Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy představilo 12. prosince na konferenci v Praze aktuální stav naplňování Strategie 2030+ a další priority rezortu vycházející z Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR do roku 2027. Oživení do diskuze přinesl také pohled mladé generace.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Mikuláš Bek v úvodu konference zdůraznil význam naplňování cílů Strategie 2030+ a v této souvislosti uvedl: „Za aktuálně nejdůležitější a nejbližší úkol z pohledu vzdělávání a ministerstva školství považuji přijetí revidovaného rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Předpokládáme jeho schválení do konce tohoto roku. Poté už chceme rozběhnout fázi pokusného ověřování, která je u takto důležitého dokumentu nezbytná a musí přinést zpětnou vazbu pro možné korekce.“ Za další klíčové agendy, kterými se bude MŠMT v následujícím roce zabývat, pak označil úpravu modelu financování regionálního školství a dokončení inovace oborové soustavy.
Konference vhodně vystihla, kterým oblastem vzdělávací politiky věnoval rezort v tomto roce pozornost a jsou důležité i pro další období.
Celý záznam z konference můžete zhlédnout zde: YouTube MŠMT-Konference 2024.
Zároveň přidáváme (se svolením prezentujících) také všechny prezentace, které na konferenci byly představeny: Strategie 2030+ v datech, Vzdělávání pro všechny, Aktivní a pohodová škola, Jak učit moderně.
Jednotlivá témata vždy na úvod představili dva odborníci z ministerstva, do jejichž kompetence daná oblast patří. Expertní názor nebo názor z praxe poté zprostředkovali dva specialisté z akademické sféry či organizací, které se vzděláváním v ČR dlouhodobě zabývají. A třetí, odlišný úhel pohledu poskytli mladí lidé ze středních i vysokých škol a mládežnických organizací a iniciativ. Každý z bloků zakončila diskuze všech jmenovaných doplněná o dotazy od odborné i laické veřejnosti. Konferenci připravilo Oddělení strategií Sekce vzdělávaní a mládeže, které má implementaci Strategie 2030+ v gesci. Jeho vedoucí, Ludmila Třeštíková, se spolu s kolegyní Monikou Měšťanovou, vedoucí Oddělní odborného a dalšího vzdělávání, ujala i moderátorské role.
Strategické dokumenty MŠMT, Strategie 2030+ i Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR 2023-2027 vycházejí ze zásady evidence-based, tedy vzdělávací politiky vytvářené na základě analýz, výzkumů a dalších koncepcí. První blok konference byl proto zaměřený na Strategii 2030+ v datech. Panelisté Václav Jelen a Daniela Swart z MŠMT v něm mimo jiné popsali, co obsahuje tzv. monitorovací rámec vzdělávací soustavy. Tento soubor indikátorů zachycuje klíčové oblasti obsažené ve Strategii 2030+ a MŠMT slouží jako základní nástroj pro zpětnou vazbu k plnění strategických cílů a implementaci opatření. Samozřejmostí je jeho průběžná aktualizace. Debata se přitom vedla se stakeholdery Silvií Pýchovou z Partnerství pro vzdělávání 2030+ a Ninou Fabšíkovou z PAQ Research nejen o tom, jaká data má ministerstvo sbírat, ale především jak je vyhodnocovat a jaká opatření na základě nich dále formulovat. V rámci tohoto bloku byla také představena příprava registru žáků a registru pedagogů. Se studentskými hlasy do diskuze vstoupili Jan Gondek z Fakulty sociálních věd UK a Jakub Šťástník z Pedagogické fakulty UK.
Přetrvávající nerovnosti v přístupu ke kvalitnímu vzdělávání v Česku předurčily téma druhého bloku. Vzdělávání pro všechny bylo věnované inkluzi, práci s heterogenními kolektivy a podpoře škol a pedagogů. Jako zcela zásadní se ukázala potřeba systémového nastavení podpůrných pedagogických pozic v základních školách, zejména školního psychologa a speciálního pedagoga. Jak popsali Jaromír Beran a Jan Mušuta ze Sekce vzdělávání a mládeže, požadavek ministerstvo propsalo s účinností od 1. 1. 2026 do novely školského zákona, jež už čeká na projednání poslanci a senátory. Nutné je v této souvislosti zmínit i zakotvení možnosti indexace financování škol s náročnějšími podmínkami pro vzdělávání, které ministerstvo také do novely připravilo. V bloku se hosté Tomáš Habart ze společnosti Člověk v tísni a Karin Marques, ředitelka ZŠ Solidarita v Praze dotkli i práce neziskových organizací a na příkladech dobré praxe ukázali, jak lze sociálně znevýhodněným žákům pomáhat. Studenti křesťanského lycea Elijáš Anežka Herdová a Tadeáš Píš poté informovali o výsledcích ankety mezi studenty pedagogiky a o příkladech inspirativní praxe pro práci s dětmi se speciálními vzdělávacími potřebami.
Třetí blok Aktivní a pohodová škola otevřel témata jako well-being žáků, pohybové aktivity a jejich vliv na duševní zdraví a obecně angažovaný přístup k životu. MŠMT už přijalo Plán podpory pohybu dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních pro období 2024-2028 a chystá i jeho implementační část. Další aktivity nastínili státní tajemník Ondřej Andrys a zmocněnec MŠMT pro well-being Ferdinand Hrdlička. Jak sdělila odborná hostka Dana Pražáková, tématem se také zabývá Česká školní inspekce, která vydala metodické doporučení na podporu pohybových aktivit dětí a žáků Aktivní škola. Další zajímavá zjištění ČŠI prezentovala z analyticko-metodického materiálu Školy, do kterých se žáci těší. A další neméně zajímavé metodiky a podpůrné materiály pro školy a pedagogy doporučila Lenka Felcmanová z odborné společnosti Society for all (SOFA). Zita Krotká a Jana Kovářová pak za mladou generaci nabídly nejen inspirativní pohled k zamyšlení, ale také možnost spolupráce s Republikovým fórem parlamentů dětí a mládeže, které umí přenést důležité informace k mladým lidem do všech krajů.
V posledním tematickém bloku s názvem Jak učit moderně nebylo možné pominout to nejdůležitější – revize rámcových vzdělávacích programů pro základní a předškolní vzdělávání, které MŠMT právě vydává. Po téměř 20 letech jimi mění pojetí vzdělávacího kurikula s cílem budovat a rozvíjet u dětí a žáků klíčové kompetence a základní gramotnosti. Smyslem změny obsahu a rozsahu učiva, jak podotkl Jan Jiterský a Michal Černý, kteří mají v resortu tuto oblast na starosti, je podpořit schopnost žáků k hlubšímu porozumění problémům v širších souvislostech a k aplikaci získaných znalostí v reálných situacích. Tyto úpravy vycházejí z potřeby reagovat na současný rychle se měnící svět a jsou jednou z priorit Strategie 2030+. Pohled doplnili o praktické poznatky také Matěj Bulant z Národního pedagogického institutu ČR a Petra Keprtová ze Stálé konference asociací ve vzdělávání (SKAV). Zajímavé bylo v závěru slyšet názor mladých, jaké učivo v současné škole považují oni sami za důležité a jaké naopak za zbytečné. Volání po změnách ve vzdělávání tlumočili studenti z iniciativy Based Tereza Dejmková a Oldřich Neumann. Argumentovali jednak výsledky vlastního šetření, jednak daty z výzkumu mládežnické organizace Nekrachni a agentury STEM s názvem Jak se učíme my.
Není překvapením, že pro mladé lidi je dnes důležité učit se ve škole hlavně praktické věci pro život a bezpečnou orientaci v současném světě, což se MŠMT snaží reflektovat. Úkolem ministerstva pro další období bude zavedení revidovaných rámcových vzdělávacích programů do praxe a revize dalších – pro základní umělecké a střední vzdělávání.
V rámci implementace Strategie vzdělávací politiky ČR 2030+ připravuje MŠMT spolu s partnery do konce roku 2024 ještě několik konferencí a workshopů.
Více informací je zveřejněno na webu MŠMT a partnerů. Kontaktní e-mail: edu2030@msmt.cz.
Dne 14. prosince 2023 proběhla další výroční konference s názvem „Strategie 2030+“, kterou pořádalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Cílem této akce bylo představit aktuální stav implementace Strategie 2030+ a prezentovat plán aktivit školství, které jsou promítnuty v aktuálním Dlouhodobém záměru vzdělávání ČR na období 2023-2027. Konferenci úvodním slovem zahájil ministr školství Mikuláš Bek a provázeli ji Ti, kteří mají Strategii i Dlouhodobý záměr České republiky na starosti.
V rámci konference také proběhla diskuze s tvůrci Strategie o jejím naplňování a vizích, kam by mělo české školství směřovat. Velký prostor byl věnován představení konkrétních aktivit na další 4 roky, Vašim dotazům a podnětům k těmto aktivitám.
Záznam z konference můžete zhlédnout na tomto odkazu.
Sledujte a sdílejte prosím i událost na Facebooku.
PREZENTACE ke stažení:
Obdrželi jste finance na nákup digitálních učebních pomůcek za účelem rozvoje informatického myšlení a digitální kompetence dětí/žáků? Na co nyní nezapomenout a jaké kroky podniknout? To vše se dozvíte v následujícím článku s praktickými radami pro školy k finanční intervenci z Národního plánu obnovy.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy díky Národnímu plánu obnovy poskytuje školám finanční prostředky na digitalizaci, a to na dva účely: nákup digitálních učebních pomůcek pro rozvoj informatického myšlení a digitální kompetence žáků a na prevenci digitální propasti. Tento článek se věnuje účelu prvnímu. Pro více informací o tom, jak naložit s prostředky na prevenci digitální propasti se podívejte zde a na online debatu k tomuto tématu můžete shlédnout zde.
Obdržené finanční prostředky na nákup digitálních učebních pomůcek pro rozvoj informatického myšlení a digitální kompetence žáků lze použít pouze na ostatní neinvestiční výdaje (dále jen ONIV), které mají limit v pořizování hardwaru (40000 Kč) a softwaru (60000 Kč). To jsou limity, které je nutné brát v potaz v případě nákupu daných pomůcek. Pokud by digitální učební pomůcka či například software byly dražší, jednalo by se o investiční výdaj, který nemůže být hrazen z těchto prostředků. Úmyslné dělení (daná pomůcka stojí 80 000 Kč a prodejce škole nabídne rozdělit tento nákup na 2 poloviny tak, aby se škola vešla do limitu na neinvestiční výdaje) také není v případě investice akceptováno.
Často ze škol dostáváme dotazy, zda musí nákupy digitálních technologií soutěžit jako veřejnou zakázku. V tomto případě je každá škola povinna se při využití prostředků řídit zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, viz Věstník MŠMT, kap. IV. odst. e) a Výzva pro soukromé a církevní školy, čl. 15, 5, Obecné zásady. Vzhledem k tomu, že většina plnění bude spadat do režimu veřejné zakázky malého rozsahu do 2 mil. Kč (dodávky v rámci NPO), je zapotřebí se spojit se zřizovatelem na nastavených pravidlech.
V případě pořizování daných digitálních technologií dále upozorňujeme na problematiku dvojího financování, kdy nelze hradit dvakrát stejnou věc z více zdrojů. To však neznamená, že by nebylo možné nakoupit například část tabletů z tzv. “šablon” a další tablety z finančních prostředků NPO, pokud je stávající počet pro školu nedostačující a splní tím účel přidělených finančních prostředků. Zbývající částky si může škola doplatit například z provozních výdajů.
