Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vydává Metodiku k nastavování pravidel používání mobilních telefonů a jiných elektronických zařízení ve školách, která vychází z právní úpravy účinné od 1. 1. 2026 a která školám poskytuje oporu při vytváření srozumitelných, spravedlivých a legislativně správných pravidel. Metodika je určena mateřským, základním i středním školám a konzervatořím a pomáhá nastavit takové podmínky, které podporují bezpečné, soustředěné a respektující prostředí, zároveň ale umožňují smysluplné vzdělávací využití mobilních telefonů a jiných elektronických zařízení.
Celá metodika je k dispozici na tomto odkazu (včetně souboru ke stažení).
Chystáte se upravit školské obvody? Připravte se na změnu. Nově je budete vymezovat opatřením obecné povahy a zapisovat do RÚIAN. Přinášíme vám srozumitelný přehled toho, co se mění, odkdy a jak si vše naplánovat, aby obec i škola splnily své povinnosti včas.
Velká novela školského zákona (zákon č. 267/2025 Sb.) upravila pravidla pro vymezování školských obvodů spádových mateřských a základních škol. Změna spojená s novelou školského zákona – účinná postupně, nejpozději od 1. 3. 2028.
Pokud jste zřizovatel (obec, svazek obcí), týká se vás zejména toto:
Změna tedy není jen formální. Dopadá na proces na obci i na návaznou administrativu.
Inadále platí, že:
Novela tedy nemění samotnou odpovědnost obce za dostupnost vzdělávání. Mění způsob, jak formálně vymezíte spádovost.
Čerpali jste v roce 2025 dodatečné prostředky na adaptační a integrační aktivity pro žáky s dočasnou ochranou? Teď je čas dát vědět, jak jste je využili. Nejpozději do 28. února 2026 vyplňte krátké vyhodnocení – i pokud jste prostředky nakonec nevyužili.
Týká se to všech škol, které v roce 2025 získaly dodatečné finanční prostředky na podporu adaptačních a integračních aktivit cizinců s dočasnou ochranou.
Povinnost vyplnit vyhodnocení máte i v případě, že jste prostředky nakonec nevyužili a vraceli je do státního rozpočtu .
Chcete posílit metodické vedení poradenských pracovníků nebo získat podporu pro mobilní týmy duševního zdraví? Do 27. února 2026 můžete podat žádost v rámci výzvy OP JAK – Podpora poradenského systému. Připravili jsme pro vás přehled, co výzva umožňuje a kde najdete všechny potřebné podklady.
Výzva č. 02_25_040 Podpora poradenského systému z Operačního programu Jan Amos Komenský je stále otevřená. Pokud jste zřizovatelé školských poradenských zařízení nebo zařízení ústavní a ochranné výchovy, můžete ještě podat žádost o podporu.
Výzva je postavena na tzv. šablonách. Podporu můžete čerpat například na:
Pedagogicko-psychologické poradny
Střediska výchovné péče
Diagnostické ústavy, dětské domovy, DDŠ a výchovné ústavy
Pokud jako zřizovatelé zvažujete další podporu pro vámi zřizovaná školská poradenská zařízení, je tato výzva stále otevřenou možností.
Žádosti podáváte prostřednictvím systému IS KP21+.
Doporučujeme projít si také nejčastější dotazy a záznam ze semináře pro žadatele, kde najdete praktické vysvětlení jednotlivých kroků .
Připravujete konkurs na ředitele školy nebo vás čeká konec šestiletého období? Přinášíme vám aktualizovanou metodicko-výkladovou příručku ke konkursním řízením účinnou od 1. 1. 2026. Najdete v ní nový postup při vyhlášení konkursu, změny v odvolávání ředitele i upřesnění pravidel pro školy a školská poradenská zařízení.
Novela školského zákona provedená zákonem č. 267/2025 Sb. přináší významné změny v oblasti konkurzních řízení na pracovní místa ředitelů škol a školských zařízení. Tyto změny jsme již přehledně shrnuli na stránce Konkurzní řízení a novela školského zákona .
Nová metodicko-výkladová příručka tuto stránku doplňuje a rozpracovává do detailu. Zatímco přehledová metodika vysvětluje hlavní změny a jejich dopad, příručka nabízí podrobný výklad, odpovědi na časté otázky a praktický návod krok za krokem.
Metodicko-výkladová příručka (aktualizace k 1. 1. 2026) poskytuje:
Vzorové dokumenty:
Zveme Vás na 9. odborný panel projektu IPs DATA na téma „Nerovnosti ve vzdělávání napříč životem: od předškoláka k dospělému“. Akce se uskuteční 19. 3. 2026 od 10:00 do 16:30 hybridní formou: současně v prostorách MŠMT a online přes MS Teams.
Více o obsahu odborného panelu se dozvíte v níže přiložené pozvánce s programem. V případě Vašeho zájmu o účast se prosíme registrujte do 12. března 2026.
Realizace výše zmíněného odborného panelu je financovaná z projektu z projektu „Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR“ (IPs Datová politika), reg. č. CZ.02.02.XX/00/22_005/0002901.“
Pro školní rok 2025/26 podávali žáci už podruhé přihlášky na střední školy elektronicky prostřednictvím systému DiPSy. Stejně jako loni mohli podat až tři přihlášky do oborů bez talentové zkoušky a dvě další do oborů s talentovou zkouškou. O studium na středních školách byl opět velký zájem – do 1. a 2. kola přijímacího řízení se zapojilo více než 160 tisíc uchazečů. Tato analýza nesrovnává jen výsledky jarních kol přijímacího řízení, ale také podzimní údaje ze školních matrik. Ty potvrzují, kam žáci skutečně přešli ze základní na střední školu a kde v tomto školním roce reálně zahájili vzdělávání. Díky této analýze tak získáváme obrázek o tom, nakolik odpovídal podzimní nástup žáků do středních škol jejich volbě oborů v jarním přijímacím řízení. S analýzou se můžete podrobně seznámit níže.
Podzimní data ukazují, že naprostá většina žáků skutečně nastoupila do školy, do které byla přijata. Celkově 93,9 % účastníků 1. a 2. kola zahájilo vzdělávání ve škole a v oboru, do kterého byli přijati v rámci přijímacího řízení. U žáků z posledního ročníku základní školy byla shoda ještě vyšší, a to 95,7 %. Lze tedy říct, že žáci většinou nastupují na školu, na kterou si podali přihlášku.
Analýza zároveň potvrzuje rozdíly mezi kraji i jednotlivými skupinami oborů. Nejvyšší míra shody mezi přijetím a nástupem je ve Zlínském a Plzeňském kraji, zatímco nejnižší v Praze. Specifická je situace Středočeského kraje, kde se téměř polovina žáků hlásila do škol v Praze. Mezi oborovými skupinami vykazují nejvyšší stabilitu konzervatoře, naopak u oborů zakončených výučním listem část žáků nakonec volí jinou školu či obor.
Podzimní údaje také odhalily skupinu více než tří tisíc žáků, kteří v jarních kolech přijímacího řízení nefigurovali jako úspěšní, ale do střední školy na podzim přesto nastoupili – s vysokou pravděpodobností uspěli v dalších kolech či na základě odvolání.
Analytická zpráva obsahuje úvod, manažerské shrnutí a 9 kapitol:
Více se dočtete v analytické zprávě ke stažení níže.
Financováno z projektu „Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR“ (IPs Datová politika), reg. č. CZ.02.02.XX/00/22_005/0002901.“
Tvůrčí myšlení je klíčovou kompetencí, kterou žáci využívají napříč předměty. Pomáhá hledat různá řešení, klást otázky a propojovat souvislosti. Rozvoj zvídavosti navíc přispívá ke zmírňování rozdílů mezi žáky z různě podnětného rodinného prostředí. V mezinárodním srovnání však čeští patnáctiletí žáci zaostávají. V porovnání s ostatními zeměmi vykazují nízkou míru sebedůvěry v kreativitě a podprůměrnou míru houževnatosti a vytrvalosti. Tato a další zjištění přináší nová analytická zpráva Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Dokument vychází z mezinárodního šetření PISA 2022, kterého se Česká republika zúčastnila spolu s dalšími 80 zeměmi světa. Více se dočtete v analytické zprávě ke stažení níže.
Tvůrčí myšlení bylo v šetření PISA 2022 novinkou a jeho měření bylo provedeno vůbec poprvé na mezinárodní úrovni. Vzhledem k důležitosti tohoto tématu se ministerstvo rozhodlo výsledky dále podrobně analyzovat. Sekundární analýza se zaměřila mimo jiné na to, jak tvůrčí myšlení souvisí se socioekonomickým zázemím žákům.
Právě socioekonomický status má v Česku dlouhodobě nadprůměrný vliv na vzdělávací výsledky. Z dat však vyplývá, že právě rozvoj tvůrčího myšlení může tyto negativní dopady alespoň částečně kompenzovat.
Analytická zpráva uvádí, že socio-emoční dovednosti představují důležitý předpoklad učení. U zvídavosti, představivosti nebo houževnatosti vidíme, že mohou pomáhat žákům překonávat překážky vyplývající z jejich rodinného zázemí. Je proto zásadní vytvářet podmínky, které rozvoj těchto dovedností podporují jak v rodině, tak především ve škole.
Z analýzy vyplývá, že pokud jsou žáci zvídaví, houževnatí a mají rozvinutou představivost, dosahují v testu tvůrčího myšlení výrazně lepších výsledků než jejich méně zvídaví vrstevníci. Zvídaví žáci z méně podnětného rodinného prostředí překonávají nerovnosti a dostávají se téměř na úroveň žáků s vysokým socioekonomickým statusem. Zvídavost podporuje otevřenost k novým podnětům, kladení otázek a hlubší porozumění učivu. Proto zlepšuje bodové skóre například i v matematických a čtenářských testech.
Klíčovou roli přitom hraje učitel a způsob vedení výuky. Výuka by neměla být příliš formální nebo povrchní. Učitelé by měli vytvářet prostor pro otázky, diskusi a hledání souvislostí. Právě tak lze předejít tomu, aby se přirozená zvídavost žáků postupně oslabovala. V mezinárodním srovnání jsou však čeští žáci pod průměrem. Ve srovnání s členskými zeměmi EU a OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) vykazují druhou nejnižší míru zvídavosti.
Výsledky sekundární analýzy ukazují, že na skóre v testu tvůrčího myšlení má vliv také předškolní vzdělávání. Žáci, kteří v dětství navštěvovali mateřskou školu, dosahovali lepších výsledků. Podle odborníků tak včasný nástup do mateřské školy lze vnímat nejen jako praktické řešení pro pracující rodiče, ale také jako významnou investici do budoucnosti dítěte.
Významnou roli hraje i podpora rodiny. Rodiče, kteří děti povzbuzují k objevování nových věcí a samostatnému řešení problémů, přispívají k rozvoji jejich tvůrčího myšlení. Naopak přehnaně vysoký tlak na budoucí studium či kariéru může mít opačný efekt a tvořivost oslabovat.
Lepšího skóre v testu tvůrčího myšlení také dosahují žáci, jejichž školy nabízejí zájmové kroužky. Mimoškolní aktivity souvisí rovněž s nízkým výskytem šikany ve škole a lepšími vztahy mezi žáky a učiteli. Nabídka volnočasových aktivit, zejména hudebních kroužků, je však mezi školami velmi nerovnoměrná. Zatímco například čtyřletá gymnázia nabízí hudební kroužky ve více než 75 % případů, u středních škol bez maturity jsou to jen 3 %.
Příliš intenzivní zapojení žáků do mimoškolních aktivit ale může mít i negativní dopad. Žáci, kteří chodí na kroužky každý den, mají v testech horší výsledky. Podle odborníků může být důvodem únava a nedostatek času na přípravu do školy. Rodičům tak doporučují podporovat volnočasové aktivity dětí, avšak v přiměřené míře.
Analýza obsahuje Úvodní slovo, Doporučení vyplývající z analýzy a 3 kapitoly:
Více se dočtete v analytické zprávě ke stažení níže.
Financováno z projektu „Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR“ (IPs Datová politika), reg. č. CZ.02.02.XX/00/22_005/0002901.“
Na této stránce naleznete analýzu Mimořádné šetření ke stavu zajištění výuky učiteli v MŠ, ZŠ, SŠ a VOŠ – Analýza věkové struktury učitelů. Tato analýza je zaměřena na věkovou strukturu učitelů v národním a krajském srovnání. K některým souhrnným údajům jsou pro základní srovnání doplněny údaje z Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) Českého statistického úřadu (ČSÚ) za 1. čtvrtletí 2025. Více se dočtete v analytické zprávě ke stažení níže. Jde o třetí ze série sekundárních analýz navazujících na hlavní Analytickou zprávu z mimořádného šetření ke stavu zajištění výuky učiteli v MŠ, ZŠ, SŠ a VOŠ vydanou 30. 6. 2025.
Průměrný věk učitelů ve všech zúčastněných školách (MŠ, ZŠ, SŠ, VOŠ) činí 47,4 roku, přičemž se výrazně liší podle druhu školy – od 44,7 roku v MŠ po 50,6 roku ve VOŠ. Na středních školách je průměrný věk učitelů 49,3 roku, na 1. stupni ZŠ 48,1 roku a na 2. stupni ZŠ 46,7 roku. Učitelky jsou v průměru o 2,4 roky starší než učitelé-muži (v MŠ je tento rozdíl dokonce 6 let).
Podíl mladých učitelů do 34 let je nejvyšší v MŠ (24 %), na 2. stupni ZŠ činí 16 % a na 1. stupni ZŠ 14 %. Naopak podíl učitelů ve věku 60–64 let je nejvyšší na SŠ (15 %, tj. 6 734 osob), což signalizuje blížící se odchody do důchodu.
Porovnáme-li údaje podle typu zřizovatele, pak je průměrný věk učitelů ve školách veřejných zřizovatelů 47,7 roku, v soukromých školách 43,7 roku a v církevních školách 46,2 roku. Soukromé školy mají vyšší podíl učitelů ve věku 25–29 let (učitelky 8,6 %, učitelé-muži 3 %) než školy veřejné (učitelky 5,5 %, učitelé-muži 1,5 %).
Podle vyučovaných předmětů jsou nejmladší učitelé na 1. stupni ZŠ u anglického jazyka (44,2 roku) a přípravného stupně ZŠ speciální (44,8 roku). Na 2. stupni ZŠ jsou nejmladší učitelé mediální výchovy (41,8 roku) a informatiky nebo výchovy ke zdraví (shodně 44 let), zatímco nejstarší učitelé vyučují ruský jazyk (52,6 roku) a fyziku (49,5 roku, s kvalifikací až 52,1 roku). Na SŠ jsou nejmladší učitelé mediální výchovy (42,8 roku) a nejstarší učitelé pracovních činností (53,9 roku) či ruského jazyka (52,1 roku). U odborných předmětů na SŠ dosahují nejvyššího věku učitelé strojírenství (54,4 roku) a hutnictví a slévárenství (53,7 roku).
Ve srovnání s populací ČR je průměrný věk učitelů nižší než průměr dospělé populace (51,3 roku), ale vyšší než průměr ekonomicky aktivních obyvatel (44,5 roku). Nejčetnější věkovou skupinou mezi učiteli je ta ve věku 45–49 let (16,2 %), zatímco podíl učitelů ve věku 60–64 let (13,1 %) výrazně převyšuje podíl ekonomicky aktivních osob stejného věku.
Regionální rozdíly: Nejvyšší průměrný věk učitelů je v Karlovarském kraji (49,1 roku). Nejnižší podíl mladých učitelů ve věku 20–34 let je ve Středočeském kraji, zatímco Praha vykazuje nejvyšší podíl mladých učitelů (20,4 %) i nejvyšší podíl učitelů nad 65 let (7,4 %). Většina krajů má nejpočetnější skupinu učitelů ve věku 45–49 let (průměrně 16,2 %), nejvíce v Pardubickém kraji (18 %).
Analýza obsahuje úvod, manažerské shrnutí a 3 kapitoly:
Více se dočtete v analytické zprávě ke stažení níže.
Financováno z projektu „Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR“ (IPs Datová politika), reg. č. CZ.02.02.XX/00/22_005/0002901.“
Zdroj dat: MŠMT 2025. Odkaz: Mimořádné šetření MŠMT: Kde a jaké učitele školy potřebují?, MŠMT ČR.
Na této stránce naleznete Analýzu potřeb kvalifikovaných učitelů zpracovanou z dat Mimořádného šetření ke stavu zajištění výuky učiteli v MŠ, ZŠ, SŠ a VOŠ. Tato analýza přináší podrobnější analýzu poptávky po kvalifikovaných učitelích pro zajištění výuky v mateřských, základních a středních školách v ČR z pohledu charakteristik škol (např. velikosti škol, zřizovatele) a charakteristik stávajících učitelů (např. průměrného věku učitelů apod.). Více se dočtete v analytické zprávě ke stažení níže. Jde o druhou ze série sekundárních analýz navazujících na hlavní Analytickou zprávu z mimořádného šetření ke stavu zajištění výuky učiteli v MŠ, ZŠ, SŠ a VOŠ vydanou 30. 6. 2025.
Z mimořádného šetření vyplynulo, že potřebu zajistit kvalifikované učitele deklarovalo 40,2 % mateřských škol (cca 2,2 tis.), 50,1 % škol pro 1. stupeň ZŠ (cca 2,15 tis.), 67,2 % škol pro 2. stupeň ZŠ (cca 1,98 tis.) a 73,9 % středních škol (cca 0,96 tis.). Naléhavost této potřeby se liší podle druhu školy.
Nejvýznamnějším faktorem ovlivňujícím míru potřeby je podíl nekvalifikovaných učitelů. V mateřských školách je potřeba zajistit kvalifikované učitele u 52 % škol, které mají 50 % a více nekvalifikovaných učitelů, zatímco u škol bez nekvalifikovaných učitelů jen u 35,6 %. Na 1. stupni ZŠ je tento rozdíl ještě výraznější: potřebu deklaruje 70,2 % škol, které mají 50 % a více nekvalifikovaných učitelů, oproti 39,4 % škol bez nekvalifikovaných učitelů. Na 2. stupni ZŠ je nejvyšší potřeba u škol, které mají 25 až méně než 50 % nekvalifikovaných učitelů (74,8 % škol), zatímco u škol bez nekvalifikovaných učitelů je to 54,8 %. U středních škol je nejvyšší potřeba v oblasti všeobecně vzdělávacích předmětů u škol, které mají 25 až méně než 50 % nekvalifikovaných učitelů (69,7 % škol).
Velikost školy a počet žáků na učitele hrají roli zejména na 2. stupni ZŠ a ve středních školách v oblasti výuky odborných předmětů. Na 2. stupni ZŠ má potřebu zajistit kvalifikované učitele 79,6 % velkých škol oproti 55,7 % malých. U středních škol je tento rozdíl ještě výraznější: 62,2 % velkých škol oproti 26,6 % malých. Podobně roste potřeba s počtem žáků na učitele – na 2. stupni ZŠ je nejvyšší u škol s 13 a více žáky na učitele (má ji 75,4 % škol), zatímco u škol s méně než 6 žáky na učitele je to 53,6 %. U středních škol v oblasti výuky všeobecně vzdělávacích předmětů je nejvyšší potřeba u škol, které mají 11 až méně než 13 žáků na učitele (66,4 % škol).
Regionální rozdíly jsou výrazné. V Praze potřebuje zajistit kvalifikované učitele 56,6 % mateřských škol a 69,7 % škol pro 1. stupeň ZŠ.
Největší nedostatek kvalifikovaných učitelů se týká předmětů fyzika, informatika a matematika.
Naléhavost potřeby: Zhruba polovina potřebných úvazků musí být pokryta již pro školní rok 2025/26 (např. u angličtiny 53,4 %, u češtiny 51,4 %), další část v horizontu 5 let. Školy přitom často označují zajištění kvalifikovaných učitelů jako významný nebo kritický problém – u středních škol je to až 81,7 % úvazků učitelů všeobecných předmětů v případě škol s vysokým podílem nekvalifikovaných učitelů.
Analýza obsahuje úvod, manažerské shrnutí a 2 kapitoly:
Více se dočtete v analytické zprávě ke stažení níže.
Financováno z projektu „Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR“ (IPs Datová politika), reg. č. CZ.02.02.XX/00/22_005/0002901.“
Zdroj dat: MŠMT 2025. Odkaz: Mimořádné šetření MŠMT: Kde a jaké učitele školy potřebují?, MŠMT ČR.
Cílem 8. odborného panelu projektu IPs DATA, který se uskutečnil 20. 11. 2025 na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, bylo představit poznatky z dostupných dat z mezinárodního šetření PISA. Výsledky mezinárodního šetření PISA 2022 (Programme for International Student Assessment) přináší důležitá zjištění o tom, jak jsou české školy schopny podporovat rozvoj potenciálu svých žáků. Pokud má české školství dlouhodobě rozvíjet žáky, ať již z hlediska matematické a finanční gramotnosti či tvůrčího myšlení, je nezbytné věnovat pozornost i nerovnostem ve vzdělávání a hledat cesty, jak je snižovat. Kromě samotného popisu vlivu různých faktorů na školní výsledky se prezentující a diskutující zaměřili i na konkrétní kroky, jak pomáhat žákům překonávat bariéry ve vzdělávání. Odborného panelu se účastnili zástupci různých institucí a organizací, které se dané problematice věnují. Panel byl rozdělen na tři hlavní tematické bloky:
1. matematická gramotnost žáků, 2. finanční gramotnost žáků a 3. tvůrčí myšlení žáků.
Pohled do sálu v době konání 8. odborného panelu projektu IPs DATA.
Odborný panel zahájila Hana Jelínková, hlavní projektová manažerka projektu IPs DATA. Ve svém projevu zdůraznila roli faktorů, jako je socioekonomický status žáka (SES), školní klima či podpora školy a rodiny, na výsledky žáků. Připomněla, že sekundární analýzy nabízí konkrétní kroky, jak žákům pomáhat naplno rozvíjet svůj potenciál.
Jako první vystoupil Josef Basl, vedoucí oddělení mezinárodních šetření České školní inspekce (ČŠI), který přítomné seznámil s výsledky šetření PISA 2022 v oblasti matematické gramotnosti. Šetření PISA je mezinárodní projekt Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), který sleduje schopnosti patnáctiletých žáků v oblasti čtenářské, matematické a přírodovědné gramotnosti a dalších kompetencí, jako je tvůrčí myšlení nebo finanční gramotnost. V roce 2022 se v Česku zúčastnilo šetření 430 škol a více než 10,5 tisíce žáků. Hlavní prezentované poznatky v oblasti matematické gramotnosti žáků jsou:
Na prezentovaná data navázal Aleš Macháček, analytik oddělení sekundárních analýz MŠMT, který se ve svém příspěvku věnoval hlubší analýze nerovností, které ve vztahu k matematické gramotnosti vzešly ze šetření PISA 2022. Z nejdůležitějších zjištění lze uvést:
Po jednotlivých prezentacích následovala panelová diskuse, které se zúčastnili Josef Basl (ČŠI), Aleš Macháček (MŠMT) a Jan Klusáček (oddělení rovného přístupu ke vzdělávaní a ústavní výchovy MŠMT). Tématem diskuse byly konkrétní kroky, kterými MŠMT a další instituce a organizace zmírňují nerovnosti mezi žáky, a také aktivity, které plánují do budoucna. Za MŠMT shrnul dosavadní činnosti Jan Klusáček. V roce 2025 bylo schváleno indexové financování jako nástroj podpory pro přibližně 10 % škol, které mají nejvyšší podíl znevýhodněných žáků. Pro tyto školy jsou z hlediska legislativy připraveny čtyři základní druhy podpory. Jedná se o navýšení ukazatele PHmax (maximální počet hodin přímé pedagogické činnosti financované ze státního rozpočtu), navýšení nadtarifních složek platu a také finančních prostředků pro školská poradenská zařízení (na školní psychology, speciální pedagogy a sociální pedagogy) a také zavedení speciálních normativů pro školy na pokrytí školních pomůcek.
Josef Basl v diskusi uvedl, že za přínosné považuje i to, že se v České republice začala věnovat vyšší pozornost wellbeingu žáků a učitelů. Touto oblastí se zabývá ve své činnosti i NPI ČR, který aktivitami projektu IPs Kurikulum podporuje wellbeing žáků i pedagogů přes krajská pracoviště přímo v regionech a školách.
Aleš Macháček zmínil příklady dobré praxe ze zahraničí, které jsou zaměřeny na cílenou desegregaci výuky ve školách (společná výuka znevýhodněných a zvýhodněných žáků). K tomuto tématu pak zástupkyně NPI ČR v diskusi zmínila aktivity na podporu strukturálně postižených regionů v rámci projektu Podpora rovných příležitostí.
Z připravovaných aktivit pak Jan Klusáček uvedl podporu pro školy ze středisek výchovné péče, která je ale zatím na začátku.
První blok odborného panelu představil hlavní zjištění mezinárodního šetření PISA a výsledky matematické gramotnosti.
Jako první v tomto bloku vystoupil Josef Basl z ČŠI, který přítomné seznámil s vybranými zjištěními z Národní zprávy PISA 2022 týkající se finanční gramotnosti žáků. Šetření finanční gramotnosti se účastnilo 418 škol a 2 213 žáků, naposledy ji ČR zařadila do národního šetření v roce 2012. Hlavní prezentované poznatky jsou:
Na závěr své prezentace Josef Basl uvedl, že je nutné hledat další prostor pro integraci témat finančního vzdělávání do různých vzdělávacích oborů a oblastí, ve výuce používat praktické příklady z reálného života, posilovat partnerství škol s finančními, soukromými a neziskovými organizacemi.
Na prezentovaná data navázal Jakub Lysek, analytik z oddělení sekundárních analýz MŠMT, který se ve svém příspěvku zaměřil na hlubší analýzu finančního chování žáků z méně podnětného prostředí a návrhy kroků vedoucích ke zvýšení jejich finanční gramotnosti. Z nejdůležitějších zjištění lze uvést:
Po jednotlivých prezentacích následovala panelová diskuse, které se zúčastnili Josef Basl (ČŠI), Jakub Lysek (MŠMT), Vítězslav Slíva (oddělení strategií MŠMT) a Petr Vraný (garant finanční gramotnosti v NPI ČR). Tématem diskuse byly otázky zaměřené na to, co MŠMT a další instituce a organizace v oblasti finanční gramotnosti žáků realizují, případně, zda v rámci České republiky již existují nějaké dobré příklady škol, ve kterých je možno se ohledně přístupu k výuce finanční gramotnosti inspirovat. MŠMT připravilo nové RVP pro základní školy, kde jsou nově zdůrazňována průřezová témata, mezi které finanční gramotnost patří. V souvislosti s probíhající přípravou nového RVP pro střední školy se hledá způsob, jak průřezová témata začlenit také do výuky SŠ, zejména do středního odborného vzdělávání. V tomto kontextu byla připravena mapa očekávaných výsledků učení v průřezových tématech pro 5. a 9. ročník ZŠ. Tento výstup by měl posloužit jako podklad pro to, jak dovednosti v průřezových tématech rozvíjet v rámci středoškolského vzdělávaní. Vítězslav Slíva dále informoval o různých pracovních skupinách, které se jednotlivým průřezovým tématům, jako jsou environmentální vzdělávání, mediální gramotnost, globální vzdělávání nebo podnikavost, věnují. V současné době se připravuje ve spolupráci s Ministerstvem financí také vznik skupiny pro finanční gramotnost. Podle Petra Vraného z NPI ČR chybí ve školách role koordinátora finanční gramotnosti. „Učitelé se potýkají s tím, že je to téma všech a nikoho,“ uvedl Petr Vraný. Pedagogové by se neměli při výuce obávat otevírat i složitější témata (např. exekuce), které se mohou dotýkat některých žáků s nižším SES. V tomto ohledu se jako smysluplné jeví zvát do výuky odborníky z různých sektorů (z finančnictví, neziskových organizací, ale třeba i rodiče, kteří jsou podnikateli). V této oblasti nabízí NPI ČR řadu materiálů a nástrojů, které mohou školy a učitelé využít (např. chatbot Penízek). Všichni diskutující se v závěru shodli na tom, že je nutné podporovat školy a učitele v oblasti vzdělávání v průřezových tématech, a zaměřit se zejména na střední odborné školy a učiliště.
Diskuse ke druhému bloku 8. odborného panelu, který se zaměřil na finanční gramotnost žáků.
