Krajské metodické kabinety spojily více než 650 učitelů, kteří stáli u vzniku stovek vzdělávacích akcí připravených podle požadavků jich samotných i jejich kolegů. Do praxe nově vnesly spolupráci mezi učiteli napříč školami a nabídly jim prostor pro další rozvoj. Kromě metodických kabinetů patřilo mezi další aktivity končícího projektu SYPO poskytovat podporu školám se začínajícími učiteli a členům vedení škol. Na aktivity projektu navazuje projekt Podpora kurikulární práce škol, který je také realizován Národním pedagogickým institutem ČR a na jehož financování se opět podílí EU a MŠMT.
„Učitelé sami nejlépe vědí, v jakých oblastech se potřebují oni i jejich kolegové rozvíjet. Proto stáli u vzniku vzdělávacích akci, doporučovali lektory, mnohdy se lektory sami stali, psali metodické příručky. Vymysleli stovky akcí pro tisíce učitelů a my jsme je díky projektu SYPO mohli realizovat a bezplatně nabídnout všem učitelům,“ říká Jiří Nekola, hlavní projektový manažer, a dodává: „Například webinářů se zúčastnilo přes 15 000 unikátních účastníků a více než polovina z nich se na naše webináře opakovaně vracela. Myslím, že to svědčí o tom, že témata navrhovaná učiteli byla atraktivní a opravdu vhodně vybraná.“ Záznamy všech webinářů i bezplatné metodické příručky zůstávají všem zájemcům k dispozici i po ukončení projektu.
V každém kraji vzniklo sedm oborových metodických krajských kabinetů, v nichž se aktuálně schází více než 650 učitelů. Každý z nich navíc vede oblastní kabinet. Do těch je zapojeno dalších téměř 3 500 učitelů. Učitelé na nich oceňují hlavně to, že můžou s kolegy vzájemně sdílet své zkušenosti a že se mohou sami dál učit a rozvíjet. Mnoho z nich navázalo vztahy s kolegy z jiných škol či univerzit nebo s vyučujícími jiných předmětů.
„V našich podmínkách je poměrně unikátní, že na velký systémový projekt navazuje projekt další a dál rozvíjí původní hlavní myšlenku, kterou je spolupráce mezi učiteli a vzájemná podpora. Metodické kabinety tak mohou pokračovat ve své metodické činnosti, stát u nabídky vzdělávacích akcí ve svém území, být nositeli informací,“ popisuje Jiří Nekola a doplňuje: „Budeme tak dál učitelům nabízet bezplatné vzdělávací akce připravené podle jejich požadavků, předávat jim informace z NPI ČR i MŠMT, podporovat je v jejich práci.“
Speciální pozornost projektu byla zaměřena na začínající učitele. „Před pěti lety bylo toto téma úplně nové, nediskutované. Z našich šetření ve školách navíc vyplynulo, že je žádoucí do podpory zahrnout také uvádějící učitele a vedení školy,“ uvádí Nekola. Po projektu proto zůstává komplexní a praktický Model systému podpory začínajících učitelů, na jehož tvorbě se podílely i zapojené školy a který obsahuje příklady inspirativní praxe ze všech druhů škol, a další zveřejněné materiály jako např. příručky, záznamy webinářů nebo e-learning. „Na mnoha materiálech jsme spolupracovali s dalšími učiteli a organizacemi jako např. Učitelskou platformou nebo Začni učit!,“ podotýká Nekola.
Třetí velkou skupinou, které projekt poskytoval podporu, byli ředitelé škol. „Jaký je ředitel, taková je i škola. Ředitel je hybatelem všeho dění ve škole, její změny, rozvoje. Proto je důležité poskytovat mu podporu, aby měl možnost nebýt na svou roli sám, aby se mohl věnovat i sám sobě a dál rozvíjet sebe i svůj pedagogický sbor,“ uzavírá Nekola. Pro potřeby ředitelů, ale i zřizovatelů byl v rámci projektu vytvořen Model systému podpory vedení škol.
Všechny výstupy jsou umístěny na webových stránkách www.projektsypo.cz a na YouTube.
Na jednom z prvních setkání Krajského metodického kabinetu Předškolní a prvostupňové vzdělávání v Plzeňském kraji zazněla myšlenka vytvořit mapu kontaktů na odborníky, která by pomohla nasměrovat rodiče, pokud řeší nějaké problémy související se vzděláváním svých dětí.
Mapu kontaktů najdete ZDE.
Krajský kabinet Český jazyk a literatura v Ústeckém kraji navštívil Gymnázium Ústí nad Labem, Jateční, kde jako ředitelka působí předsedkyně kabinetu. Členové si prohlídli školu a absolvovali hospitaci v hodině informatiky, která byla velmi pěkně propojená s češtinou, a v hodině matematiky, kde měli možnost sledovat v přímém přenosu zapojení digitální kompetence do výuky samotné. Seznámili se také s možnostmi využití 3D tiskárny ve výuce s konkrétními tipy a návody, které pro ně připravil správce ICT na gymnáziu.
Členové Krajského kabinetu Informatika a ICT v Olomouckém kraji seznámili své kolegy a kolegyně z kabinetu Předškolní a prvostupňové vzdělávání s novým předmětem Informatika pro 1. stupeň, ukázali podle čeho a jak učit a představili materiály pro 1. stupeň.
Metodické kabinety byly zřízeny v rámci projektu Systém podpory profesního rozvoje učitelů a ředitelů (SYPO) a jejich hlavním cílem je vytvářet prostor pro odborný růst a průběžný profesní rozvoj pedagogických pracovníků. Metodické kabinety zajišťují systematický a koordinovaný rozvoj předmětových didaktik na úrovni jednotlivých krajů s využitím předmětových komisí a metodických sdružení, které fungují ve školách.
Metodické kabinety jsou navrženy jako strukturovaná profesní společenství učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů. Jsou místem, kde si učitelé mohou rozšiřovat své znalosti a profesní dovednosti, vyměňovat si zkušenosti s kolegy a dále se profesně vzdělávat ve svém oboru. Pedagogům zajišťují aplikaci inovací oborových didaktik a zaměřují se také na pedagogicko-psychologické znalosti a zkušenosti učitelů. Jsou platformou, která podporuje činnost jednotlivých učitelů na národní, krajské a oblastní úrovni a dělí se podle jednotlivých oblastí rámcových vzdělávacích programů.
- Český jazyk a literatura (zahájení činnosti 2019)
- Matematika a její aplikace (2019)
- Informatika a ICT (2019)
- Předškolní a prvostupňové vzdělávání (2021)
- Přírodovědné vzdělávání (2021)
- Cizí jazyky (2022)
- Společenskovědní vzdělávání (2022)
Mezi největší přínosy metodických kabinetů patří možnost vzájemného sdílení zkušeností s kolegy a získání inspirace o nových metodách výuky. Informace z kabinetů do svých škol pravidelně předává více než 90 % členů. Vyplývá to z šetření projektu SYPO, kterého se zúčastnilo 867 členů oblastních metodických kabinetů. Metodické kabinety jsou realizovány projektem SYPO, na jehož financování se podílí MŠMT a EU a který realizuje Národní pedagogický institut ČR.
Kromě vzájemného sdílení příkladů inspirativní praxe oceňují členové oblastních kabinetů zejména přístup k materiálům podpory. Vítají také možnost navázat kontakty s učiteli z jiných škol. „Tuto příležitost zmiňovali členové všech kabinetů, nejčastěji však učitelé z kabinetu Předškolní a prvostupňové vzdělávaní,“ říká Kateřina Trnková z projektu SYPO a dodává: „Z odpovědí respondentů tohoto kabinetu vyplývá, že spolupracující předškolní a prvostupňoví učitelé jsou velmi aktivní, nadšení a vděční za přínosy kabinetu v profesní i osobní rovině.“
Členové kabinetů pozitivně vnímají dopad a vliv účasti v metodických kabinetech na jejich vlastní výuku i na rozvoj praxe ve škole jako celku. „Respondenti mají také pocit, že tento rozvoj mohou ve svých školách sami ovlivnit,“ dodává Trnková.
Přibližně 94 % respondentů uvedlo, že informace z metodických kabinetů předává kolegům nebo vedení školy. Systematicky dochází k přenosu informací nejčastěji u respondentů z kabinetů Předškolní a prvostupňové vzdělávání (34 %) a Český jazyk a literatura (25 %). Mezi nejběžnější způsoby patří podle respondentů sdílení informací v rámci běžné komunikace s kolegy a předávání materiálů podpory jako jsou metodické příručky nebo informace o webinářích. Přibližně polovina učitelů matematiky a českého jazyka informuje o dění v metodických kabinetech také v rámci školního předmětového sdružení.
Spolupráci s vedením školy a kolegy popisuje Mgr. Soňa Havlíčková ze SŠ stavební v Třebíči, která říká: „Ředitel školy si je vědom přínosu mojí činnosti pro školu, zajímá se o náplň mojí práce, řešíme spolu některé problémy. U nás ve škole se pravidelně konají setkání oblastního metodického kabinetu Třebíčsko a plánujeme i další akce. S kolegyněmi češtinářkami ze školy jsem samozřejmě v pravidelném kontaktu a akcí se aktivně účastní. Vím, že i naši matematici jsou od samého počátku členy kabinetu Matematika a její aplikace a jeho činnost si chválí.“ V podobné situaci působí také Lucie Topinková ze ZŠ Komenského 2 ve Žďáře nad Sázavou: „V naší škole jsme v kabinetu Český jazyk a literatura tři, dva kolegové jsou v kabinetu Přírodovědné vzdělávání a jeden v kabinetu Informatika a ICT. Vedení školy mě podporuje a poskytuje mi možnost připravovat setkání v naší škole.“ Lucie Dostálková z Gymnázia Chotěboř doplňuje: „Za dva roky se mi podařilo dát dohromady ke třiceti češtinářům z různých typů škol našeho regionu. S mnohými se potkáváme opakovaně na různých vzdělávacích akcích kabinetu, sdílíme tipy na aktuality z oboru, ale i na zajímavé akce, které se konají v našem okolí.“
Do celonárodního dotazníkového šetření se zapojilo 867 členů oblastních metodických kabinetů Český jazyk a literatura, Informatika a ICT, Matematika a její aplikace, Předškolní a prvostupňové vzdělávání a Přírodovědné vzdělávání. Šetření proběhlo v květnu 2022.
Metodické kabinety jsou zřízeny v rámci projektu Systém podpory profesního rozvoje učitelů a ředitelů (SYPO) a jejich hlavním cílem je vytvářet prostor pro odborný růst a průběžný profesní rozvoj pedagogických pracovníků. Metodické kabinety dále zajišťují systematický a koordinovaný rozvoj předmětových didaktik na úrovni jednotlivých krajů s využitím stávajících struktur, tzv. předmětových komisí a metodických sdružení, které fungují ve školách.
Metodické kabinety jsou navrženy jako strukturovaná profesní společenství učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů. Jsou místem, kde si učitelé mohou rozšiřovat své znalosti a profesní dovednosti, vyměňovat si zkušenosti s kolegy a dále se profesně vzdělávat ve svém oboru. Metodické kabinety zajišťují pedagogům aplikaci inovací oborových didaktik a zaměřují se také na pedagogicko-psychologické znalosti a zkušenosti učitelů. Jsou platformou, která podporuje činnost jednotlivých učitelů na národní, krajské a oblastní úrovni a dělí se podle jednotlivých oblastí rámcových vzdělávacích programů.
Zástupci České školní inspekce a projektu SYPO Národního pedagogického institutu ČR se na společném setkání na konci roku 2022 věnovali možnostem podpory škol se začínajícími učiteli. Více než 300 inspektorů z celé ČR se seznámilo se závěry, které vyplynuly z pilotáže Modelu systému podpory začínajících učitelů projektu SYPO, nebo s novými materiály k adaptačnímu procesu začínajících učitelů. Inspektoři zároveň sdíleli své postřehy, které nabyli během své inspektorské praxe a které se týkaly např. průběhu adaptačního období začínajících učitelů ve školách, komunikace mezi začínajícími a uvádějícími učiteli nebo možností poskytování zpětné vazby začínajícím učitelům.
Materiály projektu SYPO, který realizuje NPI ČR a na jehož financování se podílí MŠMT a EU, jsou zdarma určeny všem aktérům adaptačního procesu, tedy začínajícím a uvádějícím učitelům a vedení škol. Na jejich vzniku se podíleli učitelé i ředitelé, kteří mají s adaptací a podporou začínajících učitelů bohaté zkušenosti. „Velmi si vážíme také toho, že kromě týmu spolupracujících učitelů a ředitelů jsme loni navázali spolupráci také s Učitelskou platformou a projektem Začni učit!,“ říká Monika Brodská, týmová manažerka klíčové aktivity Začínající učitel projektu SYPO. Součástí materiálů jsou četné příklady inspirativní praxe.
Informace, které představili zástupci projektu SYPO, vycházely z průběžných výsledků první a druhé pilotáže Modelu systému podpory začínajících učitelů. Do pilotáže bylo v letech 2019-2022 zapojeno 150 škol z celé ČR. Jejím hlavním cílem bylo ověřit navržený Model a také shromáždit příklady inspirativní praxe a zkušenosti s podporou začínajících učitelů v těchto školách. Do spolupráce byly zapojeny MŠ, ZŠ, SŠ i ZUŠ.