Zásadním kritériem je naplnění účelu podpory ve smyslu nákupu zařízení umožňující škole realizovat revidované RVP ZV, resp. RVP G, RVP GSP či RVP GP (dále jen „revidované RVP“) a rozvíjet tak informatické myšlení žáků a jejich digitální kompetence. Pro inspiraci můžete využít stránku: https://www.edu.cz/digitalni-ucebni-pomucky, kde naleznete příklady digitálních učebních pomůcek pro školy.
Pomocné otázky při výběru digitálních učebních pomůcek jsou:
Nákup notebooku, chromebooku či tabletu je v případě MŠ možný, v případě ZŠ a gymnázií v odůvodněných případech. Nákup by měl odpovídat potřebám školy, která si vyhodnotí, že potřebuje tato zařízení z důvodů např. využití s jinou pokročilou digitální technologií nebo doplnění chybějících kusů zařízení pro žáky do výuky libovolného předmětu. Doporučujeme tyto nákupy průběžně konzultovat se svým zřizovatelem a saturovat tak především základní potřeby školy.
Zde je důležité zmínit že, školy budou v rámci mimořádného šetření MŠMT do 28. 2. 2023 vykazovat použití poskytnutých prostředků a v takovém případě budou odůvodňovat nákup v kontextu reality školy. Podrobně jsou požadované údaje “k reportování” uvedeny v kap. IV ve Věstníku a ve Výzvě, čl. 19, Další Podmínky.
Digitální učební pomůcky mohou školy nakupovat i v případě, když zahajují výuku podle revidovaného RVP postupně napříč předměty či ročníky. Důležité je zmínit, že z této intervence nelze hradit výdaje na služby: internetové připojení, správu sítě nebo nákup propojovacích prvků v síti, antivirový software, instalaci nakoupených zařízení a školení, protože podmínkou je, že se zařízením pracuje žák/dítě jako s digitální učební pomůckou pro rozvoj informatického myšlení a digitálních kompetencí.
Školy často poukazují na rozpor mezi digitálními učebními pomůckami, které nelze hradit z NPO, a metodickým pokynem MŠMT, kde jsou některé digitální učební pomůcky uvedeny. Rozhodující je účel přidělených finančních prostředků z NPO, který se zaměřuje na žáka, který pracuje s digitální učební pomůckou, aby se rozvíjelo jeho informatické myšlení a digitální kompetence v souladu s revidovanými RVP, a to napříč vzdělávacími oblastmi. Tím se může lišit účel NPO od metodického pokynu vydaného obecně k digitálním učebním pomůckám, kde mohou být příklady učebních pomůcek, které jsou využívány v počítačové učebně výhradně pro výuku Informatiky (např. počítač, projektor). Zároveň nepatří mezi digitální učební pomůcky takové digitální technologie, se kterou pracuje spíše učitel (projektor) a jedná se o vybavení učebny. Pořízení interaktivní tabule také nespadá do možného nákupu, jelikož se jedná o součást vybavení třídy/učebny a také o investiční výdaj (při ceně nad 40 000 Kč). V případě propojení pokročilé digitální učební pomůcky a stolního počítače/projektoru však není jejich nákup vyloučen, více informaci naleznete zde.
V případě nevyužití všech finančních prostředků je škola povinna dané prostředky vrátit, jelikož se postupuje dle stejných pravidel, která platí pro ONIV. Finanční prostředky je proto nutné využít v období od 1. 1. 2022 – 31. 12. 2022.
Dále je důležité evidovat oddělené účetnictví, a to jak v případě společné MŠ a ZŠ, tak i v rámci jednotlivých účelů finančních prostředků (prevence digitální propasti a digitální učební pomůcky). Také je nutné dodržet pravidla povinné publicity. Vzory jsou k dispozici v metodické podpoře v části Materiály ke stažení kap. 5 Povinná publicita: 5.1 Dokumenty (vzor) – záhlaví dalších dokumentů při informování veřejnosti , 5.2 Plakát (vzor) – povinnost příjemce podpory z EU informovat veřejnost, že je příjemcem podpory.
V případě řešení veřejných zakázek a výběrových řízení se obraťte na svého zřizovatele. Zároveň s ním proberte účtování finančních prostředků a možnosti řešení správy ICT na Vaší škole. Vybavení je jedna věc, ale jeho správa je také velmi důležitá. MŠMT k tématice IT správy vydalo Příručku pro ředitele ke správě ICT a zveřejnilo inspirativní rozhovory s řediteli škol. Dále se můžete podívat na panelovou diskuzi na toto téma.
Národní pedagogický institut vytvořil tým IT konzultantů, tzv. IT guru, kteří jsou připraveni pomoci vedení školy, koordinátorům ICT a správcům sítě, a to s nákupem digitálních technologií, s nastavením digitální infrastruktury, s nastavením efektivní IT správy, s představením nástrojů pro digitální audit školy atd. Tito konzultanti jsou k dispozici všem základním a středním školám. Můžete je kontaktovat přímo přes email: itguru@npi.cz či si najděte konzultanta pro daný kraj zde.
K dispozici je Vám také metodická podpora zde a možnost zaslání Vašich dotazů skrze formulář zde či na email: digitalizujeme@msmt.cz.
Článek vychází z Věstníku MŠMT pro veřejné školy a z Výzvy pro soukromé a církevní školy.
 |
Anna Stočesová Martinková (anna.stocesova@msmt.cz) vedoucí oddělení podpory digitální vzdělávání, odbor vzdělávací politiky Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy |
Zveme vás ke sledování živě streamované debaty ve čtvrtek 26. května od 15:00. Tématy budou:
- Jak vybrat ty správné roboty do výuky?
- Kde hledat inspiraci?
- Jak finančně náročný je jejich nákup?
Diskuse se bude konat živě. Odkaz živý přenos.
Účast je zdarma, bez nutnosti registrace.
Zveme vás ke sledování živě streamované debaty ve středu 27. dubna 15:00-16:00. Tématem budou hlavní změny v rámcových vzdělávacích programech pro gymnázia a možnosti výuky nové informatiky i rozvoje digitálních kompetencí žáků. Diskuse se bude konat . Odkaz živý přenos. a událost na faceboku.
Hosté:
Účast je zdarma, bez nutnosti registrace.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v rámci implementace Komponenty 3.1. Inovace ve vzdělávání v kontextu digitalizace zveřejnilo výzvu pro soukromé a církevní školy k předkládání žádostí pro kalendářní rok 2022 o poskytnutí dotací z Národního plánu obnovy na podporu prevence digitální propasti a na nákup digitálních učebních pomůcek pro rozvoj informatického myšlení a digitální kompetence. Zdrojem financí je fond Evropské unie – Next Generation EU. Žádosti o dotaci budou moci být podány do 30. 4. 2022!
Cílem výzvy je snížení nerovností mezi žáky v přístupu ke kvalitnímu vzdělání, které by byly způsobeny nedostatečným technickým vybavením mobilními digitálními technologiemi. Dotaci je příjemce oprávněn použít za účelem pořízení mobilních digitálních technologií. Dle potřeby a vlastního uvážení je bude příjemce zapůjčovat žákům s cílem, aby měli k dispozici daná zařízení pro běžnou výuku a výuku distančním způsobem. Musí se však jednat o neinvestiční výdaje – peněžní prostředky poskytnuté v rámci dotace nesmí být použity k dosažení zisku! Více o dané intervenci naleznete zde.
Poskytovatelem dotace je MŠMT a oprávněným žadatelem právnická osoba vykonávající činnost základní školy, střední školy a konzervatoře, jejímž zřizovatelem není stát, kraj, obec nebo dobrovolný svazek obcí. Podmínkou pro poskytnutí dotace je bezdlužnost žadatele (další náležitosti k poskytnutí dotace naleznete v textu výzvy). Na dotaci je alokována částka 27 997 000,- Kč.
Ve výzvě naleznete principy stanovení výše dotace společně s náležitostmi žádosti.
Cílem výzvy je přispět k rozvoji digitálního vzdělávání v souladu s vizí Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ a Akčním plánem pro digitální vzdělávání. Účelem dotace je pořízení digitálních učebních pomůcek pro rozvoj informatického myšlení dětí/žáků a jejich digitálních kompetencí. Musí se také jednat o neinvestiční výdaje.
Poskytovatelem dotace je MŠMT a oprávněným žadatelem právnická osoba vykonávající činnost mateřské školy, základní školy a gymnázia (mimo MŠ také nutné deklarovat záměr zahájit výuku dle školního vzdělávacího programu upraveného dle revidovaného RVP), jejichž zřizovatelem není stát, kraj, obec nebo dobrovolný svazek obcí. Podmínkou pro poskytnutí dotace je bezdlužnost žadatele. Na dotaci je alokována částka 39 888 500 Kč.
Účelem dotace pro mateřské školy je pořízení digitálních učebních pomůcek využitelných pro rozvoj informatického myšlení dětí a jejich digitálních kompetencí. Více viz čl. 8 Výzvy
Účelem dotace pro základní školy a gymnázia je pořízení digitálních učebních pomůcek – pokročilých digitálních technologií využitelných pro rozvoj informatického myšlení žáků a jejich digitálních kompetencí. V odůvodněných případech lze finanční prostředky použít i za účelem pořízení základních digitálních zařízení, např. notebooky, ultrabooky, chromebooky, tablety, mobilní telefony apod. včetně příslušenství, tj. nabíjecí boxy, obaly apod. Více viz čl. 8 Výzvy.
Více se můžete inspirovat zde.
Ve výzvě naleznete principy stanovení výše dotace společně s náležitostmi žádosti.
Příjemce bude oprávněn dotaci použít na náklady vzniklé v roce 2022 od 1. ledna 2022 do 31. prosince 2022, pokud budou uhrazeny nejpozději do 31. ledna 2023.
Dvojí financování z různých zdrojů je zakázáno. Příjemce bude povinen předložit ministerstvu zprávu o realizaci nejpozději do 15. 2. 2023. Vzor zprávy o realizaci bude zveřejněn na webu https://www.edu.cz/digitalizujeme/.
Před podáním žádosti je žadatel povinen zaregistrovat se v elektronickém systému IS-NPO na adrese https://is-npo.msmt.cz/ (DIGITÁLNÍ POMŮCKY a DIGITÁLNÍ PROPAST).
Po řádné registraci obdrží žadatel e-mail s uživatelským jménem a heslem. Žádost společně s povinnými přílohami lze podat v elektronické podobě do datové schránky ministerstva či prostřednictvím e-mailu opatřeným uznávaným elektronickým podpisem, či v listinné podobě osobně na podatelnu či poštou na adresu MŠMT.
Preferovaným způsobem podání je v elektronické podobě do datové schránky. IS-NPO bude otevřen pro vkládání žádostí dne 31. 3. 2022.
Žádost musí být podána nejpozději do 30. dubna 2022!
Podrobně je proces od registrace až po podaní žádosti (včetně dalších informací) v systému IS-NPO popsán v Manuálu pro podávání žádostí v systému IS-NPO (Stáhnout manuál).
Metodická podpora je k dispozici na webu: https://www.edu.cz/digitalizujeme, kde je možné využít formulář „napište nám” nebo využít e-mail: digitalizujeme@msmt.cz . Pro dotazy k podávání žádostí se obraťte na helpdesk IS NPO.
