODPORA ŠKOL NPO – žádost o dotaci 2024“.
Podrobně je proces od registrace až po podaní žádosti (včetně dalších informací) v systému IS-NPO popsán v Manuálu pro podávání žádostí v systému IS-NPO.
Vícevrstvou podporu zapojeným školám zajišťuje projekt Podpora rovných příležitostí při NPI ČR. Přečtěte si informace k projektu! Příklady dobré praxe, rozhovory a kazuistiky najdete v sekci projektu na webu Zapojmevšechny.cz.
V případě dotazů či nejasností se neváhejte obrátit na Vašeho krajského konzultanta z Národního pedagogického institutu ČR (viz koordinátoři), který Vám rovněž poskytne součinnost při přípravě žádosti o dotaci i při následné realizaci projektu.
Obecné dotazy k projektu můžete zasílat také na adresu dotazy.prop@npi.cz.
Jménem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Vás zveme na 2. odborný panel projektu IPs Datová politika k tématu "Předškolní vzdělávání v datech", který se uskuteční 18. 3. 2023 od 10:00 do 15:30. Více o obsahu odborného panelu se dozvíte v níže přiložené pozvánce s programem. V případě Vašeho zájmu se zúčastnit online prosím využijte odkaz na událost v MS TEAMS.
Realizace výše zmíněného odborného panelu je financovaná z projektu z projektu „Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR“ (IPs Datová politika), reg. č. CZ.02.02.XX/00/22_005/0002901.“
Velké, nebo malé školy… ve městech, i na venkově. Co o Středním článku podpory říkají ředitelé různých škol? Zeptali jsme se paní ředitelky ZŠ Vítějeves v Pardubickém kraji.
Paní ředitelka Magdalena Lidmilová druhým rokem vede Základní školu Vítějeves, zároveň zde učí fyziku a angličtinu. Jedná se o menší školu, zato s velkou historií. První žáci se tu vzdělávali už koncem 18. století. Škola se nachází v malebné obci Vítějeves v Pardubickém kraji, první stupeň je organizovaný jako malotřídní, druhý stupeň pak již probíhá v samostatných ročnících. Rodinné prostředí a menší počet žáků ve třídách umožňuje individuální přístup pedagogů při výuce.
Na zdejší základní škole jsem do té doby učila. Paní ředitelka, která tu působila přede mnou, vedla školu šestadvacet let, byly jsme dlouhodobý, stmelený kolektiv. Musím přiznat, že když nám svůj odchod oznámila, zalesklo se mnoho slz. Pokud bych si měla představit ideální ředitelku, pak je to právě ona. Moje volba ucházet se o tuto pozici byla vlastně takovým kolektivním rozhodnutím 😊. Ale přiznávám, že jsem neměla naprosto žádné zkušenosti s vedením, ty jsem musela postupem času nasbírat.
Mám štěstí, že mi bývalá paní ředitelka stále pomáhá, ve škole doposud pracuje na malý úvazek. Jsou ale záležitosti, se kterými mi poradit nemůže, protože, a asi to všichni víme, školství je v neustálém pohybu. Hodně věcí se mění, i těch provozních, přibývají nové, například týkající se digitalizace, výkaznictví a dalšího. Zároveň jsem sama cítila, že nastala doba, kdy si to musím řešit sama a jinak. Pak je člověk pochopitelně rád za podporu. Střední článek mi v tomto ohledu poskytl velké „útočiště“.
Střední článek jsem poznala ještě v době jeho pilotáže od mé předchůdkyně, která tuto spolupráci považovala za výbornou. Ukázala mi, jak fungují infoservisy. Tyto online konzultace pro mě byly a stále jsou praktickým pomocníkem. Váš kolega, regionální metodik Pavel Dvořáček, byl už u mého konkurzu na ředitele, a když jsem jím prošla, byl mi nápomocen, nabízel mi podporu a směroval mě v tom, co je třeba dělat. Takže jsem vlastně hned od začátku měla za sebou někoho, na koho jsem se mohla spolehnout.
Vedle zmíněných infoservisů jsem hodně čerpala také z webinářů zaměřených na právní aspekty ve školství, například ke školské legislativě, správnímu řízení atd. Na nich se poměrně složité téma probíralo jednoduchou formou, navíc s možností konzultací. Jsem za takovou pomoc ráda, zároveň mám z této opory dobrý pocit. Je důležité vědět, že se mám na koho obrátit. Na pozici ředitelky jsem si občas připadala jako hozená do vody. Zkušenosti s vedením žádné, přesto byly každodenně zapotřebí. A ředitel má hodně příležitostí udělat chyby, alespoň mi to tak připadá. Musela jsem se naučit spoustu věcí, které jsem dřív nepotřebovala.
Podnětné pro mě byly také akce pro začínající ředitele tady na Svitavsku. Vybavuji si asi čtyři setkání, kde se nás v jedné mateřské škole sešlo několik nových ředitelek. Vždy se probíralo nějaké konkrétní téma, třeba výkazy, financování nebo zaměstnanecká problematika. Pro mě to bylo velice přínosné a zároveň to byla taková akce, kde se člověk nemusí vlastně ani ptát, všechno podstatné se dozvíte, a ještě dostanete odpovědi na něco, co Vás zrovna ani nenapadlo. Současně si uvědomíte, že i jiní jsou na tom podobně, taky něco nevědí nebo v tom nemají jasno.
Probíhající spolupráce se středním článkem mi velmi vyhovuje, a to ze dvou důvodů. Zaprvé je to lidský rozměr. Funguje tady napojení na konkrétní osoby, paní Hanu Fučíkovou a pana Pavla Dvořáčka, že se nebojím zvednout telefon a zavolat, když potřebuji nebo mám před sebou řešení něčeho důležitého. Hned mi poradí, nebo slíbí, že informaci zjistí a dají vědět, případně mě někam nasměrují. Jejich odpověď mi přijde taková přirozená, nic „strojeného“. Tím druhým důvodem jsou samotné informace, které dostávám. Nemusím nic složitě hledat ani si ověřovat.
Přiznám se, že úplně nevím, jestli bych měla nějaký nápad, protože mi připadá, že nabízená podpora ze strany středního článku je poměrně hodně široká. Alespoň já sama mám z čeho vybírat: kombinace individuální podpory a poskytování ověřených informací. Určitě je dobré mít více možností. Telefon využijete pro rychlý, konkrétní dotaz k něčemu, co Vám třeba nezapadá do určitých pravidel a potřebujete poradit. Jindy Vám stačí e-mail, díky kterému se můžete s někým poradit, abyste měli jistotu, že se nerozhodujete špatně.
Pravidelné webináře a infoservis považuji za výbornou podporu. Pořád jsou nějaké novinky. Řekla bych, že za dobu, co působím jako ředitelka, neustále přichází něco nového, což je dost náročné, proto si to bez informační podpory ani nedovedu představit.
Určitě bych uvítala další webináře zaměřené na právní otázky. Myslím, že by se právní povědomí hodilo i běžnému učiteli. Jedná se o oblast, o které by bylo záhodno vědět víc, protože se v ní většinou jako učitelé málo orientujeme. Pokud by tedy Střední článek podpory něco k tomuto tématu plánoval, určitě se ráda zúčastním.
Děkujeme za rozhovor.
Střední článek podpory působí odteď v celé České republice! Pavlína Karlová, která 15. března 2024 nastoupila na pozici krajské koordinátorky Kraje Vysočina, tak uzavřela pomyslný kruh středních článků v jednotlivých krajích. Ve školském prostředí i jeho legislativě je jako doma. Má bohaté zkušenosti jako manažerka, ředitelka školy, pedagožka, koučka, lektorka a výchovná poradkyně, které ji budou provázet při poskytování podpory místních škol a zřizovatelů.
Pavlína Karlová vystudovala Pedagogickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, obor Učitelství pro 1. stupeň základní školy se specializací na výtvarnou výchovu. Na Pedagogické fakultě, tentokrát Univerzity Karlovy v Praze, později absolvovala ještě Profesionalizaci klíčových kompetencí řídících pracovníků škol a školských zařízení. Během své více než dvacetileté praxe prošla několika pracovními pozicemi, díky kterým získala ucelený přehled o problematice a postupech ve školství. Učila na prvním a druhém stupni základních škol a třináct let pracovala jako ředitelka na Základní škole a mateřské škole Sázavka.
V průběhu své pracovní kariéry se naučila vést tým, lektorovat, koučovat, koordinovat školní vzdělávací programy, dobře se orientovat v zákonech z oboru školské legislativy, čerpat ze supervizí a mnohé další. Na pozici ředitelky zároveň komunikovala s hlavními aktéry ve vzdělávání v regionu a na kraji, se zřizovatelem, krajským úřadem, Českou školní inspekcí, Krajskou hygienickou stanicí, MAP, NPI. Spolupracovala s kolegyněmi a kolegy z různých částí a typů škol: malotřídní, plně organizované základní školy, dětský domov, střední škola. „Zapojila jsem se také do projektu Systému podpory profesního rozvoje učitelů. Ráda spolupracuji s aktivními lidmi, upřednostňuji týmovou práci. Sdílím, hledám společné cesty, nápady, inspiraci. Věřím ve zpětnou vazbu a vzájemnou podporu,“ doplňuje P. Karlová.
„Od roku 2021 sleduji vznik pilotního projektu středního článku, kdy týmy odborníků v okresech Semily a Svitavy poskytovaly školám a zřizovatelům přímo u nich v území cílenou podporu, která mi jako ředitelce školy mnohokrát chyběla. Mohla bych citovat slova mých kolegů, kteří vyjadřují osobní zkušenosti a pocity ohledně chybějící pravidelné a úzké komunikace a metodické podpory. Opravdu jsem přesvědčena, že je pro stát i školy výhodné, když mezi jednotlivými řediteli a ministerstvem bude fungovat někdo, kdo se bude podílet na zlepšení komunikace mezi jednotlivými aktéry ve školství,“ říká P. Karlová o své motivaci, proč se chtěla stát součástí středního článku.
Volné chvíle tráví Pavlína Karlová turistikou, procházkami v přírodě. Baví ji cestování nejen v Česku, ale i v zahraničí společně s rodinou, nebo „sólo“. Čte převážně fantasy a sci-fi literaturu, pro udržení kondice hraje badminton, a když je příležitost, nenechá si ujít koncert oblíbených kapel. Důležitá je pro ni rodina, přátelé, pozitivní přístup k lidem a k přírodě. Životem ji provází moudrost myšlenek Antoine de Saint-Exuperyho z Malého prince: „K tomu, abychom jasně viděli, často stačí změnit směr pohledu.“
Střední článek podpory působí už také v největším kraji České republiky. Krajskou koordinátorkou a první členkou týmu ve Středočeském kraji se stala v polovině března 2024 Iveta Klímová. Přináší s sebou velké profesní zkušenosti, odhodlání, nadšení i elán přijímat nové výzvy. Ráda pracuje s lidmi, baví ji organizování aktivit, sdílení zkušeností, společné zlepšování, vytváření a posouvání věcí dál. Čeká ji vybudování sehraného týmu a podpora místních škol a zřizovatelů může začít.
Iveta Klímová vystudovala Fakultu tělesné výchovy a sportu na Univerzitě Karlově, později absolvovala funkční studium pro ředitele škol a školských zařízení a průběžně také širokou škálu vzdělávacích programů pro pedagogy. Hned po studiích zakotvila ve školských řadách. „Celý život jsem byla učitelkou na různých školách a byla jsem jí ráda. Práce mě bavila a zcela naplňovala. Své žáky a studenty jsem mnohému naučila a jejich další úspěchy a pozitivní zpětná vazba mě vždy těší,“ říká o své profesní dráze Iveta Klímová. Vyučovala na základních a středních školách, a to na gymnáziu i odborných školách, zkušenosti má také s výukou v rámci dálkového studia střední školy a na vyšší odborné škole.
Od roku 2017 byla ředitelkou Základní školy a mateřské školy G. A. Lindnera Rožďalovice. Přiznává, že vedení školy je práce časově i psychicky náročná, je třeba se naučit hodně nových věcí. Naštěstí se v roli ředitelky mohla opřít o své zkušenosti, odolnost vůči stresu, velký entuziasmus, flexibilitu a schopnost získat tým pro společnou věc. „Když jsem byla na pochybách, pomohlo mi sdílení v jiných školách, které mě v nějakém směru zaujaly,“ dodává Iveta Klímová. Velkým přínosem pro ni byla spolupráce s místními MAP a MAS, byla součástí pracovních skupin na Nymbursku: MAS Podlipansko, MAS Svatojiřský les a Město Nymburk.
Proč si vybrala střední článek? Dobře ví, co školám a zřizovatelům pomůže a ulehčí práci: vstřícná komunikace, nastavení jasných pravidel a dobré metodické vedení. Cíle projektu ji proto oslovily ve všech bodech. „Vše je o lidech a o tom, jak společně dovedou komunikovat. Mnohdy se to daří, někdy bohužel méně, a právě v těchto případech vidím velký prostor pro podporu ze strany středního článku,“ doplňuje Iveta Klímová.
Nejlepší relaxací je pro ni rodina a přátelé. Je vdaná, má dva syny a je babičkou jednoho nejúžasnějšího vnuka. Ráda cestuje, navštěvuje koncerty, divadla, jezdí na kole, lyžuje, plave. Jako absolventka FTVS UK nezapře sportovního ducha. Nakonec i její motto je s ním provázané: „Překážky jsou výzvami pro vítěze a výmluvami pro poražené.“
V digitální éře, kde se vzdělávání a technologie se stávají neodmyslitelnými součástmi každodenního života, je důležité, aby školy byly vybaveny nejen moderními nástroji, ale také bezpečnou a funkční digitální infrastrukturou. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) představuje tři metodické materiály, které slouží jako cenný průvodce pro zlepšení digitální infrastruktury ve školách.
Dokument blíže vysvětluje problematiku digitální infrastruktury školy, proč je potřeba ji kvalitně a funkčně zajistit a jak to udělat. Dokument je určen pro ředitele, ICT koordinátory, správce IT i zřizovatele. Dostupné na: https://www.edu.cz/digitalizujeme/standard-konektivity-skol#pruvodce
Jedná se o dokument pro všechny školy/příjemce, které mají prokázat naplnění parametrů uvedených ve Standardu konektivity škol, dostupný na https://www.edu.cz/digitalizujeme/standard-konektivity-skol#prokazani
Kybernetická bezpečnost je v dnešní digitální době zásadním hlediskem pro každou instituci, včetně škol. Tento dokument představuje základní principy, postupy a doporučení v oblasti bezpečnosti školní digitální infrastruktury. Je určen především pro IT správce a administrátory, kteří mají za úkol zajistit, aby školní sítě a data byly chráněny před různými online hrozbami a útoky. Dostupné na: https://www.edu.cz/digitalizujeme/standard-konektivity-skol#bezpecna
Metodiky jsou doplňkem a vysvětlením Standardu konektivity škol, který MŠMT publikovalo na https://www.edu.cz/digitalizujeme/standard-konektivity-skol/ a který definoval základní technická kritéria cílového stavu školní síťové infrastruktury a přijatelnosti aktivit projektů naplňující požadavky na školy v 21. století.
Představené metodické materiály jsou nedílnou součástí snahy MŠMT podporovat a posilovat digitální infrastrukturu ve školách. Pokud se potýkáte s otázkami ohledně digitální infrastruktury na své škole, tyto materiály mohou být cenným průvodcem na cestě k jejímu zdokonalení a zabezpečení.
 |
Anna Stočesová Martinková (anna.stocesova@msmt.cz) vedoucí oddělení podpory digitální vzdělávání, odbor vzdělávací politiky Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy |
Začátkem března 2024 nastoupila na pozici krajské koordinátorky Libereckého kraje Jana Otavová. Jejími přednostmi jako vedoucí oddělení jsou především bohaté zkušenosti s řízením a motivací spolupracovníků, časová flexibilita, kreativita a výborné organizační schopnosti. Přičteme-li k tomu notnou dávku empatie, má liberecký tým „vyhráno“ a místní školy i zřizovatele čeká moc příjemná spolupráce.
Střední článek podpory zdejší mateřské a základní školy už znají, alespoň ty z okresu Semily. Dva roky zde totiž probíhala jeho pilotáž.
Jana Otavová vystudovala Vysokou školu strojní a textilní Liberec, obor Ekonomika a netkané textilie. Značnou část svého profesního života strávila ve školství. Nejprve jako zástupkyně ředitele na Školském úřadě v Liberci, později jako vedoucí krajského pracoviště Liberec v bývalém Národním institutu pro další vzdělávání a nynějším Národním pedagogickém institutu ČR, kde působila celkem 18 let. „Při své práci uplatňuji smysl pro detail a dotahování podstatných záležitostí. Moje působení v uvedených pozicích mne naučilo vysokému nasazení, samostatnosti a zodpovědnosti,“ říká J. Otavová.
Na vedoucích pozicích získala bohaté zkušenosti s vedením a motivací spolupracovníků, které jí umožnily vybudovat fungující a aktivní tým na pracovišti. Byla členkou v různých pracovních skupinách při krajském úřadu Libereckého kraje, vedla projekty a lektorovala.
J. Otavová má výborně zmapovaný pedagogický terén v Libereckém kraji, což je pro střední článek velký přínos. Práci s pedagogy a s vedením škol považuje za velice zajímavou a kreativní. Vždy se snažila o to, aby podpora, kterou školy již nyní dostávají, byla komplexní bez ohledu na to, ze kterých zdrojů je hrazena. Její snahou a cílem je propojení, vzájemná spolupráce a výměna zkušeností všech aktérů, kteří působí ve školství, tedy krajského úřadu, ČŠI, MAP, NPI a dalších.
Nejen prací živ je člověk. Volné chvíle Jana Otavová ráda tráví turistikou a procházkami v přírodě, nejčastěji v Jizerských horách kolem Liberce, které má vlastně za humny. Baví ji cestování do zahraničí a s ním spojené poznávání nových kultur a studium cizích jazyků. Během letních měsíců se věnuje cyklistice, ve chvílích klidu si užívá čtení dobré knihy a pro udržení kondice pravidelně cvičí jógu a pilates.
„Práce s lidmi mě naplňuje a baví. Zapojení do Středního článku podpory považuji za logické pokračování mého dosavadního profesního směřování, kde budu moci nadále ovlivňovat pozitivní změny a podporovat vedení škol i zřizovatele na základě svých dosavadních zkušeností,“ dodává Jana Otavová.
Aktuálně do našeho týmu Středního článku hledáme kolegy nebo kolegyně do Prahy, Pardubického, Jihomoravského, Ústeckého a Královéhradeckého kraje.
Videozáznam INFOSERVISU je k dispozici od 4. března 2024 od 16 hodin. Seznámíme Vás s dalšími důležitými informacemi ve školním roce 2023/2024, které souvisí s legislativními novinkami a změnami ve školství. Níže naleznete videozáznam z daného INFOSERVISU.
Střední článek podpory rozšířil své řady o dalšího kolegu. 1. března 2024 se pozice krajského koordinátora Moravskoslezského kraje ujal Petr Častulík. Zkušený pedagog, zástupce ředitele základní školy a dlouholetý specialista na trestnou činnost mládeže bude pro místní ředitele škol a jejich zřizovatele velkou oporou. Zároveň s sebou přináší výraznou manažerskou průpravu v řízení a vedení lidí. Během své pracovní kariéry vedl 450 kolegů na 11 pracovištích! Seznamte se, prosím.
Petr Častulík vystudoval na Slezské univerzitě v Opavě obor Veřejná správa a regionální politika se specializací na politický management a na Univerzitě Palackého v Olomouci obor Křesťanská výchova. Studium ukončil rigorózní zkouškou. Vřelý vztah k historii ho přivedl k doktorskému studiu v oboru Moderní dějiny střední Evropy na Slezské univerzitě v Opavě, které letos dokončil a teď ho čeká obhajoba dizertační práce.
Vyučoval na základní, střední i vysoké škole. Od roku 2020 pracoval jako zástupce ředitele pro ekonomiku a provoz na Základní škole Edvarda Beneše v Opavě. Zde získal zkušenosti především s problematikou ekonomického, personálního a rozpočtového řízení, jednal se zřizovatelem i školskou radou. Účastnil se tvorby rozpočtů, podílel se na vypracovávání výročních zpráv, zodpovídal za zadávání a vyhodnocování veřejných zakázek malého rozsahu, administroval agendu několika projektů a mnohé další.
Petr Častulík je přesvědčený, že vzdělání spolu se zkušenostmi, které odráží naše úspěchy, ale i selhání, ovlivňují osobní růst nejenom každého z nás, ale také celé společnosti. Proto je moc rád, že se může podílet na práci Středního článku podpory. Jeho bohaté zkušenosti jak z přímé pedagogické činnosti na základní škole, tak z dílčího působení na střední a vysoké škole jsou neocenitelné z pohledu systémového přístupu ke vzdělání, který mohl ještě prohloubit působením ve vědecké radě Slezské univerzity. Velkou životní praxi mu poskytla rovněž pozice specialisty na odhalování trestné činnosti mládeže a páchané na mládeži u Policie České republiky, na které působil několik let. „Díky této profesi jsem získal bohaté znalosti v oblasti sociálně patologických jevů, a to jak z pohledu jejich prevence, tak i represe. Řešil jsem zejména problémy záškoláctví, šikany, kyberšikany, zneužívání návykových látek, ohrožování mravní výchovy mládeže atp.,“ doplňuje P. Častulík. Díky této činnosti měl možnost navštívit různé školy a danou problematiku řešit jak s řediteli škol, tak s výchovnými poradci a dalšími zainteresovanými složkami. Také jeho zkušenosti s řízením kolektivu jsou značné, pomohly mu získat mnohé personální, ekonomické a provozní kompetence.
P. Častulík je ženatý a má tři děti. Protože se narodil v Jeseníku, vztah k přírodě, chození po horách a pochopitelně i lyžování je mu vlastní. Prozradil na sebe, že je včelař a rád vyrábí různé druhy medoviny. Zároveň je vášnivý rybář, i když ryby v jeho jídelníčku často nenajdeme. V životě je pro něho důležitá rodina, víra a pozitivní vztahy nejen k lidem, ale také k přírodě a vlastně všemu, co nás obklopuje. Pro své životním motto se nechal inspirovat myšlenkou Konfucia: Třemi cestami můžeme dojít k moudrosti: První je cesta zkušenosti – to je cesta nejtěžší. Druhá je cesta napodobení – to je cesta nejlehčí. Třetí je cesta přemýšlení – to je cesta nejušlechtilejší.