„Z reakcí inspektorů ČŠI víme, že téma začínajících učitelů při inspekční činnosti ve školách často řeší a že se začínajícím učitelům snaží pravidelně věnovat, aby jim co nejvíce usnadnili vstup do praxe. Zajímá je proto vývoj tématu, další možnosti podpory, aktuálně doporučované postupy práce se začínajícími učiteli i nové materiály,“ doplňuje Monika Brodská z projektu SYPO a dodává: „Těší nás, že naprostá většina inspektorů dvě proběhlá setkání vyhodnotila jako přínosná. Nejvíce ocenili konkrétní ukázky využití plánu adaptace a způsobů spolupráce mezi začínajícím a uvádějícím učitelem.“
Podporu pro školy se začínajícími učiteli naleznete ZDE.
V projektu APIV A byly vytvořeny pro pedagogické pracovníky vzdělávající děti a žáky-cizince a
s odlišným mateřským jazykem tyto materiály: Nástroj pro ověřování jazykových kompetencí z češtiny jako druhého jazyka u žáků ZŠ s odlišným mateřským jazykem (OMJ) a Metodické a výukové/pracovní materiály (MVM) pro MŠ a ZŠ.
Jde o:
Tyto dílčí nástroje mohou být použity komplexně k hlubší jazykové diagnostice žáka, nebo samostatně.
pomáhá učiteli zjistit, se kterými komunikačními dovednostmi v češtině jako druhém jazyce mají žáci s OMJ v různých komunikačních situacích v českém školním prostředí problémy. Je zpracován pro dvě kategorie žáků ZŠ: 3.-5. a 6.-9. ročník. Test je víceúrovňový, zjišťuje slabé a silné stránky žákovy jazykové způsobilosti v češtině v jednotlivých řečových dovednostech (čtení, poslech, mluvení a psaní) od úrovně A1 až po B2 dle SERRJ (CEFR). Pro jeho použití u nových žáků se předpokládá minimálně 3-6 měsíců pobytu v českém školním prostředí.
jsou jednoduché nástroje, které mapují jazykové zázemí žáka s OMJ nebo jeho aktuální úroveň osvojení češtiny jako druhého jazyka a potřebu podpory ve výuce češtiny. Mohou být použity kdykoliv v průběhu školní docházky v případě potřeby optimalizace procesu výuky češtiny u daného žáka, popřípadě i při nástupu nového žáka do školy.
MVM poskytují pedagogům metodická doporučení jak rozvíjet jednotlivé komunikační dovednosti dětí a žáků s OMJ v češtině v situacích české školy a jak je vést k dosažení vyšší jazykové úrovně podle SERRJ (CEFR). Součástí jsou i pracovní listy s různě náročnými texty, cvičeními, úkoly, obrázky, které lze použít přímo ve výuce.
Materiály jsou zpracovány podle věkových kategorií dětí a žáků pro:
Vybrané obrázky jsou nabídnuty pedagogům také v samostatné obrázkové bance.
Materiál Jak pracovat s volně dostupnými pexesy ukazuje na příkladech jak vybírat a využívat pro účely výuky češtiny jako druhého jazyka u dětí a žáků s OMJ volně dostupná pexesa vzhledem k věku a kognitivní vyspělosti dítěte/žáka i k úrovni jeho jazykových kompetencí v češtině (A0-A1).
Podrobnější informace o nástroji včetně informací jak používat jazykový test jsou dostupné na:
Metodické kabinety, které spojují učitele jednoho předmětu z různých škol, se aktuálně rozšiřují o dva nové kabinety – Cizí jazyky a Společenskovědní vzdělávání. Metodické kabinety zahájily svou činnost v roce 2019 a aktuálně sdružují téměř 500 učitelů v krajských a několik stovek učitelů v oblastních kabinetech. Fungují v rámci projektu SYPO Národního pedagogického institutu ČR, na jeho financování se podílí MŠMT a EU.
„Metodické kabinety přinesly do českého školství něco unikátního – spojily české učitele jednoho předmětu, daly jim možnost sdílet své zkušenosti a postřehy a navíc jim umožnily ovlivňovat nabídku vzdělávacích akcí a upravovat si je na míru. Nyní otvíráme dva poslední kabinety, které systém kabinetů završí.“
Mgr. Jiří Nekola, hlavní projektový manažer projektu SYPO
Zapojením do metodických kabinetů získají noví členové přednostní informace o vzdělávacích akcích NPI ČR, individuální odbornou podporu pro sebe i svou školu a důležité informace ze školského terénu nejen o daném předmětu. Budou moci spolupracovat s kolegy stejné odborné kvalifikace z různých škol a sdílet s nimi své zkušenosti. Zároveň se mohou díky spolupráci na vzdělávacích akcích SYPO dále seberealizovat a rozšiřovat své profesní dovednosti. Za činnost členům náleží finanční ohodnocení.
Národní pedagogický institut České republiky vyhlašuje v termínu od 1. března do 31. května 2022 výběrová řízení do krajských a oblastních kabinetů.
Další informace o výběrových řízeních do nových metodických kabinetů Cizí jazyky a Společenskovědní vzdělávání naleznete na stránkách projektu SYPO.
Uplynulé školní období bylo v Česku ovlivněno vládními nařízeními proti šíření onemocnění covid-19. Zejména žáci se speciálními vzdělávacími potřebami, ať už se specifickými poruchami učení, nebo psychickými obtížemi, zaznamenali v období online výuky propad motivace ke studiu a zhoršení obtíží. Seznamte se s tipy pro systematickou péči o duševní zdraví žáků, jak je připravil projekt APIV B (Podpora společného vzdělávání v pedagogické praxi), který je realizován Národním pedagogickým institutem ČR a spolufinancován EU. Projekt provozuje web Zapojmevšechny.cz.
V manuálu naleznete následující kapitoly:
Celý manuál pak nejdete mezi metodickými materiály na tomto webu Edu.cz
Každý vztah potřebuje péči a zájem obou stran, aby fungoval. Zásadním kořením pro něj jsou vzájemný respekt, dialog a spolupráce. Platí to i pro vztah rodina - škola, který je důležitý pro to, aby se tyto dva světy propojily v jeden, kde se dobře učí i vyučuje. Efektivní komunikace a spolupráce mezi učitelem a rodiči může fungovat na každé škole, nechte se inspirovat tipy, jak na to! Text vznikl na základě článků k tématu na webu Zapojmevšechny.cz, který funguje v rámci projektu APIV B (Podpora společného vzdělávání v pedagogické praxi). Projekt je spolufinancován EU.
Aby byla komunikace kvalitní, je třeba, aby byla pro obě strany otevřená a transparentní. Jaké jsou jednotlivé principy?
Rodiče mají vědět, jak se dítěti ve škole daří a jak se rozvíjí, co mu jde a nejde, a to ve vztazích i v učení. Pokud si učitel pozve rodiče nyní, dá se za tím tušit nějaký průšvih, že se děje něco nepatřičného. Nebuďte jen poslem špatných zpráv, rodiče jistě ocení i informace o silných stránkách svého dítěte nebo o metodách výuky, které ve škole používáte, a oni je třeba ze svých studií neznají!
Rodiče mají rozumět tomu, co a proč se ve škole děje, jakými metodami jejich děti učíte… Představte rodičům filozofii školy a připomínejte školní zásady. Vysvětlete jim, proč kterou metodu používáte, a pro nezasvěcené připravte třeba nějakou přednášku, kde je s ní blíže seznámíte. Informujte rodiče nejlépe pravidelně, co s dětmi děláte a jak při tom postupujte, aby pak s dětmi mj. lépe zvládli úkoly!
Nechte rodiče nahlédnout do skutečného života školy, nejen při slavnostních příležitostech, ale i v rámci běžného vyučování. Rodiče se donedávna dostali do školy jen první školní den, při třídních schůzkách a při besídkách. Na štěstí se dveře škol otevírají i pro rodiče stále více, a tak někde už mají kromě dnů otevřených dveří, kdy je po škole provede student nebo dítě, i možnost podívat se do výuky! Znalost prostředí otevře rodičům také více oči a zvýší porozumění případným záležitostem.
Dejte rodičům možnost skutečně vám jako učiteli pomoci! Jejich výpomoc při akcích ve škole i venku, ale i jejich zpětná vazba může být pro vaši práci s dětmi výrazně přínosná. Dobrovolnictví na většině škol zatím moc nefrčí, ale třeba v menších komunitních či alternativních školách jsou rodiče větší součástí, což přináší výhody při další komunikaci. Jako nevyužitá, přitom vstřícná se jeví také řada prarodičů. I oni mohou škole pomoci a děti obohatit.
Rodiče mají mít možnost se také zapojit do rozhodování o škole, do určité míry. Pokud s nimi fungujete na základě výše zmíněných principů, může to být komunikace i rozhodování efektivní, nejen např. v rámci školské rady.
Jak vám mohou společné akce učitelé-rodiče-žáci spolu s principy komunikace usnadnit práci? Tyto akce obvykle:
Když se toto všechno děje, jste rovnocenní partneři a lépe se vám pak komunikuje v případě, když něco nefunguje či je potřeba udělat, zlepšit.
Třídní schůzky, dny otevřených dveří a besídky před Vánocemi nebo na konci školního roku znají a mají už snad všichni, nabídněte ale vašim rodičům více! Podívejte se, jakými akcemi se můžete k dětem a jejich rodinám ještě víc přiblížit:
K setkání a vzájemnému poznávání se s rodiči existuje prostě spousta příležitostí, stačí se tomu otevřít a chtít. Výše uvedené můžete dělat v různých obměnách, vybrat si, která vám sedí a tu provozovat s rodiči vašich dětí.
Zapojte třeba rodiče při organizaci sportovního odpoledne, požádejte je o přípravu odměn či občerstvení! Pozvěte rodiče do třídy, ať dětem představí své zaměstnání a rozšíří jim obzory. I prarodiče toho mají hodně co sdílet, nehodilo by se vám to třeba při dějepisu či při základech společenských věd? Projděte si s rodiči školu, aby věděli, kam jejich dítě chodí na oběd, jak daleko má záchod a jak to vypadá v družině a v tělocvičně!
Vedle zmíněného výčtu aktivit, kterými vlastně otevíráte školu rodičům a budujete s nimi dobré vztahy, jsou i informace organizační, které prostě potřebujete rodičům sdělit. O jaké záležitosti se obvykle jedná a jaké komunikační kanály k tomu můžete využít?
Představit rodičům školní řád či jakýsi kodex rodiče se vyplácí na začátku každého školního roku. Pravidla totiž vytváří mantinely, ve kterých se pak obě strany pohybují, drží se své zodpovědnosti a cítí bezpečně. Pokud rodiče čemukoli nerozumí, proberte to s nimi, a nechte si třeba podepsat, že se s řádem, kodexem seznámili a rozumí mu.
Nabídněte rodičům možnost konzultací či individuálních setkání v časech, kdy se jim to bude nejlépe hodit (s ohledem na jejich práci). V případě potřeby jim (třeba v rámci školního poradenského zařízení) doporučte odborníka na konkrétní problémy a ptejte se jich i na jejich názory (vhodné jsou krátké dotazníky na konkrétní témata).
A jak s nimi můžete být v kontaktu? Pro obě strany je výhodné, když se komunikačních kanálů nepoužívá mnoho, vyberte s nimi, jaké je pro ně reálné sledovat. Nastavte pravidla pro komunikaci tím, že určíte, kdy a jak se s vámi mohou spojit.
A z čeho můžete vybírat? S rodiči můžete být v kontaktu skrze třídní schůzky, osobní konzultace, email, telefonní hovory či sms, týdenní výukové listy, webové stránky školy, informační nástěnku ve škole, sociální sítě (uzavřená skupina pro třídní kolektiv…), elektronickou žákovskou knížku nebo jinou platformu, schránku pro návrhy, zpravodaj nebo školní časopis.
Koncepty, které spolupráci s rodiči dlouhodobě reprezentují a podporují, jsou např. program “Začít spolu” občanského sdružení Step by Step nebo “Rodiče vítáni” společnosti EDUin.
Základ dobré komunikace s rodiči v každém případě tvoří respekt, pravidelnost a srozumitelnost. Buďte rodičům nablízku, když to potřebují, potkávejte se na pravidelných akcích, pěstujte partnerství. Oni tu pak budou zase pro vás, pro školu a pro svoje děti, připraveni k dialogu a konstruktivnímu řešení.
Metodické kabinety, které fungují od roku 2019 a které aktuálně sdružují více než 2500 učitelů, nově připravily dalších pět metodických příruček s praktickými tipy do výuky. Mohou je zdarma využívat všichni učitelé a řadí se tak vedle workshopů, webinářů nebo konzultací k ICT mezi další formy profesní podpory projektu SYPO a NPI ČR. Na financování projektu se podílí MŠMT a EU.
V celkem osmi metodických příručkách najdou učitelé hotové a okamžitě použitelné pracovní listy, názorné ukázky vyučovacích hodin a další tipy do výuky. Na jejich vzniku se podíleli zkušení pedagogové ze základních, středních i vysokých škol. „Např. první metodická příručka kabinetu Přírodovědné vzdělávání ukazuje konkrétní aktivity spojené s rozvojem přírodovědné gramotnosti a vychází z přímých zkušeností učitelů i žáků,“ říká její spoluautorka Mgr. Monika Chrobáková, členka kabinetu a učitelka na ZŠ a MŠ Baška a ZŠ a MŠ Janovice v Moravskoslezském kraji.