Následující informace jsou určeny pro vedení MŠ, ZŠ a SŠ pro získání komplexních informací a jako pedagogickým pracovníkům škol inspirace. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) v rámci implementace Národního plánu obnovy (NPO) představují ve svém Věstníku podmínky pro poskytnutí finančních prostředků základním školám a gymnázií na pořízení digitálních učebních pomůcek. Finančním zdrojem pro tyto finanční prostředky fondu Evropské unie - Next Generation EU a cílí na rozvoj informatickho myšlení a digitální kompetence. jak finance obdržet a jaké digitální učební pomůcky nakoupit?
Finanční prostředky jsou poskytovány na neinvestiční náklady vzniklé od 1. 1. 2022 do 31. 12. 2022. Jsou určeny pro základní školy a gymnázia, gymnázia se sportovní přípravou a dvojjazyčná gymnázia, zřizované krajem, obcí nebo dobrovolným svazem obcí. Aby školy obdržely finanční prostředky letos, musí vyplnit dotazník do https://sberdat.uiv.cz deklarovat svůj záměr zahájit výuku dle školního vzdělávacího programu upraveného dle revidovaného RVP od 1. 9. 2022, nebo výuku od 1. 9. 2021 již zahájili. Uzávěrka pro vyplňování dotazníku a deklarace je 31.3. 2022.
Školy, které vyplnit dotazník nestihnou nebo se rozhodnou s úpravou svého ŠVP počkat, o peníze nepřijdou, obdrží je v roce 2023.
Normativ ostatních neinvestičních výdajů na 1 žáka se stanovuje ve výši 1 000,- Kč. Počet žáků na jednotlivých školách se určí z vykázaného stavu ke dni 30. 9. 2021.
Účelem těchto finančních prostředků je pořízení digitálních učebních pomůcek – pokročilých digitálních technologií využitelných pro rozvoj informatického myšlení žáků a jejich digitálních kompetencí. Mezi takové digitální učební pomůcky patří zejména:
Více informací i s tipy do výuky naleznete v Inspiromatu digitálních učebních pomůcek.
V odůvodněných případech mohou školy použít finanční prostředky za účelem pořízení základních digitálních zařízení, např. notebooků, tabletů, mobilních telefonů apod., včetně příslušenství. Hlavním kritériem je však dodržení účelnosti čerpání finanční podpory tak, aby bylo umožněno vzdělávání podle revidovaného RVP.
Školy budou prostřednictvím mimořádného sběru dat MŠMT povinny do 28. 2. 2023 informovat o způsobu využití finančních prostředků.
Metodická podpora, která Vám může pomoci s procesem digitalizace ve škole, je zveřejněna na webových stránkách: https://www.edu.cz/digitalizujeme, kde také naleznete zmíněný inspiromat digitálních učebních pomůcek a kde budou zveřejněny i informace ke konzultantům, IT guru.
V případě dotazů se můžete obracet na emailovou adresu digitalizujeme@msmt.cz.
Následující informace jsou určeny pro vedení MŠ, ZŠ a SŠ. Modernizace obsahu vzdělávání v digitální oblasti probíhá takovým způsobem, aby odpovídal dynamice a potřebám 21. století. Strategie 2030+ zdůrazňuje potřebu rozvíjet digitální kompetence a snižovat nerovnosti ve vzdělávání. V rámci revizí RVP pro základní vzdělávání a gymnázia dochází k začlenění nové klíčové kompetence, digitální, a nového vzdělávacího oboru Informatika. MŠMT díky Národnímu plánu obnovy využije finanční prostředky na digitalizaci škol a poskytne jim finance na digitální učební pomůcky a pořízení mobilních digitálních zařízení pro znevýhodněné žáky. Co udělat pro získání financí na digitální učební pomůcky již letos? Stačí vyplnit dotazník na sberdat.uiv.cz do 31.3. 2022!
Strategie 2030+ je strategickým dokumentem v oblasti vzdělávací politiky. Její vizí je rozvoj otevřeného vzdělávacího systému, který reaguje na měnící se vnější prostředí a poskytuje relevantní obsah vzdělávání v celoživotní perspektivě. Cílem vzdělávání v následující dekádě je základními a nepostradatelnými kompetencemi, tedy i digitálními, vybavený a motivovaný jedinec, který dokáže v co nejvyšší míře využít svůj potenciál v dynamicky se měnícím světě.
V rámci Strategie 2030+ by mělo být digitální vzdělávání pojímáno jako vhodné a věku adekvátní využívání digitálních technologií napříč vzdělávacími oblastmi. Je proto nutné zajistit rozvoj informatického myšlení a digitální kompetence všech žáků, podpořit digitální kompetence všech pedagogů a dále snižovat nerovnosti a podporovat prevenci digitální propasti.
Byly schváleny nové RVP pro základní vzdělávání a RVP pro gymnázia, která budou rozvíjet informatické myšlení a digitální gramotnost žáků. Na to dále navazuje aktualizace RVP pro gymnázia, které pokračuje v modernizaci kurikula v digitální oblasti.
Díky projektu SYPO se vybudovaly sítě metodických kabinetů informatiky a ICT a také se vytvořila krajská síť ICT metodiků, kteří pomáhají se zaváděním digitálních technologií do výuky. Síť těchto metodiků i kabinety jsou školám nápomocny při zavádění nové informatiky a digitální kompetence do ŠVP a do výuky. Veškeré informace jsou k dispozici na revize.edu.cz.
Národní plán obnovy obsahuje souhrn reforem, které mají napomoci oživení a podpoře odolnosti státních ekonomik. Celou společnost, a tedy i český vzdělávací systém čekají velké výzvy i příležitosti nejen v reakci na COVID-19, ale ve spojitosti s tzv. dvojitou - digitální a zelenou transformací. Evropská komise proto přišla s finančním nástrojem, díky kterému bude do školství směřovat cca 20 mld. Kč. V rámci komponenty 3.1. Inovace ve vzdělávání v kontextu digitalizace půjde do škol na digitalizaci cca 5 mld. Kč.
Finančním zdrojem této intervence jsou právě prostředky fondu Evropské unie – Next Generation EU, které bude Česká republika rozdělovat v letech 2021 – 2026 z evropského Nástroje pro oživení a odolnost. V obrázku níže naleznete přehled intervencí napříč časovými obdobími.
Školy obdrží v roce 2022 finanční prostředky současně na dva účely spojené s digitalizací:
a) na digitální učební pomůcky určené pro rozvoj informatického myšlení dětí a žáků
a jejich digitálních kompetencí, více informací naleznete v Inspiromatu digitálních učebních pomůcek.
Základní školy a gymnázia obdrží 1 000 Kč násobeno počtem žáků (v ZŠ či G v denní formě studia) za podmínky, že deklarují zájem zahájit výuku podle revidovaného RVP ZV, RVP G, RVP GSP či RVP DG od 1. 9. 2022 (nebo již učinily od 1. 9. 2021). Tuto deklaraci je nutné uvést v dotazníku na sberdat.uiv.cz do 31.3. 2022.
V roce 2022 obdrží mateřské školy 8 000 Kč násobeno počtem učitelů v MŠ přepočtených na plně zaměstnané, a to automaticky, bez nutnosti vyplňovat dotazník zmíněný níže.
V roce 2023 budou dále podpořeny střední školy a konzervatoře (a zároveň ta gymnázia a základní školy, které nedeklarovaly výuku podle revidovaného RVP od 1. 9. 2021 či 1. 9. 2022, ale později).
b) na mobilní digitální zařízení pro znevýhodněné žáky za účelem prevence digitální propasti. Více informací k této intervenci naleznete zde.
Datovou schránkou přišla školám tabulka v MS Excel, kde je možné částku po zadání REDIZO zjistit.
Kompletní informace, kritéria a účel použití finančních prostředků pro školy zřizované obcí, krajem nebo dobrovolným svazkem obcí jsou zveřejněny ve Věstníku MŠMT. Školy soukromé a církevní získají finanční prostředky formou dotační výzvy. O jejich podmínkách budou informovány v průběhu 1. čtvrtletí roku 2022.
Metodická podpora, která Vám může pomoci s procesem digitalizace ve škole, je k dispozici na webových stránkách https://www.edu.cz/digitalizujeme. V případě nejasností bude možné vkládat dotazy prostřednictvím formuláře zde nebo přímo na e-mail digitalizujeme@msmt.cz.
Národní pedagogický institut zároveň připravuje síť tzv. IT guru, kteří školám pomohou s nákupem digitálních učebních pomůcek a s nastavením vnitřní infrastruktury. Tato síť by měla být funkční v průběhu prvního pololetí 2022. Informace o této metodické podpoře sledujte na https://www.edu.cz/digitalizujeme. Dále také připravují metodickou podporu pro pedagogy ve formě webinářů.
Zároveň byly MŠMT a NPI uskutečněny dvě moderované debaty pro MŠ a dále pro ZŠ a SŠ, kde se dozvíte další tipy a informace.
Jak na nákup digitálních učebních pomůcek a mobilních digitálních zařízení? Ve dnech 7. a 8.3. 2022 se v čase 16:00 – 17:00 uskuteční živě vysílané debaty na YouTube na téma Národního plánu obnovy a jeho finančních intervencí do mateřských, základních a středních škol. Prostor pro dotazy, kde se nemusíte bát zeptat…
V pondělí 7.3. to celé odstartuje živá debata pro mateřské školy, která bude zaměřena na:
Jako hosté vystoupí:
Celou akcí Vás bude provázet Josef Dašek (DigiKoalice, NPI).
✅ Účast je zdarma, bez nutnosti registrace. Živou debatu můžete sledovat na youtube:
Pro více informací o dané finanční intervenci naleznete klikněte na obrázek níže:
Následující živá debata bude věnována základním a středním školám a jejím obsahem bude:
Jako hosté vystoupí:
Celou akcí Vás bude provázet Josef Dašek (DigiKoalice, NPI).
✅ Účast je zdarma, bez nutnosti registrace. Živou debatu můžete sledovat na youtube:
Pro více informací o dané finanční intervenci naleznete klikněte na obrázky níže:
Jsme tu pro vás! V případě nejasností nám můžete sdělit svůj dotaz nejlépe prostřednictvím formuláře na edu.cz/digitalizujeme nebo případně přímo napsat na digitalizujeme@msmt.cz
Ve čtvrtek 4. listopadu 2021 MŠMT uspořádalo výroční konferenci k ročnímu fungování Strategie 2030+. Tvorba tohoto klíčového dokumentu pro rozvoj vzdělávací soustavy České republiky trvala bezmála dva roky a 19. října 2020 byla schválena českou vládou. Na on-line výroční konferenci a panelové diskuzi s odbornou veřejností se uskutečnila debata k prvnímu roku realizace opatření vedoucích k modernizaci školství.
Konferenci zahájil ministr školství Robert Plaga a dále prof. Arnošt Veselý, který připravoval spolu s dalšími 7 kolegy z řad expertů vstupní teze pro přípravu Strategie. Ten ocenil otevřenější komunikaci ministerstva a vyzdvihl i to, že je Strategie 2030+ přijímána pozitivně u pedagogické veřejnosti, což je jedním z předpokladů jejího naplňování. "Pro to, aby cíle Strategie 2030+ nezůstaly jen na papíře, děláme na MŠMT maximum," potvrdil ve svém úvodním projevu ministr Robert Plaga. I přes pandemii Covid-19 se resortu školství podařilo řešit systémové změny, které naše školy posouvají dál.
