Informace pro školy k novele zákona o pedagogických pracovnících
Novela zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, v platném...
Dne 14. prosince 2023 proběhla další výroční konference s názvem „Strategie 2030+“, kterou pořádalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Cílem této akce bylo představit aktuální stav implementace Strategie 2030+ a prezentovat plán aktivit školství, které jsou promítnuty v aktuálním Dlouhodobém záměru vzdělávání ČR na období 2023-2027. Konferenci úvodním slovem zahájil ministr školství Mikuláš Bek a provázeli ji Ti, kteří mají Strategii i Dlouhodobý záměr České republiky na starosti.
V rámci konference také proběhla diskuze s tvůrci Strategie o jejím naplňování a vizích, kam by mělo české školství směřovat. Velký prostor byl věnován představení konkrétních aktivit na další 4 roky, Vašim dotazům a podnětům k těmto aktivitám.
Záznam z konference můžete zhlédnout na tomto odkazu.
Sledujte a sdílejte prosím i událost na Facebooku.
PREZENTACE ke stažení:
V současné době je legislativní proces v pokročilém stadiu schvalování. Novela školského zákona byla 26. října 2023 schválena poslanci v rámci „prvního čtení“. MŠMT prochází všechny došlé připomínky. Vše směruje k tomu, aby v tomto školním roce proběhlo přijímací řízení již za pomoci nového elektronického systému, který připravuje Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání. Schválení legislativních změn se předpokládá v první polovině prosince 2023, účinnost je plánována na 1. ledna 2024.
Přestože legislativní proces není ještě ukončen, pro úspěšnou implementaci této zásadní změny je potřeba o změnách informovat a poskytnout potřebnou metodickou podporu. Základní principy a aspekty nového systému přijímacího řízení jsou uvedeny v samostatné příloze, která je ke stažení pod článkem. Je evidentní, že se bude jednat o zásadní změnu průběhu přijímacího řízení, a to jak pro školy, tak pro uchazeče a jejich zákonné zástupce.
Proto MŠMT kromě podpory pro pedagogy připravuje i obsáhlou informační kampaň, která bude spuštěna v průběhu listopadu. Počítá se různými formami předávání důležitých informací všem aktérům.
K nalezení potřebných informací na jednom místě, spustí MŠMT v nejbližších dnech webové stránky, které budou průběžně aktualizovány a doplňovány. O jejich spuštění vás budeme informovat.
Michaela Trejtnarová je od 1. ledna 2023 nová metodička ve středním článku podpory pro pilotní okres Svitavy. Tým se tak rozšířil o zkušenou pedagožku a ředitelku, která bude poskytovat podporu školám a zřizovatelům v tomto území.
Michaela Trejtnarová vystudovala střední pedagogickou školu a několik let působila jako učitelka mateřské školy na Broumovsku, rozšířila si vzdělání v oboru Školský management na Univerzitě Palackého v Olomouci a magisterské vzdělání dokončila na Univerzitě Karlově v Praze v oboru Management vzdělávání. V současnosti se věnuje studiu oboru řízení lidských zdrojů. Účastnila se mnoha vzdělávacích kurzů zaměřených na osobnostní rozvoj a prohlubování manažerských dovedností.
Působí jako mentor a lektor již několik let. Práce se jí stala koníčkem:
„Podpora kolegů ředitelů byla vždy mojí prioritou“
Michaela Trejtnarová
Přes 30 let se věnuje předškolní pedagogice, z toho 18 let působila jako ředitelka malé vesnické i velké městské mateřské školy v Náchodě. Své zkušenosti využila při svém dalším působení jako předsedkyně řídícího výboru MAP na Náchodsku, kde se podílela na vzdělávání pedagogů, organizaci konferencí a festivalů ve spolupráci s ostatními aktéry vzdělávání v regionu. Vedla Metodické centrum Edulab v Královéhradeckém kraji, kde se 7 let věnovala vzdělávání předškolních pedagogů v oblasti digitálního vzdělávání. Své profesní obzory v oblasti vzdělávání budoucích učitelů si také rozšířila při spolupráci se středními pedagogickými školami v kraji.
Jako odborník z praxe měla možnost s ČŠI nahlédnou pod pokličku mnoha ředitelům nejen při inspekční činnosti, ale také při konkurzních řízeních.
Ve volném čase se věnuje turistice a sportu, dokumentárnímu filmu a přírodě. Bez celoživotního vzdělávání, sdílení a setkávání si neumí svůj život představit.
Lenka Šulanová je po odchodu Jaroslava Jirásko novou koordinátorkou středního článku podpory v okrese Semily. V týmu začínala 1. září 2021 jako metodička, od 1. srpna 2022 zde působí jako koordinátorka. Do středního článku přináší bohaté zkušenosti z pozice pedagožky, „projekťačky“ a také z veřejné správy. Společně se svými kolegy metodiky poskytuje podporu školám a zřizovatelům na Semilsku.
Ve svém profesním životě se řídí mottem, které by mělo být motivací pro nás všechny:
„Každý, kdo se přestane učit, je starý, ať je mu dvacet nebo osmdesát. Každý, kdo se stále učí, zůstává mladý.“
Henry Ford
Lenka Šulanová vystudovala Technickou univerzitu v Liberci, Fakultu přírodovědně-humanitní a pedagogickou. Absolvovala program učitelství pro 2. stupeň základních škol pro český jazyk a dějepis. Učila na základní škole Školní ve Vrchlabí a základní škole v Lánově. Účastnila se několika vzdělávacích kurzů, např. koučink, projektové řízení, kreativní myšlení a metoda Stages a další.
Má velké zkušenosti s projektovým řízením z operačních programů OP VK (vzdělávání pro konkurenceschopnost), OP na Krajském úřadě Libereckého kraje a v Místní akční skupině „Přiďte pobejt!“ z. s. Sedm let pracuje jako projektová manažerka v rámci Místního akčního plánu rozvoje vzdělávání Jilemnicko, kde se zaměřuje také na facilitaci, komunitní projednávání a tvorbu strategických dokumentů. Je členkou pracovní skupiny Vzdělávání Národní sítě Místních akčních skupin a příležitostnou lektorkou neformálního vzdělávání.
Díky své pedagogické zkušenosti a působení v projektu MAP měla Lenka možnost poznat potřeby škol a ředitelů. Druhým volebním období se také věnuje práci zastupitelky, a chod školy tak sleduje i z pozice zřizovatele. Všechny tyto role zúročí právě ve středním článku podpory.
Svůj čas dělí mezi práci, rodinu a volný čas. K oblíbeným zájmům patří sport, četba knih a kultura. Skvělým relaxem je pro ni ale třeba i práce na zahradě. Doma na ni čekají tři muži – manžel a dva synové (Emil a Albert), kteří jí nedovolí ustrnout na místě.
Obdrželi jste finanční prostředky na prevenci digitální propasti? Jak s nimi dále naložit? Jak zřídit mobiliář pro zapůjčování mobilních digitálních zařízení? Kde se inspirovat? Zvýší se touto intervencí digitální kompetence žáků? To vše se dozvíte v článku s konkrétními tipy pro školy k finanční intervenci z Národního plánu obnovy zaměřené na prevenci digitální propasti v praxi školy.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy díky Národnímu plánu obnovy poskytuje školám finanční prostředky na digitalizaci, a to na dva účely: nákup digitálních učebních pomůcek pro rozvoj informatického myšlení a digitální kompetence žáků a na prevenci digitální propasti. Tento článek se věnuje druhému účelu. Na toto téma také proběhla panelová diskuze, kterou si můžete shlédnout zde. Pro více informací o tom, jak naložit s finančními prostředky na nákup mobilních digitálních technologií na prevenci digitální propasti se podívejte zde: https://www.edu.cz/digitalizujeme/prevence-digitalni-propasti/. Rovněž inspiraci k nákupu digitálních učebních pomůcek naleznete zde a na online debatu k digitalizaci MŠ zde a ZŠ a gymnázií zde.
Obdržené finanční prostředky na nákup mobilních digitálních zařízení na prevenci digitální propasti lze použít pouze na ostatní neinvestiční výdaje (dále jen ONIV), které mají limit v pořizování hardwaru (40000 Kč) a softwaru (60000 Kč). To jsou limity, které je nutné brát v potaz v případě nákupu daných zařízení. Pokud by dané digitální zařízení bylo dražší, jednalo by se o investiční výdaj, který nemůže být hrazen z těchto prostředků. Úmyslné dělení (daná pomůcka stojí 80 000 Kč a prodejce škole nabídne rozdělit tento nákup na 2 poloviny tak, aby se škola vešla do limitu na neinvestiční výdaje) také není v případě investice akceptováno.
Často ze škol dostáváme dotazy, zda musí nákupy digitálních technologií soutěžit jako veřejnou zakázku. V tomto případě je každá škola povinna se při využití prostředků řídit zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, viz Věstník MŠMT, kap. IV. odst. e) a Výzva pro soukromé a církevní školy, čl. 15, 5, Obecné zásady. Vzhledem k tomu, že většina plnění bude spadat do režimu veřejné zakázky malého rozsahu do 2 mil. Kč (dodávky v rámci NPO), je zapotřebí se spojit se zřizovatelem na nastavených pravidlech.
V případě pořizování daných digitálních technologií dále upozorňujeme na problematiku dvojího financování, kdy nelze hradit dvakrát stejnou věc z více zdrojů. To však neznamená, že by nebylo možné nakoupit například část notebooků z tzv. “šablon” a další notebooky z finančních prostředků NPO, pokud je stávající počet pro školu nedostačující a splní tím účel přidělených finančních prostředků. Zbývající částky si může škola doplatit například z jiných zdrojů.
Opatření je určeno pro základní, střední školy a konzervatoře. Zásadním kritériem je naplnění účelu podpory ve smyslu nákupu mobilních digitálních zařízení umožňující škole realizovat jejich zápůjčku vybraným žákům dle potřeby a vlastního uvážení. Tyto zápůjčky budou realizovány s cílem, aby žáci měli k dispozici mobilní digitální zařízení pro běžnou výuku (vlastní zařízení žáků používané ve výuce - BOYD) a výuku distančním způsobem a rozšiřovali si své digitální kompetence.
Mezi mobilní digitální technologie patří zejména:
Zvolte taková přenosná zařízení, která budou mít dostatečnou odolnost proti poškrábání displeje obrazovky, možnost připojení nejen wifi, ale také pomocí pevného síťového připojení. Doporučujeme společně s koupí zařízení zajistit i jeho pojištění a prodlouženou záruku, ale upozorňujeme, že tyto služby je zapotřebí uhradit z jiných finančních zdrojů, jelikož z NPO finančních prostředků, které jsou navýšením ONIV, ze kterých služby nelze platit.
Výdaje spojené se službami (školení, instalace a správa zařízení) a nákup stolního počítače není možný. V případě stolního počítače se nejedná o mobilní digitální technologii, kterou by bylo možné mobilně zapůjčovat žákům v rámci prevence digitální propasti. Nákup by měl odpovídat potřebám školy (ne však vybavovat učebny dané školy), která si vyhodnotí, jaký počet a jaký typ digitálních mobilních zařízení pořídit. Doporučujeme tyto nákupy průběžně konzultovat se svým ICT koordinátorem/metodikem či kontaktovat síť IT guru , více viz níže.
Zde je důležité zmínit že, školy budou v rámci mimořádného šetření MŠMT do 28. 2. 2023 vykazovat použití poskytnutých prostředků a v takovém případě budou odůvodňovat nákup v kontextu reality školy. Podrobně jsou požadované údaje “k reportování” uvedeny v kap. IV ve Věstníku a ve Výzvě, čl. 19, Další Podmínky.
Konektivita může být problémem v domácnostech ze znevýhodněného prostředí. V takovém případě zvažte pořízení takového notebooku, jehož součástí je také SIM karta (nebo eSIM karta s QR kódem pro připojení), která obsahuje data pro připojení na internet, přitom není cena takového zařízení navýšena oproti běžnému nákupu a je tzv. bonusem.
Po nákupu vybraných mobilních digitálních zařízení je vhodné vytvořit jejich funkční mobiliář. Zápůjčky mobilních digitálních zařízení mohou být jak krátkodobé (školní klub, školní družina, na projekt), ale i dlouhodobé (na celý školní rok).
Je vhodné nastavit si priority zápůjček tak, aby byla daná zařízení zapůjčována co nejefektivněji. Ve všech případech je zapotřebí zavést způsob evidence, komu bylo digitální zařízení zpřístupněno.
Zvolte místo, kde bude mobiliář uložen, a určete správce mobiliáře, který bude pravidelně kontrolovat funkčnost zařízení, správu, aktualizace. Doporučujeme toto neponechávat na konec zápůjční doby a pravidelně provádět servis zařízení. Také je vhodné zveřejnit kontakty ke konzultaci nebo hlášení závad: technická pomoc, metodická pomoc. Pověřte například ICT metodika/koordinátora koordinační činností nebo jinou osobu poskytováním metodické pomoci žákům, ale i jejich zákonným zástupcům.
V průběhu zápůjčky zvolená metodická podpora zjišťuje, jak často žák zařízení využívá, zda jej umí ovládat, které činnosti ho těší při práci s digitálním zařízením, které mu naopak činí potíže, v čem by potřeboval pomoci apod. Při ukončení zápůjčky zkontrolujte, zda je zařízení vráceno bez poškození a úplné a proveďte o tom záznam např. do protokolu.
Vzor smlouvy o zápůjčce naleznete zde. Více informací o postupu vedení zápůjčky naleznete v příručce k prevenci digitální propasti zde.
Co je nutné dodržet po nákupu mobilních digitálních zařízen? V případě nevyužití všech finančních prostředků je škola povinna dané prostředky vrátit, jelikož se postupuje dle stejných pravidel, která platí pro ONIV. Finanční prostředky je proto nutné využít v období od 1. 1. 2022 – 31. 12. 2022.
Dále je důležité evidovat oddělené účetnictví, a to jak v případě společné MŠ a ZŠ, tak i v rámci jednotlivých účelů finančních prostředků (prevence digitální propasti a digitální učební pomůcky). Také je nutné dodržet pravidla povinné publicity. Vzory jsou k dispozici v metodické podpoře v části Materiály ke stažení kap. 5 Povinná publicita: 5.1 Dokumenty (vzor) – záhlaví dalších dokumentů při informování veřejnosti , 5.2 Plakát (vzor) – povinnost příjemce podpory z EU informovat veřejnost, že je příjemcem podpory.
V případě řešení veřejných zakázek a výběrových řízení se obraťte na svého zřizovatele. Zároveň s ním proberte účtování finančních prostředků a možnosti řešení správy ICT na Vaší škole. Vybavení je jedna věc, ale jeho správa je také velmi důležitá. MŠMT k tématice IT správy vydalo Příručku pro ředitele ke správě ICT a zveřejnilo inspirativní rozhovory s řediteli škol. Dále se můžete podívat na panelovou diskuzi na toto téma.
Národní pedagogický institut vytvořil tým IT konzultantů, tzv. IT guru, kteří jsou připraveni pomoci vedení školy, koordinátorům ICT a správcům sítě, a to s nákupem digitálních technologií, s nastavením digitální infrastruktury, s nastavením efektivní IT správy, s představením nástrojů pro digitální audit školy atd.. Tito konzultanti jsou k dispozici všem základním a středním školám. Můžete je kontaktovat přímo přes email: itguru@npi.cz či si najděte konzultanta pro daný kraj zde.
K dispozici je Vám také metodická podpora zde a možnost zaslání Vašich dotazů skrze formulář zde či na email: digitalizujeme@msmt.cz.
Článek vychází z Věstníku MŠMT pro veřejné školy a z Výzvy pro soukromé a církevní školy.
 |
Anna Stočesová Martinková (anna.stocesova@msmt.cz) vedoucí oddělení podpory digitální vzdělávání, odbor vzdělávací politiky Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy |
Obdrželi jste finance na nákup digitálních učebních pomůcek za účelem rozvoje informatického myšlení a digitální kompetence dětí/žáků? Na co nyní nezapomenout a jaké kroky podniknout? To vše se dozvíte v následujícím článku s praktickými radami pro školy k finanční intervenci z Národního plánu obnovy.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy díky Národnímu plánu obnovy poskytuje školám finanční prostředky na digitalizaci, a to na dva účely: nákup digitálních učebních pomůcek pro rozvoj informatického myšlení a digitální kompetence žáků a na prevenci digitální propasti. Tento článek se věnuje účelu prvnímu. Pro více informací o tom, jak naložit s prostředky na prevenci digitální propasti se podívejte zde a na online debatu k tomuto tématu můžete shlédnout zde.
Obdržené finanční prostředky na nákup digitálních učebních pomůcek pro rozvoj informatického myšlení a digitální kompetence žáků lze použít pouze na ostatní neinvestiční výdaje (dále jen ONIV), které mají limit v pořizování hardwaru (40000 Kč) a softwaru (60000 Kč). To jsou limity, které je nutné brát v potaz v případě nákupu daných pomůcek. Pokud by digitální učební pomůcka či například software byly dražší, jednalo by se o investiční výdaj, který nemůže být hrazen z těchto prostředků. Úmyslné dělení (daná pomůcka stojí 80 000 Kč a prodejce škole nabídne rozdělit tento nákup na 2 poloviny tak, aby se škola vešla do limitu na neinvestiční výdaje) také není v případě investice akceptováno.
Často ze škol dostáváme dotazy, zda musí nákupy digitálních technologií soutěžit jako veřejnou zakázku. V tomto případě je každá škola povinna se při využití prostředků řídit zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, viz Věstník MŠMT, kap. IV. odst. e) a Výzva pro soukromé a církevní školy, čl. 15, 5, Obecné zásady. Vzhledem k tomu, že většina plnění bude spadat do režimu veřejné zakázky malého rozsahu do 2 mil. Kč (dodávky v rámci NPO), je zapotřebí se spojit se zřizovatelem na nastavených pravidlech.
V případě pořizování daných digitálních technologií dále upozorňujeme na problematiku dvojího financování, kdy nelze hradit dvakrát stejnou věc z více zdrojů. To však neznamená, že by nebylo možné nakoupit například část tabletů z tzv. “šablon” a další tablety z finančních prostředků NPO, pokud je stávající počet pro školu nedostačující a splní tím účel přidělených finančních prostředků. Zbývající částky si může škola doplatit například z provozních výdajů.
Zásadním kritériem je naplnění účelu podpory ve smyslu nákupu zařízení umožňující škole realizovat revidované RVP ZV, resp. RVP G, RVP GSP či RVP GP (dále jen „revidované RVP“) a rozvíjet tak informatické myšlení žáků a jejich digitální kompetence. Pro inspiraci můžete využít stránku: https://www.edu.cz/digitalni-ucebni-pomucky, kde naleznete příklady digitálních učebních pomůcek pro školy.
Pomocné otázky při výběru digitálních učebních pomůcek jsou:
Nákup notebooku, chromebooku či tabletu je v případě MŠ možný, v případě ZŠ a gymnázií v odůvodněných případech. Nákup by měl odpovídat potřebám školy, která si vyhodnotí, že potřebuje tato zařízení z důvodů např. využití s jinou pokročilou digitální technologií nebo doplnění chybějících kusů zařízení pro žáky do výuky libovolného předmětu. Doporučujeme tyto nákupy průběžně konzultovat se svým zřizovatelem a saturovat tak především základní potřeby školy.
Zde je důležité zmínit že, školy budou v rámci mimořádného šetření MŠMT do 28. 2. 2023 vykazovat použití poskytnutých prostředků a v takovém případě budou odůvodňovat nákup v kontextu reality školy. Podrobně jsou požadované údaje “k reportování” uvedeny v kap. IV ve Věstníku a ve Výzvě, čl. 19, Další Podmínky.
Digitální učební pomůcky mohou školy nakupovat i v případě, když zahajují výuku podle revidovaného RVP postupně napříč předměty či ročníky. Důležité je zmínit, že z této intervence nelze hradit výdaje na služby: internetové připojení, správu sítě nebo nákup propojovacích prvků v síti, antivirový software, instalaci nakoupených zařízení a školení, protože podmínkou je, že se zařízením pracuje žák/dítě jako s digitální učební pomůckou pro rozvoj informatického myšlení a digitálních kompetencí.
Školy často poukazují na rozpor mezi digitálními učebními pomůckami, které nelze hradit z NPO, a metodickým pokynem MŠMT, kde jsou některé digitální učební pomůcky uvedeny. Rozhodující je účel přidělených finančních prostředků z NPO, který se zaměřuje na žáka, který pracuje s digitální učební pomůckou, aby se rozvíjelo jeho informatické myšlení a digitální kompetence v souladu s revidovanými RVP, a to napříč vzdělávacími oblastmi. Tím se může lišit účel NPO od metodického pokynu vydaného obecně k digitálním učebním pomůckám, kde mohou být příklady učebních pomůcek, které jsou využívány v počítačové učebně výhradně pro výuku Informatiky (např. počítač, projektor). Zároveň nepatří mezi digitální učební pomůcky takové digitální technologie, se kterou pracuje spíše učitel (projektor) a jedná se o vybavení učebny. Pořízení interaktivní tabule také nespadá do možného nákupu, jelikož se jedná o součást vybavení třídy/učebny a také o investiční výdaj (při ceně nad 40 000 Kč). V případě propojení pokročilé digitální učební pomůcky a stolního počítače/projektoru však není jejich nákup vyloučen, více informaci naleznete zde.
V případě nevyužití všech finančních prostředků je škola povinna dané prostředky vrátit, jelikož se postupuje dle stejných pravidel, která platí pro ONIV. Finanční prostředky je proto nutné využít v období od 1. 1. 2022 – 31. 12. 2022.
Dále je důležité evidovat oddělené účetnictví, a to jak v případě společné MŠ a ZŠ, tak i v rámci jednotlivých účelů finančních prostředků (prevence digitální propasti a digitální učební pomůcky). Také je nutné dodržet pravidla povinné publicity. Vzory jsou k dispozici v metodické podpoře v části Materiály ke stažení kap. 5 Povinná publicita: 5.1 Dokumenty (vzor) – záhlaví dalších dokumentů při informování veřejnosti , 5.2 Plakát (vzor) – povinnost příjemce podpory z EU informovat veřejnost, že je příjemcem podpory.
V případě řešení veřejných zakázek a výběrových řízení se obraťte na svého zřizovatele. Zároveň s ním proberte účtování finančních prostředků a možnosti řešení správy ICT na Vaší škole. Vybavení je jedna věc, ale jeho správa je také velmi důležitá. MŠMT k tématice IT správy vydalo Příručku pro ředitele ke správě ICT a zveřejnilo inspirativní rozhovory s řediteli škol. Dále se můžete podívat na panelovou diskuzi na toto téma.
Národní pedagogický institut vytvořil tým IT konzultantů, tzv. IT guru, kteří jsou připraveni pomoci vedení školy, koordinátorům ICT a správcům sítě, a to s nákupem digitálních technologií, s nastavením digitální infrastruktury, s nastavením efektivní IT správy, s představením nástrojů pro digitální audit školy atd. Tito konzultanti jsou k dispozici všem základním a středním školám. Můžete je kontaktovat přímo přes email: itguru@npi.cz či si najděte konzultanta pro daný kraj zde.
K dispozici je Vám také metodická podpora zde a možnost zaslání Vašich dotazů skrze formulář zde či na email: digitalizujeme@msmt.cz.
Článek vychází z Věstníku MŠMT pro veřejné školy a z Výzvy pro soukromé a církevní školy.
|
Anna Stočesová Martinková (anna.stocesova@msmt.cz) vedoucí oddělení podpory digitální vzdělávání, odbor vzdělávací politiky Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy |
Ve čtvrtek 2. 6. 2022 proběhne od 16:00 živě streamovaná panelová diskuze na téma Prevence digitální propasti. Co si pod tímto pojmem představit? Koho se toto téma týká? A jak tuto problematiku řešit na úrovni školy v návaznosti na poskytnuté finanční prostředky z Národního plánu obnovy? To vše se můžete dozvědět a zároveň se účastnit live chatu. Celou akci můžete sledovat na YouTube pod tímto odkazem: https://youtu.be/rnE6duBRqow.
Mgr. Josef Dašek, tajemník DigiKoalice, moderátor debaty
Josef je tajemníkem DigiKoalice, která propojuje svět digitálního vzdělávání v České republice a na evropské úrovni je součástí sítě Národních digitálních koalic. Vedle toho je i spoluzakladatelem českého Internetového institutu, který zkoumá vliv internetu a nových technologií na náš každodenní život. Josef věří, že digitální svět třeba vnímat multioborově a v širších souvislostech. Kromě toho rád cestuje a je velkým fanouškem anglického fotbalu.