Prvním prezentujícím tohoto bloku byl Josef Basl z ČŠI, který přítomné seznámil s vybranými zjištěními z Národní zprávy PISA 2022 týkající se tvůrčího myšlení žáků, které bylo do šetření zařazeno jako inovativní doména. Tvůrčí myšlení je možno v tomto kontextu charakterizovat jako schopnost aktivně vytvářet, posuzovat a vylepšovat návrhy, které mohou vést k originálním a efektivním řešením, k vytváření nových poznatků a k působivým projevům představivosti. Hlavní prezentované poznatky jsou:
Na prezentovaná data navázal Michal Soukop, analytik z oddělení sekundárních analýz MŠMT, který se ve svém příspěvku zaměřil na hlubší analýzu výsledků ze šetření PISA 2022 v oblasti tvůrčího myšlení. Z nejdůležitějších zjištění lze uvést:
Podporující a nerušivé školní klima je další klíčovou podmínkou rozvoje kompetencí tvůrčího myšlení. Žáci, kteří vnímají vyšší kázeň ve výuce, jejichž učitelé využívají tvořivé pedagogické postupy, a kteří se mohou v přiměřené míře účastnit různých školních a mimoškolních kroužků, dosahují lepších výsledků oproti žákům, kteří například bojují s nepříznivým školním klimatem.
Závěrečné panelové diskuse se zúčastnili Josef Basl (ČŠI), Kateřina Tomešková (vedoucí oddělení kurikula MŠMT), Aleš Macháček (MŠMT), Jakub Lysek (MŠMT), Michal Soukop (MŠMT) a Vítězslav Slíva (MŠMT). První část diskuse byla zaměřena na oblast tvůrčího myšlení. Podle Vítězslava Slívy z MŠMT je nutno k průřezovým tématům přistupovat kreativně a přemýšlet o nich multidisciplinárně. V této souvislosti byl zmíněn například výbor pro podnikavost a kreativitu a spolupráce s Panelem mládeže. Všichni diskutující se shodli na tom, že pro rozvoj tvůrčího myšlení je nutná zejména změna mentálního nastavení učitelů, tak aby žáky podporovali a zvyšovali jejich sebedůvěru. V tomto kontextu je ale nezbytné o škole uvažovat jako o ekosystému a podporovat i vedení škol, aby vedlo a rozvíjelo své týmy takovým způsobem, aby se změna myšlení mohla promítat od učitelů k žákům.
Druhá část diskuse se zaměřila na zhodnocení výsledků šetření PISA 2022 ve třech představených tématech v kontextu úspěšných aktivit MŠMT i jiných organizací. Diskutující zmínili například podporu vysokoškolského pedagogického vzdělání ve strukturálně postižených krajích, větší zájem o témata související se školním klimatem a sounáležitostí se školou, využívání různých forem výuky (zejména u finanční gramotnosti), ale také podporu ředitelů a ředitelek škol coby pedagogických leaderů. Neméně důležitá je i podpora implementace revidovaných RVP.
Závěrečná diskuse odborníků během 8. odborného panelu.
Na závěr 8. odborného panelu poděkovala Hana Jelínková, hlavní projektová manažerka IPs DATA, všem účastníkům za jejich zájem o toto téma a za věcnou a vyváženou diskusi, která se nevyhýbala ani oblastem vyžadujícím zlepšení či další rozvoj. Zdůraznila také, že je potřeba s dostupnými daty a analýzami dále pracovat, využívat je k zamyšlení a k následnému vyvozování závěrů a konkrétních postupů.
K 8. odbornému panelu byla také vydána na webu MŠMT tisková zpráva.
S tématem 8. odborného panelu souvisí také zpracovaná analytická zpráva Sekundární analýza PISA 2022 - Finanční gramotnost (vydaná v listopadu 2025).
Pro více informací navštivte webovou stránku projektu IPs DATA nebo pište projektovému týmu na e-mail: ips.data@gov.msmt.cz. Pro nejaktuálnější informace o aktivitách projektu doporučujeme vstoupit do skupiny IPs DATA na Facebooku.
Realizace výše zmíněného odborného panelu je financovaná z projektu z projektu „Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR“ (IPs Datová politika), reg. č. CZ.02.02.XX/00/22_005/0002901.“
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy představilo novou analytickou zprávu zaměřenou na finanční gramotnost patnáctiletých žáků. Dokument vychází z mezinárodního šetření PISA 2022, v němž se Česká republika v této oblasti umístila na pátém místě mezi dvaceti zúčastněnými zeměmi. Vzhledem k důležitosti tématu se ministerstvo rozhodlo výsledky dále podrobněji analyzovat. Ukázalo se, že za tímto úspěchem se skrývají výrazné nerovnosti, které je třeba systematicky řešit. Finanční gramotnost žáků je totiž silně ovlivněna rodinným zázemím, a právě škola má potenciál tyto rozdíly účinně vyrovnávat. Více se dočtete v analytické zprávě ke stažení níže.
Zvláštní pozornost by měla být věnována žákům z rodin s nižším socioekonomickým statusem (SES), kteří mají často omezený přístup k finančním znalostem a dovednostem. Právě pro tyto děti je škola klíčovým prostředím, kde mohou získat nejen teoretické poznatky, ale především praktické nástroje pro každodenní život. Výuka by měla být nastavena tak, aby podporovala jejich sebedůvěru při správě osobních financí, rozvíjela schopnost plánovat, odpovědně se rozhodovat a orientovat se v základních principech finančního systému. Cílem je, aby i žáci z méně podnětného prostředí odcházeli ze školy s kompetencemi, které jim umožní činit informovaná rozhodnutí a vyhnout se rizikovému chování.
Klíčovou roli hrají učitelé, kteří by měli klást důraz na interaktivní formy výuky a žáky aktivně zapojovat – například prostřednictvím simulace finančního plánování nebo modelových situací z každodenního života. Tyto metody pomáhají žákům lépe porozumět finančním konceptům a rozvíjet schopnost se správně rozhodovat.
Významným zjištěním analýzy je, že nejefektivnější formou výuky finanční gramotnosti je její začlenění do běžných předmětů, jako je matematika, občanská výchova nebo český jazyk. Tento přístup nejen zvyšuje úroveň znalostí, ale také podporuje praktické dovednosti, jako je plánování výdajů, porovnávání cen nebo schopnost odolat tlaku vrstevníků. Naopak samostatné předměty nebo jednorázové akce, které se často realizují na školách se žáky s nižším SES, vykazují nižší efektivitu. Důležitým zjištěním je také vzájemné propojení finanční gramotnosti s gramotností matematickou a čtenářskou.
Analýza rovněž upozorňuje na důležitost sebedůvěry žáků při nakládání s financemi. Ti, kteří si věří při správě osobních financí, dosahují v testech výrazně lepších výsledků. Naopak impulzivní chování, časté utrácení pod vlivem emocí nebo snaha napodobovat spotřební chování vrstevníků jsou spojeny s nižší finanční gramotností. Významným faktorem je i digitální prostředí – mnoho žáků si nevěří při online platbách nebo zabezpečení svých údajů, což ukazuje na potřebu posílit digitální složku finančního vzdělávání.
„Finanční gramotnost není luxus, ale základní dovednost pro život v moderní společnosti. Nestačí, aby se o penězích mluvilo jen doma – škola musí být místem, kde se děti naučí rozumět financím, plánovat, spořit a rozhodovat se odpovědně. Proto budeme i nadále podporovat školy v systematickém rozvoji finančního vzdělávání,“ uvedl ministr školství Mikuláš Bek.
Ministerstvo školství doporučuje školám, aby finanční gramotnost vyučovaly jako průřezové téma napříč předměty, využívaly interaktivní metody výuky a zaměřily se na praktické dovednosti. Zároveň je třeba věnovat zvláštní pozornost žákům z méně podnětného prostředí, kteří mají omezené možnosti získat finanční návyky v rodině. Školy při tom mohou využít programy z Národního registru projektů finančního vzdělávání.
Analýza obsahuje Úvodní slovo, Doporučení vyplývající z analýzy a 4 kapitoly:
Více se dočtete v analytické zprávě ke stažení níže.
Financováno z projektu „Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR“ (IPs Datová politika), reg. č. CZ.02.02.XX/00/22_005/0002901.“
Zdroj dat: MŠMT 2025. Odkaz: https://msmt.gov.cz/ministerstvo/novinar/financni-gramotnost-zaku-cr-mezi-nejlepsimi-ale-nerovnosti.
Zveme Vás na 8. odborný panel projektu IPs Datová politika na téma „Výsledky českých žáků v šetření PISA 2022 a možnosti rozvoje jejich potenciálu“. Akce se uskuteční 20. 11. 2025 od 10:00 do 16:30 hybridní formou: současně v prostorách MŠMT a online přes MS Teams.
Více o obsahu odborného panelu se dozvíte v níže přiložené pozvánce s programem. V případě Vašeho zájmu o účast se prosíme registrujte do 13. 11. 2025.
Realizace výše zmíněného odborného panelu je financovaná z projektu z projektu „Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR“ (IPs Datová politika), reg. č. CZ.02.02.XX/00/22_005/0002901.“
Přinášíme Vám čtvrté číslo newsletteru projektu Datově analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR (webová stránka projektu). V newsletteru najdete výběr z aktuálních analýz, doporučení z odborných panelů a informace o realizovaných a plánovaných výzkumech.
Chcete odebírat newsletter a pozvánky na akce IPs DATA?
Přihlaste se přes formulář
Financováno z projektu „Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR“ (IPs Datová politika), reg. č. CZ.02.02.XX/00/22_005/0002901.“
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy připravilo metodické infografiky pro pracovníky správních úřadů a dalších organizací k podpoře při zpracování statistických výkazů řady P. Tyto podpůrné infografiky shrnují potřebné informace a odkazy související se zpracováním těchto výkazů. Zaměřují se na problematiku předávání a zpracování výkonových výkazů v roce 2025 s důrazem na oblasti, v nichž se často chybuje nebo potřebují podrobnější vysvětlení. Infografiky naleznete níže v tabulce s termíny jejich předávání (stačí kliknout na kód výkazu v prvním sloupci). Případně si je všechny můžete stáhnout v ZIP souboru.
| Infografika k výkazu | Název výkazu | Podle stavu k | Předává organizace vždy nejpozději do |
|---|---|---|---|
| P 1-04 | o zaměstnancích a mzdových prostředcích v regionálním školství za 1. - __ čtvrtletí 2025 | 31.3.2025, 30.6.2025, 30.9.2025, 31.12.2025 | 15.4.2025, 15.7.2025, 15.10.2025, 15.1.2026 |
| P 1c-01 | o evidenčním počtu zaměstnanců v regionálním školství | 30.9.2025 | 15.10.2025 |
| P 1d-01 | o změnách v počtu hodin přímé pedagogické činnosti pedagogických pracovníků ve škole a školní družině | podle předpokládaného stavu k 30.9.2025 | 10.6.2025 |
| P 1a-04 | o zaměstnancích a mzdových prostředcích za správní úřady a za ostatní přímo řízené organizace za 1. – __. čtvrtletí 2025 | 31.3.2025, 30.6.2025, 31.10.2025, 31.12.2025 | 30.4.2025, 30.7.2025, 30.10.2025, 30.1.2026 |
| P 1b-04 | o zaměstnancích a mzdových prostředcích za vysoké školy za 1. - __ . čtvrtletí 2025 | 31.3.2025, 30.6.2025, 31.10.2025, 31.12.2025 | 30.4.2025, 30.7.2025, 30.10.2025, 30.1.2026 |
Zdroj: MŠMT 2025. Sběry statistických dat / Regionální školství. Web: Výkazy PAM, MŠMT ČR, Kontakty na termíny a kontakty na zpracovatele výkazů řady P v roce 2025; MŠMT - Informace ke sběru dat vysokého školství a OPŘO
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy připravilo metodické infografiky pro pracovníky správních úřadů, škol a školských zařízení k podpoře při zpracování statistických výkazů řady S, Z, R. Tyto podpůrné infografiky shrnují potřebné informace a odkazy související se zpracováním těchto výkazů. Zaměřují se na problematiku předávání a zpracování výkonových výkazů v roce 2025 s důrazem na oblasti, v nichž se často chybuje nebo potřebují podrobnější vysvětlení. Infografiky naleznete níže v tabulce s termíny jejich předávání (stačí kliknout na kód výkazu v prvním sloupci). Případně si je všechny můžete stáhnout v ZIP souboru.
| Infografika k výkazu | Název výkazu | Podle stavu k | Škola/zařízení | Správní úřad |
|---|---|---|---|---|
| S 53-01 | o zahájení povinné školní docházky v základní škole | 31.5.2025 | 10.6.2025 | 18.6.2025 |
| S 51-01 | o zápisu k předškolnímu vzdělávání v mateřské škole | 31.5.2025 | 10.6.2025 | 18.6.2025 |
| Z 2-01 | o školní družině - školním klubu | 31.10.2025 | 11.11.2025 | 21.11.2025 |
| S 4-01 | o mateřské-základní škole při zdravotnickém zařízení | 30.9.2025 | 10.10.2025 | 21.10.2025 |
| R 13-01 | o ředitelství škol | 30.9.2025 | 10.10.2025 | 21.10.2025 |
| Z 14-01 | o zařízení pro výkon ústavní-ochranné výchovy | 31.10.2025 | 11.11.2025 | 21.11.2025 |
| Z 15-01 | o činnosti střediska volného času | 31.10.2025 | 11.11.2025 | 21.11.2025 |
| Z 17-01 | o činnosti zařízení školního stravování | 31.10.2025 | 11.11.2025 | 21.11.2025 |
| S 18-01 | o jazykové škole | 30.9.2025 | 10.10.2025 | 21.10.2025 |
| Z 19-01 | o školském ubytovacím zařízení | 31.10.2025 | 11.11.2025 | 21.11.2025 |
| Z 23-01 | o pedagogicko-psychologické poradně | 30.9.2025 | 10.10.2025 | 21.10.2025 |
| S 24-01 | o základní umělecké škole | 30.9.2025 | 10.10.2025 | 21.10.2025 |
| Z 27-01 | o středisku praktického vyučování | 30.9.2025 | 10.10.2025 | 21.10.2025 |
| Z 33-01 | o speciálně pedagogickém centru | 30.9.2025 | 10.10.2025 | 21.10.2025 |
| Z 34-01 | o středisku výchovné péče | 30.9.2025 | 10.10.2025 | 21.10.2025 |
Zdroj: MŠMT 2025. Sběry statistických dat / Regionální školství. Web: https://msmt.gov.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/statistika-skolstvi/sber-vykonovych-dat-informace-a-kontakty-pro-respondenty; Prezentace ke sběru a zpracování dat předávaných ze školních matrik, MŠMT ČR a Termíny odevzdávání výkonových výkazů v roce 2025, MŠMT ČR
Na této stránce naleznete analýzu Mimořádné šetření ke stavu zajištění výuky učiteli v MŠ, ZŠ, SŠ a VOŠ – Srovnání v letech 2019 a 2025. Tato analýza přináší srovnání stavu zajištění výuky učiteli v roce 2025 a v roce 2019 z několika pohledů – např. počtu učitelů, jejich věkové struktury nebo kvalifikovanosti. Více se dočtete v analytické zprávě ke stažení níže.
Jde o první ze série sekundárních analýz navazujících na hlavní Analytickou zprávu z mimořádného šetření ke stavu zajištění výuky učiteli v MŠ, ZŠ, SŠ a VOŠ vydanou 30. 6. 2025.
Oproti roku 2019 vzrostl ve školách zapojených do šetření počet učitelů o 17 % na 158,4 tis. přepočteného úvazku. Ke zvýšení počtu učitelů došlo ve všech druzích škol kromě vyšších odborných škol, nejvíce na 2. stupni základních škol (o 23 %).
Počet učitelů vzrostl více než počet dětí/žáků, průměrně se tak snížil počet dětí/žáků na jednoho učitele z 12,9 v roce 2019 na 11,9 v roce 2025. Nejvíce se to týkalo 1. stupně základních škol a mateřských škol. Z regionálního pohledu se počet dětí/žáků na jednoho učitele nejméně snížil v Praze.
Podíl mužů se mezi všemi učiteli mírně zvýšil z 19,2 % na 19,7 %, a to především vlivem nárůstu jejich podílu na 2. stupni základních škol a ve středních školách.
Průměrný věk učitelů se ve zúčastněných školách nepatrně zvýšil z 47,2 roku na 47,3 roku. Z počtů učitelů v jednotlivých věkových kategoriích je patrné, že došlo k nárůstu počtu učitelů ve věku do 30 let, a ještě více pak ve věku přibližně 46–51 let. Také se zvyšuje věk odchodu do důchodu, počet učitelů ve věku 63 let a více vzrostl o 70 %. V nadcházejících letech je potřeba počítat s tím, že z regionálního školství odejde do důchodu populačně silná vlna učitelů.
Nárůst počtu učitelů a počtu dětí a žáků doprovázel ve zúčastněných školách zároveň nárůst podílu nekvalifikovaných učitelů z 6,6 % v roce 2019 na 10,4 % v roce 2025. Nejvíce vzrostl podíl nekvalifikovaných učitelů ve vyšších odborných školách (o 8,4 p. b.), nejméně v mateřských školách (o 2,1 p. b.). Z regionálního pohledu největší nárůst podílu nekvalifikovaných učitelů vykázaly školy v Praze a Středočeském kraji. Na 2. stupni základních škol a na středních školách platí, že v krajích s významnějším růstem počtu žáků je vykázáno i významnější zvýšení podílu nekvalifikovaných učitelů (zejména právě v Praze a Středočeském kraji).
Porovnat s rokem 2019 bylo možné i personální potřebu zúčastněných škol, a to aktuální, pro následující školní rok nebo v delším výhledu do 5 let. Tato personální potřeba byla školami deklarovaná téměř neměnná. Počet týdenních hodin přímé pedagogické činnosti (PPČ), kterou školy potřebují nebo budou potřebovat pokrýt, klesl oproti roku 2019 o 1 %. Proporčně nicméně narostla personální potřeba v delším výhledu do 5 let. Při vztažení k počtu týdenních hodin PPČ stávajících učitelů je pokles personální potřeby znatelnější, v roce 2019 deklarovaly zúčastněné školy personální potřebu ku stávajícím učitelům ve výši 9,0 %, v roce 2025 pak 7,7 %.
Analýza obsahuje manažerské shrnutí a 6 kapitol:
Více se dočtete v analytické zprávě ke stažení níže.
Financováno z projektu „Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR“ (IPs Datová politika), reg. č. CZ.02.02.XX/00/22_005/0002901.“
Zdroj dat: MŠMT 2025. Odkaz: Mimořádné šetření MŠMT: Kde a jaké učitele školy potřebují?, MŠMT ČR.
Dne 22. září 2025 realizovalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy prezentaci a webinář pro pracovníky správních úřadů organizovaný odborem školské statistiky a analýz. Prezentace i webinář se zaměřili primárně na k problematice zpracování výkazů o zaměstnancích a mzdových prostředcích, který bude zaměřen primárně na výkaz P 1c-01 (s návazností na výkaz P 1-04). Níže naleznete Prezentaci a Záznam z webináře.
Jde o opravenou verzi prezentace, ve které došlo ke zpřesnění na slidech č. 10 a 45
(zpřesnění je zvýrazněno žlutě).
Přímý odkaz na videozáznam na youtube.
Zdroj: MŠMT 2025. Sběry statistických dat / Regionální školství / Výkazy PAM. Web: Webináře k výkazům PaM v roce 2025, MŠMT ČR
Dne 18. září 2025 realizovalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy dva webináře pro pracovníky správních úřadů organizovaný odborem školské statistiky a analýz. Webinář byl zaměřen na problematiku předávání a zpracování výkonových výkazů v roce 2025 s důrazem na aktuální změny a oblasti, v nichž se často chybuje nebo potřebují podrobnější vysvětlení. Prezentace byla rozdělena na dvě části, první se týkala agregovaných výkazů řady S, Z a R, druhá matričních výkazů řady M. Níže naleznete Prezentace a Záznamy z obou webinářů.
Termíny ve sloupci „Škola/zařízení“ jsou závazné pro školy a školská zařízení. Školy zřizované MŠMT odešlou elektronicky data (výkazy) MŠMT, školy zřizované církví, krajem a školy soukromé příslušnému odboru školství krajského úřadu. Školy zřizované obcí nebo dobrovolným svazkem obcí odešlou elektronicky data (výkazy) příslušnému odboru školství úřadu obce s rozšířenou působností, pražské školy Magistrátu hl. m. Prahy. Odbory školství obcí a KÚ odesílají zkontrolovaná elektronická data výkazů průběžně MŠMT nejpozději do termínu uvedeného ve sloupci "Správní úřad". Opravy v údajích budou akceptovány pouze v období do konečného termínu předání dat pro správní úřady.
| Výkaz | Název výkazu | Podle stavu k | Škola/zařízení | Správní úřad |
| S 53-01 | o zahájení povinné školní docházky v základní škole | 31.5.2025 | 10.6.2025 | 18.6.2025 |
| S 51-01 | o zápisu k předškolnímu vzdělávání v mateřské škole | 31.5.2025 | 10.6.2025 | 18.6.2025 |
| Z 2-01 | o školní družině - školním klubu | 31.10.2025 | 11.11.2025 | 21.11.2025 |
| S 4-01 | o mateřské-základní škole při zdravotnickém zařízení | 30.9.2025 | 10.10.2025 | 21.10.2025 |
| R 13-01 | o ředitelství škol | 30.9.2025 | 10.10.2025 | 21.10.2025 |
| Z 14-01 | o zařízení pro výkon ústavní-ochranné výchovy | 31.10.2025 | 11.11.2025 | 21.11.2025 |
| Z 15-01 | o činnosti střediska volného času | 31.10.2025 | 11.11.2025 | 21.11.2025 |
| Z 17-01 | o činnosti zařízení školního stravování | 31.10.2025 | 11.11.2025 | 21.11.2025 |
| S 18-01 | o jazykové škole | 30.9.2025 | 10.10.2025 | 21.10.2025 |
| Z 19-01 | o školském ubytovacím zařízení | 31.10.2025 | 11.11.2025 | 21.11.2025 |
| Z 23-01 | o pedagogicko-psychologické poradně | 30.9.2025 | 10.10.2025 | 21.10.2025 |
| S 24-01 | o základní umělecké škole | 30.9.2025 | 10.10.2025 | 21.10.2025 |
| Z 27-01 | o středisku praktického vyučování | 30.9.2025 | 10.10.2025 | 21.10.2025 |
| Z 33-01 | o speciálně pedagogickém centru | 30.9.2025 | 10.10.2025 | 21.10.2025 |
| Z 34-01 | o středisku výchovné péče | 30.9.2025 | 10.10.2025 | 21.10.2025 |
Zdroj: MŠMT 2025. Sběry statistických dat / Regionální školství. Web: https://msmt.gov.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/statistika-skolstvi/sber-vykonovych-dat-informace-a-kontakty-pro-respondenty; Prezentace ke sběru a zpracování dat předávaných ze školních matrik, MŠMT ČR a Termíny odevzdávání výkonových výkazů v roce 2025, MŠMT ČR
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zveřejnilo souhrn klíčových dat z aktuální publikace OECD Education at a Glance 2025, která každoročně nabízí podrobný pohled na vzdělávací systémy v členských a partnerských zemích. Letošní ročník se zaměřuje především na oblast terciárního vzdělávání. Podrobnější Výběr klíčových dat z Country Note pro ČR z Education at a Glance 2024 byl zpracován projektem IPs DATA. Využitelné dokumenty naleznete níže ke stažení.
Vzdělání přináší vyšší příjmy, ale Česko zaostává v podílu vysokoškolsky vzdělaných
Podle zprávy OECD patří Česká republika mezi státy s nejnižším podílem terciárně vzdělaných osob. Terciární vzdělání absolvovalo v České republice pouze 27 % dospělé populace ve věku 25–64 let, zatímco průměr zemí OECD dosahuje 42 %. To může v budoucnu negativně ovlivnit konkurenceschopnost České republiky na trhu práce.
Zpráva zároveň potvrzuje, že vyšší vzdělání vede k nižší nezaměstnanosti a vyšším příjmům. Mladí lidé (25–34 let) bez dokončeného středoškolského vzdělání čelí v ČR 9,5% nezaměstnanosti, zatímco u středoškolsky vzdělaných se jedná o 2,8 % a u vysokoškolsky vzdělaných osob je to jen 2,4 %. Lidé s dosaženým terciárním vzděláním obecně v rámci zemí OECD také dosahují nejvyšších příjmů. Absolventi vysokých škol mají v průměru o 60 % vyšší příjem než absolventi středních škol.
Silná závislost na vzdělání rodičů a genderové rozdíly v odměňování
Z dat OECD rovněž vyplývá, že vzdělání rodičů má zásadní vliv na to, zda děti úspěšně dokončí vysokou školu. Pokud má alespoň jeden rodič terciární vzdělání, dosahuje tohoto stupně vzdělání 60 % mladých lidí. U dětí rodičů se středoškolským vzděláním je to pouze 30 %.
Genderové rozdíly v odměňování na trhu práce jsou patrné ve všech stupních dosaženého vzdělání a přetrvávají i mezi vysokoškolsky vzdělanými. Ženy s terciárním vzděláním pobírají v průměru jen 74 % příjmu mužů se stejným vzděláním, což je méně než průměr zemí OECD (77 %).
Na vysokou školu nastupují více ženy a mezi studenty vedou technické a přírodní obory
Studenti nastupují primárně do bakalářských studijních programů. V průměru zemí OECD činí tito studenti 77 % nově nastupujících a v České republice je pak tento podíl ještě vyšší (87 %). Většinu nastupujících studentů na vysoké školy tvoří ženy. V průměru zemí OECD nastupuje podle posledních dostupných údajů na vysoké školy 54 % žen, v České republice se pak jedná o 56 % žen. Nejčastěji studenti v České republice absolvují přírodní a technické obory (23 %), byznys, právo a humanitní a společenské vědy (shodně 19 %).
Publikace Education at a Glance, kterou každoročně vydává OECD, porovnává vzdělávací systémy jednotlivých členských a přidružených zemí.
Celou zprávu Education at a Glance 2025 v angličtině si můžete přečíst na webu OECD.
Výběr klíčových dat pro Českou republiku je pak k dispozici v prezentaci v PowerPointu nebo přímo v PDF souboru.
Zdroj: MSMT.cz 2025: Education at a Glance 2025: Podíl vysokoškolsky vzdělaných Čechů je stále nízký. Odkaz: Education at a Glance 2025: Podíl vysokoškolsky vzdělaných Čechů je stále nízký, MŠMT ČR.
Registrační číslo projektu: CZ.02.02.XX/00/22_005/0002901
Název projektu: "Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR"
Na MŠMT od března 2023 realizujeme důležitý projekt s názvem IPs Datová politika. Ten pomáhá dělat kvalitní politiku založenou na datech. Práce je pořád dost, a proto hledáme další lidi, kteří do toho půjdou s námi.
Teď hledáme Datového žurnalistu, jelikož posilujeme tým.
Bližší informace o činnostech na hledané pozici naleznete níže. Pro ty z Vás, kdo máte zájem o zmíněnou pozici či jinou spolupráci s projektem, jsme připravili krátký dotazník, abychom Vás následně mohli informovat a kontaktovat. Těšíme se na případnou spolupráci.
Předpokládaný nástup je 15. 9. 2025 nebo dle dohody později.
Hledáme zájemce o pracovní pozici na hlavní pracovní poměr do výše 1,0 úvazku.
Termín nástupu je možný od 15. 9. 2025 či později dle dohody.
Pozice je vhodná také pro studenty a absolventy datově-správních, společensko-vědních i technických oborů.
Pro ty z Vás, kdo máte zájem, jsme připravili odkaz na krátký dotazník, abychom Vás následně mohli informovat a kontaktovat. Těšíme se na případnou spolupráci.
Pracovní /služební místa jsou financovaná z projektu z projektu „Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR“ (Data), reg. č. CZ.02.02.XX/00/22_005/0002901.“
Jak zajistit dostatek co nejkvalitněji připravených učitelů a učitelek? Co se za dva roky existence Kompetenčního rámce absolventa a absolventky učitelství (KRAAU) podařilo a jak nejlépe pokračovat? Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy pořádá ve čtvrtek 20. listopadu 2025 v Národní technické knihovně v Praze již třetí ročník Národní konference k přípravě učitelů a učitelek. Konference propojuje akademickou obec, školy, státní správu a další partnery, kteří společně usilují o rozvoj kvalitní přípravy učitelů a učitelek v České republice.