Projekt Administrativní činnosti základních škol realizovala v letech 2020-2022 Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Projekt byl realizován v rámci programu Technologické agentury ČR BETA2 a je v souladu se Strategii vzdělávání České republiky do roku 2030+ zaměřen na zmapování a snížení administrativní zátěže veřejných i neveřejných základních škol v České republice. Odkaz na materiály pod textem ke stažení.
Projekt Administrativní činnost základních škol měl tři cíle.
Prvním cílem bylo identifikovat administrativní činnosti, jež vykonávají veřejné i neveřejné základní školy, popsat způsoby jejich výkonu a identifikovat případné rozdíly s ohledem na mateřský kraj, velikost školy či charakter zřizovatele.
Druhým cílem projektu bylo vytvořit základní klasifikaci toho, jak jednotlivé školy řeší rozdělení administrativy mezi zaměstnance školy.
Třetím cílem projektu potom bylo navrhnout konkrétní opatření vedoucí ke snížení administrativní zátěže základních škol.
Výzkum kombinoval kvalitativní metodu, spočívající v řízených rozhovorech a kulatých stolech s aktéry vstupujícími do administrativních činností na základních školách, a metodu kvantitativní. V rámci té byl získán dataset zahrnující roční snímek vykonávaných činností na 24 základních školách (ZŠ) ze čtyř krajů České republiky. Z každého kraje byly potom vybrány:
Školy byly dále rozděleny dle počtu žáků do tří kategorií:
Výzkum přinesl řadu významných zjištění týkajících se administrativní zátěže na základních školách:
Jménem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Vás zveme na 2. odborný panel projektu IPs Datová politika k tématu "Předškolní vzdělávání v datech", který se uskuteční 18. 3. 2023 od 10:00 do 15:30. Více o obsahu odborného panelu se dozvíte v níže přiložené pozvánce s programem. V případě Vašeho zájmu se zúčastnit se prosím zapište se do registračního formuláře.
Realizace výše zmíněného odborného panelu je financovaná z projektu z projektu „Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR“ (IPs Datová politika), reg. č. CZ.02.02.XX/00/22_005/0002901.“
V Olomouckém kraji se začíná formovat Střední článek podpory. Jeho krajským koordinátorem se stal 19. února 2024 Jaroslav Mihal, ředitel s pestrými zkušenostmi nejen co do velikosti škol, ale i personálního složení zaměstnanců a vztahů se zřizovateli. K rozhodnutí přidat se ke střednímu článku ho přivedl zejména smysl nabízené podpory: Uvolnit ruce a být k ruce. Hlavní přínos vidí v každodenní práci se školami, kde střední článek plní roli metodického a koučovacího prostředníka mezi centrálou, tedy Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, jednotlivými školami v regionech a dalšími subjekty ve vzdělávání.
Jaroslav Mihal vystudoval Fakultu managementu a ekonomiky na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně, poté ještě Pedagogickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. Zde si v rámci oboru Pedagogika zvolil Doplňující pedagogické studium pro učitele odborných předmětů a Učitelství anglického jazyka pro základní školy. Ve školství pracuje 20 let. Ekonomické vzdělání zúročil jako učitel odborných předmětů, které vyučoval na Obchodní akademii Olomouc. Od roku 2008 zastával pozici ředitele, nejprve na soukromé základní škole, později vedl středně velkou státní základní a mateřskou školu ve Velké Bystřici a naposledy malou vesnickou malotřídní základní a mateřskou školu v Jezernici. Zkušenosti má také ze soukromé sféry. Pracoval jako obchodní manažer ve vydavatelství sportovních časopisů a knih i jako manažer krajské pobočky v personální agentuře.
Zkušenosti má s vedením a řízením různých škol, se zaváděním nových pracovních metod a procesů, s žádostmi o granty, s výběrovým řízením, administrativou, výkaznictvím, výborně se orientuje ve školské legislativě i pracovním právu a mnohém dalším. Absolvoval kurz mentoringu a koučingu, které rozvíjel ve svém školním týmu. Jeho celoživotním krédem v učení je: „Musíš navázat vztah, než můžeš vzdělávat.“ Výčet oblastí, ve kterých bude moci poradit ředitelům škol, je opravdu pestrý.
„Ke Střednímu článku podpory mě přivedla vize kvalitativního posunu v každé škole našeho regionu. Který ředitel, učitel, rodič by si nepřál, aby pro každé dítě byla nejlepší školou ta, která je nejblíž? Tato představa mě motivovala, protože jsem se tak vždycky choval při vedení školy.“ říká J. Mihal. Z pozice ředitele školy přechází na druhou stranu. Teď bude svým bývalým kolegům podávat pomocnou ruku v podobě metodické podpory.
Jak tráví Jaroslav Mihal volný čas? Práce je vlastně jeho koníčkem, protože zálibu zálesáctví propojil se zážitkovou pedagogikou. Přes 25 let se věnuje mládeži a dospělým při organizování táborů, poznávacích zájezdů, sportovních a jazykových akcí. Jeho velkým koníčkem je cestování spojené s poznáváním nejenom pamětihodností, ale také školských systémů a každodenního života škol! Díky zapojení se do řady mezinárodních školních projektů zcestoval mnoho evropských škol od jihu na sever a z východu na západ. Rád sportuje, hraje karty a deskové hry a samozřejmě nezapomíná ani na rodinu.
Jaroslav Mihal má rozhodně co nabídnout. Jeho profesní kariéra, odhodlání a vlastně i zájmy mluví za vše.
Střední článek podpory už působí také v Jihočeském kraji. V polovině února 2024 se zdejší krajskou koordinátorkou stala Lucie Reitingerová. Přináší s sebou dlouholeté zkušenosti získané v Odboru školství, mládeže a tělovýchovy Krajského úřadu Jihočeského kraje a podstatné jsou také její znalosti a praxe ve vzdělávacích projektech z evropských dotací. První členku týmu teď čeká především vybudování týmu regionálních metodiků, se kterými bude poskytovat podporu škol a jejich zřizovatelů v daném kraji.
Lucie Reitingerová vystudovala Vysokou školu ekonomickou v Praze, poté pracovala 11 let v soukromé sféře, v mezinárodních firmách. Během této doby si prošla vedoucími pozicemi, od zástupce jednatele po manažerku marketingu a zahraničního obchodu, které ji vybavily zkušenostmi s vedením pracovního týmu.
Od roku 2008 pracovala na Krajském úřadě Jihočeského kraje v Odboru školství, mládeže a tělovýchovy, kde měla na starosti oblast středního školství. V každodenním kontaktu byla především se středoškolskými řediteli, metodicky je podporovala. Zpracovávala agendu správního řízení, hlavně přezkumné řízení přijímacího řízení a maturitních zkoušek. Úzce spolupracovala s ČŠI, a to převážně při řešení stížností a přezkumů. Vytvářela vzdělávací projekty pro žadatele a příjemce evropských dotací v oblasti vzdělávání, administrovala čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU, organizovala semináře a workshopy, některé z nich současně i lektorovala.
K jejím zálibám patří cestování a sport, zejména jízda na kole, na paddleboardu, pěší turistika, v zimě pak lyžování. Pohyb jí dopřává i retrívr, se kterým často podniká výlety. Zajímá se také o moderní technologie. A pokud zbyde čas, relaxuje s dobrou knihou.
Střední článek podpory získává nástupem Lucie Reitingerové výraznou posilu, která díky své dlouholeté zkušenosti ze školské oblasti dobře ví, co ředitelé řeší, s čím potřebují poradit, v jaké oblasti podpořit, a to napříč celým krajem. Postupně se bude náš zdejší tým rozšiřovat o regionální metodiky a koordinátora spolupráce. Terénní podpora mateřských a základních škol a jejich zřizovatelů v Jihočeském kraji tak může začít.
První odborný panel, pořádaný dne 13. prosince 2023 v konferenčních prostorách Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, otevřel cyklus deseti odborných panelů, které budou v rámci projektu „Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy v ČR“ realizovány do konce roku 2027. Více o obsahu odborného panelu se dozvíte níže v textu článku, ve videozáznamu či přiložených souborech ke stažení.
Obsahem celodenního jednání byla interdisciplinární problematika přechodu žáků mezi základní a střední školou, která se každoročně dotýká stovky tisíc žáků a jejich rodin, tisíců škol a jejich pracovníků, zaměstnanců pedagogicko-psychologických poraden a dalších aktérů. Cílem prvního odborného panelu bylo představení relevantních dat a způsobů jejich zpracovávání a využívání, prezentování závěrů vybraných domácích i zahraničních analýz, očekávaného demografického vývoje, sdílení příkladů dobré praxe a definování navazujících aktivit vycházejících z identifikovaných potřeb.
Bezmála 120 účastníků z řad odborníků na vzdělávání, akademiků, zástupců České školní inspekce, přímo řízených organizací MŠMT, zástupců krajů, měst, obcí, škol a dalších zainteresovaných stran si mohlo poslechnout příspěvky jednotlivých řečníků a zapojit se do diskuzí k tématům, kterými jsou přechod žáků mezi základní a střední školou, rozhodovací strategie žáků, kariérové poradenství, žákovské aspirace, výsledky přijímacího řízení na střední školy či přechod žáků na trh práce.
Mezi řečníky, kteří výše uvedená témata prezentovali, byli vedle zástupců MŠMT i přizvaní hosté: výkonný ředitel CERGE-EI, poradce ministra školství a člen Národní ekonomické rady vlády a sboru poradců premiéra Daniel Münich; spoluzakladatelka Expertní komory kariérového poradenství a programová manažerka Partnerství pro vzdělávání 2030+ Silvie Pýchová; ředitel Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání David Greger; ředitelka Pedagogicko-psychologické poradny pro Prahu 1, 2 a 4, zakladatelka Poradenské linky pro rodiče, žáky a pedagogy, psycholožka Galina Jarolímková; vedoucí oddělení analýz z Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání a analytička Národního pedagogického institutu ČR Lucie Zelená; analytička Národního pedagogického institutu ČR Jana Trhlíková; výzkumník a analytik PAQ Research, spolupracovník akademického think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR Václav Korbel; speciální pedagožka Martina Klímová z Evropské školy v Bruselu; Martina Macánová, ředitelka ZŠ a MŠ Stod, která do debaty zapojila i žáky školy.
Odborný panel zahájil úvodním slovem vrchní ředitel sekce informatiky, statistiky a analýz MŠMT Václav Jelen, který téma prvního odborného panelu označil za „dlouhodobě rezonující“ a akcentoval potřebu nejen takovýchto setkání, ale i potřebu zaměřit se na další rozvoj digitalizace. „Digitalizace totiž představuje nejen procesní zjednodušení a snižování administrativní zátěže, ale je i předpokladem pro lepší dostupnost a relevanci dat potřebných pro vhodné směrování vzdělávacích politik," uvedl vrchní ředitel.
Po úvodním slovu navázal na vrchního ředitele sekce Stanislav Volčík, který je hlavním projektovým manažerem projektu „Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy v ČR“. Stanislav Volčík nejprve přítomným představil celý projekt, jeho klíčové aktivity, cíle a strukturu projektu, kterou tvoří vedle oddělení analytické podpory a projektových výstupů i oddělení národních analýz a oddělení sekundárních analýz. Uvedená oddělení jsou pak zařazena do odboru školské statistiky a analýz ředitelky Petry Müllerové.
Stanislav Volčík pak společně s vedoucí oddělení národních analýz MŠMT Hanou Novotnou prezentovali relevantní data týkající se přechodu žáků mezi základní a střední školou a vybrané národní i zahraniční analýzy, z nichž vyplývají dílčí závěry, s nimiž by bylo vhodné dále pracovat. V příspěvku například upozorňovali na skutečnost, že zhruba 4 % žáků po dokončení základního vzdělání nepokračují
na střední školu a přibližně 7 % žáků na střední školu nastoupí, ale nedokončí ji, dalších zhruba 22 % žáků střední školu sice dokončí, ale po jejím absolvování nejsou spokojeni s volbou oboru. Dále připomněli, že v České republice tvoří až 70 % středního vzdělávání střední odborné školy, avšak průměr OECD je 37 %.
V příspěvku byly zmíněny mj. i studie Elišky Walterové a Davida Gregera z Karlovy univerzity a Petra Hlaďa z Masarykovy univerzity, které upozorňují na nevhodnou nejednotnost v užívané terminologii spojené s přechody žáků ze základních do středních škol.
Daniel Münich vedle potřeby rozvoje digitalizace uvedl jako nutnost i propojování a analyzování individuálních dat o průchodu žáků a studentů vzdělávacím systémem a jejich přechodu na trh práce. Další výzkum v této oblasti považuje poradce ministra školství za zcela zásadní, což podpořil i Martin Úlovec, zmocněnec MŠMT pro digitalizaci a digitální vzdělávání, který rozšíření datové základny taktéž považuje za důležité.
Závěry z analytické studie realizované v loňském roce Ústavem výzkumu a rozvoje vzdělávání v oblasti Hlavního města Prahy a ve Středočeském kraji představil na odborném panelu David Greger z Karlovy univerzity. Z prezentovaných závěrů bylo patrné, že žáci projevují zájem především o maturitní obory se všeobecným zaměřením a že rozhodovací strategie žáků významně ovlivňuje nabídka škol v regionu, která ale dostatečně neodpovídá žákovské poptávce. Ondřej Nývlt z oddělení národních analýz MŠMT doplnil, že nejen oborová nabídka, ale i socioekonomické zázemí, z něhož žáci pochází, ovlivňuje rozhodovací strategie žáků. „Pokud rodiče mají vysokoškolské vzdělání, tak ta pravděpodobnost, že se dítě dostane na preferovanou střední školu, je extrémně vysoká. A u dětí, které nemají tak dobrý prospěch a dobré zázemí, bude docházet k mnohem horším přechodům na střední školu a vůbec k horšímu vývoji dalšího kariérního rozvoje,“ shrnul vybrané závěry z výzkumu agentury Median. Ondřej Nývlt také představil krátkodobé projekce přechodu žáků ze základních škol do středních škol až k roku 2029 a seznámil účastníky s demografickým modelem, který je v rámci projektu připravován.
Hlavním tématem příspěvku Silvie Pýchové bylo dostupné a kvalitní kariérové poradenství se zaměřením na uplatnitelnost absolventů v dlouhodobém horizontu. Expertka na kariérové poradenství apelovala, aby se kariérové poradenství stalo povinnou výbavou všech vzdělávacích institucí a upozornila na nevhodnost kumulování rolí výchovného a kariérového poradce. „Už v roce 2009 Evropská komise kritizovala Českou republiku za to, že kombinujeme role výchovného poradce a kariérového poradce, protože svým způsobem jsou to neslučitelné role. Vy nemůžete řešit výchovné delikty a zároveň očekávat, že k vám mladý člověk přijde s důvěrou řešit svoji budoucnost,“ doplnila. Výše uvedené bylo podpořeno i závěry prezentovanými z výzkumu TAČR ve spolupráci s PAQ Research a agenturou STEM (2023). Z deníkových záznamů zúčastněných respondentů vyplývá, že: „Náplní činnosti kariérového poradce je především agenda přijímacích zkoušek, příprava na další vzdělávání a pracovní uplatnění. Zjevná je i kumulace funkcí kariérového a výchovného poradce,“ uvedla Hana Novotná.
Programová manažerka Partnerství pro vzdělávání 2030+ dále doporučovala neopomíjet v kontextu kariérového poradenství wellbeing žáků, což akcentoval i přítomný zmocněnec MŠMT pro wellbeing, duševní zdraví dětí a ústavní a ochrannou výchovu Ferdinand Hrdlička, který doplnil, že je potřebné zaměřit se nejen na wellbeing dětí, žáků a studentů, ale i pedagogických pracovníků. Shodně se k výše uvedenému vyjádřila i ředitelka Základní školy a mateřské školy Stod Martina Macánová a psycholožka Galina Jarolímková.
Pohled z praxe přítomným poskytla speciální pedagožka a expertka na vzdělávání Martina Klímová působící od roku 2005 na Evropské škole v Bruselu, ve které žáci základní školy plynule přecházejí do střední školy, a to bez nutnosti přijímacího řízení. Pedagožka ocenila, jak je kariérové poradenství na evropských školách propracované a musí vycházet ze závazných dokumentů schvalovaných tzv. Nejvyšší radou Evropských škol. Poradenství na škole je rozděleno do tří úrovní, kdy v rámci prvních dvou je orientováno zejména na další vzdělávací dráhu žáků, kteří si na základě svých preferencí volí z nabízených předmětů jejich hodinovou dotaci, a až v poslední úrovni převažuje zaměření se na to, co by žáci jednou chtěli ve svém profesním životě dělat. Dle statistik školy žáci převážně pokračují na českých vysokých školách, v menší míře pak na zahraničních vysokých školách.
Ředitelka Základní školy a mateřské školy Stod Martina Macánová v online vstupu mimo jiné upozornila i na problematiku přechodu žáků s odlišným mateřským jazykem, vyzdvihla důležitost spolupráce s krajem, možnost zapojení školního psychologa do celého procesu volby další vzdělávací dráhy žáků a představila inspirativní školní projekt „Půjdeme svou cestou“, jehož cílem je ve spolupráci se zaměstnavateli, úřadem práce a dalšími pracovišti ukázat žákům adekvátně jejich věku možnosti uplatnění v budoucím životě.
Jak si žáci střední školu vybírají, co je ovlivňuje nebo např. v čem spatřují úskalí, o tom všem pohovořili žáci devátého ročníku Základní školy a mateřské školy Stod, kteří v době konání odborného panelu procházeli procesem volby další vzdělávací dráhy, resp. střední školy.
„Vybral jsem si obor ekologie a životní prostředí, líbí se mi i programy, které škola má, a chci mít nějakou budoucnost. Je pro mě ale zásadní i to, že nemusím nikam dojíždět,“ řekl Matyáš. Spolužák Antonín souhlasil: „Blízkost je důležitá, také vybírám na základě svých schopností, chci dělat to, v čem budu dobrý.“ Stejně k volbě střední školy přistupovala dle příspěvku i žákyně Nela, která zvažovala podání přihlášky na gymnázium. „Zajímá mě poměr přijatých a nepřijatých žáků, porovnávám počty bodů se svými výsledky, abych věděla, jestli se dostanu a jakou mám šanci,“ upřesnila. Žák Bohdan, který se v loňském školním roce přistěhoval z Ukrajiny, uvedl, že: „Jsem v Česku skoro rok a gramatika pro mě není vůbec jednoduchá, doufám, že se i tak dostanu na dobrou školu.“ Jak Bohdan dále uvedl, doufá, že na místo písemného přijímacího testu z českého jazyka absolvuje pohovor, který mu s ohledem na nedostatečný písemný projev může zvýšit šance na přijetí. V průběhu odborného panelu se žák spojil i s přítomnými zástupci organizace META, o. p. s., která dětem, žákům a studentům s odlišným mateřským jazykem pomáhá
na cestě vzdělávacím systémem již 20 let.
Problematika přechodu žáků mezi základní a střední školou je vysoce individualizovaného charakteru, a tak žákovské příspěvky neobvyklým způsobem oživily obsah pořádaného odborného panelu a vhodně doplňovaly poznatky z prezentovaných studií. Výstupy žáků se shledaly s velmi kladným přijetím a pozitivním hodnocením ze strany přizvaných hostů.
Ředitelka Pedagogicko-psychologické poradny pro Prahu 1, 2 a 4 Galina Jarolímková a výzkumník Václav Korbel, který zastupuje organizaci PAQ Research, prezentovali, proč je důležité věnovat pozornost žákovským aspiracím, zkoumat je a analyzovat jejich proměny vzhledem k faktorům, které je ovlivňují. Definovaná doporučení obou řečníků, ač z rozličných oborů, byla v souladu se závěry předřečníků i diskutujících, tedy zaměřit se na podporu žáků s nízkým socioekonomickým statusem, systémově řešit vysokou oborovou fragmentaci a podporovat další výzkum v dané oblasti.
Výsledky žáků z jednotných přijímacích zkoušek představila účastníkům panelu vedoucí oddělení analýz z Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání Lucie Zelená, která prezentovala data s rozdělením výsledků dle jednotlivých oborů vzdělání a na úrovni krajů. Z grafických přehledů byly patrné dlouhodobě nejhorší výsledky v Ústeckém a Karlovarském kraji. Naopak pozitivní trend ve zlepšování dosaženého percentilu byl identifikován u zájemců o čtyřleté netechnické obory středních odborných škol a o víceletá gymnázia ve Středočeském kraji.
Závěrečný příspěvek přednesla analytička oddělení šetření analýz a výzkumů Jana Trhlíková z Národního pedagogického institutu ČR. Sdílená data vycházela z dostupných výsledků ze šetření žáků posledních ročníků středních odborných škol (2021), analýzy rozhovorů s absolventy po osmi letech od ukončení střední školy (2017) a ze šetření k předčasným odchodům ze vzdělávání (2022). Cílem příspěvku bylo upozornit na aktivní roli žáka a absolventa směrem ke vzdělávacímu systému i trhu práce, poukázat na změny v trendech přechodu absolventů na trhu práce a definovat specifika skupiny žáků základních škol, kteří již nepokračují na střední školu a vstupují na trh práce bez odborné kvalifikace. Prezentace byla zakončena doporučením věnovat větší pozornost oborové struktuře středních škol, kariérovému poradenství a také podpoře žáků ze sociálně znevýhodněného prostředí.
Z diskutovaných problematik bylo v průběhu odborného panelu identifikováno několik doporučení.
Zaměřit se na:
Vzhledem k tomu, že úkolem projektu ,,Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy v ČR“ je mimo jiné poskytovat analytickou podporu věcně příslušným útvarům MŠMT, budou pro stanovení konkrétní podoby závěrů a z nich plynoucích aktivit probíhat navazující debaty s gestory jednotlivých oblastí.
V reakci na identifikované potřeby a požadavky účastníků jednání budou projektem uspořádány navazující odborné panely, jejichž obsah bude věnován kariérovému poradenství a wellbeingu.