PhDr. Ondřej Neumajer, Ph.D., konzultant vzdělávání, lektor, didaktik, digitální expert v NPI
Ondřej Neumajer se zabývá inovacemi ve vzdělávání, účelným využíváním digitálních technologií a vzdělávací politikou směřující k celospolečenské změně. Působil jako zástupce ředitele na základní škole v Praze 12, jako náměstek ředitele pracoval ve Výzkumném ústavu pedagogickém. Mezi projekty, na kterých se podílel, patří například Metodický portál RVP.CZ (VÚP) či soutěž o nejlepší školní web sCOOL web (EDUin). V roce 2014 vedl pracovní skupinu, která pro MŠMT vytvořila Strategii digitálního vzdělávání do roku 2020, následně se jako konzultant MŠMT podílel na její realizaci. Vyučuje didaktiku ICT na katedře informačních technologií a technické výchovy PedF UK, na částečný úvazek pracuje v neziskové organizaci Učitel naživo. V Národním pedagogickém institutu České republiky má na starost digitální vzdělávání. Napsal několik knih, publikuje v internetových a tištěných médiích.
Ing. Lucie Gregůrková, vedoucí oddělení podpory digitálního vzdělávání, MŠMT
Působí na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy jako vedoucí oddělení podpory digitálního vzdělávání. Společně s kolegy má na starosti zlepšení podmínek pro digitální vzdělávání ve smyslu Strategie vzdělávací politiky 2030+. Podílí se také na řízení DigiKoalice Národního pedagogickém institutu ČR a zastupuje Českou republiku na pracovní skupině Evropské komise pro digitální vzdělávání, učení a hodnocení, a dalších mezinárodních fórech.
Mgr. Zuzana Ramajzlová, vedoucí programu SOS Ukrajina, Člověk v tísni
Zuzana Ramajzlová se věnuje od roku 2001 tématům, která se týkají nerovností ve společnosti a zejména ve vzdělávání. Pracuje v organizaci Člověk v tísni, kde v současné době zajišťuje program SOS Ukrajina v České republice. Předtím zde vedla vzdělávací služby pro sociálně znevýhodněné děti, koordinovala projekt pomoci romským obětem druhé světové války, řídila vzdělávací program Varianty a byla metodičkou vzdělávacích kurzů pro učitele. V období pandemie COVID 19 se soustředila na pomoc dětem, které se neúčastnily distanční výuky. V minulosti působila také jako ředitelka Centra pro integraci cizinců a výkonná ředitelka MIDPOINT Institut při AMU. Dlouhodobě spolupracuje s dalšími neziskovými organizacemi. Je členkou Odborné platformy APIV B. Vystudovala sociologii a sociální politiku na FSV UK.
Mgr. Jaroslava Nováková, MBA, zástupkyně ředitele, ZŠ Bohumila Hrabala
Matka dvou dětí, nyní žijící v Říčanech. Vystudovala konzervatoř a Pedagogickou Fakultu v Plzni. V současné době pracuje jako zástupkyně ředitele na Základní škole Bohumila Hrabala v Praze. Absolvovala nespočet kurzů týkající se školského a projektového managementu, které završila studiem MBA. Mimo běžných činností zástupce ředitele se věnuje fundraisingu se zaměřením na projekty z fondů EU, jejichž zpracováním a realizací umožňuje neustále rozvíjet kvalitu výuky. Dále se věnuje počítačové gramotnosti pedagogů a žáků.
Ing. Bc. Václav Nádvorník, zástupce ředitele a ICT metodik, ZŠ Londýnská
Je 15 let zástupcem ředitele Základní školy, Praha 2, Londýnská 34, kde předtím působil jako učitel. Mimo svoji velkou zálibu – práci pro Londýnskou se věnuje v projektu IKAP Ústeckého kraje rozvoji digitálních kompetencí žáků a pedagogů škol. Pracoval ve skupině tvořící jednu z verzí kariérního systému učitelů a nyní se v projektu SYPO účastní tvorby Modelu systému podpory začínajících učitelů a je členem Národního kabinetu informatiky a ICT. Působí též na pedagogické fakultě Jihočeské univerzity. Když mu jakožto velkému workoholikovi zbyde trochu času, rád jej věnuje své rodině.
Přijďte s námi strávit kvalitně strávený čas. Budeme se na Vás těšit.
Celou akci můžete sledovat 2. 6. 2022 od 16:00 pod tímto odkazem.
|
Anna Stočesová Martinková (anna.stocesova@msmt.cz) vedoucí oddělení podpory digitální vzdělávání, odbor vzdělávací politiky Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy |
Dnešní informační společnost se musí vypořádat s mnoha sociálními problémy. Jedním z nich je digitální vyloučení či propast. O její překlenutí se snaží MŠMT v rámci jedné z intervencí Národního plánu obnovy. MŠMT poskytne školám finanční prostředky na pořízení mobilních digitálních zařízení za účelem vytvoření mobiliáře, ze kterého budou tato zařízení zapůjčována znevýhodněným žákům. Jak to v rámci školy řešit? MŠMT poskytuje přehled toho, jak k nástroji přistoupit a na co nezapomenout.
Rozdíly v přístupu a využívání informačních a komunikačních technologií jsou souhrnně nazývány digitální propastí. Ta je úzce navázána na ekonomický a sociální rozvoj každého jedince. Ekonomická a sociální nerovnost, často v kombinaci se speciálními vzdělávacími potřebami na straně žáka či jeho rodinného zázemí, způsobuje prohlubování nerovného přístupu a vede ke stavu jeho vyloučení. To může mít v budoucnu za následek neúspěšnost ve vzdělání a v uplatnitelnosti na trhu práce.
MŠMT řeší problematiku nerovností již ve Strategii vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ v rámci cíle snižování nerovností ve vzdělávání a také v Národním plánu obnovy obsahujícím souhrn reforem, které mají napomoci oživení a podpoře odolnosti státních ekonomik. V rámci komponenty 3.1. Inovace ve vzdělávání v kontextu digitalizace půjde do škol na digitalizaci cca 5 mld. Kč. Finančním zdrojem této intervence jsou prostředky fondu EU – Next Generation EU. V rámci jedné z intervencí, prevence digitální propasti, půjdou do škol finanční prostředky na pomoc znevýhodněným žákům v přístupu k technologiím. V čem by školám mohla intervence pomoci?
Cílem intervence Národního plánu obnovy na prevenci digitální propasti je zpřístupnění mobilních digitálních zařízení pro znevýhodněné žáky. Účelem je zajistit, aby nejméně 80 % škol mělo mobilní digitální zařízení k zapůjčení znevýhodněným žákům.
MŠMT s předními experty na sociální nerovnosti vypočítalo koeficient K, který indikuje, kolik sociálně znevýhodněných žáků, kteří by takovou podporu mohli potřebovat, ve škole je. Kolik vaše škola na účel prevence digitální propasti v roce 2022 obdrží, lze zjistit po uvedení REDIZO školy do tabulky, kterou školy obdržely jako přílohu dopisu ze dne 11. 2. 2022.
Opatření je určeno pro základní školy, střední školy a konzervatoře. Školy zřizované krajem, obcí či dobrovolným svazkem obcí získají finanční prostředky automaticky bez nutnosti vyplňovat žádost nebo jiný formulář. Prostředky budou veřejným školám poukázány prostřednictvím tzv. ad hoc normativu na základě vyhlášení ve Věstníku MŠMT, kde je zveřejněn i účel, podmínky a kritéria. Pro školy soukromé a církevní byla v březnu zveřejněna výzva.
Více o účelovosti nákupu naleznete ve Věstníku MŠMT.
Školy si mohou zvolit systém půjčování dle své potřeby a znalosti prostředí. Doporučujeme zohlednit věk žáka (příprava na přijímací zkoušky) či jeho případné zařazení do programů sociální podpory. Výpůjčky mohou být krátkodobé (do družiny, na školní projekt, distanční výuku) či dlouhodobé (na celý školní rok).
Při výběru spolupracujte se svým školním ICT koordinátorem a IT správcem, inspirujte se zde. Ke konzultaci o nákupu zařízení či digitální strategii školy se můžete spojit s novou sítí IT konzultantů, tzv. IT guru. Kontakty na ně naleznete zde.
Kompetentní pracovník školy by měl zajistit, že jsou digitální zařízení zcela funkční.
Zaměřte se na žáky s nedostatečným ICT vybavením pro připojení se do výuky či pro přípravu. Zohledněte poznatky z období distanční výuky.
Vzor výpůjčky, jakožto inspiraci, naleznete zde.
Doporučujeme žáka a/nebo zákonného zástupce seznámit se zásadami používání (z pohledu ochrany zařízení - konzumace jídla, pití, obecně i zásady psychohygieny). Dále je vhodné předat žákovi telefonní čísla na technickou a metodickou pomoc.
Průběžná kontrola: Je zařízení využíváno podle účelu zápůjčky? Ovládá žák zařízení technicky dobře, i při domácí přípravě?
Průběžně získávejte zpětnou vazbu o využívání techniky od žáka či zákonného zástupce.
|
Anna Stočesová Martinková (anna.stocesova@msmt.cz) vedoucí oddělení podpory digitální vzdělávání, odbor vzdělávací politiky Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy |
Zveme vás ke sledování živě streamované debaty ve čtvrtek 26. května od 15:00. Tématy budou:
- Jak vybrat ty správné roboty do výuky?
- Kde hledat inspiraci?
- Jak finančně náročný je jejich nákup?
Diskuse se bude konat živě. Odkaz živý přenos.
Účast je zdarma, bez nutnosti registrace.
Dotazů na metodickou linku středního článku přibývá. Už dávno neplatí, že si o informace při řešení nejrůznějších situací ve školách volají nebo píší jen ředitelé z pilotních regionů. Působení středního článku podpory překročilo hranice okresů Svitavy a Semily, obrací se na nás školy z celé ČR. Proto bylo zapotřebí tým rozšířit o zkušeného metodika. Centrální podporu středního článku od 1. března 2022 posílila Alena Zábojníková; kolegyně, kterou na metodické lince nic nezaskočí a díky bohatým zkušenostem z praxe pomůže vyřešit i na první pohled neřešitelné.
Alena Zábojníková vystudovala Filozofickou fakultu na Západočeské univerzitě v Plzni. Po studiích působila jako překladatelka knih z anglického jazyka, poté krátce učila angličtinu na Základní škole Plynárenská v Teplicích a vedla jazykové kurzy pro dospívající a dospělé studenty. Před nástupem na Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy pracovala 5 let na Krajském úřadu Ústeckého kraje. Tady v odboru školství, mládeže a tělovýchovy měla na starosti agendu související se základními školami, kdy řešila mimo jiné odvolání proti rozhodnutí ředitelů základních škol. Poskytovala metodickou a odbornou pomoc vedení škol, účastnila se konkurzních řízení na místa ředitelů základních škol vyhlašovaných obcemi a spolupracovala na rozvojových programech. Získané zkušenosti plně zúročila ve středním článku, kde pracuje jako metodička pro (nejen) legislativní oblast.
Alena Zábojníková nastoupila na MŠMT v době, kdy vypukl válečný konflikt na Ukrajině a bylo zapotřebí ze dne na den řešit situaci s nově příchozími ukrajinskými dětmi a školáky. Metodická doporučení a postupy se tvořily prakticky za pochodu, okamžitě vznikla metodická linka. E-mailové a telefonické dotazy se doslova hrnuly ze všech stran. Alena měla tuto metodickou linku na starosti, teprve později přibyly další kolegyně, které jí v odpovídání dotazů pomáhaly. Jak sama přiznává, start na tzv. U-lince byl skutečně zatěžkávací zkouškou.
V současné době poskytuje zejména metodickou podporu škol, jak bylo původně v plánu. Své zkušenosti z výběrových řízení na ředitele škol zúročila při výběru kolegů do týmu středního článku v Karlovarském kraji a také v budoucnu bude spolupracovat při personálním obsazování do sítě středních článků, které se od 1. července 2023 postupně rozšíří do všech krajů ČR.
Alena relaxuje u knih a je milovnicí divadla, na představení chodí ráda a často. Doporučit by mohla například odpočinkovou komedii Úča musí pryč (nehledejte souvislost :)) a pro náročnějšího diváka Mýcení v Divadle Na Zábradlí.
Zveme vás ke sledování živě streamované debaty ve středu 27. dubna 15:00-16:00. Tématem budou hlavní změny v rámcových vzdělávacích programech pro gymnázia a možnosti výuky nové informatiky i rozvoje digitálních kompetencí žáků. Diskuse se bude konat . Odkaz živý přenos. a událost na faceboku.
Hosté:
Účast je zdarma, bez nutnosti registrace.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v rámci implementace Komponenty 3.1. Inovace ve vzdělávání v kontextu digitalizace zveřejnilo výzvu pro soukromé a církevní školy k předkládání žádostí pro kalendářní rok 2022 o poskytnutí dotací z Národního plánu obnovy na podporu prevence digitální propasti a na nákup digitálních učebních pomůcek pro rozvoj informatického myšlení a digitální kompetence. Zdrojem financí je fond Evropské unie – Next Generation EU. Žádosti o dotaci budou moci být podány do 30. 4. 2022!
Cílem výzvy je snížení nerovností mezi žáky v přístupu ke kvalitnímu vzdělání, které by byly způsobeny nedostatečným technickým vybavením mobilními digitálními technologiemi. Dotaci je příjemce oprávněn použít za účelem pořízení mobilních digitálních technologií. Dle potřeby a vlastního uvážení je bude příjemce zapůjčovat žákům s cílem, aby měli k dispozici daná zařízení pro běžnou výuku a výuku distančním způsobem. Musí se však jednat o neinvestiční výdaje – peněžní prostředky poskytnuté v rámci dotace nesmí být použity k dosažení zisku! Více o dané intervenci naleznete zde.
Poskytovatelem dotace je MŠMT a oprávněným žadatelem právnická osoba vykonávající činnost základní školy, střední školy a konzervatoře, jejímž zřizovatelem není stát, kraj, obec nebo dobrovolný svazek obcí. Podmínkou pro poskytnutí dotace je bezdlužnost žadatele (další náležitosti k poskytnutí dotace naleznete v textu výzvy). Na dotaci je alokována částka 27 997 000,- Kč.
Ve výzvě naleznete principy stanovení výše dotace společně s náležitostmi žádosti.
Cílem výzvy je přispět k rozvoji digitálního vzdělávání v souladu s vizí Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ a Akčním plánem pro digitální vzdělávání. Účelem dotace je pořízení digitálních učebních pomůcek pro rozvoj informatického myšlení dětí/žáků a jejich digitálních kompetencí. Musí se také jednat o neinvestiční výdaje.
Poskytovatelem dotace je MŠMT a oprávněným žadatelem právnická osoba vykonávající činnost mateřské školy, základní školy a gymnázia (mimo MŠ také nutné deklarovat záměr zahájit výuku dle školního vzdělávacího programu upraveného dle revidovaného RVP), jejichž zřizovatelem není stát, kraj, obec nebo dobrovolný svazek obcí. Podmínkou pro poskytnutí dotace je bezdlužnost žadatele. Na dotaci je alokována částka 39 888 500 Kč.
Účelem dotace pro mateřské školy je pořízení digitálních učebních pomůcek využitelných pro rozvoj informatického myšlení dětí a jejich digitálních kompetencí. Více viz čl. 8 Výzvy
Účelem dotace pro základní školy a gymnázia je pořízení digitálních učebních pomůcek – pokročilých digitálních technologií využitelných pro rozvoj informatického myšlení žáků a jejich digitálních kompetencí. V odůvodněných případech lze finanční prostředky použít i za účelem pořízení základních digitálních zařízení, např. notebooky, ultrabooky, chromebooky, tablety, mobilní telefony apod. včetně příslušenství, tj. nabíjecí boxy, obaly apod. Více viz čl. 8 Výzvy.
Více se můžete inspirovat zde.
Ve výzvě naleznete principy stanovení výše dotace společně s náležitostmi žádosti.
Příjemce bude oprávněn dotaci použít na náklady vzniklé v roce 2022 od 1. ledna 2022 do 31. prosince 2022, pokud budou uhrazeny nejpozději do 31. ledna 2023.
Dvojí financování z různých zdrojů je zakázáno. Příjemce bude povinen předložit ministerstvu zprávu o realizaci nejpozději do 15. 2. 2023. Vzor zprávy o realizaci bude zveřejněn na webu https://www.edu.cz/digitalizujeme/.
Před podáním žádosti je žadatel povinen zaregistrovat se v elektronickém systému IS-NPO na adrese https://is-npo.msmt.cz/ (DIGITÁLNÍ POMŮCKY a DIGITÁLNÍ PROPAST).
Po řádné registraci obdrží žadatel e-mail s uživatelským jménem a heslem. Žádost společně s povinnými přílohami lze podat v elektronické podobě do datové schránky ministerstva či prostřednictvím e-mailu opatřeným uznávaným elektronickým podpisem, či v listinné podobě osobně na podatelnu či poštou na adresu MŠMT.
Preferovaným způsobem podání je v elektronické podobě do datové schránky. IS-NPO bude otevřen pro vkládání žádostí dne 31. 3. 2022.
Žádost musí být podána nejpozději do 30. dubna 2022!
Podrobně je proces od registrace až po podaní žádosti (včetně dalších informací) v systému IS-NPO popsán v Manuálu pro podávání žádostí v systému IS-NPO (Stáhnout manuál).
Metodická podpora je k dispozici na webu: https://www.edu.cz/digitalizujeme, kde je možné využít formulář „napište nám” nebo využít e-mail: digitalizujeme@msmt.cz . Pro dotazy k podávání žádostí se obraťte na helpdesk IS NPO.
Následující informace jsou určeny pro vedení ZŠ a SŠ, pedagogickým pracovníkům, IT metodikům a IT správcům. MŠMT díky Národnímu plánu obnovy posílá finanční prostředky na digitalizaci škol, a to konkrétně na digitální učební pomůcky pro rozvoj informatického myšlení a digitální kompetence žáků a pořízení mobilních digitálních zařízení pro znevýhodněné žáky v rámci prevence digitální propasti. Jak si však se vším poradit? V návaznosti na tyto intervence vznikla metodická podpora v podobě sítě konzultantů, tzv. IT guru, kteří Vám zdarma pomohou s efektivní digitalizací Vaší školy, a to s ohledem na individuální potřeby školy. Pomozte tak nastartovat či vylepšit Vaše strategické plánování v oblasti IT správy a rozvoje digitální infrastruktury školy!
S navyšováním počtu digitálních zařízení školy poptávají rady v oblasti jejich správy, nastavení vnitřní sítě a jejího zabezpečení. Úroveň digitalizace škol je velmi rozdílná – každá škola k tomuto úkolu přistupuje jinak.
Aktivita vzniku IT guru rovněž navazuje na reformu financování, která proběhla v roce 2020 a která implementovala role správce sítě v rámci nového systému financování nepedagogické práce. V roce 2021 MŠMT také navýšilo alokaci pro nepedagogické zaměstnance školy s cílem pomoci školám zajistit IT správu, a to o 500 mil. Kč. Dále MŠMT zveřejnilo Příručku pro ředitele k IT správě a Standard konektivity a bezpečnosti školy v 21. století, které se také zabývají výše zmíněnou problematikou.
V návaznosti na tyto aktivity byla Národním pedagogickým institutem a MŠMT vytvořena síť IT guru, kteří budou školám radit nejen s nákupem digitálních technologiích, ale i s jejich procesem digitalizace a celkovým nastavením digitální infrastruktury. Veškeré informace k těmto konzultantům naleznete na edu.cz/digitalizujeme/it-guru.
Cílem je, nejen aby byly prostředky z Národního plánu obnovy na ICT vybavení vynaloženy co nejefektivněji a aby z nich měly školy co největší užitek, ale i motivace vedení škol řešit svou digitální infrastrukturu komplexně a strategicky.
Pozice IT guru je vytvořena na úrovni kraje. Tito konzultanti budou intenzivně spolupracovat s již vytvořenými pozicemi, jakými jsou krajští ICT metodici, tzv. KIMové (projekt SYPO) a územní koordinátoři BCO (Broadband Competence Office, projekt MPO).
Jak se tyto pozice liší? Krajští ICT metodici se zaměřují na pedagogické aspekty zapojování digitálních technologií do výuky a jsou především nápomocni zejména školním ICT koordinátorům/metodikům a vedení školy. KIMové Vám zdarma a diskrétně doporučí, jak nejen začlenit digitální technologie, ale i vzdělávací programy a aplikace do všech oblastí vzdělávání. BCO zase fungují jako metodická podpora rozšíření vysokorychlostního internetu pro územní samosprávné celky.
K této činnosti a dalším aktualitám sledujte stránky edu.cz/digitalizujeme/it-guru.
Následující informace jsou určeny pro vedení MŠ, ZŠ a SŠ pro získání komplexních informací a jako pedagogickým pracovníkům škol inspirace. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) v rámci implementace Národního plánu obnovy (NPO) představují ve svém Věstníku podmínky pro poskytnutí finančních prostředků základním školám a gymnázií na pořízení digitálních učebních pomůcek. Finančním zdrojem pro tyto finanční prostředky fondu Evropské unie - Next Generation EU a cílí na rozvoj informatickho myšlení a digitální kompetence. jak finance obdržet a jaké digitální učební pomůcky nakoupit?
Finanční prostředky jsou poskytovány na neinvestiční náklady vzniklé od 1. 1. 2022 do 31. 12. 2022. Jsou určeny pro základní školy a gymnázia, gymnázia se sportovní přípravou a dvojjazyčná gymnázia, zřizované krajem, obcí nebo dobrovolným svazem obcí. Aby školy obdržely finanční prostředky letos, musí vyplnit dotazník do https://sberdat.uiv.cz deklarovat svůj záměr zahájit výuku dle školního vzdělávacího programu upraveného dle revidovaného RVP od 1. 9. 2022, nebo výuku od 1. 9. 2021 již zahájili. Uzávěrka pro vyplňování dotazníku a deklarace je 31.3. 2022.
Školy, které vyplnit dotazník nestihnou nebo se rozhodnou s úpravou svého ŠVP počkat, o peníze nepřijdou, obdrží je v roce 2023.
Normativ ostatních neinvestičních výdajů na 1 žáka se stanovuje ve výši 1 000,- Kč. Počet žáků na jednotlivých školách se určí z vykázaného stavu ke dni 30. 9. 2021.
Účelem těchto finančních prostředků je pořízení digitálních učebních pomůcek – pokročilých digitálních technologií využitelných pro rozvoj informatického myšlení žáků a jejich digitálních kompetencí. Mezi takové digitální učební pomůcky patří zejména:
Více informací i s tipy do výuky naleznete v Inspiromatu digitálních učebních pomůcek.
V odůvodněných případech mohou školy použít finanční prostředky za účelem pořízení základních digitálních zařízení, např. notebooků, tabletů, mobilních telefonů apod., včetně příslušenství. Hlavním kritériem je však dodržení účelnosti čerpání finanční podpory tak, aby bylo umožněno vzdělávání podle revidovaného RVP.
Školy budou prostřednictvím mimořádného sběru dat MŠMT povinny do 28. 2. 2023 informovat o způsobu využití finančních prostředků.
Metodická podpora, která Vám může pomoci s procesem digitalizace ve škole, je zveřejněna na webových stránkách: https://www.edu.cz/digitalizujeme, kde také naleznete zmíněný inspiromat digitálních učebních pomůcek a kde budou zveřejněny i informace ke konzultantům, IT guru.
V případě dotazů se můžete obracet na emailovou adresu digitalizujeme@msmt.cz.
Následující informace jsou určeny pro vedení MŠ, ZŠ a SŠ. Modernizace obsahu vzdělávání v digitální oblasti probíhá takovým způsobem, aby odpovídal dynamice a potřebám 21. století. Strategie 2030+ zdůrazňuje potřebu rozvíjet digitální kompetence a snižovat nerovnosti ve vzdělávání. V rámci revizí RVP pro základní vzdělávání a gymnázia dochází k začlenění nové klíčové kompetence, digitální, a nového vzdělávacího oboru Informatika. MŠMT díky Národnímu plánu obnovy využije finanční prostředky na digitalizaci škol a poskytne jim finance na digitální učební pomůcky a pořízení mobilních digitálních zařízení pro znevýhodněné žáky. Co udělat pro získání financí na digitální učební pomůcky již letos? Stačí vyplnit dotazník na sberdat.uiv.cz do 31.3. 2022!
Strategie 2030+ je strategickým dokumentem v oblasti vzdělávací politiky. Její vizí je rozvoj otevřeného vzdělávacího systému, který reaguje na měnící se vnější prostředí a poskytuje relevantní obsah vzdělávání v celoživotní perspektivě. Cílem vzdělávání v následující dekádě je základními a nepostradatelnými kompetencemi, tedy i digitálními, vybavený a motivovaný jedinec, který dokáže v co nejvyšší míře využít svůj potenciál v dynamicky se měnícím světě.
V rámci Strategie 2030+ by mělo být digitální vzdělávání pojímáno jako vhodné a věku adekvátní využívání digitálních technologií napříč vzdělávacími oblastmi. Je proto nutné zajistit rozvoj informatického myšlení a digitální kompetence všech žáků, podpořit digitální kompetence všech pedagogů a dále snižovat nerovnosti a podporovat prevenci digitální propasti.