Adresa a mapa - místo konání: Národní technická knihovna v Praze, Technická 2710/6, Praha 6
Odkaz na živý přenos na YouTube: https://www.youtube.com/live/jqarwXepgpM
V prostorách Národní technické knihovny v Praze se 20. 11. 2025 uskutečnil třetí ročník Národní konference k přípravě učitelů a učitelek, pořádaný Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Akce opět propojila akademickou obec, školy, státní správu i další partnery, kteří společně hledají cesty, jak zajistit dostatek kvalitně připravených pedagogů pro české školy. Více viz tisková zpráva MŠMT.
Na základě opatření uvedených v příslušném Dlouhodobém záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky v rámci kapitoly „Strategie dalšího rozvoje sítě škol a školských zařízení“ v podkapitole Střední vzdělávání zveřejňuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy přehled nezaměstnanosti čerstvých absolventů oborů vzdělání s výučním listem podle skupin oborů v jednotlivých krajích za období let 2021-2025. Datový soubor naleznete níže ke stažení.
Pro jednotlivé kraje je v tabulkách uvedena celková míra nezaměstnanosti absolventů oborů vzdělání s výučním listem za období posledních pěti let a dále míra nezaměstnanosti těchto absolventů podle skupin oborů. Poslední sloupec představuje průměrnou nezaměstnanost absolventů, která byla vypočtena jako průměrné procento nezaměstnanosti v předchozích pěti letech.
Při výpočtu míry nezaměstnanosti čerstvých absolventů škol na krajské úrovni jsou počty absolventů i nezaměstnaných absolventů – uchazečů o zaměstnání vztaženy ke školám v kraji, v němž vystudovali. Míra nezaměstnanosti absolventů škol v kraji je definována jako podíl počtu nezaměstnaných absolventů škol v kraji (bez ohledu na to, v kterém kraji ČR jsou evidováni na úřadu práce) k počtu absolventů, kteří se připravovali na školách v daném kraji. Prázdné buňky v tabulkách níže odpovídají nulovému počtu absolventů. Hodnoty 0,00 % představují nulovou nezaměstnanost absolventů.
Poděkování patří zaměstnancům Národního pedagogického institutu České republiky, se kterými byla výsledná data o nezaměstnanosti v tomto dokumentu MŠMT společně zpracována.
Učitelé a pedagogičtí pracovníci ve všech druzích škol mají v procesu vzdělávání zcela zásadní a nenahraditelný význam. Ovlivňují, zda budoucí generace budou schopné plně rozvíjet svůj potenciál, zda budou efektivně komunikovat, vzájemně spolupracovat a učit se nové věci. Ve školách jsou zapotřebí dobře připravení a motivovaní učitelé, kteří jsou ve své profesi spokojeni a dovedou vytvářet kvalitní a spravedlivé učební prostředí pro své žáky. Aby byl celý systém regionálního školství nejen udržitelný, ale navíc se jeho kvalita zvyšovala, je nezbytné věnovat pozornost jejich pregraduální přípravě a začínajícím učitelům. Školy navíc potřebují také schopné ředitele a kvalitní pedagogické vedení. Jako prostor pro prezentaci dostupných dat o učitelích v jednotlivých etapách jejich profesní kariéry, ale také pro navázání kontaktů a spolupráce jsme 7. odborný panel projektu IPs DATA, který se uskutečnil 18. 6. 2025 na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, věnovali právě problematice Pedagogičtí pracovníci a jejich příprava. Diskuse se účastnili zástupci mnoha různých organizací, které se touto oblastí zabývají. Hlavními tématy odborného panelu byly: 1. pregraduální příprava učitelů, 2. začínající učitelé a 3. podpora dalšího vzdělávání pedagogů v průběhu jejich kariéry.
Pohled do sálu v době konání 7. odborného panelu projektu IPs DATA.
Odborný panel zahájil Václav Jelen, vrchní ředitel sekce informatiky, statistiky a analýz. Ve svém projevu zdůraznil význam učitelů pro motivaci žáků. Ocenil také význam pedagogických fakult při přípravě budoucích učitelů.
Václav Jelen, vrchní ředitel sekce informatiky, statistiky a analýz (uprostřed), zahajuje 7. odborný panel projektu IPs DATA.
Jako první vystoupila analytička IPs DATA Markéta Molinek s příspěvkem zaměřeným na data o studentech a absolventech učitelství na vysokých školách. Hlavní prezentované poznatky jsou:
Na prezentovaná data navázala Jana Fikrlová z oddělení podpory pracovníků v regionálním školství MŠMT, která přítomné seznámila s Kompetenčním rámcem absolventa a absolventky učitelství a také s některými výsledky Národního šetření učitelských kompetencí absolventek a absolventů a začínajících učitelek a učitelů 2024 realizovaného MŠMT:
Třetím prezentujícím byl Jan Koucký z Pedagogické fakulty UK, který ve svém příspěvku prezentoval projekci poptávky a nabídky učitelů do roku 2035. Momentálně probíhá projekt Technologické agentury ČR, ve kterém jsou řešena tři témata – důvody, proč je méně učitelů a studentů učitelství, projekce poptávky a nabídky učitelů a efektivita učitelů a jejich přidaná hodnota:
Po jednotlivých prezentacích následovala panelová diskuse, které se zúčastnili Matouš Bořkovec (MŠMT), Veronika Laufková (Pedagogická fakulta UK), Linda Šimková (studentka Pedagogické fakulty MUNI Brno) a Petra Mazancová (Učitelská platforma). Tématem diskuse byly otázky zaměřené na to, co v současném systému pregraduální přípravy učitelů funguje dobře, a co by se mohlo nebo mělo změnit. Přítomní se shodli na nutnosti dlouhodobé a systémové spolupráce všech aktérů (zejména MŠMT, učitelů z terénu a pedagogických fakult), zejména pokud jde o podporu uvádějících učitelů, zvyšování kompetencí absolventů a začínajících učitelů, především v oblasti komunikace s kolegy učiteli nebo rodiči, ale i v péči o duševní zdraví.
Diskuse k 1. bloku 7. odborného panelu projektu IPs DATA.
Jako první v tomto bloku vystoupila opět analytička IPs DATA Markéta Molinek s příspěvkem zaměřeným na data o počtech začínajících učitelů a jejich vývoji. Hlavní prezentované poznatky jsou:
Dalším prezentujícím byl Libor Juhaňák z oddělení podpory pracovníků v regionálním školství MŠMT, který přítomné seznámil s vybranými výsledky Národního šetření učitelských kompetencí absolventek a absolventů a začínajících učitelek a učitelů 2024 realizovaného MŠMT. Národní šetření učitelských kompetencí zmapovalo kromě hodnocení samotných kompetencí také průběh adaptačního období začínajících učitelů. Sledovanými oblastmi byly přidělení uvádějícího učitele a plán adaptace, četnost setkávání a realizace vybraných aktivit a hodnocení spolupráce s uvádějícím učitelem. Z výsledků šetření je možné uvést:
S dalším příspěvkem, který byl zaměřený na systémovou podporu začínajících učitelů, vystoupila Romana Lisnerová, obsahová garantka tohoto programu za NPI ČR:
Po jednotlivých prezentacích následovala opět panelová diskuse, které se zúčastnili Matouš Bořkovec (MŠMT), Romana Lisnerová (NPI ČR), Hana Kuzníková (Začni učit), Jarmila Čechová (Učitel naživo), Marie Anna Hanzalová a Zuzana Janovová (začínající učitelka a její uvádějící učitelka z gymnázia Na Zatlance). Tématem diskuse bylo adaptační období a podpora uvádějících učitelů. Přítomní se shodli na tom, že role uvádějícího učitele není vydefinována ve smyslu, jaké má mít tento učitel dovednosti. Částečná shoda panuje i v potřebě určitého legislativního ukotvení této pozice. V tomto ohledu by měla existovat paralela s pozicí provádějícího učitele. Konsensus byl patrný i v otázce předávání zkušeností učiteli, kteří sami měli v minulosti svého uvádějícího učitele – „někdy je potřeba vrátit tu podporu, která byla učitelům předtím poskytnuta.“
Diskuse ke 2. bloku 7. odborného panelu projektu IPs DATA.
První příspěvek v rámci tohoto bloku přednesla analytička IPs DATA Silvie Příhodová. Představila typického českého učitele/učitelku z pohledu věkové a vzdělanostní struktury v letech 2019 a 2024. Hlavní prezentované poznatky jsou:
Dalším prezentujícím byl Libor Klement z ČŠI, který se zabývá mezinárodními šetřeními. Obsahem jeho příspěvku byly vybrané výsledky z mezinárodního šetření TIMSS (Trends in International Mathematics and Science Study):
Třetím přednášejícím byla Klára Harvánková z Ústavu pedagogických věd Filosofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Tématem jejího příspěvku byla podpora pracovní schopnosti učitelů ZŠ a SŠ:
S dalším příspěvkem vystoupil Matouš Bořkovec, vedoucí oddělení podpory pedagogických pracovníků v regionálním školství MŠMT, který se zaměřil na kariérní systém učitelů:
Závěrečné panelové diskuse, která se zaměřila na zjišťování potřeb učitelů, se zúčastnili Matouš Bořkovec (MŠMT), Veronika Laufková (Pedagogická fakulta UK), Petra Mazancová (Učitelská platforma), Jarmila Čechová (Učitel naživo) a Klára Harvánková (FF MUNI). Přítomní se shodli na tom, že je nutná podpora průběžného vzdělávání učitelů i ředitelů, a to zapojením všech relevantních aktérů (školy, akademická sféra, MŠMT). Důležité je také vytvářet pozitivní obraz školství v médiích, využívat k tomu inspirativní praxi. Ještě více by se měla využívat dostupná data, na jejichž základě by se nastavil plán aktivit. Tím by bylo ještě více umožněno činit následně kvalifikovaná rozhodnutí.
Na závěr 7. odborného panelu poděkovala Hana Jelínková, hlavní projektová manažerka IPs DATA, všem účastníkům za projevený zájem o toto téma a za velmi vyváženou diskusi, která se nevyhýbala ani problémům v podpoře pedagogů. Pozitivně ohodnotila množství dat, které k danému tématu existují, a o která se lze při rozhodování opírat.
K 7. odbornému panelu byla také vydána na webu MŠMT tisková zpráva.
S tématem 7. odborného panelu souvisí také zpracovaná analytická zpráva Základní výstupy z mimořádného šetření ke stavu zajištění výuky učiteli v MŠ, ZŠ, SŠ a VOŠ (vydaná po konání odborného panelu na konci června 2025).
Pro více informací navštivte webovou stránku projektu IPs DATA nebo pište projektovému týmu na e-mail: ips.data@gov.msmt.cz. Pro nejaktuálnější informace o aktivitách projektu doporučujeme vstoupit do skupiny IPs DATA na Facebooku.
Realizace výše zmíněného odborného panelu je financovaná z projektu „Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR“ (IPs Datová politika), reg. č. CZ.02.02.XX/00/22_005/0002901.“
Na této stránce naleznete metodický dokument Standardy pro pořizování a spravování dat časové povahy. Cílem dokumentu Standardy pro pořizování a spravování dat časové povahy (dále jen „Standardy“) je vytvoření přehledu, jak postupovat při realizaci výzkumu v resortu školství, především s ohledem na snadné vyhodnocování a analýzu dat v čase. Více se dočtete v metodickém dokumentu ke stažení níže a případně v jeho přílohách.
Metodický dokument obsahuje úvod a 2 kapitoly:
Dále je dokument doplněn o přehled příloh, kterých je 14.
Více se dočtete v metodickém dokumentu a jeho přílohách níže.
Financováno z projektu „Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR“ (IPs Datová politika), reg. č. CZ.02.02.XX/00/22_005/0002901.“
Tento metodický dokument se zaměřuje na postupy a přístupy k analýze projekce počtu osob a dětí v mateřských školách na úrovni obcí s rozšířenou působností (ORP) s výhledem do roku 2035. Cílem je poskytnout návod, jak systematicky vyhodnotit demografický vývoj, jeho dopad na předškolní zařízení a možnosti naplnění či nedostatečnosti kapacit mateřských škol. Dokument popisuje metodologii sběru dat, modelování budoucího vývoje a strukturu výstupních ukazatelů. Samotné výsledky projekcí a jejich analýza jsou zpracovány samostatně ve formě interaktivní webové mapové aplikace pro vizualizaci predikce demografických dat pomocí software ArcGIS.
Odkaz na webovou mapovou aplikaci pro vizualizaci predikce demografických dat
Financováno z projektu „Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR“ (IPs Datová politika), reg. č. CZ.02.02.XX/00/22_005/0002901.“
Na této stránce naleznete analýzu Základní výstupy z mimořádného šetření ke stavu zajištění výuky učiteli v MŠ, ZŠ, SŠ a VOŠ, kterou Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) připravilo v rámci projektu „Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR“. Tato analýza přináší základní výstupy z Mimořádného šetření ke stavu zajištění výuky učiteli v mateřských, základních, středních a vyšších odborných školách realizovaného MŠMT v období od 22. 4. 2025 do 12. 5. 2025. Dotazník vyplnilo 99,7 %, tj. celkem 8.694 škol. Více se dočtete v analytické zprávě ke stažení níže.
Šetření probíhalo mezi mateřskými, základními, středními a vyššími odbornými školami. Zúčastnilo se ho 8 694 škol, což představuje 99,7 % všech škol regionálního školství. Informace byly získány o 177 734 učitelích, kteří v těchto školách působí. Ve snaze o snížení administrativní zátěže vedení škol mohli učitelé vyplňovat dotazníky přímo sami za sebe. Této možnosti využilo 29 % z nich.
Zjištěná čísla neukazují jen aktuální stav, ale především budoucí potřeby škol. Nejde tedy o přesný počet chybějících učitelů, ale o tzv. poptávané kapacity – například místa po učitelích odcházejících do důchodu nebo pro plánované rozšíření výuky.
Průměrný věk učitelů je 47,4 roku, přičemž mezi ženami a muži není výrazný rozdíl. Muži tvoří přibližně pětinu učitelského sboru. Z regionálního pohledu mají nejstarší učitele školy v Karlovarském kraji, nejmladší pak v Jihomoravském.
Kvalifikaci požadovanou zákonem splňuje 89,6 % učitelů, přičemž 68,7 % má vysokoškolské magisterské vzdělání. Od roku 2019, kdy bylo šetření realizováno naposledy, došlo k poklesu podílu učitelů, kteří mají odbornou kvalifikaci (z 93,4 % na současných 89,6 %). Největší podíl kvalifikovaných učitelů působí v kraji Zlínském (95,1 %) a nejméně kvalifikovaní jsou učitelé v kraji Středočeském a v Praze (jen 82,6 % a 83,4 %).
Důležitým tématem zůstává také rozdíl mezi kvalifikací a aprobací. Učitel může být sice kvalifikovaný, ale nemusí učit předměty, na které byl odborně připraven. Právě nedostatek aprobovaných učitelů je dnes patrný zejména ve vybraných oborech/předmětech, například chemii, fyzice, matematice, informatice či cizích jazycích. Tato potřeba se liší podle krajů, ale opakuje se napříč republikou.
Například na druhém stupni ZŠ má 70,5 % učitelů aprobaci pro výuku předmětu, který vyučují. V největší míře probíhá aprobovaná výuka v českém jazyce, přírodopisu a matematice. V nejmenší míře pak probíhá aprobovaná výuka v mediální výchově, pracovních činnostech, v oblastech člověk a svět práce a výchova ke zdraví a v informatice, přičemž z těchto předmětů je patrná vyšší poptávka po učitelích především v případě informatiky. V rámci všeobecných předmětů na středních školách pak má 87,9 % učitelů aprobaci pro výuku předmětů, které vyučují. Aprobovaná výuka probíhá v českém jazyce, dějepisu, zeměpisu, přírodopisu, chemii, matematice a ve výuce němčiny, ruštiny, francouzštiny a polštiny. V nejmenší míře probíhá aprobovaná výuka ve stejných předmětech jako v případě 2. stupně základní školy.
Analýza obsahuje manažerské shrnutí a 8 kapitol:
Více se dočtete v analytické zprávě ke stažení níže.
Financováno z projektu „Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR“ (IPs Datová politika), reg. č. CZ.02.02.XX/00/22_005/0002901.“
Zdroj: MŠMT 2025. Odkaz: Mimořádné šetření MŠMT: Kde a jaké učitele školy potřebují?, MŠMT ČR.
Zveme Vás na 7. odborný panel projektu IPs Datová politika na téma „Pedagogičtí pracovníci a jejich příprava v datech“. Akce se uskuteční 18. 6. 2025 od 10:00 do 16:30 hybridní formou: současně v prostorách MŠMT a online přes MS Teams.
Více o obsahu odborného panelu se dozvíte v níže přiložené pozvánce s programem. V případě Vašeho zájmu o účast se prosíme registrujte do 11. 6. 2025.
Realizace výše zmíněného odborného panelu je financovaná z projektu „Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR“ (IPs Datová politika), reg. č. CZ.02.02.XX/00/22_005/0002901.“
Podpora nadání není jen otázkou individuálního rozvoje, ale také otázkou společenského a ekonomického pokroku. Nadání je potenciál pro inovace, kreativitu a nové perspektivy v různých oblastech života. Efektivní podpora nadání vyžaduje spolupráci mezi školami, školskými zařízeními, rodiči, odborníky i státní správou. Zásadní je role ředitelů, pedagogů a psychologů, kteří se podílejí na identifikaci nadaných dětí a žáků a poskytují jim potřebné zdroje a příležitosti k rozvoji jejich talentu. Pro tuto činnost jsou nezbytná podpůrná a systémová opatření ze strany státu i zřizovatelů škol. Jako prostor pro navázání kontaktů a spolupráce a zároveň pro sběr cenných podnětů jsme 6. odborný panel projektu IPs DATA, který se uskutečnil 30. 4. 2025 na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy ve spolupráci s Platformou podpory nadání MŠMT a NPI ČR, věnovali právě podpoře nadání v regionálním školství. Diskuse se účastnili zástupci mnoha různých organizací, které se věnují podpoře nadaných a mimořádně nadaných dětí a žáků. Mezi hlavní témata patřila: 1. nadané děti a žáci v datech a koncepcích, 2. systematická podpora rozvoje nadání v ČR a 3. zkušenosti s poskytováním podpory nadaným a mimořádně nadaným.
Zahájení a 1. BLOK 6. odborného panelu projektu IPs DATA.
Odborný panel zahájil Václav Jelen, vrchní ředitel sekce informatiky, statistiky a analýz. Ve svém projevu zdůraznil význam tohoto tématu a potřebu specifické podpory nadaných a mimořádně nadaných dětí a žáků napříč vzdělávací soustavou. Upozornil, že téma nadání má více vrstev, nadání může mít mnoho podob a některým z nich není věnována dostatečná pozornost.
Následně vystoupila evaluátorka a analytička projektu IPs DATA Lenka Růžičková s příspěvkem věnujícím se nadaným dětem a žákům v datech MŠMT. Hlavní prezentované poznatky jsou:
Na prezentovaná data navázala vedoucí oddělení speciálního vzdělávání, školských poradenských zařízení a primární prevence MŠMT Ivana Blažková, která představila koncepční činnosti MŠMT v tématu podpory nadaných a mimořádně nadaných dětí a žáků:
Třetím prezentujícím byl Daniel Münich z CERGE-EI, který představil výstupy projektu TALENT. Jedná se o společný projekt akademického think-tanku IDEA při CERGE-EI a Nadace RSJ, který vznikl v roce 2023:
Druhý blok prezentací zahájila Alena Pilousová z ČŠI, která se ve svém vystoupení věnovala tématu nadaných dětí a žáků ve výročních zprávách ČŠI za školní rok 2023/2024:
Dále vystoupila Iva Vladíková z oddělení politiky mládeže MŠMT, která přítomné seznámila s tématem podpory nadání ve střediscích volného času (SVČ):
Další prezentující byla Zuzana Mospan z oddělení podpory mládeže a školního sportu MŠMT, která představila dotační výzvy na podporu nadaných a mimořádně nadaných dětí a žáků:
S dalším příspěvkem vystoupila Zdeňka Chocholoušková z NPI ČR, která přítomné seznámila s aktivitami zaměřenými na rozvoj podpory pro pedagogické pracovníky v oblasti identifikace a podpory nadání:
Po jednotlivých prezentacích následovala panelová diskuse, které se zúčastnily Ivana Blažková (MŠMT), Lucie Slejšková (EDUin), Marina Ulbrechtová (ČŠI) a Zdeňka Chocholoušková (NPI ČR). Všichni přítomní se shodli, že pro podporu dětí a žáků jsou nejdůležitější motivovaní učitelé a ředitelé. Zásadní je pak systémově vytvářet vhodné prostředí motivace pedagogických pracovníků, a to jak finančními a legislativními nástroji, tak i prostřednictvím metodické podpory. Důležitá je také motivace škol a školských zařízení, které nyní nadané děti a žáky neidentifikují a nepodporují, aby se tématem více zabývaly.
Poslední blok odborného panelu byl zaměřený na příklady dobré praxe v poskytování podpory nadaným a mimořádně nadaným dětem a žákům. V této části odborného panelu prezentovali a diskutovali zástupci širokého spektra aktérů.
Jako první vystoupila Dana Martinková, ředitelka ZŠ Čapkova v Klatovech, která ve svém příspěvku zdůraznila zejména nutnost vytvoření kvalitního, bezpečného a podnětného prostředí pro všechny žáky. To zahrnuje spolupráci třídních učitelů, školního poradenského pracoviště a komunikaci mezi žáky prostřednictvím žákovského parlamentu. Velký význam mají v této souvislosti také pravidelné třídnické hodiny, ale také tzv. barevné hodiny a semináře pro aktivnější žáky se zájmem o podnětnější výuku. Takováto diferenciace výuky může žákům pomoci poznat jejich silné i slabé stránky a také jim umožnit zažívat vyšší míru osobního úspěchu a aktivně se zapojovat do výuky.
Jiří Kolář ze ZUŠ Sokolov a Ilona Juhásová z Krajské umělecké rady ZUŠ Karlovarského kraje se ve své prezentaci věnovali podpoře nadání v základních uměleckých školách. Zdůraznili zejména význam soutěží pro žáky, ale také roli a pomoc zřizovatele v podpoře jejich realizace. Jako konkrétní příklady podpory ze strany Karlovarského kraje můžeme jmenovat oceňování úspěšných žáků a pedagogů ZUŠ, ale také financování festivalů a soutěží. Příkladem dobré praxe je pak sdílení a výměna zkušeností učitelů s prací s nadanými žáky formou společných koncertů a festivalů ZUŠ.
Poslední příspěvek věnovaný podpoře vzdělávání nadaných a mimořádně nadaných v oblasti zájmového vzdělávání přednesla Eva Tischlerová, ředitelka SVČ Radovánek Plzeň. Zdůraznila potřebu spolupráce mezi jednotlivými aktéry v podpoře nadaných: „Je krásné, když se propojí společná cesta dítěte, rodiče a pedagoga. Tak je rozvoj talentu a nadání na dobré cestě.“ Důležitým aspektem práce s nadanými je i jejich rozpoznání a následný individuální přístup k nim. Pochopení a vcítění se do těchto dětí a žáků je velmi důležité, a právě účast v zájmovém vzdělávání může být jednou z cest, jak pomoci nadaným se projevit. Paní Tischlerová dále vyzvedla práci lektorů s nadanými dětmi a žáky a zdůraznila i význam spolupráce s dalšími subjekty jakými jsou různé nadace, spolky, které jsou velmi nápomocné například při zapojování nadaných ze sociálně znevýhodněných rodin. SVČ Radovánek spolupracuje se školami, a to zejména při podpoře výuky přírodovědných předmětů. Prezentující vyzdvihla také roli Plzeňského kraje coby zřizovatele střediska v podpoře nadaných dětí a žáků v celém regionu.
Po bloku přednášek následovala poslední panelová diskuse, které se účastnili Jan Kapoun z krajského úřadu Ústeckého kraje, Ladislava Šlajchová z České školní inspekce, Pavla Picková z Pedagogicko-psychologické poradny pro Prahu 1, 2 a 4 a Dana Martinková ze ZŠ Čapkova v Klatovech. Podle diskutujících je pro rozvoj podpory nadání zapotřebí nejen zmiňovaná motivace na straně učitelů, ale také spolupráce mnoha aktérů v kraji a spolupráce se zřizovateli. Ústecký kraj například buduje centra podpory nadání v šesti středních školách, která se následně budou rozšiřovat do celého kraje. Kromě spolupráce jednotlivých aktérů a podpory ze strany zřizovatele je pak pro rozvoj nadaných a mimořádně nadaných dětí a žáků zásadní též role ředitele školy. Je tedy zapotřebí poskytovat podporu a vzdělávání nejen pedagogickým pracovníkům ale také vedení škol a školských zařízení. Důležité je ve škole nastavit systém tak, aby k identifikaci nadaného došlo hned v prvním ročníku a byla mu tak poskytována průběžná podpora. Dle paní ředitelky Martinkové k tomu může dobře sloužit pozice koordinátorů nadání ve škole.
Na závěr 6. odborného panelu poděkovala Hana Novotná, hlavní projektová manažerka projektu IPs DATA, všem účastníkům za projevený zájem o toto téma. Zdůraznila důležitost zapojení různorodých aktérů i typů škol do aktivit souvisejících s podporou nadaných a také nutnost sdílení všech relevantních datových zdrojů a informací pro možnost vytváření následných opatření.
K šestému odbornému panelu byla také vydána na webu MŠMT tisková zpráva.
Pro více informací navštivte webovou stránku projektu IPs DATA nebo pište projektovému týmu na e-mail: ips.data@gov.msmt.cz. Pro nejaktuálnější informace o aktivitách projektu doporučujeme vstoupit do skupiny IPs DATA na Facebooku.
Realizace výše zmíněného odborného panelu je financovaná z projektu „Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR“ (IPs Datová politika), reg. č. CZ.02.02.XX/00/22_005/0002901.“
Na MŠMT od března 2023 realizujeme důležitý projekt s názvem IPs Datová politika. Ten pomáhá dělat kvalitní politiku založenou na datech. Práce je pořád dost, a proto hledáme další lidi, kteří do toho půjdou s námi.
Teď hledáme Datového žurnalistu, jelikož posilujeme tým.
Bližší informace o činnostech na hledané pozici naleznete níže. Pro ty z Vás, kdo máte zájem o zmíněnou pozici či jinou spolupráci s projektem, jsme připravili krátký dotazník, abychom Vás následně mohli informovat a kontaktovat. Těšíme se na případnou spolupráci.
Předpokládaný nástup je 1. 6. 2025 nebo dle dohody později.
Hledáme zájemce o pracovní pozici na hlavní pracovní poměr do výše 1,0 úvazku.
Termín nástupu je možný od 1. 6. 2025 či později dle dohody.
Pozice je vhodná také pro studenty a absolventy datově-správních, společensko-vědních i technických oborů.
Pro ty z Vás, kdo máte zájem, jsme připravili odkaz na krátký dotazník, abychom Vás následně mohli informovat a kontaktovat. Těšíme se na případnou spolupráci.
Pracovní /služební místa jsou financovaná z projektu „Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR“ (Data), reg. č. CZ.02.02.XX/00/22_005/0002901.“
Jménem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Vás zveme na 6. odborný panel projektu IPs Datová politika k tématu "Podpora nadání v regionálním školství", který se uskuteční 30. 4. 2025 od 10:00 do 16:30. Více o obsahu odborného panelu se dozvíte v níže přiložené pozvánce s programem. V případě Vašeho zájmu o účast Vás prosíme o registraci, díky tomu s Vámi budeme moct sdílet další podkladové materiály před akcí i po ní.
Realizace výše zmíněného odborného panelu je financovaná z projektu „Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR“ (IPs Datová politika), reg. č. CZ.02.02.XX/00/22_005/0002901.“
Na MŠMT od března 2023 realizujeme důležitý projekt s názvem IPs Datová politika. Ten pomáhá dělat kvalitní politiku založenou na datech. Práce je pořád dost, a proto hledáme další lidi, kteří do toho půjdou s námi.
Teď hledáme Statistika pro analýzu vzdělávání a trhu práce, jelikož posilujeme tým.