V rámci odborných bloků bylo představeno 6 cílů, kterých se aktuální kroky MŠMT týkají. Jde především o podporu a řízení škol, revizi obsahů vzdělávání a podporu pedagogů. Dále také o inovaci oborové středoškolské soustavy, snižování nerovností ve vzdělávání a podporu předškolní docházky u dětí. Závěr konference byl pak věnován rezortním výzkumům a také sledování pokroku celé vzdělávací soustavy, aby bylo možné aktivně vzdělávací politiky realizovat na základě dat.
| Čas | Téma |
| 9:00 | Zahájení |
| 9:10-9:30 | Ing. Robert Plaga, PhD., ministr školství, mládeže a tělovýchovy |
| 9:30-9:50 | prof. PhDr. Arnošt Veselý, Ph.D., pedagog a sociolog Fakulta sociálních věd UK |
Proběhnou ve schématu: prezentace realizátorů a panelová diskuze odborníků
| Čas | Téma |
| 9:50 - 10:35 | Blok 1: Podpora a řízení škol, střední článek a odbřemenění škol Mgr. Jaromír Beran, ředitel odboru vzdělávací politiky |
| 10:40 – 11:25 | Blok 2: Revize RVP ZV a metodická podpora školám PaedDr. Michal Černý, ředitel odboru základního vzdělávání a mládeže |
| 11:30 – 12:15 | Blok 3: Příprava a podpora učitelů Mgr. Jakub Drbohlav, zástupce ředitele odboru řízení regionálního školství |
| oběd | |
| 12:45 – 13:30 | Blok 4: Inovace oborové soustavy Ing. Bc. Petr Bannert, Ph.D. ředitel odboru středního, vyššího odborného a dalšího vzdělávání |
| 13:35 – 14:20 | Blok 5: Zvyšování kvality vzdělávání ve strukturálně postižených regionech Mgr. Jan Mušuta, ředitel odboru řízení regionálního školství |
| 14:25 – 15:10 | Blok 6: Podpora předškolního vzdělávání PaedDr. Michal Černý, ředitel odboru základního vzdělávání a mládeže |
| 15:15 – 16:00 | Indikátorová soustava a rezortní výzkum Mgr. Lukáš Seifert, zástupce ředitele odboru vzdělávací politiky |
| 16:00 – 16:15 | Diskuze a závěr |
Konferencí a panelovými diskuzemi bude provázel: PhDr. Jindřich Fryč, státní tajemník MŠMT
S technologickými inovacemi ve školství se čím dál častěji objevují otázky, jakých forem může v digitálním věku nabývat učební pomůcka. Proto MŠMT vydalo výklad pojmu „digitální učební pomůcka“, a to z pohledu § 160 školského zákona, tedy jaký hardware či software je možné hradit ze státního rozpočtu.
Stanovisko je také klíčové ve vztahu k finančním prostředkům pro školy, ze kterých budou moci pořizovat digitální zařízení v rámci Národního plánu obnovy. V roce 2022 budou tyto prostředku činit cca 1,4 mld. Kč. Účel využití těchto prostředků bude v souladu s předkládaným stanoviskem.
Více se dozvíte v metodickém výkladu MŠMT s názvem Digitální technologie jako učební pomůcka.
Strategie 2030+ je náš společný klíčový dokument pro rozvoj vzdělávací soustavy České republiky. Co se za první rok realizace událo? Kam budou směřovat další opatření a aktivity v roce 2022 a 2023? Jak probíhá modernizace vzdělávacího systému ČR v oblastech regionálního školství, zájmového a neformálního vzdělávání i celoživotního učení? Registrujte se na výroční konferenci ke Strategii 2030+. Online přenos bude probíhat na kanálu YouTube na tomto odkazu.
Dne 4. 11. proběhne od 9:00 do 16:15 setkání a diskuze nad implementací Strategie 2030+. Setkání se bude skládat z bloků, kdy po shrnutí problematiky bude vždy následovat panelová diskuze odborníků na místě. Dotazy do jednotlivých bloků můžete posílat během celého živého vysílání.
Pro více informací můžete sledovat i stránku události na Facebooku.
| Čas | Téma |
| 9:00 | Zahájení |
| 9:10-9:30 | Ing. Robert Plaga, PhD., ministr školství, mládeže a tělovýchovy |
| 9:30-9:50 | prof. PhDr. Arnošt Veselý, Ph.D., pedagog a sociolog Fakulta sociálních věd UK |
Proběhnou ve schématu: prezentace realizátorů a panelová diskuze odborníků
| Čas | Téma |
| 9:50 - 10:35 | Blok 1: Podpora a řízení škol, střední článek a odbřemenění škol Mgr. Jaromír Beran, ředitel odboru vzdělávací politiky |
| 10:40 – 11:25 | Blok 2: Revize RVP ZV a metodická podpora školám PaedDr. Michal Černý, ředitel odboru základního vzdělávání a mládeže |
| 11:30 – 12:15 | Blok 3: Příprava a podpora učitelů Mgr. Jakub Drbohlav, zástupce ředitele odboru řízení regionálního školství |
| oběd | |
| 12:45 – 13:30 | Blok 4: Inovace oborové soustavy Ing. Bc. Petr Bannert, Ph.D. ředitel odboru středního, vyššího odborného a dalšího vzdělávání |
| 13:35 – 14:20 | Blok 5: Zvyšování kvality vzdělávání ve strukturálně postižených regionech Mgr. Jan Mušuta, ředitel odboru řízení regionálního školství |
| 14:25 – 15:10 | Blok 6: Podpora předškolního vzdělávání PaedDr. Michal Černý, ředitel odboru základního vzdělávání a mládeže |
| 15:15 – 16:00 | Indikátorová soustava a rezortní výzkum Mgr. Lukáš Seifert, zástupce ředitele odboru vzdělávací politiky |
| 16:00 – 16:15 | Diskuze a závěr |
Konferencí a panelovými diskuzemi bude provázet: PhDr. Jindřich Fryč, státní tajemník MŠMT
Synergie, praktičnost, aktuálnost, motivace žáků - to jsou hesla, kterými se řídila akce CZECH CYBERTRON 2021. Střední průmyslová škola a Střední odborná škola Dvůr Králové nad Labem dokázala, že to jde. Ve dnech 5. - 6. 10. 2021 se na škole odehrálo setkání mezi žáky středních škol a zároveň konference na téma výuky kybernetické a informační bezpečnosti na středních školách. Na setkání žáků středních škol v podobě cvičení kybernetického útoku mohl každý kraj vyslat zástupce jedné školy. Cílem akce bylo nejen zlepšení úrovně výuky informační a kybernetické bezpečnosti v ČR, ale taktéž apel na instituce, v jejichž působnosti tato problematika je, aby zajistily vyšší míru tolik potřebné systémové koordinace a podpory.
Žáci se na základě praktického cvičení seznámili s tím, jak vypadá opravdový kybernetický útok. Na reálné průmyslové lince (plně funkční model výrobního procesu řízeného SCADA systémem) žáci viděli, jak se dá samotný systém napadnout a jak se dá naopak bránit. V předem připravené třídě byl umístěn výrobník na popcorn, který byl řízen systémem, jenž určoval jeho množství, chuť a jeho kompletní výrobu. Žáci museli zachytit včasnou detekci útoku a přijít na správnou strategii, která by výrobu popcornu vrátila zpět k běžnému chodu. Zároveň museli zúčastnění prokázat i komunikační dovednosti v podobě informování majitele společnosti, který vlastní výrobník popcornu. Samotné cvičení bylo bráno jako setkání nadšenců a budoucích případných absolventů středních škol. Všem byla udělena „čestná pochvala“ za skvělou práci.
Samotnou konferencí, která probíhala 6. 10. 2021 souběžně s praktickým cvičením pro žáky, provázel Ing. Jiří Sedláček, autor Koncepce středoškolských junior center excelence informační bezpečnosti (JCE IB) v ČR. Autorem JCE IB je Národní klastrová organizace. Cílem aktivity je vybudovat v každém kraji jedno excelentní centrum, které bude nejen vyučovat informační bezpečnost podle NSMC osnov, ale bude také využívat špičkové technologie ve vybudovaných laboratořích. JCE centra budou znalosti a zkušenosti sdílet mezi sebou a poskytovat je, včetně technologií v laboratořích, i ostatním školám v rámci svého regionu. Mezi dalšími účastníky konference byli zástupci veřejné správy (MŠMT, NÚKIB, zástupci KÚ KHK a Ústeckého kraje), akademické sféry (ČVÚT, MUNI, Univerzita Hradec Králové), zástupci odborné pedagogické veřejnosti (zakladatelé oboru Kybernetická bezpečnost a pedagogové na SPŠ Smíchovské a také Střední školy informatiky, poštovnictví a finančnictví Brno). Dále vystoupili zástupci Úřadu pro ochranu osobních údajů, společnosti AFCEA a Kybernetického operačního centra Jihomoravského kraje. Ti všichni představili v dopolední části programu své činnosti v oblasti kyberprevence. Bylo zde zmíněno spoustu podnětných aktivit. Sdílená laboratoř na škole jako cesta k rozvoji využívání pokročilých digitálních technologií žáky, vznikající kyberpohádky (AFCEA) pro MŠ a také například úskalí a začátky výuky kybernetické bezpečnosti, jakožto oboru na SŠ.
V odpolední části proběhly praktické ukázky aktivit středních a vysokých škol s ukázkami dobré praxe a jejich vzdělávacích produktů v informační a kybernetické bezpečnosti. ČVÚT byl představen hardware IT Sharkie. Dále také dostupné virtuální laboratoře a webináře v prostředí CYLAB od SŠ informatiky poštovnictví a informatiky Brno.
Setkání to bylo vskutku podnětné a přínosné, i pro samotné žáky, kteří byli zcela nadšeni aktivitou v rámci kybernetického cvičení. Škola sama svojí nabídkou oborů ukazuje, že sleduje trendy moderní doby a snaží se nabídkou oborů podpořit absolventy v následném uplatnění na pracovním trhu. Nyní jsou nabízeny obory jako například Informační technologie (Kybernetická bezpečnost) a Aplikovaná chemie (Forenzní analýza). Na škole byla zřízena sdílená laboratoř plná pokročilých digitálních technologií (pokročilé analytické přístroje k výuce chemie, 3D tiskárny a další), která je přístupná i ostatním školám v okolí. Hojně ji navštěvují i žáci blízkých základních škol.
Veškeré informace i samotný záznam konference můžete najít na webu https://www.czechcybertron.cz/.
Zástupci děkanů všech českých fakult připravujících učitele dnes spolu s ministrem školství Robertem Plagou podepsali Memorandum o podpoře reformy přípravy učitelů v ČR. Jeho cílem je proměna vzdělávání budoucích učitelů tak, aby byli lépe připraveni na práci s žáky a na podporu jejich učení.
Podpis memoranda je výsledkem několikaměsíčních jednání, během nichž děkani fakult, zástupci ministerstva a experti z oblasti vzdělávání připravovali konkrétnější podobu reformy. Ministerstvo školství se spolu s děkany fakult připravujících učitele zavázali ke konkrétním krokům v následujících třech letech, které mají pro přípravu učitelů vytvořit adekvátní podmínky, kterých fakulty skutečně využijí v souladu s cíli reformy. Ta se rozběhne již během letošního podzimu a má za cíl proměnit podobu praxí studentů učitelství, podpořit inovace jejich přípravy a rozvoj oborových didaktik.