Byly schváleny nové RVP pro základní vzdělávání a RVP pro gymnázia, která budou rozvíjet informatické myšlení a digitální gramotnost žáků. Na to dále navazuje aktualizace RVP pro gymnázia, které pokračuje v modernizaci kurikula v digitální oblasti.
Díky projektu SYPO se vybudovaly sítě metodických kabinetů informatiky a ICT a také se vytvořila krajská síť ICT metodiků, kteří pomáhají se zaváděním digitálních technologií do výuky. Síť těchto metodiků i kabinety jsou školám nápomocny při zavádění nové informatiky a digitální kompetence do ŠVP a do výuky. Veškeré informace jsou k dispozici na revize.edu.cz.
Národní plán obnovy obsahuje souhrn reforem, které mají napomoci oživení a podpoře odolnosti státních ekonomik. Celou společnost, a tedy i český vzdělávací systém čekají velké výzvy i příležitosti nejen v reakci na COVID-19, ale ve spojitosti s tzv. dvojitou - digitální a zelenou transformací. Evropská komise proto přišla s finančním nástrojem, díky kterému bude do školství směřovat cca 20 mld. Kč. V rámci komponenty 3.1. Inovace ve vzdělávání v kontextu digitalizace půjde do škol na digitalizaci cca 5 mld. Kč.
Finančním zdrojem této intervence jsou právě prostředky fondu Evropské unie – Next Generation EU, které bude Česká republika rozdělovat v letech 2021 – 2026 z evropského Nástroje pro oživení a odolnost. V obrázku níže naleznete přehled intervencí napříč časovými obdobími.
Školy obdrží v roce 2022 finanční prostředky současně na dva účely spojené s digitalizací:
a) na digitální učební pomůcky určené pro rozvoj informatického myšlení dětí a žáků
a jejich digitálních kompetencí, více informací naleznete v Inspiromatu digitálních učebních pomůcek.
Základní školy a gymnázia obdrží 1 000 Kč násobeno počtem žáků (v ZŠ či G v denní formě studia) za podmínky, že deklarují zájem zahájit výuku podle revidovaného RVP ZV, RVP G, RVP GSP či RVP DG od 1. 9. 2022 (nebo již učinily od 1. 9. 2021). Tuto deklaraci je nutné uvést v dotazníku na sberdat.uiv.cz do 31.3. 2022.
V roce 2022 obdrží mateřské školy 8 000 Kč násobeno počtem učitelů v MŠ přepočtených na plně zaměstnané, a to automaticky, bez nutnosti vyplňovat dotazník zmíněný níže.
V roce 2023 budou dále podpořeny střední školy a konzervatoře (a zároveň ta gymnázia a základní školy, které nedeklarovaly výuku podle revidovaného RVP od 1. 9. 2021 či 1. 9. 2022, ale později).
b) na mobilní digitální zařízení pro znevýhodněné žáky za účelem prevence digitální propasti. Více informací k této intervenci naleznete zde.
Datovou schránkou přišla školám tabulka v MS Excel, kde je možné částku po zadání REDIZO zjistit.
Kompletní informace, kritéria a účel použití finančních prostředků pro školy zřizované obcí, krajem nebo dobrovolným svazkem obcí jsou zveřejněny ve Věstníku MŠMT. Školy soukromé a církevní získají finanční prostředky formou dotační výzvy. O jejich podmínkách budou informovány v průběhu 1. čtvrtletí roku 2022.
Metodická podpora, která Vám může pomoci s procesem digitalizace ve škole, je k dispozici na webových stránkách https://www.edu.cz/digitalizujeme. V případě nejasností bude možné vkládat dotazy prostřednictvím formuláře zde nebo přímo na e-mail digitalizujeme@msmt.cz.
Národní pedagogický institut zároveň připravuje síť tzv. IT guru, kteří školám pomohou s nákupem digitálních učebních pomůcek a s nastavením vnitřní infrastruktury. Tato síť by měla být funkční v průběhu prvního pololetí 2022. Informace o této metodické podpoře sledujte na https://www.edu.cz/digitalizujeme. Dále také připravují metodickou podporu pro pedagogy ve formě webinářů.
Zároveň byly MŠMT a NPI uskutečněny dvě moderované debaty pro MŠ a dále pro ZŠ a SŠ, kde se dozvíte další tipy a informace.
Jak na nákup digitálních učebních pomůcek a mobilních digitálních zařízení? Ve dnech 7. a 8.3. 2022 se v čase 16:00 – 17:00 uskuteční živě vysílané debaty na YouTube na téma Národního plánu obnovy a jeho finančních intervencí do mateřských, základních a středních škol. Prostor pro dotazy, kde se nemusíte bát zeptat…
V pondělí 7.3. to celé odstartuje živá debata pro mateřské školy, která bude zaměřena na:
Jako hosté vystoupí:
Celou akcí Vás bude provázet Josef Dašek (DigiKoalice, NPI).
✅ Účast je zdarma, bez nutnosti registrace. Živou debatu můžete sledovat na youtube:
Pro více informací o dané finanční intervenci naleznete klikněte na obrázek níže:
Následující živá debata bude věnována základním a středním školám a jejím obsahem bude:
Jako hosté vystoupí:
Celou akcí Vás bude provázet Josef Dašek (DigiKoalice, NPI).
✅ Účast je zdarma, bez nutnosti registrace. Živou debatu můžete sledovat na youtube:
Pro více informací o dané finanční intervenci naleznete klikněte na obrázky níže:
Jsme tu pro vás! V případě nejasností nám můžete sdělit svůj dotaz nejlépe prostřednictvím formuláře na edu.cz/digitalizujeme nebo případně přímo napsat na digitalizujeme@msmt.cz
Představujeme Vám kolegyni, která od 1. dubna 2022 působí v centrálním týmu středního článku Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Alena Kavková odpovídá na online dotazy, které posílají ředitelé mateřských a základních škol prostřednictvím e-mailové poradny stredniclanek@msmt.cz.
Ředitelé škol se na střední článek podpory obrací s dotazy z nejrůznějšího „ranku“, od problematiky školské legislativy, pracovního práva a správních řízení přes ekonomiku, optimalizaci a digitalizaci procesů až po vedení matriky ve školních informačních systémech, výkaznictví atd. Protože obecně platí: „co dotaz – to originál“, je zapotřebí, aby se odpovědím věnoval někdo, kdo má bohaté zkušenosti z praxe a dokáže je zúročit. A přesně takovým expertem je A. Kavková.
Alena vystudovala Pedagogickou fakultu na Masarykové univerzitě v Brně a absolvovala Kvalifikační studium pro ředitele škol a školských zařízení v Národním institutu pro další vzdělávání ve Zlíně. Svoji pedagogickou dráhu odstartovala na prvním stupni ZŠ Starý Hrozenkov, o rok později začala učit na obou stupních v ZŠ Luhačovice. Jejími předměty byly: matematika, informatika, občanská výchova, fyzika; u žáků se mimo jiné snažila rozvíjet dovednosti jako finanční gramotnost, psaní všemi deseti a rovněž se věnovala nadaným žákům. Na této škole začala působit také jako zástupkyně ředitele školy a o rok později se stala zástupkyní ředitele v MŠ a ZŠ Buchlovice. Během svého působení ve školství se zúčastnila mnoha vzdělávacích programů a školení, z těch stěžejních uvádíme alespoň Finanční řízení školy, Rozvoj informatického myšlení u žáků, Vyhledávání talentů pro konkurenceschopnost a práci s nimi, Etická výchova a její zavádění do výuky, ICT kompetence a mnohé další.
V současné době pracuje nejen ve středním článku podpory jako metodička zmíněné e-mailové poradny, ale také učí matematiku, fyziku a informatiku na obou stupních ZŠ Mariánské náměstí v Uherském Brodě.
Ráda se směje a je ten typ člověka, který si umí udělat legraci i ze sebe. Představíme-li si, že exaktní předměty vyučuje usměvavý „kantor“, pak je to pro školáky rozhodně dar z nebes. I ve školách platí, že s úsměvem jde všechno líp a o matematice, fyzice a podobných předmětech to určitě platí dvojnásob.
Její snahou je být smysluplnou podporou pro ředitele škol, jejich zřizovatele, pedagogy, rodiče, ale také žáky ve škole a své úžasné děti – Ladislava a Lucku.
MŠMT si uvědomuje obsáhlost a důležitost tématiky kyberprevence a podniká v této věci několik činností, na kterých spolupracuje se stakeholdery zabývajícími se tématem kyberprevence jak ve veřejné, tak v soukromé sféře. V rámci Dne bezpečnějšího internetu vydáváme tento souhrn aktivit MŠMT v oblasti kyberprevence.
#Denbezpečnějšíhointernetu2022
V průběhu roku 2021 vznikl návrh Monitorovacího rámce, v roce 2022 byl vydán a následně aktulizován v roce 2024 celkový Monitorovací rámec stavu a vývoje vzdělávací soustavy ČR, který doplňuje implementaci Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ (dále jen S2030+). Jde o aktivitu, která navazuje na závazky z předchozí Strategie 2020 a má sloužit primárně pro monitoring vývoje široké škály dostupných ukazatelů o stavu vzdělávací soustavy ČR v porovnatelné časové řadě z národních i mezinárodních šetření. Některé klíčové údaje v Monitorovacím rámci jsou označeny jako Indikátory (dále jen "Soubor indikátorů S2030+"), na nichž by se primárně měly vyhodnocovat dopady vzdělávací politiky ČR ve vazbě na cíle S2030+. Data jsou dostupná v přílohách ke stažení nebo je možno je procházet ve vizualizacích daných dat.
Monitorovací rámce představuje základní nástroj zpětné vazby k plnění strategických cílů a implementaci klíčových opatření.
Monitorovací rámec má sloužit primárně pro monitoring vývoje široké škály dostupných ukazatelů o stavu vzdělávací soustavy v porovnatelné časové řadě. V současné době umožňuje sledovat vývoj ukazatelů, které se týkají:
Monitorovací rámec byl konzultován též s odborníky v projektu podpořeném Programem na podporu strukturálních reforem (Support to reform education policy making in the Czech Republic).
Monitorovací rámec sdružuje jak informace pocházející z národních zdrojů, tak informace pocházející z mezinárodních šetření. Jeho součástí je také sledování vybraných indikátorů i za vyšší územní samosprávné celky (tj. kraje ČR).
Monitorovací rámec je přístupný jak zaměstnancům státní správy, tak široké veřejnosti. MŠMT skrze něj zveřejňuje a dále bude zveřejňovat co nejširší paletu údajů vypovídajících o vzdělávací soustavě. Údaje lze procházet jak v podobě vizualizovaných časových řad v grafech přímo na webu edu.cz, tak si lze stáhnout datové podklady. Tam, kde je to možné s ohledem na vlastnosti a reprezentativitu, jsou data zveřejněna i samostatně pro jednotlivé kraje.
Údaje jsou zveřejněny s vysvětlujícími informacemi, které mají umožnit i laické veřejnosti porozumět kontextu a omezením prezentovaných časových řad.
V Monitorovacím rámci byly některé klíčové údaje označeny jako indikátory (dále jen „Soubor indikátorů S2030+“). Indikátory jsou takové údaje, na nichž by se primárně měly vyhodnocovat dopady vzdělávací politiky ČR ve vazbě na cíle S2030+. MŠMT si pro indikátory určilo trendy zamýšleného pozitivního vývoje, kterými by se údaje v důsledku vzdělávací politiky měly v čase vyvíjet.
Monitorovací rámec není fixním dokumentem, ale naopak by měla probíhat jeho průběžná revize. Monitorovací rámec bude reagovat na změny ve vzdělávací soustavě, například na zavádění plošného testování, anebo středního článku podpory, tedy kroky, které umožní sběr a vyhodnocování nových dat.
Jeho monitoring bude probíhat s roční periodicitou s jasně stanovenými kompetencemi ohledně dodání a vyhodnocení dat. Tento soubor dat není statický a bude se průběžně měnit s ohledem na potřeby sledování vývoje dalších indikátorů.
Součástí informací o jednotlivých monitorovaných údajích je i informace o tom, kdy lze očekávat aktualizaci časové řady nejnovějším údajem. Aktualizace bude probíhat průběžně tak, jak budou v průběhu roku dostupná nejnovější data.
Ve čtvrtek 4. listopadu 2021 MŠMT uspořádalo výroční konferenci k ročnímu fungování Strategie 2030+. Tvorba tohoto klíčového dokumentu pro rozvoj vzdělávací soustavy České republiky trvala bezmála dva roky a 19. října 2020 byla schválena českou vládou. Na on-line výroční konferenci a panelové diskuzi s odbornou veřejností se uskutečnila debata k prvnímu roku realizace opatření vedoucích k modernizaci školství.
Konferenci zahájil ministr školství Robert Plaga a dále prof. Arnošt Veselý, který připravoval spolu s dalšími 7 kolegy z řad expertů vstupní teze pro přípravu Strategie. Ten ocenil otevřenější komunikaci ministerstva a vyzdvihl i to, že je Strategie 2030+ přijímána pozitivně u pedagogické veřejnosti, což je jedním z předpokladů jejího naplňování. "Pro to, aby cíle Strategie 2030+ nezůstaly jen na papíře, děláme na MŠMT maximum," potvrdil ve svém úvodním projevu ministr Robert Plaga. I přes pandemii Covid-19 se resortu školství podařilo řešit systémové změny, které naše školy posouvají dál.
V rámci odborných bloků bylo představeno 6 cílů, kterých se aktuální kroky MŠMT týkají. Jde především o podporu a řízení škol, revizi obsahů vzdělávání a podporu pedagogů. Dále také o inovaci oborové středoškolské soustavy, snižování nerovností ve vzdělávání a podporu předškolní docházky u dětí. Závěr konference byl pak věnován rezortním výzkumům a také sledování pokroku celé vzdělávací soustavy, aby bylo možné aktivně vzdělávací politiky realizovat na základě dat.
| Čas | Téma |
| 9:00 | Zahájení |
| 9:10-9:30 | Ing. Robert Plaga, PhD., ministr školství, mládeže a tělovýchovy |
| 9:30-9:50 | prof. PhDr. Arnošt Veselý, Ph.D., pedagog a sociolog Fakulta sociálních věd UK |
Proběhnou ve schématu: prezentace realizátorů a panelová diskuze odborníků
| Čas | Téma |
| 9:50 - 10:35 | Blok 1: Podpora a řízení škol, střední článek a odbřemenění škol Mgr. Jaromír Beran, ředitel odboru vzdělávací politiky |
| 10:40 – 11:25 | Blok 2: Revize RVP ZV a metodická podpora školám PaedDr. Michal Černý, ředitel odboru základního vzdělávání a mládeže |
| 11:30 – 12:15 | Blok 3: Příprava a podpora učitelů Mgr. Jakub Drbohlav, zástupce ředitele odboru řízení regionálního školství |
| oběd | |
| 12:45 – 13:30 | Blok 4: Inovace oborové soustavy Ing. Bc. Petr Bannert, Ph.D. ředitel odboru středního, vyššího odborného a dalšího vzdělávání |
| 13:35 – 14:20 | Blok 5: Zvyšování kvality vzdělávání ve strukturálně postižených regionech Mgr. Jan Mušuta, ředitel odboru řízení regionálního školství |
| 14:25 – 15:10 | Blok 6: Podpora předškolního vzdělávání PaedDr. Michal Černý, ředitel odboru základního vzdělávání a mládeže |
| 15:15 – 16:00 | Indikátorová soustava a rezortní výzkum Mgr. Lukáš Seifert, zástupce ředitele odboru vzdělávací politiky |
| 16:00 – 16:15 | Diskuze a závěr |
Konferencí a panelovými diskuzemi bude provázel: PhDr. Jindřich Fryč, státní tajemník MŠMT
S technologickými inovacemi ve školství se čím dál častěji objevují otázky, jakých forem může v digitálním věku nabývat učební pomůcka. Proto MŠMT vydalo výklad pojmu „digitální učební pomůcka“, a to z pohledu § 160 školského zákona, tedy jaký hardware či software je možné hradit ze státního rozpočtu.
Stanovisko je také klíčové ve vztahu k finančním prostředkům pro školy, ze kterých budou moci pořizovat digitální zařízení v rámci Národního plánu obnovy. V roce 2022 budou tyto prostředku činit cca 1,4 mld. Kč. Účel využití těchto prostředků bude v souladu s předkládaným stanoviskem.
Více se dozvíte v metodickém výkladu MŠMT s názvem Digitální technologie jako učební pomůcka.
Strategie 2030+ je náš společný klíčový dokument pro rozvoj vzdělávací soustavy České republiky. Co se za první rok realizace událo? Kam budou směřovat další opatření a aktivity v roce 2022 a 2023? Jak probíhá modernizace vzdělávacího systému ČR v oblastech regionálního školství, zájmového a neformálního vzdělávání i celoživotního učení? Registrujte se na výroční konferenci ke Strategii 2030+. Online přenos bude probíhat na kanálu YouTube na tomto odkazu.
Dne 4. 11. proběhne od 9:00 do 16:15 setkání a diskuze nad implementací Strategie 2030+. Setkání se bude skládat z bloků, kdy po shrnutí problematiky bude vždy následovat panelová diskuze odborníků na místě. Dotazy do jednotlivých bloků můžete posílat během celého živého vysílání.
Pro více informací můžete sledovat i stránku události na Facebooku.
| Čas | Téma |
| 9:00 | Zahájení |
| 9:10-9:30 | Ing. Robert Plaga, PhD., ministr školství, mládeže a tělovýchovy |
| 9:30-9:50 | prof. PhDr. Arnošt Veselý, Ph.D., pedagog a sociolog Fakulta sociálních věd UK |
Proběhnou ve schématu: prezentace realizátorů a panelová diskuze odborníků
| Čas | Téma |
| 9:50 - 10:35 | Blok 1: Podpora a řízení škol, střední článek a odbřemenění škol Mgr. Jaromír Beran, ředitel odboru vzdělávací politiky |
| 10:40 – 11:25 | Blok 2: Revize RVP ZV a metodická podpora školám PaedDr. Michal Černý, ředitel odboru základního vzdělávání a mládeže |
| 11:30 – 12:15 | Blok 3: Příprava a podpora učitelů Mgr. Jakub Drbohlav, zástupce ředitele odboru řízení regionálního školství |
| oběd | |
| 12:45 – 13:30 | Blok 4: Inovace oborové soustavy Ing. Bc. Petr Bannert, Ph.D. ředitel odboru středního, vyššího odborného a dalšího vzdělávání |
| 13:35 – 14:20 | Blok 5: Zvyšování kvality vzdělávání ve strukturálně postižených regionech Mgr. Jan Mušuta, ředitel odboru řízení regionálního školství |
| 14:25 – 15:10 | Blok 6: Podpora předškolního vzdělávání PaedDr. Michal Černý, ředitel odboru základního vzdělávání a mládeže |
| 15:15 – 16:00 | Indikátorová soustava a rezortní výzkum Mgr. Lukáš Seifert, zástupce ředitele odboru vzdělávací politiky |
| 16:00 – 16:15 | Diskuze a závěr |
Konferencí a panelovými diskuzemi bude provázet: PhDr. Jindřich Fryč, státní tajemník MŠMT
Synergie, praktičnost, aktuálnost, motivace žáků - to jsou hesla, kterými se řídila akce CZECH CYBERTRON 2021. Střední průmyslová škola a Střední odborná škola Dvůr Králové nad Labem dokázala, že to jde. Ve dnech 5. - 6. 10. 2021 se na škole odehrálo setkání mezi žáky středních škol a zároveň konference na téma výuky kybernetické a informační bezpečnosti na středních školách. Na setkání žáků středních škol v podobě cvičení kybernetického útoku mohl každý kraj vyslat zástupce jedné školy. Cílem akce bylo nejen zlepšení úrovně výuky informační a kybernetické bezpečnosti v ČR, ale taktéž apel na instituce, v jejichž působnosti tato problematika je, aby zajistily vyšší míru tolik potřebné systémové koordinace a podpory.
Žáci se na základě praktického cvičení seznámili s tím, jak vypadá opravdový kybernetický útok. Na reálné průmyslové lince (plně funkční model výrobního procesu řízeného SCADA systémem) žáci viděli, jak se dá samotný systém napadnout a jak se dá naopak bránit. V předem připravené třídě byl umístěn výrobník na popcorn, který byl řízen systémem, jenž určoval jeho množství, chuť a jeho kompletní výrobu. Žáci museli zachytit včasnou detekci útoku a přijít na správnou strategii, která by výrobu popcornu vrátila zpět k běžnému chodu. Zároveň museli zúčastnění prokázat i komunikační dovednosti v podobě informování majitele společnosti, který vlastní výrobník popcornu. Samotné cvičení bylo bráno jako setkání nadšenců a budoucích případných absolventů středních škol. Všem byla udělena „čestná pochvala“ za skvělou práci.
Samotnou konferencí, která probíhala 6. 10. 2021 souběžně s praktickým cvičením pro žáky, provázel Ing. Jiří Sedláček, autor Koncepce středoškolských junior center excelence informační bezpečnosti (JCE IB) v ČR. Autorem JCE IB je Národní klastrová organizace. Cílem aktivity je vybudovat v každém kraji jedno excelentní centrum, které bude nejen vyučovat informační bezpečnost podle NSMC osnov, ale bude také využívat špičkové technologie ve vybudovaných laboratořích. JCE centra budou znalosti a zkušenosti sdílet mezi sebou a poskytovat je, včetně technologií v laboratořích, i ostatním školám v rámci svého regionu. Mezi dalšími účastníky konference byli zástupci veřejné správy (MŠMT, NÚKIB, zástupci KÚ KHK a Ústeckého kraje), akademické sféry (ČVÚT, MUNI, Univerzita Hradec Králové), zástupci odborné pedagogické veřejnosti (zakladatelé oboru Kybernetická bezpečnost a pedagogové na SPŠ Smíchovské a také Střední školy informatiky, poštovnictví a finančnictví Brno). Dále vystoupili zástupci Úřadu pro ochranu osobních údajů, společnosti AFCEA a Kybernetického operačního centra Jihomoravského kraje. Ti všichni představili v dopolední části programu své činnosti v oblasti kyberprevence. Bylo zde zmíněno spoustu podnětných aktivit. Sdílená laboratoř na škole jako cesta k rozvoji využívání pokročilých digitálních technologií žáky, vznikající kyberpohádky (AFCEA) pro MŠ a také například úskalí a začátky výuky kybernetické bezpečnosti, jakožto oboru na SŠ.
V odpolední části proběhly praktické ukázky aktivit středních a vysokých škol s ukázkami dobré praxe a jejich vzdělávacích produktů v informační a kybernetické bezpečnosti. ČVÚT byl představen hardware IT Sharkie. Dále také dostupné virtuální laboratoře a webináře v prostředí CYLAB od SŠ informatiky poštovnictví a informatiky Brno.
Setkání to bylo vskutku podnětné a přínosné, i pro samotné žáky, kteří byli zcela nadšeni aktivitou v rámci kybernetického cvičení. Škola sama svojí nabídkou oborů ukazuje, že sleduje trendy moderní doby a snaží se nabídkou oborů podpořit absolventy v následném uplatnění na pracovním trhu. Nyní jsou nabízeny obory jako například Informační technologie (Kybernetická bezpečnost) a Aplikovaná chemie (Forenzní analýza). Na škole byla zřízena sdílená laboratoř plná pokročilých digitálních technologií (pokročilé analytické přístroje k výuce chemie, 3D tiskárny a další), která je přístupná i ostatním školám v okolí. Hojně ji navštěvují i žáci blízkých základních škol.
Veškeré informace i samotný záznam konference můžete najít na webu https://www.czechcybertron.cz/.
Digitální gramotnost a informatické myšlení mohou být rozvíjeny různými způsoby. Příjemci výzvy v rámci Implementace strategie digitálního vzdělávání nám svými projekty ukázali mnohé cesty.
V úterý 12.10. 2021 se v odpoledních hodinách uskutečnilo setkání příjemců výzvy v rámci Implementace strategie digitálního vzdělávání II (dále jen ISDV II). Jedná se o výzvu financovanou z OP VVV (Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání). Tato výzva si kladla za cíl zkvalitnit školní výuku v oblasti digitální gramotnosti a informatického myšlení; podpořit inovace výuky; zajistit metodickou i technickou podporu pro využití digitálních technologií ve výuce prostřednictvím vzdělávání pedagogických pracovníků a také propagovat inovativní metody výuky za pomoci digitálních technologií a šířit příklady dobré praxe ve školách. Projekty měli povinně stanovenou aktivitu, a to řízení projektu (KA1). Mezi povinně volitelnými aktivitami patřily: Podpora vzniku digitálních vzdělávacích zdrojů (KA 2), Propojování formálního a neformálního vzdělávání ve spolupráci s dalšími institucemi (KA3), Podpora digitálních kompetencí pedagogických pracovníků škol (KA4), Šíření příkladů dobré praxe škol (KA5).