Bližší informace o činnostech na hledané pozici naleznete níže. Pro ty z Vás, kdo máte zájem o zmíněnou pozici či jinou spolupráci s projektem, jsme připravili krátký dotazník, abychom Vás následně mohli informovat a kontaktovat. Těšíme se na případnou spolupráci.
Předpokládaný nástup je 1. 6. 2025 nebo dle dohody později.
Hledáme zájemce o dohodu o provedení práce (DPP)/ dohodu o pracovní činnosti (DPČ) do výše 0,5 úvazku s možností pozdějšího navýšení či s možností přechodu na služební/pracovní pozici.
Termín nástupu je možný od 1. 6. 2025 či později dle dohody.
Pozice je vhodná pro studenty a absolventy datově-správních, společensko-vědních i technických oborů.
Pro ty z Vás, kdo máte zájem, jsme připravili odkaz na krátký dotazník, abychom Vás následně mohli informovat a kontaktovat. Těšíme se na případnou spolupráci.
Pracovní /služební místa jsou financovaná z projektu „Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR“ (Data), reg. č. CZ.02.02.XX/00/22_005/0002901.“
Na této stránce naleznete analýzu Zaměstnanci a mzdové prostředky ve školství - 2024, kterou Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy připravilo v rámci projektu „Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR“. Tato analýza přináší přehled údajů o počtech zaměstnanců, vynaložených mzdových prostředcích a průměrných mzdách za rok 2024. Jde o data za období 1.-4. čtvrtletí roku 2024 finančních prostředků, které vybrané evropské státy investují do vzdělávání, včetně jejich členění a mechanismů přerozdělování. Ke stažení jsou k dispozici statisticko-analytická zpráva, a 3 tabulkové přílohy. Zprávu a tabulky shrnující to nejzajímavější naleznete níže ke stažení.
Analýza obsahuje přehled údajů o počtech zaměstnanců, vynaložených mzdových prostředcích a průměrných mzdách za rok 2024 (data za 1. - 4.čtvrtletí 2024) v této struktuře:
Financováno z projektu „Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR“ (IPs Datová politika), reg. č. CZ.02.02.XX/00/22_005/0002901.“
Zdroj: MŠMT 2025. Odkaz: Zaměstnanci a mzdové prostředky ve školství - rok 2024, MŠMT ČR.
Cílem výzvy "Pěšky do školy" je zvýšit počet dětí, které se pravidelně dopravují do školy pěšky, na kole nebo veřejnou dopravou a snížit tak také dopravní zátěž před školami. Pokud se chcete o výzvě dozvědět či se inspirovat, pročtěte si následující článek. Níže naleznete také informační materiály, kontakty a web a sociální sítě. Tento článek je učen pro zaměstnance a vedení škol, děti a žáky, zřizovatele, rodiče a další zájemce o toto téma.
Výzva Pěšky do školy začala jako malý projekt na třech školách v roce 2017. V roce 2024 to bylo již 500 škol ze 338 obcí, to je přibližně každá desátá škola v ČR. Z výzvy se stala tradiční akce, která se koná v září jako součást Evropského týdne mobility. Pěší dny a motivační soutěž pomáhají školám vést děti k odpovědnému dopravnímu chování s ohledem na zásady zdravého životního stylu a s respektem k životnímu prostředí. Zúčastnit se mohou jak základní, tak i mateřské a střední školy.
Počet dětí, které každodenně cestují autem až před dveře školy, rok od roku stoupá. Průměrně se v ČR dopravuje autem do školy 24 % dětí. Před školami často vznikají nepřehledné a nebezpečné situace, 43 % dětí považuje ranní provoz před školou za nebezpečný, 75 % rodičů by uvítalo u škol bezpečnější cesty pro pěší.[1] Právě doba mezi sedmou a osmou hodinou ranní je z hlediska dopravních nehod pro děti nejkritičtější, jak dokládají statistiky.[2] Každé auto navíc před školními budovami zhoršuje vzduch, který děti celý den dýchají. Dětem chybí přirozený pohyb i kontakt s vrstevníky nebo okolím. A proto stojí za to se zamyslet nad tím, zda by děti nemohly častěji vyrazit do školy pěšky. Alespoň kousek.
Cílem výzvy Pěšky do školy je zvýšit počet dětí, které se pravidelně dopravují do školy pěšky, na kole nebo veřejnou dopravou a snížit tak také dopravní zátěž před školami. Nepředpokládáme, že děti, které bydlí daleko, budou denně podnikat mnohakilometrové túry, nejde nám o počet kilometrů, ale o nastartování a udržení změny. Pro někoho je cesta autem do školy z různých důvodů nezbytná, i pak je ale většinou možné zaparkovat dále od školy a zbývající kus cesty dojít.
„Aby mohly děti ve škole podávat dostatečný a věku přiměřený výkon, přijímat nové informace a zpracovávat úkoly a pokyny pedagogů, potřebují aktivitu centrálního nervového systému. Základní podmínkou je snídaně, která dodá energii, a následná fyzická aktivita. Aby energii získanou snídaní mozek zpracoval, je potřeba ho rozhýbat. A to doslova. Cesta pěšky do školy je pro děti ideální mozková rozcvička,“ říká MUDr. Zlatko Marinov, obezitolog z Fakultní nemocnice Motol.
[1] Data pochází z našeho výzkumu Udržitelně do škol: https://peskymestem.cz/projekt/udrzitelne-do-skol/
BEZPEČÍ
Automobilový provoz spojený s dovážením dětí až ke škole je často ohrožující a nebezpečný. Obzvláště malé děti nejsou mezi couvajícími a parkujícími auty vidět, řidiči často zastavují na přechodech a znemožňují dětem bezpečně přejít nebo jim brání ve výhledu. Rodiče dovážející děti do bezprostřední blízkosti školy ohrožují ostatní děti, které se před školou pohybují. Pro rodiče je k dispozici leták Osmero doporučení pro zodpovědné řidiče.
PŘIROZENÁ DOPRAVNÍ VÝCHOVA
Děti, které pravidelně chodí s rodiči pěšky, se nejlépe naučí zásadám bezpečného pohybu po ulici. Rodiče mohou využít Desatero bezpečných cest do školy, jak se s dětmi bezpečně pohybovat po ulici od nejútlejšího věku, poradí naše brožura Bacha, du!
ZDRAVÉ VZTAHY A SEBEVĚDOMÍ
Cesta do školy má pro děti důležitý socializační rozměr. Ať již chodí s rodiči nebo kamarády. Během ní mohou vznikat přátelství i první lásky, děti získávají společné zážitky a pozitivní vztah ke svému okolí. Děti získávají důležité kompetence, budují si samostatnost a zodpovědnost.
ZDRAVÍ
Děti by se měly aktivně pohybovat minimálně 60 minut denně. Většině dětí dnes však přirozený pohyb chybí, každé čtvrté dítě okolo 13. roku bojuje s nadváhou, nebo dokonce s obezitou. Chůze je zdravá, zlepšuje krevní oběh, pomáhá předcházet kardiovaskulárním a jiným civilizačním onemocněním. Ranní procházka dětem pomáhá se ve škole lépe soustředit.
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Každé auto před školou zhoršuje vzduch, který děti celý den dýchají. Emise z dopravy jsou jedním z hlavních zdrojů znečištěného ovzduší (např. v Praze je doprava zodpovědná za 90 % emisí prachových částic). Znečištěné ovzduší způsobuje v ČR přibližně 10 000 předčasných úmrtí ročně, každému z nás zkrátí život asi o 9 měsíců.
| Aktér | Přínosy pěší cesty do školy |
|---|---|
| DĚTI | - pravidelný zdravý pohyb - samostatnost a zodpovědnost - pozitivní vztah k místu, kde žijí - zdravé dopravní návyky - zážitky |
| RODIČE | - čas strávený se svým dítětem - bezpečnější cesty pro všechny děti - samostatnější, zdravější a zodpovědnější děti |
| ŠKOLA | - klidnější, bezpečnější a čistší prostředí v okolí školy - děti, které jsou připravené se učit - kvalitní náplň environmentální a dopravní výchovy - školní komunita |
| OBEC / MĚSTSKÁ ČÁST | - snížení dopravní zátěže - bezpečnější ulice a lepší ovzduší pro všechny - smysluplné využití veřejných prostranství |
Dne 25. března 2025 realizovalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy prezentaci a webinář pro pracovníky správních úřadů organizovaný odborem školské statistiky a analýz. Prezentace i webinář se zaměřili primárně na předávání a zpracování čtvrtletních výkazů PAM P1-04. Níže naleznete Prezentaci a Záznam z webináře.
Přímý odkaz na videozáznám na youtube.
Zdroj: MŠMT 2025. Sběry statistických dat / Regionální školství / Výkazy PAM. Web: Webináře k výkazům PaM v roce 2025, MŠMT ČR
Přinášíme Vám třetí číslo newsletteru projektu Datově analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR (webová stránka projektu). V newsletteru najdete výběr z aktuálních analýz, doporučení z podzimních odborných panelů a informace o realizovaných a plánovaných výzkumech.
Chcete odebírat newsletter a pozvánky na akce IPs DATA?
Přihlaste se přes formulář
Financováno z projektu „Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR“ (IPs Datová politika), reg. č. CZ.02.02.XX/00/22_005/0002901.“
Na této stránce naleznete analýzu Přijímací řízení na střední školy pro školní rok 2024-2025: Komplexní zpráva, kterou Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy připravilo v rámci projektu „Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR“. Tato analýza přináší analytický přehled o všech uchazečích, kterých se přijímací řízení v roce 2024 týkalo. Zprávu shrnující to nejzajímavější naleznete níže ke stažení.
Analýza se se zabývá všemi uchazeči, kterých se přijímací řízení týkalo, tj. jak žáky hlásícími se na střední školy z posledních ročníků základních škol, tak žáky základních škol hlásícími se do oborů 6letých a 8letých gymnázií, uchazeči o nástavbová studia a všemi ostatními uchazeči o vzdělávání ve středních školách, kteří se dle dat ze školních matrik již aktuálně nevzdělávali v žádné škole.
Analýze se na 2 hlavní kapitoly:
Celkově v roce 2024 na střední školy včetně oborů víceletých gymnázií a nástaveb podalo přihlášku 159,5 tisíce uchazečů, z toho 101,2 tisíce uchazečů se hlásilo z posledního ročníku základní školy. Absolutní většina uchazečů se účastnila pouze 1. kola přijímacího řízení. V 1. a 2. kole bylo přijato 99 % uchazečů hlásících se z posledního ročníku základní školy. Naopak poměrně malá byla úspěšnost uchazečů hlásících se do oborů víceletých gymnázií, v 1. a 2. kole bylo přijato 47 % uchazečů o obor 8leté a 31 % uchazečů o obor 6leté gymnázium.
Absolutní většina (94 %) úspěšných uchazečů 1. a 2. kola přijímacího řízení nastoupila do stejného škol-oboru, do kterého byli tito uchazeči přijati. V případě úspěšných uchazečů hlásících se z posledního ročníku ZŠ se jednalo dokonce o 96 %. V dalších 3 % nastoupili úspěšní uchazeči hlásící se z posledních ročníků do jiného škol-oboru, než do kterého byli původně přijati. Ve zbylém 1 % případů nebyli uchazeči z 1. a 2. kola přijímacího řízení přijati do vybraného škol-oboru, ale v dalších kolech přijímacího řízení byli tito uchazeči přijati do jiné školy či oboru. Pouze ve zhruba dvou stech případech pak uchazeči sice nebyli v 1. a 2. kole přijati do vybraného škol-oboru, ale na základě výsledku dalších kol přijímacího řízení (či na základě odvolání) do něj nastoupili.
Většina uchazečů hlásících se z posledního ročníku ZŠ byla přijata do školy v kraji, ve kterém má i trvalé bydliště. Situace byla odlišná pouze u uchazečů ze Středočeského kraje, kdy třetina z nich byla přijata do školy v Praze. Změny mezi krajem sídla školy, do které byli přijati, a krajem sídla školy, do které v září 2024 nastoupili, jsou minimální a téměř všichni uchazeči tedy nastoupili do školy ve stejném kraji, ve kterém byli přijati. Konkrétně i u škol v Praze a Brně došlo jen k minimálním změnám mezi tím, z jakého okresu pocházeli uchazeči o školu v Praze a Brně přijatí a z jakého okresu byli ti, kteří následně do školy v Praze a Brně nastoupili.
Uchazeči hlásící se z posledního ročníku ZŠ nastoupili v největší míře do školy a oboru, který uvedli ve své přihlášce v 1. kole jako svou 1. prioritu. Vyšší podíl nastoupivších do škol, které měli uchazeči uvedeny v rámci 2. a dalších priorit, byl pak v případě oborů lyceí, oborů úplného středního odborného vzdělání s maturitou, oborů úplného středního odborného vzdělání s odborným výcvikem a maturitou a oborů s výučním listem.
Více viz analytická zpráva níže.
Financováno z projektu „Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR“ (IPs Datová politika), reg. č. CZ.02.02.XX/00/22_005/0002901.“
Zdroj: MŠMT 2025. Odkaz: Většina uchazečů podala přihlášku elektronicky, zájem o všeobecné vzdělávání roste, MŠMT ČR.
Na této stránce naleznete srovnávací analýzu Financování vybraných vzdělávacích systémů v Evropě, kterou Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy připravilo v rámci projektu „Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR“. Tato analýza přináší přehled finančních prostředků, které vybrané evropské státy investují do vzdělávání, včetně jejich členění a mechanismů přerozdělování. Dokument obsahuje manažerské shrnutí a každá kapitola je doplněna přílohami s grafy a dalšími statistickými údaji jednotlivých zemí. Dokument a infografiku shrnující to nejzajímavější naleznete níže ke stažení.
Samotná srovnávací analýza se dělí na 10 podkapitol podle jednotlivých států EU:
Každá z podkapitol je přehledně členěná na základní statistiky ve financování vzdělávání, pravidla alokace finance, celkové výdaje a datové zdroje v přílohách. Tato srovnávací analýza může přispět k debatě o zlepšení financování školství v České republice, zejména v oblastech efektivity a struktury systému.
Financováno z projektu „Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR“ (IPs Datová politika), reg. č. CZ.02.02.XX/00/22_005/0002901.“
Stezka Českem dokázala za dobu své existence nadchnout tisíce a tisíce lidí, kteří třeba ani nevěřili, že by někdy mohli vyrazit na vícedenní přechod do českých hor. A protože je Stezka stále oblíbenější i u rodin s dětmi a mezi mladými, vznikl ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a Klubem českých turistů projekt Stezka pro školy. V duchu Stezky a dle jejího nastavení a hodnot bylo připraveno několik etap tak, aby se na Stezku mohly vydat školy, třídy, ale třeba i různé zájmové skupiny, kluby, kroužky, dětské domovy atd. Stezka pro školy je zkrátka určena všem, kteří chtějí ukázat dětem krásy putování, českých hor a pobytu v přírodě a hlavně chtějí společně s dětmi naplánovat a zažít výlet plný silných a nezapomenutelných zážitků.
Veškeré informace najdete na https://www.stezkaceskem.cz/pro-skoly/
Při plánování můžete využít veškerých připravených podkladů tak, abyste si s dětmi troufli za tímhle dobrodružstvím vyrazit. A to i pokud to bude vaše první zkušenost tohoto druhu. Jak putování uchopíte, je jen na vás. Můžete jít:
Důležité ale je, abyste s dětmi vyrazili. Stezku totiž může jít každý!
S rozmachem a rychlým vývojem digitálních technologií všeho druhu je stále větší otázka, jak se v takovém světě vzdělávat a umět se mu přizpůsobit. I proto se 5. prosince 2024 na půdě Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy uskutečnil pátý odborný panel projektu IPs DATA, který byl zaměřený na téma digitálního vzdělávání. Diskuse se účastnili odborníci z oblasti školské statistiky, digitalizace ve vzdělávání a nechyběli ani zástupci žáků. Hlavními tématy byla digitální infrastruktura ve školách, digitální dovednosti, využívání nástrojů generativní umělé inteligence (AI) a prevence rizik spojených s digitálními technologiemi.
Úvodní část 5. odborného panelu projektu IPs DATA.
Panel zahájil Václav Jelen, vrchní ředitel sekce informatiky, statistiky a analýz. Ve svém projevu zdůraznil, že zatímco školy jsou stále lépe připravené na digitální vzdělávání, klíčová role ministerstva je v přípravě jednoznačné strategie, koncepce a finanční podpory. Klíčové je, aby digitální kompetence vedly k osobnímu rozvoji žáků, zvyšování jejich konkurenceschopnosti a zvládání celosvětových výzev. Po úvodním slovu vrchního ředitele Jelena vystoupila hlavní manažerka projektu IPs Data Hana Novotná, která představila celkový rámec projektu včetně jeho klíčových aktivit.
Následně vystoupil analytik projektu IPs Data Miroslav Návrat s příspěvkem věnujícím se stavu digitální infrastruktury v českém vzdělávacím systému. Zde jsou hlavní poznatky:
Na prezentovaná data navázal zmocněnec pro digitalizaci a digitální vzdělávání na MŠMT Martin Úlovec, který prezentoval stav digitální infrastruktury a vzdělávání v evropském kontextu.
Třetí prezentující byla vedoucí oddělení podpory digitálního vzdělávání Anna Stočesová Martinková, která se zaměřila na finanční podporu rozvoje infrastruktury škol.
Po uvedení do tématu následovala panelová diskuse, které se zúčastnili Martin Úlovec, Anna Stočesová Martinková a Tomáš Řebíček, manažer aktivity IT guru NPI ČR. První otázka mířila na ideální podobu školy, která dobře rozvíjí digitální kompetence žáků, a kroky k tomu, aby takové byly všechny školy.
1. diskusní blok - zleva panelisté: Tomáš Řebíček, Martin Úlovec a Anna Stočesová Martinková.
Tomáš Řebíček zdůraznil nutnost analýzy současného stavu na úrovni každé školy. Problémy a potřeby se mohou lišit a je potřeba na ně správně reagovat. Zdůraznil také nutnost individuálních plánů každé školy. Anna Stočesová Martinková se zaměřila na připravenost a vzdělávání pedagogů v souvislosti s revizí RVP. Martin Úlovec varoval před tím, abychom se nedostali do extrému, kdy by bylo vše digitalizované. Využívání digitálních technologií musí být vybalancované a smysluplné. Do diskuse se zapojili i zástupci Panelu mládeže, kteří formulovali svou představu školy 21. století zejména v používání moderních technologií jako jsou počítače, projektory a interaktivní tabule, které by měly být dostupné jak pro všechny žáky, tak i pro učitele.
Panelisté se shodli na nutnosti využívání digitálních technologií nejen při výuce informatiky, ale i v dalších předmětech. Důraz by pak měl být kladen i na jiné formy výuky, které technologie přináší (distanční forma, zadávání úkolů online či přístup ke vzdělávacím materiálům), což by mohlo pomoct snižování nerovností. Z diskuse vyplynula nutnost existence analýz, které by reflektovaly, zda došlo ke zlepšení digitálních dovedností žáků. Ty by měly být realizovány externím nezávislým subjektem.
Po obědové pauze následoval druhý blok zaměřený na digitální dovednosti žáků a umělou inteligenci (AI). Pozvání přijali vedoucí oddělení digitalizace ve vzdělávání v NPI ČR Ondřej Neumajer, ředitel a zakladatel vzdělávacího programu Jeden svět na školách Karel Strachota a hlavní analytička výzkumné agentury STEM Jitka Uhrová.
2. diskusní blok - zleva: Hana Novotná (moderátorka); panelisté: Ondřej Neumajer, Karel Strachota a Jitka Uhrová; dále pak Václav Jelen, vrchní ředitel sekce statistiky, informatiky a analýz a Bernard Čenikovský, koordinátor vnějších vztahů projektu IPs DATA.
Ondřej Neumajer se ve svém příspěvku zaměřil zejména na připravenost škol na výuku dle revidovaného RVP.
Ředitel vzdělávacího programu Jeden svět na školách Karel Strachota představil negativní dopady digitálních technologií na děti a žáky.
Analytička STEM Jitka Uhrová se věnovala učícím návykům mladé generace a postojům žáků, učitelů a vedení škol k využívání AI ve výuce.
Po příspěvcích jednotlivých panelistů následovala diskuse. Moderování se opět ujala Hana Novotná. První otázka mířila na zástupkyně Panelu mládeže, jaký je jejich pohled na rozvoj digitálních kompetencí a využívání nástrojů generativní umělé inteligence ve školách. O tato témata je mezi mladými zájem a uvědomují si danou problematiku včetně rizik, která přináší. Z tohoto důvodu by uvítali přesnější podmínky, za jakých okolností je možné využívat umělou inteligenci.
Zástupkyně Panelu mládeže při prezentování jejich pohledu na digitální kompetence a AI ve školách.
V další části bloku bylo široce diskutované aktuální téma, a to čas strávený dětmi a žáky na sociálních sítích. Karel Strachota apeloval na nutnost regulace využívání sociálních sítí z důvodů negativních dopadů. Na druhé straně zazněl apel, že řešením není pouhá restrikce, protože žáci pak budou využívat dané služby nelegálně. Zazněl i názor, že v současné době není možné odmítat využívat digitální technologie, ale je zapotřebí spíše eliminovat jednotlivé hrozby.
Na závěr přinášíme hlavní doporučení z 5. odborného panelu:
Závěrečné slovo k 5. odbornému panelu - Václav Jelen, vrchní ředitel sekce statistiky, informatiky a analýz MŠMT.
Panel uzavřel Václav Jelen výzvou k pokračování diskuse a spolupráce mezi všemi aktéry vzdělávacího procesu. Diskuse ukázala, že přestože české školy učinily v digitalizaci významné kroky, stále je třeba hledat nové cesty, jak tento proces i nadále efektivně podporovat a rozvíjet kompetence žáků i učitelů.
K pátému odbornému panelu byla také vydána na webu MŠMT tisková zpráva.
Pro více informací navštivte webovou stránku projektu IPs DATA nebo pište projektovému týmu na e-mail: analyticka.jednotka@gov.msmt.cz. Pro nejaktuálnější informace o aktivitách projektu doporučujeme vstoupit do skupiny IPs DATA na Facebooku.
Realizace výše zmíněného odborného panelu je financovaná z projektu „Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR“ (IPs Datová politika), reg. č. CZ.02.02.XX/00/22_005/0002901.“
Setkali jsme se už na:
Děkujeme všem účastníkům a lektorům za energii, otevřenost a chuť spolupracovat!
Nenechte si ujít již třetí běh workshopových dnů MŠMT k implementaci KRAAU.
Více informací naleznete v pozvánce.
Interaktivní seznámení s tématy jako:
Na této stránce naleznete srovnávací analýzu Přehled analytických útvarů ve vzdělávací politice ve vybraných zemích Evropy, kterou Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy připravilo v rámci projektu „Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR“. Tento dokument představuje přehled útvarů, které mají na starosti analytickou činnost ve vzdělávací politice vybraných evropských zemí. Dozvíte se v něm, jak mají jednotlivé útvary vymezené kompetence, pod kterou organizaci spadají, jaké produkují výstupy a jakou formou tyto výstupy následně prezentují široké veřejnosti. Analýza obsahuje přehledovou tabulku, inspirativní praxi vybraných zemí a doporučení pro Českou republiku. Dokument a infografiku shrnující to nejzajímavější naleznete níže ke stažení.
Tato srovnávací analýza představuje přehled analytických a strategických útvarů na ministerstvech školství a v jimi řízených organizacích ve vybraných evropských státech. Analyzováno bylo následujících osm zemí:
Každá z podkapitol je přehledně členěná a obsahuje shrnutí a inspirativní praxi dané země a přehled činností analytických útvarů ve spojitosti s oblastí vzdělávání. Získané poznatky mohou sloužit jako inspirace pro efektivní nastavení a vymezení kompetencí při budování analytických jednotek v České republice.
Financováno z projektu „Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR“ (IPs Datová politika), reg. č. CZ.02.02.XX/00/22_005/0002901.“
Na MŠMT od března 2023 realizujeme důležitý projekt s názvem IPs Datová politika. Ten pomáhá dělat kvalitní politiku založenou na datech. Práce je pořád dost, a proto hledáme další lidi, kteří do toho půjdou s námi.
Teď hledáme Datového specialistu v jazyce R, jelikož posilujeme tým datového modelu.
Blíže o činnostech na pozici datového specialisty naleznete níže. Pro ty z Vás, kdo máte zájem o zmíněnou pozici či jinou spolupráci s projektem, jsme připravili krátký dotazník, abychom Vás následně mohli informovat a kontaktovat. Těšíme se na případnou spolupráci.
Předpokládaný nástup je 15. 1. 2025 nebo dle dohody později.
Hledáme zájemce o dohodu o provedení práce (DPP)/ dohodu o pracovní činnosti (DPČ) do výše 0,5 úvazku s možností pozdějšího navýšení či s možností přechodu na služební/pracovní pozici.
Termín nástupu je možný od 15. 1. 2025 či později dle dohody.
Náplň práce obnáší: správu datové základny MŠMT, vývoj uživatelských nástrojů v prostředí R Shiny, přípravu datových podkladů pro analýzy či reportování analytických výsledků.
Pozice je vhodná pro studenty a absolventy datově-správních, společensko-vědních i technických oborů.
Pro ty z Vás, kdo máte zájem, jsme připravili odkaz na krátký dotazník, abychom Vás následně mohli informovat a kontaktovat. Těšíme se na případnou spolupráci.
Pracovní /služební místa jsou financovaná z projektu „Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR“ (Data), reg. č. CZ.02.02.XX/00/22_005/0002901.“
Na této stránce naleznete Sekundární analýzu dat z mezinárodního šetření PISA 2022, která přináší unikátní pohled na výsledky českých žáků v matematické, přírodovědné a čtenářské gramotnosti v kontextu období po koronavirové pandemii. Zaměřuje se na klíčová témata, jako je digitalizace školství, školní klima a postoje žáků k matematice, i na faktory ovlivňující úspěšnost u jednotné přijímací zkoušky. Analýza odhaluje nejen přetrvávající nerovnosti ve vzdělávacích výsledcích, ale také nové výzvy spojené s návratem k prezenčnímu vzdělávání. Pandemie urychlila využívání ICT ve výuce, ale také upozornila na rozdíly v připravenosti škol a potřebu zvyšovat digitální kompetence učitelů. Kvalitní školní klima, podpora sebedůvěry žáků a pozitivní vztahy mezi učiteli a žáky se ukázaly jako zásadní faktory ovlivňující výsledky v matematické gramotnosti i celkovou pohodu žáků. Analýza a informační brožura jsou ke stažení níže.
Analýza obsahuje v úvodu manažerské shrnutí, metodické okénko a samotnou analytickou část, která se dělí do čtyř podkapitol:
Každá z podkapitol je zakončena závěry vyplývajícími z provedené analýzy. Analytická zjištění a na ně navázaná doporučení z celé analýzy jsou k dispozici také v brožuře, která je také k dispozici ke stažení níže. Doporučení mohou přispět k podpoře dalšího rozvoje vybraných gramotností žáků v českém vzdělávacím systému.
Registrační číslo projektu: CZ.02.02.XX/00/22_005/0002901
Název projektu: "Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR"
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy připravilo v rámci projektu „Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR“ rešerši Popis výchozích podmínek pro vytvoření systému evaluace výsledků primárního a sekundárního vzdělávání na základě uplatnění na trhu práce a úspěšnosti v terciárním vzdělávání. Rešerše se zaměřuje na popis dostupných zdrojů dat a způsobů vyhodnocování výsledků vzdělávání na třech úrovních: primární, sekundární a terciární. Kritérii hodnocení jsou uplatnění na trhu práce a úspěšnost v terciárním vzdělávání. Dokument naleznete níže ke stažení.
Dokument je dělen na dvě kapitoly.
První obsahuje podrobný popis základních zdrojů administrativních dat z resortu školství pro vyhodnocování výsledků vzdělávání:
Druhá kapitola je věnována charakterizaci způsobů vyhodnocování výsledků vzdělávání v přechodu na trh práce:
Dokument slouží jako vstupní rešerše aktuální praxe vyhodnocování výsledků primárního, sekundárního a terciárního vzdělávání v České republice. Bude využit pro tvorbu budoucího systému a metodiky evaluace výsledků primárního, sekundárního a terciárního vzdělávání na základě uplatnění na trhu práce a úspěšnosti v terciárním vzdělávání.