Metodické příručky jsou zatím určeny pro dosud existující kabinety, tedy pro učitele českého jazyka a literatury, informatiky a ICT, matematiky, přírodovědných předmětů a pro učitele v mateřských školách a na prvních stupních základních škol.
Členové metodických kabinetů se mimo to podílejí na přípravě bezplatných vzdělávacích akcí, jako jsou workshopy nebo webináře. „Díky tomu můžeme nabízet taková témata, která jsou pro učitele zajímavá. To ostatně dokazuje nejen návštěvnost našich akcí, ale také počet zhlédnutí záznamů webinářů na YouTube projektu SYPO přesahující 500 000,“ říká Jiří Nekola, hlavní manažer projektu SYPO. Webinářů SYPO se jen v roce 2021 zúčastnilo více než 11 000 účastníků.
Metodické kabinety, které fungují pod hlavičkou projektu SYPO Národního pedagogického institutu ČR, sdružují učitele jednoho předmětu z různých škol. Učitelé zapojení do kabinetu získají přednostní informace o vzdělávacích akcích NPI ČR i další individuální odbornou podporu pro sebe i svou školu. Mají přístup k důležitým informacím ze školského terénu. Mohou těžit ze spolupráce s kolegy stejné odborné kvalifikace z různých škol, sdílet s nimi zkušenosti i problémové oblasti. Díky spolupráci na vzdělávacích akcích mohou dále rozšiřovat své profesní dovednosti a seberealizovat se.
V současné době existuje 5 metodických kabinetů, a to kabinety:
V roce 2022 budou spuštěny tyto kabinety:
Očekávané výsledky učení (OVU) pro čtenářskou, matematickou a digitální gramotnost představují dílčí výstup projektu Podpora práce učitelů (PPUČ) Národního pedagogického institutu ČR. Tento projektový výstup je zpracován do tří materiálů:
- Čtenářská gramotnost v uzlových bodech vzdělávání,
- Matematická gramotnost v uzlových bodech vzdělávání,
- Digitální gramotnost v uzlových bodech vzdělávání.
Obecná východiska a informace k této problematice poskytuje dokument Gramotnosti v uzlových bodech vzdělávání.
Hlavním cílem tohoto textu je poskytnout ucelené informace:
Samostatně k jednotlivým gramotnostem se problematice věnují tyto materiály:
V rámci projektu PPUČ vzniknul i video průvodce, který je návodem:
Projekt UpSkilling CZ, jehož cílem je mimo jiné podpora a doplnění systémových prvků, které umožňují prohlubování kompetencí dospělých v rámci dalšího vzdělávání v ČR, započal svou realizaci v dubnu 2019. Přinášíme vám rozhovor s hlavním projektovým manažerem RNDr. Miroslavem Procházkou, CSc., který poskytnul komunitě odborníků na vzdělávání dospělých EPALE. Projekt UpSkilling je financován z Operačního programu Zaměstnanost.
V Národním pedagogickém institutu ČR působíš jako gestor projektu Systémové prostředí k prohlubování kompetencí známého spíše pod názvem UpSkilling. Co je cílem tohoto projektu?
Cílem projektu je podpořit a doplnit systémové prvky, které umožňují prohlubování kompetencí dospělých v rámci dalšího vzdělávání v ČR. V projektu bude vybudována síť krajských koordinátorů a platforem, které budou v každém kraji propojovat a podporovat klíčové partnery – úřady práce a jejich klienty, zaměstnavatele a jejich zaměstnance, školy a vzdělávací zařízení. Bude optimalizována síť autorizovaných osob (AOs), budou vytvořeny vzdělávací programy pro získávání digitálních kompetencí a bude realizována 2. vlna šetření PIAAC (http://www.piaac.cz). Více o projektu najdete na webu http://www.nuv.cz/projekty/up.
Navazuje UpSkilling na řadu dříve realizovaných projektů systémové povahy?
Samozřejmě. Především se jedná o projekty, které vytvořily Národní soustavu kvalifikací (NSK). Bez nich by pochopitelně projekt, jako je UpSkilling, nedával smysl. My se ale už nezabýváme dalším rozvojem NSK, ale chceme napomoci tomu, aby infrastruktura, která je pro využívání NSK potřebná (tj. především síť autorizovaných osob), měla podobu, která bude lépe respektovat stav trhu práce v krajích a potřeby zaměstnavatelů i samotných občanů. Další skupinou projektů, na které ten náš navazuje, je série tří projektů UNIV. Stačí například uvést plný název prvního z nich (Uznávání výsledků neformálního vzdělávání a informálního učení v sítích škol poskytujících vzdělávací služby pro dospělé) a souvislost je zřejmá. My ovšem necílíme jenom na školy, byť jsou pro nás jednou z důležitých cílových skupin. Souvislost, i když ne přímá návaznost, by se dala najít například i u už ukončeného projektu Modernizace odborného vzdělávání (MOV), nebo u aktuálně běžícího projektu MPSV Kvasar, který se zabývá modernizací rekvalifikací.
Projekt operuje i s krajskými koordinátory. V čem spočívá jejich role?
Regionální (krajský) pohled na to, jak funguje trh práce, jaké jsou jeho potřeby a možnosti, je pro projekt klíčový. Těžko to všechno poznáme a můžeme ovlivňovat z pracovny v Praze. Proto by bez krajských koordinátorů projekt nemohl vůbec smysluplně fungovat. Jejich základním cílem je vytvořit a spolupracovat s krajskou sítí lidí a institucí, kteří v kraji fungují (zaměstnavatelé, vzdělavatelé, autorizované osoby, úřady práce, krajský úřad, různé neformální platformy, neziskovky apod.). To samozřejmě není cílem samo o sobě. Koordinátoři získávají informace od zaměstnavatelů, od škol a vzdělavatelů, od autorizovaných osob. Počty navštívených subjektů už jdou do tisíců. Se získanými informacemi pracuje náš analytický tým a přetváří je do podoby určitých doporučení, co by se mělo v tom kterém kraji udělat, aby síť autorizovaných osob fungovala přiměřeněji (chcete-li optimálně) potřebám a možnostem kraje. Tato doporučení však není možné smysluplně realizovat bez toho, že by je aktéři trhu práce v kraji vzali za své. Koordinátoři budou mít za úkol tato doporučení v kraji intenzivně komunikovat, navrhovat případné úpravy a posléze ve spolupráci se svou sítí i realizovat. Standardně v každém kraji pořádáme každý rok 4 setkání autorizovaných osob a 4 setkání klíčových aktérů trhu práce.
Činnost krajských koordinátorů má ještě jednu, vyšší, letovou hladinu. Oni pracují v rámci krajských pracovišť NPI a byli bychom rádi, aby vše po skončení projektu pokračovalo. Tedy, aby dále fungovala zmíněná síť a aby se agenda dalšího vzdělávání stala standardní agendou krajských pracovišť NPI.
Jedním z cílů projektu je tedy optimalizace sítě autorizovaných osob. Co si pod tím představit?
Chceme, aby síť autorizovaných osob byla v každém kraji nastavena tak, aby si mohli občané v jakékoli fázi kariéry rozšířit či změnit svou kompetenční výbavu za účelem zlepšení možnosti uplatnění na trhu práce, tj. aby ve svém kraji nalezli reálnou cestu k existující a uznávané (zaměstnavateli) profesi. Projektovým jazykem máme podpořit vznik 200 nových autorizací. Ty by měly být v krajích rozmístěny tak, aby naplnily ten deklarovaný cíl. Abychom dokázali určit, co optimální síť autorizovaných osob v kraji znamená, musíme dát dohromady tři různé pohledy:
Tyto tři pohledy dáme dohromady v tzv. Doporučení (pro každý kraj). Ta budou s pomocí aktérů z krajů verifikována a posléze realizována, tj. vznikne oněch 200 nových autorizací. Celá nová část systému bude nakonec pilotována (zkouškami by mělo projít několik stovek osob).
Zastavme se na chvíli u Národní soustavy kvalifikací, u jejíhož zrodu jsi před více než 15 lety stál. Vnímáš úlohu NSK stejně jako tenkrát nebo se její role proměnila?
NSK si v době svého vzniku vytkla za cíl především sloužit jako prostředí, které umožní komukoliv, kdo má nějaké znalosti a dovednosti, získané třeba praxí, aby si je mohl nechat ověřit a potvrdit získáním osvědčení o profesní (tehdy jsme říkali dílčí) kvalifikaci a následně tuto potvrzenou kvalifikaci využíval při svém pohybu na trhu práce. Aby toto bylo možné, musela NSK obsahovat aktuální a relevantní informace o potřebách trhu práce. Ty jsou obsahem kvalifikačních a hodnoticích standardů příslušných kvalifikací a od počátku se na jejich tvorbě podíleli ti, kteří mají k trhu práce nejblíže, tedy zaměstnavatelé. Tyto dvě role má NSK stále a předpokládám, že si je i nadále udrží.
Postupem času se stále více dostává do popředí i další role (která ovšem byla implicitně v NSK obsažena už od počátku). Totiž její vliv na podobu počátečního odborného vzdělávání. Profesní kvalifikace, resp. jejich popisy se postupně stávají součástí školních vzdělávacích programů, samozřejmě pokud odpovídající profesní kvalifikace související s oborem vzdělání existuje či existují. A cestu si nepochybně najdou i do rámcových vzdělávacích programů pro odborné vzdělávání. Je to přirozené, byla by opravdu škoda nevyužít toho, že NSK nám dává nejúplnější přehled o potřebách trhu práce, který máme k dispozici. Je ale potřeba udržet i nadále klíčové atributy NSK, tj. aktuálnost a relevanci.
Ale zpět k UpSkillingu. Jeho součástí je i téma digitálních kompetencí, které díky pandemii nabylo na mnohem větším významu, než jsme kdo očekával…
Dovolil bych si nespojovat téma digitálních kompetencí s „covidem“, byť, jak správně říkáš, pandemie toto téma významně urychlila. Potřeba promítnout digitální znalosti do běžného života není nic nového. Navíc projekt UpSkilling byl připravován v předpandemické době, kdy informační technologie vstupovaly do všech povolání, a bylo zřejmé, že bude nutné profesní kvalifikace zařazené do národní soustavy kvalifikací v tomto smyslu aktualizovat. „Covid“ pouze ukázal, že toto rozhodnutí bylo správné. A nejde jen o profese. Pandemie nám jasně řekla, že bez digitálních kompetencí bude složité vůbec existovat.
Součástí projektu je i druhý cyklus mezinárodního výzkumu dospělých PIAAC. Jaké změny proti předchozímu cyklu realizovanému v letech 2011–2012 nás čekají?
Celý obsah testování dovedností se posunul více směrem k digitálnímu prostředí. V druhém cyklu PIAACu už není digitální gramotnost vnímána odděleně, ale jako nedílná součást schopností zpracovávat informace, ať už textové (čtenářská gramotnost), nebo číselné (numerická gramotnost). Nároky dnešní dynamické doby se odrazily i v tom, že v dovednostech řešit problémy se více než před 10 lety hodnotí schopnost reagovat na změnu, dospět ke svým cílům v proměnlivých podmínkách a zkoušet nerutinní řešení.
Které země se zapojí a kdy budou publikovány výsledky?
Do výzkumu se vedle České republiky zapojí více než 30 zemí světa. Tradičně je to značná část evropských zemí od severských států po jižní, dále Ruská federace, Spojené státy americké, Kanada, Austrálie a Nový Zéland a vybrané asijské (Izrael, Japonsko, Jižní Korea) a jihoamerické země (Chile). Mezinárodní výsledky, které srovnají dovednosti obyvatel napříč touto rozsáhlou skupinou zemí, budou zveřejněny v závěru roku 2024.
Řadu let jsi stál v čele hned několika institucí, v jejichž gesci bylo také další vzdělávání. Čím vším si za tu dobu oblast dalšího vzdělávání prošla?
Výrazným počinem bylo určitě zavedení a tvorba NSK. Profesní kvalifikaci získává každoročně cca 25 000 osob. To je číslo srovnatelné s počtem mladých lidí, kteří každý rok získají výuční list. Ale jinak… Zjednodušeně bych to nazval dlouhodobou stagnací. Nic zásadního, myslím na systémové úrovni, se nestalo. Je to docela dobře vidět na údajích o účasti na dalším vzdělávání z Výběrového šetření pracovních sil. V roce 2020 se DV podle výběrového šetření pracovních sil v ČR účastnilo 5,5 % dospělé populace. Je to nejméně od roku 2003. Že by covid? Možná, do jisté míry. Ale průměr EU je v témže roce 9,2 %. Meziročně klesl o 2 procentní body, ale u nás o 2,6 p.b. z výrazně nižší hodnoty v roce 2010 (8,1 %), což i tak byla nejnižší hodnota za posledních 20 let. S výjimkou let 2011 a 2012 (nejspíš přiteklo trochu víc peněz z Evropských fondů) se stále více nebo méně potácíme pod průměrem EU. A to nemluvím o lídrech (Dánsko, Švédsko, Finsko, Holandsko, Lucembursko), kde se i v covidové době drží hodnoty i přes 20 %. To tedy není dobrý odrazový můstek k připravenosti pracovní síly na technologické a další změny, ke kterým na trhu práce dochází. Myslím, že závěr je jednoduchý: dalšímu vzdělávání se v ČR nevěnuje dostatečná pozornost, zejména, podle mého soudu, chybějí dostatečné zdroje.
Pokud by ses měl ohlédnout, co se povedlo a naopak, co bys dnes, s odstupem delšího času, udělal jinak?