Záznam z jednání můžete zhlédnout na tomto odkazu nebo přímo v YouTube prohlížeči níže.
Realizace výše zmíněného odborného panelu je financovaná z projektu z projektu „Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR“ (IPs Datová politika), reg. č. CZ.02.02.XX/00/22_005/0002901.“
Aktualizováno 14. 2. 2024
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) vyhlašuje výzvu k podání žádosti o poskytnutí dotace v rámci Národního plánu obnovy, komponenty 3.2 adaptace kapacity a zaměření školních programů – část 3.2.4 investice do rozvoje vybraných klíčových akademických pracovišť. Cílem výzvy je dostavba objektů v rámci stávajících areálů Univerzity Karlovy a Masarykovy univerzity. Oprávněny jsou žádat veřejné vysoké školy. Žádosti je možno podávat od 15. 07. 2022 do 31. 03. 2024.
Cílem výzvy je dostavba objektů v rámci stávajících areálů Univerzity Karlovy a Masarykovy univerzity.
Celková finanční alokace na výzvu: 11 125 129 018 Kč z toho:
Více informací o jednotlivých stavbách naleznete pod komponentou 3.2.4.
Veřejná vysoká škola podle zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů (dále také „VVŠ“, „žadatel“ nebo „příjemce dotace“).
Dne 14. 2. 2024 byla zveřejněna výzva ve znění dodatku č. 1
Soukromé a církevní školy mohly v uplynulém roce nadále pokračovat v inovacích ve vzdělávání v kontextu digitalizace díky finančním prostředkům z Národního plánu obnovy z programu Next Generation EU, které Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy školám přidělilo. Nejpozději do 15. 2. 2024 musí soukromé a církevní školy vyplnit závěrečné vyúčtování finančních prostředků, které využily za účelem vybavení žáků pokročilými digitálními učebními pomůckami nebo na prevenci digitální propasti. Názorný tutoriál pro vyplnění formuláře, který je součást metodické podpory školám, naleznete na edu.cz/digitalizujeme.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) finančně podporuje školy v inovativních přístupech ve vzdělávání v souvislosti s novým obsahem výuky informatiky a novou klíčovou digitální kompetencí v postupně zaváděných změnách a revizích Rámcového vzdělávacího programu. Z Národního plánu obnovy, v rámci komponenty 3.1 Inovace ve vzdělávání v kontextu digitalizace, již bylo rozděleno více 3 mld. Kč z celkové částky 4,8 mld. Kč. V letech 2022–2024 se jedná o opakovanou finanční intervenci školám v rámci vyhlášené výzvy na prevenci digitální propasti a v jednorázové finanční intervenci na vybavení žáků pokročilými digitálními učební pomůckami pro rozvoj informatického myšlení a digitálních kompetencí. Některé školy využily těchto finančních prostředků již v roce 2022 přednostně, protože deklarovaly výuku podle revidovaného Rámcového vzdělávacího programu nejpozději do září 2022, anebo o tyto prostředky požádaly až v roce 2023. V roce 2024–2025 bude finanční intervence pokračovat, ale zaměří se na rozvoj digitálních kompetencí učitelů podle evropského rámce DigCompEdu s důrazem na využívání umělé inteligence ve vzdělávání a v práci učitele. Přitom naváže na již rozvíjené kompetence učitelů, které realizuje Národní pedagogický institut ČR v souvislosti se zavedením změn v Rámcových vzdělávacích programech.
V roce 2023 mohly školy získat finanční prostředky za účelem prevence digitální propasti, označenou jako podpora A – DIGIPROPAST a na pořízení pokročilých digitálních učebních pomůcek žáků jako oblast podpory B – DIGIPOMŮCKY.
DIGIPROPAST umožnila škole pořizovat základní mobilní zařízení např. notebook, tablet, chromebook a chytrý telefon a vytvořit mobiliář nebo doplnit do již stávajícího mobiliáře tato zařízení a zapůjčovat je žákům, dle jejich potřeb, dlouhodobě nebo krátkodobě.
Cílem DIGIPOMŮCEK bylo vybavení žáků zejména pokročilými digitálními učebními pomůckami, prostřednictvím kterých by si rozvíjeli své informatické myšlení a digitální kompetence. V odůvodněných případech mohla být pořízena také základní digitální zařízení např. pro jejich nedostatek nebo jako nezbytná součást pokročilých digitálních učebních pomůcek.
Od konce roku 2023 mohou soukromé a církevní školy předkládat ke kontrole svá závěrečná vyúčtování v informačním systému IS-NPO (https://is-npo.msmt.cz). Termín k odevzdání závěrečného vyúčtování za rok 2023 byl ve Výzvě a v Rozhodnutí o poskytnutí dotace stanoven na 15. 2. 2024. MŠMT učinilo dílčí změny, které by měly přispět ke zjednodušení při vyplňování formuláře. Hlavní změna se týká sjednocení závěrečného vyúčtování obou účelů do jednoho formuláře, který je rozdělen na oblast podpory A – DIGIPROPAST a B – DIGIPOMŮCKY. Školy zvolí možnost, na kterou z oblastí podpory skutečně čerpaly finanční prostředky a pokud na jednu z oblastí nečerpaly, dotčená část formuláře se nevyplňuje.
Školy soukromé i církevní jsou povinny, mj. uvést pořízené kusy a druhy zakoupených zařízení a pomůcek, vyplnit seznam skutečných majitelů podle identifikačního čísla dodavatele nebo podat informaci o způsobu realizace výběrového řízení. Zjednodušení, oproti předchozím ročníkům, nastalo právě u způsobu výběrového řízení, kdy školy již nemusí samy vyplňovat způsob realizace výběrového řízení podle zákona č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek, protože ve formuláři jsou předdefinovány možnosti, např. oslovení tří a více dodavatelů, průzkum trhu apod. Obdobná zaškrtávací pole byla v letošním roce přidána do dalších částí formuláře např. pro splnění stanoveného účelu nebo pro odůvodnění nákupu základních místo pokročilých digitálních učebních pomůcek. Mezi povinné přílohy v letošním roce nepatří samostatná čestná prohlášení, která jsou nyní již přímou součástí formuláře. Kromě přílohy s nahráním účetních dokladů, které musí být označeny číslem rozhodnutí, je nově zavedena povinná příloha s tabulkou pro vyplnění finančního vypořádání se státním rozpočtem. Tuto tabulku musí školy poslat také prostřednictvím datové schránky nejpozději do 15. 2. 2024 (nestačí pouze uložení v systému IS-NPO) a musí být účetně v souladu s údaji uvedenými ve formuláři závěrečného vyúčtování. Formulář pro finanční vypořádání je přílohou Rozhodnutí o poskytnutí dotace a je také součástí formuláře pro závěrečné vyúčtování v části sekce 7.2 v IS-NPO.
Proč sběr dat tohoto charakteru zjišťujeme? Jde především o prokázání, že finanční prostředky získané z programu Next Generation EU byly vynaloženy efektivně a bylo učiněno vše proto, aby nedošlo ke střetu zájmu při jejich čerpání, aby dodavatelé měli rovný přístup, nebyli diskriminováni a proces nákupu byl transparentní a přiměřený. Zároveň je sledováno splnění účelu např. zda došlo v rámci prevence digitální propasti ke zřízení tzv. mobiliáře a zda jsou zapůjčována potřebným žákům mobilní digitální zařízení např. notebook, tablet, chromebook či chytrý telefon. Cílem je, aby žáci nebyli znevýhodněni tím, že nemají tato zařízení pro sebe k dispozici v rámci domácí přípravy nebo v běžné výuce, kdy používají vlastní mobilní digitální zařízení pro vzdělávací účely (např. forma výuky BYOD). Přitom je porovnáváno, zda v průběhu opakované finanční intervence došlo k nárůstu využívání těchto zařízení. Obdobně sledujeme dotazováním, jaká pokročilá digitální zařízení byla žákům pořízena, aby bylo zřejmé, že se jedná o digitální zařízení určená žákům pro rozvoj informatického myšlení a digitálních kompetencí.
Metodickou podporu, jak správně postupovat při vyplňování závěrečného vyúčtování za rok 2023, naleznete na edu.cz/digitalizujeme. V úvodu jsou odkazy na tutoriály, které mohou názorně pomoci s vyplněním formuláře.
Své případné dotazy můžete zasílat na e-mailovou adresu digitalizujeme@msmt.cz nebo se dotazovat přes Helpdesk IS-NPO: https://helpdesk.npi.cz/
Užitečné odkazy:
|
Anna Stočesová Martinková (anna.stocesova@msmt.cz) vedoucí oddělení podpory digitální vzdělávání, odbor vzdělávací politiky Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy |
MŠMT vydalo novou metodiku, která reflektuje výsledky monitoringu dietního stravování provedeného hygienickou službou v průběhu roku 2023. Přináší výklad nejasnostem, které se s poskytováním této služby pojily. Cílem Metodiky není zavádět nové povinnosti, ale poskytnout ucelený, podrobný a jednotný výklad na možnost poskytovat dietní stravování v rámci školních jídelen.
Na této stránce naleznete krátký popis obsahu a základní výsledky výzkumu, který pro MŠMT v letech 2022–23 provedl tým z Univerzity Palackého v Olomouci v rámci programu Technologické agentury ČR (TA ČR) BETA2. Celkové výsledky výzkumu „Analýza stavu digitální infrastruktury a jejího systémového a udržitelného financování v ČR, návrhy budoucích opatření“ a doporučení, která z výzkumu vyplynula, zahrnuje přiložená Závěrečná výzkumná zpráva. Využívání digitálních technologií ve vzdělávání výrazným způsobem akcelerovala pandemie COVID-19 a opatření s ní spojená včetně mimořádné finanční podpory ze strany MŠMT. Zcela nový impuls představuje rychle se prosazující používání pokročilých nástrojů umělé inteligence (AI). Více viz text níže a přiložené Závěrečná výzkumná zpráva.
Studie se věnuje především otázce financování informačních a digitálních technologií v mateřských, základních a středních školách a v ZUŠ. Představuje variabilitu zdrojů a objemu financování a zabývá se jeho udržitelností. Dílčím způsobem sleduje také využívání digitální infrastruktury (DI) ve výuce a její zázemí v rámci regionálního školství. S ohledem na bouřlivý vývoj, kterým vybavení škol prošlo v krátkém čase pod tlakem pandemie a nutnosti přechodu na distanční výuku, a značné investice vynaložené na rychlé dovybavení škol počítačovou a komunikační technikou jsme se soustředili na dvě hlavní výzkumné otázky: Jaké jsou výhledy udržitelnosti této změny do budoucna a úspěšného prosazení digitálně podporované výuky bez krizových tlaků a otřesů distanční výuky? Jak plánují školy obměnu informačních a komunikačních technologií (ICT), její zvládnutí ve výuce a financování?
Závěrečná zpráva shrnuje výsledky dvou pilotních výzkumných sond. První se v široce pojatém dotazování zaměřila na vybrané typy škol různých úrovní (N = 27) a druhá kvantitativním způsobem zachytila otázky spojené s financováním DI a její udržitelností na širším vzorku základních a středních škol (N = 97). V souhrnu studie umožňuje vhled do agendy financování, indikuje relevantní proměnné a vzorce rozhodování a chování škol v oblasti financování a směrování investic do ICT. Vedle vlastních analýz zahrnul výzkumný projekt rešerši datových a analytických podkladů MŠMT, Českého statistického úřadu, České školní inspekce a dvou profilových zpráv Nejvyššího kontrolního úřadu.
Srovnávací rámec pro pilotní výsledky výzkumu představuje rešerše současné agendy zavádění ICT do výuky a škol v evropských i mimoevropských zemích. Zvláště pro další směrování politik podpory využívání DI ve výuce je porovnání se zahraničím inspirativní a nabízí mnoho instruktivních příkladů. Ukazuje se nejenom to, že se v řadě zemí řešily závažné otázky digitální podpory výuky již v období před pandemií, ale také to, že v současné době probíhá akcelerace proměn politik v oblasti uplatnění DI ve vzdělávání.
MŠMT vydalo nové Metodické doporučení k prevenci a postihu záškoláctví a omlouvání žáků z vyučování. Materiál byl zásadně přepracován a nahrazuje původní doporučení z roku 2002.
Kontaktní údaje k bezpečnosti a ochraně zdraví v regionálním školství.
Dokument, který je implementačním dokumentem Strategie 2030+ na další realizační období (2023-2027) a stanovuje opatření na úrovni státu i vymezuje prostor pro konkrétní řešení na úrovni kraje, byl Vládou ČR na jednání 20.12.2023 schválen.
V první části dokument představuje cíle Dlouhodobého záměru ČR 2023–2027 v širších souvislostech, jedná se především o celkový socioekonomický a environmentální vývoj, vývoj na trhu práce a vývoj klíčových indikátorů v oblasti vzdělávání.
Druhá část obsahuje tři priority, které MŠMT stanovuje pro nadcházející období:
Třetí část obsahuje průřezová opatření, na která bude v následujícím období zaměřena pozornost – vzdělávání pro udržitelnost, digitální vzdělávání a umělá inteligence ve vzdělávání, vzdělávání dětí a žáků s nedostatečnou znalostí vyučovacího jazyka, well-being, duševní zdraví, bezpečné prostředí a podpora pohybových aktivit, rovnost příležitostí ve vzdělávání a zajištění potřebných kapacit středních škol a jejich oborové struktury odpovídající očekávaným životním drahám.
Čtvrtá část Strategie rozvoje regionálního školství – karty opatření – je zaměřena na strategii rozvoje regionálního školství ve všech jeho oblastech a na strategii dalšího rozvoje sítě škol a školských zařízení:
Kompletní dokument, který byl předložen vládě (a neprošel grafickou ani jazykovou finální revizí) je ke stažení zde:
Videozáznam INFOSERVISU je k dispozici od 5. února 2024 od 16 hodin. Seznámíme Vás s dalšími důležitými informacemi ve školním roce 2023/2024, které souvisí s legislativními novinkami a změnami ve školství. Níže naleznete videozáznam z daného INFOSERVISU.
Představujeme Vám novou kolegyni, která posílila centrální tým Středního článku podpory. 1. února 2024 nastoupila na pozici vedoucí oddělení regionální podpory paní Markéta Bajerová. Celý svůj profesní život má spojený se školstvím: učila, řídila školu, dlouhá léta lektoruje, mentoruje, je neúnavná propagátorka wellbeingu a potírání šikany ve školách. Usiluje o to, aby se ve škole mohl každý učit naplno a s radostí, všichni se cítili dobře a vzájemně se respektovali.
Markéta Bajerová vystudovala Pedagogickou fakultu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a pedagogický obzor si dále rozšířila na Univerzitě Palackého v Olomouci, kde si zvolila speciální pedagogiku, obor etopedie. Po studiích učila na základní škole na 1. stupni, později působila jako etopedka ve Středisku výchovné péče ve Strakonicích. Před nástupem do Středního článku podpory pracovala jedenáct let jako ředitelka Základní školy a Mateřské školy Záhoří. Jednalo se o menší venkovskou školu, která ji však vybavila velkou praxí se školním managementem, vedením pedagogických i nepedagogických kolegů a s řízením dalších organizačních složek školy. Na začátku si prošla zatěžkávací zkouškou, díky které ví, jak se ředitel či ředitelka mohou v počátcích cítit osamoceni a jak je pro ně důležitá spolupráce s dalšími aktéry ve vzdělávání.
Funkce ředitelky ji naučila a stále učí aktivně přistupovat k novým výzvám. Dobře ví, že je zapotřebí neustále prohlubovat své znalosti a dovednosti. Vždy je co poznávat a zlepšovat, ať už je to v oblasti personalistiky, vedení týmu, pedagogického lídrovství, účetnictví, BOZP, školské legislativy a dalších témat.
Velké zkušenosti získala díky členství v řídicím výboru MAP Písecko a při spolupráci s ČŠI u konkurzů na nové ředitele nebo v roli přizvaného odborníka při šetření stížností. Mentorovala a lektorovala několik projektů, vedla také pracovní skupinu pro podporu moderních didaktických forem směřujících k rozvoji klíčových kompetencí. „Vnímám, že v dnešní době je důležitá podpora rozvoje čtenářské a kritické gramotnosti a je třeba ji u dětí ve škole cíleně rozvíjet, což mne vedlo k zapojení se do projektu Pomáháme školám k úspěchu,“ říká M. Bajerová. „Dlouhodobě se zabývám také šikanou a nastavováním bezpečného prostředí. Šikana je opravdu velký problém a bohužel narůstá. Wellbeing považuji za důležitý nejen ve školách, ale i na pracovišti,“ doplňuje M. Bajerová.
Mezi její koníčky patří pěší turistika, chodí prakticky kdykoliv a kdekoliv, s oblibou také na houby. Ráda vaří, stará se o svoji bio zahrádku, utužuje dobré sousedské vztahy a samozřejmě se věnuje rodině. Smysl pro humor nezapře její životní motto: Nahoru nespadnu a dole mě najdou.
Ve Středním článku podpory bude mít Markéta Bajerová na starosti vybudování a fungování sítě 13 krajských týmů a zodpovědnost za vedení krajských koordinátorů.
Jejím nástupem se střední článek rozšířil o kolegyni s velkými zkušenostmi v roli pedagožky, ředitelky, lektorky a mentorky. Důležitým přínosem je rovněž její odhodlání popasovat se s případnými nesnázemi. „Uvědomuji si, že projekt Střední článek podpory je v začátcích a že ho mohou provázet různé těžkosti. Myslím si, že i na výzvy takového typu jsem připravena. Zároveň se těším na nové zkušenosti,“ dodává M. Bajerová. Střední článek získává člověka do pohody i nepohody. Co víc si přát.
Aktuální hledáme do Zlínského kraje nové kolegy na pozice regionální metodik a krajský koordinátor spolupráce.
MŠMT vydalo aktualizovanou metodiku k zákonu Lex Ukrajina pro oblast regionální školství. Změny vyplývající z poslední novely č. 545/2023 Sb. jsou účinné od 1. září 2024.
Článek obsahuje Výzvu k předkládání žádostí o podporu projektů v rámci „Podpory zelených dovedností a udržitelnosti na vysokých školách“ komponenty 7.4 Národního plánu obnovy pro oblast VŠ pro roky 2023–2025.
Zveřejňujeme novou výzvu komponenty 7.4 Národního plánu obnovy, která podpoří ekologickou transformaci a udržitelnost na veřejných vysokých školách.
Cílem výzvy je vytvoření nově akreditovaných programů, nových předmětů stávajících studijních programů a taktéž kurzů celoživotního vzdělávání, které mají především podpořit nové kompetence pracovníků. Všechny programy revidované nebo vytvořené v rámci tohoto opatření budou podporovat zelené dovednosti a budou mít jasně definované výsledky učení v oblasti udržitelnosti, změny klimatu, ochrany životního prostředí a biologické rozmanitosti s náležitým zohledněním environmentálních, sociálních a ekonomických aspektů.
Součástí výzvy je též podpora veřejných vysokých škol při vytváření jejich střednědobých a dlouhodobých strategií vzdělávání v oblasti zelených dovedností, jakož i při navazování strategických partnerství s třetími stranami, která jsou relevantní pro nové nebo upravené studijní programy.
Celková alokace činí 960 mil. Kč.
Výzva byla zveřejněna dne 8. listopadu 2023 na webu MŠMT viz Výzva k předkládání žádostí o podporu projektů v rámci „Podpory zelených dovedností a udržitelnosti na vysokých školách“ komponenty 7.4 Národního plánu obnovy pro oblast VŠ pro roky 2023–2025, MŠMT ČR (msmt.cz).
Komponenta přispívá k řešení výzev souvisejících s ekologickou transformací vzdělávacího systému, a to zejména podporou rozvoje zelených dovedností u studentů vysokých škol a obyvatelstva obecně. Cíle bude dosaženo vytvořením nových studijních programů, revizí stávajících programů veřejných vysokých škol a vytvořením nabídky kurzů celoživotního vzdělávání, které jsou dostupné široké veřejnosti. Nové nebo revidované studijní programy budou zaměřené na oblast udržitelnosti, změny klimatu, ochrany životního prostředí a biologické rozmanitosti s náležitým zohledněním environmentálních, sociálních a ekonomických aspektů.
Na základě výzvy pro veřejné vysoké školy bude vytvořeno nejméně 20 nových studijních programů, 50 nových kurzů a 20 nových kurzů celoživotního vzdělávání.
Reforma za 1 mld. Kč bude dokončena do 31. prosince 2025.
Cílem této komponenty je zvýšit konkurenceschopnost a socioekonomické přínosy a dopady výzkumu, vývoje a inovací (dále jen VaVaI) podporou excelence, posílením mezinárodní spolupráce a strategickým rozvojem lidského kapitálu. Cíle bude dosaženo zlepšením procesu tvorby, provádění, monitorování a hodnocení politiky VaVaI, harmonizací metodického prostředí pro veřejnou podporu VaVaI a podporou mezinárodně konkurenceschopných týmů, které dosahují excelence ve VaVaI.
Komponenta podporuje plnění doporučení pro zemi č. 3 na rok 2019, podle něhož by Česko mělo odstranit překážky bránící rozvoji plně funkčního inovačního ekosystému.
Na reformu nejsou vázány finanční prostředky, bude dokončena do 30. června 2025.
Aktuálně do našeho týmu Středního článku hledáme nového kolegu na pozici Krajského koordinátora vedoucího týmu pro Karlovarský kraj. Pokud máte zkušenosti se zadáváním úkolů, vedením týmu a znáte zákony z oboru školské legislativy, pak možná hledáme právě vás!
Pojďme společně najít kancelářský balíček. Z informatiky zmizel, ve škole ale zůstal, nebo ne? Na DIGI roadshow se tentokrát zaměříme na tolik diskutované kancelářské programy. Budeme hledat, kde a jak učit žáky pracovat s texty, tabulkami, grafikou nebo prezentacemi napříč jednotlivými předměty a obory.
30. ledna 2024 od 14 do 18 hodin na krajských pracovištích Národního pedagogického institutu ČR
DIGI roadshow organizuje Národní pedagogický institut ČR s cílem podpořit učitele při zavádění nové informatiky a digitálních kompetencí ve školách. Lednové setkání se zaměřuje na využití kancelářských programů v jednotlivých předmětech. Akce je bezplatná.