Financováno z projektu „Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR“ (IPs Datová politika), reg. č. CZ.02.02.XX/00/22_005/0002901.“
Praha, 16. prosince 2024 - Dopady probíhajícího válečného konfliktu na Ukrajině na český vzdělávací systém ukazují výsledky z pravidelného podzimního sběru dat. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy již potřetí přednostně vyhodnotilo některé klíčové údaje, aby zjistilo stavy ukrajinských dětí a žáků. Celkově bylo k 30. září 2024 v českých mateřských, základních a středních školách 53 246 dětí a žáků ukrajinských uprchlíků, což je o 5 156 více než před rokem, a tvoří aktuálně podíl 2,8 procenta ze všech dětí a žáků. Počet ukrajinských uprchlíků se zvýšil zejména ve středních (o 2 324 žáků, tj. meziroční nárůst o 47,7 %) a základních školách (o 2 657 žáků, tj. nárůst o 7,2 %). Ukrajinci jsou od roku 2022 nejpočetnější skupinou cizinců v českém regionálním školství a z nich cca 70 % aktuálně tvoří právě ukrajinští uprchlíci. Podrobnější informace naleznete v přiložené zprávě, která je ke stažení ZDE. Její součástí je i rozsáhlá tabulková příloha obsahující data v agregaci za Českou republiku jako celek, kraje, okresy a ORP.
Financováno z projektu „Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR“ (IPs Datová politika), reg. č. CZ.02.02.XX/00/22_005/0002901.“
Na této stránce naleznete srovnávací analýzu Digitální vzdělávání v zahraničí, kterou Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy připravilo v rámci projektu "Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR". Tato analýza poskytuje přehled aktuálních trendů a osvědčených postupů v oblasti digitálního vzdělávání ve vybraných zemích světa. Získané poznatky mohou přispět k rozvoji přístupu k digitálnímu vzdělávání v České republice, a to zejména v oblastech jako je integrace digitálních technologií do výuky, vzdělávání pedagogů, implementace umělé inteligence či zajištění kybernetické bezpečnosti. Text analýzy naleznete zde níže ke stažení.
Samotná analýza se dělí na 16 podkapitol podle jednotlivých států a to:
Každá z podkapitol je přehledně členěná a obsahuje shrnutí a inspirativní praxi dané země, popis aktuálních strategií digitálního vzdělávání, konkrétní opatření a způsoby financování.
Financováno z projektu z projektu „Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR“ (IPs Datová politika), reg. č. CZ.02.02.XX/00/22_005/0002901.“
Na této stránce naleznete krátký popis obsahu a výsledky výzkumu, který pro MŠMT prováděl Masarykův ústav vyšších studií ČVUT v Praze. Výzkum byl realizován v letech 2023 - 2024 z programu aplikovaného výzkumu Technologické agentury ČR (TA ČR) BETA2. Uvedený výzkum se snažil hledat nové cesty ke zvýšení efektivnosti řízení škol a vytvoření takových podmínek, aby se ředitelé škol mohli koncentrovat na pedagogický leadership. Více o výzkumu a jeho výsledcích viz text níže a přiložená Závěrečná výzkumná zpráva ke stažení.
Výzkumný tým oslovil ředitele mateřských, základních a středních škol, a to jak kvantitativně, tak kvalitativně. Na stratifikovaném reprezentativním vzorku škol v ČR bylo hlavním cílem výzkumu zmapovat struktury řízení škol z pohledu nepedagogických agend a související postoje, možnosti a vize jejich vedení a dalšího rozvoje. Kvantitativní šetření plnilo především funkci kontextovou pro paralelní hlubší kvalitativní šetření na konkrétních školách. Cílem bylo, aby celková doporučení nevycházela jen z reality několika málo škol, ale aby tyto hloubkové případové studie bylo možné interpretovat v širším kontextu celé soustavy škol v ČR.
Projekt stanovil následující hlavní cíle:
Nástrojem ke splnění tohoto hlavního cíle byla zejména právní analýza obsažená v kapitole 4.1. Při zpracování této analýzy byly využity nejen rešerše relevantních právních předpisů a literatury, ale i dotazy na relevantní státní instituce s využitím zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Výsledkem je přehled zákonných i podzákonných právních norem, které jsou závazné pro ředitele školy a školského zařízení.
V rámci analýzy relevantních právních norem v kontextu povinností kladených na osobu ředitele školy a školského zařízení bylo zjištěno následující:
A) Právní forma školy a školského zařízení nemá sama o sobě vliv na rozsah povinností osoby ředitele.
B) Osoba ředitele s sebou nese vždy alespoň určitý rozsah odpovědnosti, bez ohledu na provázanost s pozicí statutárního orgánu.
Obecně lze konstatovat, že právně teoretická konstrukce právnické osoby u právních forem školy a školského zařízení, tedy školské právnické osoby, příspěvkové organizace, společnosti s ručením omezeným a ústavu nespojuje osobu ředitele a statutární orgán v jedné osobě, nicméně vzhledem k povinnostem, které stanovuje školský zákon osobě ředitele školy a školského zařízení se mnohdy jedná o „pragmatické“ spojení v jedné osobě.
Během vedených rozhovorů s řediteli, respektive školami a školskými zařízeními jsme dospěli k závěru, že možnosti organizace školy a školského zařízení v rámci jednotlivých typů právnických osob jsou velmi rozličné a vždy záleží na konkrétních okolnostech, a především také míře podpory a spolupráce ze strany zřizovatele, což potvrzovalo a rozšiřovalo kvalitativní ověření a jeho výsledky.
Jako velmi významný aspekt výzkumný tým v průběhu identifikoval otázku (právní) odpovědnosti, která je v zásadě totožná pro všechny osoby vykonávající roli ředitele školy a školského zařízení, bez ohledu na skutečnost, zdali jsou zároveň statutárními orgány, či nikoliv.
Z jednotlivých fází výzkumu nevyplynuly jednoznačné modely struktury řízení škol. Pro potřeby analýzy jsme nicméně definovali 5 možných modelů:
A) Jedna škola
B) Více škol – jedna budova
C) Sloučené ředitelství – školský komplex, více pracovišť, více budov
D) Sítě škol – centrála s odborným nepedagogickým týmem a jednotlivé školy
E) Svazková škola
Výzkum neidentifikoval výrazné rozdíly mezi soukromými a veřejnými zřizovateli, pokud je zřizovatel dostatečně velký, např. ORP. Shodné mezi soukromými a veřejnými zřizovateli je i to, že rozsah sdílených služeb poskytovaných soukromým vlastníkem pro více škol, stejně jako rozsah služeb poskytovaných zřizovateli, závisí na uvážení vlastníka/zřizovatele, místních podmínkách, potřebách, zvyklostech a kontextu.
Mezi nejčastěji poskytované sdílené služby u soukromých zřizovatelů patří služby právní a účetní. Oblast zajištění “péče, údržby a rozvoje” budovy a jejích prostor je samostatnou kapitolou mající zásadní vliv na chod školy, kdy školy využívají různých modelů od vlastnictví, přes pronájem, zápůjčky a další formy vztahů mezi majiteli a uživatelem. Tento vztah uživatele budov školy a jejich majitele je výrazným faktorem, který podmínky řízení škol ovlivňuje, respektive v mnoha aspektech i významně utváří. Mezi další nepedagogické oblasti, které jsou výrazně častěji zajišťovány externě či sdíleně patří stravování a BOZP/PO.
Nepřekvapivý závěr je, že takovéto překážky identifikovány nebyly. Právním řešením pro neefektivnost velkého množství malých škol různých zřizovatelů mohou být svazkové školy, nově vzniklá DSO, spojování, administrativní slučování, síťování a kooperace a dílčí zásahy postavené na analýze na lokální úrovni. Překážky bránící jejich většímu rozšíření nejsou primárně právního charakteru. Jistou míru větší flexibility by někteří ředitelé a zřizovatelé uvítali u Školské právnické osoby tak, aby byl více vystihnut její kooperativní charakter v případě administrativního slučování a méně charakter harmonizační či standardizační.
Jak bylo uvedeno výše, svazková škola či současné právní formy ŠPO a PO mohou splňovat většinu aspektů požadovaných ke zvýšení efektivnosti pomocí kvalitního managementu. V průběhu projektu byla tato možnost rozšířena novelou zákona o obcích spočívající v zavedení tzv. „společenství obcí“. V rámci projektu proto výzkumný tým zohlednil i otázku, zda tento institut může nějak ovlivnit zřizování škol a dospěl k závěru, že ano, a to pozitivně ve vztahu k uspořádání vztahů a záruk mezi zřizovateli a místní příslušnou součástí takové regionálně na více místech ukotvené školy.
Rozlišení typů nepedagogické práce ředitelů se prolíná celou závěrečnou zprávou. Výzkumný tým zkoumal otázky, které nepedagogické činnosti nejčastěji vykonávají ředitelé sami a které delegují či zajišťují externisty. Dále se zabýval i otázkou preferencí ředitelů, tedy které nepedagogické aktivity by si rádi ponechali, a které by naopak rádi delegovali, dále které aktivity vnímají jako potřebné a důležité pro rozvoj a realizaci jejich vize řízení školy (Koncepce školy) a jaké jsou bariéry, které těmto posunům brání. Nepřekvapivě se jako plošně nejpalčivější objevilo téma financí a lidských zdrojů. Detailněji o tom pojednává kapitola číslo 4 závěrečné zprávy.
V pondělí 25. listopadu 2024 se uskutečnil již čtvrtý odborný panel projektu Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy v ČR (IPs DATA), realizovaného MŠMT ve spolupráci s ČŠI, na téma „Od analýzy k pochopení – Co nám říkají datové analýzy PISA a PIRLS?“. Analytici z Oddělení sekundárních analýz MŠMT prezentovali klíčová zjištění, která vzešla ze sekundárních analýz dat mezinárodních šetření gramotností PISA 2022 a PIRLS 2021. Důraz byl kladen na využitelnost datově podložených zjištění ve třech oblastech: odstraňování nerovností ve vzdělávání, zlepšení školního klimatu a efektivní využívání ICT ve výuce.
Zahájení 4. odborného panelu projektu IPs DATA.
Nerovnosti ve vzdělávání jsou stále zásadním problémem, který je v České republice primárně ovlivněn rozdílným socioekonomickým rozvojem regionů. Strukturálně znevýhodněné regiony, jako Karlovarský a Ústecký kraj, čelí nízké míře aprobované výuky a nedostatku kvalifikovaných učitelů. Naopak Moravskoslezský kraj, díky dostatečnému počtu kvalifikovaných pedagogů, dokáže částečně kompenzovat své znevýhodnění.
Nízké kapacity mateřských škol v oblastech velkých center a nedostatečný zájem rodičů v příhraničních oblastech o zapojení dětí do předškolního vzdělávání jsou klíčovými faktory přetrvávajících nerovností. „Žáci, kteří navštěvovali předškolní vzdělávání tři a více let mají daleko lepší výsledky než žáci, kteří do předškolního vzdělávání nenastoupili. A toto zjištění je platné napříč mezinárodními šetřeními.“ uvedl Jakub Lysek, hlavní analytik z oddělení sekundárních analýz MŠMT.
Pozitivní školní klima má přímý vliv na výsledky žáků v testech PIRLS a PISA. Školy s nižší mírou šikany, vyšší kázní a pocitem bezpečí žáků vykazují lepší vzdělávací výsledky. Vztah mezi žákem a učitelem je zásadní – respekt a podpora motivují žáky k lepším výkonům.
„Učitelé, kteří přizpůsobují výuku potřebám třídy, například umožněním samostatné práce na úkolech, pomáhají žákům z nevýhodných rodinných podmínek lépe zvládat vzdělávací proces,“ uvedla Barbora Macková analytička z oddělení sekundárních analýz MŠMT.
Pandemie COVID-19 urychlila využívání ICT ve výuce, což podpořilo zájem o zjišťování jak přínosů, tak rizik digitálních technologií ve vzdělávání. ICT nástroje, pokud jsou využívány efektivně a smysluplně, podporují zlepšování výsledků žáků ve čtenářské i matematické gramotnosti. Nadměrné používání ICT ve volném čase, zejména aktivita na sociálních sítích, však vykazuje negativní dopady na vzdělávací výsledky.
„ICT nástroje jsou vhodným doplňkem tradiční výuky, ale jejich použití musí být promyšlené, v souladu se vzdělávacími cíli a pod kontrolou učitele. Je zásadní, aby školy vedly žáky ke zdravým návykům při práci s technologiemi,“ zdůraznil Michal Soukop, prezentující třetího bloku odborného panelu.
Účastníci odborného panelu se shodli, že odstraňování vzdělávacích nerovností a zlepšování školního prostředí vyžaduje koordinované úsilí učitelů, vedení škol, rodičů i tvůrců vzdělávací politiky. Klíčovými faktory jsou jasná a spravedlivá výuka, individuální přístup k žákům, efektivní využití ICT a podpora pozitivního školního klimatu.
Závěry ze 4. odborného panelu projektu IPs DATA představené Jakubem Lyskem
Jen prostřednictvím společného úsilí a s pomocí těchto faktorů můžeme vytvořit vzdělávací systém, který zajistí rovné příležitosti pro všechny žáky bez ohledu na jejich výchozí podmínky. „Co určitě bude fungovat proti nerovnostem je vytváření přátelského prostředí, pozitivní zpětná vazba pro žáka a budování motivace. Protože motivace žáků, zejména těch s nižším socioekonomickým statusem, je extrémně důležitá k tomu, aby učitel a škola dokázali kompenzovat nevýhodné startovací podmínky,“ uzavřel Jakub Lysek při závěrečném shrnutí.
Pro více informací navštivte webovou stránku projektu IPs DATA nebo pište projektovému týmu na e-mail: analyticka.jednotka@gov.msmt.cz. Pro nejaktuálnější informace o aktivitách projektu doporučujeme vstoupit do skupiny IPs DATA na Facebooku.
Realizace výše zmíněného odborného panelu je financovaná z projektu z projektu „Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR“ (IPs Datová politika), reg. č. CZ.02.02.XX/00/22_005/0002901.“
MŠMT zrealizuje ve čtvrtek 28. listopadu 2024 v čase 9:00 do 16:30 "Národní konferenci k přípravě učitelů a učitelek". Akce se uskuteční v Národní technické knihovně v Praze, Ballingově sálu a noční studovně, na adrese: Technická 2710/6, Praha 6. Podrobněji více o obsahu konference a aktivitách dané akce naleznete níže v přiloženém programu.
adresa a mapa - místo konání: Národní technická knihovna v Praze
odkaz na živý přenos na youtube: https://youtube.com/live/PqynpDd_RtQ
Bude zveřejněna po skončení akce.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) vyhlásilo Výzvu na podporu celostátních volnočasových pohybových her dětí a mládeže 2025. Tato výzva je vyhlášena v souladu s naplňováním přijaté Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+, Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR 2023-2027 a Plánu podpory pohybu dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních a státní politiky školního a vysokoškolského sportu pro období 2024-2028 (dále jen „Mládež v pohybu a ve zdraví“). Termín pro podání žádosti byl původně do 23. prosince 2024, ale byl na základě Dodatku č. 1 prodloužen do 20. ledna 2025. Upozorňujeme, že se také změnilo znění Výzvy a Přílohy č. 2. Způsob podávání žádostí. Tento článek je učen primárně pro oprávněné žadatele, tj. kraje.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy dne 20.11.2024 zveřejnilo Výzvu na podporu celostátních volnočasových pohybových her dětí a mládeže 2025 (dále jen „Výzva“). Výzva je předložena na základě zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla).
Dotace dle této Výzvy jsou poskytovány na realizaci projektů, které přispívají k naplňování Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+, Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR do roku 2023-2027 a Plánu podpory pohybu dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních a státní politiky školního a vysokoškolského sportu pro období 2024-2028.
Výzva je zaměřena na zabezpečení pořádání celostátních volnočasových pohybových her dětí a mládeže v roce 2025. Jedná se o republikovou soutěž krajských výprav, kdy jednotlivé výpravy sestavují příslušné krajské úřady. Alokace Výzvy je 20 000 000 Kč.
Volnočasové pohybové hry rozvíjí formou propojení formálního a neformálního vzdělávání kompetence komunikativní, sociální a personální, zvyšují tělesnou zdatnost, upevňují zdraví a duševní pohodu a rozvíjí osobnost dětí a mládeže. Zvláštní formou tak přispívají k rozvoji tělovýchovných dovedností žáků.
Oprávněným žadatelem je kraj.
Alokace Výzvy je 20 000 000 Kč.
Zdroj: MSMT.GOV.CZ 2024: Výzva na podporu celostátních volnočasových pohybových her dětí a mládeže 2025, MŠMT ČR
Jménem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Vás zveme na 5. odborný panel projektu IPs Datová politika k tématu "Digitální vzdělávání v datech", který se uskuteční 5. 12. 2024 od 10:00 do 16:00. Více o obsahu odborného panelu se dozvíte v níže přiložené pozvánce s programem. V případě Vašeho zájmu o účast Vás prosíme o registraci, díky tomu s Vámi budeme moct sdílet další podkladové materiály před akcí i po ní.
Realizace výše zmíněného odborného panelu je financovaná z projektu z projektu „Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR“ (IPs Datová politika), reg. č. CZ.02.02.XX/00/22_005/0002901.“
Jménem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Vás zveme na 4. odborný panel projektu IPs Datová politika k tématu "Od analýzy k pochopení - Co nám říkají datové analýzy PISA a PIRLS?", který se uskuteční 25. 11. 2024 od 10:00 do 16:00. Více o obsahu odborného panelu se dozvíte v níže přiložené pozvánce s programem. V případě Vašeho zájmu o účast Vás prosíme o registraci, díky tomu s Vámi budeme moct sdílet další podkladové materiály před akcí i po ní.
Realizace výše zmíněného odborného panelu je financovaná z projektu z projektu „Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR“ (IPs Datová politika), reg. č. CZ.02.02.XX/00/22_005/0002901.“
Videozáznam INFOSERVISU je k dispozici od 4. listopadu 2024 od 16 hodin. Seznámíme Vás s dalšími důležitými informacemi ve školním roce 2024/2025, které souvisí s legislativními novinkami a změnami ve školství. Níže naleznete videozáznam z daného INFOSERVISU.
Jménem projektového týmu IPs Datová politika s Vámi sdílíme ke stažení níže 2. vydání newsletteru tohoto projektu, které je vydáno v souvislosti s pokračující realizací. Tímto chceme informovat o dosavadních aktivitách projektu a poděkovat za dosavadní spolupráci.
Chcete odebírat newsletter a pozvánky na akce IPs DATA?
Přihlaste se přes formulář
Financováno z projektu z projektu „Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR“ (IPs Datová politika), reg. č. CZ.02.02.XX/00/22_005/0002901.“
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) vyhlásilo Výzvu pro veřejné vysoké školy na podporu pro studentů s mimořádnou sportovní výkonností ke sladění studia se sportovní přípravou. Termín pro podávání žádostí byl stanoven nejdříve na 11. listopadu 2024 a byl následně prodloužen do 23.11.2025. Vzhledem k povaze žadatelů preferujeme podávání žádostí prostřednictvím datové schránky. Tato Výzva byla připravena na základě společného projektu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a VICTORIA Vysokoškolského sportovního centra a navazuje na výzvy vyhlášené v letech 2020 až 2024. Projekt si klade za cíl vytvořit prostřednictvím veřejných vysokých škol kvalitní prostředí pro studium sportovně nadaných studentů, reprezentantů. Tato Výzva byla vyhlášena dne 11. 10. 2024. Tento článek je učeně primárně pro oprávněné žadatele, tj. veřejné vysoké školy.
Cílem Výzvy je tedy vytvořit a následně stabilizovat na veřejných vysokých školách (dále také „VŠ“) takové podmínky, aby úspěšní a nadějní sportovci s mimořádnou sportovní výkonností mohli studovat a skloubit jak náročné studijní požadavky, tak sportovní přípravu a účast na soutěžích. Výzva je určena na koordinaci a servisní podporu vybraných studentů s mimořádnou sportovní výkonností při studiu VŠ, organizační zajištění rozvoje a podporu vysokoškolského sportu na veřejných vysokých školách.
V návaznosti na plnění materiálu „Mládež v pohybu a ve zdraví“ je do Výzvy (povinnosti příjemce) přidána povinnost vypracovat Analýzu současného stavu v oblasti pohybových aktivit na VŠ – jedna z klíčových aktivit materiálu.
Oprávněným žadatelem je veřejná vysoká škola.
Celková alokace Výzvy je 15 450 000 Kč. Finanční prostředky k zajištění této dotační Výzvy jsou na rok 2025 zahrnuty v návrhu zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2025 v kapitole 333 MŠMT, v rámci výdajového bloku Podpora činnosti v oblasti sportu. Alokace je určena na období od 1. 1. do 31. 12. 2025.
Zdroj: MSMT.GOV.CZ 2024: Výzva UNIS 2025 na podporu studentů s mimořádnou sportovní výkonností pro veřejné vysoké školy, MŠMT ČR
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) vyhlásilo Výzvu na podporu sportovních soutěží v roce 2025. Tato výzva je vyhlášena v souladu s naplňováním přijaté Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+, Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR 2023-2027 a Plánu podpory pohybu dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních a státní politiky školního a vysokoškolského sportu pro období 2024-2028 (dále jen „Mládež v pohybu a ve zdraví“). Žádosti pro rok 2025 se vkládají prostřednictvím elektronického informačního systému ISPROM na adrese https://isprom.msmt.cz. ISPROM bude otevřen dne 28. října 2024. Termín pro podání žádosti je 27. listopadu 2024. Upozorňujeme, že pro splnění lhůty musí být žádost v tento den již doručena na MŠMT více v článku výzvy č. 10. Způsob podávání žádostí. Tento článek je učeně primárně pro oprávněné žadatele, tj. nestátní neziskové organizace (např.: spolky, ústavy, nadace, nadační fondy, obecně prospěšné společnosti).
Tato Výzva je vyhlašována v souladu s Plánem podpory pohybu dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních a státní politiky školního a vysokoškolského sportu pro období 2024-2028, přijatého usnesením vlády č. 190 ze dne 27. března 2024. V návaznosti na opatření školního sportu spolu s Výzvou zveřejňujeme i metodické doporučení zejména pro školy a školská zařízení pro rozvoj pohybové gramotnosti v oblasti školních sportovních soutěží.
Schéma Výzvy a její podmínky (podpora soutěží na I. stupni základních škol do úrovně okresních kol apod.) je v souladu se závaznými dokumenty pro podporu pohybové gramotnosti jako je strategický dokument Mládež v pohybu a ve zdraví, který byl přijat usnesením vlády č. 190 ze dne 27. března 2024 a dále Metodického doporučení Aktivní škola, které vydala Česká školní inspekce.
Cílem je rozšířit účast mezi co největší možný počet žáků tak, aby se sportovních soutěží neúčastnily pouze ty samé děti, které již sport provozují ve svém volném čase a mohou tak být i přetěžovány. Principem sportovních soutěží by měl být osobní úspěch, radost z účasti, týmové přijímání porážek a vítězství, fair play a podpora fyzického a duševního zdraví.
Současně dojde ke snížení nároků na cestování nejmenších žáků, pokud se budou soutěže podporovat pouze do úrovně okresních kol a tyto prostředky budou využitelné právě pro větší možný počet účastníků, kteří se soutěží mohou účastnit i v jiných rolích, nežli závodních (rozhodčí, organizátoři apod.).
Tyto principy jsou v souladu s výše uvedenými dokumenty, ale také s výstupy pracovní skupiny ohledně sportovních soutěží, do které patří zástupci ředitelů a učitelů základních a středních škol, krajů, svazů, vysokých škol a České školní inspekce. K Výzvě bylo vyhlášeno metodické doporučení, které by mělo stanovený cíl Výzvy doplňovat a ucelovat.
Metodické doporučení MŠMT k této výzvě: https://edu.gov.cz/methodology/metodicke-doporuceni-ministerstva-skolstvi-mladeze-a-telovychovy-k-realizaci-skolnich-sportovnich-soutezi-pro-skoly-v-roce-2025/.
Účelem této Výzvy je podpora realizace sportovních soutěží na I. stupni základních škol, do úrovně okresních kol (Modul A), podpora realizace sportovních soutěží na II. stupni základních škol do úrovně krajských kol (Modul B), podpora realizace sportovních soutěží na úrovni středních škol (Modul C) a podpora účasti žáků na mezinárodním kole sportovní soutěže (Modul D).
Oprávněným žadatelem jsou jiné právnické osoby – a to: nestátní neziskové organizace (např.: spolky, ústavy, nadace, nadační fondy, obecně prospěšné společnosti).
Celková alokace Výzvy v roce 2025 je 32.500.000 Kč – Modul A: 3.800.000 Kč, Modul B: 16.800.000 Kč, Modul C: 9.400.000 Kč a Modul D: 2.500.000 Kč. Finanční prostředky k zajištění této dotační Výzvy jsou na rok 2025 zahrnuty v návrhu zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2025 v kapitole 333 MŠMT, v rámci výdajového bloku Podpora činnosti v oblasti sportu (§ 341900, čl. § 09, položka: bude se odvíjet dle příjemce dotace) a je určena na období od 1. ledna do 31. prosince 2025.
Zdroj: MSMT.GOV.CZ 2024: Výzva na podporu sportovních soutěží v roce 2025, MŠMT ČR
Dne 21. října se uskutečnila konference na téma Svazkové školy a spojená ředitelství: Nové cesty k efektivnímu vzdělávání a správě, kterou zahájila zástupkyně státního tajemníka MŠMT Martina Běťáková. V úvodním bloku vystoupil zástupce vrchního ředitele sekce vzdělávání a mládeže Jaromír Beran, ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal a děkan Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické Jakub Fischer. Následovaly panelové diskuse, kterých se zúčastnili ředitelé a ředitelky vybraných škol a jejich zřizovatelé. Mezi hosty konference patřili především zástupci samospráv i poslanci, úředníci odborů školství na různých úrovních, reprezentanti školských asociací, škol a dalších aktérů ve světě vzdělávání.
V souvislosti s připravovanou změnou školského zákona o slučování škol u jednoho zřizovatele Jaromír Beran prezentoval nevýhody fragmentace českého školství a důsledky vysoké míry autonomie škol a navrhovaná řešení, která by měla přinést zmíněná novelizace zákona.
Ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal ve své prezentaci uvedl charakteristiky dvou nejvíce se lišících skupin 2. stupňů základních škol – index nastavení organizace školy. Ve svém vystoupení srovnával školy s nižším počtem menších tříd a školy s vyšším počtem větších tříd a dále je promítl do kritérií hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání.
Jakub Fischer prezentoval možné úspory, které by mělo spojování škol pod jedno ředitelství přinést nejen z pohledu finančního, ale i snížení administrativní zátěže. Opíral se o data z kvantitativního dotazníkového šetření, kterého se účastnily téměř dva tisíce ředitelů škol.
Moderátor Tomáš Feřtek zkušeně provedl účastníky tématem vyvolávajícím emoce, směřoval debaty k podstatě problému a dal prostor pro otázky, názory i argumenty různých stran. Účastníci diskutovali o možných překážkách při zakládání svazkových škol, jako je související administrativní náročnost takového procesu, obavy z centralizace a ztráty možnosti ovlivňovat konkrétní školu či z nedůvěry občanů obce k takové formě meziobecní spolupráce. Přítomní ředitelé a zřizovatelé již existujících svazkových škol či velkých školských subjektů s mnoha sty dětí a žáků na mnoha odloučených pracovištích otevřeně popisovali překážky a úskalí, se kterými se potýkali, jak při samotném zakládání, tak i za provozu, ale sdíleli také své pozitivní zkušenosti se svazkováním či spojením ředitelství pod jeden subjekt. Koncentrace nepedagogických agend pod jedno ředitelství, možnost zaměstnat odborníky na provoz, ekonomiku i IT služby, zastupitelnost, když někdo onemocní, ekonomické úspory, ale zejména odbřemenění klíčových pedagogických pracovníků, kteří jsou odpovědní za vzdělávací proces. Pro kvalitu vzdělávání je důležité, aby pedagogičtí lídři nemuseli vyplňovat tabulky a řešit každodenní provozní záležitosti, ale mohli se věnovat rozvoji učitelů, kvalitě výuky, zavádění moderních metod a společnému hledání těch nejefektivnějších forem učení pro každé dítě.
Efektivní správa a sdílení zdrojů: Svazkové školy a spojená ředitelství umožňují obcím
a školám společně využívat finanční prostředky, personální kapacity, zázemí i materiální vybavení. Díky profesionalizaci managementu i zastupitelnosti klíčových pozic vytváří takové školy prokazatelně více prostoru pro rozvoj kvalitní pedagogické práce a mohou nabídnout lepší podmínky pro pedagogy i žáky, což přispívá ke zvýšení kvality výuky.