To se asi nedá říct paušálně. Pokud jde o období, kdy jsem šéfoval NÚOV (2001–2011), tak to se, myslím, povedlo. Jsem docela pyšný na pár věcí, které jsme tehdy rozjeli a dneska standardně a úspěšně fungují. Výše zmíněná NSK, taky jsme v posloupnosti několika projektů nastavili portál Infoabsolvent, tedy informační systém o uplatnění absolventů na trhu práce. Obsahuje podrobné informace o každé střední škole a při výběru studia je nyní, myslím, pro uchazeče nezastupitelný. A také je dobré připomenout závěrečnou zkoušku v učebních oborech. Začínali jsme s tím, že to vyzkoušíme na pár školách. Dnes je to standard definovaný zákonem. Celkově ve srovnání s tím, jak vše funguje dneska, jsem to tehdy možná měl docela lehké. Určitě lehčí než třeba stále ještě nový ředitel NPI Ivo Jupa. Moc mu držím palce, aby se razantní transformace NPI povedla. Dneska bych možná některé věci dělal jinak, ale z retrospektivního pohledu bych neměnil nic. Jiný příběh je moje působení v čele FDV (2014–2016), to byl jasný neúspěch. Udělal jsem základní strategickou chybu, když jsem na přelomu programovacích období souhlasil s tím, že FDV bude dále realizovat velké intervenční projekty. To jsou takové ty projekty, kde se moc nevymýšlí, ale distribuují se zdroje směrem k různým cílovým skupinám. Třeba na vzdělávání, nebo na stáže. Nic proti nim, ale nemá to dělat instituce, jako byl FDV. A s těmi projekty zůstala v instituci řada lidí, o kterých jsem nic nevěděl a příliš jsem jim věřil.
Děkuji za upřímnost. Jak bude podle Tvého názoru vypadat vzdělávání dospělých řekněme za dalších 10–20 let?
Všichni víme, že předvídání je mimořádně těžká disciplína, zvláště když se týká budoucnosti… Zásadně to závisí na tom, zda se této oblasti začne věnovat dostatečná pozornost. V politických proklamacích nestačí říkat, že to či ono je důležité. Skutečná priorita se pozná jednoduše podle toho, kolik zdrojů jsem ochoten na tu či onu „prioritu“ směřovat. Myslím si, že financování vzdělávání je u nás nespravedlivé. Zhruba polovině populačního ročníku zajistí veřejné zdroje studium až do úrovně vysoké školy. Tedy 16, 18 i 19 let. Té druhé polovině jen 12 nebo 13 let. Proč? Tito lidé se přece také potřebují pro svou profesi a i občanský život dále vzdělávat, jenom to vše nekoncentrují do prvních let života. Myslím si, že i tato část populace by měla mít nárok na financování svého vzdělávání ve stejné výši jako „vysokoškoláci“. Řešit by se to dalo třeba individuálními vzdělávacími účty. Ať se každému po absolvování střední školy zřídí jeho vzdělávací účet. Jestli ho vyčerpá rychle na vysokoškolské studium, nebo s ním bude hospodařit dlouhodobě, na další vzdělávání, na rekvalifikace, nebo třeba i na zkoušky pro získání profesní kvalifikace, to bych nechal na něm. Netvrdím, že je to jediný model, klíčové je razantní zvýšení zdrojů na další vzdělávání.
A to mne přivádí k jednoduché odpovědi na otázku. Pokud dojde k takové systémové změně, DV rozkvete, bude mnohem rozmanitější a výrazně se zvýší účast na něm. Že to zvýší kvalifikaci pracovní síly, její konkurenceschopnost a tedy i výkonnost ekonomiky, je podle mne jednoznačné. Když k tomu nedojde, tak se nic podstatného nezmění.
Ptal se: Tomáš Langer, expert EPALE
RNDr. Miroslav Procházka, CSc. je absolventem MFF UK v oboru matematika se specializací na teorii pravděpodobnosti a matematickou statistiku. Působil v řadě institucí v oblasti rozvoje lidských zdrojů, školství a vzdělávání: MŠMT, Ústav pro informace ve vzdělávání, Národní ústav odborného vzdělávání (2001–2011 ředitel, podílel se koncepčně na řadě klíčových projektů v oblasti odborného vzdělávání – příprava rámcových vzdělávacích programů, jednotná závěrečná zkouška pro učební obory, Národní soustava kvalifikací), Fond dalšího vzdělávání (2014–2016 ředitel, podílel se např. na projektu o předvídání kvalifikačních potřeb trhu práce, přípravě Strategie digitální gramotnosti), Národní vzdělávací fond (expert, podílel se např. na trendových studiích v rozvoji zaměstnanosti ve školství a ve vzdělávání či na analýze systémové podpory rozvoje digitální gramotnosti v ČR). Působil i v řadě národních i mezinárodních orgánů, např. Rada vlády pro rozvoj lidských zdrojů, CEDEFOP Governing Board. V současné době pracuje v Národním pedagogickém institutu České republiky jako gestor projektu UpSkilling.
Ministerstvo pro místní rozvoj, jmenovitě Odbor pro sociální začleňování, pořádá během listopadu 2021 dvě konference související se vzděláváním:
– regionální online konferenci pro Zlínský kraj "Podpora žáků se sociálním znevýhodněním – východiska a praxe" (11. 11. 2021),
– regionální online konferenci pro Pardubický kraj „Prevence výchovných obtíží a vzniku sociálně patologických jevů u dětí" (25. 11. 2021).
Odbor pro sociální začleňování (bývalá Agentura pro sociální začleňování) realizuje také projekt Inkluzivní a kvalitní vzdělávání v územích se sociálně vyloučenými lokalitami v rámci Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání v gesci MŠMT.
Cílem konference je sdílet přístupy a příklady dobré praxe inkluzivního vzdělávání a přinést odborné poznatky a východiska k tématu, jež propojuje vzdělávání a problematiku sociálního vyloučení.
Účastníkům bude představen stav sociálního vyloučení v kraji a jeho vliv na vzdělávací úspěšnost žáků. Jednotlivé příspěvky se zaměří na oblast podpory žáků se sociálním znevýhodněním a na možnosti prevence předčasných odchodů ze vzdělávání.
Konference chce napomoci propojovat jednotlivé aktéry ve vzdělávání v kraji i napříč republikou a je určena zejména pro vedoucí pracovníky škol a školských zařízení, pedagogy, zástupce zřizovatelů škol i pro rodiče a širší veřejnost.
Více o programu a registraci naleznete zde: https://www.socialni-zaclenovani.cz/konference-zlinsky-kraj/
Cílem regionální konference je představit stav sociálního vyloučení v regionu a v obecnějších souvislostech ozřejmit, jaký vliv má prostředí a rodina na vznik výchovných obtíží u žáků a dětí.
Sociální znevýhodnění bude představeno nejen jako objektivní překážka k plnohodnotnému vzdělávání, ale také jako důležitý faktor při vzniku sociálně patologických jevů chování u dětí a žáků.
Během konference představíme jednotlivé aktéry, kteří napomáhají snižovat negativní vliv sociálního znevýhodnění na chování dětí a zařízení, která se s problémem setkávají a aktivně ho řeší. Účastníci budou seznámeni s dobrými praxemi řešení výchovných problémů.
Příspěvky se dotknou také důležitosti komunikace s rodiči, rané péče o děti a veškerých služeb, které mohou fungovat jako prevence problémového chování. Regionální konference je určena zejména pro pracovníky škol a školských zařízení, zástupce zřizovatelů škol a školských zařízení, soukromoprávní neziskové organizace a další odborníky.
Více o programu a registraci naleznete zde: https://www.socialni-zaclenovani.cz/konference-pardubicky-kraj/
Projekt Podpora krajského akčního plánování (P-KAP) v prosinci 2021 končí. Svůj šestiletý příběh zrekapituloval na závěrečné konferenci 22. září v pražském hotelu DUO. K pracovníkům projektu se připojili se svými vlastními zkušenostmi i další hrdinové tohoto příběhu: zástupci krajů, respektive týmů, které měly ve všech krajích na starost tvorbu a realizaci krajských akčních plánů rozvoje vzdělávání (RT KAP), a zástupci středních a vyšších odborných škol, jichž se do tohoto projektu Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání zapojilo více než tisíc.
Na závěrečných konferencích bývá zvykem vypočítávat dosažené úspěchy výčtem realizovaných aktivit, úspěšně proinvestovaných finančních prostředků, množstvím podpořených organizací či osob, počtem seminářů, webinářů, metodických materiálů či přímé metodické podpory. Touto cestou se realizátoři rozhodli nevydat. Projektový tým vsadil na příběh – vždyť šest let představuje v životě a práci lidí i institucí zapojených do tak rozsáhlého projektu poměrně dlouhou dobu. Bylo třeba sladit terminologii i časování jednotlivých etap projektu, nastavit komunikaci nejen mezi pracovníky projektu a jeho cílovými skupinami, ale – má-li krajské akční plánování splnit svůj cíl – především také mezi kraji a „jejich“ školami. To byl teprve začátek – pak se začaly odvíjet příběhy desítek a stovek aktérů ve všech krajích a ve školách různých typů: příběhy určování priorit, stanovování cílů, hledání a nacházení partnerů i financí, příběhy vedení, spolupráce, příběhy opuštění komfortní zóny, sebereflexe, hodnocení… Krajští garanti projektu P-KAP strávili hodiny v terénu, pomáhali vytvářet krajské (KAP) a školní akční plány (ŠAP), analytici dodávali data z výsledků dotazníkových šetření potřeb škol, garanti jednotlivých tematických oblastí ukazovali, jak rozvíjet odborné či polytechnické vzdělávání, podporovat podnikavost, kariérové poradenství, inkluzi, celoživotní učení, jak zvyšovat digitální kompetence, zlepšovat výuku jazyků či gramotnosti s ohledem na podmínky, tradice i očekávané vývojové trendy…
To si můžete prohlédnout na následujícím obrázku.
Více informací viz v prezentaci Ireny Fričové, hlavní manažerky projektu P-KAP s názvem Příběh akčního plánování.
Další údaje o akčním plánování naleznete v prezentaci zajímavostí s názvem Víte, že....
Proč to máme psát konkrétně? Co se stane, když se pak něco nesplní? Příběhy spolupráce odborných garantů v krajích začínaly vysvětlováním a budováním vzájemné důvěry. Dnes zástupci škol konstatují:
Akční plánování přineslo také příběhy spolupráce kraje se školami, vytvořilo v regionech aktivní komunikační síť pro diskusi, sdílení a sjednocení pohledu na klíčová témata. Na Vysočině se aktéři ze škol setkávají na krajských platformách minitýmů, informace z ŠAPů se stávají zdrojem informací pro Krajský akční plán a kraj přispívá k šíření inspirativních příkladů. Zlínský kraj je příkladem úzké spolupráce KAP a MAP. Plánují společně, kraj získal možnost efektivně komunikovat směrem k mateřským a základním školám, díky jejich zapojení do implementačních projektů KAP snáze naplňuje své cíle v rozvoji vzdělávání. Do akčního plánování se daří zapojit množství odborníků a území koordinovaně směřuje stejným směrem.
Přestože vystupující přiznávali, že začátky pro ně nebyly snadné, dnes vidí benefity vzájemného sladění priorit z národní přes krajskou po školní úroveň a fungující mechanismy nastaveného cyklu kvality akčního plánování. A mnozí se ptají, co bude dál. Co se zachová z akčního plánování bez datové a metodické podpory ve školách? Co přinese (či odnese) transformace krajských akčních plánů v dlouhodobé záměry? Neuhynou nastavené procesy na nedostatek financí a personálních kapacit? Příběh budoucnosti akčního plánování ve vzdělávání na konferenci otevřela panelová diskuse, jíž se zúčastnili Jan Mušuta za MŠMT, Arnošt Veselý za Strategii vzdělávací politiky ČR do roku 2030+, Ondřej Andrys za ČŠI, Ivo Jupa za NPI, Antonie Ondrouchová za projekt P-KAP a Filip Kuchař za vzdělávací projekty IKAP v Praze. A z několika úst na ní otevřeně zazněl i názor rezonující mezi účastníky konference: pozitivní změny, které přinášejí systémové projekty, by neměly skončit s vyčerpáním evropských dotací. Je třeba hledat možnosti jejich integrace do systému a způsoby udržitelného financování.
Už na samém počátku příprav konference bylo jasné, že zajímavých příběhů je v krajích a ve školách mnohem víc, než se vejde do standardního konferenčního programu. Proto se organizátoři rozhodli natočit 2–3minutové konferenční spoty s garanty intervencí a jejich partnery ze škol a krajů od Ústeckého přes Karlovarský, Pardubický, Jihomoravský po Prahu a představili zajímavé aktivity na podporu podnikavosti, kariérového poradenství a na brněnské autobusové zastávce, inspirované nerealizovaným projektem Kaplického knihovny, načrtli možnosti k rozvoji čtenářské gramotnosti v učňovských oborech.
V duchu evropského trendu „Green and Digital“ byla účastníkům konference jako prvním nabídnuta sada doprovodných materiálů v elektronické podobě prostřednictvím QR kódů: Podrobná pojetí všech tematických oblastí akčního plánování (oblastí intervence), brožura Školní akční plán v životě školy či Edusíť– Katalog odborníků ve vzdělávání, online metodická síť s možností filtrovat odborníky podle krajů i podle tematických oblastí (https://www.edusit.cz/).