Se vstupním příspěvkem: „Jak šel čas: od T602 k AI“ vystoupí Ondřej Neumajer.
Přihlášení: https://revize.edu.cz/digiroadshow#prihlaseni
Více informací: https://revize.edu.cz/digiroadshow
DIGI roadshow organizuje Národní pedagogický institut České republiky s cílem podpořit školy při zavádění nové informatiky a digitálních kompetencí.
Akce i veškerá podpora projektu jsou zdarma.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zpracovalo metodický materiál týkající se plnění povinné školní docházky v zahraničí podle § 38 školského zákona. Účelem materiálu je poskytnout základním školám a nižším ročníkům víceletých gymnázií informační podporu pro správný postup při vzdělávání žáka v zahraničí.
Videozáznam INFOSERVISU je k dispozici od 8. ledna 2024 od 16 hodin. Seznámíme Vás s dalšími důležitými informacemi ve školním roce 2023/2024, které souvisí s legislativními novinkami a změnami ve školství.Níže naleznete videozáznam z daného INFOSERVISU.
Od 1. ledna 2024 dochází v souvislosti s novelou § 123 odst. 4 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ke změnám pravidel při stanovení úplaty v mateřských školách, školních družinách a školních klubech zřizovaných státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí. Na základě této novely bude v těchto školách a školských zařízeních nově stanovovat výši úplaty zřizovatel.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zveřejnilo 15. 8. 2022 dotační výzvu na podporu škol s nadprůměrným zastoupením sociálně znevýhodněných žáků pro právnické osoby vykonávající činnost základní školy, které dle MŠMT vykazují nadprůměrné zastoupení žáků se sociálním znevýhodněním, pro podávání žádostí o poskytnutí dotace na období od 1. 9. 2022 do 31. 8. 2025. Jedná se o implementaci "Reformy 3.2.2 Podpora škol" prostřednictvím Národního plánu obnovy.
Dodatek č. 1 k této Výzvě navyšuje maximální možné sazby pro zvolené pozice "A" (mimo pozice A11) nad rámec alokace původně stanovené přílohou č. 2. Nejzazší termín podání žádosti o navýšení dotace je 31. 8. 2024.
Dotace na základě této Výzvy je poskytována podle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a vychází z investice Komponenty 3.2. Národního plánu obnovy.
Výzva je zaměřena na posílení školy jako instituce připravené na práci s žáky se sociálním znevýhodněním a heterogenními kolektivy obecně, a jako instituce zastávající respektované místo ve školské soustavě daného regionu. V návaznosti na podporu aktivit uvedených v odst. 4.2. a 4.3 Výzvy škola posílí roli přirozeného partnera rodin i dalších aktérů pečujících o děti a mládež. Cílem je zvýšení školní úspěšnosti těchto žáků, jejich motivace k učení a celkový well-being.
Finančním zdrojem pro realizaci podpory z Národního plánu obnovy jsou prostředky fondu Evropské unie – Next Generation EU.
Úplné znění podmínek pro navýšení dotace je uvedené v dokumentu "Dodatek č. 1 - Výzva - NPO 3.2.2 Podpora škol".
Postup pro podání žádosti:
Žádost musí být odeslána nejpozději 31. srpna 2024.
Vícevrstvou podporu zapojeným školám zajišťuje projekt Podpora rovných příležitostí při NPI ČR. Přečtěte si informace k projektu! Příklady dobré praxe, rozhovory a kazuistiky najdete v sekci projektu na webu Zapojmevšechny.cz.
V případě dotazů či nejasností se neváhejte obrátit na Vašeho krajského konzultanta z Národního pedagogického institutu ČR (viz koordinátoři), který Vám rovněž poskytne součinnost při přípravě žádosti o dotaci i při následné realizaci projektu.
Obecné dotazy k projektu můžete zasílat také na adresu dotazy.prop@npi.cz.
Níže naleznete odkaz na video přenos a podklady ke 3. jednání Národního konventu o vzdělávání, které se uskutečnilo dne 8. 12. 2023 od 9:30 v Senátu ČR.
Program:
9:30 – 10:00 Zahájení
10:00 – 11:00 Kroky k udržitelnému a férovému financování regionálního školství
11:00 – 11:30 Přestávka
11:30 – 12:30 Výsledky českých žáků v českých i mezinárodních srovnáních – PISA a ČŠI
12:30 – 13:00 Shrnutí a závěry
Střední článek podpory v Ústeckém kraji má svého prvního člena. Role koordinátorky týmu se v prosinci 2023 ujala Pavla Pospíšilová, která tak závěr roku spojila s novou pracovní výzvou. Obsadit pozici krajského koordinátora není úplně jednoduché, je zapotřebí najít člověka s velkou praxí, znalostí školského terénu, odhodláním a zejména zapálením pro věc. Přesně takové předpoklady nová kolegyně má.
Pavla Pospíšilová vystudovala na Univerzitě J. E. Purkyně studijní obor Sociální pedagogika a Pedagogika volného času. V rámci své profesní dráhy působila krátce na Úřadu městského obvodu Neštěmice v Ústí nad Labem, poté nastoupila na Krajský úřad Ústeckého kraje do Odboru školství, mládeže a tělovýchovy, kde pracovala posledních 22 let.
Místní regionální školství zná tedy opravdu výborně, stejně tak legislativu včetně správního řízení. Z jejích pracovních zkušeností uvedeme alespoň ty nejzásadnější. Podílela se na restrukturalizaci oborové skladby a celkové optimalizaci soustavy školství v Ústeckém kraji, dále pak na koncepční a analytické práci v oblasti rozvoje výchovně-vzdělávací soustavy v daném kraji. Připravovala motivační programy pro zdejší střední školství a mimoškolní výchovu žáků zaměřenou na jejich všestranný rozvoj. V posledních letech se nejvíce věnovala předškolnímu vzdělávání, v jehož rámci lektorovala, poskytovala konzultace a poradenství. Účastnila se konkurzních komisí na obsazování ředitelů mateřských, základních a speciálních škol, vedla agendu stížností, podnětů a petic v oblasti školství a věnovala se rozvojovým programům Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.
Pavla Pospíšilová vystudovala na Univerzitě J. E. Purkyně studijní obor Sociální pedagogika a Pedagogika volného času.
Volný čas tráví se svými dětmi, ráda se věnuje zahradě a chovu několika domácích zvířat. Mezi její koníčky patří také divadlo a knihy.
Díky Pavle Pospíšilové získal Střední článek podpory zkušenou lektorku, mentorku a poradkyni v jedné osobě, která své odborné zkušenosti, znalosti i koncepční dovednosti nabídne školám a zřizovatelům v Ústeckém kraji.
„Práce s lidmi, zejména v oblasti vzdělávání, mi dává největší smysl“, říká o sobě krajský koordinátor Středního článku podpory Plzeňského kraje Jan Lontschar. Ke střednímu článku se dostal díky evaluaci pilotáže, kdy byl součástí výzkumného týmu. Získané zkušenosti ho utvrdily v tom, kudy nasměrovat svoji další pracovní kariéru. Zkusil štěstí, přihlásil se do výběrového řízení a od prosince 2023 působí na pozici krajského koordinátora. Rádi bychom Vám kolegu, který má bohaté zkušenosti z manažerské pozice, s vedením týmu, projekty, lektorováním i mentorováním, představili.
Jan Lontschar vystudoval na Západočeské univerzitě v Plzni Fakultu elektrotechnickou a absolvoval zde také certifikované studium německého jazyka: němčina pro inženýrská povolání. Při univerzitě od roku 1999 působil v Koordinačním centru česko-německých výměn mládeže Tandem, které 17 let vedl. Jako ředitel zde měl na starosti kompletní management centra, jeho finanční a personální oblast, koordinaci jazykových animátorů Tandemu, spolupracoval s mnoha partnery v česko-německé oblasti, odpovídal za přípravu a realizaci projektů, například Němčina nekouše, intenzivně se podílel také na dlouholetém projektu zaměřeném na přeshraniční spolupráci mateřských škol. Od roku 2022 pracoval ve společnosti bfz o.p.s., nyní Akredika o.p.s, která se specializuje na kurzy pro pracovníky v sociálních službách, rekvalifikační kurzy, další vzdělávání pedagogických pracovníků, firemní vzdělávání nebo kurzy na klíč. Za své vynikající působení v resortu školství získal medaile MŠMT 1. a 2. stupně.
K problematice středního článku se dostal v rámci výzkumu „Evaluace pilotáže středního článku podpory MŠMT“, který prováděl Masarykův ústav vyšších studií, ČVUT v Praze. J. Lontschar byl součástí výzkumného týmu projektu, účastnil se mnoha online fokusních skupin s ředitelkami a řediteli mateřských a základních škol i jejich zřizovateli. Projekt, jeho záměr i důležitost ho natolik přesvědčily, že se rozhodl svoji další pracovní misi se středním článkem spojit a ucházet se o pozici krajského koordinátora Plzeňského kraje.
„Práce s lidmi, zejména v oblasti vzdělávání, mi dává největší smysl“, říká o sobě krajský koordinátor Středního článku podpory Plzeňského kraje Jan Lontschar.
Na Jana Lontschara prozradíme, že ač nebydlí přímo v Plzni, ale kousek od ní, je Plzeňák každým coulem a na „své“ město, kde se narodil, vyrostl, vystudoval a pracuje, nedá dopustit. Ve volných chvílích je skautem plzeňského střediska ICHTHYS a papírovým modelářem vesmírných sci-fi lodí. A samozřejmě nezanedbává ani svou rodinu; je šťastně ženatý a má 4 děti.
Velmi rád pracuje s lidmi a snaží se jim pomáhat. Je přesvědčen, že Střední článek podpory je tou správnou cestou k lepšímu systému vzdělávání dětí a žáků.
Níže naleznete video INFOSERVISU ze dne 4. 12. 2023. Seznámíme Vás s dalšími důležitými informacemi ve školním roce 2023/2024 souvisejícími s legislativními novinkami a změnami ve školství.
Materiál MŠMT stanovuje podmínky pro financování pozice ukrajinského asistenta pedagoga ve školách (MŠ, ZŠ, SŠ a konzervatoře) na období od 1.1.2024 do 31.8.2024. Podmínky jsou obdobné jako v předchozím období.
Od pondělí 15. ledna 2024 do pátku 19. ledna 2024 bude probíhat mimořádné šetření (https://sberdat.uiv.cz/login), na základě kterého školy projeví závazný zájem o finanční prostředky. Po tomto datu již nebude možné se do šetření zapojit a nebude možné čerpat finanční prostředky.
Níže naleznete celý text z Věstníku MŠMT a Kalkulačku pro orientační výpočet výše podpory pro konkrétní školu.
V rámci metodické podpory, kterou MŠMT každoročně školám poskytuje, proběhne ve spolupráci s Národním pedagogickým institutem (NPI) živě streamovaná debata, kterou můžete sledovat online již 29. 11. 2023 od 15 hodin. Motto setkání je: "Pokročilé, nebo základní digitální pomůcky? Rozhodují potřeby žáků".
Anna Stočesová Martinková, vedoucí Oddělení podpory digitálního vzdělávání MŠMT, shrne základní informace o účelu, podmínkách a kritériích stanovených pro čerpání finančních prostředků na vybavení žáků pokročilými digitálními učebními pomůckami. Zaměří se také na prevenci digitální propasti a pořizování mobilních digitálních technologií pro znevýhodněné žáky.
Ředitelé škol, ICT koordinátoři a učitelé se dozvědí, jaké pokročilé digitální technologie jsou považovány za vhodné pro rozvoj informatického myšlení žáků a jejich digitálních kompetencí. Zazní také příklady dobré praxe pro prevenci digitální propasti. A také, na jaké otázky budou školy odpovídat na počátku roku 2024 v povinném sběru dat v rámci závěrečného vyúčtování k přidělených finančních prostředků školám za rok 2023. Budou představeny také noviny pro rok 2024.
U kulatého stolu se v debatě setkají také Olga Janoušková, ředitelka ZŠ Zdenky Bauerové, Roztoky u Prahy, která se podělí o své zkušenosti s výběrem inspirativních digitálních učebních pomůcek, které pro své žáky pořídili a využívají je ve všech vzdělávacích oblastech. Se svými zkušenostmi k tématu prevence digitální propasti se podělí Jan Pobuda, zástupce ředitelky ZŠ Trmice, Ústí nad Labem. Zástupce za IT guru Petr Nepustil vysvětlí, jakou podporu nabízejí školám po celou dobu jejich rozhodování, a to od zhodnocení školní infrastruktury, správy digitálních zařízení až po vhodný výběr pokročilých digitálních učebních pomůcek pro žáky přizpůsobený potřebám školy.
Debata bude trvat jednu hodinu, čas bude vyhrazen také na Vaše otázky.
|
Anna Stočesová Martinková (anna.stocesova@msmt.cz) vedoucí oddělení podpory digitální vzdělávání, odbor vzdělávací politiky Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy |
MŠMT vydalo opatření obecné povahy, které upravuje podmínky konání maturitní zkoušky v jarním i podzimním termínu roku 2024 pro cizince s dočasnou ochranou. Opatření je účinné od 27. 11. 2023.
Žáci mohou nahradit doklady o vzdělání vydaných školou mimo území ČR úředně ověřenou kopií dokladu, případně čestným prohlášením. Při maturitní zkoušce z českého jazyka je dovoleno použít Pravidla českého pravopisu. Minimální rozsah písemné práce z českého jazyka a literatury je 200 slov, atd.
Plné znění Opatření obecné povahy:
Jménem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Vás zveme na 1. odborný panel projektu IPs Datová politika k tématu "Přechod žáků mezi základní a střední školou", který se uskuteční 13. 12. 2023 od 9:00 do 15:30. Více o obsahu odborného panelu se dozvíte v níže přiložené pozvánce a programu. V případě Vašeho zájmu se zúčastnit online přes MS Teams se prosím zapište se do registračního formuláře.
Realizace výše zmíněného odborného panelu je financovaná z projektu z projektu „Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR“ (IPs Datová politika), reg. č. CZ.02.02.XX/00/22_005/0002901.“
Praha 16. listopadu 2023 - První ročník celostátního setkání ředitelů škol k tématu sociálního znevýhodnění se konal 14. listopadu v Praze. Akci s názvem PROPojení ředitelů 2023 zorganizoval Národní pedagogický institut ČR a je bezesporu jedním z největších profesních setkání ředitelů a zástupců vedení škol v České republice. Na setkání dorazili ředitelé téměř všech 400 škol ze sociálně znevýhodněných oblastí, které jsou zapojeny do projektu Podpora rovných příležitostí (PROP).
Samotný projekt Podpora rovných příležitostí (PROP) se primárně zaměřuje na děti se sociálním znevýhodněním. Je financován z Národního plánu obnovy (NPO) a jeho součástí je podpora škol, pedagogů i rodin, a především samotných žáků. Tuto podporu pak zprostředkovává Národní pedagogický institut České republiky.
Hosty úvodního panelu byli zástupci vedení Ministerstva školství a tělovýchovy ČR Martina Běťáková a Jan Mušuta, ředitel NPI ČR Ivo Jupa, dále Tomáš Machalík, který je ředitelem projektu PROP a odborník na tématiku sociálně znevýhodněných škol Zbyněk Němec. V průběhu dne probíhaly moderované diskuzní panely na témata: sociální pedagog, role školy, asistenti pedagoga pro žáky se sociálním znevýhodněním (činnosti a požadavky na ně), propojování formálního a neformálního vzdělání, nebo kariérové poradenství a podpora studijní motivace na škole, spolupráce ZŠ a SŠ.
„Naší snahou je upozornit na to, že ne všechny školy to mají stejně těžké a jejich práci silně ovlivňuje i prostředí, kde se nacházejí. Proto vzniklo přesvědčení o potřebě tyto školy podpořit, a postupně toto původně projektové působení přerůstá na působení systémové,“ řekl v úvodu setkání Jan Mušuta, ředitel odboru řízení a podpory regionálního školství MŠMT.
V rámci projektu Podpora rovných příležitostí jsou peer to peer setkání nástrojem pro vedení škol, který cílí primárně na přenos dobré praxe v oblasti podpory žáků se sociálním znevýhodněním. Peer to peer setkání jsou dělena na regionální a celostátní, kde diskutovaná témata demonstrují potřeby škol.
Z dosavadního průběhu lokálních peer to peer setkání ředitelů zapojených škol je zřejmé, že ředitelé oceňují možnost seznámení s kolegy, možnost prohloubit vzájemné síťování a konkrétní vzájemné nabídky podpory kolegů nebo konstruktivní setkání se skutečně konkrétními výstupy. Na setkání jsou také zváni hosté, ať již zkušení ředitelé nezapojených škol nebo externí odborníci na konkrétní oblast.
Důvody setkání shrnul hlavní manažer projektu Tomáš Machalík slovy: „Myšlenka našich setkávání je jednoduchá a zapadá do širší snahy NPI podporovat síťování jednotlivých aktérů v územích, či celostátně, a podporovat jejich vzájemné učení. Naším cílem je poskytnout bezpečný prostor pro výměnu zkušeností a prostor pro otevřenou diskusi o často nepříliš optimistických tématech, před kterými ale v rámci systémových změn nelze zavírat oči.“
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vydalo informace pro mateřské, základní a střední školy o krocích v případě jejich zapojení se do stávky. V přiloženém dokumentu naleznete postup ředitele školy včetně komunikace se zřizovatelem, pracovněprávní aspekty stávky, jak vyřešit školní stravování a další důležité informace.
Stávkovat může jakýkoliv zaměstnanec školy, i její ředitel, který je rovněž zaměstnancem. Ředitel ovšem jako statutární orgán rovněž plní úkoly zaměstnavatele, proto vždy odpovídá za zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovišti. Stávkovat nesmí být nikomu bráněno, ale ani k tomu nesmí být nikdo nucen. Jakákoliv sankce za účast nebo naopak neúčast na stávce je nepřípustná.
Dne 14. prosince 2023 proběhla další výroční konference s názvem „Strategie 2030+“, kterou pořádalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Cílem této akce bylo představit aktuální stav implementace Strategie 2030+ a prezentovat plán aktivit školství, které jsou promítnuty v aktuálním Dlouhodobém záměru vzdělávání ČR na období 2023-2027. Konferenci úvodním slovem zahájil ministr školství Mikuláš Bek a provázeli ji Ti, kteří mají Strategii i Dlouhodobý záměr České republiky na starosti.
V rámci konference také proběhla diskuze s tvůrci Strategie o jejím naplňování a vizích, kam by mělo české školství směřovat. Velký prostor byl věnován představení konkrétních aktivit na další 4 roky, Vašim dotazům a podnětům k těmto aktivitám.
Záznam z konference můžete zhlédnout na tomto odkazu.
Sledujte a sdílejte prosím i událost na Facebooku.
PREZENTACE ke stažení:
Digitální technologie jsou v dnešní době nedílnou součástí vzdělávání. Řada významných společností v oblasti IT si tuto skutečnost dobře uvědomuje a aktivně podporuje informatické myšlení a rozvoj digitálních kompetencí žáků a také učitelů. Zaměřují se na umělou inteligenci, robotiku a efektivní správu digitálních zařízení používaných v českých školách. Představují školám možností inovací ve vzdělávání tak, aby učení bylo pro žáky atraktivní, efektivní a účinné používáním pestré škály pokročilých digitálních učebních pomůcek. RoadShow pro školy je právě tou příležitostí setkat se s odborníky a učiteli a propojit jejich společný zájem o moderní vzdělávání a inspirovat se, jak efektivně využít finančních prostředků přidělovaných školám také v rámci Národního plánu obnovy.
Pod záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy byla uspořádána společností Microsoft několikadenní konference pro učitele a ředitele škol, kteří se rádi inspirují a předávají si vzájemně zkušenosti. Zaměřují se na lákavé novinky využívání umělé inteligence ve výuce v libovolné vzdělávací oblasti. Cílem této pravidelné konference je rozšířit téma digitalizace do všech vzdělávacích oblastí s využitím umělé inteligence a dalších pokročilých digitálních technologií mezi všechny druhy škol (mateřské, základní střední, vyšší odborné). Letošní ročník RoadShow pro školy zamířil do 13 krajských měst. Tato digitální cesta byla zahájena počátkem října v Ostravě a zakončena po třech týdnech putování v Českých Budějovicích. A co přinesla?
Rok 2023 s sebou nese pokračování Národního plánu obnovy, který finančně a metodicky podporuje školy v jejich inovacích ve vzdělávání v kontextu digitalizace. Veřejné i soukromé školy tak mají možnost využít finančních prostředků až do roku 2024, a to na vybavení žáků digitálními technologiemi pro rozvoj informatického myšlení a digitálních kompetencí a na prevenci digitální propasti, která pomáhá znevýhodněným žákům používat vlastní digitální zařízení nejen v běžné výuce, ale také v domácí přípravě a v zájmových aktivitách. Hlavním spouštěčem finanční podpory školám byla revize rámcového vzdělávacího programu (RVP), díky které se MŠMT rozhodlo začít financovat vybavení škol digitálními technologiemi a podpořit budoucí generace ve vzdělání. Právě revize RVP byla spouštěčem inovací ve vzdělávání, neboť vznesla nejen nový obsah předmětu Informatika, ale zavedla novou klíčovou digitální kompetenci, kterou si žáci mohou rozvíjet napříč všemi vzdělávacími oblastmi.
Finanční podpoře školám z Národního plánu obnovy (NPO) se věnovala v úvodní části celodenní konference vedoucí oddělení podpory digitálního vzdělávání Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy paní doktorka Anna Stočesová Martinková. Ve svém projevu se zaměřila na aspekty související s inovacemi ve vzdělání v kontextu digitalizace. V hlavní části příspěvku apelovala na možnosti využití finanční podpory z Národního plánu obnovy na pořízení zejména pokročilých digitálních učebních pomůcek, které slouží k rozvoji informatického myšlení a digitálních kompetencí žáků. V následující části prezentace inspirovala školy, jak nejlépe využívat prevenci digitální propasti pro znevýhodněné žáky, na níž obdrží školy finanční prostředky opakovaně až do roku 2024 a školám vysvětlila význam této finanční intervence:
“Cílem účelu prevence digitální propasti je vytvoření školního mobiliáře, odkud si mohou znevýhodnění žáci zapůjčovat dle svých potřeb digitální mobilní zařízení pro výuku ve škole nebo pro domácí přípravu, a to krátkodobě či dlouhodobě. Žáci si mohou zapůjčit notebook, chromebook nebo tablet třeba pro domácí přípravu nebo běžnou výuku. Podporujeme školy v tom, aby umožňovaly žákům používat ve výuce vlastní mobilní digitální zařízení a ti, žáci, kteří je nemají pro sebe k dispozici, si je mohli zapůjčit z mobiliáře, který byl zřízen právě z finančních prostředků NPO v rámci prevence digitální propasti.”