Na setkání byly představeny zajímavé projekty, které nabízely různorodá propojení s již fungujícími aktivitami. Mezi prvními z humanitně zaměřených projektů byl představen projekt “Humanitní vědy dokořán“ Katedry informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, který si klade za cíl využít digitalizované kulturní dědictví. K tomuto cíli byly vytvořeny digitální vzdělávací zdroje i nástroje na jejich tvorbu. Tvůrci spolupracují s Moravskou zemskou knihovnou a pěti gymnázii (probíhající ověřování digitálních zdrojů), zařazují aktivity z projektu do vzdělávání pomocí vytvořených metodik, skrze které dochází k ověřování aktivit projektu na školách.
Mezi dalšími humanitně orientovanými projekty byl prezentován projekt “Československo v paměti žen“ od Gender Studies, který poukazuje na životy žen za totality. K tomuto účelu vznikla platforma, kde jsou uloženy příběhy o ženské práci a každodennosti života daných žen. Nalezneme zde i videa. Při přípravě vzniklo 500 rozhovorů dokumentujících období 1945-1989, z nichž bylo zpracováno 10 příběhů kompletních životů různých žen. Nyní je platforma v přípravě a v roce 2022 bude pilotována na školách.
Multikulturní centrum (MKC) Praha představilo aktivitu “Dějiny, společnost a kultura 20. století v digitálních zdrojích knihovny MKC Praha“, která cílí na etnickou pestrost. Vzniklo 42 vyučovacích hodin na 7 témat pro dějepis, občanskou výchovu, český jazyk (cílová skupina: 8. - 9. ročník). Na jejich webových stránkách naleznete metodiky do výuky, galerii žákovských prací, do které si mohou žáci vkládat materiály sami, a také online aktivity, které lze stáhnout i v pdf verzi a lze tedy na nich pracovat offline.
Na přírodní vědy se zaměřila Vyšší odborná škola informačních studií a Střední škola elektrotechniky, multimédií a informatiky s projektem “Virtuální Realita - Orbis pictus 21. století“, kde nám byla ukázána výuková videa k virtuální realitě. Na ně se můžete podívat zde. Muzeum hlavního města Prahy představilo výukové aktivity k Langweilovu modelu Prahy. V rámci projektu se model digitalizoval a vznikly 4 aplikace, mezi kterými je například Langweilova VR dílna. Model byl také vytvořen v 5D modelu. Vše je dostupné školám i online. Techmania Science Centre nám se svým projektem “Techmania Digital Series“ ukázalo, jak interaktivně popularizovat a přiblížit témata, kterými jsou kosmonautika, geologie a sluneční soustava. Na tuto podporu vzniklo 139 videí, která demonstrují různé přírodní jevy. Videa jsou doplněna interaktivními texty s cvičením pro žáky. Na stránkách je také zveřejněna encyklopedie fyziky. Gymnázium Matyáše Lercha si dalo tu práci a dalo vzniknout elektronické učebnici fyziky pro gymnázia (ve spolupráci s Přírodovědeckou fakultou MUNI). Verze učebnice je online a ve free verzi. Má 27 kapitol na 3 školní roky. Obsahuje i praktická cvičení.
Jak naučit studenty SOŠ a SŠ cizí jazyk tak, aby byla jeho znalost aplikovatelná v praxi budoucího zaměstnání, byl cíl Západočeské univerzity v rámci projektu “Odborný cizí jazyk pro stavební obory a truhláře s implementací digitálního vzdělávání. Stavaři, let´s go!“. K tomuto tématu vznikla webová stránka pro výuku odborného jazyka (angličtiny, němčiny a ruštiny) pro truhláře, zedníky, instalatéry a stavaře. Vše funguje na úrovni modulů pro prezenční i kombinované studium. Stránka také slouží jako trvalé uložiště. Do projektu je zapojeno 5 SOŠ a SŠ.
Jako synergické projekty se ukázaly “Projekt rozvoje digitálních kompetencí SŠ učitelů v Plzeňském kraji“ od UPOL a také projekt “DigiUčitel“, který se stal e-learningovým portálem pro pedagogy ZŠ a SŠ. Vychází z šesti hlavních úrovní DigCompEdu. Pedagog si tam může vytvořit vlastní profil, využívat fórum a odkazy na akce. Dále si může udělat test a získat certifikát. Tvůrce projektu nabídl ostatním příjemcům umístění na svém portále.
Aktualizace RVP pro gymnázia navazuje na úpravy RVP pro základní vzdělávání, a pokračuje tak v modernizaci kurikula v digitální oblasti. Aktualizací byla doplněna nová kompetence – tzv. digitální kompetence a nově koncipovaný obor Informatika v rámci tzv. „ICT revize RVP pro gymnázia.“ Změny v RVP vycházejí z požadavků Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020 i cílů Strategie 2030+.
Úprava se týká oboru vzdělání Gymnázium, Dvojjazyčné gymnázium a Gymnázium se sportovní přípravou.
Pro zavedení nové Informatiky a digitální kompetence do běžné praktické výuky nabídne MŠMT společně s NPI ČR školám soubor podpůrných aktivit, které budou zveřejněny na portálu edu.cz a webu NPI ČR.
Vzdělávací oblast Informatika a informační a komunikační technologie byla nahrazena vzdělávací oblastí Informatika s obsahem navazujícím na vzdělávací obsah vzdělávací oblasti Informatika v RVP ZV. V případě oborů Gymnázium a Gymnázium se sportovní přípravou je minimální časová dotace Informatiky 4 hodiny, je tedy shodná se současnou hodinovou dotací v RVP G i RVP GSP. V případě oboru Gymnázium dvojjazyčné se časová dotace vzdělávací oblasti Informatika oproti původní časové dotaci vzdělávací oblasti Informační a komunikační technologie navyšuje o 1 hodinu z 5 na 6 hodin. Z tohoto důvodu je provedena kompenzace, a to snížením disponibilní časové dotace (kterou školy mohou ve svém ŠVP zapracovat do učebního plánu dle vlastního záměru) v rámcovém učebním plánu z 28 na 27 hodin. Současně je v učebním plánu školám umožněno, aby výuku Informatiky mohly realizovat v ročnících podle svého uvážení.
V průřezových tématech byl upraven dílčí odkaz na původní vzdělávací oblast Informatika a informační a komunikační technologie tak, aby odpovídal novému obsahu digitální kompetence.
Byly aktualizovány terminologie a dílčí formulace v obsahu kapitoly 11 Podmínky pro vzdělávání na gymnáziu tak, aby odpovídaly změnám v digitální oblasti obecně i změnám ve vzdělávacím obsahu.
Do kapitoly 8 Zásady pro tvorbu školního vzdělávacího programu pro čtyřletá gymnázia a vyšší stupeň víceletých gymnázií byla doplněna podkapitola k úpravám školních vzdělávacích programů – analogická k úpravě provedené v RVP ZV v lednu 2021.
Změny v RVP G, RVP GSP a RVP DG zohledňují poznatky a výsledky pokusných ověřování Rozvoj informatického myšlení v mateřských, základních a středních školách (realizováno od 1. září 2018 do 30. června 2020), Rozvoj digitální gramotnosti dětí a žáků mateřských, základních a středních škol (realizováno od 1. února 2019 do 31. prosince 2020), podněty z konzultací se členy Asociace ředitelů gymnázií, se zástupci dvojjazyčných gymnázií a z podnětů zaslaných v rámci veřejné konzultace.
Účinnost upravených RVP pro gymnázia je od 1. září 2022, tzn., že od školního roku 2022/2023 mohou gymnázia podle upraveného RVP vzdělávat, není to však povinností. V období od 1. září 2022 do 31. srpna 2025 mohou gymnázia vzdělávat i nadále podle stávajících školních vzdělávacích programů vytvořených podle RVP platného před vydáním tohoto opatření. Nejpozději, kdy gymnázia musí zahájit vzdělávání ve všech ročnících oboru vzdělání Gymnázium, Dvojjazyčné gymnázium a Gymnázium se sportovní přípravou, je od 1. září 2025, tedy od školního roku 2025/2026.
Více o RVP gymnázií viz stránka k RVP gymnázií.
Zástupci děkanů všech českých fakult připravujících učitele dnes spolu s ministrem školství Robertem Plagou podepsali Memorandum o podpoře reformy přípravy učitelů v ČR. Jeho cílem je proměna vzdělávání budoucích učitelů tak, aby byli lépe připraveni na práci s žáky a na podporu jejich učení.
Podpis memoranda je výsledkem několikaměsíčních jednání, během nichž děkani fakult, zástupci ministerstva a experti z oblasti vzdělávání připravovali konkrétnější podobu reformy. Ministerstvo školství se spolu s děkany fakult připravujících učitele zavázali ke konkrétním krokům v následujících třech letech, které mají pro přípravu učitelů vytvořit adekvátní podmínky, kterých fakulty skutečně využijí v souladu s cíli reformy. Ta se rozběhne již během letošního podzimu a má za cíl proměnit podobu praxí studentů učitelství, podpořit inovace jejich přípravy a rozvoj oborových didaktik.
Financování regionálního školství může být pro nejednoho ředitele rébus. Protože se jedná o poměrně složité téma, které začátkem nového školního roku opět nabralo na aktuálnosti, uspořádal střední článek podpory pro vedení škol ve svých pilotních okresech Svitavy a Semily dva webináře.
Akce proběhly on-line ve dnech 13. a 16. září pro mateřské a základní školy zvlášť. Jejich cílem bylo provést ředitele tématem financování školství, představit jeho základní principy jednoduchým způsobem, seznámit s právními předpisy a zásadními změnami, které se k této oblasti vztahují, a především ukázat na praktických příkladech výpočet PHmax. Stejně jako na všech předchozích konzultacích měli i tentokrát ředitelé prostor na dotazy.
Financování regionálního školství prošlo reformou, ponovu běží druhým rokem. Pedagogická práce není od roku 2020 financovaná ze státního rozpočtu normativně na dítě či žáka, ale podle pedagogické práce, tedy maximálního týdenního počtu hodin vzdělávání, který se označuje jako PHmax. Škola obdrží prostředky v závislosti na počtu odučených hodin, a to v takovém rozsahu, jak má nastaveno podle rámcového vzdělávacího programu. Počty dětí v rozpočtu sice ještě figurují, ale už ovlivňují výši prostředků „jen“ na nenárokové složky pedagogů. Více naplněné třídy znamenají i vyšší prostředky například na osobní příplatky nebo mimořádné odměny učitelů.
Na webináři se ředitelé dozvěděli vše potřebné a seznámili se s problematikou. Budou-li potřebovat podporu či poradenský servis při řešení rozpočtu své školy, mohou se obracet na metodiky působící v daném okresu.
Další webinář chystá střední článek už v říjnu. Tentokrát se bude probírat financování provozní části: Jak rozpočet sestavit a přemýšlet o něm i jak si ho obhájit před zřizovatelem.
V pilotním okresu Svitavy působí od 1. září 2021 Stanislava Vaněčková. Na pozici metodičky posílila dosavadní tým, který zde poskytuje podporu mateřským a základním školám. Jejím životním mottem je „Když se chce, všechno jde“.
Stanislava Vaněčková vystudovala sociální patologii a prevenci na Pedagogické fakultě Univerzity Hradec Králové. Má velké zkušenosti z pozice manažera Místní akční skupiny Svitava a hlavního manažera Místních akční plánů vzdělávání: MAP I a MAP II. Šest let se věnovala animační činnosti pro většinu škol v území, tzn. pomáhala jim s administrací projektů formou šablon: od metodické podpory, pomoci s podáním žádosti, přes konzultační činnosti až po zajišťování školení.
Působila 8 let jako starostka obce Hradec nad Svitavou, která byla zřizovatelem základní a mateřské školy. Své zkušenosti z pozice zřizovatele v rámci pilotáže středního článku bohatě zúročí. S. Vaněčková částečně pracuje pro Středisko výchovné péče jako odborný pracovník na pomezí školských zařízeních a sociálních služeb. Je absolventkou výcviku Spolu a jinak ve vzdělávání, který je postaven na adleriánském přístupu ve školním poradenství. Ten využívá principy individuální psychologie pro práci s žáky, rodiči i učiteli.
Jako pedagog pracovala Stanislava Vaněčková v plavecké škole, kde 4 roky trénovala mladší žáky. V současné době už netrénuje, ale působí v městské komisi pro sport a volnočasové aktivity. I tato zkušenost se bude hodit, „plavat“ ředitele škol při řešení důležitých otázek rozhodně nenechá.
Martin Joza je od 1. září 2021 dalším metodikem středního článku podpory. Tým v okrese Svitavy tak získal vydatnou posilu v podobě pedagogického leadera se sportovní duší.
„Kantořině“ se věnuje přes třicet let. Začínal jako učitel na ZŠ na Praze 1, později působil jako vychovatel na učilišti ČKD Praha. V letech 1998–2014 učil na gymnáziu v Lanškrouně a v roce 2016 se stal ředitelem Základní školy a Mateřské školy Tatenice u Lanškrouna.
Absolvoval Fakultu tělesné výchovy a sportu na Univerzitě Karlově, obor tělesná výchova a sport-metodika. Sportovního ducha tedy nezapře. Celý svůj profesní život se zajímá o výchovu dětí a vzdělávání. A pochopitelně také o sport. Působil jako trenér mládeže fotbalu a volejbalu v Praze a v Lanškrouně. Jeho velkým koníčkem jsou hory, lyže a lezení, což bude moci zúročit i v roli metodika a „jistit“ ředitele škol v náročných situacích.
V minulosti se zúčastnil mnoha vzdělávacích programů a kurzů, např. Seminář pro vedoucí pracovníky ve školství, Ředitel koučem – koučovací styl vedení školy, Obtížné manažerské rozhovory, Systemické vedení týmu a další. V Pardubicích absolvoval kvalifikační studium pro ředitele škol a školských zařízení (2016–2017).
Martin Joza byl členem zastupitelstva města Lanškroun v letech 2002–2010 a byl zapojen v Místním akčním plánu rozvoje vzdělávání Lanškrounsko. Také tyto zkušenosti budou cenné, protože střední článek cílí podporu nejenom do škol, ale i na jejich zřizovatele.
Národní plán obnovy (dále NPO) je souhrnem reforem a investic, které bude Česká republika realizovat v letech 2021 - 2027 z evropského Nástroje pro oživení a odolnost. Tvoří ho šest pilířů: Digitální transformace (27 854 mil. Kč), Fyzická infrastruktura a zelená tranzice (85,2 mld. Kč), Vzdělávání a trh práce (41 006 mil. Kč), Instituce a regulace a podpora podnikání v reakci na COVID-19 (10 895 mil. Kč), Výzkum, vývoj a inovace (13 200 mil. Kč) a Zdraví a odolnost obyvatel (12 441 mil. Kč).
Ministerstvo školství má na starosti v rámci pilíře Vzdělávání a trh práce komponentu Inovace ve vzdělávání v kontextu digitalizace. Díky ní se ke školám dostanou peníze na digitální vzdělávání a vybavení.
Restart a modernizace ekonomiky ČR jsou nezbytné. Kvůli pandemii COVID-19 prochází česká ekonomika těžkým obdobím. Domácí a zahraniční opatření a nejistota ohledně budoucího vývoje zasáhly domácí i zahraniční poptávku a narušené dodavatelsko-odběratelské řetězce se obnovují pomalu. Digitální transformace je jednou z cest, která by mohla českou ekonomiku nejen opět nastartovat, ale i posunout směrem k orientaci na produkci vyšší přidané hodnoty. Záměry NPO jsou v souladu s dalšími státními strategiemi (Digitální Česko a Inovační strategie – Země budoucnosti), které přispívají k digitální transformaci české ekonomiky a společnosti.
Komponenta Inovace ve vzdělávání v kontextu digitalizace navazuje na potřebu zvýšit úroveň digitálních dovedností žáků i pedagogů. Mezi hlavní výzvy v této oblasti patří:
Česká republika se v roce 2020 umístila na 17. místě mezi 27 členskými státy EU v rámci indexu digitální ekonomiky a společnosti (DESI). Rozměr DESI, ve kterém si Česko vede nejlépe, je lidský kapitál. Podíl českých občanů s alespoň základními digitálními dovednostmi je nad průměrem EU a čtvrtina českých podniků nabízí ICT vzdělávání. ČR zůstává lídrem v oblasti elektronického obchodování s rostoucím podílem malých a středních podniků prodávajících online.
ČR také významně zlepšila připravenost na 5G síť a celková poptávka po širokopásmovém připojení vzrostla nad průměr EU. Ze zprávy DESI vyplývá, že hlavním milníkem bylo zavedení bankovní identity, která by měla zvýšit využívání digitálních veřejných služeb, reformu školních osnov s větším zaměřením na digitální dovednosti a aktivní účast českých zástupců na významných evropských technologických iniciativách.
Globálním cílem komponenty je přispět v krátké době (2021-2027) k rozvoji digitálního vzdělávání ve školách, a to podle plánu v rámci Strategie vzdělávací politiky 2030+ a Akčního plánu pro digitální vzdělávání (DEAP).
V souladu se Strategií vzdělávací politiky do roku 2030+ cílí na proměnu obsahu vzdělávání a podporu digitální a informační gramotnosti a informatického myšlení. Zásadním krokem je revize rámcových vzdělávacích programů (RVP) pro základní vzdělávání, jehož implementace bude pro školy dobrovolná již od 1.9. 2021, povinná od 1.9. 2023 (pro 1.st. ZŠ) a od 1.9. 2024 (pro 2. st. ZŠ). Do konce srpna 2021 probíhalo připomínkové řízení k revizi RVP G (rámcový vzdělávací program pro gymnázia). V RVP pro střední odborné školy a konzervatoře byla provedena aktualizace vzdělávací oblasti Informační a komunikační technologie - povinná od 1.9. 2022. Cílem těchto kroků je zajištění ideálního profilu žáka/digitálního občana, který je schopen reagovat na výzvy v dnešním dynamickém světě, bude schopen díky základním digitálním dovednostem zodpovědně využívat digitální technologie, ale zároveň se díky pokročilým digitálním dovednostem bude schopen podílet na jejich tvorbě za využívání inovací a nových technologií.
Dále přispěje ke zlepšení úrovně vybavení škol (poskytnutí základního i pokročilého vybavení pro MŠ, ZŠ, SŠ a konzervatoře) a možnosti škol zapůjčovat mobilní digitální zařízení znevýhodněným žákům (pro ZŠ, SŠ a konzervatoře), čímž se přispěje ke snižování digitální propasti. V roce 2022 jsou pro školy připraveny prostředky ve výši 1,3 mld. Kč a v následujících letech se v investicích do jejich digitalizace pokračovat. Školy budou moci z těchto prostředků nakoupit digitální vybavení od mobilního telefonu a notebook po 3D tiskárnu či brýle pro virtuální realitu. Vše s minimální administrativou a podporou ze strany Národního pedagogického institutu.
V neposlední řadě míří na podporu digitálních kompetencí pedagogů, což je nutný předpoklad pro inovaci výuky a získání potřebných dovedností žáky. Nástrojem podpory je webová stránka revize.edu.cz, kde se nacházejí odkazy na digitální vzdělávací zdroje a nové vzdělávací materiály pro oblast rozvoje digitálních kompetencí a rozvoje informatického myšlení. Od roku 2022 bude ředitelům škol poskytnuta metodická podpora na metodickém portálu MŠMT edu.cz. Nová síť IT guru (od roku 2022) školám pomůže v digitalizaci, přesněji s nákupem vybavení a nastavení vnitřní sítě.
V rámci infrastruktury jsou připraveny i pobídky dalších ministerstev - Ministerstvo průmyslu a obchodu má v Národním plánu rozvoje sítí s velmi vysokou kapacitou za cíl připojování socioekonomických aktérů, včetně škol (vyčleněno je na to 2,4 mld. Kč). Ministerstvo pro místní rozvoj zase řeší vnitřní konektivitu, a to pomocí finančního nástroje IROP. Tyto prvky by jako jednotlivé dílky puzzle, tvořící celý obraz digitální transformace vzdělávání, měly přispět k zelené a digitální transformaci.
Efektivní využívání digitálních technologií je klíčem pro zajištění vysoké kvality digitálního vzdělávání. Pokročilá digitalizace a s tím spojená digitalizace vzdělávacího systému přispěje k obsazení mnoha pracovních míst v sektorech s vyšší přidanou hodnotou. Díky pokročilým digitálním dovednostem žáků a studentů se očekává rozvinutí potenciálu pro tvorbu inovací i v oblasti trvale udržitelného podnikání. Zelený a digitální rozměr komponenty by mohl pomoci českému vzdělávacímu systému, aby byl připraven na proměny, které ho v 21. století čekají.
[1] TALIS je mezinárodní šetření o vyučování a učení (Teaching and Learning International Survey). Jedná se o projekt Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Cyklus tohoto šetření je pětiletý. Šetření TALIS je prvním mezinárodním výzkumem, ve kterém jsou učitelé a ředitelé přímo dotazováni na školní prostředí, kde probíhá vyučování, a podmínky, ve kterých učitelé a ředitelé pracují. Zdroj: Česká školní inspekce ČR – TALIS. Česká školní inspekce ČR – Home [online]. Copyright © 2020 Česká školní inspekce [cit. 13. 08. 2021]. Dostupné z: https://www.csicr.cz/Prave-menu/Mezinarodni-setreni/TALIS
[2] Viz https://www.pdf.upol.cz/nc/de/zprava/clanek/ucitele-chteji-vice-vyuzivat-technologie-chybi-jim-ale-potrebne-nastroje-i-podpora-ukazal-vyzkum-1/
[3] viz Datová příloha ke kontrolnímu závěru 18/18 – Podpora rozvoje digitalizace vzdělávání v České republice, 2018
[4] viz studie IDEA: Pandemie covid-19 a sociálně-ekonomické nerovnosti ve vzdělávání, 2020
[5] Viz https://www.csicr.cz/getattachment/cz/Aktuality/Tematicka-zprava-Vyuzivani-digitalnich-technologii/Shrnuti-Vyuzivani-digitalnich-technologii-v-MS,-ZS,-SS-a-VOS.pdf
[6] Definován v Tematické zprávě jako pět bodů, viz https://www.csicr.cz/getattachment/cz/Aktuality/Tematicka-zprava-Vyuzivani-digitalnich-technologii/Shrnuti-Vyuzivani-digitalnich-technologii-v-MS,-ZS,-SS-a-VOS.pdf
[7] MŠMT. Hlavní směry vzdělávací politiky ČR 2030+. [online]. Dostupné z: https://www.msmt.cz/file/51582/
S týmem středního článku nově jako metodik pro legislativní oblast spolupracuje Mgr. Marie Picková. Ředitelům i zřizovatelům bude pomáhat při řešení složitějších otázek v oblasti školského zákona, zákona o pedagogických pracovnících a souvisejících vyhlášek.
Paní Picková po absolvování Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze nastoupila do právní kanceláře České školní inspekce. Působila mj. v rozkladové komisi MŠMT nebo ve Stálém výboru pro legislativu Rady vlády.
Dlouhodobě se věnuje lektorské činnosti zaměřené především na oblast školské legislativy. Svou téměř 15letou praxi v oblasti školského práva zúročuje také v komisi rady obce pro školství.
Prázdniny končí a nový školní rok se hlásí o slovo. Školy mají v tuto dobu napilno. Postarat se, aby bylo vše připravené v den zahájení školy, je samo o sobě náročné. K tomu navíc přibyla opatření, která se pojí s testováním žáků a režimem ve školách v souvislosti s covid-19. Je třeba zjistit, jak jsme na tom po prázdninách po epidemiologické stránce.
Ministerstvo školství zaslalo školám balíček informací na nový školní rok 2021–2022. Nejzásadnější z hlediska fungování je manuál k provozu škol a školských zařízení a testování na covid-19. Záměrem je umožnit výuku a další školní aktivity v co největším rozsahu. Dalším materiálem je metodické doporučení a náměty, jak pracovat se vzdělávacím obsahem a jak vhodně využít doučování žáků, kteří jsou nejvíce poznamenaní distanční výukou. Návrat do škol by neměl být o překotném dohánění učiva, ale zejména o efektivní výuce, která se zaměří na to hlavní. Školy zároveň obdržely podklady ke zvýšení třídnického příplatku a metodiku ke změnám ve vzdělávání dětí a žáků – cizinců ve školách.
Protože informací bylo hodně a času málo, uspořádal střední článek podpory k uvedeným tématům pro mateřské a základní školy v pilotních okresech Svitavy a Semily 25. a 26. srpna on-line konzultace. Ředitelé škol měli v přípravném týdnu plné ruce práce, přesto si udělali čas. Účast byla rekordní, stejně tak množství dotazů. Nejvíce otázek se vztahovalo ke screeningovému testování, dále k doučování.
Věříme, že dodržování přísnějších pravidel a screeningové testování v prvních 10 dnech nového školního roku neubere na entuziasmu. Všem pedagogům, dětem, žákům a rodičům přejeme hodně štěstí, trpělivosti, radosti a aby škola probíhala „starým dobrým“ způsobem, který známe.