K podpoře běžících revizí rámcových vzdělávacích programů (RVP) jsou připraveny tyto podpůrné webové stránky:
Praha, 27. března 2025 – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vyhlašuje pilotní ověřování modelových školních vzdělávacích programů (mŠVP). Tato iniciativa má základním školám pomoci s přechodem na revidovaný Rámcový vzdělávací...
13. 11. 2024 - Národní pedagogický institut připravuje v souvislosti s dokončovanou revizí Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání tři verze modelových školních vzdělávacích programů (déle také „mŠVP“). Tyto mŠVP...
Projekt Podpora práce učitelů (PPUČ) Národního pedagogického institutu ČR vydal čtyři publikace s konkrétními náměty do výuky, díky kterým mohou učitelé předškolního a základního vzdělávání rozvíjet u dětí a žáků čtenářskou, digitální nebo matematickou gramotnost. Publikace obsahují dohromady 144 aktivit.
“V NPI ČR si uvědomujeme, že povolání učitele je náročné, a proto přicházíme s našimi materiály pro mateřské školy. Díky 29 kartám je možné i v předškolním vzdělávání rozvíjet například digitální gramotnost, které se, podle našich zkušeností, kolegyně a kolegové často bojí,” říká Jana Smolková, garantka předškolního vzdělávání.
“Pro první stupeň ZŠ jsme připravili 49 karet, které vznikly na základě pilotáže a komunikace s učiteli v pilotních školách,” dodává Simona Šedá, editorka publikace a garantka vzdělávání pro 1. stupeň ZŠ. Mnoho inspirace v ní mohou objevit i rodiče, vedoucí zájmových kroužků, asistenti pedagogů, vychovatelé, knihovníci, studenti vysokých škol s pedagogickým zaměřením a mnozí další.
“Pro učitele druhého stupně ZŠ publikace nabízí 39 karet. Dali jsme si záležet na tom, aby si vybral skutečně každý učitel a aby byl schopen aktivitu zapojit do své výuky bez ohledu na to, zda je učitelem matematiky nebo výtvarné výchovy,” říká Marta Břehovská, garantka vzdělávání pro 2. stupeň ZŠ.
Sborník prací studentek 5. ročníku Učitelství pro 1. stupeň základní školy byl vydán ve spolupráci s Katedrou preprimární a primární pedagogiky Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. Celý sborník ilustruje soubor očekávaných výsledků učení v základních gramotnostech, rozpracovaných pro jednotlivé vzdělávací oblasti a vzdělávací obory do učebních aktivit a příkladů komplexních úloh (karet), kterých obsahuje celkem 27.
Podle doc. PhDr. Jany Staré, Ph.D., vedoucí katedry, která na vzniku publikace spolupracovala, vycházejí mnohé navržené aktivity ze zájmu současných dětí a užívají skutečně neotřelé, inovativní postupy. Ke sborníku dále dodává: “Vzhledem k náročnosti práce učitele v inkluzivní třídě vnímám vzniklé lekce jako cenný materiál, který umožní učitelům učit v souladu s nejnovějšími vzdělávacími trendy a v souladu s poznatky jednotlivých oborových didaktik.”
“Věřím, že pro učitele může být sborník impulsem k novým pohledům na známé situace, zajímavou inspirací či neotřelou výzvou. A pro nás všechny nadějí, že o naše děti ve školách pečují pedagogové s láskou, porozuměním a opravdovým zájmem o to, aby každý z jejich žáků dostal šanci být úspěšný a šťastný,” říká Simona Šedá, editorka sborníku.
“V projektu PPUČ podporujeme reflektivní praxi učitelů mateřských a základních škol, při které je vhodné sdílet zážitky a zkušenosti z jednotlivých metod práce s dětmi. Proto je možné se k publikacím vyjádřit v reputačním systému EMA na metodickém portálu RVP.CZ,” vysvětluje Petr Naske, manažer projektu PPUČ. Publikace je zde možné ohodnotit jednoduše – přidělit jim odpovídající počet hvězdiček, nebo krátkým komentářem popsat svou zkušenost s těmito materiály.
Jednotlivé publikace pro konkrétní stupně vzdělání najdete na webových stránkách kampaně Gramotnosti.pro život (www.gramotnosti.pro) nebo na níže uvedených odkazech (klikni na obrázek pro otevření publikace):
Počátkem května se uskutečnilo online setkání zástupců ze všech krajských úřadů s pracovníky Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) s cílem vzájemně se informovat o stavu digitálního vzdělávání, a především sdílet příklady dobré praxe v této oblasti mezi jednotlivými kraji. Jejich zástupci představili své projekty, které jsou vesměs financovány z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání v gesci MŠMT a jeho výzvy na implementaci krajských akčních plánů rozvoje vzdělávání. Níže uvádíme některé z nich.
V rámci projektu Komplexní program rozvoje a podpory pražského školství bylo k dnešnímu dni dokončeno celkem 15 nových multimediálních tříd, tzv. Center interaktivní výuky (CIV). Primárním cílem Center je umožnit pražským pedagogům realizovat vyučovací hodiny s maximálním využitím technického vybavení. Centra interaktivní výuky jsou společným výsledkem Magistrátu hl. města Prahy a Hospodářské komory hl. města Prahy, která je partnerem magistrátu v tomto projektu. Na vybraných pražských školách bude postaveno 48 supermoderních učeben, jejichž výbavu tvoří výukové interaktivní nástroje, výukový software, počítače, videa, DVD přehrávače a další. Žádanou pomůckou je i vizualizér, což je zařízení sloužící ke snímání obrazu ve fyzické podobě a jeho převedení na podobu digitální. Více informací zde.
K propagaci a rozvoji především technického vzdělávání a učňovského školství přispívají i další aktivity projektu. Polytechnická hnízda jsou třídy pro mechaniku a Polytechbus je pojízdná polytechnická dílna („Edudodávka“), která žákům mateřských a základních škol přibližuje krásu řemeslných oborů a podporuje manuální zručnost dětí. Pod vedením profesionálních mentorů si mohou děti vyzkoušet práci se dřevem, keramikou, barvami, obklady aj. Více informací zde.
V Ústeckém kraji vidí jako hlavní systémové řešení motivaci a vzdělávání pedagogů. Proto zde pořádají například Letní školy (v srpnu 2020 LešDig 2020 v Třebívlicích) nebo mobilní Centra kolegiální podpory, která vyjíždějí do škol. Učitele síťují tzv. Digibuňky v obcích s rozšířenou působností, kde mohou sdílet pomůcky, metodiky i know-how či si zapůjčovat robotické stavebnice. Digibuňky mají dvě úrovně, první pro preprimární a primární vzdělávání a druhou pro druhý stupeň ZŠ a SŠ. Specializované Digibuňky vznikají na místních školách. Projekt dále podpořil vznik technických klubů a jejich vybavení ve většině ORP Ústeckého kraje. Ve spolupráci s ústeckou Univerzitou Jana Evangelisty Purkyně zprostředkovávají akreditovaný DVPP pro pedagogy informatiky.
Na rozvoj digitálních kompetencí učitelů se ve svém projektu zaměřili v Plzeňském kraji. Do pilotáže je zapojeno 12 středních škol a 237 učitelů, kteří absolvují 700 hodin školení a 237 hodin mentorování. Více informací o projektu naleznete zde. Na webu projektu je i zajímavý citát učitele informatiky z Denveru Karla Fische: „Najde-li se dnes ještě učitel, jenž nedisponuje počítačovou gramotností a nesnaží se tento stav změnit, je na tom stejně, jako kdyby před 30 lety v roli učitele neuměl číst a psát.“ Dále je také možno se inspirovat na webu projektu v příkladech dobré praxe.
Za sdílení dobré praxe krajů v oblasti digitálního vzdělávání za MŠMT moc děkujeme a těšíme se na další setkání!
Na otázku odpoví pokusné ověřování kombinovaného vzdělávání pro základní a střední školy, které navazuje na zkušenosti s distančním vzděláváním a zkouší různé možnosti digitalizace práce pro učitele a podporu žáků a studentů a jejich potřeb a talentů. Je třeba využít to dobré, co nám „digitální revoluce“ přinesla, a zároveň se poučit z chyb. Proto se nyní testují různé druhy způsobů organizace, obsahu a metod vzdělávání, které by mohly být do budoucna šikovně vyžity pro práci všech škol.
O půl druhého roku trvajícím projektu kombinovaného vzdělávání, které má prověřit možnosti zařazení on-line metod do běžné výuky škol, se dočtete v článku, který vyšel v květnovém Řízení školy..
Počítače a technika hraje v dnešní době prim. Digitalizace se díky pandemii velmi rychle zavedla i do našich škol, kde se s ní snažíme, tu lépe, tu hůře, sžít a vyrovnat. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy na podzim 2020 schválilo a připravilo v rámci realizace nové národní Strategie 2030+ projekt pokusného ověřování kombinovaného vzdělávání. Mimo jiné je to reakce na zprávy České školní inspekce, které konstatují, že nejsou dostatečně využívány moderní výukové metody a převažují frontální formy práce s dominancí učitele, což vede k nižší míře aktivního zapojení žáků do výuky. Zároveň rostou počty dětí se specifickými vzdělávacími potřebami a je nezbytná vyšší míra individualizace výuky nebo různorodých úkolů tak, aby tyto potřeby a možnosti žáků byly více respektovány.
Půl druhého roku trvající projekt kombinovaného vzdělávání prověří možnosti zařazení on-line metod do běžné výuky škol. Navazuje na zkušenosti s distančním vzděláváním a zkouší různé možnosti digitalizace práce pro naše učitele a podporu žáků a studentů a jejich potřeb a talentů. Je třeba využít to dobré, co nám „digitální revoluce“ přinesla, a zároveň se poučit z chyb. Proto se nyní testují různé druhy způsobů organizace, obsahu a metod vzdělávání, které by mohly být do budoucna šikovně vyžity pro práci všech škol.
Ludmila Třeštíková
MŠMT
Jedním z cílů pokusného ověřování je tak připravit kvalitní podklady pro rozhodování MŠMT o tom, zda a jak začlenit kombinované vzdělávání do výuky v základních i ve středních školách. Očekávají se benefity při práci s nadanými či naopak nemocnými či hendikepovanými žáky, s dětmi na dlouhodobých pobytech v zahraničí nebo pokud to je pro žáka a jeho rodinu z nějakého důvodu výhodnější.
Projekt je realizován na principu dobrovolného zapojení škol. Do začátku března se k ověřování přihlásilo 38 základních škol, 17 středních škol a 10 gymnázií. Školy jsou všech velikostí, zřizovatelů i zaměření, ministerstvo potřebuje znát všechny možnosti.
Zúčastněné školy mohou zapojit celé ročníky, třídy, skupiny nebo jen konkrétní žáky. A je jasné, že škola musí mít i paralelních skupiny žáků, kteří se vzdělávají prezenčně, jako kontrolní vzorek, aby se daly objektivně srovnat výsledky obou metod vzdělávání a definovat výhody a nevýhody. Samozřejmě zapojení každého žáka je podmíněno souhlasem jeho zákonného zástupce. Dnes už víme, že většina přihlášených škol chce zařadit do pokusu2/3 svých žáků, běžné školy neplánují ověřování u posledních ročníků (žáků 9. tříd a maturantů), výjimku tvoří ScioŠkoly.
