Cookie Consent by Free Privacy Policy Generator website

Článek je určený nejen vedení školy, ale všem, kteří pořizují a publikují fotografie mapující život a akce školy, na nichž jsou zachyceni žáci a pedagogové. Následující text Vás přehledně seznámí s legislativou (mimo jiných GDPR, občanský zákoník, Listina základních práv a svobod či Úmluva o prách dítěte) upravující zveřejňování fotografií ve vztahu k ochraně soukromí zobrazovaných osob. Zjistíte, jak je to s ochranou soukromí při instalaci kamerového systému ve škole, jestli zveřejnění fotografií z akcí usnadní zpravodajská licence, co všechno dělají technologické firmy s identifikovatelnými tvářemi dospělých i dětí zveřejněných na sociálních sítích. A protože i ředitelé a učitelé jsou rodiči, stručně vás seznámí s fenoménem sharentingu a jeho možnými důsledky.



Vazba fotografování na českou legislativu

Abychom mohli někoho vyfotografovat, potřebujeme k tomu nejprve jeho souhlas. Kromě toho že je to slušnost, vyžadují splnění této podmínky i zákony. A to vůbec nejde jen o GDPR, jak se hodně lidí domnívá.  

Zákony, které toto vyžadují, platí v České republice už dlouho a jsou starší než GDPR a většina sociálních sítí, takže se vážně nejedná o žádnou novinku. GDPR řeší spíše organizace, jako jsou školy či zájmové skupiny a firmy, případně pak jednotlivci, kteří fotografie nějak systematicky ukládají a zpracovávají, jako například soukromí fotografové. 

V běžném životě se nás týká spíše zákon č. 89/2012 Sb. ("občanský zákoník") a Listina základních práv a svobod (odkaz na text). V té se můžeme zaměřit například na Článek 10, který říká toto: 

  • aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno, 
  • na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života, 
  • na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě. 

Občanský zákoník v § 81 zákona č. 89/2012 pak říká, že osobnost člověka požívá zvláštní ochrany a je mimo jiné chráněna také jeho vážnost, čest a soukromí (§ 81 odst.  2 OZ). 

§ 84 a § 85 OZ pak hovoří o fotografování lidí či zachycení podoby člověka. Už samotné zachycení podoby člověka, jak zákon říká „tak, aby podle zobrazení bylo možné určit jeho totožnost”, je možné jen s jeho svolením. 

Dle § 85 OZ je souhlas potřebný také k rozšiřování podoby člověka. Pokud tedy například žák vyfotí při hodině učitele, tak už samotným pořízením tohoto snímku se dopouští neoprávněného narušení osobnostních práv učitele. Stejně je to samozřejmě při fotografování spolužáků či dalších osob. Především v souvislosti s kyberšikanou, která se pomocí fotografií či videí šíří, je dobré o těchto faktech informovat. 

Pokud je taková fotografie či video pořízené bez souhlasu šířené na sociálních sítích, stává se z toho ještě větší problém. Vzhledem k tomu, že toto data zůstávají uchovávána jak na serverech sociálních sítí, tak si kdokoliv může stáhnout či udělat screenshot a záznam obrazovky, a díky tomu je prakticky nemožné zamezit dalšímu šíření, i když jsme k němu byli vyzváni. 

Pokud se právě chytáte za hlavu a chcete smazat všechny fotografie sebe, svých žáků či přátel, nedělejte to. Je potřeba říci si něco o pojmu, který právo zná jako konkludentní souhlas. Tímto pojmem je myšlen fakt, že za určitých okolností nemusí být souhlas s fotografováním jasně daný

Jedná se o okolnosti, z nich je zřejmé, že souhlas dáváme svým chováním – např. při hromadné fotografii na svatbě. Zároveň zde platí také to, že automaticky dáváme k takové fotografii i souhlas k jejímu rozmnožování a šíření obvyklým způsobem. Při pořizování takovýchto fotografii tedy nemusíte mít výslovný souhlas zúčastněných. 

Zda sem patří i šíření na sociálních sítích, není dle právních výkladů zcela jasné, a tak nic určitě nezkazíte, pokud budete dotyčné o záměru zveřejnit fotografii na nějaké online platformě informovat. Samostatnou kategorií je potom takzvaná zpravodajská, vědecká či umělecká licence, díky které můžete fotografii se zobrazeným použít k vědeckým, uměleckým či zpravodajským účelům – např. pro tvorbu článku, a také je přiměřeným způsobem šířit. 

Pro využití zpravodajské licence nemusíte být zrovna novinářem, na její použití se může odvolat například i blogger či youtuber, ale musí dbát na to, aby nedošlo ke zveřejnění či šíření nepřiměřeným způsobem a v rozporu s oprávněnými zájmy člověka.  


Školy a GDPR

Povinnosti z pohledu občanského zákoníku máme za sebou a teď se pojďme podívat na to, co se týká škol, které se za určitých okolností stávají zpracovatelem osobních údajů – a tady se na ně vztahuje povinnost dodržovat GDPR. 

Zjednodušeně jde říci, že jakékoliv zachycení podoby jiné osoby na vizuální záznam, ze kterého je možné určit její totožnost, musí vyhovovat pravidlům občanského zákoníku, ale pouze systematická činnost naplňující definici zpracovávání osobních údajů pro jiné než ryze osobní či domácí účely musí navíc respektovat nařízení GDPR. 

To, že k fotografování žáků či záznamům za sportovních přenosů či školních akcí potřebujete výslovný souhlas zákonných zástupců, jistě všichni víme. Nicméně často se potkáváme se situací, kdy si školy nevědí rady například s tím, zda a za jakých podmínek mohou využívat například kamery pro monitorování prostoru školy a jejího okolí

Protože využitím kamerového systému dochází k systematickému zpracovávání videozáznamu, podléhá takové použití pravidlům GDPR a měli byste tak mít informovaný a písemný souhlas dotyčných osob

Setkali jsme se například se školou, jež měla kameru umístěnou v tělocvičně, a veřejně vysílala veškeré dění (cvičící děti) do internetu. Potom, co jsme školu upozornili na to, že se jedná o porušení GDPR, škola se zkoušela hájit tím, že na vchodových dveřích visí lísteček s informací, že prostory jsou monitorovány. To však samozřejmě nestačí a po delší diskuzi školy s právníkem došlo k zastavení tohoto vysílání

Školám by se pak mohl hodit tento metodický výklad Úřadu pro ochranu osobních údajů, kde najdou více informací.


Fotografie dětí sdílené rodiči

Nadměrné sdílení fotografií dětí vlastními rodiči označujeme pojmem Sharenting. Nezřídka jsou takové fotografie prvopočátkem kyberšikany a dalších rizikových faktorů. Rodiče si bohužel neuvědomují, že i když je jejich dítě nezletilé, stále se na něj vztahuje zákon o ochraně osobnosti, a navíc dle legislativy EU dítě nabývá zvláštní ochrany. 

Právům dětí se v Listině základních práv a svobod věnuje například článek 7, který říká, že nedotknutelnost osoby a jejího soukromí je zaručena. Omezena může být jen v případech stanovených zákonem.   

Dále je v článku 10, odst. 2 zakotveno také právo na ochranu před neoprávněným zásahem do soukromého a rodinného života. Tato práva se samozřejmě vztahují i na děti. Tuto skutečnost potvrzuje i Úmluva, která dětem právo na soukromý život,  na zdržení se zásahu do něj  ze strany jiných osob a na ochranu proti takovýmto případným zásahům, přiznává v článku 16. Zajímavý je také § 875. V jeho prvním odstavci je stanovena povinnost vykonávat rodičovskou odpovědnost v souladu se zájmy dítěte, což může být vztaženo i na neoprávněné zveřejňování jeho fotografií. 