Zároveň vysvětlila, že znevýhodněným žákem může být nejen žák ze sociálně slabého prostředí, ale i ten, který nemá pro sebe k dispozici vlastní mobilní digitální zařízení ke vzdělávacím potřebám, protože se o něj dělí s dalšími sourozenci apod. Takový žák by měl mít možnost si mobilní digitální zařízení zapůjčit z mobiliáře, který škola pro tyto účely vytvořila. Inspirativní videoukázky s příklady dobré praxe ze škol jsou k dispozici na edu.cz/digitalizujeme v metodické podpoře.
V navazující části programu pokračoval pořadatel akce pan Karel Klatovský ze společnosti Microsoft, který se zaměřil na inovativní prvky ve vzdělávání. Ve své prezentaci zdůraznil, že stávající klasická výuka začíná postupně ztrácet na důležitosti a nenaplňuje potřeby žáků. Využívání moderních technologií ve vzdělávání je proto nezbytností. Příkladem mohou být cloudové vzdělávací aplikace v balíčku pro školy. Ukázal možnosti využívání Teams nejen pro online komunikaci, ale zejména pro virtuální učebnu s množstvím vzdělávacích materiálů, testovacích nástrojů a pomůcek inovujících výuku, které by přinesly změnu ve výuce. Nejvíce však byla společností Microsoft rozebírána umělá inteligence ve vzdělávání a její potenciální benefity pro výuku. Praktické a inovativní ukázky se týkaly Microsoft 365, hry Minecraft nebo využití AI chatbota. Avšak jednou z nejzajímavějších ukázek se stala nová generace Bing Edge, která podporuje umělou inteligenci a zcela promění vyhledávání na internetu za pomocí promptů.
V odpolední části si mohli učitelé vyzkoušet používání umělé inteligence prakticky. Zaujala je zejména novinka Bing Image Cerator s DALL-3, která umožňuje vkládat text do vygenerovaných obrázků. Učitelé si vyzkoušeli zadat různorodé „prompty“ – příkazy a na jejich základě byly vygenerovány umělou inteligencí zajímavé obrázky. Učitelé s chutí využili téma blížících se Vánoc a vkládali příkazy typu: „Vygeneruj mi prosím 2 obrázky s pozadím smrkového lesa a do popředí vlož perníkovou chaloupku s textem Veselé Vánoce.”
Konference představila řadu dalších inspirativních digitálních nástrojů, aplikací a pokročilých digitálních učebních pomůcek pro vzdělávání, které si učitelé mohli vyzkoušet prakticky používat a inspirovat se. Diskutovalo se o možnostech využití nejen umělé inteligence, ale i o boření jazykových bariér s využitím dostupných aplikací v rámci virtuální třídy, skupiny. Představovaly se náměty pro zlepšení výuky s využitím robotických stavebnic, programovatelných učebních pomůcek, práci ve virtuální laboratoři. Učitelé si vyzkoušeli vstoupit a stát se virtuálními studenty, otestovali si své znalosti ve virtuální chemické laboratoři.
Letošní ročník RoadShow pro školy skončil, ale zanechal mnoho dojmů a inspirací pro inovace ve vzdělávání. Věříme, že všichni zúčastnění s načerpanými digitálními kompetencemi v nejbližší době naloží a využijí a budou inspirovat ostatní učitele.
|
Kontakt: PaedDr. Mgr. Anna Stočesová Martinková, Ph.D anna.stocesova@msmt.cz Vrchní ministerský rada a vedoucí Oddělení podpory digitálního vzdělávání |
 |
Redakce: Ing. Nikola Svirak nikola.svirak@msmt.cz Ministerský rada Oddělení podpory digitálního vzdělávání |
V současné době je legislativní proces v pokročilém stadiu schvalování. Novela školského zákona byla 26. října 2023 schválena poslanci v rámci „prvního čtení“. MŠMT prochází všechny došlé připomínky. Vše směruje k tomu, aby v tomto školním roce proběhlo přijímací řízení již za pomoci nového elektronického systému, který připravuje Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání. Schválení legislativních změn se předpokládá v první polovině prosince 2023, účinnost je plánována na 1. ledna 2024.
Přestože legislativní proces není ještě ukončen, pro úspěšnou implementaci této zásadní změny je potřeba o změnách informovat a poskytnout potřebnou metodickou podporu. Základní principy a aspekty nového systému přijímacího řízení jsou uvedeny v samostatné příloze, která je ke stažení pod článkem. Je evidentní, že se bude jednat o zásadní změnu průběhu přijímacího řízení, a to jak pro školy, tak pro uchazeče a jejich zákonné zástupce.
Proto MŠMT kromě podpory pro pedagogy připravuje i obsáhlou informační kampaň, která bude spuštěna v průběhu listopadu. Počítá se různými formami předávání důležitých informací všem aktérům.
K nalezení potřebných informací na jednom místě, spustí MŠMT v nejbližších dnech webové stránky, které budou průběžně aktualizovány a doplňovány. O jejich spuštění vás budeme informovat.
Školy podpořené v rámci Národního plánu obnovy hledají do svých řad školní psychology, speciální pedagogy a sociální pedagogy. Prosíme zájemce, aby kontaktovali dle seznámů níže kontaktní osoby na jednotlivých školách. Seznamy volných pozic včetně úvazků a škol naleznete níže ve 3 tabulkách rozdělených dle hledaných pozic.
Níže naleznete video INFOSERVISU ze dne 6. 11. 2023. Seznámíme Vás s dalšími důležitými informacemi ve školním roce 2023/2024 souvisejícími s legislativními novinkami a změnami ve školství.
Hana Fučíková začala pracovat ve Středním článku podpory před dvěma roky jako koordinátorka v pilotním okrese Svitavy. Během této doby si vyzkoušela, jak střední článek působí na menším území, aby se nyní pustila do podpory škol a jejich zřizovatelů v celém Pardubickém kraji. Ředitelé z pilotního regionu ji tedy už znají. Vědí, že je umí podpořit kdykoli a v jakékoli oblasti. Dokáže poradit díky svým dlouholetým zkušenostem, znalostem i emotivnímu přístupu.
Profesní éra Hany Fučíkové je spojena se školstvím, kde působila 30 let. Vystudovala učitelství pro 1. stupeň základních škol na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Má bohaté zkušenosti jako učitelka velké městské školy, vedoucí metodického sdružení, koordinátorka školního vzdělávacího programu, výchovná poradkyně, pedagožka a ředitelka malotřídní školy. Absolvovala celoroční kurzy v Akademii Libchavy (1. spirála kouče, Ředitel koučem, Systemické vedení týmu), studium výchovného poradenství, zkušenosti čerpá také z účasti na supervizích. Zapojila se do projektů Systému podpory profesního rozvoje učitelů a ředitelů (SYPO) a České školní inspekce (ČŠI), příležitostně přednáší na Pedagogické fakultě UP Olomouc. Ráda spolupracuje s aktivními lidmi, sdílí, hledá společné cesty, lektoruje, nabízí zkušenosti, nápady, inspiraci, zpětnou vazbu a podporu.
„Práce s lidmi mě baví, obohacuje a naplňuje. Zapojení do Středního článku podpory beru jako příležitost aktivně se podílet na změnách ve školství a podporovat vedení škol a zřizovatele v území na základě praktických zkušeností,“ říká o sobě.
Na MŠMT do Středního článku podpory nastoupila Hana po 14letém působení na pozici ředitelky v Základní škole a Mateřské škole Řetová. Začínala jako koordinátorka svitavského okresu, dnes působí na pozici koordinátorky – vedoucí týmu Středního článku podpory pro celý Pardubický kraj. Zodpovídá za řízení regionálních metodiků a koordinátora spolupráce pro daný kraj. Samozřejmě stejně jako doposud poskytuje metodickou podporu škol a zřizovatelů, komunikuje s aktéry ve vzdělávání v Pardubickém kraji, sdílí informace a úzce spolupracuje s centrálním týmem Středního článku podpory, koordinátory ostatních krajů i MŠMT. Zároveň se výrazně podílí na adaptaci nových kolegů z ostatních krajů ČR.
Projekt Středního článku podpory získal v osobě Hany Fučíkové zkušeného lídra, kouče, mentora, průvodce i pedagoga.
Synergie – výměna zkušeností – hledání řešení pro konkrétní problémy v oblasti řízení škol. Taková je „mise“ platformy spolupráce Středního článku podpory, která postupně vzniká v jednotlivých krajích ČR.
Jejím cílem bude propojování nejdůležitějších aktérů ve vzdělávání a nastavení smysluplné spolupráce, která v konečném důsledku přinese užitek zejména školám.
Stěžejní aktivitou Středního článku podpory zůstává poskytování přímé terénní podpory pro vedení škol a jejich zřizovatele. Přesto nelze opominout jeho další významnou roli, a to podněcování spolupráce a koordinace aktivit v oblasti vzdělávání v krajích.
Platforma spolupráce propojí Střední článek podpory se zástupci škol a zřizovatelů, krajských úřadů, NPI, ČŠI, poraden, Místních akčních plánů vzdělávání (MAP), nestátních neziskových organizací (NNO) a dalších důležitých organizací podle situace v konkrétních krajích (např. sociální odbory, OSPOD atd.). Tedy nejdůležitější instituce, které pomáhají školám či zřizovatelům, každý podle svého zaměření a možností. Nabídek podpor, nápadů, inspirací existuje v každém regionu celá řada, ale nezřídka dochází k jejich překryvům a duplicitám. Je proto důležité zamezit tříštění kapacit v území v případě podobných projektů.
Jaká je role Středního článku podpory v platformě spolupráce?
Střední článek nabídne uvedeným subjektům ve vzdělávání prostor a propojí je navzájem, aby si mohly předávat zkušenosti, domlouvat se na společných postupech, hledat řešení na palčivé problémy v oblasti řízení škol a mnohé další. Poznat se navzájem a dovědět se, co jednotlivé instituce pro školy a zřizovatele připravují a čím jim mohou být nápomocné.
Díky úzkému kontaktu s každou školou a zřizovatelem bude tým Středního článku podpory všechny důležité podněty, informace a nápady z platforem spolupráce předávat přímo na „místo určení“. Zároveň bude tyto aktivity pro školy a zřizovatele koordinovat, co se týká harmonogramu i obsahového vymezení.
Střední článek poskytne v rámci platformy své zkušenosti z dvouletého pilotního projektu, bude předávat ostatním aktérům ve vzdělávání aktuální zpětnou vazbu ze škol a od zřizovatelů a přinášet jejich podněty.
První společná setkání platformy spolupráce se uskuteční v průběhu listopadu a prosince 2023. Proběhnou zatím v krajích, kde už má střední článek krajského koordinátora nebo regionální metodiky. Do konce letošního roku se tak sejdou zástupci v Pardubickém, Libereckém, Plzeňském, Královéhradeckém, Ústeckém, Karlovarském, Jihomoravském, Zlínském kraji a v Praze. Cílem těchto premiérových schůzek je představit Střední článek podpory a jeho pomoc školám, zřizovatelům i ostatním subjektům ve vzdělávání, nastavit způsob budoucí spolupráce, domluvit formu komunikace, předávání informací, zkušeností, řešení konkrétních problémů území a podobu dalších setkání.
Od začátku roku 2024 budou probíhat výběrová řízení na koordinátory krajské spolupráce, kteří rozšíří regionální týmy Středního článku podpory. Jejich úkolem bude právě propojování zmíněných aktérů ve vzdělávání a organizování platforem spolupráce, odborných panelů a konferencí v rámci krajů a také koordinace všech souvisejících aktivit.
Předávání zkušeností je důležité pro každého z nás. Pro střední článek budou cenné znalosti z praxe a úhel pohledu ze strany nejdůležitějších institucí ve formálním i neformálním vzdělávání a odborných kapacit v daném území. Bez vzájemné spolupráce se to neobejde. Stále totiž platí, že víc hlav víc ví, a pro rychlejší a efektivnější řešení je nutné „táhnout za jeden provaz“.
Krajskou koordinátorkou v Královéhradeckém kraji je Michaela Trejtnarová. Zkušená pedagožka, ředitelka a lektorka spojila svoji profesní dráhu se Středním článkem podpory. Seznamovat se s ním začala postupně. Už jako ředitelka školy se zapojila do aktivit v pilotáži pro okres Svitavy, o pár měsíců později se ujala role metodičky a dnes vede střední článek v Královéhradeckém kraji.
Michaela Trejtnarová vystudovala střední pedagogickou školu a několik let působila jako učitelka mateřské školy na Broumovsku, rozšířila si vzdělání v oboru Školský management na Univerzitě Palackého v Olomouci a magisterské vzdělání dokončila na Univerzitě Karlově v Praze v oboru Management vzdělávání. V současnosti se věnuje studiu oboru řízení lidských zdrojů, mentoringu a koučinku. Účastnila se mnoha vzdělávacích kurzů zaměřených na osobnostní rozvoj a prohlubování manažerských dovedností.
Ve volném čase se věnuje turistice a sportu, dokumentárnímu filmu a přírodě. Bez celoživotního vzdělávání, sdílení a setkávání si neumí svůj život představit.
Přes 30 let se věnovala pedagogice a v posledních 10 letech andragogice, zejména vzdělávání začínajících pedagogů a ředitelů. 18 let působila jako ředitelka malé vesnické i velké městské mateřské školy v Náchodě. Získané zkušenosti využila při svém dalším působení jako předsedkyně řídícího výboru MAP na Náchodsku, kde se podílela na propojování aktérů ve vzdělávání v regionu, organizaci konferencí a festivalů ve spolupráci s ostatními MAPy. Vedla Metodické centrum Edulab v Královéhradeckém kraji, kde se 7 let věnovala vzdělávání předškolních pedagogů v oblasti digitálního vzdělávání. Své profesní obzory v oblasti vzdělávání budoucích učitelů si také rozšířila při spolupráci se středními pedagogickými školami v kraji.
Jako odborník z praxe měla možnost s ČŠI nahlédnout pod pokličku mnoha ředitelů nejen při inspekční činnosti, ale také při konkurzních řízeních. Působí jako mentor a lektor již několik let, management a zejména vedení lidí je jí blízké. „Práce je mým koníčkem, podpora kolegů ředitelů byla vždy mojí prioritou,“ říká Michaela.
Dne 19. září 2023 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn zákon, kterým se novelizuje zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, a některé další zákony. Novela přináší řadu změn týkajících se i zaměstnanců škol a školských zařízení; některé z nich s účinností již od 1. října 2023, další pak od 1. ledna 2024. MŠMT proto připravilo materiál, který nabízí základní instrukce k aplikaci těchto změn. Jedná se např. o úpravu podmínek práce na dálku (tzv. „home office“), či změny v oblasti dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy pro školy a školská zařízení připravilo materiál, ve kterém Vám chceme poskytnout základní podklad k aplikaci těchto změn ve Vaší organizaci. Informace jsou zaměřené na úpravu podmínek práce na dálku (tzv. „home office“), na změny v oblasti dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, na novinky u doručování v pracovněprávních vztazích i dalšími instituty, a to vše v kontextu specifik jednotlivých kategorií pracovníků, které ve svých organizacích zaměstnáváte.
Celý dokument naleznete v příloze.
Na této stránce naleznete krátký popis obsahu a hlavní výsledek (závěrečnou výzkumnou zprávu) výzkumu realizovaného konsorciem PAQ Research, s.r.o. a STEM Ústav empirických výzkumů, z.ú. pro MŠMT v letech 2022-2023 z programu Technologické agentury ČR (TA ČR) BETA2 s názvem Vytvoření souborů nástrojů určených ke zjišťování potřeb regionálního školství včetně doporučení. Více viz text níže a přiložená Závěrečná výzkumná zpráva a 8 dílčích zpráv.
Hlavním cílem projektu bylo získat relevantní a věrohodné informace o potřebách škol a školských zařízení v souvislosti s implementací strategických dokumentů, které budou využívat aktéři na národní i regionální úrovni při tvorbě příslušných opatření či evaluacích implementace zejména Strategie vzdělávací politiky ČR 2030+ a jejího implementačního dokumentu Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR, včetně Dlouhodobých záměrů vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy krajů.
Výzkumný design kombinoval kvantitativní i kvalitativní metodologické přístupy. V rámci projektu byla provedena rozsáhlá sekundární analýza dostupných kvantitativních dat. Dále proběhlo mapování potřeb stakeholderů formou hloubkových rozhovorů. Klíčová byla 3 plošná dotazníková šetření zaměřená na potřeby škol a školských zařízení. Více viz text níže a přiložená Závěrečná výzkumná zpráva a případně její rozpad na 8 dílčích zpráv.
V rámci projektu bylo dosaženo 4 klíčových výsledků:
Výzkum pro MŠMT v letech 2022–2023 realizovaly organizace PAQ Research, s.r.o. a STEM Ústav empirických výzkumů, z.ú. z programu Technologické agentury ČR (TA ČR) BETA2. Výzkumný projekt měl plný název Specializované činnosti pedagogických pracovníků a nepedagogická práce či další činnosti v regionálním školství: analýza stavu a návrhy doporučení.
Specializované činnosti jako metodik prevence nebo výchovný poradce tvoří spolu s dalšími pracovníky, jako je školní psycholog nebo speciální pedagog, páteř školního poradenského pracoviště. To má na starosti řešení vzdělávacího neúspěchu, podporu znevýhodněných i nadaných žáků, spolupráci s pedagogicko-psychologickou poradnou nebo řešení šikany a první pomoc u psychických problémů dětí. Další specializované činnosti a podpůrné pozice se věnují kariérovému poradenství nebo podpoře učitelů ve výuce i mimo ni. Výzkum se zaměřil na potřeby škol v těchto oblastech a stávající praxi. Studii doplňuje část týkající se nepedagogické práce a systému financování. Ze závěrečných zjištění vyplývají navrhováné úpravy stávajícího systému popsané dále v textu.
Více viz text níže a přiložené Závěrečná výzkumná zpráva a Zahraniční rešerše.
Poznámka: data z dotazníkového šetření, N = 711 (566 ZŠ, 144 SŠ).
Graf 74 (ve studii) - Optimální minimální výše úvazků podle počtu žáků a sociálního znevýhodnění
Velká část škol uvádí, že má nepedagogickou práci zajištěnou adekvátně. Z výsledků dotazníkového šetření vyplývá, že pouze ze státního rozpočtu se platí převážně administrativa, sklad, personalistika, úklid a knihovna (viz graf níže). Kombinace s dalšími prostředky nebo financování mimo státní rozpočet je časté u kontroly a bezpečnosti, právních služeb, účetnictví nebo správy ICT.
Současný odpočet (pouze pro dvě činnosti) nedostačuje téměř všem ředitelům. U menších škol je nutné řešit vykonávání specializovaných činností vedením.
Střední článek podpory ve Zlínském kraji vede Oldřich Vávra. Do týmu přináší zkušenosti pedagoga, manažera, starosty a také výbornou znalost škol a zřizovatelů v regionu, kterou získal nejenom na pozici zřizovatele, ale i jako předseda Řídícího výboru MAP Uherskohradišťska. Jeho zaměření na síťování škol, sdílení dobré praxe a zprostředkování metodické podpory je pro střední článek ideální kombinace.
Oldřich Vávra vystudoval Pedagogickou fakultu Masarykovy univerzity (MU), kde si v oboru učitelství zvolil dějepis, pedagogiku a technickou výchovu s didaktikou. Po studiích učil na základní, střední škole a VOŠ, zkušenosti má také s výukou na pedagogické fakultě. Se studenty pracoval i v průběhu své civilní vojenské služby v Ústavu didaktické techniky a technologie na Pedagogické fakultě MU v Brně, kde vyučoval, připravoval kurzy a zaškoloval zaměstnance při implementaci informačního systému MU. Poté pracoval několik let v soukromém sektoru.
Nástupem Oldřicha Vávry získal Střední článek podpory ve Zlínském kraji zkušeného koordinátora, který bude pro zdejší školy a zřizovatele přínosem.
Jeho nejvýraznější pracovní působení je ve zřizovatelské oblasti. Řadu let pracoval O. Vávra v zastupitelstvu obce Tupesy, nejprve jako místostarosta, posledních 16 let jako její starosta, byl v pozici zřizovatele tamní mateřské a základní školy. Během tohoto období se výrazně zasadil o rozvoj infrastruktury i občanské společnosti a spolupráce v území.
Realizoval řadu projektů zaměřených na investiční i neinvestiční oblast: od revitalizace prostor MŠ a zřízení pobočky ZUŠ v obci Tupesy, odkanalizování přilehlých obcí přes vybudování odborných učeben ZŠ Tupesy, výsadbu zeleně a realizace řady opatření v krajině i odpadovém hospodářství až po infrastrukturu pro volný čas, výstavbu domu s malometrážním bydlením a mnohé další. Většinou se jednalo o projekty podpořené dotačním programem.
Působil jako místopředseda Mikroregionu Buchlov, kde se podílel na koordinaci a realizaci společných projektů mikroregionu a spolupracoval s MAS. Od roku 2009 do roku 2023 byl předsedou odborné pracovní skupiny pro školství a sport Sdružení místních samospráv ČR. Zaměřuje se na vzdělávání samospráv, na vztahy mezi školou a zřizovatelem. Dlouhodobě se věnuje podpoře a zachování škol na venkově, financování škol a školské infrastruktury. Ve volném čase je aktivní v organizaci Junák – český skaut z.s., kde zastává mimo organizačních pozic také roli vzdělavatele. Mezi jeho záliby patří historie a turistika.