Je třeba využít zkušenosti a vytvořit funkční model výuky, které propojuje prezenční a distanční formu vzdělávání. Očekáváme, že kombinovaná forma má potenciál přinést do škol nové příležitosti: zvýšit samostatnost žáků, rozvíjet kompetenci k učení, personalizovat vzdělávání. Cílem je zohlednit různorodé učebních styly žáků, a přitom zachovat kvalitu. Jednoznačným benefitem je možnost vytvořit rovné příležitosti pro vzdělávání žáků, kteří se z jakéhokoli důvodu nemohou účastnit prezenční výuky. A také třeba vyzkoušet možnosti propojení prvků zážitkové pedagogiky.
Školy budou v rámci kombinovaného vzdělávání realizovat jak konkrétní témata, tak i celé předměty. Některé školy hodlají tyto varianty kombinovat. Často chtějí ředitelé distanční výuku zaměřit na realizaci školních projektů. Některé SOŠ plánují metody využít i pro praktickou výuku.
V rámci přihlášených škol bude také zkoumána efektivní organizace – od kombinace skupinového vzdělávání dle času nebo v návaznosti na rozvržení obsahu, až po personalizovaný model v rámci individuálního studijního plánu nebo individuálního vzdělávání. I časové modely navrhované školami jsou různé. Může to být zavedení distančního vzdělávání na 1 konkrétní den v týdnu, 1-3 týdny za pololetí nebo 1-2 dny za měsíc. Tady by se hodilo podotknout, že to záleží na školách, ale přínosem pro PO KV je využití co nejvíce různých kombinací. A také to, že je dobré také zjistit, co nefunguje, protože i to je zpětná vazba, kterou je možné využít.
Plán přípravné fáze probíhá od 1.1. do 31.8.2021. Bohužel spuštění projektu spadlo do období nouzového stavu vyhlášeného vládou ČR a nuceného přesunu veškeré výuky na distanční formu. Pokusné ověřování tak není možné na školách momentálně realizovat. Ale ve spolupráci s Národním pedagogickým institutem probíhá příprava zapojených škol a vzájemná setkávání ředitelů a webináře pro učitele.
Školy budou realizovat kombinovanou výuku v návaznosti na to, jak se bude vyvíjet pandemická situace a s ní související opatření vlády a jak budou připraveny, ale nejpozději od 1.9.2021. Výsledky budou známy o prázdninách příštího roku (2022). O všech krocích a pokrocích vás budeme informovat.
ředitel, Gymnázium, Teplice
Máme chuť zkoušet a zavádět něco nového. Při dosavadní výuce na dálku jsme si ověřili nové formy a metody práce s žáky. Poznali jsme úskalí i přednosti takové práce, takže víme, do čeho jdeme.
Pro některé žáky je výuka na dálku vhodnější – nestresuje je, umožňuje jim vlastní tempo. Jiní zase nemohou být přítomni ve výuce kvůli zdravotnímu problému. Další pak jsou nadaní a pomocí výuky na dálku toho mohou zvládat více – sport, umění studium další školy. Všem těmto žákům chceme zavedením kombinovaného vzdělávání pomoci k dosažení jejich vzdělanostního maxima.
Plánujeme kombinované vzdělávání ve třech variantách. Jednak máme vybrány čtyř třídy, ve kterých bude probíhat výuka na dálku cca 3 – 5 dní v měsíci. Za druhé chceme výuku na dálku u žáků, kteří mají individuální studijní plán. A za třetí to bude u všech tříd ve dnech či situacích, kdy nebude běžná prezenční výuka možná.
ředitel, Vyšší odborná škola potravinářská a Střední průmyslová škola mlékárenská Kroměříž
Naše škola nabízí vzdělávání v potravinářských oborech již od roku 1902. Kombinovaným vzděláváním chceme zdokonalit dosavadní nástroje a mechanismy (případně nalézt nové) používané při distančním vzdělávání a celý proces zefektivnit a systémově ověřit v praxi. Předpokládáme, že se ověřování bude účastnit většina žáků školy, mezi žáky a jejich zákonnými zástupci je o účast v projektu zájem. A to stejné platí také pro pedagogické pracovníky školy, kteří již vybrali vhodné všeobecně vzdělávací i odborné předměty.
V rámci projektu plánujeme distanční výuku jednou týdně a vnímáme ji jako vhodný doplněk praktických odborných aktivit, které i nadále nutně musíme realizovat prezenčně v laboratořích a našem dílenském poloprovozu. Jako nejnáročnější v rámci výuky v digitálním prostředí pociťujeme udržení kvalitního kontaktu žáka a učitele, proces vzdělávání je o růstu člověka jako osobnosti skrze znalosti, dovednosti a postoje a naším hlavním úkolem je tedy hledat vhodné formáty výuky a nástroje, aby celý proces dával smysl. I v rámci distanční výuky je potřeba dbát na individuální potřeby každého žáka a toto pro nás aktuálně představuje největší motivaci a výzvu.
vedení školy, 4. ScioŠkola Praha - základní škola, s.r.o.
Máme chuť zkoušet a zavádět něco nového. Při dosavadní výuce na dálku jsme si ověřili nové formy a metody práce s žáky. Poznali jsme úskalí i přednosti takové práce, takže víme, do čeho jdeme.
Pro některé žáky je výuka na dálku vhodnější – nestresuje je, umožňuje jim vlastní tempo. Jiní zase nemohou být přítomni ve výuce kvůli zdravotnímu problému. Další pak jsou nadaní a pomocí výuky na dálku toho mohou zvládat více – sport, umění studium další školy. Všem těmto žákům chceme zavedením kombinovaného vzdělávání pomoci k dosažení jejich vzdělanostního maxima.
Plánujeme kombinované vzdělávání ve třech variantách. Jednak máme vybrány čtyř třídy, ve kterých bude probíhat výuka na dálku cca 3 – 5 dní v měsíci. Za druhé chceme výuku na dálku u žáků, kteří mají individuální studijní plán. A za třetí to bude u všech tříd ve dnech či situacích, kdy nebude běžná prezenční výuka možná.
Základní škola Velvary
Pokusné ověřování kombinované výuky nás zastihlo v době, kdy si více než v jiných časech uvědomuje nutnost přechodu od konzervativního modelu školy k modernějšímu a pružnějšímu vzdělávání. Proč?
Pokusné ověřování kombinovaného vzdělávání chápeme jako příležitost ke změnám, jako výzvu a logické navázání na distanční výuku. Nehledáme v něm marketingový záměr pro nábor nových žáků, ale rozšíření vzdělávacích služeb pro žáky současné.
Základní škola a Mateřská škola Pod Budčí, Zákolany
Naše škola představuje malotřídní školu, kterou tvoří první stupeň základní školy. První, druhý a čtvrtý ročník je v tomto školním roce samostatný. Třetí a pátá třída jsou spojené.
Do pokusného ověřování kombinovaného vzdělávání jsme se zapojili mimo jiné s ohledem na snahu posílit samostatnost žáků a jejich kompetence k učení. Reagujeme také na pozitivní ohlasy některých rodičů na distanční formu výuky a zájem o její začlenění do dalšího vzdělávání po zrušení mimořádných opatření. Klademe důraz na individuální přístup k dětem, rodinnou atmosféru, úzkou spolupráci s děním v obci a podporu kreativního myšlení žáků.
Národní pedagogický institut (NPI ČR) spouští nové webové stránky www.revize-sov.edu.cz, které školy, ředitele i učitele provedou všemi aktualizacemi odborných složek středoškolského rámcového vzdělávacího programu. Přehledná aplikace nabízí praktickou a konkrétní pomoc při zavádění novinek do školních vzdělávacích programů.
NPI ČR reaguje výše uvedenou webovou podporou, protože dle platných RVP vydaných v září 2020 ze strany MŠMT musí střední odborné školy zapracovat nejpozději od 1. září 2022 do svých školních vzdělávacích programů několik aktualizací, které mají uzpůsobit výuku tak, aby absolventi obstáli na stále rychleji se proměňujícím trhu práce..
Změny provedené v RVP se dotkly jak odborné části, tak i ekonomického vzdělávání a je připravena i nová koncepce informatického vzdělávání – ta se týká pouze oboru vzdělání Informační technologie a také škol zařazených do pokusného ověřování. Každé této části se dopodrobna věnuje celá sekce webových stránek. Jsou zde k dispozici informace o tom, co konkrétně se mění a krom jiného i kontakty na odborné garanty, kteří jsou připraveni školám poradit a pomoci. Součástí informačního balíčku jsou i související dokumenty a legislativní rámce, vše doplněno o aktivní odkazy, takže uživatel nemusí nic dále složitě dohledávat a vše najde na jednom místě.
“Doba se mění a překotně se vyvíjejí nejen technologie, ale vůbec samotné pojetí zaměstnání jako takového. A pandemie koronaviru tyto změny jen akceleruje. I proto MŠMT v září 2020 představilo nové prvky v rámcovém vzdělávacím programu pro střední odborné školství a my v Národním pedagogickém institutu jsme rádi, že tuto změnu pomáháme uskutečnit.”
Matěj Bulant
ředitel, Odboru kariérového poradenství, dalšího vzdělávání a kurikula odborného vzdělávání NPI ČR
A změny na trhu práce již nyní potvrzují čísla, která má Národní pedagogický institut ČR k dispozici. Z analýz hodnocení shody získaného vzdělání a vykonávaného zaměstnání v roce 2019 vyplývá, že:
“Pro potřeby škol jsme vytvořili přehledný a maximálně praktický nástroj, díky kterým mohou své studenty připravit se na měnící se svět a trh práce. Doba, kdy se absolvent střední odborné školy věnoval po zbytek života jen vystudovanému oboru, ta je u konce. A šance, že vystudovaný obor projde během dalších let zásadní změnou, je poměrně velká.”
Matěj Bulant
ředitel, Odboru kariérového poradenství, dalšího vzdělávání a kurikula odborného vzdělávání NPI ČR
Změna, kterou NPI ČR skrze nový web pomáhá uvádět do praxe, se týká bezmála tří set tisíc studentů navštěvujících tisícovku středních odborných škol. Cílem aktualizací v rámcovém vzdělávacím programu je krom jiného vytvořit podmínky pro to, aby každý žák, ať je z kterékoliv školy, disponoval znalostmi, dovednosti a vědomostmi, které dopovídají současným společenským potřebám a jsou nezbytné k učení pro celý život.
Součástí informační kampaně NPI ČR k novému webu je série newsletterů, které ještě do konce tohoto roku zamíří k ředitelů a učitelům SOŠ. Budou propagovat nejen samotný web, ale také nabízet webináře a rozhovory o širším společenském kontextu zaváděných změn.
Všechny potřebné informace o zavádění nové informatiky do škol najdete na tomto oficiálním webu NPI ČR a MŠMT:
Rádi bychom se s vámi touto formou podělili o novinky z právě probíhajících procesů týkajících se reformy pregraduálního vzdělávání učitelů. Přikládáme také několik inspirativních podnětů o přípravě učitelů ze zahraničí – konkrétně z Kanady a z Rakouska.
Druhé setkání participativní skupiny s děkany pedagogických fakult, představiteli asociací děkanů filozofických a přírodovědeckých fakult a dalších významných představitelů vzdělávacích institucí v ČR proběhlo 13. dubna. Tým MŠMT reagoval na připomínky, které jsme od všech zúčastněných děkanů obdrželi, a představil posun v dosavadní činnosti pracovní skupiny.