Vladimíra Nováková je ve středním článku na centrále od 1. března 2021. Zatímco ostatní kolegové v oddělení poskytují podporu škol a zřizovatelů, ona se snaží pomáhat zase jim.
Různorodost její práce je asi nejcharakterističtější přívlastek: od organizování webinářů a konferencí, psaní článků, přípravy karet škol přes hromadnou komunikaci s řediteli a zřizovateli až po běžné administrativní záležitosti. Jak sama říká: práce všeho druhu.
Vlaďka vystudovala speciální pedagogiku na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. Hned po studiích pracovala v zahraničí v mateřské škole a zároveň zde učila češtinu v jazykové škole. Byla to pro ni velká zkušenost. V mateřské škole působila jako suplentka – záskok za jiné učitelky, tzn. každý den docházela do jiné školky, k jiným dětem. Byla to hezká práce, ale náročná; představte si, že se ocitnete v neznámém prostředí, s dětmi, jejichž jména si nepamatujete a které na Vás nejsou zvyklé. A každý den to samé. Oproti tomu lektorování češtiny byla procházka růžovým sadem. Studentů bylo jen pět, všichni řádně motivovaní, a navíc jako vojáci z povolání s výbornou disciplínou.
Po návratu do ČR se věnovala marketingu a komunikaci, jako specialista marketingu pracovala především v bankovnictví a několik let jako tisková mluvčí (v SZIF). Přestože se školství profesně nevěnovala, zůstala s ním spojena díky své rodině. Všichni členové jsou totiž učitelé; o škole, dětech a žácích se doma mluví každý den. Když se v nabídkách práce objevila pozice ve středním článku podpory, brala to jako výzvu. Přihlásila se a vyšlo to. Do školství se tedy po letech opět vrátila. V oddělení podpory škol pracovala na covidové lince, pomáhala kolegům s přípravou podkladů a návštěvami ve školách a u zřizovatelů, občas napíše článek, provádí jazykové korektury textů, organizuje konference nebo webináře, zařizuje personální záležitosti, zjistí a připraví, co je momentálně zapotřebí. Práce je to různorodá, navíc, jak sama říká, má okolo samé báječné kolegy, Petřínskou rozhlednu na dohled… co víc si přát.
Vlaďka ráda sportuje, zajde do divadla nebo si přečte hezkou knížku.
Střední článek podpory v pilotním okresu Svitavy už pracuje v tandemu. Ke koordinátorce Haně Fučíkové přibyl v polovině července kolega Pavel Dvořáček, který zde působí jako metodik. Cílem bylo obsadit pozici zkušeným člověkem z praxe, který rozumí školám a jejich potřebám, což P. Dvořáček splňuje v každém ohledu.
K podpoře běžících revizí rámcových vzdělávacích programů (RVP) jsou připraveny tyto podpůrné webové stránky:
Dne 19.7.2021 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna vyhláška č. 271/2021 Sb., kterou se mění vyhláška č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, ve znění pozdějších předpisů.
Novelou dochází k úpravám systému jazykové podpory dětí a žáků cizinců v povinném předškolním a základním vzdělávání a k navýšení částky určené na nákup školních potřeb pro žáky 1. ročníků základních škol a dětem zařazeným do přípravných tříd.
Nově budou mít cizinci v mateřských školách v povinném předškolním vzdělávání nárok na jazykovou přípravu pro zajištění plynulého přechodu do základního vzdělávání. U mateřských škol s vyšším zastoupením cizinců (více než 4 děti-cizinci v povinném předškolním vzdělávání v rámci jednoho místa poskytovaného vzdělávání) budou za tímto účelem vytvořeny skupiny pro jazykovou přípravu a těmto mateřským školám bude jazyková příprava v rozsahu jedné hodiny týdně finančně zabezpečena.
V základním vzdělávání bude pokračovat koncept krajem určených škol se zajištěním významně větší dostupnosti určených škol (vždy minimálně 1 škola ve správním obvodu obce s rozšířenou působností). Jazyková příprava cizinců bude probíhat v době vyučování, přičemž žák bude z vyučování, které se překrývá s jazykovou přípravou, uvolněn. Rozsah podpory bude min. 100 a max. 200 hodin dle orientačního vstupního testu. Skupiny pro jazykovou přípravu budou fungovat prezenčně i distančně. Skupiny pro vzdělávání distančním způsobem jsou určeny pro žáky, kteří se nebudou moci účastnit prezenční výuky. Zázemí pro distanční vzdělávání vytvoří žákovi jeho kmenová škola.
Školy budou mít k dispozici Kurikulum češtiny jako druhého jazyka pro předškolní a základní vzdělávání, které stanovuje očekávané výstupy jazykové přípravy a jehož součástí je i vstupní orientační test. K dispozici zde: https://www.msmt.cz/vzdelavani/zakladni-vzdelavani/vzdelavani-zaku-cizincu
Navýšením částky určené na nákup školních potřeb pro žáky 1. ročníků reaguje MŠMT na růst cen školních potřeb, které jsou poskytovány zdarma žákům 1. ročníku základního vzdělávání a dětem zařazeným do přípravných tříd základních škol. Původní částka určená vyhláškou z roku 2005 ve výši 200 Kč se navyšuje od školního roku 2021/22 na částku 500 Kč, ze které školy dětem v přípravných třídách a žákům 1. ročníku pořizují základní školní potřeby (pastelky, tužky, barvy apod.). Tato částka není určena na nákup učebnic a pracovních sešitů se schvalovací doložkou MŠMT.
Co se mění ve vyhlášce č. 107/2005 Sb., o školním stravování, ve znění pozdějších předpisů s účinností od 1. září 2021:
Změny vyhlášek jsou k dispozici zatím v podobě sbírky zákonů, která vyšla 19. července 2021. Dokument si můžeme stáhnout kliknutím nebo si ho přečíst níže v PDF čtečce.
Pilotní projekt středního článku podpory zahájilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) v lednu 2021 a potrvá do konce června 2023. Vychází ze Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ a přirovnat bychom ho mohli k odrazovému můstku pro nadcházející změny ve školství v příští dekádě. Než se začnou kroky směřující k modernizaci našeho školství šířit do všech škol, je třeba si nejprve vyzkoušet na menším vzorku, co se osvědčí v praxi. Z tohoto důvodu byly pro pilotáž vybrány dva okresy: Semily a Svitavy. Tady bude střední článek podpory ve spolupráci s místními mateřskými a základními školami, jejich zřizovateli i nejrůznějšími aktéry ve vzdělávání vytvářet prototyp kooperace a aktivit, tedy funkční model, který se následně rozšíří po celé ČR. Na pilotáži bude hodně záležet.
České školy jsou hned za těmi nizozemskými nejvíce decentralizované v Evropě. Mají velkou autonomii, která však logicky přináší neúměrně vysoké požadavky na ředitele. Nemohou se primárně věnovat pedagogickému vedení školy, protože mají na svých bedrech práce „všeho druhu“. Střední článek podpory by měl tuto situaci změnit. Školám nabídne především metodickou a legislativní pomoc, podporu v pedagogickém leadershipu, zjednodušení administrativy. Cílí nejenom na školy, ale i jejich zřizovatele.
Pilotáž krok za krokem
Alfou a omegou pro fungování středního článku podpory bylo jeho personální obsazení odborníky z praxe, kteří rozumějí školám a jejich potřebám. K Martině Běťákové, vedoucí oddělení podpory škol MŠMT, která pilotáž vede, postupně přibývali noví kolegové. Nejdůležitějším krokem bylo najít vhodné koordinátory pro oba okresy. Na Semilsku se jím stal od 1. března Jaroslav Jirásko a na Svitavsku o tři měsíce později Hana Fučíková. Oba zkušení pedagogičtí lídři, dlouholetí ředitelé základních škol, lektoři a mentoři v jedné osobě, kteří zároveň dobře znají lokalitu pilotáže. Každému koordinátorovi pomáhají tři metodici, kteří jsou jeho pravou rukou. Také v jejich případě se jedná o místní pedagogické profesionály. Někteří z nich do týmu teprve nastoupí, v kompletní sestavě budeme před zahájením nového školního roku.
Tým potřebuje své zázemí, proto bylo zapotřebí najít vhodný prostor. Kancelář, odkud kolegové řídí své aktivity v semilském okresu, sídlí na adrese: zámek Semily, Bítouchovská 1. Kancelář ve svitavském regionu aktuálně hledáme.
Náplň práce kolegů lze přirovnat k rychlé spojce mezi školami, zřizovateli, MŠMT a ostatními významnými regionálními aktéry ve vzdělávání. Jejich cílem je mapovat školní terén, získávat a předávat zajímavé podněty, informace, zpracovávat je a následně nabízet školám podporu a poradenství šité na míru. Důležité bude také získávání důvěry u těch škol, které jsou méně aktivní a příliš se nezapojují. Poznat, které to jsou, a motivovat je k větší spolupráci.
Přísná opatření v souvislosti s koronavirem do konce května 2021 neumožňovala osobní návštěvy ve školách, ale ani tak jsme nezaháleli a pomáhali alespoň virtuálně. Pořádali jsme webináře a konzultace online na témata, která byla školám v danou chvíli užitečná: zápisy dětí do mateřských a základních škol, hodnocení žáků v pololetí, na konci roku, ale i průběžné, distanční výuka a další. Ředitelé tak měli příležitost probrat své dotazy v přímém přenosu, což jim pomohlo a především ušetřilo čas. Zároveň se na nás mohli kdykoli obracet o radu telefonicky nebo e-mailem: stredniclanek@msmt.cz. Školám jsme také posílali metodická doporučení a informace k mimořádným opatřením, aby byly o krok napřed, než jim materiály přijdou oficiální cestou, a stihly se na nové podmínky včas připravit.
Díky zlepšení epidemické situace už můžeme od června navštěvovat školy a jejich zřizovatele. Cílem schůzek je identifikovat potřeby škol, co se jim daří či nedaří, v čem mohou inspirovat ostatní a jak by jim střední článek podpory mohl pomoci. Tato setkání mají nezaměnitelný lidský rozměr, můžeme tak poznat školu a její vedení osobně, a spojit tak příjemné s užitečným.
Pilotní projekt je zaměřen nejenom na školy, ale i jejich zřizovatele, kterým může například poradit s hodnocením kvality škol a prací ředitele, s provozem škol či administrativou. Pro posílení spolupráce mezi zřizovateli, vedením škol a MŠMT s pozitivním dopadem na rozvoj vzdělávacího systému jsme přichystali soutěž Obec přátelská vzdělávání, kterou budeme vyhlašovat v září. Ale o tom až příště.
Projekt Podpora práce učitelů (PPUČ) Národního pedagogického institutu ČR vydal čtyři publikace s konkrétními náměty do výuky, díky kterým mohou učitelé předškolního a základního vzdělávání rozvíjet u dětí a žáků čtenářskou, digitální nebo matematickou gramotnost. Publikace obsahují dohromady 144 aktivit.
“V NPI ČR si uvědomujeme, že povolání učitele je náročné, a proto přicházíme s našimi materiály pro mateřské školy. Díky 29 kartám je možné i v předškolním vzdělávání rozvíjet například digitální gramotnost, které se, podle našich zkušeností, kolegyně a kolegové často bojí,” říká Jana Smolková, garantka předškolního vzdělávání.
“Pro první stupeň ZŠ jsme připravili 49 karet, které vznikly na základě pilotáže a komunikace s učiteli v pilotních školách,” dodává Simona Šedá, editorka publikace a garantka vzdělávání pro 1. stupeň ZŠ. Mnoho inspirace v ní mohou objevit i rodiče, vedoucí zájmových kroužků, asistenti pedagogů, vychovatelé, knihovníci, studenti vysokých škol s pedagogickým zaměřením a mnozí další.
“Pro učitele druhého stupně ZŠ publikace nabízí 39 karet. Dali jsme si záležet na tom, aby si vybral skutečně každý učitel a aby byl schopen aktivitu zapojit do své výuky bez ohledu na to, zda je učitelem matematiky nebo výtvarné výchovy,” říká Marta Břehovská, garantka vzdělávání pro 2. stupeň ZŠ.
Sborník prací studentek 5. ročníku Učitelství pro 1. stupeň základní školy byl vydán ve spolupráci s Katedrou preprimární a primární pedagogiky Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. Celý sborník ilustruje soubor očekávaných výsledků učení v základních gramotnostech, rozpracovaných pro jednotlivé vzdělávací oblasti a vzdělávací obory do učebních aktivit a příkladů komplexních úloh (karet), kterých obsahuje celkem 27.
Podle doc. PhDr. Jany Staré, Ph.D., vedoucí katedry, která na vzniku publikace spolupracovala, vycházejí mnohé navržené aktivity ze zájmu současných dětí a užívají skutečně neotřelé, inovativní postupy. Ke sborníku dále dodává: “Vzhledem k náročnosti práce učitele v inkluzivní třídě vnímám vzniklé lekce jako cenný materiál, který umožní učitelům učit v souladu s nejnovějšími vzdělávacími trendy a v souladu s poznatky jednotlivých oborových didaktik.”
“Věřím, že pro učitele může být sborník impulsem k novým pohledům na známé situace, zajímavou inspirací či neotřelou výzvou. A pro nás všechny nadějí, že o naše děti ve školách pečují pedagogové s láskou, porozuměním a opravdovým zájmem o to, aby každý z jejich žáků dostal šanci být úspěšný a šťastný,” říká Simona Šedá, editorka sborníku.
“V projektu PPUČ podporujeme reflektivní praxi učitelů mateřských a základních škol, při které je vhodné sdílet zážitky a zkušenosti z jednotlivých metod práce s dětmi. Proto je možné se k publikacím vyjádřit v reputačním systému EMA na metodickém portálu RVP.CZ,” vysvětluje Petr Naske, manažer projektu PPUČ. Publikace je zde možné ohodnotit jednoduše – přidělit jim odpovídající počet hvězdiček, nebo krátkým komentářem popsat svou zkušenost s těmito materiály.
Jednotlivé publikace pro konkrétní stupně vzdělání najdete na webových stránkách kampaně Gramotnosti.pro život (www.gramotnosti.pro) nebo na níže uvedených odkazech (klikni na obrázek pro otevření publikace):
Konec školního roku se nezadržitelně blíží a s ním i vysvědčení. K tématu hodnocení žáků (nejen) na konci druhého pololetí uspořádal střední článek podpory 9. června webinář pro ředitele základních škol Semilska a Svitavska, na kterém se o své zkušenosti s hodnocením žáků podělili dva ředitelé s letitou praxí:
- Pavel Škramlík ze Sportovní soukromé základní školy Litvínov,
- Karel Derfl ze Základní školy Chraštice.
Přestože každý reprezentuje jiný typ školy – soukromou a státní (v Chrašticích se jedná o největší školu v nejmenší obci ČR), oběma jde o totéž. Zavádět do hodnocení moderní trendy a inovativní přístup.
České školství zná především sumativní hodnocení, tedy známkování. Přestože ho nelze šmahem odsoudit, je načase přistoupit i k jiným formám, které jsou pro žáky více podporující a motivující. Zaměřit hodnocení tak, aby žáci neporovnávali své výkony mezi sebou, ale u sebe, tedy srovnávali svůj současný výsledek učení s předchozím. Podstatou pro takové hodnocení je uplatňování individuálního přístupu. Každý žák má ve škole svoji cestu, svůj způsob učení a k němu by měl dostávat zpětnou vazbu. Zkušenosti ukazují, že čím více zpětné vazby, tím menší je potřeba hodnotit.
Formativní hodnocení je komplexní metoda pedagogické práce spojená s aktivním učením, zpětnou vazbou, učebními cíli, výukovou strategií a hodnotícími postupy. Nemělo by být zaměřeno jen na vyučovací předměty, ale i na kompetentnost žáků.
Webinář byl inspirací pro nejednu školu, ale je třeba počítat s tím, že radikální změny v hodnocení nelze provést ze dne na den. Ať už to bude přechod na slovní hodnocení nebo kombinace formativního a sumativního hodnocení, důležité je zažité způsoby měnit postupně, komunikovat je s rodiči i žáky a v nejlepším případě zapojovat děti samotné, třeba formou sebehodnocení. Oba prezentující mají s formativním hodnocením velké zkušenosti, ale jak sami uvádí, je stále co vylepšovat.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vydalo začátkem dubna Pedagogická doporučení k návratu žáků do škol | edu.cz. V daném metodickém materiálu se můžete více o hodnocení dozvědět přímo v kapitole 4. průběžné a závěrečné hodnocení nebo můžete procházet dokumentem níže či si ho na konci této aktuality stáhnout v PDF.
Minulý týden se konala veřejná debata s názvem Ředitelé ZŠ: Jak se připravit na roli ředitele? O tématu diskutovali odborníci za různé instituce působící ve vzdělávání. Čeští ředitelé mají hned za nizozemskými kolegy druhou největší autonomii v Evropě. Vysokou míru svobody však současně provází ohromná agenda, kterou má ředitel na svých bedrech.
Jak se mohou (a jestli vůbec) budoucí ředitelé na svoji novou misi připravit? Kdy by tato příprava měla začít, jak by měla probíhat a jakou roli může sehrát střední článek podpory?
„Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy připravuje nový koncept vzdělávání ředitelů, který by se měl spustit od školního roku 2022/2023," uvedla Martina Běťáková, která má na ministerstvu pod patronátem aktivity středního článku podpory.
„Důležitá je příprava už před samotným konkurzem, tedy ještě předtím, než se kandidát přihlásí do výběrového řízení. Další etapa vzdělávání ředitelů následuje hned po jejich nástupu a probíhá v rané fázi působení na nové pozici, tedy během prvního roku či dvou. Poté přichází na řadu celoživotní vzdělávání,“ upřesnila M. Běťáková.
Pro výběrové řízení je také důležité, aby zřizovatel správně definoval, jakého člověka na pozici hledá. Měl by tedy detailně znát prostředí dané školy. Trochu jiné požadavky budou na kandidáta pro velkou školu, kde jsou nezbytné manažerské schopnosti, u malé školy se pak zúročí zejména pedagogické zkušenosti.
Strategie 2030+ přichází se dvěma konkrétními návrhy, jak ředitelům odlehčit:
Střední článek podpory v těchto dnech startuje návštěvy ve školách a se zřizovateli v pilotním okresu Semily. Jejich cílem je zmapovat potřeby škol, zjistit, co potřebují, s čím mají dobré, nebo naopak špatné zkušenosti. Střední článek podpory by mohl být v budoucnu nápomocný také pro nábory ředitelů. Díky pravidelným návštěvám ve školách bude znát jejich prostředí i personální kapacity, může tedy potenciálním zájemcům nabízet rozvojové vzdělávání související s touto pozicí.
Debatu je možné shlédnout na facebooku:
Střední článek podpory se od 1. června 2021 rozšířil o nového člena. Jeho koordinátorkou pro pilotní okres Svitavy se stala paní Hana Fučíková. Tým středního článku získal zkušeného lídra, kouče, průvodce i pedagoga.
Její profesní éra je spojena se školstvím, kde působí už 30 let. Vystudovala učitelství pro 1. stupeň základních škol na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Má bohaté zkušenosti jako učitelka velké městské školy, vedoucí metodického sdružení, koordinátor školního vzdělávacího programu, výchovný poradce, pedagog a ředitelka malotřídní školy. Absolvovala celoroční kurzy v Akademii Libchavy (Ředitel koučem, Systemické vedení týmu), studium výchovného poradenství, zkušenosti čerpá také z účasti na supervizích a zapojení do projektů Systému podpory profesního rozvoje učitelů a ředitelů (SYPO) a České školní inspekce (ČŠI). Ráda spolupracuje s aktivními lidmi, sdílí, hledá společné cesty, lektoruje, nabízí zkušenosti, nápady, inspiraci, zpětnou vazbu a podporu svým kolegům.
„Práce s lidmi mě baví, obohacuje a naplňuje. Zapojení do pilotáže beru jako příležitost aktivně se podílet na změnách ve školství a možnost realizovat Strategii 2030+, ověřovat ji v terénu, zachovat autonomii škol.“
Hana Fučíková
V současné době pracuje 14. rokem na pozici ředitelky malotřídní vesnické základní školy a mateřské školy v Řetové. Do srpna bude ve středním článku podpory pracovat na zkrácený úvazek, aby mohla ve své škole zakončit školní rok a připravit předání školy svému nástupci. Jejím hlavním úkolem v roli koordinátorky pro nadcházející období bude vytvoření týmu metodiků na Svitavsku a připravení středního článku, aby od září poskytoval podporu místním školám a zřizovatelům.
Zapojení Hany Fučíkové do pilotáže bude velkým přínosem!!!
Detailnější medailonek o nové koordinátorce je k dispozici na facebooku.
Výběrové řízení na metodiky pro okres Svitavy, kteří zde budou působit v týmu s novou koordinátorkou, je v plném proudu. Přihlášky je možné zasílat do 15. 6. 2021. Více informací najdete na: https://www.msmt.cz/ministerstvo/metodik-stredniho-clanku-podpory-v-okrese-svitavy. Budeme rádi, pokud někdo ze zkušených pedagogů posílí naše řady.
Počátkem května se uskutečnilo online setkání zástupců ze všech krajských úřadů s pracovníky Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) s cílem vzájemně se informovat o stavu digitálního vzdělávání, a především sdílet příklady dobré praxe v této oblasti mezi jednotlivými kraji. Jejich zástupci představili své projekty, které jsou vesměs financovány z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání v gesci MŠMT a jeho výzvy na implementaci krajských akčních plánů rozvoje vzdělávání. Níže uvádíme některé z nich.
V rámci projektu Komplexní program rozvoje a podpory pražského školství bylo k dnešnímu dni dokončeno celkem 15 nových multimediálních tříd, tzv. Center interaktivní výuky (CIV). Primárním cílem Center je umožnit pražským pedagogům realizovat vyučovací hodiny s maximálním využitím technického vybavení. Centra interaktivní výuky jsou společným výsledkem Magistrátu hl. města Prahy a Hospodářské komory hl. města Prahy, která je partnerem magistrátu v tomto projektu. Na vybraných pražských školách bude postaveno 48 supermoderních učeben, jejichž výbavu tvoří výukové interaktivní nástroje, výukový software, počítače, videa, DVD přehrávače a další. Žádanou pomůckou je i vizualizér, což je zařízení sloužící ke snímání obrazu ve fyzické podobě a jeho převedení na podobu digitální. Více informací zde.
K propagaci a rozvoji především technického vzdělávání a učňovského školství přispívají i další aktivity projektu. Polytechnická hnízda jsou třídy pro mechaniku a Polytechbus je pojízdná polytechnická dílna („Edudodávka“), která žákům mateřských a základních škol přibližuje krásu řemeslných oborů a podporuje manuální zručnost dětí. Pod vedením profesionálních mentorů si mohou děti vyzkoušet práci se dřevem, keramikou, barvami, obklady aj. Více informací zde.
V Ústeckém kraji vidí jako hlavní systémové řešení motivaci a vzdělávání pedagogů. Proto zde pořádají například Letní školy (v srpnu 2020 LešDig 2020 v Třebívlicích) nebo mobilní Centra kolegiální podpory, která vyjíždějí do škol. Učitele síťují tzv. Digibuňky v obcích s rozšířenou působností, kde mohou sdílet pomůcky, metodiky i know-how či si zapůjčovat robotické stavebnice. Digibuňky mají dvě úrovně, první pro preprimární a primární vzdělávání a druhou pro druhý stupeň ZŠ a SŠ. Specializované Digibuňky vznikají na místních školách. Projekt dále podpořil vznik technických klubů a jejich vybavení ve většině ORP Ústeckého kraje. Ve spolupráci s ústeckou Univerzitou Jana Evangelisty Purkyně zprostředkovávají akreditovaný DVPP pro pedagogy informatiky.
Na rozvoj digitálních kompetencí učitelů se ve svém projektu zaměřili v Plzeňském kraji. Do pilotáže je zapojeno 12 středních škol a 237 učitelů, kteří absolvují 700 hodin školení a 237 hodin mentorování. Více informací o projektu naleznete zde. Na webu projektu je i zajímavý citát učitele informatiky z Denveru Karla Fische: „Najde-li se dnes ještě učitel, jenž nedisponuje počítačovou gramotností a nesnaží se tento stav změnit, je na tom stejně, jako kdyby před 30 lety v roli učitele neuměl číst a psát.“ Dále je také možno se inspirovat na webu projektu v příkladech dobré praxe.
Za sdílení dobré praxe krajů v oblasti digitálního vzdělávání za MŠMT moc děkujeme a těšíme se na další setkání!
Mateřské školy se chystají na nové přírůstky, zápisy dětí proběhly v první polovině května. V souvislosti s příjmem dětí uspořádal střední článek podpory pro ředitele mateřinek pilotních okresů 24. května online konzultaci.
Ze zkušenosti a zpětné vazby od účastníků víme, že jsou obdobná setkání velmi přínosná. Ředitelé se odpovědi na své otázky dozví v přímém přenosu a získají rady, jak postupovat. Ušetří si tak čas a ulehčí vzájemnou komunikaci. Tentokrát se většina dotazů týkala příjmu dvouletých dětí nebo naopak předškoláků. Zápisy proběhly ještě distančním způsobem, ale pozitivní je, že provoz školek začíná opět fungovat, jak ho známe.