Na základě opatření uvedených v Dlouhodobém záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky 2019-2023 v rámci kapitoly „Strategie dalšího rozvoje sítě škol a školských zařízení“ v podkapitole Střední vzdělávání připravilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ve spolupráci s Národním pedagogickým institutem ČR přehled nezaměstnanosti čerstvých absolventů oborů vzdělání s výučním listem podle skupin oborů v jednotlivých krajích za období let 2019-2023.
Pro jednotlivé kraje je v tabulkách uvedena celková míra nezaměstnanosti absolventů oborů vzdělání s výučním listem za období posledních pěti let a dále míra nezaměstnanosti těchto absolventů podle skupin oborů v předchozích pěti letech. Poslední sloupec představuje průměrnou nezaměstnanost absolventů, která byla vypočtena jako průměrné procento nezaměstnanosti v jednotlivých letech 2019-2023.
Při výpočtu míry nezaměstnanosti čerstvých absolventů škol na krajské úrovni jsou počty absolventů i nezaměstnaných absolventů – uchazečů o zaměstnání vztaženy ke školám v kraji, v němž vystudovali. Míra nezaměstnanosti absolventů škol v kraji je definována jako podíl počtu nezaměstnaných absolventů škol v kraji (bez ohledu na to, v kterém kraji ČR jsou evidováni na úřadu práce) k počtu absolventů, kteří se připravovali na školách v daném kraji. Prázdné buňky v tabulkách níže odpovídají nulovému počtu absolventů. Hodnoty 0,00 % představují nulovou nezaměstnanost absolventů.
Poděkování patří zaměstnancům Národního pedagogického institutu České republiky, se kterými byla výsledná data o nezaměstnanosti v tomto dokumentu MŠMT společně zpracována
Novou posilou Středního článku podpory je Pavel Vyhňák, který nastoupil na pozici krajského koordinátora v Jihomoravském kraji. Jeho profesní kariéra je spojena zejména se školstvím. Učil, působil jako projektový manažer, řídil školu, a to dokonce jednu z největších v České republice. Střední článek tak získal výraznou posilu s bohatými zkušenostmi, kolegu z praxe, který školám rozumí a své „know how“ teď může předávat ve školách a u zřizovatelů v daném regionu.
Pavel Vyhňák vystudoval učitelství na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně (MU), obor dějepis a fyzika, absolvoval zde také rigorózní řízení. Během své pracovní kariéry působil na pozicích pedagoga, projektového manažera a ředitele. Učil na základní, střední, vyšší odborné škole a Pedagogické fakultě MU, na katedře historie.
Pavel má zkušenosti s učením, působil také jako projektový manažer, řídil školu, a to dokonce jednu z největších v ČR. Velice rád odpočívá při výrobě čejkovického vína.
Jako ředitel Základní školy Šlapanice, jedné z největších ZŠ u nás, měl na starosti k obvyklé ředitelské administrativě také provoz bazénu pro veřejnost a rozsáhlého venkovního a vnitřního sportovního areálu pro občany Šlapanic. Než z této školy po dlouholetém působení odešel na Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, měla jeho škola přes tisíc dětí a sto sedmdesát zaměstnanců. Vyzkoušel si také práci v korporátu v pojišťovně Kooperativa jako metodik, ale do školství se brzo vrátil. Je absolventem programu pro ředitele škol: Ředitel naživo.
Ze svého akademického působení si do svého života přinesl propojování vzdělávacích oblastí a zájem o regionální historii. V soukromém životě se snaží věnovat rodině, rád sportuje v létě na vodě, v zimě na sněhu a odpočívá při výrobě čejkovického vína. Z Čejkovic nepochází jen jeho láska k vínu a vinohradům, ale také jeho kořeny. Koneckonců vztah k vínu, tradici a historii Pavel spojil i ve své rigorózní práci s názvem: Příspěvek k nejstarší historii jihomoravského vinohradnictví a možnostem jejího využití ve výuce dějepisu. Inu, Moravák se v něm nezapře 😊.
V současné době probíhají pro Jihomoravský kraj výběrová řízení na regionální metodiky. Věříme, že se tým brzo rozroste, aby mohl rozjet spolupráci s místními školami a zřizovateli na plné obrátky.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zveřejňuje dodatek č. 1 k dotační výzvě na podporu škol s nadprůměrným zastoupením sociálně znevýhodněných žáků pro právnické osoby vykonávající činnost základní a/nebo střední školy, které dle MŠMT vykazují nadprůměrné zastoupení žáků se sociálním znevýhodněním, pro podávání žádostí o poskytnutí dotace na období od 1. 9. 2023 do 31. 8. 2025. Jedná se o implementaci "Reformy 3.2.2 Podpora škol" prostřednictvím Národního plánu obnovy.
Termín podání žádosti se prodlužuje do 31. 10. 2023.
Dotace na základě této Výzvy je poskytována podle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a vychází z investice Komponenty 3.2. Národního plánu obnovy.
Výzva je zaměřena na posílení školy jako instituce připravené na práci s žáky se sociálním znevýhodněním a heterogenními kolektivy obecně, a jako instituce zastávající respektované místo ve školské soustavě daného regionu. V návaznosti na podporu aktivit uvedených v odst. 4.2. a 4.3 Výzvy škola posílí roli přirozeného partnera rodin i dalších aktérů pečujících o děti a mládež. Cílem je zvýšení školní úspěšnosti těchto žáků, jejich motivace k učení a celkový well-being.
Finančním zdrojem pro realizaci podpory z Národního plánu obnovy jsou prostředky fondu Evropské unie – Next Generation EU.
Žádosti se vyplňují prostřednictvím elektronického informačního systému
IS-NPO na adrese https://is-npo.msmt.cz. Systém bude pro příjem žádostí otevřen od 2. 6. 2023.
V souladu s Dodatkem č. 1 musí být žádost podána nejpozději do 31. října 2023. Upozorňujeme, že pro splnění lhůty musí být žádost tento den již doručena na MŠMT!
Datová zpráva, popř. obálka zásilky musí být označena slovy: „VÝZVA PODPORA ŠKOL NPO – žádost o dotaci 2023“.
Podrobně je proces od registrace až po podaní žádosti (včetně dalších informací) v systému IS-NPO popsán v Manuálu pro podávání žádostí v systému IS-NPO.
Vícevrstvou podporu zapojeným školám zajišťuje projekt Podpora rovných příležitostí při NPI ČR. Přečtěte si informace k projektu! Příklady dobré praxe, rozhovory a kazuistiky najdete v sekci projektu na webu Zapojmevšechny.cz.
V případě dotazů či nejasností se neváhejte obrátit na Vašeho krajského konzultanta z Národního pedagogického institutu ČR (viz koordinátoři), který Vám rovněž poskytne součinnost při přípravě žádosti o dotaci i při následné realizaci projektu.
Obecné dotazy k projektu můžete zasílat také na adresu dotazy.prop@npi.cz.
Na této stránce naleznete krátký popis obsahu a výsledek výzkumu (závěrečnou výzkumnou zprávu a 7 příloh), který pro MŠMT prováděl Masarykův ústav vyšších studií, ČVUT v Praze. Výzkum byl realizován pro MŠMT v letech 2022-2023 z programu Technologické agentury ČR (TA ČR) BETA2. Výsledky výzkumu "Evaluace pilotáže středního článku podpory MŠMT" je pro budoucí projekt IPs Střední článek klíčová především v době rozšiřování a nastavení modelu regionálních týmů středního článku podpory, které v současnosti probíhá do celé ČR. Evaluační výzkum oslovil ředitele základních a mateřských škol a jejich zřizovatele na Semilsku a Svitavsku. Hlavním cílem výzkumu bylo zhodnocení přínosnosti pilotního ověření modelu středního článku podporu na mateřských a základních školách včetně vhodnosti zvoleného modelu ve vztahu k identifikovaným potřebám ředitelů škol. Více viz text níže a přiložené Závěrečná výzkumná zpráva a její Přílohy.
Hlavním cílem bylo zhodnocení přínosnosti pilotního ověření modelu středního článku v okresech Svitavy a Semily pro ředitele tamních mateřských a základních škol. Důležité bylo zhodnocení přínosnosti a vhodnosti zvoleného modelu středního článku (aktivit a institucionálního nastavení SČ) ve vztahu k identifikovaným potřebám ředitelů škol (tzn. do jaké míry jednotlivé pilotované SČ MŠMT tyto potřeby ve školách saturují a zda jsou pro jejich saturování vhodně institucionálně nastaveny).
Druhým cílem bylo též zhodnocení přínosu pilotního ověření modelu středního článku v okresech Svitavy a Semily zejména přínosu k poskytování a koordinaci metodické podpory pro zřizovatele veřejných mateřských a základních škol.
Třetím cílem je porovnat přínosnost a vhodnost dalších existujících modelů středního článku v ČR ve vztahu k identifikovaným potřebám ředitelů škol a formulovat doporučení pro nastavení aktivit středního článku MŠMT v současném právním rámci a případně formulovat i doporučení pro změnu institucionálního nastavení tak, aby střední článek MŠMT vyvíjel pro ředitele ve všech okresech ČR přínosné aktivity a byl pro poskytovaní takových aktivit vhodně nastaven. Součástí plnění tohoto cíle byla také identifikace duplicitních aktivit různých středních článků (popřípadě identifikace potřebných, ale neposkytovaných aktivit) a doporučení pro naložení s těmito zjištěními.
Níže naleznete video INFOSERVISU ze dne 2. 10. 2023. Seznámíme Vás s dalšími důležitými informacemi ve školním roce 2023/2024.
Obsah:
V rámci projektu Podpora rovných příležitostí při NPI vzniklo diskuzní setkání k činnosti školního poradenského pracoviště (ŠPP) při podpoře žáků se sociálním znevýhodněním. Ke sdílení dobré praxe jsme přizvali Ilonu Bočinskou, ředitelku ZŠ Přerov, a Kamilu Kratochvílovou, vedoucí ŠPP ZŠ Děčín IV. Obě školy dlouhodobě podporují žáky se sociálním znevýhodněním a za jedno z klíčových opatření považují dostatečně obsazené poradenské pracoviště. Jaké poradenské pozice se jim osvědčily?
Linie školního poradenství projektu Podpora rovných příležitostí NPI ČR podporuje školy, které jsou zapojeny do Národního plánu obnovy. Jedná se o školy, které čerpají finance na posílení poradenských pozic (školní psycholog, speciální pedagog, sociální pedagog, adaptační koordinátor, koordinátor inkluze a kariérový poradce) pro práci se žáky se sociálním znevýhodněním. Linie školního poradenství mimo jiné organizuje pro jednotlivé poradenské pozice vzdělávací akce a platformy sdílení, poskytuje metodickou a poradenskou podporu konzultantům projektu, školám a jednotlivým pracovníkům, tvoří příspěvky k problematice školního poradenského pracoviště a žáků se sociálním znevýhodněním.
Kulatý stůl k činnosti školního poradenského pracoviště (ŠPP) při podpoře žáků se sociálním znevýhodněním vznikl v rámci projektu Podpora rovných příležitostí NPI ČR. Kulatého stolu se zúčastnila Ilona Bočinská, ředitelka Základní školy Přerov, Boženy Němcové a Kamila Kratochvílová vedoucí ŠPP Základní školy Děčín IV, Máchovo náměstí. Obě školy dlouhodobě podporují žáky se sociálním znevýhodněním a za jedno z klíčových opatření považují dostatečně obsazené poradenské pracoviště. Jaké poradenské pozice se jim osvědčily a s jakými problémy se potýkají?
Letité zkušenosti se vzděláváním žáků se sociálním znevýhodněním mají ZŠ Děčín IV, Máchovo náměstí i ZŠ Přerov, Boženy Němcové. Zatímco ZŠ v Přerově vzdělává v naprosté většině žáky se sociálním znevýhodněním, na ZŠ v Děčíně tato skupina představuje asi 20 procent všech žáků. Obě školy budují svá ŠPP již řadu let pomocí financí z podpůrných opatření, šablon a projektů a za nezbytné podpory od zřizovatele. Finance na personální pozice čerpají také z Národního plánu obnovy a jsou zapojeny do projektu Podpora rovných příležitostí NPI ČR. V rámci ŠPP v Přerově v současné době působí výchovná poradkyně a kariérová poradkyně, metodička prevence, dvě speciální pedagožky, školní psycholožka a sociální pedagog.V Děčíně se ŠPP skládá z výchovné poradkyně a koordinátorky inkluze, metodika prevence, školního psychologa, speciálního pedagoga, kariérového poradce, sociálního pedagoga a asistentů pedagoga.
Ředitelka školy Bočinská i vedoucí ŠPP Kratochvílová se shodují se na tom, že zastoupení poradenských pozic ve škole pouze výchovným poradcem a metodikem prevence je pro ně zcela nemyslitelné. Za zcela nezbytné považují posílení ŠPP školním speciálním pedagogem a školním psychologem, kteří aktuálně mnohdy řeší nejen speciální vzdělávací potřeby žáků společně s účinností nastavení podpůrných opatření při jejich vzdělávání, ale také péči o jejich duševní zdraví, což má na úspěšnost celého vzdělávacího procesu, rovněž velký vliv. Zasazují se také o etablování pozic metodika prevence a koordinátora inkluze. Ředitelka Bočinská s odvoláním na svoji třináctiletou zkušenost poukazuje na nutnost ukotvení pozice sociálního pedagoga ve školách s vysokým počtem sociálně znevýhodněných žáků. Tato pozice je podle ní nezastupitelná především v terénní práci, provazování školy s rodinami a komunikaci s dalšími úřady a organizacemi mimo školu jako OSPOD nebo Úřad práce. Bočinská i Kratochvílová shodně uvádějí, že je třeba hledat finanční zdroje, využít takzvané šablony na personální pozice a komunikovat o potřebnosti poradenských pozic se zřizovatelem. Kratochvílová dodává, že nezbytná je podpora vedení školy a kvalitní spolupráce se školskými poradenskými zařízeními, díky níž se ZŠ v Děčíně daří zajišťovat v rámci ŠPP řadu pozic z podpůrných opatření.
Pokud se chcete dozvědět více, podívejte se na videozáznam z kulatého stolu „Školní poradenské pracoviště a žáci se sociálním znevýhodněním“. Na webu Zapojmevšechny.cz najdete další doporučení, tipy a literaturu.
Garantka školního poradenství: Alice Kourkzi
Metodička školního poradenství: Zonna Bařinková
Na MŠMT od března 2023 realizujeme důležitý projekt s názvem IPs Datová politika, který pomůže dělat kvalitní politiku založenou na datech. Práce bude dost, a proto hledáme další lidi, kteří do toho půjdou s námi, a to nejen v pozici analytiků.
Seznam hledaných pozic a jejich popis jimi vykonávazných činností naleznete níže.
Pro ty z Vás, kdo máte zájem, jsme připravili krátký dotazník, abychom Vás následně mohli informovat a kontaktovat. Těšíme se na případnou spolupráci.
Předpokládaný nástup je 1. 11. 2023 případně dle dohody později.
Analytik - tým propojená data a jejich systemizace
Samostatně plní analytické úlohy zadané vedoucím analytického týmu. Úzce spolupracuje s věcně příslušnými sekcemi MŠMT. Podílí se na získávání dat a analyzuje potřeby ostatních útvarů MŠMT. Provádí sběr dosud realizovaných výzkumů a koordinuje zadání jednotlivých analýz dle potřeb. Podílí se na vytvoření databáze výzkumů a databáze dat. Je zodpovědný za správný popis dat a výzkumů k jejich dalšímu využití. Pracuje jak samostatně, tak týmově. Je úkolován vedoucím analytického týmu.
Programátor - správce databází
Zodpovídá za návrhy datových struktur, skladů a reportů. Optimalizuje výkon databází a implementuje nástroje a funkce pro práci s daty. Podílí se na vývoji nových inovativních řešení při práci s daty a datovými strukturami. Je přímo podřízený vedoucímu analytického týmu.
Evaluátor projektu
Koordinuje a řídí naplňování dílčích činností v rámci klíčové aktivity, zajišťuje průběžné a důsledné posuzování všech relevantních projektových výstupů, přičemž sám tyto výstupy rovněž posuzuje, zajišťuje aplikaci relevantních hodnoticích rámců při evaluačních procesech, nastavuje pravidla a parametry evaluace a zajišťuje přenos výsledků evaluace směrem k dalším projektovým pracovníkům a dohlíží na zohlednění evaluačních výstupů při jejich úpravách. Zpracovává podklady pro Zprávy o realizaci projektu, Status reporty a další podkladové materiály na základě požadavků hlavního projektového manažera. Evaluační činnosti budou probíhat kontinuálně po celou dobu realizace projektu, v první fázi bude nezbytné nastavení jednotlivých evaluačních činností - vytvoření evaluačního plánu dle plánu projektu, dotazníková šetření, hodnocení kvality výstupů, hodnocení nastavených procesů atd.
Datový žurnalista
Je zodpovědný za prezentaci výsledků jednotlivých výzkumů a šetření, zpracování a distribuci dat ve srozumitelné formě. Zpracovává a prezentuje data pomocí vizualizací (grafy, mapy, animace, interaktivní aplikace) a reportů z jednotlivých výzkumů, navrhuje společně s koordinátorem projektu způsob prezentace výstupů a doporučení jednotlivým skupinám uživatelů (cílových skupin). Je přímo podřízený koordinátorovi vnějších vztahů. Nezbytnou je znalost speciálního software, prezentace dat a datových souborům.
Datový grafik
Podílí se na grafickém zpracování interpretace dat a odborných výstupů, připravuje grafické návrhy interpretace dat a jejich vzájemného propojení, spolupracuje především s odbornými pracovníky projektu a koordinátorem vnějších vztahů a spolupráce. Vzhledem k charakteru činností a zaměření zpráv bude vyžadována znalost specifických grafických nástrojů a také schopnost porozumět datovým výstupům a intepretaci dat.
Koordinátor vnějších vztahů a spolupráce
Zajišťuje mediální a ostatní prezentaci získaných dat a datových výstupů v návaznosti na analytické výstupy projektu. Společně s grafikem a datovým žurnalistou je odpovědný za zpracování odborných datových výstupů do podoby přijatelné pro jednotlivé cílové skupiny. Podílí se na prezentaci a zpracování interpretace prostorových dat. Podílí se na zajišťování spolupráce s MŠMT, územně samosprávnými celky, školskými asociacemi, relevantními profesními sdruženími apod., při interpretaci datových výstupů. Připravuje návrhy a následně zajišťuje realizaci veřejných projednávání projektových výstupů s aktéry počátečního vzdělávání a podílí se na zajišťování co nejširší informovanosti o výstupech projektu a využitelnosti pro rozhodování o vzdělávací politice na regionální úrovni. Koordinuje komunikaci, přenos informací a spolupráci s dalšími realizátory konkrétních IPs a IPo zaměřených na problematiku zvyšování kvality v práci s daty ve vzdělávání, zajišťuje organizaci společných seminářů, diskuzních setkání nad výstupy apod. Je přímo odpovědný
hlavnímu projektovému manažerovi. Je vedoucím týmu zodpovědného za vizualizaci dat a prezentací výzkumných zpráv, přímo podřízeni jsou mu Datový žurnalista, Grafik a Jazykový korektor, případně další odborní pracovníci zodpovědní za strategii a nastavení komunikace projektu. Úzce spolupracuje s vedoucími ostatních týmů.
Odborník na legislativu
Poskytuje odborné právní konzultace v oblasti propojování dat a možnosti jejich využití s ohledem na ochranu osobních údajů. Řeší otázky ochrany a zpracování osobních údajů. Zpracovává analýzy a navrhuje možná řešení právních problémů ve výše zmíněných oblastech. Navrhuje možné úpravy legislativy, poskytuje odborné právní konzultace k možnostem propojení dat v souladu s platnou legislativou. Připravuje podklady a právní stanoviska pro ostatní členy odborného realizačního týmu. Požadována je odbornost na danou pozici, nezbytná znalost potřebná pro tvorbu legislativních návrhů a stanovisek.
Odborný korektor
Podílí se na odborných korekturách všech výzkumných zpráv, analýz a dalších výstupů i ostatních dokumentů projektu, upravuje zprávy, informační materiály, publikace apod. po jazykově odborné stránce, přičemž spolupracuje především s koordinátorem vnějších vztahů a datovým žurnalistou. Vzhledem k charakteru činností bude vyžadováno specifické odborné zaměření kombinující a propojující jazykové dovednosti se znalostmi interpretace dat a datových výstupů.
Pro ty z Vás, kdo máte zájem, jsme připravili odkaz na krátký dotazník, abychom Vás následně mohli informovat a kontaktovat. Těšíme se na případnou spolupráci.
Pracovní /služební místa jsou financovaná z projektu z projektu „Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR“ (Data), reg. č. CZ.02.02.XX/00/22_005/0002901.“
Dne 19. září 2023 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn zákon, kterým se novelizuje zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, a některé další zákony. Dlouho očekávaná novela zákoníku práce, představuje největší zásah do pracovního práva za poslední roky a přináší řadu změn, které se dotknou i zaměstnanců škol a školských zařízení. Účinnost většiny změn, které uvedená novela přináší, nastane již od 1. října 2023. Některé dílčí změny pak nabydou účinnosti od 1. ledna 2024.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy pro školy a školská zařízení připravilo materiál, ve kterém Vám chceme poskytnout základní podklad k aplikaci těchto změn ve Vaší organizaci. Informace jsou zaměřené na úpravu podmínek práce na dálku (tzv. „home office“), na změny v oblasti dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, na novinky u doručování v pracovněprávních vztazích i dalšími instituty, a to vše v kontextu specifik jednotlivých kategorií pracovníků, které ve svých organizacích zaměstnáváte.
Celý dokument naleznete v příloze.
Níže naleznete informace o online kurzech a nástrojích organizací META, o.p.s. a Člověk v tísni, které připravily kurzy češtiny pro vícejazyčné děti od 5 let, rodiče a pedagogy a také pro ukrajinské asistenty a asistentky pedagoga. Více informací pro zájemce viz níže.
Dne 12. září 2023 realizovalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy webinář pro pracovníky správních úřadů organizovaný odborem školské statistiky a analýz. Webinář byl zaměřen na problematiku předávání a zpracování výkazů PAM v roce 2023 s důrazem na aktuální změny a oblasti, v nichž se často chybuje nebo potřebují podrobnější vysvětlení. Níže naleznete Prezentace a Záznam z webináře.