Posílení regionální spolupráce: Vytváření školních svazků podporuje úzkou spolupráci mezi obcemi a školami v rámci jednoho regionu. Tato spolupráce zlepšuje organizaci školství a napomáhá k lepší dostupnosti vzdělávání i v odlehlých částech České republiky a zejména pomáhá snižovat velké kvalitativní rozdíly mezi jednotlivými školami a snižovat tak nerovnosti v přístupu ke kvalitnímu vzdělávání, které jsou pro náš vzdělávací systém bohužel typické.
Kvalita vzdělávání na prvním místě: Větší školy s větším počtem zaměstnanců a žáků jsou schopny lépe vytvářet podmínky pro kvalitní výuku, zaměstnat kvalifikované učitele i třeba speciální pedagogy a školní psychology, zapojovat školu do projektů, a také zajišťovat srovnatelnou kvalitu vzdělávání na všech odloučených pracovištích.
Konference vytvořila prostor pro klíčová data a informaci, diskusi těch, kterých se téma nejvíce týká, a sdílení naprosto praktických zkušeností, které je pro každodenní praxi samospráv velmi důležité.
Mgr. Jaromír Beran | zástupce vrchního ředitele sekce vzdělávání a mládeže MŠMT - Rozdrobené české školství
Mgr. Tomáš Zatloukal, MBA, LL.M., MSc | ústřední školní inspektor České školní inspekce - Vztah velikosti školy a kvality vzdělávání
Prof. Ing. Jakub Fischer, Ph.D. | děkan Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické - Spojování škol: potenciální úspory z rozsahu a dopad na snížení administrativní zátěže
Na konferenci navazují workshopy pro zřizovatele po celé ČR, na kterých se budeme společně tématům svazkování a spojovaní škol pod jedno ředitelství věnovat perspektivou konkrétních regionů. Pokud se chcete workshopu zúčastnit a neobdrželi jste pozvánku, kontaktujte krajského vedoucího středního článku ve vašem kraji - https://www.edu.cz/pro-vedeni-skoly/ips-stredni-clanek-podpory/kontakty-stredni-clanek/.
| Plzeňský kraj | 4.11.2024 | Plzeň |
| Pardubický kraj | 5.11.2024 | Pardubice |
| Olomoucký kraj | 13.11.2024 | Olomouc |
| Jihomoravský kraj | 18.11.2024 | Brno |
| Zlínský kraj | 19.11.2024 | Zlín |
| Karlovarský kraj | 21.11.2024 | Karlovy Vary |
| Jihočeský kraj | 25.11.2024 | České Budějovice |
| Moravskoslezský kraj | 26.11.2024 | Ostrava |
| Královéhradecký kraj | 27.11.2024 | Hradec Králové |
| Kraj Vysočina | 2.12.2024 | Jihlava |
| Ústecký kraj | 3.12.2024 | Ústí nad Labem |
| Liberecký kraj | 4.12.2024 | Liberec |
| Středočeský kraj | 10.12.2024 | Praha |
| Praha | 17.12.2024 | Praha |
| ZŠ a MŠ Regionu Karlovarský venkov | 2006 | Svazek obcí Regionu Karlovarský venkov |
| ZŠ a MŠ Údolí Desné | 2008 | Svazek obcí údolí Desné |
| ZŠ a MŠ Bez hranic | 2014 | Dobrovolný svazek obcí Bez hranic |
| Svazková základní škola Panská pole | 2017 | Svazková škola Přezletice, Podolanka, Jenštejn – svazek obcí |
| ZŠ bratří Fričů Ondřejov | 2018 | Dobrovolný svazek obcí Svazková škola Ondřejov |
| Jubilejní základní škola svatováclavská ve Strýčicích | 2018 | Svazek obcí Dehtář |
| Svazková MŠ VENKOV | 2019 | DSO Tišnovsko |
| Svazková Základní škola Tursko – Holubice | 2022 | Základní škola Tursko – Holubice, svazek obcí |
| Svazková ZŠ Povýmolí | 2022 | Dobrovolný svazek obcí Povýmolí |
| Základní škola Pošembeří | 2024 | Dobrovolný svazek obcí Český Brod – Doubravčice |
| ZŠ LOŠBATES | 2025 | DSO LOŠBATES |
| ZŠ Vida | 2025 | Svazek obcí Chýně – Hostivice |
| Svazková škola Pod Beckovem | 2025 | Svazek obcí Pod Beckovem |
| Základní svazková škola Modrý vrch | 2025 | Dobrovolný svazek obcí Modrý vrch |
| Svazkové školy pod Skalkou | 2026 | DSO Svazková škola pod Skalkou |
| Svazková základní škola Venkov v Předklášteří | 2028 | DSO Tišnovsko |
| Svazková škola Březové-Oleško | ? | DSO Dolnobřežansko |
| Svazková škola Pode Vsí | ? | Svazek obcí Pode Vsí |
| Svazková škola Malše – Vidov | ? | DSO Svazková škola MALŠE |
| Svazková škola ve Slavkově u Brna | ? | DSO Dr. Václava Kounice |
Úvod konference: https://youtu.be/JdpGM1A1hrw?si=H5sLN_RRK2nooNkk
Prezentace Jaromír Beran: https://youtu.be/8MNphzttU2w?si=5qqlNP_XydqI5Lpc
Prezentace Tomáš Zatloukal: https://youtu.be/bop6xut6_ss?si=3vnz7DKjtagjnp7E
Prezentace Jakub Fischer: https://youtu.be/nCyK16_vIDs?si=N5SpSZPhUo_hagt8
První panelová debata: https://youtu.be/PY3YwJyXIqI?si=HYWCFaJKoX376Vwp
Druhá panelová debata: https://youtu.be/BgDBY364WA0
Školská právnická osoba - moderní pojetí školské instituce
Vztah velikosti školy a kvality vzdělávání – Česká školní inspekce, Praha, 2022.
Webinář pro zřizovatele škol Spolupráce obcí – MŠMT, online, 2023.
Realizace výše zmíněné konference je financována z projektu “Střední článek podpory”, reg. č. CZ.02.02.02/00/22_005/0004237.
Videozáznam INFOSERVISU je k dispozici od 7. října 2024 od 16 hodin. Seznámíme Vás s dalšími důležitými informacemi ve školním roce 2024/2025, které souvisí s legislativními novinkami a změnami ve školství. Níže naleznete videozáznam z daného INFOSERVISU.
Rádi bychom Vám představili naši novou vedoucí týmu pro Zlínský kraj, Martinu Pinďákovou. Martina se k nám připojila před necelým rokem na pozici regionálního metodika, kde se svou odborností, nasazením a lidským přístupem stala nepostradatelnou součástí našeho týmu. Díky jejímu odhodlání a schopnostem se nyní posouvá do vedoucí role, kde bude mít na starosti koordinaci aktivit v celém kraji a podporu našich kolegů a partnerů.
Martina Pinďáková přináší do našeho týmu téměř dvacetileté zkušenosti v oblasti metodiky a podpory školských organizací. Její profesní dráha je spjata se školstvím, které zná nejen jako pedagog, ale i z pozice zřizovatele, ekonoma, ředitele a účetní. Během své kariéry kontrolorky, interní auditorky a DPO (pověřenec pro ochranu osobních údajů) se věnovala širokému spektru agend, od vylepšování stávajících procesů, finančního řízení, ochrany osobních údajů až po komplexní metodickou podporu školským zařízením.
Martina vyniká komunikačními schopnostmi, vstřícným vystupováním a snahou hledat efektivní řešení. Její přístup, který je postaven na pochopení a porozumění, partnerství a podpoře, si získal důvěru ředitelů škol a jejich ekonomických pracovníků. Vždy se snaží, aby její práce dávala smysl, přinášela užitek všem zúčastněným stranám a současně usiluje o kvalitní a správné fungování organizací v souladu s platnou legislativou.
Martina velmi dbá na smysluplné trávení času a hledá rovnováhu mezi prací a osobními zájmy. Díky flexibilitě, kterou jí umožňuje práce pro Střední článek, může naplňovat i své další vášně, mezi které patří práce s dětmi a mládeží.
Jsme nadšeni, že Martina přijala naši nabídku a připojila se k našemu týmu. Věříme, že její bohaté zkušenosti, profesionální přístup a lidskost přinesou do našeho projektu nový impuls a pomohou nám dále rozvíjet a podporovat školství v naší oblasti.
Pokud máte zájem se k nám připojit, podívejte se na celé znění inzerátů
Dne 27. května a 11. září 2024 realizovalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy prezentaci a webinář pro pracovníky správních úřadů organizovaný odborem školské statistiky a analýz. Prezentace se zaměřila na předávání a zpracování čtvrtletních výkazů PAM P1-04. Webinář byl naopak zaměřen na problematiku předávání a zpracování výkazů PAM v roce 2024 s důrazem na výkaz P1c-01 a proběhlé aktuální změny a oblasti, v nichž se často chybuje nebo potřebují podrobnější vysvětlení. Níže naleznete Prezentace a Záznam z webináře.
Přímý odkaz na videozáznám na youtube.
Zdroj: MŠMT 2024. Sběry statistických dat / Regionální školství / Výkazy PAM. Web: https://msmt.gov.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/statistika-skolstvi/vykaz-p-1-04-1
Dne 9. září 2024 realizovalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy dva webináře pro pracovníky správních úřadů organizovaný odborem školské statistiky a analýz. Webinář byl zaměřen na problematiku předávání a zpracování výkonových výkazů v roce 2024 s důrazem na aktuální změny a oblasti, v nichž se často chybuje nebo potřebují podrobnější vysvětlení. Prezentace byla rozdělena na dvě části, první se týkala agregovaných výkazů řady S, Z a R, druhá matričních výkazů řady M. Níže naleznete Prezentace a Záznamy z obou webinářů.
UPOZORNĚNÍ: ve videozáznamu u výkladu ke str. 55 v prezentaci došlo k chybnému výkladu, platí text v prezentaci, tedy "Pokud jsou žáci plnící docházku dle § 38 nebo § 41 školského zákona organizačně začleněni v samostatné třídě, neí tato třída zahrnuta do počtu tříd v oddíle III. (resp. IIIA.)"
| Výkaz | Název výkazu | Podle stavu k: | Konečný termín pro předání | |
| škola/zařízení | správní úřad | |||
| S 51-01 | o zápisu k předškolnímu vzdělávání v mateřské škole | 31.5.2024 | 10.6.2024 | 19.6.2024 |
| S 53-01 | o zahájení povinné školní docházky v základní škole | 31.5.2024 | 10.6.2024 | 19.6.2024 |
| S 1-01 | o mateřské škole | 30.9.2024 | 10.10.2024 | 21.10.2024 |
| Z 2-01 | o školní družině - školním klubu | 31.10.2024 | 11.11.2024 | 21.11.2024 |
| M 3 | o základní škole (výstup ze škol. matriky) | 30.9.2024 | 15.10.2024 | 22.10.2024 |
| M 3a | o základní škole (výstup ze škol. matriky) | 31.3.2024 | 15.4.2024 | 22.4.2024 |
| S 4-01 | o mateřské-základní škole při zdravotnickém zařízení | 30.9.2024 | 10.10.2024 | 21.10.2024 |
| S 4c-01 | o přípravné třídě ZŠ a o přípravném stupni základní školy speciální | 30.9.2024 | 10.10.2024 | 21.10.2024 |
| M 8 | o střední škole (výstup ze škol. matriky) | 30.9.2024 | 15.10.2024 | 22.10.2024 |
| M 8a | o střední škole (výstup ze škol. matriky) | 31.3.2024 | 15.4.2024 | 22.4.2024 |
| M 9 | o konzervatoři (výstup ze škol. matriky) | 30.9.2024 | 15.10.2024 | 22.10.2024 |
| M 9a | o konzervatoři (výstup ze škol. matriky) | 31.3.2024 | 15.4.2024 | 22.4.2024 |
| M 10 | o vyšší odborné škole (výstup ze škol. matriky) | 31.10.2024 | 15.11.2024 | 22.11.2024 |
| U 41 | o přijímacím řízení ke vzdělávání ve vyšší odborné škole | 31.10.2024 | 15.11.2024 | |
| M 10a | o vyšší odborné škole (výstup ze škol. matriky) | 31.3.2024 | 15.4.2024 | 22.4.2024 |
| R 13-01 | o ředitelství škol | 30.9.2024 | 10.10.2024 | 21.10.2024 |
| Z 14-01 | o zařízení pro výkon ústavní-ochranné výchovy | 31.10.2024 | 11.11.2024 | 21.11.2024 |
| Z 15-01 | o činnosti střediska volného času | 31.10.2024 | 11.11.2024 | 21.11.2024 |
| Z 17-01 | o činnosti zařízení školního stravování | 31.10.2024 | 11.11.2024 | 21.11.2024 |
| S 18-01 | o jazykové škole | 30.9.2024 | 10.10.2024 | 21.10.2024 |
| Z 19-01 | o školském ubytovacím zařízení | 31.10.2024 | 11.11.2024 | 21.11.2024 |
| Z 23-01 | o pedagogicko-psychologické poradně | 30.9.2024 | 10.10.2024 | 21.10.2024 |
| S 24-01 | o základní umělecké škole | 30.9.2024 | 10.10.2024 | 21.10.2024 |
| Z 27-01 | o středisku praktického vyučování | 30.9.2024 | 10.10.2024 | 21.10.2024 |
| Z 33-01 | o speciálně pedagogickém centru | 30.9.2024 | 10.10.2024 | 21.10.2024 |
| 34-01 | o středisku výchovné péče | 30.9.2024 | 10.10.2024 | 21.10.2024 |
Zdroj: MŠMT 2024. Sběry statistických dat / Regionální školství. Web: https://msmt.gov.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/statistika-skolstvi/sber-vykonovych-dat-informace-a-kontakty-pro-respondenty
Na této stránce naleznete důležité informace MŠMT pro případ řešení různých krizových událostí ve školách. Krizové události představují velkou psychickou zátěž pro všechny zúčastněné, jak pro pracovníky škol, tak pro žáky. Základním pravidlem v krizových situacích je dbát především na ochranu života a zdraví.
MŠMT představilo data z publikace Education at a Glance 2024, která každoročně poskytuje informace o stavu vzdělávání ve světě. Tento ročník se zaměřuje na rovnost ve vzdělávání. Publikace poukazuje na důležitost středoškolského vzdělávání, bez kterého jsou lidé pak po zbytek života vystaveni značnému riziku špatného uplatnění ve společnosti a na trhu práce, a další poznatky. Podrobnější Výběr klíčových dat z Country Note pro ČR z Education at a Glance 2024 byl zpracován projektem IPs DATA. Využitelné dokumenty naleznete níže ke stažení.
Předčasné odchody ze vzdělávání jsou problémem v řadě zemí EU, přičemž mají negativní dopad na příležitosti mladých lidí na trhu práce. To má za následek zvyšování nákladů nejen pro jednotlivce, ale i pro společnost a ekonomiku. Úspěšně ukončené vzdělání může totiž zlepšit šanci na uplatnění v zaměstnání, zvýšit míru produktivity, snížit veřejné a sociální náklady, a pomoci ekonomickému růstu. I proto je toto téma pro MŠMT jedním z klíčových.
V rámci Strategie 2030+ si MŠMT kromě jiného stanovilo posílení spolupráce mezi jednotlivými stupni a úrovněmi vzdělávání s cílem zajistit kontinuální a individualizovanou podporu dětí, žáků a studentů a omezit jejich předčasné odchody ze vzdělávání či školní neúspěšnost po změně školy.
Součástí připravované revize rámcových vzdělávacích programů má být zase vytvoření časového prostoru pro rozvoj takzvaných kariérových kompetencí žáků, tedy kompetencí, které žákovi umožní i v jeho dalším životě lepší orientaci ve světě práce. Cílem je omezit předčasné ukončování studia a snížit potřebu „cestovat mezi obory“. Pozornost se zaměří i na rozvoj dovedností pedagogů podporovat žáky v dokončení studia, a také v rámci jejich přechodu na trh práce. V souvislosti s prevencí předčasných odchodů ze vzdělávání budou školy zároveň podporovány v identifikaci žáků ohrožených neúspěchem, kterým by měla být v rámci poradenství věnována zvýšená pozornost.
Publikace Education at a Glance, kterou každoročně vydává OECD, porovnává vzdělávací systémy jednotlivých členských a přidružených zemí.
Zdroj: MSMT.cz 2024: MŠMT představuje klíčová data z publikace Education at a Glance 2024. Odkaz: MŠMT představuje klíčová data z publikace Education at a Glance 2024, MŠMT ČR (gov.cz).
Registrační číslo projektu: CZ.02.02.XX/00/22_005/0002901
Název projektu: "Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR"
Pokud máte zájem se k nám připojit, podívejte se na celé znění inzerátu.
Zaměstnanci Národního pedagogického institutu ČR (NPI ČR) nabízí Vzdělávací program pro vedení škol na téma "Průvodce strategickým a akčním plánováním". Tento program obsahuje 24 vyučovacích hodin: 2x prezenčně 25. 9. a 13. 11. 2024 a 2x online 23. 10. a 27. 11. 2024. Více viz leták a odkaz na registraci níže.
Videozáznam INFOSERVISU je k dispozici od 2. září 2024 od 16 hodin. Seznámíme Vás s dalšími důležitými informacemi ve školním roce 2024/2025, které souvisí s legislativními novinkami a změnami ve školství. Níže naleznete videozáznam z daného INFOSERVISU.
Na začátku nového školního roku jsme pro školy připravili "Soubor pedagogicko-organizačních informací 2024/2025" (SPOI). Dokument je určen pro mateřské, základní, základní umělecké, střední a vyšší odborné školy, konzervatoře, jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky a školská zařízení. V textu naleznete potřebné informace k organizaci školního roku, aktuální změny školské legislativy, důležité novinky pro jednotlivé druhy škol a školských zařízení. Soubor obsahuje mimo další tématy i přehled kontaktů na pracovníky MŠMT, na které se můžete v případě dotazů obracet. Věříme, že pro Vás bude "SPOI" praktickou pomůckou.
V rozhovoru s novou ředitelkou ZŠ T. G. Masaryka v Rajhradu jsme se dozvěděli o její rychlé cestě k vedení školy po nečekané události, která změnila směr její kariéry. Škola, kterou nyní vede, je známá svým moderním vybavením a péčí o prostředí. Spolupráce se středním článkem jí poskytla potřebnou podporu při řešení administrativních i pedagogických výzev, a to zejména v oblastech jako je personalistika, sestavování rozpočtu, výkaznictví či inkluze. Ředitelka oceňuje tento systém podpory, který jí pomohl cítit se méně izolovaná v nové roli, a zároveň ale uznává, že každý ředitel může vnímat střední článek jinak a potřebovat jinou formu či míru podpory. Při vedení školy klade důraz na otevřenou komunikaci a vzájemnou důvěru mezi školou a rodiči.
Ředitelkou naší školy budu 1. září přesně jeden rok. Vlastně tomu nepředcházela žádná velká příprava, ba naopak, vše bylo nečekané a rychlé. V květnu minulého školního roku totiž naprosto nečekaně pan ředitel zemřel. Byl velmi oblíbený a vedl naši školu už několik let. Pod jeho vedením prošla škola rekonstrukcí, modernizací počítačových učeben, ve všech kmenových třídách byly pořízeny interaktivní tabule. Nastavená laťka byla tedy poměrně vysoko. V červenci se konal konkurz, rozhodla jsem se to zkusit a nakonec, byť to nebylo úplně přímočaré, jsem se stala ředitelkou já.
Naše škola - ZŠ T. G. Masaryka Rajhrad patří mezi školy úplné a má přibližně 600 žáků. Školu navštěvují žáci nejen z Rajhradu, ale od šesté třídy se k nim přidávají i žáci z okolních obcí, kde jsou pouze školy s prvním stupněm. Areál školy je bohatý na zeleň, což umožňuje žákům v rámci pracovních činností poznávat, kolik práce stojí za udržováním upraveného prostředí.
Pokud se ptáte na změny, musím říct, že mým cílem nebylo začít věci měnit, protože škola již fungovala velmi dobře. Chtěla jsem pokračovat v nastaveném směru, který udal předchozí pan ředitel. Nicméně, jedna novinka, na kterou jsme pyšní, se nám minulý školní rok podařila. Uspořádali jsme charitativní vánoční jarmark, jehož účast nás příjemně překvapila. Žáci ze všech tříd se aktivně zapojili, vystupovali, prodávali své výrobky a pochutiny, nebo vedli dílničky pro malé návštěvníky. Oceňuji také myšlenku otevřené školy, především pro rodiče. Věřím, že vzájemné poznávání napomáhá lepší spolupráci při výchovně-vzdělávacím procesu dětí. Je důležité, aby mezi rodiči a školou panovala vzájemná důvěra.
Administrativu, která je spojená s mou novou rolí, stále ještě poznávám. Naštěstí mám kolem sebe skvělé lidi, jak doma, tak ve škole, takže na to nejsem sama. Kdybych měla vybrat jednu oblast své práce, kterou považuji za nejnáročnější, bylo by to velmi těžké. Původně jsem si myslela, že nejnáročnější bude právě administrativa, ale teď mi přijde, že "vést" lidi je minimálně stejně tak náročné.
Původně jsem měla ze středního článku obavy, přemýšlela jsem, co to vlastně bude a jak to bude fungovat. Možná tam byla i trocha nedůvěry, protože jsem si říkala, že zadarmo přece nic nefunguje. Byla jsem však mile překvapená. Pravidelně jsem se, a později i mí zástupci, setkávala s krajským vedoucím týmuJihomoravského kraje. Postupně jsme probírali různá témata a věci tak, jak přicházely. Mezi jednotlivými setkáními jsme si já a mí zástupci zapisovali věci, ve kterých jsme potřebovali mít jasněji, nebo problémy, které nás trápily a chtěli jsme je posunout dál. Při setkáních jsme pak tyto oblasti probírali a případně se domluvili, že se k nim na příští schůzce ještě vrátíme. Tento přístup nám pomohl lépe se zorientovat v problematice a najít efektivní řešení. Spolupráce zahrnovala oblasti jako uzavírání pracovních smluv, sestavování rozpočtu, odesílání výkazů, otázky inkluze, směrnic a PHmaxu. Vyzkoušela jsem také podporu prostřednictvím emailové adresy stredniclanek@msmt.cz, a vždy jsem obdržela rychlou odpověď.
Myslím si, že systém této podpory je dobrý. Zároveň ale chápu, že každý jsme jiný a někteří moji kolegové, ředitelé, by možná takovou podporu vnímali jako nepříjemný dohled. Já, jakožto "ředitelováním nepolíbená," jsem byla za tento systém vděčná. Přišlo mi fajn, že když jsem měla v nějaké problematice nejasnosti nebo upevňující otázky, bylo povzbudivé slyšet, že se s těmito otázkami setkávají i jiní ředitelé. Dodalo mi to pocit, že nejsem sama a že je v pořádku mít otázky a hledat odpovědi.
Děkujeme za rozhovor.
Aktuálně do našeho týmu hledáme nové kolegy na pozice krajský koordinátor/vedoucí týmu pro Zlínský kraj, regionální metodiky pro Jihočeský kraj a kraj Vysočina a krajské koordinátory spolupráce pro Středočeský a a Zlínský kraj. Máte zkušenost z oblasti školství a znalost zákonů z oblasti školské legislativy? Je možné, že hledáme právě vás!
Příběh ředitele Základní a Mateřské školy v Benešově nad Ploučnicí
Pan ředitel Jakub Zelený vede Základní školu a Mateřskou školu v Benešově nad Ploučnicí. Je to spádová škola, která má celkem 3 pracoviště. Na čem si v téhle škole zakládají? Na dobrých mezilidských vztazích. Snaží se vytvářet bezpečné a příjemné prostředí nejen pro žáky, ale také pro své pedagogické pracovníky a všechny další zaměstnance organizace. Velký důraz se klade na otevřenou a pozitivní komunikaci a na práci v týmech.
V současné době se také již druhým rokem soustředíme na implementaci systému PBIS zaměřeného na podporu pozitivního chování dětí a žáků. Snažíme se, aby naši absolventi byli nejen dobře připraveni na další stupeň vzdělávání, ale také vybaveni potřebnými dovednostmi pro život v moderní společnosti 21. století,“ říká o své škole Jakub Zelený.
Moje cesta do školství nebyla úplně přímočará. Původně jsem začal studovat učitelství dějepisu a zeměpisu pro druhý stupeň na Pedagogické fakultě Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, ale poměrně brzo jsem zjistil, že se studium liší od mých očekávání. Velký důraz se kladl především na matematické znalosti a další předměty, které mi nebyly blízké, což pro mě bylo náročné.
Ke konci prvního ročníku jsem se proto rozhodl pro změnu oboru a přešel jsem na kulturně-historickou regionalistiku se zaměřením na archivnictví. Ještě před ukončením bakalářského studia jsem začal pracovat v muzeu.
Přestože práce v muzeu byla propojena s mou vášní pro historii, brzy jsem si uvědomil, že finanční ohodnocení v těchto institucích není ideální. Chyběl mi také větší kontakt s lidmi. Pracovat v muzeu mě bavilo a mělo své kouzlo, ale potřeboval jsem něco víc. V té době přišla nabídka učit na škole, kde jsem sám studoval. Rozhodl jsem se tuto příležitost vyzkoušet a byl jsem nadšený.
V roce 2012 jsem začal učit. Zpočátku jsem měl pár hodin dějepisu, chemii, tělocvik a informatiku, dokonce i pracovní činnosti. Měl jsem na starosti asi sedm různých předmětů, což bylo náročné, ale postupně jsem se více zaměřil na dějepis.
Po šesti letech se stávající paní ředitelka rozhodla odejít do důchodu. Využil jsem příležitosti a přihlásil jsem se do výběrového řízení na ředitele školy. Vyšlo to.
Proč jsem si zvolil právě školství? Moje volba nebyla úplně náhodná. V naší rodině se o školství hodně diskutovalo a několik členů rodiny v tomto oboru pracovalo. Nebylo to tedy pro mě úplně neznámé prostředí a přirozeně jsem k němu tíhnul. I v rodině mé manželky bylo školství důležitým tématem, což můj přechod k tomuto povolání ještě usnadnilo.
Tímto způsobem jsem se ocitl ve školství a našel zde své místo. Stále věřím, že člověk by měl ve svém životě vyzkoušet více věcí a otevřít se novým příležitostem.
Střední článek znám už z dob jeho „rozjedu“ na Semilsku a Svitavsku. Dozvěděl jsem se o něm prostřednictvím Facebooku.
Když jsem potřeboval poradit, obracel jsem se na střední článek právě přes sociální síť. Podporu jsem tedy získával už v době jeho pilotáže, kdy ještě nepůsobil v jednotlivých krajích jako dnes.
O středním článku jsem se dovídal také z jiných zdrojů, například ze seminářů, školení nebo z ředitelské skupiny „Ředitel základky“ na Facebooku.
Tato skupina je pro nás, ředitele, velmi užitečná, protože nám umožňuje sdílet důležité informace a zkušenosti. Právě díky této komunitě a podpoře jsem mohl lépe pochopit a využívat výhody, které střední článek přináší.
Účastním se různých akcí. Vybírám si především ty, které mě nejvíce zaujmou. Zvláště si cením pravidelných infoservisů, které nabízejí zajímavá témata. Tento formát mi umožňuje získávat nové informace a inspiraci, aniž bych musel opouštět své pracovní prostředí. Vyhovuje mi také kratší časové rozpětí, kdy ve dvaceti minutách získám přehled o všem podstatném.
Tým středního článku mě navštívil nedávno. Bavili jsme se o tom, co jako škola a já jako ředitel potřebujeme. Mluvili jsme také o vizi Středního článku podpory v našem regionu. Myslím, že každé území má jiné potřeby a je dobré, že se o to někdo zajímá. Individuální přístup ke školám je velmi důležitý a hodně pomáhá ředitelům s orientací v konkrétním terénu.
S koordinátorkou týmu za Ústecký kraj, paní Pavlou Pospíšilovou, jsme v pravidelném telefonickém kontaktu, věřím, že se brzo potkáme také osobně.