Ministerstvo pro místní rozvoj, jmenovitě Odbor pro sociální začleňování, pořádá během října 2021 dvě konference související se vzděláváním - regionální online konferenci pro Liberecký kraj "Tenká hranice mezi vzděláváním a sociální oblastí" (21. 10.) a regionální online konferenci "Podpůrná síť aktérů ve vzdělávání v Plzeňském kraji" (27. 10.). Odbor pro sociální začleňování (bývalá Agentura pro sociální začleňování) realizuje také projekt Inkluzivní a kvalitní vzdělávání v územích se sociálně vyloučenými lokalitami v rámci Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání v gesci MŠMT.
Cílem konference je představit působení a strategii fungování Odboru pro sociální začleňování MMR (Agentury) v Libereckém kraji, seznámit účastníky s inkluzivním vzděláváním z pohledu zřizovatele, a také poukázat na příčiny chování a vývoje dětí v rámci vzdělávání. Účastníkům budou představeny dobré praxe z Libereckého kraje. Regionální konference je určena zejména pro pracovníky škol a školských zařízení, zástupce zřizovatelů škol a školských zařízení, pro neziskové organizace a další aktéry ve vzdělávání.
https://www.socialni-zaclenovani.cz/konference-liberecky-kraj/
Cílem konference je představit stav sociálního vyloučení v regionu a v obecnějších souvislostech ozřejmit, jak se sociální zázemí dětí a žáků promítá do jejich školního úspěchu. Sociální znevýhodnění bude představeno nejen jako objektivní překážka k plnohodnotnému vzdělávání, ale také jako oblast, jejíž negativní vliv je možné vhodnými opatřeními a ve spolupráci různých aktérů snižovat. Příspěvky se zaměří na využívání dostupných nástrojů a sítí podpory sociálně znevýhodněných žáků a na důležitost podpůrných profesí.
https://www.socialni-zaclenovani.cz/konference-plzensky-kraj/
Dne 9. září 2021 proběhla v pražském hotelu Grandior závěrečná konference projektu SRP (Strategické řízení a plánování ve školách a v územích, vedemeskolu.npi.cz). Projekt, podpořený z OP VVV, který běžel od roku 2016, se chýlí ke svému závěru. Jak jej na konferenci zhodnotili vystupující z řad členů týmu a zástupců MŠMT?
Hlavními klíčovými aktivitami projektu SRP byla Centra podpory, Individuální pomoc vedení škol a Vzdělávání. Mezi cíli můžeme jmenovat vytvoření a ověření systému podpory školám v oblasti strategického řízení a plánování s akcentem na pedagogické vedení škol, koordinace a podpora MAP a šíření principů KLIMA.
„Můžeme s klidným svědomím říci, že cíle, které projekt měl, se podařilo naplnit. A jsme moc rádi, že jsme se po dlouhé době mohli se všemi zainteresovanými osobně setkat na konferenci. Projekt SRP byl totiž mimo jiné založen i na setkávání, výměně zkušeností a osobních vztazích,“ říká Petr Valenta, projektový manažer. „Závěrečná konference shrnula vše podstatné a také jsme chtěli, aby hosté neabsolvovali řadu nudných vystoupení, jak to někdy bývá, ale aby si i odnesli osobní prožitek a něco do své každodenní praxe. Což věříme, že se i díky odpoledním workshopům podařilo,“ uzavírá Valenta.
Za MŠMT vystoupili na konferenci Ferdinand Hrdlička a Michalea Mrózková, vedoucí oddělení evaluací OP VVV na MŠMT. Ta mimo jiné na konferenci uvedla, že ze systémových projektů byl právě SRP ten cílové skupině (vedení MŠ a ZŠ) nejznámější.
Zajímavé byly i závěry interní evaluace, které představil Adam Spálenský (týmový manažer této klíčové aktivity) a externí evaluátoři projektu Lucie Bučinová a Vladimír Sodomka. Z jejich příspěvků vyberme např. ukazatel, jak školy, zapojené do intenzivní podpory projektu SRP, využily naučené nástroje a poznatky v praxi.
Týmová manažerka klíčové aktivity Centra podpory projektu SRP Věra Dušková a Lucie Karešová z MŠMT (zástupkyně ředitelky Odboru administrace zjednodušených projektů) mluvily o tom, jak pracovníci projektu SRP podporovali od roku 2016 realizátory MAP v územích a školy konzultacemi, metodikami, inspiromaty a mnohým dalším. Nesměly chybět ani informace o vzdělávání v projektu, které představila týmová manažerka Marie Gazdagová. Hovořila o vzdělávacím programu pro širší vedení škol (ten za dobu trvání projektu absolvovalo 1662 účastníků), nástavbových seminářích (kterých proběhlo celkem 111 a absolvovalo je 922 účastníků) i vzdělávání pro příjemce IPO MAP.
Velká část konference pak patřila klíčové aktivitě Individuální pomoc – představila ji týmová manažerka Vladimíra Chaloupková a následovala moderovaná diskuse s konzultanty rozvoje školy a řediteli, kteří byli do projektu zapojeni. Mluvilo se o osobních zkušenostech a přínosech dvouleté individuální podpory a zkušenostech s pilotáží benchlearningu.
Posledním příspěvkem dopolední části konference byl přehled výstupů z odborných panelů projektu SRP, který představil Václav Trojan, odborný garant panelů. Závěrem shrnul Petr Valenta přínosy projektu a nastínil možnosti jeho pokračování.
Po obědové pauze následovaly workshopy na téma leadership. Vedli je zkušení lektoři, propojení s projektem SRP: Zdeňka Vašíčková, ředitelka školy Jana Ámose Komenského v Karlových Varech, Petr Valenta, projektový manažer SRP, Josef Rydlo, dlouholetý ředitel školy, pedagog a lektor, a Vendula Ježková, lektorka komunikačních dovedností.
Od roku 1966 si připomíná celý svět 8. září jako Mezinárodní den gramotností na připomínku důležitosti vzdělávání a rozvoje základních dovedností u každého člověka na naší planetě. V rámci projektu Podpora práce učitelů (PPUČ) bylo spuštěno v srpnu při příležitosti závěrečné konference projektu unikátní online vzdělávání určené učitelům MŠ a ZŠ, které je seznamuje s příležitostmi rozvoje matematické, čtenářské i digitální gramotnosti napříč aktivitami s dětmi a žáky bez ohledu na vyučovací předmět. Gramotnosti pro život jsou tak přinášeny jako příležitost pro inovaci výuky pro všechny zájemce.
najdete na adrese http://gramotnosti.rvp.cz/ jako součást služeb Metodického portálu RVP.CZ. Každý si může i bez přihlášení projít jakoukoliv z 35 nabízených lekcí, lekce jsou koncipovány jako krátká seznámení s principy mezioborové výuky zaměřené na učení v souvislostech, které podporuje rozvoj základních gramotností pro život. Krátká úvodní lekce je nutnou podmínkou pro každého zájemce, všechny lekce je možné absolvovat do 30 minut. Během podzimu se budou v rámci projektu PPUČ konat poslední minikonference odborných panelů gramotností, můžete sledovat web a newsletter projektu, případně si nastavit odběr FB stránky kampaně Gramotnosti.pro život.
Pro členy vedení škol a koordinátory školních vzdělávacích programů připravil projekt PPUČ také příručku „Gramotnosti v ŠVP aneb inspirace pro inovace školního vzdělávacího programu na základní škole“. V projektu věří tomu, že učitelé, kteří se nadchnou pro metody práce s dětmi, které akcentují rozvoj čtenářské, matematické či digitální gramotnosti, nezůstanou u zkoušení dílčích aktivit, ale spolu s vedením školy získají čas pro proměnu svého školního vzdělávacího programu. K tomu jim má pomoci tato příručka a doprovodné aktivity projektu PPUČ. Školám, které inovují své ŠVP pro rozvoj digitálních dovedností, doporučujeme kombinovat náměty z PPUČ, z webu pro ICT revize RVP ZV a podpůrných webů ukončených projektů iMyšlení a Digigram. Shrnutí o příručce PPUČ a gramotnostech pro ŠVP najdete v podrobném článku.
V roce 2020 Národní pedagogický institut ČR spustil k Mezinárodnímu dni gramotností Mapu gramotností, ve které jsou vyznačeny instituce a organizace, které se zabývají čtenářskou, matematickou nebo digitální gramotností a pomáhají učitelům v rozvoji jejich zájmu či přímo realizují vzdělávací projekty či programy pro děti a žáky z MŠ a ZŠ. Pokud víte o některé další instituci, která na mapě není, anebo jste to právě vy, kdo máte s rozvojem gramotností zkušenost, přidejte informaci na mapu a obohaťte tak gramotnostní síť.
Chcete se i v létě vzdělávat v oborových didaktikách? Oblíbili jste si webináře projektu SYPO a rádi byste se k nim vrátili nebo zhlédli další a získali podklady pro výuku od lektorů? Právě pro Vás je tady Letní online škola SYPO.
Projekt Systém podpory profesního rozvoje učitelů a ředitelů (SYPO), realizovaný Národním pedagogickým institutem ČR, připravil na letní měsíce online školu, díky které se můžete na všechny webináře zpětně podívat kdykoli a kdekoli.
Letní online škola SYPO nabízí více než 100 webinářů, které se zabývají didaktikou a novinkami ve vybraných oborech. Webináře provazují činnost metodických kabinetů SYPO a jsou určeny učitelům českého jazyka a literatury, informatiky a ICT, matematiky, přírodovědných předmětů a také učitele v mateřských školách a na prvních stupních základních škol.
Učitelé českého jazyka a literatury se například mohou dozvědět:
Učitelé informatiky se mohou zaměřit:
Učitelé matematiky se mohou inspirivat:
Učitele přírodovědných předmětů může zaujmout:
Pro učitele v mateřských školách a na 1. stupni základních škol jsou k dispozici:
Letní online škola také zařadila podcasty z oblasti kybernetické bezpečnosti a správy ICT ve škole vhodné pro školní správce, ICT koordinátory a metodiky i další zájemce o problematiku ICT ve škole.
která již běží v plném proudu (pro přihlášení klikni na obrázek):
OrgPad se ve školách využívá jako digitální nástroj pro tvorbu myšlenkových map. Nabízí širokou škálu možných výstupů, může také sloužit jako pomocník při brainstormingu nebo v rámci projektové výuky jako nástroj pro pochopení uvažování žáků a následnou individualizaci výuky. V rámci projektu Systém podpory profesního rozvoje učitelů a ředitelů (SYPO) v současnosti vzniká příručka, která pomůže při rozvoji digitálních kompetencí bezpečností na školách. Celá příručka bude zveřejněna na konci roku 2021. První část pro mateřské škola a 1. stupeň základních škol si již můžete pro prohlédnout níže.
Tým Národního kabinetu pro Předškolní a Prvostupňové vzdělávání v čele s doc. PaedDr. Martinou Maněnovou, Ph.D. vytvořil 1. část metodické příručky k digitálním kompetencím vztahujícím se k bezpečnosti pro mateřské školy a 1. stupeň základních škol, která vzniká v rámci projektu Systém podpory profesního rozvoje učitelů a ředitelů (SYPO), realizovaného Národním pedagogickým institutem ČR. Finální verze příručky bude k dispozici na konci roku 2021.
Základním myšlenkovým kamenem bezpečnosti v rámci digitální kompetence je eliminace negativních vlivů na tělesné a duševní zdraví uživatele i ostatních. Uživatel by měl předcházet situacím, které by mohly mít negativní dopad na zařízení. Při komunikaci a sdílení je akcentováno etické jednání.
Digitální kompetence bezpečnosti je v mateřské škole osvojována skrze pravidla her a chování, kdy dítě dodržuje pravidla her s důrazem na fair play. Co se týče chování, je zdůrazňována nutná základní představa o pravidlech chování a společenských normách a její následné využívání v běžném jednání. Jako náměty jsou zmíněny články: Pravidla chování v MŠ, Bezpečná školka v praxi a článek Hrajeme si.
Pokud se dítě chová přiměřeně a bezpečně, umí také odmítnout a umí se bránit proti nežádoucímu chování. Je seznámeno se svými hranicemi v rámci využívání digitálních technologií. Inspiraci lze najít v projektu Ahoj kotě, v publikaci ON-LINE ZOO, ve videích ovce.sk, v tvorbě komiksu online a v článku bezpečnost na internetu pro předškoláky.
Pro 1. – 3. ročník byly rozděleny činnosti k finálnímu osvojení bezpečnosti v oblasti digitální kompetence do třech oblastí:
Osvojení bezpečnosti v oblasti digitální kompetence pro 4. – 5. ročník jsou členěny takto:
a digitální identity; náměty: příručka V digitálním světě slušně a odpovědně, pexeso bezpečného užívání internetu, video Internet a bezpečnost v digitálním světě
Je zřejmé, že uvedená metodická příručka by měla být nosným textem pro reflexi úrovně digitálních kompetencí žáků, výuky pedagogů a také vedení školy směrem k cílům navazujícím na strategické dokumenty MŠMT směrem ke kyberprevenci. Celá příručka bude zveřejněna na konci roku 2021.
Vstup do pedagogické profese je klíčovým a náročným obdobím pro každého začínajícího učitele, kdy dochází k jeho sebepotvrzení v roli učitele. Odchody začínajících učitelů a stárnutí učitelských sborů jsou výzvou pro vzdělávací systém, a proto je podpora začínajících učitelů v adaptačním období jedním z cílů Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+.