Přímý odkaz na videozáznám na youtube.
Zdroj: MŠMT 2023. Sběry statistických dat / Regionální školství / Výkazy PAM. Web: https://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/statistika-skolstvi/vykaz-p-1-04-1
Materiál MŠMT stanovuje podmínky pro financování pozice ukrajinského asistenta pedagoga ve školách (MŠ, ZŠ, SŠ a konzervatoře) na období od 1.9.2023 do 31.12.2023. Podmínky jsou obdobné jako v předchozím školním roce.
Od pondělí 18. září 2023 do pátku 22. září 2023 bude probíhat mimořádné šetření (https://sberdat.uiv.cz/login), na základě kterého školy projeví závazný zájem o finanční prostředky. Po tomto datu již nebude možné se do šetření zapojit a nebude možné čerpat finanční prostředky.
Na začátku nového školního roku jsme pro školy opět připravili Soubor pedagogicko-organizačních informací 2023/2024 (SPOI). Dokument je určen pro mateřské, základní, základní umělecké, střední a vyšší odborné školy, konzervatoře, jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky a školská zařízení. Jedná se o průvodce s praktickými informacemi, které školy určitě uvítají, protože zde najdou vše podstatné na jednom místě.
V dokumentu naleznete to nejdůležitější k organizaci školního roku, aktuální změny školské legislativy, novinky pro jednotlivé druhy škol a školských zařízení, i aktuality k začleňování ukrajinských dětí do českých škol. Soubor obsahuje mimo další témata také přehled kontaktů na pracovníky MŠMT a dalších institucí, na které se můžete v případě dotazů obracet. SPOI Vám předkládáme v PDF formátu ke stažení.
Níže naleznete odkaz na video přenos a podklady ke 2. jednání Národního konventu o vzdělávání, které se uskutečnilo dne 8. 9. 2023 od 9:30 v Senátu ČR.
https://www.youtube.com/live/k4QhPXe4Ai0?app=desktop
Veřejná konzultace Dlouhodobého záměru vzdělávání ČR 2023-2027 (web)
Proč je důležité rozvíjet digitální kompetence napříč obory? Jak tyto kompetence souvisejí a nesouvisejí s informatikou? Odpovědi na tyto a další otázky dostanete na setkání 26. září v krajských pobočkách NPI ČR.
KDY: v úterý 26. září od 14 hodin
KDE: v krajských pracovištích NPI ČR
Digiroadshow organizuje Národní pedagogický institut ČR s cílem podpořit učitele při zavádění nové informatiky a digitálních kompetencí ve školách.
Setkání se uskuteční současně ve všech krajích, v úvodu akce proběhne centrální vstup a společná zdravice. V každém kraji pak budou následovat praktické workshopy na konkrétní témata jako například umělá inteligence, změny v ŠVP, práce na sociálních sítích, dezinformace nebo čerpání informací z Wikipedie. Zabývat se budeme také prací s fotografiemi nebo chybami, storytellingem a dalšími tématy vhodnými pro rozvoj digitálních kompetencí či pro zavádění nové informatiky.
Zajímá nás, s čím se při výuce setkáváte. V závěru setkání proto bude možné diskutovat o vašich zkušenostech přímo z výuky.
DIGI roadshow organizuje Národní pedagogický institut České republiky s cílem podpořit školy při zavádění nové informatiky a digitálních kompetencí.
Akce i veškerá podpora projektu jsou zdarma.
|
Anna Stočesová Martinková (anna.stocesova@msmt.cz) vedoucí oddělení podpory digitální vzdělávání, odbor vzdělávací politiky Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy |
Níže naleznete video INFOSERVISU ze dne 28. 8. 2023. Seznámíme Vás s důležitými legislativními novinkami a změnami ve školním roce 2023/2024.
Obsah:
Opatřením ministra školství, mládeže a tělovýchovy č.j.: MSMT – 17410/2023-5 se mění s účinností od 1. 9. 2023 vzdělávací oblast s názvem „Vzdělávání v informačních a v komunikačních technologiích“ v RVP SOV kategorie dosaženého vzdělání E, J, H, M (včetně konzervatoří a lyceí), L0 a L5.
První celostátní Peer to peer setkání vedoucích pracovníků škol zapojených do projektu Podpora rovných příležitostí se uskutečnilo 13. června 2023 online. Cílem bylo podělit se o zkušenosti a přenos dobré praxe v oblasti podpory vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním, protože věříme, že díky kolegiální podpoře je možné dosáhnout skutečné kvalitní změny v oblasti práce jednotlivých škol. O příklady dobré praxe se podělily čtyři školy. Následující příklady dobré praxe jsou především pro vedení škol v oblasti podpory žáků se sociálním znevýhodněním.
Setkání je jedním z nástrojů projektu PROP a vedle regionálních se konají také dvě setkání celostátní ročně. Toto první proběhlo online za účasti 311 ředitelů, dalších zástupců vedení škol a pracovníků školních poradenských pracovišť ze škol s větším množstvím žáků se sociálním znevýhodněním. Ty čelí mnoha výzvám, které mohou díky tomuto setkání sdílet s ostatními školami, jež mají podobné zkušenosti. Hosty přivítal a body programu představil manažer projektu Tomáš Machalík. V úvodu se s poděkováním a vizí přidal také ředitel NPI Ivo Jupa a důležitost akce a možnosti sdílení při takovém množství účastníků vyzdvihl Jan Mušuta, ředitel odboru řízení a podpory regionálního školství MŠMT. Pak už na řadu přišly kolegyně z projektu a vybrané ředitelky.
Téma první části bylo: Jak měníme naši školu? K tomu se vyjádřila nejprve Radka Lokvencová, ředitelka ZŠ T. G. Masaryka Náchod, která představila školu a složení žáků. Školu navštěvuje 377 žáků, z nichž přibližně 70 je romského původu, 50 žáků pochází z prostředí s odlišným mateřským jazykem a zhruba polovina žáků z celkového počtu pochází ze znevýhodněného prostředí. Škola se dlouhodobě nacházela v obtížné materiální situaci, kterou se nakonec zásluhou zřizovatele podařilo výrazně zlepšit. Největším problémem je v současné době udržení stabilního týmu učitelů, což souvisí s výše zmíněným spektrem žáků. Díky projektu PROP ale škola získala dvě tandemové učitelky a sociálního pracovníka a je tedy možné více pracovat se žáky na základě individuálního přístupu nebo ve skupinách reflektujících jejich potřeby.
Celkový well-being žáků zlepšují i četné školní aktivity a akce pořádané z podpory projektu. Žáci tak mají více zážitků, což vede k lepšímu školnímu klimatu i k větší motivaci k učení. Ve škole byly také vybudovány odpočinkové zóny, kde si mohou žáci odpočinout a načerpat energii. Paní ředitelka dále zmínila, že školu navštěvují také žáci, jejichž rodiče jsou ve výkonu trestu. Pozitivní zpětnou vazbou je radost těchto dětí, které i přes nepodpůrné prostředí a problematické životní podmínky školu rády navštěvují. „Největším smyslem je se nevzdávat a být tu pro všechny žáky bez rozdílu, protože všechny děti si zaslouží rovné a laskavé zacházení," dodává ředitelka Lokvencová nakonec.
Ke stejnému tématu se připojila také Radmila Jedličková, ředitelka ZŠ a MŠ Praha 5 – Smíchov, Grafická. Tato škola dlouhodobě čelila stigmatu romské školy a potýkala se s vysokou mírou absencí žáků. Aby se tento stav zlepšil, pracuje vedení školy a pedagogický sbor na posílení povědomí a pozitivních informací o veškerých školních aktivitách a výuce. Škola má v současné době Instagram a Facebook, kde sdílí fotografie a videa, jež přibližují, jak se zde pracuje s učebními materiály, jako je například podvojný deník. Důležitým spojencem jsou také rodiče žáků a funkční rodičovský spolek, díky kterému jsou snáze financovány školní výlety nebo pobyty v přírodě. Paní ředitelka také zmínila velmi prospěšný charitativní projekt, kdy mohli rodiče bez specifikace totožnosti žáka napsat, co jejich děti potřebují, a ostatní rodiče potřebné vybavení zakoupili. Díky tomu se podařilo vytvořit pouto solidarity a vzájemné podpory mezi rodinami. Dalším posunem je nastavení a posílení vzájemné komunikace mezi učiteli a dalšími pracovníky školy, žáky a rodiči. Ke zlepšení klimatu školy pomohl také zákaz konzumace energetických nápojů, a to i přes to, že zpočátku toto zpřísnění nebylo přijato ze strany žáků i rodičů zrovna kladně.
K druhému tématu se jako první vyjádřila Natálie Jaššová, ředitelka ZŠ Budišov nad Budišovkou s tím, že rozhodně ano. Ač v České republice existuje legislativní rámec řešící rovný přístup ke vzdělávání pro všechny, co se týče řešení sociálního znevýhodnění žáků, neposkytuje tento rámec žádný konkrétní návod. Proto je nezbytné, aby jednotlivé školy převzaly iniciativu a aktivně se pustily do práce s tímto problémem. Vedle zmíněné legislativy je výrazným omezením také nedostatek finančních prostředků.
Paní ředitelka vyzdvihla zejména pozici sociální pedagožky, která v současné době ve škole působí na celý úvazek, a jejíž role je oddělená od té učitelské. V ZŠ Budišov nad Budišovkou má sociální pedagožka v pracovní náplni široký okruh činností. Patří sem komunikace se třetími stranami, jako jsou Orgán sociálně-právní ochrany dětí (dále OSPOD), policie ČR, střediska výchovné péče a lékaři včetně psychiatrů. Dále řeší různé programy podpory, provádí průzkumy ve třídách, vede preventivní programy, pracuje s problematikou šikany a řeší nastalé krizové situace. Navíc se aktivně věnuje terénní práci. Pravidelně a systematicky spolupracuje s pracovnicí OSPOD tak, aby si získala důvěru rodičů a docílila zvýšení docházky žáků do školy. Kromě toho výrazně ulehčuje učitelům, kteří se nemusí zabývat různými kázeňskými problémy a mohou se lépe soustředit na samotné vyučování. Na závěr paní ředitelka zdůraznila, že pozice sociálního pedagoga není zahrnuta ani v pedagogických, ani v sociálních tabulkách. Proto by bylo vhodné tuto skutečnost vyjasnit, aby bylo zřejmé, jak pozici finančně podpořit a ohodnotit.
Na stejné téma hovořila také Jana Kropáčková, ředitelka 18. ZŠ Most, Okružní. Pro ni je škola klíčovým prostorem pro včasný záchyt, prevenci a koordinovanou spolupráci při poskytování podpory žákům a rodinám, které čelí situacím mimo běžnou společenskou normu. Věří, že pokud se tímto tématem budou školy aktivně zabývat, ušetří si mnoho náročné práce a nastalé problémy budou řešit efektivněji. Jejich sociální pedagožka působí ve zdejší škole jako spojovací článek mezi pedagogy a rodinami, které čelí různým obtížím. Systematicky identifikuje ohrožené žáky, sleduje problémy s docházkou, hledá příčiny absencí a směřuje rodiny k aktivní spolupráci se službami sociální prevence a péče. Díky přítomnosti na půdě školy je možné kdykoliv využít její služby a může tak snáze propojovat jednotlivé strany – žáky, pedagogy, rodiče a podpůrné organizace. Svými postoji nikoho nesoudí, ale naopak vždy nabízí podporu a porozumění, což je přístup, který rodiny vítají. Tímto způsobem překonává stereotypy a předsudky ohledně neúčinné práce s problematickými rodinami. Paní ředitelka by do budoucna velmi uvítala, kdyby pozice sociálního pedagoga byla trvalou součástí pracovního týmu a nebyla závislá na dočasných projektech. V sociální tématice byl proškolen celý pedagogický sbor a v současné době škola pilotuje program zaměřený na sociální a emoční učení. Díky těmto opatřením je škola schopná konkrétně identifikovat jednotlivé problémy a hledat účinná řešení.
Během online setkání mohli do diskuze vstupovat další účastníci a klást dotazy související s probíranou tematikou. V tomto ohledu bylo celé setkání velmi podnětné a setkalo se s řadou pozitivních ohlasů.
Další celostátní setkání vedoucích pracovníků ze škol zapojených do Výzvy MŠMT je naplánované na 14. 11. 2023 v Praze.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) již několik měsíců pracuje na materiálu Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR na období 2023-2027. V rámci veřejného projednávání jsme obdrželi celkem 198 podnětů od veřejnosti a 583 připomínek od krajů, odborných asociací a sociálních partnerů. Ke strategickému dokumentu, který udává směr pro modernizaci vzdělávacího systému podle cílů Strategie 2030+, bylo možné se vyjádřit do poloviny srpna 2023. Podněty budou zpracovány a úpravy zveřejněny, Dlouhodobý záměr pak v říjnu 2023 schválí vláda.
Do veřejného projednávání se zapojilo celé spektrum osob a organizací:
Odbor vzdělávací politiky MŠMT, který práce na DZ ČR 2023-2027 koordinuje, tyto podněty velmi přivítal. Otevřenou debatu s odbornou i širokou veřejností považuje resort za zásadní pro bezproblémovou implementaci, která má vést ke kvalitnějšímu vzdělávacímu systému.
Zdroj: MŠMT 2023. Odkaz: https://www.msmt.cz/priprava-dlouhodobeho-zameru-vzdelavani-cr-2023-2027-vrcholi
Obezita i tělesná zdatnost českých dětí je alarmující. Obojí spolu výrazně souvisí. Podle výsledků analýzy, která během covidové pandemie vznikla v rámci Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost, nadváhou a obezitou trpí víc než čtvrtina dětí a těchto problémů se většinou nezbaví ani v dospělosti. Zároveň i současná kondice školáků bije na poplach. Horší kondici mají děti žijící na venkově oproti „městským“ a kluci mají srovnatelnou zdatnost jako holky před 30 lety.
Podle slov PhDr. Karla Kováře, Ph.D., náměstka Ústředního školního inspektora ČŠI, mají lepší kondici žáci větších sídel, zatímco začátkem devadesátých let byly zpravidla zdatnější venkovské děti. První plošné testování tělesné zdatnosti dětí po více než 30 letech potvrdilo, že se zhoršuje. Např. dnešní sedmáci ze základní školy a druháci ze střední v počtu sedů–lehů mají srovnatelný výsledek jako stejně staré dívky v roce 1987. A každým rokem ve vývoji dítěte bude pravděpodobně docházet k většímu odklonu od dříve měřených zjištění. Největším problémem je vytrvalost.
Situaci je třeba řešit. Před pár dny vydala Česká školní inspekce metodické doporučení pro školy „AKTIVNÍ ŠKOLA: Inspirace pro podporu pohybových aktivit žáků“. Nedostatečné začleňování pohybových aktivit směřujících k podpoře zdraví během každodenního režimu ve školách mimo hodin tělesné výchovy a úzké pojetí podpory pohybu pouze v organizovaných aktivitách (výuka TV, kroužky) je jedním z největších rizik, která ovlivňují zdravý vývoj žáků. Je třeba si uvědomit, že pro školní prostředí je typický sedavý způsob trávení času a že naprostá většina žáků v České republice neplní mezinárodní doporučení na alespoň 60 minut pohybové aktivity střední až vysoké intenzity denně. To jsou hlavní důvody, proč metodické doporučení vzniklo.
V metodice se dočtete zajímavé informace o současné úrovni zdatnosti žáků. Seznámí Vás s navrhovaným konceptem Aktivní škola, kterou se rozumí škola s širokou nabídkou pohybových aktivit co nejširšímu spektru žáků a která nepodporuje uvolnění z TV, ale hledá naopak řešení pro zapojení všech svých žáků, včetně těch se speciálními vzdělávacími potřebami. Dále se věnuje průběžnému zvyšování kvality výuky tělesné výchovy, jak vytvořit atraktivní, dostatečnou a dostupnou nabídku pohybových aktivit v zájmovém vzdělávání, proč je dobré pořádat školní sportovní akce a jak formovat pohybový režim žáků ve školním prostředí. Zároveň se metodika věnuje i tématu bezpečnosti při realizaci pohybových aktivit.
Do přípravy metodiky byl zapojen spolupracující tým odborníků ze sportovních fakult a zároveň se podařilo vzbudit zájem učitelů tělesné výchovy co se týká výměny zkušeností a příkladů inspirativní praxe.
Materiál najdete zde: MD_Aktivni-skola_Inspirace-pro-podporu-pohybovych-aktivit.pdf (csicr.cz)
Metodické doporučení pro školy AKTIVNÍ ŠKOLA: Inspirace pro podporu pohybových aktivit žáků
Od 1.9.2023 dochází v souvislosti s novelizací vyhlášky č. 48/2005 Sb. ke změně v evidenci žáků vzdělávaných v zahraničí (dle § 38 školského zákona) a žáků vzdělávaných individuálně (dle § 41 školského zákona). Úpravou dochází ke sjednocení způsobu vykazování těchto žáků. Doposud byli tito žáci vedeni v některých případech v konkrétní třídě, v některých případech byli vedeni jako nezařazeni do ročníku.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy představuje novou verzi formulářů pro akreditaci vzdělávacích programů vyššího odborného vzdělávání. Formuláře byly připraveny ve spolupráci s Expertní skupinou pro vyšší odborné vzdělávání a Akreditační komisí pro vyšší odborné vzdělávání a jsou v souladu se zákonem č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání a vyhlášky č. 10/2005 Sb., o vyšším odborném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů.
Peer to peer podpora je obvykle postavena na výměně zkušeností vrstevníků či osob na stejných pozicích, jejich kolegialitě a rovnocennosti. V rámci projektu Podpora rovných příležitostí (PROP) se jedná o nástroj pro vedení škol, který cílí primárně na přenos dobré praxe v oblasti podpory žáků se sociálním znevýhodněním. Jak u nás taková setkání probíhají a k čemu slouží?
Peer to peer setkání jsou v rámci projektu PROP dělena na regionální a celostátní. Obojí jsou určena především pro ředitele a vedoucí pracovníky škol, diskutovaná témata demonstrují potřeby škol. Dosud se uskutečnilo napříč republikou 62 regionálních setkání ve dvou kolech. Z celkového počtu zapojených škol v projektu (264) se zapojilo do setkání P2P 254 škol (667 účastníků celkem). Setkání obvykle trvá zhruba 2 hodiny, účastníkům je předem dáno téma, v některých případech je sami volí. Scházejí se buď na neutrální půdě anebo v prostorách některé ze zapojených škol.
Celostátní setkání se uskutečnilo zatím jedno, a to online v červnu. Vedle vstupu ředitele NPI ČR a zástupce z MŠMT zaznělo několik prezentací ředitelů, kteří sdíleli, jak mění svoji školu a jak může škola řešit sociální situaci svých žáků. Následně se nad těmito tématy diskutovalo. Účast byla hojná, připojilo se 311 vedoucích pracovníků. Ale o tom si můžete přečíst v dalším článku.
Tereza Škachová, garantka linie DVPP, objasňuje, proč jsme se pro Peer to peer setkání (P2P) rozhodli: ˶Vše v našem projektu směřuje k podpoře žáků se sociálním znevýhodněním. Stejně tak u Peer to peer setkání je cílem, aby se školy vzájemně inspirovaly v podpoře těchto žáků. Rádi bychom, aby se na regionální úrovni sdílely zejména příklady inspirativní praxe. Každá škola je totiž na cestě rozvoje v jiné fázi a sdílením osvědčených, ale i reflektovaných neosvědčených cest si mohou školy vzájemně pomoci a výrazně tak zkrátit dobu zkoušení a nastavování některých nástrojů a postupů.
Od celostátních setkání očekáváme vzájemnou inspiraci škol, které jsou sice geograficky velice vzdálené, ale velmi si podobné v podmínkách. Zároveň při nich nabízíme prezentace inspirativních postupů zejména v oblastech, se kterými nemají české školy doposud velké zkušenosti, jako jsou např. mentorské programy pro žáky apod.
Ideální by bylo, kdyby mezi sebou školy navázaly spolupráci a zástupci vedení škol by se přijeli podívat do škol, které je zaujaly. Proto si mohou v katalogu nástrojů vybrat také například stáže, které považujeme za nejrychlejší start změn ve škole. Pokud vidíme, jak někde určitá věc funguje, můžeme pak snáz přemýšlet o tom, jak ji nastavit a uplatnit ve vlastních podmínkách.”
Je středa odpoledne, ze základní školy na pražském Smíchově odcházejí děti domů a ve druhém patře v jedné ze tříd začíná druhé regionální peer to peer setkání ředitelů škol. Hostitelství se tentokrát ujala ZŠ Grafická pod taktovkou paní ředitelky Jedličkové. V případě této skupiny se jedná již o druhé setkání. Panuje příjemná spontánní atmosféra. Dorazilo 10 ředitelů nebo zástupců z 8 pražských a kladenských škol. Pojítkem je zapojení do projektu Podpora rovných příležitostí, vyšší počet sociálně znevýhodněných dětí na škole a potřeba sdílet zkušenosti.
Krajská konzultantka Rumyana G. představuje program, smysl a cíl setkání. Poté následuje představení všech škol a jejich představitelů. Ředitelka ZŠ Grafická má připravenou krátkou prezentaci o tom, jakou ušli cestu a jaké změny museli udělat, aby pomalu začali měnit povědomí o škole, zkvalitňovat výuku a dostali se k současné podobě školy. Tedy cestu od segregované školy bez druhého cizího jazyka a se zvýšenou výukou estetických předmětů, k vizi otevřené a kvalitní školy pro všechny, ve které jsou stále otevřené dveře. „Pokud chcete udělat velké změny, nesmíte se bát,“ uvádí ředitelka komplikované téma potřeby obnovy učitelského sboru a nutnosti se rozloučit s některými učiteli. Zmíní radost z titulu fakultní základní školy, z partnerství se střední pedagogickou školou a z přínosu praxí studentů. „Když chvíli polevíme, mám strach, že nenaplníme školu, bojím se ztráty úrovně. Pracujeme stále na základech, aby byly silné,“ uzavírá ředitelka Grafické svoji prezentaci.
Ačkoliv hlavní význam setkání tkví v přenosu dobrých praxí, rozhodně se následná diskuze nevyhýbá těžkostem vedení školy a ožehavým tématům. Oč jde, se můžete podívat také na propagační videjko.