Doporučil i doporučuji. Když s řediteli konzultujeme záležitosti, ve kterých nemáme jasné stanovisko nebo pohled, nebo se nemůžeme opřít o legislativní předpisy, vždy je směruji na Střední článek podpory a na paní Pospíšilovou, která mi vždycky pomůže, ať už písemně nebo telefonicky.
Doposud jsme věci konzultovali většinou mezi sebou, ale je dobré mít také pohled přímo z ministerstva.
Střední článek proto doporučuji vždy. Rozšiřujeme tak síť, která přispívá k jeho funkci.
Děkujeme za rozhovor.
V letošním školním roce se bezmála 157 tisíc uchazečů hlásilo na střední školy, z 93 % se jednalo o žáky ze základních škol. Samotný výběr střední školy je nejen výzvou pro žáka, ale často i pro celou jeho rodinu. Jakým směrem se bude dynamicky se proměňující trh práce vyvíjet, lze jen velmi těžko odhadovat. Dnešní mladá generace se připravuje na povolání, která mnohdy ještě ani neexistují. Současně by se měli žáci připravovat i na to, že s největší pravděpodobností budou své povolání za život několikrát měnit. Vědomí tohoto mnohdy nelehkého rozhodování, ke kterému je potřeba přistupovat velmi zodpovědně, s sebou bezpochyby přináší i velkou stresovou zátěž, která může být díky vhodně nastavenému a dostupnému kariérovému poradenství eliminována. Nejen o tom, že vhodně nastavený a dostupný systém kariérového poradenství může mít i další pozitivní dopady, diskutovali experti na tuto problematiku dne 17. 6. 2024 na 3. odborném panelu pořádaném projektem Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy v ČR (IPs DATA) ve spolupráci s Národním poradenským fórem (NPF).
Odborný panel byl již tradičně zahájen vrchním ředitelem sekce informatiky, statistiky a analýz MŠMT Václavem Jelenem, který v úvodu předeslal, že je potřebné problematice kariérového poradenství věnovat větší pozornost. Současně uvedl, že doufá, že odborná debata přispěje ke zlepšení postavení nejen kariérového poradenství ale i kariérových poradců ve vzdělávacím systému a ocenil přítomnost všech odborníků na kariérové poradenství, zástupců krajů, zaměstnavatelů, asociací, neziskových organizací, ředitelů a ředitelek škol, akademiků a dalších aktérů, kteří se zúčastnili odborného panelu pořádaného v konferenčních prostorách NPI ČR.
V úvodní prezentaci pak apelovala Silvie Pýchová z Expertní komory kariérového poradenství a Partnerství pro vzdělávání 2030+ na to, že základním úkolem je vytvoření komplexního systému, který bude dostupný všem skupinám populace v průběhu celého života. K této oblasti je podle S. Pýchové nutné přistupovat analyticky – řešit, jak poradenské služby vypadají, jak systém kariérových služeb rozvíjet a služby nadresortně koordinovat a jak zjišťovat jejich dostupnost a kvalitu. Přední česká expertka na kariérové poradenství mj. upozornila, že by bylo vhodné posílit aktuálně nedostačující nabídku vzdělávání na vysokých školách. V závěru svého příspěvku pak kladně hodnotila spolupráci projektu IPs DATA s NPF. Poradní orgán dvou ministerstev označila v této oblasti za klíčový.
První panelová diskuse byla zaměřena na roli kariérového a výchovného poradce v kontextu přechodu na střední školu. Z panelové debaty vyplynulo, že je potřeba posílit roli a význam kariérového poradenství a kariérových poradců, zaměřit se na dostupnost poradenství na malých školách a pro skupinu žáků s nižším socioekonomickým statusem, kteří podle Dany Pražákové z ČŠI mají nejmenší představu o budoucím povolání. Panelisté, mezi kterými byl i Michal Černý, ředitel odboru předškolního a základního vzdělávání, a Petr Chaluš z NPI ČR, kladně hodnotili probíhající revizi RVP a doporučovali zabývat se více kvalifikačními požadavky na kariérové poradce a jasným legislativním ukotvením této pozice.
Druhý blok odborného panelu byl zaměřen na prezentaci dat vztahujících se k předškolnímu vzdělávání a na očekávané demografické trendy ve vývoji počtu dětí. V prvním příspěvku vedoucí oddělení analytické podpory a projektových výstupů MŠMT a hlavní projektový manažer projektu Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy v ČR Stanislav Volčík prezentoval vybraná data vztahující se k dané problematice a připomněl účastníkům, kde lze dostupná data na stránkách MŠMT vyhledat a stahovat (více rozcestník na data MŠMT).
Poslední část programu byla věnována diskusnímu workshopu. Účastníci prostřednictvím řízených aktivit debatovali o tom, jaká konkrétní opatření by mohla připravit žáky a žákyně na volbu další vzdělávací dráhy nebo volbu profesní orientace a kdo by se měl na implementaci navrhovaných opatření podílet. Současně diskutující zvažovali, která konkrétní systémová opatření by zavedli, aby došlo ke zlepšení současného systému kariérového poradenství.
Z diskutovaných témat byly identifikovány následující teze pro další práci a tvorbu doporučení:
Na základě výše zmíněných podnětů bude sestaveno doporučení ve spolupráci s Národním poradenským fórem. O výsledné podobě budete informování prostřednictvím edu.cz. Zpráva o spolupráci s NPF bude taktéž zahnuta do 2. čísla newsletteru projektu.
Záznam z jednání můžete zhlédnout na tomto odkazu nebo přímo v YouTube prohlížeči níže.
Níže naleznete ke stažení tyto dokumenty: informativní brožuru, kompletní prezentaci a pozvánka s programem.
Realizace výše zmíněného odborného panelu je financovaná z projektu z projektu „Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR“ (IPs Datová politika), reg. č. CZ.02.02.XX/00/22_005/0002901.“
Představujeme vám novou krajskou koordinátorku ve Středočeském kraji Zuzanu Najvárkovou. Zuzka je nadšená pedagožka s vrozenou schopností porozumět lidem kolem sebe a motivovat je. Její kreativita, empatie a trpělivost jsou klíčovými vlastnostmi, které přináší do své nové role, a věří, že její přístup a zkušenosti budou přínosem pro všechny zúčastněné.
Zuzka ukončila 12-ti leté období na pozici ředitelky ZŠ a MŠ Úhonice. Má bohaté zkušenosti ve vedení školy, kde nejen řídila každodenní chod školy, ale také zajišťovala a plně organizovala mezinárodní spolupráci s Grange Park Primary School Enfield v Londýně v letech 2008 až 2019. Tato spolupráce přinášela pedagogické novinky do chodu školy formou výměnných pobytů a teachers shadowing, což ukazuje její otevřenost a zájem o inovace ve vzdělávání.
“Práce ve školství je tou nejlepší prací na světě, protože obohacuje všechny účastníky tohoto procesu”, říká o své profesní dráze Zuzana Najvárková. Ráda se učí novým věcem a metodám a umí se připravit na jednání "na míru" konkrétní situaci, tak, aby to dávalo smysl všem zúčastněným. Je kreativní, empatická a trpělivá osoba plná entuziasmu s dlouholetou praxí ve školství. Disponuje výbornými mezilidskými a komunikačními dovednostmi, což jí umožňuje vytvářet smysluplné vztahy s kolegy a motivovat je.
Její motivací je sdílení nabytých zkušeností s kolegy ve vedení škol, zejména v době, kdy mnozí kolegové čelí novým výzvám a povinnostem.
A proč si vybrala střední článek? “Těším se na to, že se stanu součástí Středního článku podpory, kde bude moci intenzivně spolupracovat se školami a zřizovateli, přispívat svými zkušenostmi a podávat pomocnou ruku, kdykoliv bude potřeba”, říká Zuzka Najvárková.
Na počátku roku 2023 realizovalo MŠMT (Oddělení rovného přístupu ke vzdělávání a ústavní výchovy) mimořádný sběr mezi zařízeními pro výkon ústavní a ochranné výchovy s cílem získat data, která nejsou běžně sbírána ve výkazu Z14 a díky tomu mít vstupy pro nastavování budoucí legislativy k náhradní péči v rezortu školství a sítě přímo řízených zařízení ústavní a ochranné výchovy. Závěrečná zpráva ke stažení viz níže odkaz.
Cílem bylo získat podkladová data pro:
V rámci šetření byl, mimo jiné, zjišťován kvalifikovaný odhad počtu dětí romského původu. MŠMT tímto plnilo svůj úkol vyplývající ze Strategie rovnosti, začlenění a participace Romů 2021–2030 (konkrétně plnění opatření C2.6 a G.3.2 této Strategie).
S ohledem na to, aby nedošlo k nadbytečné zátěži zařízení, byla zařízení požádána o poskytnutí informací pouze o dětech v evidenci k 31. 1. 2023 (nikoli o dětech, které prošly zařízením, např. v posledních dvou letech).
Díky perfektní spolupráci ze strany zařízení, bylo dosaženo excelentní návratnosti. Dotazník vyplnily všechny přímo řízené organizace (PŘO) a byly tak získány informace o 2 097 dětech v evidenci všech 55 zařízení s vlastním IZO v rámci sítě PŘO. Perfektní návratnost ale byla i mezi dětskými domovy (DD), v jejichž případě dotazník vyplnilo 134 ze 137 zařízení (návratnost 98 %) a byly tak získány informace o 4 227 dětech v evidenci dětských domovů.
Z provedeného šetření tak lze získat velmi dobrou informaci o dětech ve školských zařízeních pro výkon ústavní a ochranné výchovy (statistiky, které nejsou běžně k dispozici z výkazu Z-14).
V Závěrečné zprávě (dále „Zpráva“) jsou nejprve představena hlavní zjištění, která se týkají důvodů umístění dětí do zařízení a jejich speciálních potřeb. Následně je věnována pozornost otázce umísťování dětí s problémy v oblasti chování do běžných dětských domovů. Dále se šetření zaobíralo otázkou, zda a kolik je v síti PŘO zařízení specializujících se na děti a mládež s adiktologickými problémy. V neposlední řadě je představena věková struktura dětí, počty dětí podle velikosti sourozenecké skupiny a statistiky týkající se středního vzdělávání dětí. V závěru jsou představena hlavní zjištění týkající se počtu dětí romského původu v zařízeních.
Jménem projektového týmu IPs Datová politika s Vámi sdílíme ke stažení níže první vydání newsletteru tohoto projektu, které je vydáno v souvislosti s prvním rokem realizace. Tímto chceme informovat o dosavadních aktivitách projektu a poděkovat za dosavadní spolupráci.
Chcete odebírat newsletter a pozvánky na akce IPs DATA?
Přihlaste se přes formulář
Financováno z projektu z projektu „Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR“ (IPs Datová politika), reg. č. CZ.02.02.XX/00/22_005/0002901.“
Co dělat, pokud vás nevzali ve 2. kole na SŠ? Připravili jsme pro vás leták s informace, jak postupovat dál.
Probíhá dotazníkové šetření za všechny 3 období doučování z NPO. Prosíme o vyplnění údajů do 19. 6. 2024
Na této stránce naleznete Sekundární analýzu dat z mezinárodního šetření PIRLS 2021, kterou Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy připravilo v rámci projektu "Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR". Tato analýza se zaměřuje na faktory vedoucí k vyššímu zájmu, oblibě a sebedůvěře žáka ve čtení. Dokument obsahuje manažerské shrnutí. Každá z kapitol je doplněna v závěru zjištěními a doporučeními a také informačními letáky shrnujícími řadu zajímavých zjištění a údajů. Dokumenty naleznete níže ke stažení.
Analýza obsahuje v úvodu manažerské shrnutí, teoretická východiska analýzy včetně současného poznání, poznámky k metodologii a samotnou analytickou část, která se dělí do pěti podkapitol:
Každá z podkapitol je zakončena závěry vyplývajícími z provedené analýzy. Analytická zjištění a na ně navázaná doporučení obsažená v manažerském shrnutí a celé analýze mohou přispět k podpoře dalšího rozvoje čtenářských dovedností žáků v českém vzdělávacím systému.
Registrační číslo projektu: CZ.02.02.XX/00/22_005/0002901
Název projektu: "Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR"
Aktuálně do našeho týmu hledáme nové kolegy na pozici krajský koordinátor/vedoucí týmu pro Zlínský kraj a regionální metodiky pro Pardubický a Olomoucký kraj. Máte zkušenost z oblasti školství a znalost zákonů z oblasti školské legislativy? Je možné, že hledáme právě vás!
Videozáznam INFOSERVISU je k dispozici od 3. června 2024 od 16 hodin. Seznámíme Vás s dalšími důležitými informacemi ve školním roce 2023/2024, které souvisí s legislativními novinkami a změnami ve školství. Níže naleznete videozáznam z daného INFOSERVISU.
MŠMT v rámci projektu IPs Střední článek podpory uspořádalo 16. dubna 2024 1. odborný panel, který se zaměřil na téma "Kultura a Klima školy: Včasná identifikace ohrožených dětí a mezioborová spolupráce". Úvodního slova se ujala ředitelka odboru podpory škol a zřizovatelů Jana Šmíd Winterová, která představila klíčové body diskuse.
Mezi řečníky odborného panelu byli zástupci ministerstev:
Dalšími řečníky odborného panelu byli i přizvaní hosté:
Alena Zábojníková, vedoucí oddělení metodické podpory SČ představila význam spolupráce mezi ministerstvy, odborníky a akademiky při tvorbě a implementaci Karty KID.
Předsedkyně SOFA a lektorka Univerzity Karlovy Lenka Felcmanová se v prvním bloku odborného panelu věnovala důvodům vzniku Karty KID, na které spolupracovala čtyři ministerstva a tehdy ještě Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání, z.s. - nyní Society for All,z.s. Mezioborová spolupráce rezonovala celým panelem jako nezbytná součást efektivní a včasné pomoci ohroženým dětem. Zmocněnec pro wellbeing Ferdinand Hrdlička z MŠMT zároveň jako neoddělitelnou součást úspěšné implementace Karty KID uvedl podporu neziskovým sektorem či akademickou sférou. Škola podle něj má hrát roli leadera komunity v regionu, který má ty pravomoci a schopnosti zajistit kooperaci. Předností Karty KID je její jednoduchost a určitá „strohost“, která rychle pomůže rozpoznat signály ohrožení dítěte a navede, jak postupovat.
Pavel Houška jako zástupce MPSV poprvé zmínil roli prevence a preventivních aktivit, které dlouhodobě na jeho resortu podporují. Uvedl zajímavé projekty síťování aktérů – pediatrů, městské policie, OSPODu a MŠMT, které vedly k vymezení rolí, kompetencí a využití stávajících komunitních zdrojů v kontextu omezených financí.
Kamila Lindauerová z MV souhlasila, že prevence je vždycky levnější a výhodnější nástroj než represe. K urychlení a zefektivnění pomoci je podle ní důležité vystoupit z určitých limitů jednotlivých resortů a nastoupit na vlnu mezioborové spolupráce. Ve svém příspěvku uvedla zajímavý postřeh, že vlastně kdokoliv, kdo se setkává každodenně s dětmi, díky Kartě KID může rozpoznat signály špatného zacházení, i když není přímo odborník na dětskou problematiku.
Na závěr prvního bloku pan Hrdlička ještě upřesnil, že tato problematika se netýká jen cíleného nevhodného chování směrem k dětem, ale i „zanedbávání“ jeho potřeb v souvislosti s nedostatečnými rodičovskými kompetencemi.
Ve druhém bloku Martina Koplová z organizace Society for All představila podrobně a více prakticky Kartu KID i s jednotlivými přílohami a metodikami „…co dělat, když“. Zaměřila se více na samotný terén a mezioborové platformy s jejich územními specifiky. Popisuje jednotlivé karty pro děti, pro rodiče, veřejnost a související metodiky, které vymezují role a kompetence mezi jednotlivými účastníky a nástroj case managementu. Z dosavadních zkušeností totiž vyplynulo, že někomu není jasné „co, kdo má/může dělat“ a kam až sahají pravomoci např. OSPODu, policie, učitelů a dalších. To nakonec potvrdila i Dana Lipová z Nadace Sirius, která uvedla, že někdy nedochází k nahlašování případů ohrožených dětí. To bylo motivací k vytvoření příručky „Týrané, zneužívané a zanedbávané dítě ve škole – doporučené postupy pro pracovníky škol“, která má pomoci učitelům překonat určité bariéry, a dále příručku „Týrané, zneužívané a zanedbávané dítě v ordinaci PLDD. "Doporučení pro praxi“ určenou pro lékaře.
Karel Straka, který má bohaté zkušenosti z terénu, zdůraznil přínosy osobního a pokud možno pravidelného setkávání formou např. kazuistického semináře. Spolupráci case managera se školou představila Kamila Michálková, která spočívá nejprve v mapování sociální situace rodin, vytipování silných a slabých stránek a stanovení konkrétních kroků ke zlepšení. Z jejího vystoupení bylo patrné, že pro roli case managera je důležitá empatie, aby rodina chtěla navázat spolupráci.
Třetí závěrečný blok setkání navázal zkušenostmi konkrétních odborníků. Dětská lékařka Veronika Dobiášová potvrdila praktičnost Karty KID hlavně z pohledu využívání uvedených postupů a kontaktů na jednotlivá pracoviště. Přidala cennou zkušenost ze setkávání s ostatními lékaři, kteří bohužel nemají dostatečné kapacity kartu využívat nebo se cítí vyhořelí. V kontextu celého panelu je třeba s touto informací pracovat určitě i u jiných profesí a provést potřebné kroky, aby k tomuto nedocházelo. Klára Zelenková z PPP Pardubice představila širokou spolupráci s ostatními institucemi od školy až po klinické psychology a neziskové organizace. Pořádají výjezdní metodická setkání s pedagogy MŠ a ZŠ, kde se chystají představovat Kartu KID. Pravomoci OSPOD vysvětlila vedoucí oddělení Alexandra Hynešová. Její spolupracovníci dle ní mohou působit jako určití koordinátoři. Občas narážejí na bariéry v podobě meziresortního nepropojení a neporozumění, ale díky projektu Signály došlo ke zlepšení. Ve svém příspěvku vyzdvihla lidské poznávání a potkávání, např. při kazuistických seminářích, o kterých mluvil už Karel Straka, a které pomohly vzájemné komunikaci, vysvětlení kompetencí a nepřiměřených očekávání.
Tandemovou spolupráci mezi školou a zřizovatelem popsali náměstek primátora Marek Märc a ředitelka ZŠ Libuše Slavíková. Shodli se na tom, že práce je oboustranně velice náročná, a proto je třeba vytvářet a udržovat pomocné pozice ve školských poradenských pracovištích. Tato potřeba však naráží na překážky ve formě omezených financí či nedostatku samotných pracovníků. Zazněly zde konkrétní příklady preventivních programů z oblasti sociální či Perinatal, což je cílený screening pro maminky již v porodnicích.
Paní ředitelka Vošická popsala, že zkušenosti s traumaty mají bohužel již tříleté děti a školka se někdy pro ně stává i “druhým” domovem. Je potřeba si uvědomit, že to také bývá první instituce po rodině, ve které dítě žije a tráví mnoho času. Právě proto by učitelé v MŠ měli být vyškolení a znalí podobných osvětových nástrojů jako je Karta KID.
Závěrečné slovo patřilo vedoucí oddělení Aleně Zábojníkové, která vyjádřila přesvědčení v pokračování nastavené spolupráce a vzájemné pomoci při nastavování systému včasné identifikace a práce s ohroženými dětmi.
Z diskuse odborníků vyplynula následující doporučení a přání:
Realizace výše zmíněného odborného panelu je financována z projektu “Střední článek podpory”, reg. č. CZ.02.02.02/00/22_005/0004237.
Praha, 14. května 2024 – MŠMT projednalo plánované aktivity a kroky pro plnění Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky 2023–2027 s odbornými asociacemi a partnery v oblasti školství a vzdělávání. Pochopení a zapojení všech stran pomůže modernizaci českého školství.
MŠMT zahájilo začátkem roku 2024 další fázi implementace Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ prostřednictvím realizace příslušných opatření Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky pro období let 2023–2027. Z pokynu ministra školství, mládeže a tělovýchovy Mikuláše Beka vzniklo devět expertních pracovních skupin, které mají implementaci na starosti, a také implementační výbor ve složení: náměstek ministra školství, mládeže a tělovýchovy Jiří Nantl, vrchní ředitel sekce vzdělávání a mládeže Jan Mareš a státní tajemník Ondřej Andrys
„Základním dokumentem pro školství, který má velkou dlouhodobou podporu odborné veřejnosti a lidí v terénu – a za to všem patří dík, je Strategie 2030+. Její vize a cíle se týkají zejména hodnotových změn a kulturně-sociálních preferencí, a proto vyžadují dlouhodobější intervence. Proto je ale také nutné slyšet z terénu, co je nejvíce potřeba. Pro MŠMT je důležitá zpětná vazba, aby priority energie a sil umělo alokovat co nejlépe.“ řekl náměstek Jiří Nantl v úvodu setkání.
Mezi prioritami ministerstva na rok 2024 je dokončení revizí rámcových vzdělávacích programů, a to jak v předškolním, tak i základním vzdělávání, a představení pilířů změn RVP široké veřejnosti. Modernizace obsahů vzdělávání totiž velmi závisí na jeho celospolečenském přijetí. S tím souvisí i aktivity pro rozvoj a vzdělávání pedagogických pracovníků. Ministerstvo se chce soustředit na dobrou přípravu studentů pedagogiky (v rámci postupu reformy pregraduální přípravy) a podporu začínajících učitelů i samotných ředitelů, coby leaderů škol.
Středoškolské studium a jeho proměna je dalším důležitým bodem strategie. Směřujeme k tomu, abychom měli na konci tohoto roku připravený návrh nové oborové soustavy pro středoškolské studium. Dne 28.5. 2024 bude také zahájena odborná diskuze k pojetí testování uchazečů o střední vzdělávání – tedy zhodnocení digitalizace a případné úpravy funkcionalit systémy přijímacího řízení.
Velmi důležitou oblastí je také snižování nerovností a nastavování podpory pro všechny žáky bez rozdílu. Vedle dvou specifických pracovních skupin, které se zabývají zejména modelem financování a podpory těm nejpotřebnějším školám a dětem, je cílem skupiny na podporu a řízení škol spuštění modelu institucionalizace podpůrných pedagogických pozic, který bude letos spuštěn z Operačního programu Jan Amos Komenský.
Dalšími souvisejícími cíli je podpora dětí a žáků s jiným mateřským jazykem a také péče o duševní zdraví a podporu zdravého pohybu dětí. Pro tu resort představil v březnu plán podpory pohybových aktivit dětí, žáků a studentů.
V rámci setkání padla řada dotazů a připomínek z terénu např. na začleňování žáků se specifickými vzdělávacími potřebami nebo žáků s nedostatečnou znalostí vyučovacího jazyka a s tím spojené možné úpravy kurikula, specifika přijímacího řízení nebo hodnocení výsledků vzdělávání a možnost přechodů dětí na další stupně vzdělávání. Samy školy po jednotném přístupu pro podporu těchto žáků volají. S tím také souvisela debata o přípravě pedagogů pro předškolní vzdělávání a jejich rozvoj. Zástupkyně asociace středních pedagogických škol zároveň ocenila novou pozici provázejícího učitele.
Celkem se zúčastnilo diskuze 13 odborných organizací
Jménem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Vás zveme na 3. odborný panel projektu IPs Datová politika k tématu "Kariérové poradenství", který se uskuteční 17. 6. 2024 od 10:00 do 16:00 prezenčně na adrese Konferenční centrum NPI ČR, Senovážné náměstí 872/25, Praha 1. Více o obsahu odborného panelu se dozvíte v níže přiložené pozvánce s programem. V případě Vašeho zájmu se zúčastnit se prosím vyplňte registrační formulář. Těšíme se na Vaši účast - tým IPs Datová politika.
Realizace výše zmíněného odborného panelu je financovaná z projektu z projektu „Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR“ (IPs Datová politika), reg. č. CZ.02.02.XX/00/22_005/0002901.“
Dne 16. května 2024 bylo v e-Sbírce publikováno nařízení vlády č. 110/2024 Sb., které mění nařízení o maximálním počtu hodin výuky financovaného ze státního rozpočtu pro MŠ, ZŠ a konzervatoře, s účinností od 1. září 2024. Organizace vzdělávání musí být pro školní rok 2024/2025 plánována podle nových podmínek, přičemž metodika pro výpočet PHmax se nemění.
Jste z Ústeckého nebo Zlínského kraje a orientuje se ve školské problematice? Aktuálně do našeho týmu Středního článku podpory hledáme nové kolegy.
Videozáznam INFOSERVISU je k dispozici od 6. května 2024 od 16 hodin. Seznámíme Vás s dalšími důležitými informacemi ve školním roce 2023/2024, které souvisí s legislativními novinkami a změnami ve školství. Níže naleznete videozáznam z daného INFOSERVISU.
Připravili jsme leták v CZ i UA k zápisům do MŠ.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy uspořádalo dne 18. 3. 2024 odborný panel na téma Předškolní vzdělávání v datech, kterého se zúčastnilo 160 hostů z řad zástupců MŠMT, České školní inspekce, Národního pedagogického institutu ČR, MPSV, krajů, vysokých škol, zřizovatelů, zástupců neziskových organizací a ředitelek a ředitelů škol. Diskutovanými tématy byly lokální nedostatky kapacit v předškolním vzdělávání, průběh kurikulárních reforem, novelizace vyhlášky o vedení dokumentace škol a školských zařízení a školní matriky či očekávaný demografický vývoj počtu dětí. Odborný panel byl druhým z cyklu deseti akcí, které jsou do konce roku 2027 pořádány v rámci projektu Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy v ČR.
Mezi řečníky odborného panelu byli vedle zástupců MŠMT i přizvaní hosté:
Odborný panel zahájil vrchní ředitel sekce informatiky, statistiky a analýz MŠMT Václav Jelen, který v kontextu blížících se zápisů k předškolnímu vzdělávání zdůraznil důležitost tohoto tématu a upozornil na problematiku spojenou s lokálními nedostatky kapacit v předškolním vzdělávání nebo na nutnost spolupráce všech zainteresovaných stran.
Na úvodní slovo vrchního ředitele navázala profesorka Eva Šmelová, která krátce shrnula historický vývoj předškolního vzdělávání a jeho význam a důležitost pro společnost. Zdůraznila nezastupitelnou roli všech aktérů ve vzdělávání, kteří by spolu měli vhodně spolupracovat na nastavování vzdělávací politiky. V rámci své řeči se mj. zaměřila i na současnou podobu vzdělávacích programů pro budoucí učitele, která by měla být doplněna o dostatečnou praktickou přípravu.
Dle slov profesorky Šmelové je předškolní věk: „(…) natolik citlivé období, že se učitel může dopustit řady chyb, které on sám může považovat za maličkost, ale pro dítě mohou být zásadní – z toho důvodu praxe vždy musí být napojena na vyvážený a kvalitní teoretický základ.“
Význam Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ a Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR ve svém příspěvku akcentoval ředitel odboru předškolního a základního vzdělávání MŠMT Michal Černý. Příspěvek zacílil zejména na tři klíčové oblasti, a to aktualizaci rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání, snahu o udržení vysokých standardů předškolního vzdělávání a snížení počtu odkladů povinné školní docházky.
Ředitelka odboru školské statistiky a analýz Petra Müllerová poskytla účastníkům cenné informace vyplývající z novelizace vyhlášky o vedení dokumentace škol a školských zařízení a školní matriky. Zásadní novinkou je rozšíření výkaznictví o předávání individuálních údajů o dětech v mateřských školách, přípravné třídě základní školy a přípravném stupni základní školy speciální. Touto změnou dojde ke sjednocení ve způsobu předávání a zpracování údajů, které tak bude probíhat na stejném principu jako u žáků základních škol, středních škol a konzervatoří a studentů vyšších odborných škol (více zde). Petra Müllerová především doporučovala, aby vedení mateřských škol využívalo možnosti dobrovolného testování nového systému. Pilotní provoz nového způsobu předávání individuálních údajů bude probíhat ve školním roce 2023/24 a 2024/25. Od školního roku 2025/26 bude nový způsob předávání individuálních údajů povinný pro všechny mateřské školy.
Druhý blok odborného panelu byl zaměřen na prezentaci dat vztahujících se k předškolnímu vzdělávání a na očekávané demografické trendy ve vývoji počtu dětí. V prvním příspěvku vedoucí oddělení analytické podpory a projektových výstupů MŠMT a hlavní projektový manažer projektu Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy v ČR Stanislav Volčík prezentoval vybraná data vztahující se k dané problematice a připomněl účastníkům, kde lze dostupná data na stránkách MŠMT vyhledat a stahovat (více rozcestník na data MŠMT).