Distanční výuku můžeme právem označit za novodobý fenomén. Přechod z klasické výuky na distanční byl naprosto unikátní, přišel ze dne na den, nikdo na něj nebyl připraven. Díky řízeným rozhovorům s řediteli základních a středních škol, které vedla Česká školní inspekce (ČŠI), víme, jak tato výuka probíhala, s jakými problémy se musela vypořádat, ale i co pozitivního do škol přinesla. S jejími výsledky chtěl střední článek podpory seznámit školy z pilotních okresů, a proto pro ně 18. května uspořádal webinář. Pro každou školu je určitě zajímavé porovnání, jak probíhala výuka jinde a jak se dařilo právě u nich. Navíc mohou čerpat z doporučení, která se dají mnohdy využít i při prezenční výuce. Školy měly také prostor k dotazům.
O posunech a zkušenostech škol prezentoval ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal. ČŠI průběh distanční výuky po celou její dobu sledovala, monitorované období bylo od března do konce 1. pololetí školního roku 2020/2021.
„Díky řízeným rozhovorům jsme získali komplexnější představu a informace o tom, s čím se školy potýkaly, a mohli jsme čerpat řadu inspirací pro ostatní. Příklady dobrého fungování jsme začlenili také do metodické podpory těm školám, které měly nějaké problémy.“
Tomáš Zatloukal
Ústřední inspektor ČŠI
A jaké informace průzkum ČŠI přinesl?
2 % škol v ČR na jaře ani v tomto školním roce nerealizovalo výuku online. Přibližně 10,5 tisíce žáků nebylo žádným způsobem zapojeno do výuky (ani online, ani offline) a zajímavý je fakt, že se tento počet nezměnil ani později v 1. pololetí letošního školního roku.
Důvodem je dlouhé trvání distančního období, zároveň hodně rodičů pracovalo na home office, tím se rodinné prostředí spíš zhoršovalo. Školy už také vyčerpaly všechny možnosti komunikace s rodiči i žáky a musely mnohdy kontaktovat další instituce mimo vzdělávací systém, např. odbor sociálně právní ochrany dětí. Pozitivní změnou je naopak výrazné snížení počtu školáků, kteří se nezapojili do online výuky: na jaře jich bylo 250 tisíc, na podzim už jen 50 tisíc. Také vybavenost škol se „dramaticky“ zlepšila, a to zejména u základních škol a nižších stupňů víceletých gymnázií, kde bylo možné na technické vybavení čerpat dotace. Došlo také ke zlepšení digitálních kompetencí učitelů. Na začátku distanční výuky například pětina pedagogů z prvního stupně neměla žádnou nebo jen minimální zkušenost s digitálními technologiemi. Co se způsobu výuky týká, obecně platí, že se daří obtížně zapojovat žáky při frontální výuce, tedy tam, kde učitel „vede monolog“ nebo prezentaci a kde zároveň chybí zpětná vazba, kdo z žáků je u počítače a zda ho výuka baví. Nejpřínosnější se naopak ukázala práce ve skupinách, která však tvořila jen přibližně 6 % výuky, nebo práce ve dvojici (4 %).
Chcete-li se dovědět další informace, zajímavosti i doporučení, pusťte si celou prezentaci na videu níže:
Na otázku odpoví pokusné ověřování kombinovaného vzdělávání pro základní a střední školy, které navazuje na zkušenosti s distančním vzděláváním a zkouší různé možnosti digitalizace práce pro učitele a podporu žáků a studentů a jejich potřeb a talentů. Je třeba využít to dobré, co nám „digitální revoluce“ přinesla, a zároveň se poučit z chyb. Proto se nyní testují různé druhy způsobů organizace, obsahu a metod vzdělávání, které by mohly být do budoucna šikovně vyžity pro práci všech škol.
O půl druhého roku trvajícím projektu kombinovaného vzdělávání, které má prověřit možnosti zařazení on-line metod do běžné výuky škol, se dočtete v článku, který vyšel v květnovém Řízení školy..
Počítače a technika hraje v dnešní době prim. Digitalizace se díky pandemii velmi rychle zavedla i do našich škol, kde se s ní snažíme, tu lépe, tu hůře, sžít a vyrovnat. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy na podzim 2020 schválilo a připravilo v rámci realizace nové národní Strategie 2030+ projekt pokusného ověřování kombinovaného vzdělávání. Mimo jiné je to reakce na zprávy České školní inspekce, které konstatují, že nejsou dostatečně využívány moderní výukové metody a převažují frontální formy práce s dominancí učitele, což vede k nižší míře aktivního zapojení žáků do výuky. Zároveň rostou počty dětí se specifickými vzdělávacími potřebami a je nezbytná vyšší míra individualizace výuky nebo různorodých úkolů tak, aby tyto potřeby a možnosti žáků byly více respektovány.
Půl druhého roku trvající projekt kombinovaného vzdělávání prověří možnosti zařazení on-line metod do běžné výuky škol. Navazuje na zkušenosti s distančním vzděláváním a zkouší různé možnosti digitalizace práce pro naše učitele a podporu žáků a studentů a jejich potřeb a talentů. Je třeba využít to dobré, co nám „digitální revoluce“ přinesla, a zároveň se poučit z chyb. Proto se nyní testují různé druhy způsobů organizace, obsahu a metod vzdělávání, které by mohly být do budoucna šikovně vyžity pro práci všech škol.
Ludmila Třeštíková
MŠMT
Jedním z cílů pokusného ověřování je tak připravit kvalitní podklady pro rozhodování MŠMT o tom, zda a jak začlenit kombinované vzdělávání do výuky v základních i ve středních školách. Očekávají se benefity při práci s nadanými či naopak nemocnými či hendikepovanými žáky, s dětmi na dlouhodobých pobytech v zahraničí nebo pokud to je pro žáka a jeho rodinu z nějakého důvodu výhodnější.
Projekt je realizován na principu dobrovolného zapojení škol. Do začátku března se k ověřování přihlásilo 38 základních škol, 17 středních škol a 10 gymnázií. Školy jsou všech velikostí, zřizovatelů i zaměření, ministerstvo potřebuje znát všechny možnosti.
Zúčastněné školy mohou zapojit celé ročníky, třídy, skupiny nebo jen konkrétní žáky. A je jasné, že škola musí mít i paralelních skupiny žáků, kteří se vzdělávají prezenčně, jako kontrolní vzorek, aby se daly objektivně srovnat výsledky obou metod vzdělávání a definovat výhody a nevýhody. Samozřejmě zapojení každého žáka je podmíněno souhlasem jeho zákonného zástupce. Dnes už víme, že většina přihlášených škol chce zařadit do pokusu2/3 svých žáků, běžné školy neplánují ověřování u posledních ročníků (žáků 9. tříd a maturantů), výjimku tvoří ScioŠkoly.
Je třeba využít zkušenosti a vytvořit funkční model výuky, které propojuje prezenční a distanční formu vzdělávání. Očekáváme, že kombinovaná forma má potenciál přinést do škol nové příležitosti: zvýšit samostatnost žáků, rozvíjet kompetenci k učení, personalizovat vzdělávání. Cílem je zohlednit různorodé učebních styly žáků, a přitom zachovat kvalitu. Jednoznačným benefitem je možnost vytvořit rovné příležitosti pro vzdělávání žáků, kteří se z jakéhokoli důvodu nemohou účastnit prezenční výuky. A také třeba vyzkoušet možnosti propojení prvků zážitkové pedagogiky.
Školy budou v rámci kombinovaného vzdělávání realizovat jak konkrétní témata, tak i celé předměty. Některé školy hodlají tyto varianty kombinovat. Často chtějí ředitelé distanční výuku zaměřit na realizaci školních projektů. Některé SOŠ plánují metody využít i pro praktickou výuku.
V rámci přihlášených škol bude také zkoumána efektivní organizace – od kombinace skupinového vzdělávání dle času nebo v návaznosti na rozvržení obsahu, až po personalizovaný model v rámci individuálního studijního plánu nebo individuálního vzdělávání. I časové modely navrhované školami jsou různé. Může to být zavedení distančního vzdělávání na 1 konkrétní den v týdnu, 1-3 týdny za pololetí nebo 1-2 dny za měsíc. Tady by se hodilo podotknout, že to záleží na školách, ale přínosem pro PO KV je využití co nejvíce různých kombinací. A také to, že je dobré také zjistit, co nefunguje, protože i to je zpětná vazba, kterou je možné využít.
Plán přípravné fáze probíhá od 1.1. do 31.8.2021. Bohužel spuštění projektu spadlo do období nouzového stavu vyhlášeného vládou ČR a nuceného přesunu veškeré výuky na distanční formu. Pokusné ověřování tak není možné na školách momentálně realizovat. Ale ve spolupráci s Národním pedagogickým institutem probíhá příprava zapojených škol a vzájemná setkávání ředitelů a webináře pro učitele.
Školy budou realizovat kombinovanou výuku v návaznosti na to, jak se bude vyvíjet pandemická situace a s ní související opatření vlády a jak budou připraveny, ale nejpozději od 1.9.2021. Výsledky budou známy o prázdninách příštího roku (2022). O všech krocích a pokrocích vás budeme informovat.
ředitel, Gymnázium, Teplice
Máme chuť zkoušet a zavádět něco nového. Při dosavadní výuce na dálku jsme si ověřili nové formy a metody práce s žáky. Poznali jsme úskalí i přednosti takové práce, takže víme, do čeho jdeme.
Pro některé žáky je výuka na dálku vhodnější – nestresuje je, umožňuje jim vlastní tempo. Jiní zase nemohou být přítomni ve výuce kvůli zdravotnímu problému. Další pak jsou nadaní a pomocí výuky na dálku toho mohou zvládat více – sport, umění studium další školy. Všem těmto žákům chceme zavedením kombinovaného vzdělávání pomoci k dosažení jejich vzdělanostního maxima.
Plánujeme kombinované vzdělávání ve třech variantách. Jednak máme vybrány čtyř třídy, ve kterých bude probíhat výuka na dálku cca 3 – 5 dní v měsíci. Za druhé chceme výuku na dálku u žáků, kteří mají individuální studijní plán. A za třetí to bude u všech tříd ve dnech či situacích, kdy nebude běžná prezenční výuka možná.
ředitel, Vyšší odborná škola potravinářská a Střední průmyslová škola mlékárenská Kroměříž
Naše škola nabízí vzdělávání v potravinářských oborech již od roku 1902. Kombinovaným vzděláváním chceme zdokonalit dosavadní nástroje a mechanismy (případně nalézt nové) používané při distančním vzdělávání a celý proces zefektivnit a systémově ověřit v praxi. Předpokládáme, že se ověřování bude účastnit většina žáků školy, mezi žáky a jejich zákonnými zástupci je o účast v projektu zájem. A to stejné platí také pro pedagogické pracovníky školy, kteří již vybrali vhodné všeobecně vzdělávací i odborné předměty.
V rámci projektu plánujeme distanční výuku jednou týdně a vnímáme ji jako vhodný doplněk praktických odborných aktivit, které i nadále nutně musíme realizovat prezenčně v laboratořích a našem dílenském poloprovozu. Jako nejnáročnější v rámci výuky v digitálním prostředí pociťujeme udržení kvalitního kontaktu žáka a učitele, proces vzdělávání je o růstu člověka jako osobnosti skrze znalosti, dovednosti a postoje a naším hlavním úkolem je tedy hledat vhodné formáty výuky a nástroje, aby celý proces dával smysl. I v rámci distanční výuky je potřeba dbát na individuální potřeby každého žáka a toto pro nás aktuálně představuje největší motivaci a výzvu.
vedení školy, 4. ScioŠkola Praha - základní škola, s.r.o.
Máme chuť zkoušet a zavádět něco nového. Při dosavadní výuce na dálku jsme si ověřili nové formy a metody práce s žáky. Poznali jsme úskalí i přednosti takové práce, takže víme, do čeho jdeme.
Pro některé žáky je výuka na dálku vhodnější – nestresuje je, umožňuje jim vlastní tempo. Jiní zase nemohou být přítomni ve výuce kvůli zdravotnímu problému. Další pak jsou nadaní a pomocí výuky na dálku toho mohou zvládat více – sport, umění studium další školy. Všem těmto žákům chceme zavedením kombinovaného vzdělávání pomoci k dosažení jejich vzdělanostního maxima.
Plánujeme kombinované vzdělávání ve třech variantách. Jednak máme vybrány čtyř třídy, ve kterých bude probíhat výuka na dálku cca 3 – 5 dní v měsíci. Za druhé chceme výuku na dálku u žáků, kteří mají individuální studijní plán. A za třetí to bude u všech tříd ve dnech či situacích, kdy nebude běžná prezenční výuka možná.
Základní škola Velvary
Pokusné ověřování kombinované výuky nás zastihlo v době, kdy si více než v jiných časech uvědomuje nutnost přechodu od konzervativního modelu školy k modernějšímu a pružnějšímu vzdělávání. Proč?
Pokusné ověřování kombinovaného vzdělávání chápeme jako příležitost ke změnám, jako výzvu a logické navázání na distanční výuku. Nehledáme v něm marketingový záměr pro nábor nových žáků, ale rozšíření vzdělávacích služeb pro žáky současné.
Základní škola a Mateřská škola Pod Budčí, Zákolany
Naše škola představuje malotřídní školu, kterou tvoří první stupeň základní školy. První, druhý a čtvrtý ročník je v tomto školním roce samostatný. Třetí a pátá třída jsou spojené.
Do pokusného ověřování kombinovaného vzdělávání jsme se zapojili mimo jiné s ohledem na snahu posílit samostatnost žáků a jejich kompetence k učení. Reagujeme také na pozitivní ohlasy některých rodičů na distanční formu výuky a zájem o její začlenění do dalšího vzdělávání po zrušení mimořádných opatření. Klademe důraz na individuální přístup k dětem, rodinnou atmosféru, úzkou spolupráci s děním v obci a podporu kreativního myšlení žáků.
Tým středního článku podpory se s členy odborného panelu schází pravidelně. Cílem těchto debat je nejenom představení aktivit a podniknutých kroků v rámci pilotáže na Semilsku a Svitavsku, ale především propojování názorů, získávání zpětné vazby od účastníků, kteří zastávají různé role ve vzdělávacím systému, a hledání většinové shody. Poslední setkání se uskutečnilo 17. května a debatovala se témata:
Zatímco předchozí dubnové setkání bylo ve znamení rekapitulace činnosti středního článku podpory za uplynulé dva měsíce, tentokrát se na online setkání 17. května probíraly zásadní otázky, které vyplynuly z předchozích debat se zástupci Nadace Partnerství 2030+.
První z nich se věnovala oblasti „Jak poznáme, že střední článek dobře funguje“, a to v krátkodobém horizontu pilotáže do roku 2023, i z dlouhodobého pohledu do roku 2030. Především je nutné stanovit měřitelné indikátory, podle kterých bude možné úspěch či neúspěch posoudit.
Další diskutovanou oblastí bylo pojetí odpovědnost za zlepšování vzdělávacích výsledků a rovných šancí žáků.
A v neposlední řadě se diskutovalo také o budoucím ukotvení středního článku ve vzdělávací soustavě. Zda má fungovat jako samosprávná organizace, jako součást státní správy, případně zda má mít ještě jinou právní formu. K uvedeným oblastem zaznělo hodně návrhů a komentářů, které se budou diskutovat na dalším červnovém panelu.
Jaroslav Jirásko je koordinátorem středního článku podpory pro okres Semily. Po 21 letech, které strávil na základní škole K. V. Raise v Lázních Bělohrad jako ředitel, se rozhodl pro změnu. Jak sám říká, ve středním článku by měli být lidé z praxe, kteří rozumějí školám a jejich potřebám. Žádní úředníci.
O tom, jak hodnotí uplynulý rok ovlivněný pandemií, proč se rozhodl pro změnu a co může pro školy udělat v roli koordinátora, se dočtete v následujícím rozhovoru v Lidových novinách.
Jednadvacet let byl ředitelem základní školy v Lázních Bělohrad, kde se snažil systematicky měnit konzervativní pohledy na vzdělávání. Usiluje o moderní, progresivní, inovativní a otevřenou školu. Od března 2021 působí na pozici koordinátora středního článku podpory v okrese Semily. Tyto střední články vznikají v souladu s dokumentem pro rozvoj vzdělávací soustavy v ČR Strategie 2030+ a zatím jde o pilotní projekt. „Chceme být nejbližším partnerem a pomocníkem ředitelů, ne jejich nadřízení,“ říká Jaroslav Jirásko.
Velmi těžký. Jako ředitel školy jsem pasivně sledoval, že jsme v podstatě kvůli pandemii museli popřít principy, na nichž jako škola fungujeme. My si za normálních okolností zakládáme na otevřenosti, spolupráci. Vždy máme otevřené dveře pro rodiče, běžně si chodíme jako učitelé do hodin na náslechy, podporujeme mezitřídní a meziročníkové projekty. To vše jsme museli opustit. I když se pak děti vrátily k prezenční výuce, bylo nutné zachovávat homogenní skupiny a do školy nikoho cizího nepouštět. Když jsem pořád někde sháněl roušky a respirátory a ráno kontroloval žáky, aby si dezinfikovali ruce, došlo mi, že mě ta práce vlastně přestává těšit.
A nebylo to jen pandemií, ale i celkovou únavou, přece jen jsem ředitelem naší školy už 21 let. Po celou dobu mám skvěle nastavenou spolupráci se starostou, vycházíme si vstříc, on se o školu zajímá a já se snažím, aby šlo všechno hladce. Jenže starosta – stejně jako já – už zvažuje konec působení ve funkci. Každopádně když se objevila nabídka začít pilotovat střední článek podpory škol, neváhal jsem.
Nově jsem teď koordinátorem středního článku podpory pro okres Semily. Stále ještě na část úvazku pracuji jako ředitel a na část coby koordinátor, musím ještě svou školu „dotáhnout“ do konce školního roku. Mimochodem ten název mi přijde hrozně krkolomný a vlastně jsem si přál ho změnit. Jenže tenhle název je ukotven ve Strategii 2030+ a nedá se měnit. Jak už jsem zmínil, jde o pilotní projekt na dva roky do roku 2023, poté se má postupně celoplošně rozšiřovat. Výhledově do roku 2030 vzniknou tyto buňky víceméně na úrovni okresů: tak, jak to je navrženo v dokumentu Strategie 2030+.
Střední články by měly sloužit i jako podpora zřizovatelů, a tady si myslím, že můžeme hodně prospět. Pokud bude zřizovatel potřebovat metodickou podporu, pomoc s hodnocením kvality školy a práce ředitele, můžeme mu výrazně ulehčit život, stejně jako při všemožné administrativě, která je s provozováním škol spojená.
Velkým problémem českých škol je to, že zřizovatel platí ředitele, rozhoduje o odměnách a dalších věcech, ale ředitel je přitom zodpovědný za realizaci vzdělávací politiky, tedy zjednodušeně za to, „jak se ve škole učí“. Zřizovatel především chce, aby budova byla v pořádku a rodiče spokojení, jelikož právě rodiče představují voličskou základnu. Ti ale mnohdy kvůli svým konzervativním představám spíš brzdí posun školy směrem k větší kvalitě. A máme tu problém, protože ředitel, který se snaží zavádět progresivní metody, může vzbudit nevoli rodičů, a být dokonce odvolán. Tady může střední článek pomoci jako jakýsi mediátor a také jako nositel a zprostředkovatel kritérií kvality.
Navíc mnozí zřizovatelé opravdu nejsou žádnými experty na školství a tápou v tom, jak se vůbec pozná, zda je škola v jejich obci dobrá, nebo ne, a kam by se případně měla posouvat. Pokud je v malém městě jedna škola a starosta je – dejme tomu – stavební inženýr, může mu střední článek poskytnout kritéria, pomoci s hodnocením práce školy a ředitele, poskytnout podporu při konkurzech na ředitelské místo, a tím přispět k tomu, aby se v regionech sjednotil pohled na to, co to znamená „dobré vzdělávání“. 72 % obcí, které zřizují školu, mají méně než dva tisíce obyvatel. A tyto malé obce podporu a pomoc často opravdu potřebují. Naším cílem je pomoci samosprávám, aby pro své školy byly skutečně dobrými zřizovateli. Jak totiž víme, regionální rozdíly i rozdíly mezi jednotlivými školami jsou v ČR doslova propastné.
Konkrétně můžeme podat pomocnou ruku například v otázkách administrativy, účetnictví, pracovních smluv… Každopádně můžeme školám zprostředkovat právní poradenství v oblasti školské legislativy a pracovního práva, protože po něm ředitelé volají hodně. Právní poradenství bude zajišťováno přímo z MŠMT. Můžeme škole nabídnout nebo zprostředkovat služby například mentorů, supervizorů či koučů, kteří mohou učitelům pomáhat v jejich profesním rozvoji. Pravdou je, že mnohé školy si toto jsou schopny zařídit už dnes. Hodně ředitelů v tom ale zatím nevidí smysl, a my věříme, že když s nimi o tom budeme mluvit a tu možnost jim nabídneme, nakonec ji rádi využijí.
Doufám, že ne, to totiž není cílem. My nepřebíráme žádné jejich pravomoci. Nejsme jejich nadřízení, můžeme ale být jejich nejbližšími partnery. Kdysi v 90. letech existovaly školské úřady, které mimo jiné školám ve svém okrese zajišťovaly servis například v oblasti mezd, pracovních i dalších smluv a všelijaké administrativy. Potom přišla reforma a všechny školy povinně získaly právní subjektivitu, což přineslo mnoho pozitiv, ale také mnoho starostí zejména malým školám, pro něž je všechna ta administrativa velmi náročná. Dá se očekávat, že o služby středního článku podpory budou mít největší zájem právě malé školy, pro ty velké budeme plnit spíš roli jakéhosi informačního a právního servisu. Například ve chvíli, kdy vyjde nějaké nové ministerské nařízení, nebudou muset ředitelé tápat. Ozvou se nám, my posbíráme jejich dotazy či výhrady a předáme je na MŠMT, a obráceně.
Ve studiích a mezinárodních srovnáních se jasně ukazuje, že české školství je velmi decentralizované a atomizované, a čeští ředitelé mají snad nejvíc autonomie a svobody v Evropě. Naším úkolem není tuto autonomii omezovat, protože si jí čeští ředitelé považují, a navíc se ukazuje, že alespoň podle mezinárodních srovnání nevede ke zhoršování výsledků ve vzdělávání. Na co si ale ředitelé stěžují, je přehlcenost nejrůznějšími administrativními a správními povinnostmi. Chceme je odbřemenit, aby se mohli opravdu stát pedagogickými lídry, a nikoliv především „správci budov“. Různé obdoby středních článků fungují v mnoha zemích, které by nám mohly být vzorem, jako je třeba Nizozemsko, Finsko nebo Norsko.
Cílem jejich působení v Česku by mělo být zvýšení kvality vzdělávání a také srovnání rozdílů mezi školami a regiony tak, aby se slabší školy alespoň přiblížily těm průměrným. Nicméně to jsou zatím představy MŠMT o tom, jak by to jednou mohlo fungovat. Úkolem první fáze pilotního pro jektu je zjištění potřeb škol a sbírání zpětné vazby z obou směrů.
Pořádně se do toho pustíme v srpnu a září. Teď nám práci značně komplikuje covid a online prostředí. Pro dobrou spolupráci je nutné se setkat s aktéry osobně, což teď není možné, a konference přes Teams mají svoje limity. Plánuji tedy hned, jak to půjde, jednotlivé aktéry – tedy školy, zřizovatele atd. – navštívit osobně a probrat s nimi, co je trápí a jak bychom jim mohli být nápomocni. Máme výhodu, že si nyní náplň práce do značné míry určujeme sami. Aktuálně hledáme lidi do týmu. Potřebujeme, aby to byli nejen odborníci z praxe, ale také aby byli rovnoměrně rozprostření v regionu. Takže vyhlašujeme výběrová řízení, navazujeme kontakty, pročítáme životopisy a tak dál. A mezi tím si nastavujeme indikátory a kritéria pro svoun práci, které budeme po dvou letech vyhodnocovat. Musejí být tím pádem snadno měřitelné. Dám příklad: zjistíme, že průměrný ředitel dnes například třetinu své pracovní doby stráví administrativou, a naším cílem může být, aby tento poměr klesl za dva roky třeba na desetinu. Pak si můžeme říct, zda se nám to podařilo, a pokud ne, tak co tomu stálo v cestě.
Nerovnosti mezi regiony a jednotlivými školami jsou obrovské a opatření kolem koronaviru je samozřejmě ještě zdůraznily. Například u nás ve škole probíhá distanční výuka podle mého názoru velmi dobře, dokonce se nám podařilo zapojit i některé typy dětí, které prostě milují práci na počítači a ve škole při prezenční výuce jsou méně úspěšné. Pak se ale dočtu v médiích, že podle dat České školní inspekce snad 150 ředitelů škol žádnou distanční výuku během těch mnoha měsíců nenastartovalo, což je jejich velké selhání a v některých případech budou odvoláni.