Jak sehnat v dnešní době kvalitní učitele? Jak sehnat učitele, kteří sdílejí vizi školy a jsou loajální? A jak v jedné budově pracovat s těmi, kteří ne? Co pomůže v rozhodování učitelům, aby zůstali ve škole? V situaci, kdy si dobří učitelé vybírají školu, a ne škola je, mohou hrát velkou roli benefity. Setkání nejsou jen o prezentaci úspěchů, ale i o hledání řešení ve všech problematických oblastech, např. nedodržování spádovosti, rivalita na škole…
V Mostě se schází skupina ředitelů a vedoucích pracovníků škol z Lounska, Mostecka, Litvínovska a Vejprt v rámci setkání P2P na Den dětí také již podruhé a je to znát. 27 účastníků po úvodním slovu ředitelky hostitelské školy Lenky Firmanové čeká nabitý program. 15. ZŠ J. A. Komenského působí již 38 let a změny v posledních letech nejsou zřejmé jen v podobě rekonstrukce a modernizace školy, krom novinek například v oblasti polytechnického vzdělávání a tělesné výchovy, dochází nyní díky projektu PROP ke zvýšené podpoře sociálně znevýhodněných dětí z okolního sídliště.
Hosté z katedry Speciální a sociální pedagogiky UJEP – Zdeněk Svoboda a Kristýna Volfová – představují téma předčasné odchody a kariérové poradenství. Prezentace je dílem zaměřená přímo na Ústecký kraj, čísla jsou mnohdy alarmující a rozvíjí živou debatu o možnostech a limitech škol. Destabilizující chudoba v regionu (největší v rámci ČR), přístup učitelů k dětem, odklady, propadání, školní neúspěšnost versus školní absence. V následné diskuzi vidí mnoho ředitelů jako zásadní problém společenskou toleranci nedocházky do školy. S dítětem, které nechodí do školy, nemá šanci sebelepší učitel pracovat na změně. Jak vynutit tuto zodpovědnost rodičů? Procesy jsou pomalé a nemají na zřeteli zájem dítěte. Velmi dobře je hodnocena podpora doučování ve školách, to je věc, která reálně pomáhá jak dětem, tak škole. Na závěr Kristýna Volfová představuje Metodiku kariérového poradenství pro předčasné odchody ze vzdělávání.
Další blok je věnován case managementu. Kamila Michálková, case manager na ZŠ Chanov, představuje pozici a náplň své práce. Jejím cílem je nejprve zmapovat ochranné a rizikové faktory, a poté zacílit na mezioborovou spolupráci v zájmu dítěte: vytvořit podpůrnou síť a monitorovat pokroky. Škola aktivně vyhledává potřebné rodiny a díky tomu má možnost včasně identifikovat potíže. V Chanově se řeší zejména zdravotní omezení, absence kompenzačních pomůcek (i třeba brýle!), medikace, výchovné problémy, absence. Ředitelka ZŠ Chanov Monika Kynclová doplňuje: „Byli jsme zapojeni do projektu Signály a měli jsme příležitost si case management vyzkoušet, proto když byla možnost získat pozici z projektu Podpora rovných příležitostí, tak jsem nelenila a využila ji, máme také sociálního pedagoga, pracuje přímo v rodinách, při větších potížích a potřebě koordinovaného přístupu se kontaktuje právě case manager.“
Na konci setkání se rozvine diskuze na téma nové parametrizace v přepočtech úvazku na asistenty pedagoga, což se dotýká všech zúčastněných. Po naplánování dalšího setkání je možnost komentované prohlídky školy. Setkání končí, ale debatuje se dál. Jan Hrubeš, krajský konzultant NPI a jeden z organizátorů Peer to peer setkání v Mostě je s dneškem spokojený: „Setkání ředitelek a ředitelů škol pomohlo ke sdílení zkušeností nejen z aktuálního projektu. Neformální pojetí setkání přispělo ke vzájemné inspiraci mezi školami, k porovnání přístupů a metod, jak lze pomoci dětem, které neměly to štěstí a musí čelit různým bariérám plynoucím ze sociálně znevýhodněného prostředí. V neposlední řadě setkání ukázalo, že školy jsou mnohdy jediným místem, kde lze příznivě ovlivnit osud dětí a jejich budoucnost."
První celostátní Peer to peer setkání proběhlo 13. června online a připojilo se 311 ředitelů a zástupců škol. Po úvodním slovu ředitele NPI Iva Jupy, zástupce MŠMT Jana Mušuty a projektového manažera PROP Tomáše Machalíka, ve kterých se účastníci dozvěděli o aktualitách v projektu a informace k evaluační zprávě, byla hlavní náplní setkání jak jinak než sdílení dobrých praxí napříč regiony. Následovaly tedy krátké inspirativní prezentace od ředitelek škol.
Témata Sociální práce na škole a Budování strategie školy byly vybrány dopředu na základě zájmu ředitelů. Jsou to témata, která rezonují nejen v souvislosti s projektem a zaváděním nových pozic. Ačkoliv byla během setkání možnost klást dotazy v chatu a prostor ke krátké diskuzi, jednalo se spíše o otevření témat, i z toho důvodu byly naplánovány a účastníkům nabídnuty další tematické workshopy. Více se o prvním celostátním Peer to peer setkání dozvíte v dalším textu.
Druhé celostátní Peer to peer setkání se uskuteční prezenčně 14. listopadu. Témata, která vyplynula ze zájmu zapojených škol, jsou například: spolupráce s rodiči – motivace k zapojení, docházka, skryté záškoláctví, záškoláctví, spolupráce s NNO, spolupráce se zřizovatelem, evaluace projektu po roce – zkušenosti z realizace, co se osvědčilo, co šlo a co ne, PR školy.
Těšíme se na další inspiraci a zkušenosti!
Náhlé nepříznivé události se nevyhýbají nikomu z nás. Může se jednat o zkušenosti s úmrtím či vážným zraněním přes šikanu, pandemii, válku až po katastrofy typu povodně, tornáda a další. Všechny tyto skutečnosti nás ovlivní a mají v případě školy dopad na pracovníky a vedení školy, děti, žáky, studenty, jejich rodiny a blízké, na zřizovatele či obyvatele obce.
Škola by na dopady takových událostí měla adekvátně reagovat. Jak v takové situaci postupovat? A je vůbec možné se na neštěstí a jeho dopady připravit? To jsou otázky, na které odpovídá nové metodické doporučení pro školy a školská zařízení „Škola a neštěstí: Jsme připraveni!". Jedná se o aktualizovanou a rozšířenou verzi Příručky pro školy: Když se stane neštěstí z roku 2012.
Metodické doporučení vytvořila pracovní skupina při psychologickém pracovišti Ministerstva vnitra ČR: generálním ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky. Kromě psychologů integrovaného záchranného systému se na tvorbě podílela celá řada dalších odborníků z různých organizací včetně Psychosociálního intervenčního týmu, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, České školní inspekce nebo České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání. Materiál vznikl díky oborové spolupráci s krizovými interventy, právníky, sociálními pracovníky a dalšími.
Uvedená příručka, která klade velký důraz na psychosociální aspekt, pomáhá připravit se na mimořádné události anebo krizové situace a jejich důsledky.
Obsahuje zejména následující:
Materiál najdete zde: https://www.hzscr.cz/clanek/psychologicka-sluzba-materialy-ke-stazeni-a-odkazy.aspx
Metodické doporučení pro školy a školská zařízení Škola a neštěstí: Jsme připraveni!
Představujeme Vám kolegyni, která od 1. července 2023 vede nové oddělení metodické podpory Středního článku. Alenu Zábojníkovou ředitelé a zřizovatelé škol, kteří už měli příležitost konzultovat své dotazy se Středním článkem, dobře znají a vědí, že ji na metodické lince nic nezaskočí.
Alena relaxuje u knih a je milovnicí divadla, na představení chodí ráda a často. Doporučit by mohla například odpočinkovou komedii Úča musí pryč (nehledejte souvislost😊) a pro náročnějšího diváka Mýcení v Divadle Na Zábradlí.
Alena Zábojníková vystudovala Filozofickou fakultu na Západočeské univerzitě v Plzni. Po studiích působila jako překladatelka knih z anglického jazyka, poté krátce učila angličtinu na Základní škole Plynárenská v Teplicích a vedla jazykové kurzy pro dospívající a dospělé studenty. Před nástupem na Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) pracovala 5 let na Krajském úřadu Ústeckého kraje. Tady v odboru školství, mládeže a tělovýchovy měla na starosti agendu související se základními školami, kdy řešila mimo jiné odvolání proti rozhodnutí ředitelů základních škol. Poskytovala metodickou a odbornou pomoc vedení škol, účastnila se konkurzních řízení na místa ředitelů základních škol vyhlašovaných obcemi a spolupracovala na rozvojových programech.
Získané zkušenosti plně zúročila ve středním článku MŠMT, ke kterému se připojila v době jeho pilotáže 1. března 2022 jako metodička pro (nejen) legislativní oblast. Alena měla na starosti nejprve tzv. U-linku. Nastoupila totiž v době, kdy na Ukrajině vypukl válečný konflikt a bylo zapotřebí ze dne na den řešit situaci s nově příchozími ukrajinskými dětmi a školáky. Metodická doporučení a postupy se tvořily prakticky za pochodu, okamžitě vznikla metodická linka. E-mailové a telefonické dotazy se doslova hrnuly ze všech stran. Jak sama přiznává, start na U-lince byl skutečně zatěžkávací zkouškou.
K metodické podpoře Středního článku se dostala o něco později a už u ní zůstala. Od 1. července 2023 v projektu Střední článek podpory zastává pozici vedoucí oddělení metodické podpory. Alena Z. poskytuje a koordinuje odborné poradenství ředitelům škol a jejich zřizovatelům v rámci celé ČR, a to prostřednictvím telefonní poradny 234 811 246 a e-mailu stredniclanek@msmt.cz. Dále spoluvytváří informační a metodické materiály týkající se školské legislativy a nepedagogické agendy škol, připravuje podněty a podklady pro metodickou činnost MŠMT na základě analýz z praxe škol a zpětné vazby z regionů a v neposlední řadě hledá nové kolegy do svého týmu.
Má Vaše škola 50 zaměstnanců a více? Pokud ano, pak se na Vás od 1. srpna 2023 vztahuje nová povinnost. Začíná totiž platit zákon o ochraně oznamovatelů, tzv. whistleblowing. Zaměstnavatelé s uvedeným počtem zaměstnanců musí mít od prvního srpna zavedený funkční interní oznamovací systém. Nejedná se o možnost podání stížnosti, která je většinou osobního charakteru, ale o oznámení protiprávního jednání firmy/školy, kterým dochází k poškození veřejného zájmu. Zákon samozřejmě pamatuje i na ochranu toho, kdo oznámení učinil.
Pro někoho možná jazykolam, pro druhé zvláštní anglicismus. O whistleblowingu se už nějakou dobu mluví. V překladu znamená pískání na píšťalku, což trefně označuje smysl uvedeného slova. Týká se totiž situace, kdy zaměstnanec či jiná osoba odhalí v organizaci nějaké nepravosti, například korupci, porušení zákona, škodlivé jednání u veřejných zakázek a další, a na takové chování pak upozorní.
Zákon č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů upravuje podávání a postup posuzování oznámení o možném protiprávním jednání a podmínky poskytování ochrany tomu, kdo oznámení učinil (oznamovatel). Co to znamená pro školy s počtem zaměstnanců 50 a více? Povinnost zavést vnitřní oznamovací systém (zkratka VOS). Ten spočívá v pověření osoby, která se problematice whistleblowingu bude věnovat. Nemusí to být jen ředitel či zřizovatel, může se jednat o pověřenou osobu, která bude přijímat a prošetřovat důvodnost oznámení a posléze navrhovat opatření k nápravě.
Vzorový vnitřní předpis k provozování vnitřního oznamovacího systému podle zákona o ochraně oznamovatelů povinným subjektem naleznete na: oznamovatel.justice.cz
Bližší informace a postup škol v souvislosti se zákonem o ochraně oznamovatelů najdete v přiloženém
letáčku.
První ze série diskusních setkání, která se konají v rámci projektu Podpora rovných příležitostí (PROP), sleduje linii sociální intervence, resp. angažovanost škol při snižování nerovností ve vzdělávání žáků. Ve videohovoru se od ředitelky školy ZŠ Grafická R. Jedličkové dozvíte, díky jakým nástrojům se jim daří vzdělávat velké množství žáků se sociálním znevýhodněním. Ve videu zazní i stanoviska Z. Svobody, vedoucího Katedry sociální a speciální pedagogiky UJEP. Určeno pro potřeby ředitelů a zaměstnaců škol a široké veřejnosti.
Původní celkový článek naleznete na webu Zapojmevsechny.cz.
Cílem je posílit sociální roli školy při snižování bariér ve vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním. Prostřednictvím nástrojů sociální intervence rozvíjí škola takové podmínky ve vzdělávání, díky kterým uspějí i žáci s malou nebo žádnou podporou v domácím prostředí.
Podporujeme aktivity, které směřují k prevenci záškoláctví a předčasných odchodů ze vzdělávání (např. A9) a k rozvoji vzájemné důvěry mezi učiteli, žáky a zákonnými zástupci. Tyto činnosti mohou zahrnovat například usnadnění komunikace mezi školou a rodinou, nebo podporu při zvládání nároků školní docházky a plnění školních povinností. (A1, C6, C7, B10)
S využitím nástrojů jako například case-management, psychosociální intervence nebo snídaňové kluby podporujeme školy ve snaze zefektivnit systematickou práci s rodinami a zkvalitnit péči o ohrožené žáky. Usilujeme o efektivní propojování výuky a dalších školních aktivit s terénní podporou žáka a jeho rodiny. (A1, B5)
Cílem je pomoci budovat školu jako instituci, kde dítě nejen tráví značnou část svého dne vzděláváním, ale která má zároveň nejlepší možné informace o potřebách těchto dětí, jejich vývoji, či problémech komplikujících přístup ke vzdělávání. Všechny nástroje najdete v Příloze č. 5 výzvy - Katalog nástrojů.
Zatímco Zdeněk Svoboda se v rozhovoru zabývá statistikami a rozebírá signifikantní rozdíly ve výsledcích vzdělávání mezi jednotlivými regiony a jejich dopady, ředitelka ZŠ Grafická Radmila Jedličková vypráví o společné vizi, nových nástrojích, péči o pedagogický sbor, zahraniční inspiraci, ale i pečlivém výběru kolegů. A co tím sleduje? Proč je tak podstatné zaměřit se na vzdělávání žáků, kteří čelí sociálnímu znevýhodnění, a přesunout odpovědnost, zdroje a strategie přímo do školního prostředí? Cílem je zajistit úspěch těchto žáků, kteří ve svém domácím prostředí nemají dostatečnou podporu.
"My vidíme výsledky. Díváme se, kde bylo dítě na začátku a kam se dostalo. Máme radost, že se za námi chodí poradit třeba i v dospělosti, to je pro nás obrovská zpětná vazba. Jezdí za námi i děti, které se něčím vyučily, mají firmu – dle ekonomických měřítek jsou na tom dobře. Jejich úspěch nám dělá radost. Ráda říkám, že všechny děti, které u nás máme, jsou dobré a výjimečné. Každé dítě má svou specifickou, inspirující energii. A usilujeme o to, aby měly šanci mít ten život hezčí vlastním přičiněním."
— Radmila Jedličková
Původní celkový článek naleznete na webu Zapojmevsechny.cz.
MŠMT připravilo pro zpracovatele dlouhodobých záměrů v kraji k případnému využití návrh šablony dlouhodobého záměru, který vychází a je v souladu s vyhláškou č. 15/2005 Sb., kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů a výročních zpráv, ve znění vyhlášky č. 150/2022 Sb. a připravovaným Dlouhodobým záměrem ČR 2023-2027.
Šablona má doporučující, nikoliv závazný charakter. Jde o rámcový obsah dokumentu a kapitoly je možné členit podrobněji či jinak a nazvat dle vlastního uvážení kraje.
Výčet pracovních aktivit Jany Šmíd Winterové je pestrá škála. Jako ředitelka nového Odboru podpory škol a zřizovatelů řídí, plánuje a realizuje projekt Střední článek podpory, odpovídá za dosažení stanovených cílů, bdí nad rozpočtem, má na starosti vedení celého týmu a mnoho dalšího.
Volný čas Jana tráví s rodinou a ráda také zahradničí. Je maminkou dvou malých dětí a ani na mateřské a rodičovské dovolené nezahálela. Našla si velmi praktického koníčka, a to vaření a pečení, které vypilovala do takových výšin, že vydala dvě úspěšné kuchařky s jednoduchými recepty pro každodenní vaření pro děti do jednoho roku i pro celou rodinu. Hledáte-li tedy inspiraci a snadné recepty, určitě sáhněte po knihách: Mami, mám hlad a pokračování Mami, mám hlad 2.
Do nové pozice nastoupila Jana 1. července 2023, kdy projekt Střední článek podpory startoval, ale připravovat se začala už několik měsíců před jeho spuštěním, aby mohla nastoupit v „plné polní“. Má bohaté zkušenosti na řídících pozicích, s vedením lidí a vždy se věnovala evropským strukturálním fondům se zaměřením na rozvoj školství. Kombinace, která je pro vedení projektu ideální.
Jana Šmíd Winterová vystudovala Ekonomickou fakultu na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě v Ostravě, dále absolvovala postgraduální studium na Vysoké škole CEVRO INSTITUT – studijní program Master of Public Administration. Na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy působí od roku 2008. Její pracovní kariéra je spojena s evropskými strukturálními fondy, ať už v pozici finanční manažerky, vedoucí oddělení kontroly nesrovnalostí či ředitelky odboru CERA OP VK (Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost) a následně i odboru řízení OP VVV (Operační program výzkum, vývoj a vzdělávání). Během svého působení získala manažerské zkušenosti, vedla odbor čítající 150 zaměstnanců, byla zodpovědná za přípravu koncepcí a strategií operačního programu, za procesní řízení a řízení změn, účastnila se jednání se zástupci Evropské komise.
Na této stránce naleznete aktuálně platnou verzi Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání, přehled všech změn RVP ZV od roku 2004 do současnosti a metodickou podporu pro učitele zejména základních škol a víceletých gymnázií.
Novela zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, v platném znění, přináší převážně s účinností od 1. 9. 2023 množství podstatných změn. Ministerstvo školství proto připravilo materiál, který má za cíl měněná či nová ustanovení zdůraznit a vysvětlit zejména pro potřeby ředitelů škol.
Profesionálním managementem ke kvalitní škole. Takový je cíl Středního článku podpory. Krajští koordinátoři a metodici spolu s centrálním týmem budou přímo v terénu poskytovat podporu ředitelům škol a zřizovatelům v oblasti managementu a nepedagogických agend. Osobní přístup, konzultace, předávání garantovaných informací, propojování aktérů ve vzdělávání a intenzivní spolupráce v území, to vše nabízí Střední článek podpory, systémový projekt MŠMT, který startuje 1. 7. 2023
Projekt Střední článek podpory, který je spolufinancovaný Evropskou unií, startuje 1. července 2023. Nezačínáme ale od nuly. Navážeme na bohaté zkušenosti z dvouleté pilotáže na Semilsku a Svitavsku i pečlivou přípravu v posledních měsících. Máme za sebou 16 setkání v krajích v průběhu května a června, kde jsme Střední článek představili 1 600 účastníkům. V současné době probíhají výběrová řízení pro krajské týmy i centrálu a ladí se program pro vedení škol a zřizovatele na příští školní rok. Krajské týmy se budou utvářet postupně, celorepublikově kompletní bychom měli být do konce roku 2024. Formulář pro zájemce o práci ve středním článku naleznete ZDE.
V plném proudu jsou výběrová řízení na jednotlivé pozice. Centrální metodický tým chystá webináře a pravidelné měsíční on-line infoservisy na nový školní rok. První INFOSERVIS budeme vysílat 28. srpna 2023 od 16:00 do 17:00 hodin a pozvánku na něj obdrží školy do datových schránek. Samozřejmě pokračujeme v konzultacích a odpovídání dotazů, které nám školy i zřizovatelé posílají na stredniclanek@msmt.cz.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) spustilo v termínu 30. 6. 2023 - 7. 8. 2023 veřejnou konzultaci k návrhu připravovaného Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR na období 2023-2027 (dále jen DZ ČR 2023-2027). Jde o on-line konzultaci, do které se může zapojit kdokoliv z veřejnosti prostřednictvím online formuláře. Vážíme si Vaší konstruktivní zpětné vazby, a proto prosíme o zaslání Vašich návrhů (ne komentářů), pomocí kterých budeme moci vylepšit podobu DZ ČR 2023-2027. Návrh DZ ČR 2023-2027 si můžete stáhnout na konci této aktuality.
online formulář -> KONZULTACE BYLA ZAHÁJENA dne 30. 6. 2023!
Abychom s Vašimi připomínkami mohli pracovat, žádáme Vás o vyplnění všech povinných polí, tedy Vašich kontaktních údajů a zejména Vámi navrhovaného nového znění opatření či klíčové aktivity, a to včetně odůvodnění Vámi navrhované změny. Zaslané vstupy bez těchto informací budou vypořádány jako "bez připomínek".
Z technických důvodů je možno připomínky zasílat pouze prostřednictvím tohoto formuláře, přičemž v každém formuláři je prostor pouze pro jednu připomínku. Je však možné jej vyplnit a odeslat vícekrát. Pro vyplnění formuláře není nutné se přihlašovat do Google účtu.
Připomínky je možné zasílat od 30. 6. 2023 do 7. 8. 2023.
Odesláním tohoto formuláře stvrzujete, že jste byl/a náležitě poučen/poučena a informován/informována o zpracování svých osobních údajů, které zde uvádíte, a to v souladu se článkem 13 NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2016/679, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů). Informace o zpracování osobních údajů jsou k dispozici na webu MŠMT ČR, a to pod tímto odkazem.
Níže v na této stránce byla publikována pracovní verze Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky na období 2023–2027. MŠMT ji tímto zpřístupňujeme široké veřejnosti k připomínkám, avšak upozorňujeme, že se jedná o pracovní verzi, která neprošla finální jazykovou korekturou.