Demograf Ondřej Nývlt z oddělení národních analýz MŠMT prezentoval předpokládané demografické trendy a statistiky, z nichž vyplynulo, že Česká republika má v rámci EU pátou nejnižší docházku dětí do zařízení předškolního vzdělávání. Dále také uvedl, že: „(…) věková struktura ČR je v rámci srovnání s ostatními členskými státy EU v čase extrémně nevyrovnaná a vzdělávací politika musí tyto výkyvy svými opatřeními vyrovnávat. (…) Prakticky je to nejvíce vidět na datech úhrnné plodnosti, v níž ČR patřila v roce 2000 mezi státy EU s nejnižší plodností, ale v r. 2019 naopak mezi ty s nejvyšší.“ Zároveň poukázal na předpokládaný významný pokles počtu dětí ve věku tři až šest let a seznámil účastníky se zpracovávanými demografickými analýzami, které jsou v rámci datově-analytického projektu na MŠMT připravovány.
Rovnému přístupu ke vzdělávání, míře účasti dětí na předškolním vzdělávání a odkladům povinné školní docházky se v navazujícím příspěvku věnovaly Irena Borkovcová z kanceláře ústředního školního inspektora společně s vedoucí kanceláře ústředního školního inspektora Danou Pražákovou. Prezentovaná data ČŠI odkazovala k identifikované nízké míře účasti dětí na předškolním vzdělávání zejména ve strukturálně postižených regionech, kde je zároveň problematická i vysoká míra nekvalifikovaných učitelů mateřských škol. Prioritou by tak měla být snaha o zvyšování účasti dětí se sociálním znevýhodněním na předškolním vzdělávání, jelikož z výzkumů jasně vyplývá, že děti navštěvující minimálně dva roky předškolního vzdělávání prokazatelně dosahují v počátcích základního vzdělávání lepších vzdělávacích výsledků. Irena Borkovcová se zaměřila i na odklady povinné školní docházky. Jejich míra se v České republice dlouhodobě pohybuje mezi 15 a 20 %, a patří tak mezi nejvyšší v rámci EU. Významným způsobem roste počet dětí vzdělávaných v přípravných třídách základních škol, přičemž se jejich podíl liší napříč kraji (nejvyšší podíl byl identifikován v rámci Ústeckého a Karlovarského kraje, naopak nejnižší v Jihomoravském kraji). Mezi nejčastější důvody odkladů patří celková nezralost dítěte či logopedické vady. Dle ČŠI by přechod dětí z předškolního do základního vzdělání usnadnilo například individualizované vzdělávání, pravidelná spolupráce s rodiči nebo podpora logopedické prevence.
Vedoucí oddělení statistických výstupů MŠMT Vladimír Hulík následně reagoval na statistické údaje zveřejněné v rámci předchozích příspěvků. Zmínil, že ačkoliv se bude počet dětí v mateřských školách vlivem demografických trendů snižovat, nemusí to nutně znamenat plošné uvolnění kapacit napříč mateřskými školami. K odkladům povinné školní docházky doplnil, že problémem je i nejednotný způsob diagnostiky pedagogicko-psychologických poraden a speciálně pedagogických center napříč regiony, který má za následek i rozdílný podíl odkladů napříč kraji. Cílem by dle něj mělo být sjednocení metodiky diagnostikování dětí a proškolení zaměstnanců v těchto institucích.
Spoluzakladatelka Ředitelské akademie a ředitelka Mateřské školy Dolní Břežany Miluše Trojanová upozornila na vysoký podíl přímé pedagogické činnosti u ředitelů, administrativní přetížení vedoucích pracovníků mateřských škol a na vysoký podíl nekvalifikovaných učitelů v rámci předškolního vzdělávání. Vedoucí oddělení předškolního a prvostupňového vzdělávání NPI ČR Hana Splavcová upozorňovala na problematiku odkladů povinné školní docházky a na proměnlivou kvalitu dětských skupin. MŠMT by podle ní mělo přispívat ke vzdělávání pedagogů dětských skupin, potažmo ke zvyšování standardů kvality dětských skupin jako takových. Předsedkyně Asociace provozovatelů soukromých a firemních školek ČR Jolana Jakoubková navázala příspěvkem, v němž chtěla poukázat na některé výhody v provozování soukromých mateřských škol a dětských skupin. Uvedla i některé obtíže, s nimiž se soukromé instituce dlouhodobě potýkají. Jako významný problém sužující soukromá zařízení předškolního vzdělávání vnímá například nepružné legislativní nastavení vztahující se k zápisům do rejstříku škol a školských zařízení.
Na závěr třetího bloku vystoupila Milena Poeta z organizace META, jejíž cílovou skupinou jsou děti, žáci a studenti s odlišným mateřským jazykem. Přítomným byla na konkrétních příkladech představena nejen problematika vzdělávání dětí s nedostatečnou znalostí českého jazyka, ale i návrhy možných řešení. Dle nevládní neziskové organizace by ke zlepšení situace mohlo přispět rozšíření kategorie dětí, jež mají nárok na bezplatnou jazykovou přípravu, na všechny děti s nedostatečnou znalostí češtiny, rozšíření jazykové přípravy v mateřské škole na dva roky či zavedení zjišťování jazykové úrovně při vstupu do předškolního vzdělávání a na konci docházky. Nutno doplnit, že aktuálně je v mezirezortním připomínkovém řízení novela školského zákona aktualizující kategorii „děti-cizinci“ pro tzv. nárokovost bezplatné jazykové přípravy.
Z problematik, jež byly diskutovány v průběhu odborného panelu, byla identifikována následující doporučení, která účastníkům představila vedoucí oddělení národních analýz MŠMT Hana Novotná:
Závěrečné slovo patřilo vrchnímu řediteli sekce informatiky, statistiky a analýz MŠMT Václavu Jelenovi, který poděkoval všem přítomným za účast i aktivní diskusi a vyjádřil přesvědčení, že nejlepším kurzem vzdělávací politiky je „evidence-based policy, tedy abychom skutečně vycházeli z dat a navrhovali opatření, jež se budou o správně interpretovaná data opírat.“
Záznam z jednání můžete zhlédnout na tomto odkazu nebo přímo v YouTube prohlížeči níže.
Níže naleznete ke stažení tyto dokumenty: informativní brožuru, kompletní prezentaci a pozvánka s programem.
Realizace výše zmíněného odborného panelu je financovaná z projektu z projektu „Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR“ (IPs Datová politika), reg. č. CZ.02.02.XX/00/22_005/0002901.“
Řízení 11 sloučených mateřských škol může být náročným úkolem, ale z pohledu ředitelky Vladimíry Priputenové to přináší i mnoho výhod. Sloučení do jednoho právního subjektu přineslo strategický rozvojový plán a zvýšení kvality předškolního vzdělávání v Trutnově.
Ve sloučeném právním subjektu pracuji od jeho založení v roce 2003. Zpočátku jako zástupkyně ředitelky na čtyřtřídní MŠ a od roku 2014 jako ředitelka. Když původní paní ředitelka odcházela do důchodu, nikomu z nás se do konkurzu nechtělo. Nakonec jsem našla odvahu a přihlásila se. Práce učitelky mě naplňovala, s dětmi mi bylo moc dobře a najednou jsem se z učitelky musela přeměnit na manažerku. Řízení tak velkého právního subjektu je hlavně o managementu. Naštěstí jsem rok před konkurzem dokončila studium školského managementu, který mi velmi pomohl v začátcích řízení MŠ a vlastně z něj čerpám dodnes. Jako učitelka MŠ jsem neměla moc velké povědomí z oblasti ekonomie, práva, strategického řízení. Jako absolventka školského managementu ano.
Začátky byly velmi těžké, ale našla jsem si svůj styl řízení. Mám kolektiv 11 zástupkyň, na které deleguji část řízení. Každá má na starosti svou MŠ. Nastavila jsem funkční vnitřní komunikační systém v prostředí Google, který mi řízení velmi usnadňuje. Máme digitální správu školy, i ta mi velmi pomáhá.
Možná se to může někomu zdát nevýhodné, že jsou všechny MŠ ve městě sloučené do jednoho právního subjektu, ale my v tom vidíme už jen výhody. Máme vytvořený strategický rozvojový plán, díky kterému se neustále posouváme dopředu. Na základě vytyčených cílů připravujeme spolu se zástupkyněmi vzdělávání pedagogů a zvyšujeme tak kvalitu předškolního vzdělávání v Trutnově. Jsme metodickým centrem Začít spolu a nabízíme sdílení vlastních zkušeností ostatním mateřinkám. Máme propracované inkluzivní vzdělávání, pomáháme dětem nejen ve 4 třídách zřízených dle § 16 odst. 9, ale ročně okolo 20 dětí integrujeme do běžných tříd. Intenzivně se ale věnujeme i odvrácené straně inkluze, to znamená, že podporujeme i děti nadané. Jsme zapojeni do sítě škol na podporu nadání. A je toho daleko více, co nám spojený právní subjekt umožňuje realizovat v otázkách edukace.
Pro řízení sloučeného právního subjektu je velmi důležité ekonomické oddělení, které u nás tvoří silný tým tří účetních. Bez nich by tato mateřská škola nemohla fungovat.
Jako ředitelka velké příspěvkové organizace s počtem necelých 900 předškolních dětí a 145 zaměstnanců se musím hodně věnovat především legislativě. Musím sledovat veškeré změny, které následně na poradách předávám svým zástupkyním. Dělám jim takový legislativní servis včetně vnitřních předpisů a ony se o to více mohou věnovat edukaci. To se pak odráží právě na kvalitě vzdělávání.
O záměru zřízení Středního článku podpory jsem se dozvěděla z edu.cz a byla jsem tehdy zvědavá, jak bude metodická podpora probíhat. Přivítala jsem myšlenku propojení škol a zřizovatelů s MŠMT. Byla mezi námi dlouhá cesta plná překážek.
A v září 2023 mě navštívila vedoucí oddělení regionální podpory Královehradeckého kraje Mgr. Michaela Trejtnarová, která mě přišla osobně Střední článek podpory představit a seznámit s cíli a klíčovými aktivitami projektu. Od té doby se na ni obracím.
Tuto formu metodické podpory jsem s povděkem přivítala. Ačkoliv nejsem začínající ředitel, tak ale s turbulentními legislativními změnami neustále hledám odpovědi na různé otázky. Ze strany ministerstva mi pokaždé přišla odpověď ve formě citace zákona. Ano, vím, ve kterém zákoně to najdu, ale někdy je těžké citaci porozumět. Nebo je potřeba se jenom ujistit, že rozhoduji správně v souladu se zákonem. Tudíž mi taková odpověď moc nepomohla. Zároveň ale chápu, že ministerstvo nemá kapacitu na poskytování metodické podpory.
Ale Střední článek podpory mi na mé otázky dá srozumitelné odpovědi. To je pro mou práci smysluplné, to mi pomáhá řešit mé problémy. V tom spatřuji metodickou podporu. Mám se na koho obrátit, a dostane se mi pomoci.
Individuální podpora splnila moje očekávání. Na Střední článek podpory jsem se obrátila již několikrát a vždy mi s řešením konkrétních situací okamžitě pomohl. Mgr. Trejtnarová na dotazy reaguje hned, co je potřeba, ověří u právníků a jejich stanovisko mi přetlumočí.
Využívám konzultací přes telefon nebo komunikujeme prostřednictvím emailu. Komunikace s ní je vstřícná a erudovaná. Nabízí i možnost osobního setkání, což určitě rádi využijí právě začínající ředitelé.
Kromě individuální podpory oceňuji rovněž infoservisy Středního článku podpory, který nás ředitele upozorňuje na veškeré změny ve školství. Výhodou je, že lze videozáznam pustit kdykoliv.
Z mého pohledu je podpora dostatečná. Pro mě je nejdůležitější právě ta individuální podpora a tu mi už druhým rokem Střední článek poskytuje.
Zároveň využívám záznamy z infoservisů, které nám ředitelům poskytují přehled o všech legislativních změnách ve školství. Sleduji i odborné panely, které mají konkrétní téma. A v neposlední řadě využívám i vydané metodiky, které souvisí s předškolním vzdělávání.
Děkujeme za rozhovor.
Jste z Prahy, Středočeského kraje nebo Kraje Vysočina a orientuje se ve školské problematice? Aktuálně do našeho týmu Středního článku podpory hledáme nové kolegy.
Připravili jsme leták v CZ i UA k zápisům do ZŠ.
Vláda dnes rozhodla o úpravě maximálního počtu vyučovacích hodin hrazených ze státního rozpočtu na základních a středních školách na 95 % původních hodnot.
Videozáznam INFOSERVISU je k dispozici od 2. dubna 2024 od 16 hodin. Seznámíme Vás s dalšími důležitými informacemi ve školním roce 2023/2024, které souvisí s legislativními novinkami a změnami ve školství. Níže naleznete videozáznam z daného INFOSERVISU.
Ministerstvo zdravotnictví ČR vydalo stanovisko ke školnímu stravování prostřednictvím Dodatku k příloze č. 1 bodu 2 vyhlášky č. 107/2005 Sb., o školním stravování, ve znění pozdějších předpisů. Toto stanovisko je určeno primárně pro provozovatele školních jídelen, tj. MŠ, ZŠ, SŠ, konzervatoře, VOŠ, ZUŠ a SVČ. Stanovisko se zaměřuje na úpravy plnění skupiny Tuk volný a Cukr volný v rámci spotřebního koše. Více viz stanovisko v PDF na konci stránky.
Plnění skupiny Tuk volný je vyžadováno v rozmezí 75-100 % hodnoty uvedené ve spotřebním
koši. Horní hranici 100 % nelze překročit, ale spotřeba by neměla klesnout pod 75 %. Tuky jsou
pro správnou funkci organismu nezbytné. Jsou nejbohatším zdrojem energie, přičemž v dětském
věku je doporučeno pokrývat tukem větší podíl celkového příjmu energie než u dospělých. Z hlediska
výživy hrají významnou roli při vstřebávání vitaminů rozpustných v tucích. Cholesterol, který bývá
obsažen v tucích živočišného původu, je nezbytný pro stavbu některých buněčných struktur
a pro syntézu některých hormonů či vitaminu D. Zdraví ovlivňuje rovněž zastoupení jednotlivých
mastných kyselin, ze kterých jsou tuky tvořeny. Kromě vlivu na zdraví mají tuky i nenahraditelnou
senzorickou hodnotu, rozpouštějí se v nich chuťově a aromaticky atraktivní složky potravin
a také dodávají pokrmům lahodnost. Z tohoto důvodu by nemělo plnění spotřebního koše poklesnout
pod výše uvedený limit. Pro tepelnou úpravu je pro své vhodné složení preferován řepkový olej,
pro rychlé restování nebo na studenou kuchyni i olivový olej, nejlépe za studena lisovaný.
Velmi dobrým zdrojem tuků jsou i ořechy a olejnatá semena či avokádo. Naopak nevhodnými tuky
jsou palmový, palmojádrový a kokosový.
Plnění skupiny Cukr volný je vyžadováno v rozmezí 0-100 % hodnoty uvedené ve spotřebním
koši. Horní hranici 100 % nelze překročit, spotřeba však na rozdíl od volného tuku může klesnout
až na nulu, neboť přívod sacharidů jako hlavního zdroje energie pro organismus je dostatečný
i bez konzumace volných cukrů (přidaný cukr v potravinách, med, sirupy, ovocné a zeleninové šťávy
a jejich koncentráty). Nadbytečná konzumace cukru vede ke zbytečnému navyšování energetického
příjmu a ukazuje se být jedním z důležitých faktorů v rozvoji dětské obezity v ČR.
Zvýšená konzumace cukru má rovněž potenciál v kombinaci s nedostatečnou dentální hygienou
poškodit zdraví zubů. V rámci naplnění edukativní role školního stravování proto doporučujeme
nezařazovat slazené nápoje, sladké doplňky k obědům a v případě sladkých pokrmů se řídit
Nutričním doporučením Ministerstva zdravotnictví ke spotřebnímu koši.
MŠMT představilo koncepční dokument „Plán podpory pohybu dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních a státní politiky školního a vysokoškolského sportu pro období 2024–2028“ (zkráceně „Mládež v pohybu a ve zdraví“), který byl ze strany MŠMT předložen a následně schválen vládou ČR dne 27. 3. 2024.
ministr školství mládeže a tělovýchovy
Problematiku školního a vysokoškolského sportu nově definovala novela zákona o podpoře sportu, která s účinností od 1. 4. 2023 ukládá MŠMT tuto oblast podporovat.
státní tajemník v Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy
Koncepční dokument Mládež v pohybu a ve zdraví je rozdělen do dvou částí. Ta první se věnuje podpoře pohybových aktivit žáků ve školách a školských zařízeních a staví na několika základních pilířích:
Druhá část dokumentu se explicitně věnuje oblasti školního a vysokoškolského sportu:
Při implementaci plánu podpory pohybu se významně počítá se spoluprací s Českou školní inspekcí jako národní autoritou pro hodnocení kvality a efektivity vzdělávání a důležitou institucí s celostátním dopadem v oblasti metodické podpory škol přímo na místě.
ústřední školní inspektor
Stejně jako na řadě jiných témat spojených s podporou zdravého životního stylu dětí, žáků a studentů spolupracuje MŠMT na řešení problematiky podpory pohybových aktivit mladých lidí se Státním zdravotním ústavem.
ředitelka Státního zdravotního ústavu
Důležitost podpory pohybu dětí a mladých lidí si dlouhodobě uvědomuje řada nejrůznějších subjektů, od neziskového sektoru přes komerční prostor až po zaměstnavatelská sdružení.
viceprezidentka Hospodářské komory ČR a předsedkyně Nadačního fondu Aktivní ČESKO
Jana Havrdová a dodává, že další příležitostí ke spolupráci bude i 2. ročník kampaně Aktivní září, jehož jednotlivé oblasti realizace budou představeny na konferenci Aktivní ČESKO 15. 5. 2024 v hlavním sále Senátu Parlamentu České republiky.
Významnými aktéry při řízení a implementaci celého procesu podpory pohybu dětí, žáků a studentů budou kromě MŠMT a České školní inspekce také VICTORIA Vysokoškolské sportovní centrum MŠMT, Národní pedagogický institut ČR, Národní sportovní agentura, tělovýchovné fakulty a v neposlední řadě také samotné školy a jejich zřizovatelé.
MŠMT předkládá příručku a metodické doporučení pro pedagogické pracovníky „Týrané, zneužívané a zanedbávané dítě ve škole – doporučené postupy pro pracovníky škol“. Příručka je určená pro pracovníky školního poradenského pracoviště. Metodické doporučení je určeno pro všechny pedagogické pracovníky školy.
Jménem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Vás zveme na 2. odborný panel projektu IPs Datová politika k tématu "Předškolní vzdělávání v datech", který se uskuteční 18. 3. 2024 od 10:00 do 15:30. Více o obsahu odborného panelu se dozvíte v níže přiložené pozvánce s programem. V případě Vašeho zájmu se zúčastnit online prosím využijte odkaz na událost v MS TEAMS.
Realizace výše zmíněného odborného panelu je financovaná z projektu z projektu „Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy ČR“ (IPs Datová politika), reg. č. CZ.02.02.XX/00/22_005/0002901.“
Velké, nebo malé školy… ve městech, i na venkově. Co o Středním článku podpory říkají ředitelé různých škol? Zeptali jsme se paní ředitelky ZŠ Vítějeves v Pardubickém kraji.
Paní ředitelka Magdalena Lidmilová druhým rokem vede Základní školu Vítějeves, zároveň zde učí fyziku a angličtinu. Jedná se o menší školu, zato s velkou historií. První žáci se tu vzdělávali už koncem 18. století. Škola se nachází v malebné obci Vítějeves v Pardubickém kraji, první stupeň je organizovaný jako malotřídní, druhý stupeň pak již probíhá v samostatných ročnících. Rodinné prostředí a menší počet žáků ve třídách umožňuje individuální přístup pedagogů při výuce.
Na zdejší základní škole jsem do té doby učila. Paní ředitelka, která tu působila přede mnou, vedla školu šestadvacet let, byly jsme dlouhodobý, stmelený kolektiv. Musím přiznat, že když nám svůj odchod oznámila, zalesklo se mnoho slz. Pokud bych si měla představit ideální ředitelku, pak je to právě ona. Moje volba ucházet se o tuto pozici byla vlastně takovým kolektivním rozhodnutím 😊. Ale přiznávám, že jsem neměla naprosto žádné zkušenosti s vedením, ty jsem musela postupem času nasbírat.
Mám štěstí, že mi bývalá paní ředitelka stále pomáhá, ve škole doposud pracuje na malý úvazek. Jsou ale záležitosti, se kterými mi poradit nemůže, protože, a asi to všichni víme, školství je v neustálém pohybu. Hodně věcí se mění, i těch provozních, přibývají nové, například týkající se digitalizace, výkaznictví a dalšího. Zároveň jsem sama cítila, že nastala doba, kdy si to musím řešit sama a jinak. Pak je člověk pochopitelně rád za podporu. Střední článek mi v tomto ohledu poskytl velké „útočiště“.
Střední článek jsem poznala ještě v době jeho pilotáže od mé předchůdkyně, která tuto spolupráci považovala za výbornou. Ukázala mi, jak fungují infoservisy. Tyto online konzultace pro mě byly a stále jsou praktickým pomocníkem. Váš kolega, regionální metodik Pavel Dvořáček, byl už u mého konkurzu na ředitele, a když jsem jím prošla, byl mi nápomocen, nabízel mi podporu a směroval mě v tom, co je třeba dělat. Takže jsem vlastně hned od začátku měla za sebou někoho, na koho jsem se mohla spolehnout.
Vedle zmíněných infoservisů jsem hodně čerpala také z webinářů zaměřených na právní aspekty ve školství, například ke školské legislativě, správnímu řízení atd. Na nich se poměrně složité téma probíralo jednoduchou formou, navíc s možností konzultací. Jsem za takovou pomoc ráda, zároveň mám z této opory dobrý pocit. Je důležité vědět, že se mám na koho obrátit. Na pozici ředitelky jsem si občas připadala jako hozená do vody. Zkušenosti s vedením žádné, přesto byly každodenně zapotřebí. A ředitel má hodně příležitostí udělat chyby, alespoň mi to tak připadá. Musela jsem se naučit spoustu věcí, které jsem dřív nepotřebovala.
Podnětné pro mě byly také akce pro začínající ředitele tady na Svitavsku. Vybavuji si asi čtyři setkání, kde se nás v jedné mateřské škole sešlo několik nových ředitelek. Vždy se probíralo nějaké konkrétní téma, třeba výkazy, financování nebo zaměstnanecká problematika. Pro mě to bylo velice přínosné a zároveň to byla taková akce, kde se člověk nemusí vlastně ani ptát, všechno podstatné se dozvíte, a ještě dostanete odpovědi na něco, co Vás zrovna ani nenapadlo. Současně si uvědomíte, že i jiní jsou na tom podobně, taky něco nevědí nebo v tom nemají jasno.
Probíhající spolupráce se středním článkem mi velmi vyhovuje, a to ze dvou důvodů. Zaprvé je to lidský rozměr. Funguje tady napojení na konkrétní osoby, paní Hanu Fučíkovou a pana Pavla Dvořáčka, že se nebojím zvednout telefon a zavolat, když potřebuji nebo mám před sebou řešení něčeho důležitého. Hned mi poradí, nebo slíbí, že informaci zjistí a dají vědět, případně mě někam nasměrují. Jejich odpověď mi přijde taková přirozená, nic „strojeného“. Tím druhým důvodem jsou samotné informace, které dostávám. Nemusím nic složitě hledat ani si ověřovat.
Přiznám se, že úplně nevím, jestli bych měla nějaký nápad, protože mi připadá, že nabízená podpora ze strany středního článku je poměrně hodně široká. Alespoň já sama mám z čeho vybírat: kombinace individuální podpory a poskytování ověřených informací. Určitě je dobré mít více možností. Telefon využijete pro rychlý, konkrétní dotaz k něčemu, co Vám třeba nezapadá do určitých pravidel a potřebujete poradit. Jindy Vám stačí e-mail, díky kterému se můžete s někým poradit, abyste měli jistotu, že se nerozhodujete špatně.
Pravidelné webináře a infoservis považuji za výbornou podporu. Pořád jsou nějaké novinky. Řekla bych, že za dobu, co působím jako ředitelka, neustále přichází něco nového, což je dost náročné, proto si to bez informační podpory ani nedovedu představit.
Určitě bych uvítala další webináře zaměřené na právní otázky. Myslím, že by se právní povědomí hodilo i běžnému učiteli. Jedná se o oblast, o které by bylo záhodno vědět víc, protože se v ní většinou jako učitelé málo orientujeme. Pokud by tedy Střední článek podpory něco k tomuto tématu plánoval, určitě se ráda zúčastním.
Děkujeme za rozhovor.
Střední článek podpory působí odteď v celé České republice! Pavlína Karlová, která 15. března 2024 nastoupila na pozici krajské koordinátorky Kraje Vysočina, tak uzavřela pomyslný kruh středních článků v jednotlivých krajích. Ve školském prostředí i jeho legislativě je jako doma. Má bohaté zkušenosti jako manažerka, ředitelka školy, pedagožka, koučka, lektorka a výchovná poradkyně, které ji budou provázet při poskytování podpory místních škol a zřizovatelů.
Pavlína Karlová vystudovala Pedagogickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, obor Učitelství pro 1. stupeň základní školy se specializací na výtvarnou výchovu. Na Pedagogické fakultě, tentokrát Univerzity Karlovy v Praze, později absolvovala ještě Profesionalizaci klíčových kompetencí řídících pracovníků škol a školských zařízení. Během své více než dvacetileté praxe prošla několika pracovními pozicemi, díky kterým získala ucelený přehled o problematice a postupech ve školství. Učila na prvním a druhém stupni základních škol a třináct let pracovala jako ředitelka na Základní škole a mateřské škole Sázavka.
V průběhu své pracovní kariéry se naučila vést tým, lektorovat, koučovat, koordinovat školní vzdělávací programy, dobře se orientovat v zákonech z oboru školské legislativy, čerpat ze supervizí a mnohé další. Na pozici ředitelky zároveň komunikovala s hlavními aktéry ve vzdělávání v regionu a na kraji, se zřizovatelem, krajským úřadem, Českou školní inspekcí, Krajskou hygienickou stanicí, MAP, NPI. Spolupracovala s kolegyněmi a kolegy z různých částí a typů škol: malotřídní, plně organizované základní školy, dětský domov, střední škola. „Zapojila jsem se také do projektu Systému podpory profesního rozvoje učitelů. Ráda spolupracuji s aktivními lidmi, upřednostňuji týmovou práci. Sdílím, hledám společné cesty, nápady, inspiraci. Věřím ve zpětnou vazbu a vzájemnou podporu,“ doplňuje P. Karlová.
„Od roku 2021 sleduji vznik pilotního projektu středního článku, kdy týmy odborníků v okresech Semily a Svitavy poskytovaly školám a zřizovatelům přímo u nich v území cílenou podporu, která mi jako ředitelce školy mnohokrát chyběla. Mohla bych citovat slova mých kolegů, kteří vyjadřují osobní zkušenosti a pocity ohledně chybějící pravidelné a úzké komunikace a metodické podpory. Opravdu jsem přesvědčena, že je pro stát i školy výhodné, když mezi jednotlivými řediteli a ministerstvem bude fungovat někdo, kdo se bude podílet na zlepšení komunikace mezi jednotlivými aktéry ve školství,“ říká P. Karlová o své motivaci, proč se chtěla stát součástí středního článku.
Volné chvíle tráví Pavlína Karlová turistikou, procházkami v přírodě. Baví ji cestování nejen v Česku, ale i v zahraničí společně s rodinou, nebo „sólo“. Čte převážně fantasy a sci-fi literaturu, pro udržení kondice hraje badminton, a když je příležitost, nenechá si ujít koncert oblíbených kapel. Důležitá je pro ni rodina, přátelé, pozitivní přístup k lidem a k přírodě. Životem ji provází moudrost myšlenek Antoine de Saint-Exuperyho z Malého prince: „K tomu, abychom jasně viděli, často stačí změnit směr pohledu.“