Věřím, že kdyby střední článek podpory škol už loni touto dobou fungoval, výrazně by ubylo zmatku a školy by od začátku dostaly podporu, jakou potřebovaly a potřebují. Věřím, že ve chvílích, kdy se překotně zavíraly a zase otevíraly školy, byli mnozí ředitelé zmatení a nejistí v tom, co se od nich očekává. Samozřejmě je to jen „kdyby“, ale umím si představit, že bychom dokázali zprostředkovat a zdůvodnit ministerská doporučení a pomohli je jednotlivým ředitelům uvést do praxe.
Ano, je to tak. Kdybych v možný přínos projektu nevěřil, nikdy bych do toho nešel. Opravdu jsem přesvědčený o tom, že pro školy i stát je výhodné, když mezi jednotlivými řediteli a ministerstvem bude fungovat jakási spojka. Je to velká šance na zlepšení komunikace a pochopení mezi jednotlivými aktéry ve školství. Mám štěstí, že jsem navštívil mnoho zahraničních škol a viděl, jak jim podobné instituce mohou být ku pomoci. Ve Skandinávii koordinátoři, jako jsem teď já, do- podrobna znají školy ve svém regionu, znají ředitele, učitele; vědí přesně, s čím se jaká škola potýká. Mluví o „svých“ školách s takovou láskou, nadšením a respektem k jejich potřebám, až je to dojemné. Byl bych šťastný, kdybychom to v roce 2030 měli u nás v ČR podobně.
Možná, protože byrokracie spojená s řízením školy je samozřejmě úmorná a nikdo si nepřeje, aby ještě bobtnala. Náš cíl je ale právě opačný. Střední článek nebudou tvořit žádní úředníci, budou to lidé z praxe, místní lídři, kteří rozumějí školám a jejich potřebám. Navíc by vznik středního článku měl vést i k revizi úředníků na obecních úřadech, jejichž školské odbory jsou právě ta čirá úředničina. Jako ředitel naprosto chápu frustraci z toho, když neustále musíte vyplňovat nějaké – a mnohdy dokola stále ty samé – údaje do několika tabulek, jednou pro MŠMT, jednou pro obecní úřad, jednou pro kraj… Chceme zjistit, které ty papíry ředitele nejvíc zatěžují, a pomoci jim s nimi.
Národní pedagogický institut (NPI ČR) spouští nové webové stránky www.revize-sov.edu.cz, které školy, ředitele i učitele provedou všemi aktualizacemi odborných složek středoškolského rámcového vzdělávacího programu. Přehledná aplikace nabízí praktickou a konkrétní pomoc při zavádění novinek do školních vzdělávacích programů.
NPI ČR reaguje výše uvedenou webovou podporou, protože dle platných RVP vydaných v září 2020 ze strany MŠMT musí střední odborné školy zapracovat nejpozději od 1. září 2022 do svých školních vzdělávacích programů několik aktualizací, které mají uzpůsobit výuku tak, aby absolventi obstáli na stále rychleji se proměňujícím trhu práce..
Změny provedené v RVP se dotkly jak odborné části, tak i ekonomického vzdělávání a je připravena i nová koncepce informatického vzdělávání – ta se týká pouze oboru vzdělání Informační technologie a také škol zařazených do pokusného ověřování. Každé této části se dopodrobna věnuje celá sekce webových stránek. Jsou zde k dispozici informace o tom, co konkrétně se mění a krom jiného i kontakty na odborné garanty, kteří jsou připraveni školám poradit a pomoci. Součástí informačního balíčku jsou i související dokumenty a legislativní rámce, vše doplněno o aktivní odkazy, takže uživatel nemusí nic dále složitě dohledávat a vše najde na jednom místě.
“Doba se mění a překotně se vyvíjejí nejen technologie, ale vůbec samotné pojetí zaměstnání jako takového. A pandemie koronaviru tyto změny jen akceleruje. I proto MŠMT v září 2020 představilo nové prvky v rámcovém vzdělávacím programu pro střední odborné školství a my v Národním pedagogickém institutu jsme rádi, že tuto změnu pomáháme uskutečnit.”
Matěj Bulant
ředitel, Odboru kariérového poradenství, dalšího vzdělávání a kurikula odborného vzdělávání NPI ČR
A změny na trhu práce již nyní potvrzují čísla, která má Národní pedagogický institut ČR k dispozici. Z analýz hodnocení shody získaného vzdělání a vykonávaného zaměstnání v roce 2019 vyplývá, že:
“Pro potřeby škol jsme vytvořili přehledný a maximálně praktický nástroj, díky kterým mohou své studenty připravit se na měnící se svět a trh práce. Doba, kdy se absolvent střední odborné školy věnoval po zbytek života jen vystudovanému oboru, ta je u konce. A šance, že vystudovaný obor projde během dalších let zásadní změnou, je poměrně velká.”
Matěj Bulant
ředitel, Odboru kariérového poradenství, dalšího vzdělávání a kurikula odborného vzdělávání NPI ČR
Změna, kterou NPI ČR skrze nový web pomáhá uvádět do praxe, se týká bezmála tří set tisíc studentů navštěvujících tisícovku středních odborných škol. Cílem aktualizací v rámcovém vzdělávacím programu je krom jiného vytvořit podmínky pro to, aby každý žák, ať je z kterékoliv školy, disponoval znalostmi, dovednosti a vědomostmi, které dopovídají současným společenským potřebám a jsou nezbytné k učení pro celý život.
Součástí informační kampaně NPI ČR k novému webu je série newsletterů, které ještě do konce tohoto roku zamíří k ředitelů a učitelům SOŠ. Budou propagovat nejen samotný web, ale také nabízet webináře a rozhovory o širším společenském kontextu zaváděných změn.
Všechny potřebné informace o zavádění nové informatiky do škol najdete na tomto oficiálním webu NPI ČR a MŠMT:
V pondělí 3. května přijal náměstek hejtmana Dan Ramzer se svými kolegy z odboru školství krajského úřadu v Liberci zástupce Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Hlavním tématem společné schůzky bylo, jak jinak, školství. Náměstci ministra, paní Zuzana Matušková a pan Jaromír Beran, spolu s paní Martinou Běťákovou z oddělení podpory škol zde představili střední článek podpory a plány na pomoc školám a zřizovatelům, zároveň se diskutovalo o tom, jak si vedou místní školy, co se daří a co je naopak třeba posílit.
Jeden ze dvou pilotních okresů středního článku podpory – Semilsko – se totiž nachází v Libereckém kraji, a tak je počáteční mapování „terénu“ velmi cenné, zejména pro tým podpory, který zde začíná působit. Setkání bylo nejenom velmi příjemné, ale i vstřícné a především konstruktivní. Krajský úřad nabídl ministerstvu úzkou spolupráci a aktivní zapojení, což je pro zdejší působení středního článku podpory naprosto klíčové.
Následující den, 4. května, se s aktivitami středního článku podpory seznámili na on-line webináři také samotní zřizovatelé mateřských a základních škol v okrese Semily. Kolegové z ministerstva objasnili roli středního článku, která spočívá v podpoře nikoli řízení. Tým odborníků bude poskytovat pomoc školám a zřizovatelům v metodické a legislativní oblasti, propojovat místní aktéry ve vzdělávání, koordinovat výměnu zkušeností a příkladů dobré praxe. Zřizovatelům nabídne zejména metodickou pomoc v oblasti konkurzů na ředitele škol, jejich odměňování, jmenování i odvolání, poskytne pomocnou ruku při strategickém plánování vzdělávání v obci, poradí, jak hodnotit školy a mnohé další.
K dotazům nejen na aktivity středního článku podpory MŠMT můžete využít e-mail: stredniclanek@msmt.cz.
Rádi bychom se s vámi touto formou podělili o novinky z právě probíhajících procesů týkajících se reformy pregraduálního vzdělávání učitelů. Přikládáme také několik inspirativních podnětů o přípravě učitelů ze zahraničí – konkrétně z Kanady a z Rakouska.
Druhé setkání participativní skupiny s děkany pedagogických fakult, představiteli asociací děkanů filozofických a přírodovědeckých fakult a dalších významných představitelů vzdělávacích institucí v ČR proběhlo 13. dubna. Tým MŠMT reagoval na připomínky, které jsme od všech zúčastněných děkanů obdrželi, a představil posun v dosavadní činnosti pracovní skupiny.
Témata projednávaná během setkání:
Expertní pracovní skupina se rozdělila na 4 menší podskupiny, které vždy vede jeden garant z týmu MŠMT a nyní se zabývají následujícími okruhy:
V rámci získávání dalších zkušeností týkající se přípravy učitelů ze zahraničí jsme se online spojili s profesorkou Annou Kindler z Faculty of Education na University of British Columbia v kanadském Vancouveru. Zde jsme pro vás sepsali několik podnětných myšlenek, které by mohly inspirovat i naši praxi.
Dále jsme se také propojili s profesorkou Gabriele Kulhanek-Wehlend z vídeňské Pädagogische Hochschule:
Praxe:
Mentoři:
Praxisschulen („fakultní/klinické“ školy)
Rádi byste se s námi propojili v souvislosti s připravenou reformou? Ozvěte se nám na pregradual@msmt.cz, rádi Vám odpovíme.
V okrese Semily začínají poskytovat podporu školám v pilotáži středního článku dva metodici:
-> Petra Rakoušová
-> a Josef Halama.
Nové kolegy Vám nyní představíme.
Petra Rakoušová se bude soustředit především na podporu a rozvoj mateřských a prvostupňových základních škol.
Vystudovala učitelství pro 1. stupeň základních škol na Technické univerzitě v Liberci a speciální pedagogiku na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. Vždy s přihlédnutím k metodikám stávajícím, trendovým či moderním, individuálním potřebám dětí i rodičů a s potřebnou empatií.
Petra Rakoušová se aktivně podílela na tvorbě metodických materiálů projektu Klokanovy školky 2020, založila Centrum kolegiální podpory v Turnově, působí jako lektorka a metodička programu Začít spolu a jako speciální pedagog v oboru logopedie.
Pracovní motto Petry Rakoušové:
"Cílem vzdělání a moudrosti je, aby člověk viděl před sebou jasnou cestu života, po ní opatrně vykračoval, pamatoval na minulost, znal přítomnost a předvídal budoucnost." J. A. Komenský
Josef Halama je absolvent magisterského studia speciální pedagogiky a v rámci celoživotního studia programu Speciální pedagogika se zaměřením na poruchy chování na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.
Z akreditovaných programů má kurzy Feuersteinova instrumentálního obohacení FIE – I, Prevence šikanování na školách, Tvorba a využití individuálního vzdělávacího plánu, Psychiatrické minimum pro pedagogické pracovníky, Jak komunikovat s dítětem nebo Výchovné přístupy k dětem a mladistvým s rizikovým chováním.
Pracovní motto Josefa Halamy:
„Nemá smysl se ptát jestli, má smysl se ptát jak.“
Je to tady! Školáci (zatím jen někteří) budou dnes v pondělí 12. dubna opět startovat do škol. Přestože návrat dětí do lavic provázejí mimořádná opatření, věříme, že pedagogům i rodičům se alespoň částečně uleví a školáci se už těší.
Protože návrat do škol je téma, které doslova hýbe republikou, střední článek podpory připravil pro ředitele mateřských a základních škol konzultace v rámci pilotních okresů Semily a Svitavy. Že to byla trefa do černého, se ukázalo ještě před konzultací samotnou. Po odeslání pozvánky na akci a informačního balíčku začalo přicházet velké množství dotazů.
Nejinak tomu bylo 8. dubna při konzultaci, na kterou se přihlásilo 120 účastníků. Ředitelé ocenili, že se mohou optat na konkrétní případy z jejich školy a ujasnit si, jak mají postupovat.
Dotazy se týkaly především:
S ohledem na důležitost a pro bezproblémový začátek fungování škol zorganizoval střední článek podpory následující den ještě dvě obdobná on-line setkání také pro členy Asociace ředitelů základních škol.
Všechny informace k testování včetně letáčků, videí a FAQ najdete ve zjednodušené podobě na www.testovani.edu.cz.
K dotazům můžete využít také e-mail: stredniclanek@msmt.cz.
Držíme Vám palce!
MŠMT na základě cílů Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ kromě jiných zaměřuje na rozvoj vzdělávání prostřednictvím reformy pregraduální přípravy učitelů v ČR ve spolupráci s fakultami zaměřenými na jejich přípravu. Cíle do roku 2024 a další aktivity této reformy naleznete níže na této stránce. Spolupráce MŠMT a fakult připravujících učitele potvrdilo Memorandum (podepsáno 29. 9. 2021) a jeho příloha.
Kompetenční rámec absolventa a absolventky učitelství vznikl jako jeden z výsledků spolupráce fakult připravujících učitele s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy na Reformě pregraduální přípravy učitelů a učitelek v ČR. Jedná se o dokument, který popisuje profesní kompetence, jimiž má být vybaven každý absolvent a každá absolventka vzdělávacího programu vedoucího ke kvalifikaci učitele.
Kompetenční profil absolventa a absolventky byl oficiálně představen na Národní konferenci ke kompetenčnímu rámci, která se konala 13. 10. 2023 v Praze.
Záznam z konference je možné shlédnout zde.
Tiskovou zprávu z konference s fotografiemi naleznete zde.
Od 1. 1. 2024 došlo v rámci regionálního školství (MŠ, ZŠ a SŠ) k zakotvení pozice provázejícího učitele. Cílem tohoto opatření je zkvalitnění praxí a propojení přípravy budoucích učitelů a samotných škol. Systém podpory provázejících učitelů a pedagogických praxí je nyní pilotován v rámci pokusného ověřování. Od roku 2026 by měl být financován na základě zvláštního normativu zakotveného ve školském zákoně.
Důležité odkazy:
Novela zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, v platném...
Ministerstvo školství státu Izrael realizuje Program Global K. T. R. (Knowledge – Team work- Relations),...
Jako ministerstvo usilujeme o rozvoj vzdělávání a směřujeme přitom ke dvěma dlouhodobým cílům, které jsme zakotvili do Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+:
V naplňování těchto cílů hrají přední roli učitelky a učitelé. Panuje přitom odborná shoda, že klíčovým faktorem pro kvalitu jejich práce, a tím i pro dosažení uvedených cílů, je jejich pregraduální příprava. Má-li se školní vzdělávání v České republice proměnit uvedeným způsobem, potom považujeme za nezbytné, aby podobnou proměnou prošla též příprava učitelů na fakultách vzdělávajících učitele.
Naše ministerstvo doposud ponechávalo tuto náročnou výzvu především na vysokých školách. Nyní jsme se rozhodli vytyčit jasné zadání, jaké učitele potřebujeme pro české školství připravovat a pro toto zadání vytvořit příhodné podmínky a připravit a uskutečnit reformu přípravy učitelů v ČR.
S tímto záměrem jsme se v uplynulém roce obrátili na představitele fakult vzdělávajících učitele i na širší odbornou obec a na základě mnoha jednání a práce mnohých z Vás jsme společně domluvili cíle a připravili koncepci reformy, k jejíž realizaci jsme se jako ministerstvo i jako fakulty veřejně zavázali memorandem, které 29. září 2021 podepsal ministr školství s děkany fakult vzdělávajících učitele.
Domluvili jsme se, že cílem reformy je proměnit přípravu učitelů a učitelek v ČR tak, abychom každý rok připravovali dostatek nových učitelů připravených pomáhat všem svým žákům naplno se rozvíjet, tedy učitele schopné přispívat k naplňování uvedených cílů Strategie 2030+. Pro společnou představu, jaké učitele chceme, jsme přitom vytyčili rámcový kompetenční profil, k němuž má veškerá příprava učitelů v ČR od nynějška směřovat.
Proměna přípravy učitelů je běh na dlouhou trať, v přijaté koncepci jsme si proto vytyčili 6 konkrétních cílů a okruhů změn do roku 2024:
Ve všech těchto oblastech jsou stanoveny přesné cíle a především oboustranné závazky a odpovědnosti ministerstva i fakult.
"Reformě přeji, ať se jí podaří podpořit vzdělávací model budoucích učitelů zohledňující jedinečnost a diverzitu žáků, různorodost aktivních výukových metod a občansky, společensky zodpovědný bohatý školní život. "
— doc. PhDr. Tomáš Kasper, Ph.D.
Vedoucí katedry pedagogiky a psychologie na Technické univerzitě v Liberci
"Vždycky mi vadila kritika pedagogických fakult bez znalosti podmínek, ve kterých pracují a "dobré rady" jak by se měly zlepšit. Obvykle vytržené z kontextu a bez porozumění toho, co všechno přípravu učitelů ovlivňuje a jaké možnosti ke změně fakulty mají. Když jsme psali podklady pro hlavní směry Strategie 2030, uvědomovali jsme si , že přípravné vzdělávání učitelů potřebuje změnu - částečně změnu obsahu, ale také větší respekt a více podpory a pozornosti ze strany MŠMT i mateřských univerzit. Že fakulty potřebují mít možnost více upravit své studijní programy tak, aby z nich vycházeli sebevědomí a do školy natěšení absolventi. A že k tomu fakulty potřebují jasné vymezení jejich mise a priorit a také i materiální a personální podmínky. Navržená reforma jde jednoznačně tímto směrem, popisuje hlavní kroky, které potřebujeme udělat. Reformu jako celek považuji za dobře promyšlenou, s rozumnými počtem dosažitelných cílů do r. 2024 a jasně popsanými kroky, jak jich dosáhnout. Ano, reforma směřuje k jednoznačnějšímu profesnímu zacílení přípravy, což přináší nesporné výhody i určitá rizika. Ale myslím, že pokud budeme skutečně společně usilovat o vybudování kultury v soustavného zvyšování kvality přípravy učitelů, není nutné se obávat omezení akademické důkladnosti učitelské přípravy."
— prof. PaedDr. Iva Stuchlíková, CSc.
Proděkanka pro vědu, tvůrčí činnost a koncepci doktorských studií na Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
"Cíle vzdělávání se za posledních 50 let výrazně proměnily, musí tomu odpovídat i příprava učitelů."
— prof. PhDr. Karel Rýdl, CSc.
profesor Filozofické fakulty Univerzity Pardubice
Chceme, aby příprava českých učitelů byla na úrovni nejlepších evropských zemí
Snažíme se vycházet z dat a ze zkušeností ze zahraničí. Analyzovali jsme všechna dostupná data o kvalitě přípravy učitelů a absolventech. Prozkoumali jsme vzdělávací systémy 12 (nejen) evropských zemí a chceme, aby byl systém pregraduální přípravy v České republice na stejné úrovni jako ve Finsku, Nizozemsku nebo v sousedním Rakousku.
Reformu připravujeme spolu s děkany fakult připravující učitele, klíčovými stakeholdery a s respektovanými odborníky
Na přípravě reformy participovali děkani fakult připravující učitele a klíčoví steakholdeři tak, abychom reformu připravili společně. První setkání s touto participativní skupinou proběhlo již v únoru a březnu, další následovalo v červnu 2021.
Paralelně jsme ustanovili pracovní skupinu, kterou tvoří akademici a odborníci na vzdělávání v České republice. Tato pracovní skupina se po každém setkání participativní skupiny věnovala věcnému domýšlení návrhů a nalezení možných řešení témat, o kterých nepanuje shoda.
Výsledkem tohoto procesu participace důležitých aktérů českého vzdělávacího systému na proměně pregraduální přípravy bylo předložení návrhu nové koncepce pregraduální přípravy vedení MŠMT v létě 2021.
Harmonogram procesu přípravy reformy v roce 2021
Cílem reformy je proměna vzdělání učitelů tak, aby odpovídalo cílům Strategie 2030+: to znamená, že v centru všeho konání začínajících učitelů musí být všechny děti ve třídě. Začínající učitelé musí umět rozvíjet kritické myšlení všech dětí, motivovat každé dítě k učení a rozvíjet jeho schopnost spolupráce. Každý začínající učitel by měl neustále reflektovat, co a jak dělá, aby se sám učil a zlepšoval.
V následujících letech se chceme zaměřit především na zkvalitnění praxí, na vytvoření podmínek pro kvalitní přípravu učitelů a na rozvoj systému kontinuálního zlepšování přípravy učitelů, postaveného na sdílené vizi – kompetenčním profilu absolventa – a pravidelném vyhodnocování toho, jak se nám ji daří naplňovat.
Věříme tomu, že příprava učitelů je klíčová pro naplnění cílů Strategie 2030+ a reforma je proto jedním z prvních kroků její implementace.
Usilujeme o vhodné nastavení financování přípravy učitelů, včetně přípravy nových výzev ESIF.
Aktuální pandemie, která způsobila uzavření škol, navíc opětovně poukázala na důležitost učitelů pro naši společnost.
Chceme, aby všichni vzdělavatelé budoucích učitelů pravidelně reflektovali a hodnotili svou práci a věděli, jaké kroky mají podniknout k tomu, aby připravovali učitele, kteří budou hybateli proměny vzdělávání podle Strategie 2030+, a aby pro to měli dostatečné podmínky.
Chceme, aby se zvýšilo provázání studia s praxí: aby praxe vedli nejlepší učitelé na klinických školách, kteří dostávají výcvik a podporu od fakulty a ti naopak obohacují její výuku a život.
Chceme, aby se fakulty inspirovaly vzájemně sdílením dobré praxe a zkušenostmi ze zahraničí.
Chceme, aby se výrazně, až o polovinu, zvýšil podíl začínajících učitelů, kteří zvládají rozvíjet kritické myšlení žáků a motivovat všechny žáky k učení.
Ne, reakreditace není nutná.Fakulty mají nově akreditované a inovované programy, kterým věří.
K reakreditaci by mělo docházet tehdy, pokud fakulta sama dospěje k názoru, že stávající akreditace nepřipravují dostatečně dobře absolventy k tomu, aby se stali hlavními hybateli proměny vzdělávání podle Strategie 2030+.
Chceme však zároveň podpořit vznik nových inovací prostřednictvím zavedení zcela nových akreditací, například akreditací podle oblastí RVP nebo s vyšším podílem praxe.
Vzdělavatelé budoucích učitelů jsou pro reformu klíčoví: změna by měla začít právě u nich. Reforma není o akreditačních spisech a formálních pravidlech. Za mnohem důležitější považujeme, aby vyučující na fakultách uměli dobře reflektovat, jak se jim daří přispívat k tomu, aby budoucí učitelé uměli plně rozvíjet potenciál všech svých žáků.. Za klíčovou považujeme také vlastní ochotu kontinuálně se vzdělávat a učit se skrze sdílení s dalšími odborníky z jejich oblasti.
Zapojte se do procesu přípravy reformy pregraduální přípravy učitelů prostřednictvím akademického senátu na Vaší fakultě. Informujte se o současném stavu jednání představitelů Vaší fakulty s ostatními fakultami a důležitými hráči ve vzdělávání a přinášejte podněty k tomu, jak přípravu budoucích učitelů zlepšit.
Záleží na názoru každého z Vás a my si jej na ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy také rádi přečteme a zohledníme! Pokud se tedy nezapojíte prostřednictvím Vaší fakulty, pište nám na: pregradual@msmt.cz!
Po každém setkání s děkany pedagogických fakult i po setkání s akademiky Vám zašleme nejnovější zprávy o tom, co dalšího se projednávalo a jak to teď vlastně s přípravou nové koncepce přípravy budoucích českých učitelů vypadá.
Těšíme se na Vaše podněty ke zlepšení pregraduální přípravy v České republice!
Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte s tím, že budou Vaše údaje využity výhradně k zasílání newsletteru k reformě pregraduální přípravy učitelů.
Odhlášení je možné zasláním emailu na adresu pregradual@msmt.cz s textem "Nechci již odebírat newsletter k reformě pregraduální přípravy učitelů".
Tým středního článku podpory se 6. dubna sešel se členy odborného panelu, kteří zastávají různé role ve vzdělávacím systému, aby je informoval o tom, jak si po dvou měsících vede pilotáž v okresech Svitavy a Semily.
Především bylo zapotřebí střední článek personálně obsadit, což se daří a věříme i dařit bude, protože některá výběrová řízení ještě pokračují. Tým organizuje konzultace k aktuálním tématům, kde ředitelům mateřských a základních škol odpovídá na přímé dotazy, které je momentálně „pálí“ (např. k distanční výuce, zápisům dětí do škol), a další on-line debaty jsou na obzoru.
Podařilo se získat podporu ze strany Místních akčních skupin a Místních akčních plánů rozvoje vzdělávání, což jsou významní aktéři ve vzdělávání, kteří svůj školský terén znají jako málokdo. Jejich zástupci nabídli střednímu článku podpory maximální součinnost a spolupráci. Co víc si přát?
Dva měsíce je poměrně krátká doba, ale stihlo se toho hodně. Střední článek podpory se formuje do finální podoby, sbírá zpětnou vazbu a důležitá data z regionu, monitoruje, vyhodnocuje a komunikuje o svých aktivitách s těmi, kteří mají k tématu co říct.