Témata projednávaná během setkání:
Expertní pracovní skupina se rozdělila na 4 menší podskupiny, které vždy vede jeden garant z týmu MŠMT a nyní se zabývají následujícími okruhy:
V rámci získávání dalších zkušeností týkající se přípravy učitelů ze zahraničí jsme se online spojili s profesorkou Annou Kindler z Faculty of Education na University of British Columbia v kanadském Vancouveru. Zde jsme pro vás sepsali několik podnětných myšlenek, které by mohly inspirovat i naši praxi.
Dále jsme se také propojili s profesorkou Gabriele Kulhanek-Wehlend z vídeňské Pädagogische Hochschule:
Praxe:
Mentoři:
Praxisschulen („fakultní/klinické“ školy)
Rádi byste se s námi propojili v souvislosti s připravenou reformou? Ozvěte se nám na pregradual@msmt.cz, rádi Vám odpovíme.
MŠMT na základě cílů Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ kromě jiných zaměřuje na rozvoj vzdělávání prostřednictvím reformy pregraduální přípravy učitelů v ČR ve spolupráci s fakultami zaměřenými na jejich přípravu. Cíle do roku 2024 a další aktivity této reformy naleznete níže na této stránce. Spolupráce MŠMT a fakult připravujících učitele potvrdilo Memorandum (podepsáno 29. 9. 2021) a jeho příloha.
MŠMT zrealizuje ve čtvrtek 28. listopadu 2024 v čase 9:00 do 16:30 "Národní konferenci k...
Od 1. 1. 2024 došlo v rámci regionálního školství (MŠ, ZŠ a SŠ) k zakotvení...
Kompetenční rámec absolventa a absolventky učitelství vznikl jako jeden z výsledků spolupráce fakult připravujících učitele...
Novela zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, v platném...
Jako ministerstvo usilujeme o rozvoj vzdělávání a směřujeme přitom ke dvěma dlouhodobým cílům, které jsme zakotvili do Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+:
V naplňování těchto cílů hrají přední roli učitelky a učitelé. Panuje přitom odborná shoda, že klíčovým faktorem pro kvalitu jejich práce, a tím i pro dosažení uvedených cílů, je jejich pregraduální příprava. Má-li se školní vzdělávání v České republice proměnit uvedeným způsobem, potom považujeme za nezbytné, aby podobnou proměnou prošla též příprava učitelů na fakultách vzdělávajících učitele.
Naše ministerstvo doposud ponechávalo tuto náročnou výzvu především na vysokých školách. Nyní jsme se rozhodli vytyčit jasné zadání, jaké učitele potřebujeme pro české školství připravovat a pro toto zadání vytvořit příhodné podmínky a připravit a uskutečnit reformu přípravy učitelů v ČR.
S tímto záměrem jsme se v uplynulém roce obrátili na představitele fakult vzdělávajících učitele i na širší odbornou obec a na základě mnoha jednání a práce mnohých z Vás jsme společně domluvili cíle a připravili koncepci reformy, k jejíž realizaci jsme se jako ministerstvo i jako fakulty veřejně zavázali memorandem, které 29. září 2021 podepsal ministr školství s děkany fakult vzdělávajících učitele.
Domluvili jsme se, že cílem reformy je proměnit přípravu učitelů a učitelek v ČR tak, abychom každý rok připravovali dostatek nových učitelů připravených pomáhat všem svým žákům naplno se rozvíjet, tedy učitele schopné přispívat k naplňování uvedených cílů Strategie 2030+. Pro společnou představu, jaké učitele chceme, jsme přitom vytyčili rámcový kompetenční profil, k němuž má veškerá příprava učitelů v ČR od nynějška směřovat.
Proměna přípravy učitelů je běh na dlouhou trať, v přijaté koncepci jsme si proto vytyčili 6 konkrétních cílů a okruhů změn do roku 2024:
Ve všech těchto oblastech jsou stanoveny přesné cíle a především oboustranné závazky a odpovědnosti ministerstva i fakult.
"Reformě přeji, ať se jí podaří podpořit vzdělávací model budoucích učitelů zohledňující jedinečnost a diverzitu žáků, různorodost aktivních výukových metod a občansky, společensky zodpovědný bohatý školní život. "
— doc. PhDr. Tomáš Kasper, Ph.D.
Vedoucí katedry pedagogiky a psychologie na Technické univerzitě v Liberci
"Vždycky mi vadila kritika pedagogických fakult bez znalosti podmínek, ve kterých pracují a "dobré rady" jak by se měly zlepšit. Obvykle vytržené z kontextu a bez porozumění toho, co všechno přípravu učitelů ovlivňuje a jaké možnosti ke změně fakulty mají. Když jsme psali podklady pro hlavní směry Strategie 2030, uvědomovali jsme si , že přípravné vzdělávání učitelů potřebuje změnu - částečně změnu obsahu, ale také větší respekt a více podpory a pozornosti ze strany MŠMT i mateřských univerzit. Že fakulty potřebují mít možnost více upravit své studijní programy tak, aby z nich vycházeli sebevědomí a do školy natěšení absolventi. A že k tomu fakulty potřebují jasné vymezení jejich mise a priorit a také i materiální a personální podmínky. Navržená reforma jde jednoznačně tímto směrem, popisuje hlavní kroky, které potřebujeme udělat. Reformu jako celek považuji za dobře promyšlenou, s rozumnými počtem dosažitelných cílů do r. 2024 a jasně popsanými kroky, jak jich dosáhnout. Ano, reforma směřuje k jednoznačnějšímu profesnímu zacílení přípravy, což přináší nesporné výhody i určitá rizika. Ale myslím, že pokud budeme skutečně společně usilovat o vybudování kultury v soustavného zvyšování kvality přípravy učitelů, není nutné se obávat omezení akademické důkladnosti učitelské přípravy."
— prof. PaedDr. Iva Stuchlíková, CSc.
Proděkanka pro vědu, tvůrčí činnost a koncepci doktorských studií na Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
"Cíle vzdělávání se za posledních 50 let výrazně proměnily, musí tomu odpovídat i příprava učitelů."
— prof. PhDr. Karel Rýdl, CSc.
profesor Filozofické fakulty Univerzity Pardubice
Chceme, aby příprava českých učitelů byla na úrovni nejlepších evropských zemí
Snažíme se vycházet z dat a ze zkušeností ze zahraničí. Analyzovali jsme všechna dostupná data o kvalitě přípravy učitelů a absolventech. Prozkoumali jsme vzdělávací systémy 12 (nejen) evropských zemí a chceme, aby byl systém pregraduální přípravy v České republice na stejné úrovni jako ve Finsku, Nizozemsku nebo v sousedním Rakousku.
Reformu připravujeme spolu s děkany fakult připravující učitele, klíčovými stakeholdery a s respektovanými odborníky
Na přípravě reformy participovali děkani fakult připravující učitele a klíčoví steakholdeři tak, abychom reformu připravili společně. První setkání s touto participativní skupinou proběhlo již v únoru a březnu, další následovalo v červnu 2021.
Paralelně jsme ustanovili pracovní skupinu, kterou tvoří akademici a odborníci na vzdělávání v České republice. Tato pracovní skupina se po každém setkání participativní skupiny věnovala věcnému domýšlení návrhů a nalezení možných řešení témat, o kterých nepanuje shoda.
Výsledkem tohoto procesu participace důležitých aktérů českého vzdělávacího systému na proměně pregraduální přípravy bylo předložení návrhu nové koncepce pregraduální přípravy vedení MŠMT v létě 2021.
Harmonogram procesu přípravy reformy v roce 2021
Cílem reformy je proměna vzdělání učitelů tak, aby odpovídalo cílům Strategie 2030+: to znamená, že v centru všeho konání začínajících učitelů musí být všechny děti ve třídě. Začínající učitelé musí umět rozvíjet kritické myšlení všech dětí, motivovat každé dítě k učení a rozvíjet jeho schopnost spolupráce. Každý začínající učitel by měl neustále reflektovat, co a jak dělá, aby se sám učil a zlepšoval.
V následujících letech se chceme zaměřit především na zkvalitnění praxí, na vytvoření podmínek pro kvalitní přípravu učitelů a na rozvoj systému kontinuálního zlepšování přípravy učitelů, postaveného na sdílené vizi – kompetenčním profilu absolventa – a pravidelném vyhodnocování toho, jak se nám ji daří naplňovat.
Věříme tomu, že příprava učitelů je klíčová pro naplnění cílů Strategie 2030+ a reforma je proto jedním z prvních kroků její implementace.
Usilujeme o vhodné nastavení financování přípravy učitelů, včetně přípravy nových výzev ESIF.
Aktuální pandemie, která způsobila uzavření škol, navíc opětovně poukázala na důležitost učitelů pro naši společnost.
Chceme, aby všichni vzdělavatelé budoucích učitelů pravidelně reflektovali a hodnotili svou práci a věděli, jaké kroky mají podniknout k tomu, aby připravovali učitele, kteří budou hybateli proměny vzdělávání podle Strategie 2030+, a aby pro to měli dostatečné podmínky.
Chceme, aby se zvýšilo provázání studia s praxí: aby praxe vedli nejlepší učitelé na klinických školách, kteří dostávají výcvik a podporu od fakulty a ti naopak obohacují její výuku a život.
Chceme, aby se fakulty inspirovaly vzájemně sdílením dobré praxe a zkušenostmi ze zahraničí.
Chceme, aby se výrazně, až o polovinu, zvýšil podíl začínajících učitelů, kteří zvládají rozvíjet kritické myšlení žáků a motivovat všechny žáky k učení.
Ne, reakreditace není nutná.Fakulty mají nově akreditované a inovované programy, kterým věří.
K reakreditaci by mělo docházet tehdy, pokud fakulta sama dospěje k názoru, že stávající akreditace nepřipravují dostatečně dobře absolventy k tomu, aby se stali hlavními hybateli proměny vzdělávání podle Strategie 2030+.
Chceme však zároveň podpořit vznik nových inovací prostřednictvím zavedení zcela nových akreditací, například akreditací podle oblastí RVP nebo s vyšším podílem praxe.
Vzdělavatelé budoucích učitelů jsou pro reformu klíčoví: změna by měla začít právě u nich. Reforma není o akreditačních spisech a formálních pravidlech. Za mnohem důležitější považujeme, aby vyučující na fakultách uměli dobře reflektovat, jak se jim daří přispívat k tomu, aby budoucí učitelé uměli plně rozvíjet potenciál všech svých žáků.. Za klíčovou považujeme také vlastní ochotu kontinuálně se vzdělávat a učit se skrze sdílení s dalšími odborníky z jejich oblasti.
Zapojte se do procesu přípravy reformy pregraduální přípravy učitelů prostřednictvím akademického senátu na Vaší fakultě. Informujte se o současném stavu jednání představitelů Vaší fakulty s ostatními fakultami a důležitými hráči ve vzdělávání a přinášejte podněty k tomu, jak přípravu budoucích učitelů zlepšit.
Záleží na názoru každého z Vás a my si jej na ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy také rádi přečteme a zohledníme! Pokud se tedy nezapojíte prostřednictvím Vaší fakulty, pište nám na: pregradual@msmt.cz!
Po každém setkání s děkany pedagogických fakult i po setkání s akademiky Vám zašleme nejnovější zprávy o tom, co dalšího se projednávalo a jak to teď vlastně s přípravou nové koncepce přípravy budoucích českých učitelů vypadá.