Významnou roli v období adaptace začínajícího učitele hrají uvádějící učitel a člen vedení školy. Díky adaptačnímu období bude mít začínající učitel podporu při seznamování s novými kolegy, s provozem školy i při poznávání specifik výchovné práce učitele a dalších oblastí. Uvádějící učitel a vedení školy pomohou při přípravě, realizaci a vyhodnocování výuky, ale také na cestě profesního rozvoje začínajícího učitele. Při nastavených pravidlech uvádění ve škole mohou s novým členem učitelského sboru efektivně spolupracovat a rychle a lépe ho zapojit do života školy.
Na podporu začínajících učitelů se zaměřuje také projekt Systém podpory profesního rozvoje učitelů a ředitelů (SYPO). V rámci klíčové aktivity Začínající učitel projekt připravil krátká inspirativní videa z pilotáže Modelu systému podpory začínajících učitelů. Z výpovědí učitelů a ředitelů, kteří s adaptačním procesem začínajících učitelů ve svých školách pracují, je zřejmé, že věnovat čas začínajícímu učiteli se vyplatí.
(pro stažení letáku klikni na text v rámečku)
Další informace o podpoře začínajících učitelů jsou k dispozici na webových stránkách projektu SYPO.
Projekt Strategické řízení a plánování ve školách a v územích (SRP) Národního pedagogického institutu ČR připravil ve spolupráci s Národním ústavem duševního zdraví (NÚDZ) sérii webinářů, ve kterých psychologové, speciální pedagogové a terapeuti citlivým způsobem otevírají společensky často stigmatizovaná témata potřeby psychologické pomoci.
Na základě impulzů a dotazů od ředitelů z celé ČR vznikl například videorozhovor, jehož hostem je PhDr. Petr Winkler, Ph.D. z Národního ústavu duševního zdraví. Tématem rozhovoru jsou specifika manažerské role ředitele a způsoby, jak si při vedení školy udržet duševní zdraví své i svých podřízených. Jak řešit syndrom vyhoření či psychické obtíže kolegů? Jak ošetřit klima školy tváří v tvář tragické události, úmrtí v rodině žáka nebo mezi kolegy? Na tyto a podobné otázky zde najdete odpověď.
„Mnoho lidí považuje úzkosti nebo deprese za něco, s čím by se měli vypořádat sami, ale není to tak. Je normální si říci o pomoc, když ji potřebuji. Mimořádná situace přináší mimořádné nároky a je v pořádku je pociťovat.“
Petr Winkler
Manažer projektu SRP Petr Valenta k realizované aktivitě vysvětluje:
„Zjistili jsme, že mezi řediteli jde o citlivé téma. Někteří se obávají, že to vrhne na školu špatné světlo, pokud by otevřeně přiznali, že tuto problematiku ve škole řeší. Těmito videi je chceme podpořit tak, aby zůstalo zachováno soukromí a zároveň se informace dostaly ke všem. Naše podpora bude pokračovat.“
Další videa řeší například stress management nebo záludnosti online komunikace.
Všechna videa určená jako psychologická podpora a k souvisejícím tématům můžete zhlédnout na YouTube kanálu k tomu určenému a další informace můžete čerpat z webu projektu SRP.
Projekt Podpora práce učitelů (PPUČ) Národního pedagogického institutu ČR vydal čtyři publikace s konkrétními náměty do výuky, díky kterým mohou učitelé předškolního a základního vzdělávání rozvíjet u dětí a žáků čtenářskou, digitální nebo matematickou gramotnost. Publikace obsahují dohromady 144 aktivit.
“V NPI ČR si uvědomujeme, že povolání učitele je náročné, a proto přicházíme s našimi materiály pro mateřské školy. Díky 29 kartám je možné i v předškolním vzdělávání rozvíjet například digitální gramotnost, které se, podle našich zkušeností, kolegyně a kolegové často bojí,” říká Jana Smolková, garantka předškolního vzdělávání.
“Pro první stupeň ZŠ jsme připravili 49 karet, které vznikly na základě pilotáže a komunikace s učiteli v pilotních školách,” dodává Simona Šedá, editorka publikace a garantka vzdělávání pro 1. stupeň ZŠ. Mnoho inspirace v ní mohou objevit i rodiče, vedoucí zájmových kroužků, asistenti pedagogů, vychovatelé, knihovníci, studenti vysokých škol s pedagogickým zaměřením a mnozí další.
“Pro učitele druhého stupně ZŠ publikace nabízí 39 karet. Dali jsme si záležet na tom, aby si vybral skutečně každý učitel a aby byl schopen aktivitu zapojit do své výuky bez ohledu na to, zda je učitelem matematiky nebo výtvarné výchovy,” říká Marta Břehovská, garantka vzdělávání pro 2. stupeň ZŠ.
Sborník prací studentek 5. ročníku Učitelství pro 1. stupeň základní školy byl vydán ve spolupráci s Katedrou preprimární a primární pedagogiky Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. Celý sborník ilustruje soubor očekávaných výsledků učení v základních gramotnostech, rozpracovaných pro jednotlivé vzdělávací oblasti a vzdělávací obory do učebních aktivit a příkladů komplexních úloh (karet), kterých obsahuje celkem 27.
Podle doc. PhDr. Jany Staré, Ph.D., vedoucí katedry, která na vzniku publikace spolupracovala, vycházejí mnohé navržené aktivity ze zájmu současných dětí a užívají skutečně neotřelé, inovativní postupy. Ke sborníku dále dodává: “Vzhledem k náročnosti práce učitele v inkluzivní třídě vnímám vzniklé lekce jako cenný materiál, který umožní učitelům učit v souladu s nejnovějšími vzdělávacími trendy a v souladu s poznatky jednotlivých oborových didaktik.”
“Věřím, že pro učitele může být sborník impulsem k novým pohledům na známé situace, zajímavou inspirací či neotřelou výzvou. A pro nás všechny nadějí, že o naše děti ve školách pečují pedagogové s láskou, porozuměním a opravdovým zájmem o to, aby každý z jejich žáků dostal šanci být úspěšný a šťastný,” říká Simona Šedá, editorka sborníku.
“V projektu PPUČ podporujeme reflektivní praxi učitelů mateřských a základních škol, při které je vhodné sdílet zážitky a zkušenosti z jednotlivých metod práce s dětmi. Proto je možné se k publikacím vyjádřit v reputačním systému EMA na metodickém portálu RVP.CZ,” vysvětluje Petr Naske, manažer projektu PPUČ. Publikace je zde možné ohodnotit jednoduše – přidělit jim odpovídající počet hvězdiček, nebo krátkým komentářem popsat svou zkušenost s těmito materiály.
Jednotlivé publikace pro konkrétní stupně vzdělání najdete na webových stránkách kampaně Gramotnosti.pro život (www.gramotnosti.pro) nebo na níže uvedených odkazech (klikni na obrázek pro otevření publikace):
Učitelé se ve škole setkávají s problémy žáků, které nemohou řešit ani oni sami ani škola. Žák se nachází ve složité situaci nebo má takový problém s učením nebo chováním, který úzce souvisí s podmínkami jeho života nebo je provázán s jeho dalšími obtížemi, a pak je na místě při hledání řešení spolupracovat s dalšími odborníky a institucemi. Projekt APIV A připravil sérii příkladů inspirativní praxe.
V tomto článku je představeno téma:
Případové konference ve školách a pro školy.
Pro publikaci byly vybrány čtyři příklady ze čtyřiceti případů škol, které se s řešením problémů, se kterými si samy nevěděly rady, vypořádaly nakonec tímto způsobem. Tyto příklady jsou zároveň představiteli 4 typů případů, u kterých se využití případové konference ve škole ukazuje vhodné. Případová konference není žádným univerzálním postupem, kterým situaci vyřešíme, když získáme pro spolupráci potřebné specialisty i rodiče dítěte.
S představovanými příklady vstupujeme do oblasti spolupráce školy s odborníky mimo školu a spolupráce s rodinou. Příklady seznamují s postupem využití případové konference – ve škole dosud málo rozšířeného, sice na organizaci a čas velmi náročného, ale účinného postupu skupinového řešení problémů dětí/žáků ve vzdělávání.
Text přináší úvodní vhled do problematiky užití případové konference ve škole a seznamuje s jejím postupem a podmínkami. Představené příklady můžeme použít pro inspiraci při řešení obdobných případů ve škole v podobné situaci nebo pomocí nich porozumět postupům případové konference, a využít ji pak ve školách pro potřeby společného vzdělávání i u jiných případů dítěte v jeho školním prostředí v celém jejich rozsahu.
V projektu Podpora krajského akčního plánování (P-KAP) realizovaném Národním pedagogickým institutem ČR vzniknul v roce 2020 dokument „Předčasné odchody ze vzdělávání ve vztahu k oblastem intervence krajského akčního plánování“, který se snaží rozplést příčiny předčasných odchodů v rámci středního a vyššího odborného vzdělávání a nabízí také příklady dobré praxe. Průměr předčasných odchodů je v ČR (6,7 %) sice nižší než v EU (10,6 %), ale v poslední době roste. V některých regionech (Ústecký a Karlovarský kraj) je navíc násobný (15 %).
Dokument sleduje příčiny předčasných odchodů ze vzdělávání napříč jednotlivými oblastmi intervence projektu P-KAP a vždy nabízí ke každé oblasti také alespoň jeden příklad z praxe, jak s tímto problémem bojovat.
Čtenářská a matematická gramotnost
Digitální kompetence
Odborné vzdělávání a spolupráce škol se zaměstnavateli
Podpora inkluze
Podpora kompetencí k podnikavosti, iniciativě a kreativitě
Podpora polytechnického vzdělávání
Rozvoj kariérového poradenství
Rozvoj škol jako center celoživotního učení
Rozvoj výuky cizích jazyků
Průvodce tematikou předčasných odchodů z dílny projektu P-KAP uvádí ve svém závěru tyto hlavní obecné postupy pro boj s předčasnými odchody ze vzdělávání:
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy všechny tyto poznatky vnímá a bude je reflektovat například v připravované inovaci oborové soustavy středního odborného vzdělávání viz implementační karta Strategie vzdělávací politiky 2030+.
Dne 30. dubna 2021 se uskuteční online minikonference digitální gramotnosti projektu Podpora práce učitelů (PPUČ). Cílem této minikonference je ukázat příklady vybavení různých typů škol a diskutovat o možnostech a potřebách škol, o druzích potřebné techniky a o nárocích na personální zajištění obnovy a správy ICT.
Akce bude společným setkáním učitelů, odborníků a dalších zájemců o téma vybavení základních škol v souvislosti se zaváděním inovací kurikula v oblasti Informatiky a digitální gramotnosti.
Rozvoj digitálního prostředí školy a podpora aktérů/učitelů/nepedagogických pracovníků je již od roku 2011 předmětem autoevaluačního a plánovacího nástroje Profil Škola21, který provozuje NPI ČR na Metodickém portálu RVP.CZ. Tento nástroj umožňuje školám identifikovat silné stránky rozvoje školy v oblasti digitálního vzdělávání a získat podněty pro rozvoj digitální strategie školy a plánování udržitelnosti i inovací v této oblasti.
Školy, které přemýšlejí o dalším rozvoji zapojování technologií ve vzdělávání, mohou použít také v roce 2018 vzniklý online nástroj EU Selfie. S garancí anonymity umožňuje shromáždit názory žáků, učitelů a vedoucích pracovníků školy na to, jak jsou u nich ve škole technologie využívány. Nástroj zaznamenává odpovědi na otázky a tvrzení (se kterými se respondent ztotožní na škále 1–5), které odpovídají existujícímu standardu fungování vzdělávacích institucí DigCompOrg. Zodpovídání otázek a ostatních položek zabere přibližně 20 minut. Na základě odpovědí respondentů generuje aplikace zprávu o silných a slabých stránkách školy a jejího využívání technologií (ukázka v angličtině). Ta je pak velmi dobře použitelná pro doplnění strategie rozvoje školy o digitální dimenzi rozvoje školy (školy dříve formulovaly v éře SIPVZ do ICT plánu školy). Strategickému řízení školy se v posledních letech v NPI ČR věnuje také projekt SRP (Strategické řízení a plánování ve školách a v územích), podklady najdete na https://vedemeskolu.npi.cz/.
NPI ČR v rámci projektu PPUČ vyvinul nástroj Profil Učitel21, který najdete na Metodickém portálu RVP.CZ. Nástroj umožňuje učitelům získat zpětnou vazbu na své vlastní digitální dovednosti v práci učitele podle rámce DIGCOMPEDU. Evropská komise dokončuje obdobný, jen poněkud sofistikovanější nástroj Edu Selfie, který bude zpřístupněn ještě letos. Tyto nástroje slouží pro potřeby individuálních učitelů majících zájem o odborný růst. Mohou však být využity i při skupinové práci ve školním kolektivu či v rámci nějakého kurzu.
Ve světle reflexe distanční výuky i plánování inovace výuky na základních školách od roku 2023 zaměřené více na rozvoj digitálních kompetencí je téma “digitálního prostředí podporujícího učení dětí” jistě zajímavé pro ředitele škol, ICT správce, ICT metodiky, učitele, rodiče i další aktéry podporující každodenní učení dětí ve školách. MŠMT společně s dalšími organizacemi chystá podporu i systémové kroky, pro další informace sledujte:
Zájemcům připomínáme, že problematika digitalizace výukového procesu úzce souvisí též s realizací nadcházející transformace našeho školství v rámci Strategie 2030+. Být připraven znamená mít počáteční výhodu.
Hodí se pro všechny základní, střední či odborné školy. Nejen ty, jež disponují vyspělou digitální infrastrukturou, vybavením a technologiemi. Selfie vychází z výsledků výzkumu a diskuzí odborníků, vznikl na základě rámce Evropské komise pro podporu digitálního učení ve vzdělávacích institucích (DigCompOrg).
Pokud chcete SELFIE používat ve vaší škole, musíte nejprve určit osobu nebo malý tým, který bude tuto činnost koordinovat.
Školní koordinátor zaregistruje školu na platformě SELFIE, uvede základní informace, jako je typ školy (např. základní nebo střední), její velikost a lokalita, zvolí načasování realizace dotazníkového šetření SELFIE, vybere, kdo se průzkumu zúčastní (např. která skupina žáků).
Vedle stanovených výroků a otázek můžete vybírat nebo přidávat položky, které vyhovují potřebám a situaci vaší školy. Pro reflexi používání technologií při distanční výuce nabízí SELFIE samostatné otázky.
Koordinátoři vyzvou žáky, učitele a vedoucí pracovníky školy, aby se průzkumu v SELFIE zúčastnili anonymně. Vyplnění online dotazníku zabere asi 30 minut. Učitelé a vedoucí pracovníci školy ho mohou vyplnit tehdy, kdy jim to vyhovuje; v případě žáků doporučujeme dotazník zahrnout do výuky.
Jakmile účastníci odpoví, vygeneruje SELFIE zprávu o vaší škole s agregovanými výsledky ve vizuálním a interaktivním vyjádření. Tyto výsledky jsou plně anonymizovány. Zpráva patří škole a přístup k ní má pouze škola.
Zjištění v SELFIE můžete použít k zahájení diskuse o tom, jak technologie podporují výuku, učení a hodnocení žáků ve vaší škole. To by vám mohlo pomoci formulovat akční plán a stanovit priority.
Posouzení můžete pravidelně opakovat, abyste mohli posoudit pokrok a abyste viděli, kde je zapotřebí podniknout další kroky ke zlepšení.
Jak vybudovat úspěšnou inkluzivní školu? Jak budovat dobré kolegiální vztahy, zavádět ve škole inovace a zároveň šetřit čas? Jak jednat s problémovými rodinami tak, aby naslouchaly? Odpovědi nejenom na tyto otázky naleznete v sérii 3 videí s pedagožkou a bývalou dlouholetou ředitelkou ZŠ Máchovo náměstí v Děčíně paní Alenou Tomáškovou, která popisuje svoje zkušenosti nejen při zavádění inkluzivního vzdělávání. Videa vznikla v rámci interaktivní aplikace www.zapojmevsechny.cz projektu APIV B (Podpora společného vzdělávání v pedagogické praxi).
V tomto videu se paní Alena Tomášková věnuje následujícím oblastem:
V tomto videu se paní Alena Tomášková věnuje následujícím oblastem:
V tomto videu se paní Alena Tomášková věnuje následujícím oblastem:
Může mít učitel nebo ředitel školy své portfolio? Jak ho vytvořit, k čemu slouží a jaké podklady je možné využít, napoví materiál, který vzniknul v rámci projektu SRP – Strategické řízení a plánování ve školách a v územích.
Portfolio učitele
Metodický materiál obsahuje např. hodnoticí dotazník pro žáky, formulář pro záznam z návštěvy v hodině kolegy/kolegyně nebo sebehodnoticí dotazník učitele.
Portfolio ředitele
Metodický materiál obsahuje např. formulář zápisového archu hodnoticího pohovoru, vzor hospitačního záznamu nebo rady, jak vést hodnoticí pohovor.
Víte například, co je to sendvičová kritika, tedy kritika nesoucí v sobě pozitiva? Pokud ne, odpověď najdete v Portfoliu ředitele školy zde.
Na jaře 2021 se koná poslední série pravidelných setkávání učitelů MŠ a ZŠ napříč obory, předměty, aprobacemi a zkušenostmi z výuky. Tato společenství praxe pořádá projekt PPUČ (Podpora práce učitelů) Národního pedagogického institutu ČR v rámci své kampaně Gramotnosti.pro život – Učíme v souvislostech.
Dlouhodobým cílem jednotlivých akcí společenství praxe je vytvářet komunity, kde si učitelé, odborníci, akademici a zástupci neziskového sektoru navzájem poskytují podporu pro konkrétní inovace ve výuce, sdílení zkušeností a reflektivní praxi.
Oslovení učitelé jsou motivováni k dalšímu sdílení zkušeností ve výzvě Hledáme autory (učitelé jako tvůrci materiálů a blogových vstupů na Metodickém portálu RVP.CZ) a na sociálních sítích (FB stránka Gramotnosti.pro život). Společenství jsou otevřená pro všechny zájemce a je tedy možné se kdykoliv v průběhu připojit i bez účasti na předchozích setkáních (konají se online).
Společenství praxe – Předškolní vzdělávání
(31.3. 2021,15:30)
Celou akcí vás bude provádět společně s garanty projektu PPUČ Hana Splavcová, odborná garantka předškolního vzdělávání v NPI ČR. Obsahem setkání budou např. možnosti rozvoje matematické, digitální a čtenářské gramotnosti v raném dětství.
Společenství praxe – Český jazyk a literatura
(7. 4. 2021 14:00)
Společně s lektorem Petrem Koubkem budou účastníci uvažovat nad tím, jak při výuce českého jazyka a literatury rozvíjet digitální gramotnost žáků, se zaměřením se na dostupnou podporu pro učitele.
Společenství praxe – Umění a kultura
(19. 4. 2021 14:00)
Kromě novinek na Metodickém portálu RVP.CZ se učitelé dozví o výtvarných projektech, které jsou propojené s výukou českého jazyka, informatiky, přírodovědy a dalších. Na setkání se těší Klára Hránková, redaktorka Metodického portálu RVP.CZ, Kateřina Černá, učitelka výtvarné výchovy v ZŠ Besednice, a Kateřina Círová, učitelka výtvarné výchovy v ZŠ Kunratice v Praze.
Společenství praxe – Matematika
(20. 4. 2021 15:00)
Programem budou provázet Hana Lišková a Michaela Kaslová. Společně s garanty projektu PPUČ se můžou učitelé věnovat tématu rozvíjení matematické gramotnosti, přechodu dítěte z MŠ na 1. stupeň ZŠ nebo úskalí při zanedbání rozvíjení činností v oblasti matematických představ.
Cizí jazyky
22. 4. 2021
(14:00 – 16:00)
Člověk a svět práce
3. 5. 2021
(14:00 – 16:30)
1. stupeň
6. 5. 2021
(13:00 -16:00)
Člověk a příroda
11. 5. 2021
(14:00 – 17:00)
Informatika
13. 5. 2021
Chybí Vám sdílení s kolegy? Potřebujete novou inspiraci do výuky? Přijďte na online pískoviště, které je novou virtuální aktivitou pro učitele nabídnutou od letošního března projektem Systém podpory profesního rozvoje učitelů a ředitelů (SYPO) Národního pedagogického institutu České republiky.
Praktické využívání informací
Projekt SYPO podporuje učitele při distanční výuce již téměř rok prostřednictvím webinářů přinášejících tipy, konkrétní nástroje a aplikace. „Pískoviště na úspěch webinářů přímo navazuje a naši podporu ještě rozšiřuje – od přijímání informací k jejich praktickému a aktivnímu používání,“ říká Jiří Nekola, hlavní projektový manažer SYPO, a dodává: „Na našem online Pískovišti účastníci
Pískoviště pro 15 pedagogů
Pískoviště v rámci přátelského setkání s kolegy v online prostoru vybízí ke sdílení zkušeností, získávání nových informací a inspirace k vybranému tématu vzdělávání. Pískoviště tvoří samotní účastníci za účasti moderátora, ale bez odborného výkladu lektora. Učitelé tak mohou prezentovat své tipy k metodice výuky z vlastní praxe, podělit se s kolegy o své zkušenosti a sdílet s nimi své nadšení. Každé online pískoviště probíhá v aplikaci Zoom a je určeno nanejvýš pro 15 pedagogů.
Motivace žáků a online komunikace
Aktuálními tématy pískoviště jsou motivace a aktivizace žáků při online výuce na II. stupni základní školy, efektivní online komunikace se žáky na I. stupni základní školy, sdílení online pracovních listů a zpestření výuky zábavnými kvízy Quizizz. Pro pískoviště můžete také sami navrhnout téma, které vás zajímá.
Chcete-li se podělit o své nápady nebo získat novou inspiraci, přihlaste se na pískoviště.
Jak úspěšně komunikovat s rodiči žáků? Jak podpořit děti se SVP? Jaké výukové strategie používat? Co je nového ve školské legislativě? Jak pracovat s dětmi s ADHD, SPU, PAS? Jak ve výuce podpořit žáky s odlišnými a jinými kulturními podmínkami? Jak připravit vzdělávací nabídku pro dvouleté děti? Jak ve škole podpořit nadání? Jak efektivně používat formativní hodnocení?
Odpovědi na tyto a mnohé další otázky naleznou učitelé a další pedagogičtí pracovníci v interaktivních šedesátiminutových webinářích, které realizuje projekt APIV A – Společné vzdělávání a podpora škol krok za krokem ve spolupráci s Metodickým portálem RVP.CZ již od roku 2019.
Metodické webináře cílí na podporu a posílení profesních kompetencí pedagogických pracovníků pro inkluzivní vzdělávání a akcentují aktuální témata školské praxe. Metodickou podporu lektorsky zajišťují zkušení odborníci, kteří v projektu spolupracovali na vytvoření a pilotním ověření vzdělávacích modulů v systému DVPP.
Zajímají Vás efektivní celoškolní programy prevence rizikového chování? Chcete vědomě utvářet a udržet zdravé klima třídy/školy? Přemýšlíte nad možnostmi a úskalími inkluzivní edukace žáků se smyslovým postižením? Obáváte se, že Vám hrozí vyhoření? Potřebujete poradit s vykazováním podpůrných opatření ve školní matrice? Chcete znát dopad posledních legislativních změn v poskytování podpůrných opatření na pedagogické pracovníky?
Odpovědi nabízíme ve více než 30 tematických webinářích, u kterých evidujeme již 48 000 zhlédnutí.
Kde existující videa najdete?
Kolekci webinářů projektu APIV A – Společné vzdělávání a podpora škol krok za krokem můžete zhlédnout na portálu RVP.cz.
Na jaká témata webinářů od APIV A se můžete těšit v roce 2021?
V rámci projektu P-KAP (Podpora krajského akčního plánování) vznikla otevřená síť odborníků v tematických oblastech vzdělávání, tzv. Edusíť, kterou dnes spravuje Národní pedagogický institut ČR. Edusíť umožňuje propojení všech aktérů vzdělávání po celé České republice, například ředitelů škol s metodiky a odborníky, i společnou odbornou diskuzi a inspiraci.
Edusíť má v tuto chvíli 11 skupin: Celoživotní učení, Digitální kompetence, Inkluze, Polytechnické vzdělávání, Čtenářská gramotnost, Matematická gramotnost, Rozvoj výuky cizích jazyků, Podpora kariérového poradenství, Podpora kompetencí k podnikavosti, iniciativě a kreativitě, Odborné vzdělávání a spolupráce škol a zaměstnavatelů a Řízení a plánování. Každá ze skupin má svého odborného garanta, který skupinu spravuje a je možné se na něho obrátit. Začněte na seznamu tematických skupin s kontakty na garanty a odkazy na LinkedInové skupiny.
V současnosti má Edusíť přibližně 2 300 členů a 2 650 vložených odborných příspěvků s celkovým počtem 1 425 komentářů a 9 126 lajků.
Edusíť původně vznikla v rámci projektu P-KAP, jehož intervence jsou rozděleny do řady vzdělávacích oblastí. Dnes už Edusíť přesáhla hranice projektu a stává se globální sítí na poli vzdělávání. Jejím základem jsou tematické skupiny na profesní sociální síti LinkedIn. Tak Edusíť sdružuje a propojuje na jednom místě aktéry vzdělávání, od učitelů přes metodiky až po ministerské úředníky.
Pokud ředitel školy potřebuje pomoci například s inkluzí nebo chce pro své pedagogy uspořádat školení, ať už prezenční nebo v dnešní době online, může se pomocí Edusítě spojit s odborníkem na danou oblast z příslušného regionu.
Edusíť připravuje Katalog registrovaných odborníků, což bude jakási databáze odborníků na jednotlivá témata vzdělávání. Tato databáze bude následně k dispozici všem, kteří pro svoji práci potřebují odbornou radu, doporučení, posudek anebo hledají spolupráci. Ať už jde o ředitele jednotlivých škol a vzdělávacích institucí, projektové manažery, odborné pracovníky na školách nebo konkrétní učitele. Kdokoliv bude mít možnost vyhledat si registrovaného odborníka v požadovaném tématu a lokalitě. Budou mu poskytnuty kontaktní údaje a získá tak jedinečnou možnost propojení na osobu, kterou pro svoji práci potřebuje. Registrovaní odborníci tak získají možnost poskytovat své služby dalším subjektům a tím dále pomáhat zkvalitňovat vzdělávání dětí i dospělých.
Hledáte nápady na inovaci výuky a rozvoj digitální kompetence v návaznosti na aktualizaci Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání? V rámci únorové minikonference odborného panelu digitální gramotnosti nabídl inspiraci ověřenou praxí projekt Podpora práce učitelů (PPUČ), financovaný z Evropských strukturálních a investičních fondů a realizovaný Národním pedagogickým institutem České republiky.
„Gramotnosti jsou vhodným pojítkem běžných školních předmětů a ‚jádra vzdělávání‘, umožňují přemýšlet o učení žáků jako o rozvoji praktického uplatnění znalostí v rozmanitých životních situacích, což je v projektu Podpora práce učitelů vyjádřeno heslem Gramotnosti pro život – Učíme v souvislostech,“ uvedl hlavní projektový manažer PPUČ Mgr. Petr Naske.
Zaměření minikonference vysvětlila Ing. Bc. Eva Fanfulová, garantka digitální gramotnosti: „Tvorba digitálního obsahu se prolíná všemi vzdělávacími obory a představuje celou řadu formátů: texty, obrázky, prezentace, videa, tvorbu programů, obecně multimediální obsah.“
Inovativní a kreativní aktivity ve výuce s využitím digitálních technologií představili pak samotní aktéři – učitelé a jejich žáci. Prezentující ukázali, jak je možné využít tablet v mateřské škole, prostředí Jamboard pro výuku českého jazyka a prvouky v 1. třídě, předvedli úžasné animace žáků 4. a 5. ročníku. V týmovém videu o tkalcovském stavu uplatnily žákyně mezipředmětové vztahy fyziky, matematiky a dějepisu. Další z příspěvků se věnoval blogování ve škole v 21. století. Zajímavá je také ukázka uplatnění digitální technologie při pohybových aktivitách a s využitím zeměpisu.
Zmíněné nápady ve formě krátkých videí a další informace o minikonferenci digitální gramotnosti naleznete v článku z akce na Metodickém portálu RVP.CZ. Akce byla součástí série odborných panelů, které dvakrát ročně na téma digitální gramotnosti projekt PPUČ realizuje, záznamy a texty z minulých panelů z let 2017 až 2020 najdete na stránce http://www.gramotnosti.pro/odbornepanely.
Tematiku digitální gramotnosti z pohledu projektu PPUČ můžete také sledovat na webové stránce s odkazy a rozcestníkem https://gramotnosti.pro/digitalnigramotnost. V tomto roce PPUČ chystá ještě dvě minikonference odborných panelů, registrujte si newsletter projektu, aby vám žádná novinka neunikla.
EMA není jen hrdinka školních slabikářů, ale především katalog otevřených digitálních vzdělávacích zdrojů, a tedy i skvělý pomocník pro práci učitele. Byla vytvořena jako součást služeb Metodického portálu RVP.CZ v projektu Podpora budování kapacit pro rozvoj základních pre/gramotností v předškolním a základním vzdělávání – Podpora práce učitelů (PPUČ).
Jak EMA funguje
Největší předností tohoto systému je, že shromažďuje na jednom místě informace o otevřených materiálech pro učitele a výuku přístupné na různých portálech a webech po celé ČR. Vkládání nových materiálů do systému může iniciovat kterýkoliv uživatel RVP.CZ, případně zájemci mohou v jedné dávce vložit ručně nebo automatizovaně celá úložiště, online složky, archivy svých materiálů. Pomocí jednoduchého vyhledávání a využívání klíčových slov a tagů pak EMA pomůže najít vhodný materiál pro přípravu na výuku i pro sebevzdělávání. EMA vyhledá různé DVZ (digitální vzdělávací zdroje), zejména interaktivní cvičení, prezentace, pracovní listy či záznamy webinářů nebo celé online kurzy. Vyhledávat můžete nejen podle typu materiálu, ale i podle stupně vzdělání, kterému je materiál určen, popřípadě dle dostupnosti či licence; záleží, jaké údaje o svých materiálech předají samotní „vkladatelé“.
Sdílení zkušeností s výukovými materiály
Jedním z cílů projektu PPUČ realizovaného Národním pedagogickým institutem ČR je podpořit sdílení zkušeností učitelů s výukovými materiály na MŠ a ZŠ v rozličných oblastech, podpořit zejména principy otevřeného vzdělávání, ke kterým se projekt přihlásil v rámci plnění Strategie digitálního vzdělávání. Svým zaměřením projekt PPUČ cíleně podporuje sdílení zkušeností učitelů v oblastech rozvoje základních gramotností a v rámci kampaně Gramotnosti.pro život soustředí všechny dostupné a kvalitní materiály k tématu právě v systému EMA a v kolekcích jednotlivých uživatelů na Metodickém portálu RVP.CZ. Cílem tedy není jen nové materiály tvořit, ale angažovat učitelskou veřejnost, aby se o „zlatu“, které učitelé používají ve třídách z různých aktivit projektů a spolupráce škol, vědělo i mezi učiteli v komunitě uživatelů Metodického portálu RVP.CZ. Uživatelem Metodického portálu RVP.CZ se může stát kdokoliv. Nyní má portál na 35 000 registrovaných uživatelů a předpokládá se, že se díky inovaci jeho online služeb bude počet uživatelů nadále zvyšovat.
Každý materiál má svou „reputaci“
Současně je EMA systémem, který je se svými uživateli v kontaktu a pečlivě vyhodnocuje jejich názory, komentáře a hodnocení. Materiály řadí EMA dle jejich oblíbenosti i kvality, což umožňuje snadnější orientaci při hledání správného zdroje pro výuku. Systém hodnocení materiálů i jejich anotace vám pomohou vybrat přesně to, co zrovna potřebujete. EMA je tak reputačním systémem, který pomáhá budovat reputaci nejen jednotlivých materiálů, ale i celých úložišť a jejich správců. Chcete-li, aby se vaše úložiště v EMĚ objevilo, kontaktujte tým EMY na e-mailu ema@rvp.cz.
Vyzkoušejte EMU a najděte si svůj materiál či inspiraci (https://ema.rvp.cz/) nebo rovnou vložte pro ostatní tip na nový materiál (https://ema.rvp.cz/vlozit-material). Máte-li tip na nové materiály či celé archivy/úložiště, napište také na ema@rvp.cz a my EMU s materiály seznámíme. Pokud Vás zajímá, kdo je zapojen, prohlédněte si seznam současných partnerů EMY.
Více informací k podpoře učitelů při rozvoji digitální, čtenářské a matematické gramotnosti žáků a projektu PPUČ načerpáte na https://gramotnosti.pro/. Informace o novinkách v inovacích Metodického portálu RVP.CZ sledujte na https://blogy.rvp.cz/inovujeme/.
Inkluzi, neboli společné vzdělávání, u nás zavedl školský zákon již v roce 2005. Do většího povědomí se inkluze dostala po novelizaci školského zákona s účinností od září 2016. Zvyšování profesní připravenosti pedagogů a obecně informovanosti o společném vzdělávání je hlavním cílem projektu APIV B (Podpora společného vzdělávání v pedagogické praxi), který běží pod hlavičkou Národního pedagogického institutu od roku 2017. Jedním z výstupů projektu je interaktivní webová aplikace www.zapojmevsechny.cz.
Základním principem společného vzdělávání je zapojení všech dětí/žáků/studentů bez ohledu na zdravotní, sociální, kulturní či jiné znevýhodnění do vzdělávacího procesu. Učitelé či asistenti pedagoga a další odborníci tato znevýhodnění a speciální vzdělávací potřeby s využitím různých podpůrných opatření ve školách vyrovnávají. V rámci společného vzdělávání jsou poskytována podpůrná opatření i pro nadané nebo mimořádně nadané žáky. Podporu pro zavádění společného vzdělávání nabízí pedagogům i rodičům interaktivní webová aplikace www.zapojmevsechny.cz.
Interaktivní databáze nabízí podporu pedagogickým pracovníkům i rodičům. Využít lze chytré vyhledávání pomocí klíčového slova, mapu expertních služeb s kontakty nejen na školská poradenská zařízení, ale také na další odborníky a organizace zabývající se dětmi a jejich speciálními vzdělávacími potřebami i poradnu, prostřednictvím které můžete zkonzultovat svoji konkrétní situaci s regionálními metodiky a metodičkami. V aplikaci jsou k dispozici také ověřené vzorové materiály (jako plány pedagogické podpory a individuální vzdělávací plány), praktické příklady (např. konkrétní doporučení, postupy, testy a tipy k zamyšlení), metodiky a aktivity a domácí a zahraniční inspirace. Interaktivní databáze je webovou aplikací s širokou nabídkou různého typu obsahu, s možností kontaktovat odborníka nebo třeba zhlédnout krátká instruktážní videa z pedagogické praxe.
V reakci na aktuální epidemickou situaci a s tím související uzavření škol a přechod na distanční výuku nabízí aplikace také zprostředkování doučování žáků základních škol. Díky této aktivitě je možné propojit základní školy, které mají žáky s potřebou doučování, a studenty všech pedagogických fakult, ale i dalších vybraných oborů vysokých škol, kteří mohou doučovat. Do projektu je zapojena i VOŠ JABOK (Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická) či organizace Učitel naživo. Zapojení studenti si osobním či online doučováním žáků zároveň plní předepsanou studijní praxi.
Novinkou letošního roku v rámci aplikace Zapojme všechny jsou podcasty. Nové díly jsou k dispozici vždy jednou za 14 dní ve čtvrtek. V 1. díle vede moderátorka rozhovor s maminkou 14letého mentálně postiženého chlapce, který trpí vážnou kožní nemocí a poruchou ledvin. Ve 2. díle diskutují ředitel ZŠ, ředitelka pedagogicko-psychologické poradny a ředitel odboru základního vzdělávání a mládeže MŠMT o pedagogických intervencích v souvislosti s legislativními změnami ve vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných. Ve 3. díle expert na výuku skupin složených z žáků a žákyň různých národností, jazykových úrovní i věku přináší inspiraci z britského Leicesteru i tipy, jak do výuky v českých školách zapojit děti, které mají v češtině vážné mezery.
Praktické příklady, ukázkové hodiny a tipy do výuky jsou nově zdarma k dispozici všem učitelům českého jazyka, matematiky a ICT. Metodické příručky vznikly pod taktovkou pedagogických odborníků zapojených do metodických kabinetů projektu SYPO (Systém podpory profesního rozvoje učitel a ředitelů) Národního pedagogického institutu České republiky. Na financování projektu SYPO se podílí EU.
„Cílem metodických příruček je přinést inspiraci všem učitelům, kteří hledají nové impulsy a nápady do svých hodin,“ říká Mgr. Josef Slovák z klíčové aktivity Kabinety projektu SYPO a dodává: „Vytvořili je členové metodických kabinetů SYPO, tedy odborníci s bohatou praxí, které zajímá osobnost žáků, jejich rozvoj a radost z poznání a kteří se o tuto zkušenost chtějí podělit s kolegy.“
Tři metodické příručky nabízejí ukázky vyučovacích hodin, zamýšlejí se nad jejich přípravou, nad formulací cílů výuky a nad dalšími oblastmi didaktiky. Současně svým obsahem rezonují s hlavními cíli Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+, tedy zaměřit vzdělávání více na získávání kompetencí potřebných pro aktivní občanský, profesní a osobní život, snížit nerovnosti v přístupu ke kvalitnímu vzdělávání a umožnit maximální rozvoj potenciálů žáků a studentů.
Metodická příručka pro učitele českého jazyka na základních a středních školách zahrnuje takové cíle výuky českého jazyka, jako jsou rozvoj komunikačních dovedností nebo kognitivních schopností žáků. Prezentované příklady dobré praxe vycházejí ze současného jazyka, vztahují se k reálnému každodennímu životu žáků, např. rozhovor s YouTuberem, a mají přesah do dalších vzdělávacích oblastí, např. ochrana přírody.
Každá učební úloha má v úvodu stanovený cíl, slohově-komunikační a jazykový problém a zahrnuje fáze evokace, uvědomování si významu poznatků a reflexe. Hlavní texty doplňují didaktické komentáře k jednotlivým výukovým postupům i k výuce češtiny obecně.
Metodickou příručku najdete po kliknutí na následující obrázek.
Cílem příručky je ukázat možnosti a způsoby zapojení cloudových technologií do výuky na základních i středních školách. Obsahuje 18 nápadů, aktivit nebo využití konkrétních aplikací, nástrojů či zařízení v hodinách informaticky zaměřených i v dalších předmětech. K základní orientaci v popisovaných aktivitách slouží kategorie jako věk/stupeň školy, vstupní požadavky na žáka, cíle aktivity, rozvíjené kompetence, potřebné hardwarové a softwarové vybavení. Součástí je popis přípravy na výuku, průběh a organizace výuky, reflexe učitele, příp. alternativní řešení či další nástroje či jiné zdroje.
Metodickou příručku najdete po kliknutí na následující obrázek.
Webová verze inspirativní metodické příručky pro učitele rozvíjejí matematické znalosti, dovednosti, ale také osobnost žáků. Nabízí sdílení ukázek vyučovacích hodin z reálné třídy a spolupráci při hlubším zamýšlení se nad přípravou výukových hodin, nad formulací smysluplných cílů propojujících kognitivní a sociální složky výuky, nad formami práce žáků, reflexemi svého učení i učení spolužáků a nad mnoha dalšími oblastmi didaktiky matematiky, které zasahují do kvalitní výuky.
Metodickou příručku najdete po kliknutí na následující obrázek.