Dnešní diskuse se týkala nejenom rekapitulace uplynulého období, ale i dalších plánů. Mezi ty, které se odehrají snad v brzké době, patří individuální návštěvy škol a zřizovatelů. Přibližování se školám je pro střední článek podpory naprosto zásadní. A je třeba zmínit také stanovení měřitelných indikátorů, které nám pomohou ukázat, jestli se v rámci pilotáže posouváme kupředu.
Své případné dotazy nám můžete kdykoliv posílat na e-mail stredniclanek@msmt.cz.
Gratulujeme a máme obrovskou radost, že se PaedDr. Michal Černý stane ředitelem odboru základního vzdělávání a mládeže na MŠMT. Po panu Jaroslavu Jiráskovi je to již druhý člen vedení Asociace ředitelů základních škol České republiky, který posílí systémové řady MŠMT!
Věříme, že díky svým dlouholetým praktickým zkušenostem z vedení ZŠ Klánovice pomůže školám v republice, jejich ředitelům a pedagogům a tím i žákům a studentům, lépe prosperovat. Jeho cílem dosud bylo propojovat profesní problematiku školského managementu s problematikou pedagogů z terénu a řešení otázek koncepce vzdělávacího systému a řízení vzdělávacích procesů, ale i větší a přímější aktivizace rodičů a zákonných zástupců dětí.
Klíčová opatření Strategie 2030+ tak mají dalšího podporovatele a pracovníka, který pomůže jejich realizaci a tím i proměně českého školství k lepšímu.
Střední článek podpory ve dnech 25. a 26. března představil své plány ředitelům základních a mateřských škol v semilském a svitavském regionu, které byly vybrány pro pilotáž.
Právě tady bude tým středního článku poskytovat pomoc v metodické a legislativní oblasti, která ředitelům svazuje ruce čím dál víc, propojovat místní aktéry ve vzdělávání a koordinovat výměnu zkušeností, příkladů dobré praxe a zpětnou vazbu mezi jednotlivými školami, zřizovateli a ministerstvem.
Hlavní myšlenka naší práce:
„Podpora škol všude tam, kde ji potřebují, aby měly volné ruce a dostatek času i energie na kvalitní pedagogickou práci.“
Tým středního článku
To je mantra týmu středního článku pro následující dva roky. Bude se jednat skutečně o podporu nikoli řízení. Ředitelům nabídneme koncentrovanou pomoc při zachování autonomie škol i role zřizovatelů. Podpoříme pestrost a rozmanitost dané oblasti a zároveň se zasadíme o to, aby každé dítě dostalo kvalitní vzdělání v místě, kde žije.
Své případné dotazy nám můžete kdykoliv posílat na e-mail stredniclanek@msmt.cz.
Ve středu 24. března představili zástupci středního článku podpory své poslání a plány dalším významným aktérům ve vzdělávání v regionech Semily a Svitavy. Pozvaní byli z řad Místních akčních skupin (MAS), Místních akčních plánů rozvoje vzdělávání (MAP) a účastnili se také zástupci Národního pedagogického institutu ČR.
„Mise“ středního článku v pilotním projektu, který právě odstartoval a poběží dva roky, spočívá:
Místní aktéři totiž mají důležité informace a bohaté zkušenosti z praxe, své území znají nejlépe a přesně vědí, jak je možné pomoc zacílit. Je zapotřebí, aby organizace, které mají vzdělávání pod patronátem, spojily své síly, aby mohla být podpora systémová a netříštila se. České školství má hodně bolístek a potřebuje komplexní pomoc. Střední článek bude zastávat podpůrnou roli a koordinovat spolupráci se všemi, kteří mohou školám v tomto ohledu pomoci.
Své případné dotazy nám můžete kdykoliv posílat také na e-mail stredniclanek@msmt.cz.
Máte chuť a odhodlání pomáhat českému školství? Hledáte smysluplnou a různorodou práci? Máte bohaté zkušenosti z oblasti vzdělávacího systému? Pak pro Vás máme zajímavý tip: hledáme metodika středního článku podpory pro okres Semily.
Motivační dopis se strukturovaným životopisem (včetně uvedení telefonního čísla a e-mailové adresy), zasílejte:
Neváhejte a přihlaste se, lhůta pro podávání žádostí je do 26. 3. 2021.
Zápisy budoucích prvňáčků do základních škol a dětí do mateřských škol jsou na obzoru. Ty letošní proběhnou distančně, bez přítomnosti dětí stejně jako vloni. Covid-19 zaběhnuté způsoby mění. K tomuto tématu přichystal tým středního článku podpory pro ředitele v okresech Semily a Svitavy konzultace: 9. března 2021 k zápisům do mateřských škol a 10. března 2021 do základních škol.
Zájem o obě akce byl značný, účastnilo se vždy kolem 40 ředitelů a ředitelek a otázek během on-line setkání padlo hodně. Týkaly se nejenom samotných zápisů, ale i momentálně palčivých témat - testování dětí a očkování pedagogů. Prostor k diskuzi je přínosný obzvlášť v této náročné době. Jsme proto rádi, že můžeme tímto způsobem ředitelům pomoci. Konzultace, to nejsou jen otázky a odpovědi, někdy přináší i zajímavé inspirace. Například možnost přichystat pro rodiče a děti virtuální den otevřených dveří školky.
10. března 2021, online
Ti, kteří se nemohli účastnit, nemusí zoufat. Akci jsme nahrávali a videa najdete níže. MŠMT také připravilo podklady související se zápisy do MŠ a ZŠ, které najdete na metodickém portálu www.edu.cz v databázi metodických materiálů.
Zápisy k předškolnímu vzdělávání se konají dle § 34 školského zákona v období od 2. května do 16. května 2021.
Aby se mohly mateřské školy na realizaci zápisu včas připravit a o průběhu zápisu mohly informovat rodiče s dostatečným předstihem, vydává MŠMT metodické doporučení k zápisům do MŠ:
Své případné dotazy nám můžete posílat také na e-mail stredniclanek@msmt.cz.
Ještě nedávno by nám to připadalo jako sci-fi: Předškoláci se od 1. března 2021 povinně vzdělávají distančním způsobem. Mateřské školy se z důvodu protiepidemických opatření uzavřely a „výuka“ dětí se přesunula do domácího prostředí. Ministerstvo školství, mládež a tělovýchovy (MŠMT) se snaží pomoci mateřským školám pomocí aktivit středního článku podpory online konzultacemi a vydanými doporučeními k distanční výuce.
Je to zcela nová situace pro děti, rodiče a mateřské školy. Abychom „mateřinkách“ pomohli, podpořili je a zároveň od nich získali zpětnou vazbu, uspořádal tým středního článku podpory 3. března 2021 on-line konzultaci pro ředitelky pilotních okresů - Semily a Svitavy. Není nad to, když můžete vše společně probrat, doptat se a podělit se o zkušenosti s kolegyněmi a kolegy. O akci byl zájem, debaty se účastnilo téměř 50 ředitelek. Konzultovalo se o 106. Dotazy se týkaly zejména způsobu zadávání aktivit předškolákům, jak komunikovat s rodiči, co zapisovat do třídních knih, jak by měl probíhat výdej obědů a další.
Mateřské školy mají k dispozici materiál MŠMT:
Doporučení pro vzdělávání distančním způsobem v mateřské škole. Zde se přehledně uvádí vše potřebné.
Máte-li k tématu dotaz, pište nám na stredniclanek@msmt.cz.
Věříme, že distanční výuka své poslání splní a že tento náhradní způsob vzdělávání brzo vystřídá návrat do mateřských škol.
Závěrem motto k podpoře aktivit zaměstnancům nejen mateřských škol:
„Tím, že učíme jiné, učíme sebe.“
— Seneca
Hledáte nápady na inovaci výuky a rozvoj digitální kompetence v návaznosti na aktualizaci Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání? V rámci únorové minikonference odborného panelu digitální gramotnosti nabídl inspiraci ověřenou praxí projekt Podpora práce učitelů (PPUČ), financovaný z Evropských strukturálních a investičních fondů a realizovaný Národním pedagogickým institutem České republiky.
„Gramotnosti jsou vhodným pojítkem běžných školních předmětů a ‚jádra vzdělávání‘, umožňují přemýšlet o učení žáků jako o rozvoji praktického uplatnění znalostí v rozmanitých životních situacích, což je v projektu Podpora práce učitelů vyjádřeno heslem Gramotnosti pro život – Učíme v souvislostech,“ uvedl hlavní projektový manažer PPUČ Mgr. Petr Naske.
Zaměření minikonference vysvětlila Ing. Bc. Eva Fanfulová, garantka digitální gramotnosti: „Tvorba digitálního obsahu se prolíná všemi vzdělávacími obory a představuje celou řadu formátů: texty, obrázky, prezentace, videa, tvorbu programů, obecně multimediální obsah.“
Inovativní a kreativní aktivity ve výuce s využitím digitálních technologií představili pak samotní aktéři – učitelé a jejich žáci. Prezentující ukázali, jak je možné využít tablet v mateřské škole, prostředí Jamboard pro výuku českého jazyka a prvouky v 1. třídě, předvedli úžasné animace žáků 4. a 5. ročníku. V týmovém videu o tkalcovském stavu uplatnily žákyně mezipředmětové vztahy fyziky, matematiky a dějepisu. Další z příspěvků se věnoval blogování ve škole v 21. století. Zajímavá je také ukázka uplatnění digitální technologie při pohybových aktivitách a s využitím zeměpisu.
Zmíněné nápady ve formě krátkých videí a další informace o minikonferenci digitální gramotnosti naleznete v článku z akce na Metodickém portálu RVP.CZ. Akce byla součástí série odborných panelů, které dvakrát ročně na téma digitální gramotnosti projekt PPUČ realizuje, záznamy a texty z minulých panelů z let 2017 až 2020 najdete na stránce http://www.gramotnosti.pro/odbornepanely.
Tematiku digitální gramotnosti z pohledu projektu PPUČ můžete také sledovat na webové stránce s odkazy a rozcestníkem https://gramotnosti.pro/digitalnigramotnost. V tomto roce PPUČ chystá ještě dvě minikonference odborných panelů, registrujte si newsletter projektu, aby vám žádná novinka neunikla.
Novou posilou středního článku podpory škol a zřizovatelů je Jaroslav Jirásko. Seznamte se prosím. Pedagog, dlouholetý ředitel základní školy, lektor a mentor v jedné osobě. Člověk, který dlouhodobě a systematicky mění konzervativní pohledy na vzdělávání a propaguje moderní a inovativní trendy.
Jeho motto mnohé napoví:
„Přestaňme už řešit, co učit, ale bavme se o tom, jak učit.“ Co víc si pro naše školství přát.
Jaroslav Jirásko odstartoval v pilotním projektu středního článku podpory 1. března 2021 a bude působit v okrese Semily, kde povede tým odborníků. Společně budou školám poskytovat podporu v oblasti, managementu, správy organizace, legislativy optimalizace procesů, výkaznictví atd. Hlavním cílem je snižovat nepedagogickou a administrativní zátěž škol, předávat důležité informace a zprostředkovávat komunikaci mezi ministerstvem, školami i zřizovateli daného regionu. Smyslem této pomoci je, aby ředitelé a ostatní členové vedení škol měli volnější ruce a dostatek času i energie, který mohou věnovat tomu nejdůležitějšímu ve své profesi: kvalitní pedagogické práci.
Jaroslav Jirásko působí dvacet jedna let jako ředitel základní školy v Lázních Bělohrad, je viceprezidentem Asociace ředitelů základních škol a zakládajícím členem Učitelské platformy. Publikuje v časopisech Řízení školy, Učitelské noviny a v internetovém magazínu Rodiče vítáni. V médiích vystupuje jako komentátor a glosátor českého školství, specializuje se na profesní portfolia a strategické řízení výuky. Má bohaté zahraniční zkušenosti z Finska, Velké Británie, Rakouska, Polska, Nizozemska a Chorvatska, je členem několika expertních skupin Národního pedagogického institutu ČR. Jeho profesní zkušenosti, moderní pohled, chuť a odhodlání dávají tušit, že má pilotní projekt středního článku v okrese Semily dobře našlápnuto.
Martina Běťáková je duší středního článku podpory. Stála u jeho zrodu, vytvářela jeho koncepci, vybírala kolegy do týmu a soustavně ho posunuje kupředu. Ředitelé škol a zřizovatelé pilotních okresů ji dobře znají a vědí, že se na ni mohou spolehnout. Zpětná vazba od nich vypovídá za vše. Školy nám píší, že možnosti konzultací se středním článkem jsou pro ně k „nezaplacení“ a nejlepší pomoc, kterou za poslední roky dostaly. Podpora školám a zřizovatelům je pro M. Běťákovou, vedoucí Oddělení podpory škol, srdeční záležitost.
Martina Běťáková vystudovala Katolickou teologickou fakultu Univerzity Karlovy a zajímavostí je, že byla jednou z prvních žen, které mohly na této nejstarší fakultě v oboru katolická teologie také odpromovat. Poté působila jako pedagog na Dívčí katolické střední škole v Praze, jako zástupce ředitele ZŠ a MŠ Psáry a manažer soukromé Základní školy Navis. Vede Rodinné centrum Dolní Jirčany, kde provozují dětskou skupinu a mikrojesle. Od roku 2009 působila jako lektorka kurzů efektivního rodičovství a od roku 2016 přednáší efektivní komunikaci v diplomových kurzech společnosti Montessori. Bohaté zkušenosti má také v roli veřejného zřizovatele. Od roku 2014 je místostarostkou obce Psáry, kde má na starost školství a neformální vzdělávání. Měla příležitost stát u zrodu úplně nové moderní školy pro 21. století. Aby s každodenním životem škol i žáky zůstala v kontaktu, vrátila se od letošního školního roku alespoň na jeden den opět do třídy a vyučuje na druhém stupni výchovu k občanství.
V roce 2019 Martina nastoupila na MŠMT, kde se v rámci oddělení strategie a analýz podílela na tvorbě Strategie vzdělávací politiky ČR 2030+. Možnost vést pilotáž středního článku a koordinovat podporu školám a zřizovatelům pro ni byla velkou výzvou a příležitostí. Zúročila tak své zkušenosti z praxe, samosprávy i studia, snahu o koncepčnost práce, která nepostrádá pestrost, strategické plánování, komunikační a organizační schopnosti a dovednost pružně reagovat na okamžité výzvy. Jak sama říká, ráda by svým nasazením přispěla ke zvyšování kvality našich škol. Energii a odhodlání jí k tomu dodávají dcera Františka a syn Toník.
MŠMT spustilo web k novému pojetí výuky informatiky. Díky revizím rámcového vzdělávacího programu informatika by se měla výuka na základních školách zaměřit více na rozvoj informatického myšlení a digitálních kompetencí. Na novém webu revize.edu.cz najdou učitelé metodiky, učebnice a další podpůrné materiály ke stažení. Podle modernizovaného programu mohou začít školy vyučovat už od září 2021, nejpozději pak od září 2023.
„Informatika je zcela zásadní pro vzdělání, profesní uplatnění i osobní život. U tohoto dynamicky se rozvíjejícího oboru přitom nedošlo od vzniku RVP ZV v roce 2004 zatím k aktualizaci. Dosavadní vzdělávací oblast obsahovala pouze požadavky na dovednosti v oblasti využívání digitálních technologií odpovídající době svého vzniku, tj. před nástupem zlomových technologií, sociálních sítí, chytrých telefonů nebo umělé inteligence,“ upozornil ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga.
MŠMT proto ve spolupráci s pedagogickými fakultami a desítkami škol provedlo v letech 2018 až 2020 pokusné ověřování nové informatiky a digitální gramotnosti. Na základě tohoto průzkumu pak ministerstvo revidovalo rámcový vzdělávací program a souběžně vytvořilo nové učebnice, metodické materiály a vzdělávací programy pro vyučující. Všechny informace a podporu najdou vyučující na webu revize.edu.cz, který spravuje Národní pedagogický institut.
Nově by tedy vyučující měli v hodinách kromě základů uživatelských dovedností pro práci se zařízeními a aplikacemi klást důraz také na informatické myšlení. Žáci by se měli učit pracovat s informacemi, měli by umět analyzovat problém a hledat funkční řešení. Vedle porozumění principům digitálních technologií bude podstatné také jejich bezpečné a etické využívání a týmová práce.
Novým způsobem se informatika začne vyučovat na všech základních školách nejpozději od 1. září 2023, a to ve všech ročnících prvního stupně, a nejpozději od 1. září 2024 ve všech ročnících druhého stupně. Hodinová dotace se změní z jedné hodiny na prvním a na druhém stupni na dvě a čtyři hodiny. Díky náběhovému období pro zavedení změn mají školy dostatek času na přípravu učitelů, vybavení a úpravu svého školního vzdělávacího programu. Součástí podpory jsou modelové školní vzdělávací programy.
V tomto školním roce navíc školy získaly 1,3 mld. korun navíc na nákup ICT vybavení. Na rok 2021 pak MŠMT navýšilo prostředky na nepedagogické týmy základních škol, což bude znamenat 1000 úvazků IT správců v ZŠ. V tomto roce se také přidalo na tzv. ONIV (ostatní neinvestiční výdaje), ze kterých je možné hradit učební pomůcky či vzdělávání pedagogů. V případě základních škol toto zvýšení přinese dvojnásobný objem prostředků oproti loňskému roku. Dále MŠMT připravilo nový standard pro akreditaci studia k výkonu specializovaných činností koordinace v oblasti ICT. V budoucnu bude MŠMT z Národního plánu obnovy požadovat na digitalizaci škol 6,8 mld. Kč.
Vzdělané a konkurenceschopné Česko, které obstojí v dynamickém a neustále se měnícím světě 21. století, to je cílem nové české Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+.
Vláda dnes schválila klíčový dokument pro české školství, kterým je Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2030+ (dále Strategie 2030+). Dokument předložil ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga, jehož rezort se věnoval přípravě bezmála dva roky.
Úkolem Strategie 2030+ je jasně stanovit směr rozvoje školství a priority investic na dalších deset let. Cílem je modernizovat vzdělávací systém Česka v oblasti regionálního školství, zájmového a neformálního vzdělávání a celoživotního učení, připravit ho na nové výzvy a zároveň řešit problémy, které v českém školství přetrvávají. Strategie 2030+ má dva hlavní strategické cíle. První se zaměřuje na proměnu obsahu a způsobu vzdělávání, druhý na snižování nerovností v přístupu ke vzdělávání a rozvoj potenciálu všech dětí. Cesty k realizaci těchto cílů představují jednotlivé strategické linie, kterých je celkem pět – proměna samotného vzdělávání, problematika nerovností, podpora pedagogů, zvýšení odborných kapacit, důvěry a vzájemné spolupráce a zajištění stabilního financování.
A k jakým konkrétním krokům by mělo v průběhu dekády dojít? Ministerstvo chce zmodernizovat, vybavit a metodicky vést školy, zavést digitální technologie a podpořit inovace, provzdušnit objem učiva a realizovat nové metody přípravy a hodnocení žáků tak, aby získali znalosti, dovednosti a postoje využitelné v osobním, profesním i občansky zodpovědném životě. V rámci intervencí se ministerstvo chce také zásadním způsobem věnovat přípravě nových a podpoře stávajících pedagogů, profesionalizaci ředitelů škol nebo snížení administrativní zátěže škol.
Na všech těchto tématech se shodla odborná i široká veřejnost, která se do přípravy strategie zapojila. Práce na Strategii 2030+ byly zahájeny v roce 2018. V lednu roku 2019 byla ministrem školství ustavena osmičlenná externí expertní skupina pod vedením prof. Arnošta Veselého, která v rámci participativního procesu tvorby připravila výchozí dokument Hlavní směry vzdělávací politiky ČR 2030+. V listopadu roku 2019 představilo MŠMT tento materiál na veřejné konferenci a do konce roku 2019 probíhala jeho veřejná konzultace. V lednu 2020 zahájil tým MŠMT práce na samotném textu Strategie 2030+ a na formulacích klíčových opatření vedoucích k naplnění cílů. Proces tvorby strategie na jaře 2020 ovlivnila pandemie, která omezila plánované veřejné akce. Přesto se v červnu podařilo uskutečnit třídenní on-line konferenci, kterou v přímém přenosu či ze záznamu sledovalo více než 8 700 lidí. V následující veřejné on-line konzultaci obdrželo MŠMT téměř 450 podnětů od všech aktérů vzdělávání – žáků, rodičů, pedagogů, ředitelů škol, vedení obcí a měst, podnikatelského i neziskového sektoru, odborníků i široké veřejnosti.
„Jsem rád, že se podařilo tento klíčový dokument připravit takto transparentně a otevřeně. Ministerstvo využívalo pestrou paletu komunikačních nástrojů, včetně sociálních sítí. Cílem bylo, aby jak odborná, tak i široká veřejnost byla co možná nejvíce informována o budoucích plánech v oblasti vzdělávacího systému ČR a mohla tyto plány sama aktivně ovlivnit. Jsem velmi potěšen, že je tolik lidí, kteří chtějí přispět a změnit školství k lepšímu. Nejen expertní skupině a kolegům z ministerstva, ale také všem lidem, kteří se zapojili, a věřím, že budou zapojovat i nadále, patří můj velký dík,“ komentoval přípravu strategie ministr Robert Plaga.
„Chceme, aby se podařilo vytyčené cíle Strategie 2030+ naplnit, a proto postupujeme projektově. Jsou stanovena tři implementační období, která budou mít jasně určeny své konkrétní cíle s harmonogramem, výstupy a indikátory, díky kterým bude možno zhodnotit jejich plnění.“
Strategii 2030+ včetně karet opatření je možné stáhnout na webu MŠMT a www.edu.cz. Aktuality a další informace naleznete také na facebookovém profilu Strategie 2030+.
Pro karty opatření v 1. implementačním období vybrána následující prioritní témata:
Praha, 23. června 2020 - Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga dnes na odborné konferenci v sídle Národního pedagogického institutu představil návrh textu Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+. „Cíle jsou v podstatě dva – zaměřit vzdělávání více na získávání kompetencí, které by odpovídaly 21. století, a dále snížit nerovnost v přístupu ke vzdělávání,“ řekl ministr školství. Jednotlivé části konference budou probíhat i následujících dvou dnech a zájemci je mohou shlédnout a zapojit se i on-line.
Ministr školství Robert Plaga představil na zahájení konference návrh samotného textu Strategie 2030+, ale stejně tak i proces jeho vzniku a plán, jak navrhovaná opatření postupně realizovat v praxi. Nedílnou součástí konference, která bude pokračovat i v následujících dnech, budou samostatné kulaté stoly k jednotlivým implementačním kartám pro období 2020 - 2023. V první fázi se opatření Strategie 2030+ zaměří na předškolní vzdělávání, revizi RVP ZV, podporu a řízení škol, inovaci oborové soustavy a v neposlední řadě na zvyšování kvality ve strukturálně postižených regionech. Na každý z šesti bloků konference potvrdili osobní účast mnozí odborníci, ať již z akademické oblasti, profesních asociací, či zkušení ředitele a učitelé z praxe, zástupci zřizovatelů, státní správy, studentů či rodičů. Program bude možné sledovat v přímém přenosu na YouTube kanálu MŠMT a zároveň budou sledující moci klást účastníkům kulatých stolů dotazy on-line (viz https://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/on-line-konference-strategie-2030).
Proces vzniku Strategie 2030+ byl od samého počátku veden co nejvíce transparentně a participativně. Velký kus práce na komunikaci s veřejností v průběhu tvorby Hlavních směrů vzdělávací politiky 2030+ (HSVP) odvedla externí expertní skupina v čele s panem prof. Arnoštem Veselým. V roce 2019 se uskutečnily dvě velké konference a 17 kulatých stolů, autoři HSVP se účastnili mnoha odborných i veřejných debat a mají za sebou desítky mediálních výstupů. K dokumentu HSVP obdrželo ministerstvo téměř 350 podnětů od veřejnosti. Hlavní směry vzdělávací politiky vytyčily hodnotový základ a směřování budoucí Strategie. Na základě podnětů a odborné reflexe MŠMT rozpracovalo některá témata, jako např. bezpečné prostředí ve školách, odborné vzdělávání, potřebnost rozvoje digitálních kompetencí i občanského a neformálního vzdělávání atd.
Vzhledem k nedávné mimořádné epidemiologické situaci byla pro konferenci zvolena forma kombinace prezenční odborné debaty a zapojení veřejnosti na dálku prostřednictvím on-line vysílání. Cílem je umožnit sledování a zapojení ještě většímu množství lidí, než bylo původně plánováno.
Po ukončení konference bude Strategie 2030+ zpřístupněna k zasílání podnětů a komentářů, a to od 26. 6. do 12. 7. 2020. Následně bude text finalizován a v průběhu srpna proběhne mezirezortní připomínkové řízení. V měsíci září bude Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ předložena ke schválení Vládě ČR.