Těšíme se na Vaše podněty ke zlepšení pregraduální přípravy v České republice!
Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte s tím, že budou Vaše údaje využity výhradně k zasílání newsletteru k reformě pregraduální přípravy učitelů.
Odhlášení je možné zasláním emailu na adresu pregradual@msmt.cz s textem "Nechci již odebírat newsletter k reformě pregraduální přípravy učitelů".
Gratulujeme a máme obrovskou radost, že se PaedDr. Michal Černý stane ředitelem odboru základního vzdělávání a mládeže na MŠMT. Po panu Jaroslavu Jiráskovi je to již druhý člen vedení Asociace ředitelů základních škol České republiky, který posílí systémové řady MŠMT!
Věříme, že díky svým dlouholetým praktickým zkušenostem z vedení ZŠ Klánovice pomůže školám v republice, jejich ředitelům a pedagogům a tím i žákům a studentům, lépe prosperovat. Jeho cílem dosud bylo propojovat profesní problematiku školského managementu s problematikou pedagogů z terénu a řešení otázek koncepce vzdělávacího systému a řízení vzdělávacích procesů, ale i větší a přímější aktivizace rodičů a zákonných zástupců dětí.
Klíčová opatření Strategie 2030+ tak mají dalšího podporovatele a pracovníka, který pomůže jejich realizaci a tím i proměně českého školství k lepšímu.
Hledáte nápady na inovaci výuky a rozvoj digitální kompetence v návaznosti na aktualizaci Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání? V rámci únorové minikonference odborného panelu digitální gramotnosti nabídl inspiraci ověřenou praxí projekt Podpora práce učitelů (PPUČ), financovaný z Evropských strukturálních a investičních fondů a realizovaný Národním pedagogickým institutem České republiky.
„Gramotnosti jsou vhodným pojítkem běžných školních předmětů a ‚jádra vzdělávání‘, umožňují přemýšlet o učení žáků jako o rozvoji praktického uplatnění znalostí v rozmanitých životních situacích, což je v projektu Podpora práce učitelů vyjádřeno heslem Gramotnosti pro život – Učíme v souvislostech,“ uvedl hlavní projektový manažer PPUČ Mgr. Petr Naske.
Zaměření minikonference vysvětlila Ing. Bc. Eva Fanfulová, garantka digitální gramotnosti: „Tvorba digitálního obsahu se prolíná všemi vzdělávacími obory a představuje celou řadu formátů: texty, obrázky, prezentace, videa, tvorbu programů, obecně multimediální obsah.“
Inovativní a kreativní aktivity ve výuce s využitím digitálních technologií představili pak samotní aktéři – učitelé a jejich žáci. Prezentující ukázali, jak je možné využít tablet v mateřské škole, prostředí Jamboard pro výuku českého jazyka a prvouky v 1. třídě, předvedli úžasné animace žáků 4. a 5. ročníku. V týmovém videu o tkalcovském stavu uplatnily žákyně mezipředmětové vztahy fyziky, matematiky a dějepisu. Další z příspěvků se věnoval blogování ve škole v 21. století. Zajímavá je také ukázka uplatnění digitální technologie při pohybových aktivitách a s využitím zeměpisu.
Zmíněné nápady ve formě krátkých videí a další informace o minikonferenci digitální gramotnosti naleznete v článku z akce na Metodickém portálu RVP.CZ. Akce byla součástí série odborných panelů, které dvakrát ročně na téma digitální gramotnosti projekt PPUČ realizuje, záznamy a texty z minulých panelů z let 2017 až 2020 najdete na stránce http://www.gramotnosti.pro/odbornepanely.
Tematiku digitální gramotnosti z pohledu projektu PPUČ můžete také sledovat na webové stránce s odkazy a rozcestníkem https://gramotnosti.pro/digitalnigramotnost. V tomto roce PPUČ chystá ještě dvě minikonference odborných panelů, registrujte si newsletter projektu, aby vám žádná novinka neunikla.
MŠMT spustilo web k novému pojetí výuky informatiky. Díky revizím rámcového vzdělávacího programu informatika by se měla výuka na základních školách zaměřit více na rozvoj informatického myšlení a digitálních kompetencí. Na novém webu revize.edu.cz najdou učitelé metodiky, učebnice a další podpůrné materiály ke stažení. Podle modernizovaného programu mohou začít školy vyučovat už od září 2021, nejpozději pak od září 2023.
„Informatika je zcela zásadní pro vzdělání, profesní uplatnění i osobní život. U tohoto dynamicky se rozvíjejícího oboru přitom nedošlo od vzniku RVP ZV v roce 2004 zatím k aktualizaci. Dosavadní vzdělávací oblast obsahovala pouze požadavky na dovednosti v oblasti využívání digitálních technologií odpovídající době svého vzniku, tj. před nástupem zlomových technologií, sociálních sítí, chytrých telefonů nebo umělé inteligence,“ upozornil ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga.
MŠMT proto ve spolupráci s pedagogickými fakultami a desítkami škol provedlo v letech 2018 až 2020 pokusné ověřování nové informatiky a digitální gramotnosti. Na základě tohoto průzkumu pak ministerstvo revidovalo rámcový vzdělávací program a souběžně vytvořilo nové učebnice, metodické materiály a vzdělávací programy pro vyučující. Všechny informace a podporu najdou vyučující na webu revize.edu.cz, který spravuje Národní pedagogický institut.
Nově by tedy vyučující měli v hodinách kromě základů uživatelských dovedností pro práci se zařízeními a aplikacemi klást důraz také na informatické myšlení. Žáci by se měli učit pracovat s informacemi, měli by umět analyzovat problém a hledat funkční řešení. Vedle porozumění principům digitálních technologií bude podstatné také jejich bezpečné a etické využívání a týmová práce.
Novým způsobem se informatika začne vyučovat na všech základních školách nejpozději od 1. září 2023, a to ve všech ročnících prvního stupně, a nejpozději od 1. září 2024 ve všech ročnících druhého stupně. Hodinová dotace se změní z jedné hodiny na prvním a na druhém stupni na dvě a čtyři hodiny. Díky náběhovému období pro zavedení změn mají školy dostatek času na přípravu učitelů, vybavení a úpravu svého školního vzdělávacího programu. Součástí podpory jsou modelové školní vzdělávací programy.
V tomto školním roce navíc školy získaly 1,3 mld. korun navíc na nákup ICT vybavení. Na rok 2021 pak MŠMT navýšilo prostředky na nepedagogické týmy základních škol, což bude znamenat 1000 úvazků IT správců v ZŠ. V tomto roce se také přidalo na tzv. ONIV (ostatní neinvestiční výdaje), ze kterých je možné hradit učební pomůcky či vzdělávání pedagogů. V případě základních škol toto zvýšení přinese dvojnásobný objem prostředků oproti loňskému roku. Dále MŠMT připravilo nový standard pro akreditaci studia k výkonu specializovaných činností koordinace v oblasti ICT. V budoucnu bude MŠMT z Národního plánu obnovy požadovat na digitalizaci škol 6,8 mld. Kč.
Vzdělané a konkurenceschopné Česko, které obstojí v dynamickém a neustále se měnícím světě 21. století, to je cílem nové české Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+.
Vláda dnes schválila klíčový dokument pro české školství, kterým je Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2030+ (dále Strategie 2030+). Dokument předložil ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga, jehož rezort se věnoval přípravě bezmála dva roky.
Úkolem Strategie 2030+ je jasně stanovit směr rozvoje školství a priority investic na dalších deset let. Cílem je modernizovat vzdělávací systém Česka v oblasti regionálního školství, zájmového a neformálního vzdělávání a celoživotního učení, připravit ho na nové výzvy a zároveň řešit problémy, které v českém školství přetrvávají. Strategie 2030+ má dva hlavní strategické cíle. První se zaměřuje na proměnu obsahu a způsobu vzdělávání, druhý na snižování nerovností v přístupu ke vzdělávání a rozvoj potenciálu všech dětí. Cesty k realizaci těchto cílů představují jednotlivé strategické linie, kterých je celkem pět – proměna samotného vzdělávání, problematika nerovností, podpora pedagogů, zvýšení odborných kapacit, důvěry a vzájemné spolupráce a zajištění stabilního financování.
A k jakým konkrétním krokům by mělo v průběhu dekády dojít? Ministerstvo chce zmodernizovat, vybavit a metodicky vést školy, zavést digitální technologie a podpořit inovace, provzdušnit objem učiva a realizovat nové metody přípravy a hodnocení žáků tak, aby získali znalosti, dovednosti a postoje využitelné v osobním, profesním i občansky zodpovědném životě. V rámci intervencí se ministerstvo chce také zásadním způsobem věnovat přípravě nových a podpoře stávajících pedagogů, profesionalizaci ředitelů škol nebo snížení administrativní zátěže škol.
Na všech těchto tématech se shodla odborná i široká veřejnost, která se do přípravy strategie zapojila. Práce na Strategii 2030+ byly zahájeny v roce 2018. V lednu roku 2019 byla ministrem školství ustavena osmičlenná externí expertní skupina pod vedením prof. Arnošta Veselého, která v rámci participativního procesu tvorby připravila výchozí dokument Hlavní směry vzdělávací politiky ČR 2030+. V listopadu roku 2019 představilo MŠMT tento materiál na veřejné konferenci a do konce roku 2019 probíhala jeho veřejná konzultace. V lednu 2020 zahájil tým MŠMT práce na samotném textu Strategie 2030+ a na formulacích klíčových opatření vedoucích k naplnění cílů. Proces tvorby strategie na jaře 2020 ovlivnila pandemie, která omezila plánované veřejné akce. Přesto se v červnu podařilo uskutečnit třídenní on-line konferenci, kterou v přímém přenosu či ze záznamu sledovalo více než 8 700 lidí. V následující veřejné on-line konzultaci obdrželo MŠMT téměř 450 podnětů od všech aktérů vzdělávání – žáků, rodičů, pedagogů, ředitelů škol, vedení obcí a měst, podnikatelského i neziskového sektoru, odborníků i široké veřejnosti.
„Jsem rád, že se podařilo tento klíčový dokument připravit takto transparentně a otevřeně. Ministerstvo využívalo pestrou paletu komunikačních nástrojů, včetně sociálních sítí. Cílem bylo, aby jak odborná, tak i široká veřejnost byla co možná nejvíce informována o budoucích plánech v oblasti vzdělávacího systému ČR a mohla tyto plány sama aktivně ovlivnit. Jsem velmi potěšen, že je tolik lidí, kteří chtějí přispět a změnit školství k lepšímu. Nejen expertní skupině a kolegům z ministerstva, ale také všem lidem, kteří se zapojili, a věřím, že budou zapojovat i nadále, patří můj velký dík,“ komentoval přípravu strategie ministr Robert Plaga.
„Chceme, aby se podařilo vytyčené cíle Strategie 2030+ naplnit, a proto postupujeme projektově. Jsou stanovena tři implementační období, která budou mít jasně určeny své konkrétní cíle s harmonogramem, výstupy a indikátory, díky kterým bude možno zhodnotit jejich plnění.“
Strategii 2030+ včetně karet opatření je možné stáhnout na webu MŠMT a www.edu.cz. Aktuality a další informace naleznete také na facebookovém profilu Strategie 2030+.
Pro karty opatření v 1. implementačním období vybrána následující prioritní témata:
