Ve čtvrtek 4. listopadu 2021 MŠMT uspořádalo výroční konferenci k ročnímu fungování Strategie 2030+. Tvorba tohoto klíčového dokumentu pro rozvoj vzdělávací soustavy České republiky trvala bezmála dva roky a 19. října 2020 byla schválena českou vládou. Na on-line výroční konferenci a panelové diskuzi s odbornou veřejností se uskutečnila debata k prvnímu roku realizace opatření vedoucích k modernizaci školství.
Konferenci zahájil ministr školství Robert Plaga a dále prof. Arnošt Veselý, který připravoval spolu s dalšími 7 kolegy z řad expertů vstupní teze pro přípravu Strategie. Ten ocenil otevřenější komunikaci ministerstva a vyzdvihl i to, že je Strategie 2030+ přijímána pozitivně u pedagogické veřejnosti, což je jedním z předpokladů jejího naplňování. "Pro to, aby cíle Strategie 2030+ nezůstaly jen na papíře, děláme na MŠMT maximum," potvrdil ve svém úvodním projevu ministr Robert Plaga. I přes pandemii Covid-19 se resortu školství podařilo řešit systémové změny, které naše školy posouvají dál.
V rámci odborných bloků bylo představeno 6 cílů, kterých se aktuální kroky MŠMT týkají. Jde především o podporu a řízení škol, revizi obsahů vzdělávání a podporu pedagogů. Dále také o inovaci oborové středoškolské soustavy, snižování nerovností ve vzdělávání a podporu předškolní docházky u dětí. Závěr konference byl pak věnován rezortním výzkumům a také sledování pokroku celé vzdělávací soustavy, aby bylo možné aktivně vzdělávací politiky realizovat na základě dat.
U podpory škol MŠMT představilo tzv. střední článek podpory škol a zřizovatelů, který má za cíl pomoci v regionech s otázkami řízení škol. Ten je velmi dobře přijímán a MŠMT dále hledá cesty, jak vedení škol v rámci oblasti nepedagogické zátěže pomoci. V rámci aktivit pro snižování zátěže ministerstvo zavedlo systém pro lepší informovanost škol. Kromě webového portálu EDU.cz jsou připravovány přehledné a krátké manuály a vzory na aktuální témata. Připravuje se propojování školních informačních systémů, aby docházelo k vzájemnému přebírání informací a snížily se aktivity, které se dnes na školách dublují. U financování došlo také k progresu – nastal cílený útlum administrativně náročných programů (rozvojových programů) a došlo k zjednodušení formy zajištění podmínek a prostředků k pedagogické intervenci.
Revize rámcových vzdělávacích programů základních škol je téma, které aktuálně v oblasti školství v Česku rezonuje nejvíce. V lednu 2021 ministerstvo přestavilo úpravu, která do škol zavedla nově informatické myšlení a obor informatiky a podle které již některé školy začaly učit. Nově se také schází expertní pracovní skupina, která reaguje na potřebu revize obsahů dalších předmětů – tedy aby se děti učily znalosti pro úspěšný život, získávaly tzv. klíčové kompetence, aby se učivo provzdušnilo a bylo možné ho více procvičovat. V první etapě revizí, která právě probíhá, budou vytvořeny Hlavní cíle revize RVP ZV pod patronací expertní skupiny, na kterou navážou odborné práce týmů Národního pedagogického institutu.
Na předchozí témata navázal blok věnovaný přípravě a vzdělávání pedagogů. Jde o zcela zásadní bod, neboť na kvalitních učitelích a ředitelích škol závisí i kvalita škol, a tedy i úspěch žáků a studentů. V rámci velké revize RVP chápe MŠMT jako klíčovou práci s učiteli a řediteli škol. Zahájilo proto přípravu nového vzdělávání ředitelů jako pedagogických lídrů na NPI a ve spolupráci s organizací Ředitel naživo. Nový program by měl začít fungovat od školního roku 2022/2023. Byl tak zahájen proces zaměřený na reformu pregraduální přípravy učitelů s cílem nastavit podmínky pro zlepšování kvality přípravného vzdělávání a úzkého propojení studia s praxí.
V odpoledních blocích proběhla diskuze nad uplatnitelností absolventů škol v ČR. Dalšími tématy byla například potřeba zaměřit vzdělávání na posílení gramotností, flexibilita učebních oborů, změna podoby maturitní zkoušky či příprava studentů k celoživotnímu učení.
Téma snižování nerovností bylo propojeno s tématem podpory předškolního vzdělávání. Národní i mezinárodní výzkumy totiž hovoří o tom, že vstup 3-4letých dětí do mateřských škol výrazným způsobem zvyšuje jejich budoucí úspěch ve škole i v dalším životě. MŠMT v tomto směru spolupracuje jak s ministerstvem práce a sociálních věcí, tak s jednotlivými kraji a neziskovým sektorem z konkrétních oblastí, aby zacílilo své programy na práci s nejpotřebnějšími lokalitami a rodinami, došlo k propojení pomoci, a tím i k větší účinnosti opatření.
VIDEO ZÁZNAM 5. bloku: Zvyšování kvality vzdělávání ve strukturálně postižených regionech
V závěru konference se uskutečnila diskuze o výzkumech, které vytvoří silné zázemí pro kvalifikované kroky resortu do budoucna a zároveň zajistí kvalitní data-sety umožňující následné sekundární zpracování. Ministerstvo hned v počátku realizace Strategie 2030+ významně zintenzivnilo podporu resortního výzkumu a také úzkou spolupráci s akademickou obcí. Z programu BETA2, který administruje Technologická agentura České republiky, připravuje např. analýzu příčin nenastoupení dětí do předškolního vzdělávání, jejíž výsledky užije pro návrh cílených opatření eliminujících absenci předškolní docházky u dětí, které často pochází ze sociálně znevýhodněného prostředí. Dále probíhají výzkumy zaměřené na podrobné zmapování administrativních činností základních škol a další oblasti.