Vzhledem ke svému širokému rozptylu nebyla při tvorbě nařízení GDPR opomenuta ani oblast ochrany osobních údajů dětí. Důležitost chránit osobní údaje dětí je zdůrazněna již v Recitálu nařízení, kde v bodě 38 stojí, že „děti zasluhují zvláštní ochranu osobních údajů, protože si mohou být méně vědomy dotčených rizik, důsledků a záruk a svých práv v souvislosti se zpracováním osobních údajů. Tato zvláštní ochrana by se měla zejména vztahovat na používání osobních údajů dětí.” 

Rodiče by proto měli mít na mysli, že v první řadě by měli chránit soukromí svých dětí, minimálně do chvíle, než si o něm budou schopni rozhodovat sami, a jejich fotografie bez jejich souhlasu nezveřejňovat.

Pokud se na to podíváme mimo právní rámec, problematický je především fakt, že nahráváním fotografii na sociální sítě zakládají rodiče dítěti digitální stopu, o kterou v budoucnosti vůbec nemusí stát. Sociální sítě používají rozpoznávání obličejů a další techniky a sbírají všechny informace o všech subjektech na fotografiích či videích, aby mohly lépe uživatele propojovat, a tato data pak využívat k interním či reklamním účelům. I když tedy neoznačíte své dítě na fotografii jménem, algoritmy sociálních sítí a dalších služeb ví, že se jedná o vaše děti a na pozadí jsou s vaší osobou propojeny a již mají založenou složku, do které se postupně budu přidávat další informace. 

Dle současné české legislativy si děti mohou na sociálních sítích založit profil až od 15 let, nicméně rodiče nevědomky takto zakládají neveřejné profily často již od ultrazvuku ještě nenarozeného potomka. Ve chvíli, kdy se dítě na sociální sítě přihlásí a zjistí, že jeho rodiče nahrávali jeho fotografie či videa několik let na sociální sítě bez jeho vědomí, může dojít k vážnému narušení vztahu dítě – rodič. V zahraničí již bylo zaznamenáno několik žalob od dětí směrem k rodičům, které byly úspěšné a pohybovaly se v řádech 1000 €.  

Poslechněte si i podcast NPI o sharentingu a sdílení fotografií na internetu.


Technologické firmy a práva při nahrání fotografie na sociální sítě

Pokud nahrajete jakékoliv fotografie na sociální sítě nebo na služby pro uchování fotografií, souhlasíte s podmínkami použití, ve kterých se nachází mimo jiné níže uvedené podmínky. 

Technologické firmy, jako je Google, Microsoft, Meta a další také shromažďují obsah, který při používání jejich služeb vytvoříte, nahrajete nebo obdržíte od ostatních. Do této sekce patří např. obdržené e-maily, uložené fotky a videa, vytvořené dokumenty a tabulky nebo komentáře k videím na YouTube. 

Technologické firmy pro vaše zařízení a účty používají jedinečný identifikátor, k němuž přidávají typ a nastavení prohlížeče, typ a nastavení zařízení, informace o systému, údaje o mobilní síti (včetně názvu operátora, telefonního čísla a verze telefonní aplikace), informace o interakci aplikací, prohlížečů a služeb, dále pak IP adresy, zprávy o selhání, aktivity systému, data, čas a URL adresy. 

Technologické firmy do nejmenších detailů sledují a zaznamenávají vaši aktivitu, tedy to, co vyhledáváte, jaký obsah konzumujete, co nakupujete a jak jste aktivní na kterých webech a aplikacích třetích stran. Stejně tak sledují vaši historii v internetovém prohlížeči a sledují, s jakými osobami komunikujete nebo sdílíte jaký obsah.  

Tyto údaje se mohou lehce měnit v závislosti na tom, jakou službu využíváte a komu patří – např. využíváním většiny služeb pocházejících z Číny dáváte automaticky souhlas s využitím principu Čínské lidové republiky a tak dále. Vždy proto důrazně doporučujeme číst si přidělovaná oprávnění a konkrétní podmínky použití dané sítě či služby. 


Autor: Pavel Matějíček, Lektor a konzultant kybernetické bezpečnosti

Víte, že při nastražení pokusného přihlašovacího formuláře se první robotický útočník ze zahraničí pokusil o jeho napadení za necelé 3 minuty od spuštění? Následující článek je určen pro nejen pro vedení škol a správce IT školy. Dozvíte se v něm, proč a jak zabezpečit školní web, co hrozí v případě, že má váš web zastaralý bezpečnostní certifikát a jak poznáme ten správný.  Dále jakými mechanismy se útočné automatizované programy pokoušejí proniknout do systémů a služeb, které jsou přístupné na internetu – v případě škol objednávkové a nabídkové formuláře, sdílené složky na školním serveru aj. – co mohou při proniknutí prostřednictvím slabých hesel či systémové chyby způsobit, a samozřejmě jak se útokům preventivně bránit.



Školní web a HTTP vs. HTTPS certifikáty

Začneme u školních webových stránek. Školní stránky by měly sloužit jako prezentace školy, a tak bychom si na nich měli dát záležet nejen po stránce obsahové a vizuální, ale i po té bezpečnostní. Školní weby by vždy měly obsahovat HTTPS certifikát. Co to je? HTTPS je internetový protokol, nástupce již notoricky známého HTTP. Rozdíl mezi nimi není jen v 1 písmenku navíc, ale především v tom, že protokol HTTPS zajišťuje šifrování přenášených dat. Může to znít trochu odborně, nicméně vězte, že je to jednoduché – cokoliv, co na stránce opatřené šifrováním napíšete a odešlete, putuje vaší sítí, routerem a celým internetem v šifrované podobě. Nikdo, kdo by přenos odposlouchával, tak neuvidí, co jste zadali. To je důležité především, pokud se bavíme o heslech, ale také v rámci zachování soukromé komunikace.

Zajímá vás o HTTPS více? Podívejte se na komiks: https://howhttps.works/cs/

Pokud se bavíme o školních webech, často se potkávám s tím, že mnoho z nich stále běží na HTTP. Bohužel mnoho z nich obsahuje nějaký přihlašovací formulář – buď přímo do správy webu, nebo do některého ze školních systémů, jako jsou různé varianty elektronických třídnic, docházky, přístup k objednávkovému systému školní jídelny a tak dále. V případě, že by se někdo k těmto systémům chtěl přihlásit, a jeho počítač byl napadený virem, nebo byl v nějaké síti, kde by útočník monitoroval provoz (veřejná wi-fi v kavárně), jeho heslo by bylo odchyceno a do systému by se mohl přehlásit místo uživatele útočník. To je bezpečnostní riziko, které si škola nemůže dovolit podstoupit. Nechceme přece dopadnout jako některé podobně napadené známé nemocnice.

Jak poznáte, že web obsahuje HTTPS certifikát? Před adresou se zobrazuje zámeček. Každý prohlížeč ho sice ukazuje trochu jinak – někdy je šedivý, jindy zelený, ale je to společný znak.

Oproti tomu web, který certifikát nemá, pak prohlížeče označují tagem Nezabezpečeno.

Druhý důvod, proč certifikát nasadit, je mnohem prostší –  vyhledávače, jako je Google, upřednostňují ve svém vyhledávání stránky, které obsahují platný HTTPS certifikát. Stránky, které takový certifikát nemají a běží pouze na HTTP, jsou potom ve výsledcích vyhledávání výrazněji níže.

HTTPS certifikát je velmi snadné nasadit i získat – obvykle vás to nic nestojí, a to díky certifikační autoritě Let’s Encrypt, která je zdarma a umožňuje komukoliv, kdo danou doménu vlastní, vystavit si HTTPS certifikát. Více informací o vystavení certifikátu a o tom, jak ho nasadit, najdete na této stránce: Getting Started - Let's Encrypt (letsencrypt.org)

Celé je to otázka několika málo minut. Pokud si webové stránky nespravujete sami, kontaktujte provozovatele svého hostingu, nebo tvůrce webových stránek a požádejte je o nasazení HTTPS – opět by s tím neměli mít problém a nemělo by vás to nic stát.


Bezpečnost služeb vestavěných do internetu

Školy často vystavují do internetu různé služby:

  • přístup k elektronické třídnici,
  • lokálně hostovaným Bakalářům,
  • přihlašovací formulář do jednotného vzdělávacího prostředí,
  • objednávkový formulář do jídelny,
  • přístup k nějakým sdíleným složkám na školním NAS serveru,
  • nebo, nedejbože, vzdálený přístup přes RDP (to prosím NIKDY nedělejte).

Pokud škola vystaví jakýkoliv systém či službu do internetu, je automaticky a okamžitě vystavena riziku, že se k ní bude pokoušet nějaký útočník přihlašovat. A nemyslíme tím nyní mladého chlapce v kapuci a s maskou Anonymous, ale roboty (automatizované programy), kteří neustále skenují internet a hledají nově publikované služby a přihlašovací formuláře.

Pokud takové najdou, automaticky spustí takzvaný útok hrubou silou, neboli začnou zkoušet jednotlivá přihlašovací jména, hesla, dokud se jim nepodaří ke službě přihlásit. S kolegou jsme jednou vystavili takovýto honeypot (nástrahu na útočníky) a první robot, který se pokoušel naše porty oskenovat a následně začal útočit, dorazil z Číny necelé 3 minuty po zveřejnění serveru. To jen pro představu, abyste věděli, že se jedná o poměrně rychlou akci a není dobré se zabezpečením otálet.

V první fázi, ještě před samotným útokem, dochází k takzvanému skenování portů, které útočníkům dodá přehled o tom, jaké služby a na jakém operačním systému jsou provozovány.

Následně útočníci zjistí, ke kterým z těchto služeb je možné se přihlásit, a hned poté se o přehlášení začnou pokoušet. Zde je dobré upozornit, že každou službu, kterou máte takto vystavenou, byste měli opatřit nějakým systémem na limitování počtu neplatných přihlášení – pokud tedy uživatel zadá pětkrát špatně heslo, zablokujete mu na nějakou dobu možnost se přihlásit.

Pokud provozujete danou službu na:

Moje IP - zjištění veřejné IP

Oskenovat si vaši veřejnou IP adresu můžete i vy sami, a to například pomocí populárního nástroje Shodan. IP adresu vaší školy zjistíte jednoduše například na serveru mojeIP.cz, pokud ji zadáte z vyhledávače přímo ve školním prostředí.

Shodan - oskenování Vaší stránky

Tuto vaše veřejnou IP stačí zkopírovat a přenést do vyhledávacího pole Shodanu, který vám stránku oskenuje, ukáže, jaké porty jsou na ní otevřené, a zda některá z publikovaných služeb neobsahuje zranitelnost.

A tím se dostáváme k druhé fázi – pokud se útočníkům nepodaří k některé službě přihlásit, rovnou kontrolují, v jaké verzi služba (a operační systém serveru) běží. Pokud služba běží v nějaké staré verzi, která obsahovala zranitelnost, nebo na zastaralém a neaktualizovaném operačním systému, útočníci toto pomocí nástrojů zjistí a pokud se tam nachází nějaká chyba, kterou mohou zneužít pro vzdálený přístup, velmi snadno je použijí. Na obrázku níže vidíte závažnou zranitelnost známou jako BlueKeep, kdy útočníkům stačí zadat pár příkazů, zneužít chybu v protokolu pro vzdálené přihlášení, a tak ovládnout celý server během několik málo minut.


Jak se bránit

Obrana je v tomto případě poměrně snadnáminimalizujte počet služeb dostupných do internetu, ideálně je schovejte za VPN. Učitelé a další pracovníci by se měli ke školním systémům, které jsou uvnitř školy, hlásit vždy ne napřímo, ale přes VPN. VPN však musí být správně zabezpečená – to znamená, aby každý učitel používal silné a unikátní heslo (nejlépe uložené ve správci hesel), a také měl zapnuté dvoufaktorové přihlašování (2FA) – tím se případným útočníkům omezí možnost se k VPN přihlásit a zneužít ji.

Co se týče služeb, které jsou publikované pro rodiče a žáky, kde použití není možné, je vhodné využít například omezení počtu pokusů o přihlášení – tedy pokud uživatel (nebo místo něj útočník) zadá 5x špatně heslo, možnost přihlášení, nebo rovnou celý účet, bude na nějakou dobu zablokován. Případně jsou k dispozici i další metody, jako omezení přihlášení jen ze zemí EU, případně jen z ČR, nebo vynucení vícefaktorového ověřování – nebude stačit jen jméno a heslo, ale žák bude muset nové přihlášení potvrdit ještě například na mobilním telefonu.

Z hlediska správce je poté nutné všechny podobné služby udržovat aktualizované, aby nedošlo k tomu, že budou veřejně publikované zranitelné služby, které by útočníci mohli zneužít.


Autor: Pavel Matějíček, Lektor a konzultant kybernetické bezpečnosti

Režim soukromého prohlížení nabízí uživatelům větší soukromí při práci s internetovými prohlížeči. Každý prohlížeč jej pojmenovává jinak, například Google mu říká Anonymní režim (v angličtině Inkognito), Vivaldi pak Soukromé prohlížení nebo InPrivate jak jej nazývá Microsoft Edge, ale smysl mají stejný – více chránit soukromí uživatelů.

Víte však, jaká je ve skutečnosti míra soukromí, když používáte tento způsob procházení webu? Co z vašich online aktivit mohou ostatní stále vidět? A který prohlížeč nejlépe chrání vaše soukromí?



Co je to soukromé prohlížení? K čemu slouží?

Anonymní režim je o něco soukromější způsob prohlížení webu ve srovnání s běžným brouzdáním. Je tedy vhodný při práci na sdílených počítačích například ve škole. Ve všech hlavních webových prohlížečích, jako je Chrome, Edge, Firefox a další, provádí anonymní režim následující činnosti:

  • Odstraní uložené soubory cookie. To znamená, že pokud jste se přihlásili na Facebook, Gmail, YouTube nebo jinou webovou stránku, po zavření všech karet a oken soukromého prohlížení se tyto soubory cookie vymažou a vy se automaticky odhlásíte. Předpokládejme, že se někdo jiný pokusí navštívit stejné webové stránky v novém okně procházení. V takovém případě NENÍ automaticky přihlášen k vašemu účtu (účtům). Soubory cookie z nesoukromých relací (tedy mimo anonymní režim) zůstávají zachovány.
  • Odstraní údaje zadané do formulářů. Může se jednat o registrační stránky, přihlašovací stránky nebo stránky s kontakty – webů, do nichž potřebujete zadat do on-line formuláře různé osobní údaje, je celá řada. Když zavřete všechny karty a okna soukromého procházení, tato data se odstraní a nikdo je nemůže znovu použít.
  • Odstraní dočasné soubory a mezipaměť. Při návštěvě webové stránky se do počítače nebo zařízení stahují soubory, jako jsou obrázky, kaskádové styly atd. Všechny tyto soubory jsou uloženy v počítači po dobu trvání relace soukromého prohlížení, aby bylo prohlížení rychlejší. Když však zavřete všechny karty a okna anonymního režimu, tyto soubory se odstraní, takže k nim nemůže přistupovat a používat je nikdo jiný, kdo ví, kde je na disku hledat.
  • Odstraní historii procházení. Při procházení webu ukládá webový prohlížeč historii všech webů, které jste navštívili, abyste k těmto informacím mohli později přistupovat nebo abyste mohli automaticky doplňovat adresy, když je zadáte do adresního řádku. Při soukromém prohlížení se historie prohlížení automaticky odstraní, když zavřete všechny karty a okna prohlížeče. Ostatní lidé s přístupem ke stejnému počítači nebo zařízení se tak nemohou dozvědět, které weby jste navštívili, pouhým pohledem do vašeho prohlížeče.
  • Neukládá historii vyhledávání. V moderních prohlížečích můžete vyhledávat na webu přímo z jejich adresního řádku. Vložíte klíčová slova, stisknete klávesu Enter a vyhledávací dotazy se automaticky odešlou do výchozího vyhledávače, který vrátí výsledky. V běžných relacích prohlížení se tato data ukládají pro pozdější opětovné použití, abyste mohli rychleji procházet web. Při použití anonymního režimu se tato data vůbec neukládají, aby je ostatní nemohli znovu použít při přístupu ke stejnému počítači nebo zařízení.

Všechny tyto skvělé funkce jsou užitečné k ochraně vašeho soukromí před ostatními lidmi, kteří mají přístup ke stejnému počítači, aby nevěděli, co děláte on-line. Použití anonymního režimu však neznamená, že vás nikdo nemůže sledovat.


Co soukromé procházení neumí? K čemu neslouží?

Anonymní režim není všespásný a některé subjekty vás stále mohou sledovat v závislosti na používaném webovém prohlížeči a jeho nastavení. Co tedy anonymní režim nedělá?

  • Stažené soubory a uložené záložky zůstávají tam, kde jste je uložili. Pokud nechcete, aby je ostatní viděli nebo používali, musíte je odstranit ručně.
  • Nejste chráněni před keyloggery a spywarem. I když prohlížeč vymaže data, která zadáte, keyloggery a spyware, fungující jako nezávislé programy, zachytí všechny stisky kláves. Chcete-li se před těmito hrozbami chránit, potřebujete dobrý antivirový program.
  • Poskytovatel internetových služeb ví o všem, co jste dělali online. Jediná cesta je spolu se soukromým prohlížením používat připojení k síti VPN, která váš provoz šifruje, nebo jinou anonymizační technologii, jako například Tor. Některé prohlížeče (Brave) naštěstí tento druh ochrany nabízejí i v režimu soukromého prohlížení.
  • Správce sítě ví také o všem. Předpokládejme, že pracujete ve škole. V takovém případě váš webový prohlížeč komunikuje s proxy serverem a serverem DNS (Domain Name Server) spravovaným touto organizací. To znamená, že správce IT může zaznamenávat vaši aktivitu online a ví, jaké webové stránky jste si prohlíželi. Chcete-li se chránit, potřebujete k soukromému procházení také síť VPN – ne tu „pracovní“, ale anonymizační (ProtonVPN, NordVPN).
  • Webové stránky, které navštívíte, vědí, že jste je navštívili. Pokud se  na tyto stránky znovu přihlásíte, vědí přesně, že jste to byli vy a co jste při jejich návštěvě dělali. Pokud se nepřihlásíte, vědí, že mají návštěvníka. Některé webové stránky vás mohou dokonce identifikovat prostřednictvím pokročilejšího sledování, jako je fingerprinting, i když nejste přihlášeni.
  • Reklamní sítě vědí, co jste navštívili a co jste hledali. Reklamní sítě používají pokročilé techniky sledování, které sledují vaše údaje o prohlížení na více webech pomocí vaší IP adresy, identifikátoru prohlížeče, trackerů a souborů cookie. Některé prohlížeče nabízejí ochranu před sledováním nebo alespoň funkce blokování reklamy (Brave, Vivaldi). Pokud je povolíte, je pro reklamní sítě obtížnější vás sledovat.

Jaký je nejlepší prohlížeč pro soukromé prohlížení?

Jak vidíte v tabulce níže, nejlepšími prohlížeči pro běžné prohlížení webu jsou Firefox, Edge, Safari a Brave. Nicméně, Safari i Edge posílají dost statistických a telemetrických dat do svých domovských firem (Apple a Microsoft). Navíc tu chybí evropský projekt Vivaldi, odnož oblíbené Opery, která však dnes patří čínské firmě a příliš soukromá není. To se nelíbilo několika stěžejním vývojářům a tak odešli a založili projekt Vivaldi.

Právě Vivaldi a Brave bychom vyzdvihli jako dva nejlepší prohlížeče pro běžné procházení webu, protože již v základu obsahují blokátory reklam i sledovacích trackerů a nastavují tak velkou míru soukromí.

Prohlížeč Brave jde ale ještě dál a krom výše uvedeného v anonymním režimu umožňuje spouštět i okno, které používá protokol Tor, díky čemuž jde anonymita a ochrana soukromí ještě mnohem dál, za běžné hranice toho, jak anonymní režim vnímají ostatní prohlížeče.

Pokud byste chtěli zůstat u tradičnějšího a léty prověřeného Firefoxu, který je dnes jedním z mála prohlížečů nevyužívajících jádro Chromium, není problém jej obohati o pár doplňků jako je třeba Privacy Badger a uBlock Origin, čímž se dostanete na podobnou funkcionalitu jako mají výše uvedené prohlížeče.


Příklady soukromého prohlížení v jednotlivých prohlížečích


Brave


Edge


Firefox


Safari


Vivaldi



Autor: Pavel Matějíček, Lektor a konzultant kybernetické bezpečnosti

Dne 8. června proběhla panelová diskuse na téma IT správa na škole, která poskytla expertní pohled na dané téma a přinesla informace zejména pro základní a střední školy. Debatu je možno zpětně shlédnout ve video záznamu. Akci organizoval Národní pedagogický institut České republiky (NPI) ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT).



Slovo za zřizovatele

„Je velkou škodou že spolu zřizovatelé a ředitelé málo komunikují ... Do budoucna je pro kraje i obce důležité, aby se pokusily sdílet odborné kapacity v území. Aby se snažili najít ICT specialistu, který by fungoval na větším území a tím pozvedl úroveň ICT správy. Je těžké najít na menších školách odborníka, který by reálně tuto práci vykonával. "
Milan Vácha, starosta obce Psáry, radní pro oblast vzdělávání a sportu Středočeského kraje

Účastníci debaty

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zastupovala Lucie Gregůrková, vedoucí oddělení podpory digitálního vzdělávání, a Martina Bětáková, vedoucí oddělení podpory škol. Moderátorem večera byl Josef Dašek, tajemník DigiKoalice z NPI. Přímo školy reprezentoval Karel Moric, ředitel ZŠ a MŠ Ludgeřovice. Sestavu doplnil Petr Polívka jakožto koordinátor IT guru pro Středočeský kraj. Online chat obsluhovala Anna Stočesová Martinková z MŠMT.


Obsah debaty

Debata se dotkla témat jako IT správa z pohledu zřizovatele, komunikace mezi ním a školami nebo variantami řešení IT správy na školách. Představena byla Příručky pro ředitele k IT správě a dosatalo se samozřejmě i na příklady dobré praxe. Večer proběhl v rámci série moderovaných debat, které jsou k dispozici na Youtube kanále NPI.


Video záznam panelové diskuze


Finanční prostředky školám z NPO a nové nároky na IT správu

Ministerstvo školství v současné době poskytuje finanční prostředky díky Národního plánu obnovy (NPO) právě na vybavení škol IT prostředky. A to v rámci intervence Prevence digitální propasti a Digitální učební pomůcky pro základní školy, střední školy a konzervatoře.

I kvůli těmto novým nákupům a výzvy v podobě distančního vzdělávání se zvyšuje počet digitálních zařízení ve školách, což vede i k vyšším nárokům na IT správu. MŠMT zpracovalo nejlepší praxi v Příručka pro ředitele ke správě ICT doplněnou o rozhovory s řediteli škol s cílem pomoci v orientaci v problematice a inspirovat. Vše najdete na edu.cz/digitalizujeme/it-sprava/.


Recept na úspěsnou IT správu

Přes veškerá pravidla, doporučení a osvědčené modely se i účastníci diskuse shodli na tom, že každá škola je specifická, má jiné podmínky, možnosti zřizovatele atd. "Základní věcí je osvícený ředitel a oscvícený Koordinátor ICT, kteří ví, co chtějí. Mají dobře napsanou vizi nebo strategii ICT," říká otevřeně z praxe jeden z nich - Karel Moric, ředitel ZŠ a MŠ Ludgeřovice.

Úspěšnou IT správu na konkrétní škole pomohou najít i experti z nově vzniklé síťe IT guru. Ty můžete kontaktovat přímo, kontakty a další informace naleznete na edu.cz/digitalizujeme/it-guru/.


Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) vyhlašuje výzvu k podání žádosti o poskytnutí dotace v rámci Národního plánu obnovy, komponenty 3.2 adaptace kapacity a zaměření školních programů – část 3.2.4 investice do rozvoje vybraných klíčových akademických pracovišť. Cílem výzvy je dostavba objektů v rámci stávajících areálů Univerzity Karlovy a Masarykovy univerzity. Oprávněny jsou žádat veřejné vysoké školy. Žádosti je možno podávat od 15. 07. 2022 do 31. 03. 2024. Více viz následující informace k výzvě či celá výzva ke stažení na konci této stránky.



O výzvě

Cílem výzvy je dostavba objektů v rámci stávajících areálů Univerzity Karlovy a Masarykovy univerzity.

  • MEPHARED 2 – sloučení akademických pracovišť Lékařské a Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové.
  • Biocentrum – prostory pro lékařské a biomedicínské studium, jakož i studium přírodních věd v kampusu Albertov Univerzity Karlovy v Praze.
  • Biopharma Hub – nové zařízení Masarykovy univerzity v Brně pro farmaceutické a biomedicínské studium.

Celková finanční alokace na výzvu: 8 924 529 018 Kč z toho:

Více informací o jednotlivých stavbách naleznete pod komponentou 3.2.4.


Termíny podání žádosti

  • počátek příjmu žádostí o poskytnutí dotace v IS-NPO: 15. 07. 2022             
  • konec příjmu žádostí o poskytnutí dotace: 31. 03. 2024

Oprávněný žadatel o dotaci 

Veřejná vysoká škola podle zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů (dále také „VVŠ“, „žadatel“ nebo „příjemce dotace“).


Dokumenty ke stažení:

Přílohy výzvy

Přílohy Žádosti o poskytnutí dotace:

  1. Základní údaje o VVŠ
  2. Bilance potřeb a zdrojů financování projektu
  3. Čestné prohlášení k použití dotace 
  4. Čestné prohlášení žadatele o závazku „významně nepoškozovat“ („do no significant harm“)
  5. Čestné prohlášení k vyloučení střetu zájmů

Poznámka k úpravě přílohy č. 1 výzvy - Určení způsobilosti výdajů

 V textu přílohy č. 1 Určení způsobilosti výdajů byla odstraněna nesrovnalost.

Text poznámky pod čarou č. 4 na str. 2 dole:

Před vydáním rozhodnutí může být uzavřena smlouva s dodavatelem/dodavateli při dodržení podmínky časové způsobilosti výdajů, tj. že do doby vydání rozhodnutí nebo do data zahájení fyzické realizace projektu, jsou způsobilé pouze výdaje na přípravu projektu a stavební práce mohou být zahájeny (rozumí se první záznam ve stavebním deníku) až po vydání rozhodnutí.“

byl nahrazen textem:

Před vydáním rozhodnutí může být uzavřena smlouva s dodavatelem/dodavateli při dodržení podmínky časové způsobilosti výdajů.“

Odůvodnění:

Poznámka odkazuje na první odrážku na téže straně (čl. 1. 1 Časová způsobilost výdaje):

„Z časového hlediska jsou náklady způsobilé, pokud vznikly v průběhu realizace Investice, přičemž doba realizace Investice je přesně definována v rozhodnutí. Za způsobilé lze považovat také výdaje, které realizaci Investice předcházejí a jsou pro realizaci Investice nezbytné4 (např. výdaje spojené s přípravou projektové dokumentace apod.).“

Zároveň dle podmínky uvedené v čl. 7.1 výzvy bodu 6 (str. 16): Rozhodnutí o poskytnutí dotace bude vydáno po ukončení zadávacích řízení na generální zhotovitele staveb všech tří jmenovitě určených projektů v rámci obou Investic. Ukončením zadávacího řízení se rozumí nabytí účinnosti smlouvy o dílo se zhotovitelem stavby. Což předpokládá, že některé stavby již budou zahájeny a uskutečněné výdaje budou uznány jako způsobilé.

Daná změna nemá žádný dopad do práv a povinností potenciálních žadatelů, jelikož šlo o „pouhou“ nezávaznou poznámku pod čarou, přičemž závazná podmínka je v zamýšleném smyslu správně uvedena přímo v textu výzvy (v jejích přílohách) a následně bude uvedena v rozhodnutí, tedy touto změnou došlo ke sjednocení textu.

Upravená příloha byla aktualizována dne 13. 7. 2022.


Obdrželi jste finanční prostředky na prevenci digitální propasti? Jak s nimi dále naložit? Jak zřídit mobiliář pro zapůjčování mobilních digitálních zařízení? Kde se inspirovat? Zvýší se touto intervencí digitální kompetence žáků? To vše se dozvíte v článku s konkrétními tipy pro školy k finanční intervenci z Národního plánu obnovy zaměřené na prevenci digitální propasti v praxi školy.



Úvod

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy díky Národnímu plánu obnovy poskytuje školám finanční prostředky na digitalizaci, a to na dva účely: nákup digitálních učebních pomůcek pro rozvoj informatického myšlení a digitální kompetence žáků a na prevenci digitální propasti. Tento článek se věnuje druhému účelu. Na toto téma také proběhla panelová diskuze, kterou si můžete shlédnout zde. Pro více informací o tom, jak naložit s finančními prostředky na nákup mobilních digitálních technologií na prevenci digitální propasti se podívejte zde: https://www.edu.cz/digitalizujeme/prevence-digitalni-propasti/. Rovněž inspiraci k nákupu digitálních učebních pomůcek naleznete zde a na online debatu k digitalizaci MŠ  zde a ZŠ a gymnázií zde.


Specifika poskytnutých finančních prostředků 

Obdržené finanční prostředky na nákup mobilních digitálních zařízení na prevenci digitální propasti lze použít pouze na ostatní neinvestiční výdaje (dále jen ONIV), které mají limit v pořizování hardwaru (40000 Kč) a softwaru (60000 Kč). To jsou limity, které je nutné brát v potaz v případě nákupu daných zařízení. Pokud by dané digitální zařízení bylo dražší, jednalo by se o investiční výdaj, který nemůže být hrazen z těchto prostředků. Úmyslné dělení (daná pomůcka stojí 80 000 Kč a prodejce škole nabídne rozdělit tento nákup na 2 poloviny tak, aby se škola vešla do limitu na neinvestiční výdaje) také není v případě investice akceptováno.  


Veřejné zakázky ve vztahu ke zřizovateli a problematika dvojího financování 

Často ze škol dostáváme dotazy, zda musí nákupy digitálních technologií soutěžit jako veřejnou zakázku. V tomto případě je každá škola povinna se při využití prostředků řídit zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, viz Věstník MŠMT, kap. IV. odst. e) a Výzva pro soukromé a církevní školy, čl. 15, 5, Obecné zásady. Vzhledem k tomu, že většina plnění bude spadat do režimu veřejné zakázky malého rozsahu do 2 mil. Kč (dodávky v rámci NPO), je zapotřebí se spojit se zřizovatelem na nastavených pravidlech.   

V případě pořizování daných digitálních technologií dále upozorňujeme na problematiku dvojího financování, kdy nelze hradit dvakrát stejnou věc z více zdrojů. To však neznamená, že by nebylo možné nakoupit například část notebooků z tzv. “šablon” a další notebooky z finančních prostředků NPO, pokud je stávající počet pro školu nedostačující a splní tím účel přidělených finančních prostředků.   Zbývající částky si může škola doplatit například z jiných zdrojů. 


Co koupit z finančních prostředků na nákup mobilních digitálních technologií? 

Opatření je určeno pro základní, střední školy a konzervatoře. Zásadním kritériem je naplnění účelu podpory ve smyslu nákupu mobilních digitálních zařízení umožňující škole realizovat jejich zápůjčku vybraným žákům dle potřeby a vlastního uvážení. Tyto zápůjčky budou realizovány s cílem, aby žáci měli k dispozici mobilní digitální zařízení pro běžnou výuku (vlastní zařízení žáků používané ve výuce - BOYD) a výuku distančním způsobem a rozšiřovali si své digitální kompetence.

Mezi mobilní digitální technologie patří zejména:  

  • Notebook, ultrabook, chromebook, tablet, chytrý telefon apod.  
  • Příslušenství k mobilním digitálním zařízením, která jsou nezbytná pro jejich zapůjčování (například nabíjecí box). 
  • Mobilní digitální technologie pro žáky se SVP, více viz Věstník MŠMT (str. 118). 

Zvolte taková přenosná zařízení, která budou mít dostatečnou odolnost proti poškrábání displeje obrazovky, možnost připojení nejen wifi, ale také pomocí pevného síťového připojení. Doporučujeme společně s koupí zařízení zajistit i jeho pojištění a prodlouženou záruku, ale upozorňujeme, že tyto služby je zapotřebí uhradit z jiných finančních zdrojů, jelikož z NPO finančních prostředků, které jsou navýšením ONIV, ze kterých služby nelze platit. 

Výdaje spojené se službami (školení, instalace a správa zařízení) a nákup stolního počítače není možný. V případě stolního počítače se nejedná o mobilní digitální technologii, kterou by bylo možné mobilně zapůjčovat žákům v rámci prevence digitální propasti. Nákup by měl odpovídat potřebám školy (ne však vybavovat učebny dané školy), která si vyhodnotí, jaký počet a jaký typ digitálních mobilních zařízení pořídit. Doporučujeme tyto nákupy průběžně konzultovat se svým ICT koordinátorem/metodikem či kontaktovat síť IT guru , více viz níže. 

Zde je důležité zmínit že, školy budou v rámci mimořádného šetření MŠMT do 28. 2. 2023 vykazovat použití poskytnutých prostředků a v takovém případě budou odůvodňovat nákup v kontextu reality školy. Podrobně jsou požadované údaje “k reportování” uvedeny v kap. IV ve Věstníku a ve Výzvě, čl. 19, Další Podmínky.  


Jak řešit problém s připojením?  

Konektivita může být problémem v domácnostech ze znevýhodněného prostředí. V takovém případě zvažte pořízení takového notebooku, jehož součástí je také SIM karta (nebo eSIM karta s QR kódem pro připojení), která obsahuje data pro připojení na internet, přitom není cena takového zařízení navýšena oproti běžnému nákupu a je tzv. bonusem. 


Jak vytvořit funkční mobiliář?

Po nákupu vybraných mobilních digitálních zařízení je vhodné vytvořit jejich funkční mobiliář. Zápůjčky mobilních digitálních zařízení mohou být jak krátkodobé (školní klub, školní družina, na projekt), ale i dlouhodobé (na celý školní rok).  

Je vhodné nastavit si priority zápůjček tak, aby byla daná zařízení zapůjčována co nejefektivněji. Ve všech případech je zapotřebí zavést způsob evidence, komu bylo digitální zařízení zpřístupněno. 

Zvolte místo, kde bude mobiliář uložen, a určete správce mobiliáře, který bude pravidelně kontrolovat funkčnost zařízení, správu, aktualizace. Doporučujeme toto neponechávat na konec zápůjční doby a pravidelně provádět servis zařízení. Také je vhodné zveřejnit kontakty ke konzultaci nebo hlášení závad: technická pomoc, metodická pomoc. Pověřte například ICT metodika/koordinátora koordinační činností nebo jinou osobu poskytováním metodické pomoci žákům, ale i jejich zákonným zástupcům.  

V průběhu zápůjčky zvolená metodická podpora zjišťuje, jak často žák zařízení využívá, zda jej umí ovládat, které činnosti ho těší při práci s digitálním zařízením, které mu naopak činí potíže, v čem by potřeboval pomoci apod. Při ukončení zápůjčky zkontrolujte, zda je zařízení vráceno bez poškození a úplné a proveďte o tom záznam např. do protokolu. 

Vzor smlouvy o zápůjčce naleznete zde. Více informací o postupu vedení zápůjčky naleznete v příručce k prevenci digitální propasti zde


Co je nutné dodržet po nákupu mobilních digitálních zařízení?  

Co je nutné dodržet po nákupu mobilních digitálních zařízen?  V případě nevyužití všech finančních prostředků je škola povinna dané prostředky vrátit, jelikož se postupuje dle stejných pravidel, která platí pro ONIV. Finanční prostředky je proto nutné využít v období od 1. 1. 2022 – 31. 12. 2022.  

Dále je důležité evidovat oddělené účetnictví, a to jak v případě společné MŠ a ZŠ, tak i v rámci jednotlivých účelů finančních prostředků (prevence digitální propasti a digitální učební pomůcky). Také je nutné dodržet pravidla povinné publicity.  Vzory jsou k dispozici v metodické podpoře v části Materiály ke stažení kap. 5 Povinná publicita: 5.1 Dokumenty (vzor) – záhlaví dalších dokumentů při informování veřejnosti , 5.2 Plakát (vzor) – povinnost příjemce podpory z EU informovat veřejnost, že je příjemcem podpory.  


Na koho se obrátit a kdo mi může poradit?  

V případě řešení veřejných zakázek a výběrových řízení se obraťte na svého zřizovatele. Zároveň s ním proberte účtování finančních prostředků a možnosti řešení správy ICT na Vaší škole. Vybavení je jedna věc, ale jeho správa je také velmi důležitá. MŠMT k tématice IT správy vydalo Příručku pro ředitele ke správě ICT a zveřejnilo inspirativní rozhovory s řediteli škol. Dále se můžete podívat na panelovou diskuzi na toto téma.  

Národní pedagogický institut vytvořil tým IT konzultantů, tzv. IT guru, kteří jsou připraveni pomoci vedení školy, koordinátorům ICT a správcům sítě, a to s nákupem digitálních technologií, s nastavením digitální infrastruktury, s nastavením efektivní IT správy, s představením nástrojů pro digitální audit školy atd.. Tito konzultanti jsou k dispozici všem základním a středním školám. Můžete je kontaktovat přímo přes email: itguru@npi.cz či si najděte konzultanta pro daný kraj zde.  

K dispozici je Vám také metodická podpora zde a možnost zaslání Vašich dotazů skrze formulář zde či na email: digitalizujeme@msmt.cz.   


Poznámka  

Článek vychází z Věstníku MŠMT pro veřejné školy a z Výzvy pro soukromé a církevní školy. 


S cílem maximální podpory škol a školských zařízení, jejich ředitelů a učitelů na cestě k průběžnému zvyšování kvality poskytovaného vzdělávání připravila a dne 16. 6. 2022 spustila Česká školní inspekce nový metodický portál s názvem Kvalitní škola.


Odkaz na metodický portál ČŠI - Kvalitní škola


Metodický portál nabízí mnoho různých inspirací zejména pro realizaci vlastního hodnocení školy a poskytuje vedení škol i učitelům na jednom místě mnoho relevantních podkladů využitelných při sledování kvality vzdělávání a při aktivitách vedoucích k jejímu zvyšování.
 
Obsahovou osou, ke které se metodický portál váže, jsou kritéria hodnocení podmínekprůběhu a výsledků vzdělávání vycházející z modelu tzv. Kvalitní školy, v jednotlivých modifikacích a s popisem té nejvyšší, cílové, tedy tzv. výborné úrovně. K těmto hodnoticím kritériím, s nimiž pracuje Česká školní inspekce při externím hodnocení škol a školských zařízení, jsou pak navázána další metodická doporučení, odkazy na příklady inspirativní praxe i nástroje využitelné při vlastním hodnocení.


2. června proběhla panelová diskuse na téma Prevence digitální propasti, která poskytla expertní pohled na dané téma a přinesla informace pro základní školy střední školy a konzervatoře k využití finanční podpory prostřednictvím Národního plánu obnovy na prevenci digitální propasti. Debatu je možno zpětně shlédnout ve video záznamu. Akci organizoval Národní pedagogický institut České republiky ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT).



Kotext a informace k Národnímu plánu doučování

Výluky prezenční výuky způsobené pandemií covid-19 měly výrazné negativní dopady na vzdělávací výsledky žáků i na jejich psychosociální rozvoj a wellbeing po celém světě i v České republice. Česká republika navíc patří k zemím EU s nejdelším obdobím distanční výuky: žáci a studenti na druhém stupni ZŠ a výše strávili více než polovinu svého vzdělávání v době pandemie v režimu distanční výuky (počítáno od března 2020 do června 2021). Z šetření společností Kalibro a PAQ Research mezi žáky 5. ročníků ZŠ z přelomu května a června 2021 vyplývá, že kvůli distanční výuce v době pandemie čeští žáci zaostali v průměru o 15-17 percentilních bodů v českém jazyce a matematice, což odpovídá ztrátě ekvivalentu 3 měsíců prezenčního učení.

Pro kompenzaci negativních vlivů distanční výuky MŠMT na podzim 2021 uvolnilo 250 milionů Kč na podporu realizace doučování a socializačních, adaptačních a dalších podpůrných aktivit na školách v rámci programu Národní plán doučování (NPD).

MŠMT pro vyhodnocení programu realizovaného od září do prosince 2021 provedlo na přelomu února a března 2022 plošné šetření mezi řediteli škol, doplněné o data z výběrového šetření na 182 školách z listopadu 2021. Předkládaná zpráva představuje vyhodnocení programu na základě zjištění z těchto dvou šetření.

Od ledna 2022 do srpna 2023 MŠMT v programu doučování pokračuje z prostředků Národního plánu obnovy. Podle dostupného výzkumu je extrémně obtížné výpadek výuky vyrovnat, kromě dopadů uzávěr škol kvůli covid-19 je však v nynější situaci rovněž klíčové podpořit školy v integrace nově příchozích žáků z Ukrajiny. Ve stávajícím období proto mohou školy program doučování využívat rovněž na podporu jejich integrace, a to přinejmenším do srpna 2023.

Ve druhé polovině roku 2022 MŠMT znovu vyhodnotí stávající fázi programu doučování, od ledna 2022 do srpna 2022.


Manažerské shrnutí zjištění z vyhodnocení a dalších kroků podzimního doučování

  • V rámci programu Národní plán doučování bylo na podzim 2021 doučeno bezmála 247 00 žáků základních a středních škol, tedy 22 % žáků. Doučování na podzim 2021 probíhalo na téměř všech školách, jen 6 % škol je nerealizovalo. Jedná se tak o zdaleka největší podobný program realizovaný v posledních 30 letech v historii samostatné ČR.
  • Díky cílené podpoře v rámci rozdělení prostředků doučování probíhalo intenzivněji ve školách s vyšším podílem žáků s potřebou podpory. 25 % výdajů základních škol bylo vynaloženo cíleně těmto žákům, díky zvýšené alokaci tedy směřovalo na jejich podporu navíc celkem 38 milionů Kč a získali navíc přes 153 000 hodin doučování.
  • Zvýšenou podporu využilo zhruba 80 % škol, které na ní měly nárok, kromě skupiny zhruba 100 nejvíce podpořených škol.
  • Metodická podpora poskytovaná MŠMT ve spolupráci s NPI byla aktivně využita minimálně polovinou doučujících škol. Jen 2 % škol se s ní neseznámilo.
  • Školy vrátily 31 % poskytnuté alokace, hlavními důvody pro nevyčerpání prostředků byly:
    • úhrada doučování z jiných zdrojů,
    • nepotřebnost doučování,
    • nedostatek zájmu dětí a rodičů
    • či nedostatečné kapacity škol.
  • Vzhledem k tomu, že školy pro doučování využívaly téměř výhradně interní kapacity a zároveň uváděly nedostatečné kapacity doučujících, MŠMT pro další, stávající fázi programu doučování v roce 2022 alokovalo 30 milionů Kč do zvláštní dotační výzvy pro nestátní neziskové organizace, které podpoří doučování žáků se sociálním znevýhodněním a poskytnou pro doučování další externí kapacity.
  • V právě probíhající fázi programu doučování, od ledna 2022 až do srpna 2022, je alokováno celkem 430 milionů Kč. Podle odhadů školy plánují doučit ještě více žáků než na podzim 2021, konkrétně 270 tisíc.
  • MŠMT prostředky školám znovu rozdělilo cíleně, se zvýšenou alokací pro nejpotřebnější žáky a školy. Výše přidělených prostředků na toto období plně odpovídá potřebám téměř třech čtvrtin škol. 15 % škol by využilo více prostředků, které dostanou k dispozici v další fázi od září 2022.

Analytická zpráva v pdf ke stažení


Další informace k doučování a jeho podpoře ze strany MŠMT


2. června proběhla panelová diskuse na téma Prevence digitální propasti, která poskytla expertní pohled na dané téma a přinesla informace pro základní školy střední školy a konzervatoře k využití finanční podpory prostřednictvím Národního plánu obnovy na prevenci digitální propasti. Debatu je možno zpětně shlédnout ve video záznamu. Akci organizoval Národní pedagogický institut České republiky ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT).



Slovo experta

„Digitální propast je velký globální společenský problém. Úloha školy a vzdělávání je vytvářet síť, která pomáhá i dětem, které zázemí nemají, digitální propast překlenovat.“ Rozdíly mezi lidmi způsobuje i tzv. informační chudobu, což „je neschopnost efektivně nakládat s informacemi nejen pro svůj osobní, ale i pracovní a společenský život.“
Ondřej Neumajer, digitální expert v Národním pedagogickém institutu (NPI).

Účastníci debaty

Organizátory zastupovala Lucie Gregůrková, vedoucí oddělení podpory digitálního vzdělávání na MŠMT, s moderátorem večera Josefem Daškem, tajemníkem DigiKoalice za NPI. Digitální propast v Česku dlouhodobě řeší také Člověk v tísni, který reprezentovala Zuzana Ramajzlová. Za praxi debatu obohatili Jaroslava Nováková, zástupkyně ředitele na ZŠ Bohumila Hrabala, a Václav Nádvorník, zástupce ředitele a ICT metodik na ZŠ Londýnská. Online chat obsluhovala Anna Stočesová Martinková z MŠMT.


Obsah debaty

Debata se dotkla témat jako měření dopadů intervence, nejvhodnější podpoře žáků a studentů nejen ze strany školy, rozdílů mezi školami, ale i konkrétních praktických témat jako systému půjčování prostředků nebo možnostech jejich pojištění a správy. Večer proběhl v rámci série moderovaných debat, které jsou k dispozici na Youtube kanále NPI.


Video záznam panelové diskuze


Pro koho je podpora z Národního plánu obnovy určena

Ministerstvo školství v současné době poskytuje finanční prostředky díky Národního plánu obnovy právě na prevenci digitální propasti pro základní školy střední školy a konzervatoře. Veřejné školy tyto prostředky již do svých rozpočtů získaly finance automaticky. Soukromé a církevní školy mohly zasílat žádosti.


Na co je finanční podpora určena

Finance jsou určeny na mobilní digitální technologie pro vytvoření tzv. mobiliáře, ze kterého bude škola znevýhodněným žákům zapůjčovat základní digitální vybavení se záměrem snížit nerovnosti mezi žáky v přístupu ke kvalitnímu vzdělání, které by byly způsobeny nedostatečným technickým vybavením.


Další informace a materiály k finanční podpoře

  • Všechny informace a metodické podklady včetně příručky jsou k dispozici na edu.cz/digitalizujeme.
  • Vedle prostředků na prevenci digitální propasti na stejné doméně školy naleznou i informace k financování digitálních učebních pomůcek. Součástí metodické podpory je i síť IT Guru.
  • Pomoci školám také může článek Jak naložit s finančním prostředky z Národního plánu obnovy na nákup digitálních učebních pomůcek, který je k dispozici zde

MŠMT zveřejnilo výsledky první veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích na realizaci programových projektů v programu EXCELES, který je implementačním nástrojem komponenty 5.1 „Excelentní výzkum a vývoj v prioritních oblastech veřejného zájmu ve zdravotnictví“ Národního plánu obnovy a je financován z prostředků Evropské unie prostřednictvím Nástroje pro oživení a odolnost.  



O programu Exceles

Cílem programu EXCELES je zvýšit schopnost výzkumných kapacit ve vybraných prioritních oblastech VaVaI reagovat na aktuální trendy a potřeby v návaznosti na výskyt závažných chorob a sociální a ekonomické dopady systémových zdravotních rizik s nimi spojených. 

Vědecké týmy z vysokých škol, institucí a ústavů budou moci čerpat podporu za téměř 5 miliard Kč a na projektech budou pracovat v letech 2022–2026. Podpora je poskytována v pěti oblastech, přičemž v každé z nich byl zvolen jeden projekt, který byl nejlépe hodnocen.   

Více informací viz realizaci programových projektů v programu EXCELES.


Nejlépe hodnocené projekty v jednotlivých oblastech

  • infekční choroby a virologie
    • Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, v. v. i.
  • onkologie
    • Univerzita Karlova
  • neurovědy a neurodegenerativní onemocnění
    • Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně
  • metabolická onemocnění a kardiovaskulární choroby
    • Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM)
  • sociální a ekonomické dopady systémových zdravotních rizik
    • Masarykova univerzita

Více informací

Další informace o jednotlivých projektech naleznete na portále Vědavýzkum.cz.



Obdrželi jste finance na nákup digitálních učebních pomůcek za účelem rozvoje informatického myšlení a digitální kompetence dětí/žáků? Na co nyní nezapomenout a jaké kroky podniknout? To vše se dozvíte v následujícím článku s praktickými radami pro školy k finanční intervenci z Národního plánu obnovy. 



Úvod

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy díky Národnímu plánu obnovy poskytuje školám finanční prostředky na digitalizaci, a to na dva účely: nákup digitálních učebních pomůcek pro rozvoj informatického myšlení a digitální kompetence žáků a na prevenci digitální propasti. Tento článek se věnuje účelu prvnímu. Pro více informací o tom, jak naložit s prostředky na prevenci digitální propasti se podívejte zde a na online debatu k tomuto tématu můžete shlédnout zde.


Specifika poskytnutých finančních prostředků 

Obdržené finanční prostředky na nákup digitálních učebních pomůcek pro rozvoj informatického myšlení a digitální kompetence žáků lze použít pouze na  ostatní neinvestiční výdaje (dále jen ONIV), které mají limit v pořizování hardwaru (40000 Kč) a softwaru (60000 Kč). To jsou limity, které je nutné brát v potaz v případě nákupu daných pomůcek. Pokud by digitální učební pomůcka či například software byly dražší, jednalo by se o investiční výdaj, který nemůže být hrazen z těchto prostředků. Úmyslné dělení (daná pomůcka stojí 80 000 Kč a prodejce škole nabídne rozdělit tento nákup na 2 poloviny tak, aby se škola vešla do limitu na neinvestiční výdaje) také není v případě investice akceptováno.


Veřejné zakázky a problematika dvojího financování  

Často ze škol dostáváme dotazy, zda musí nákupy digitálních technologií soutěžit jako veřejnou zakázku. V tomto případě je každá škola povinna se při využití prostředků řídit zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, viz Věstník MŠMT, kap. IV. odst. e) a Výzva pro soukromé a církevní školy, čl. 15, 5, Obecné zásady. Vzhledem k tomu, že většina plnění bude spadat do režimu veřejné zakázky malého rozsahu do 2 mil. Kč (dodávky v rámci NPO), je zapotřebí se spojit se zřizovatelem na nastavených pravidlech.   

V případě pořizování daných digitálních technologií dále upozorňujeme na problematiku dvojího financování, kdy nelze hradit dvakrát stejnou věc z více zdrojů. To však neznamená, že by nebylo možné nakoupit například část tabletů z tzv. “šablon” a další tablety z finančních prostředků NPO, pokud je stávající počet pro školu nedostačující a splní tím účel přidělených finančních prostředků.   Zbývající částky si může škola doplatit například z provozních výdajů. 


Co koupit z finančních prostředků na nákup digitálních učebních pomůcek? 

Zásadním kritériem je naplnění účelu podpory ve smyslu nákupu zařízení umožňující škole realizovat revidované RVP ZV, resp. RVP G, RVP GSP či RVP GP (dále jen „revidované RVP“) a rozvíjet tak informatické myšlení žáků a jejich digitální kompetence. Pro inspiraci můžete využít stránku: https://www.edu.cz/digitalni-ucebni-pomucky, kde naleznete příklady digitálních učebních pomůcek pro školy.

Pomocné otázky při výběru digitálních učebních pomůcek jsou:  

  • Bude s digitální učební pomůckou pracovat dítě/žák a bude si tím rozvíjet informatické myšlení a digitální kompetence podle revidovaných RVP?  
  • Budu si umět toto zdůvodnit při reportování MŠMT do 28. 2. 2023?  
  • Jedná se o neinvestiční výdaje a nejedná se o vybavení učeben, tříd, či nástrojů a pomůcek učitele?  

Nákup notebooku, chromebooku či tabletu je v případě MŠ možný, v případě ZŠ a gymnázií v odůvodněných případech. Nákup by měl odpovídat potřebám školy, která si vyhodnotí, že potřebuje tato zařízení z důvodů např. využití s jinou pokročilou digitální technologií nebo doplnění chybějících kusů zařízení pro žáky do výuky libovolného předmětu. Doporučujeme tyto nákupy průběžně konzultovat se svým zřizovatelem a saturovat tak především základní potřeby školy. 

Zde je důležité zmínit že, školy budou v rámci mimořádného šetření MŠMT do 28. 2. 2023 vykazovat použití poskytnutých prostředků a v takovém případě budou odůvodňovat nákup v kontextu reality školy. Podrobně jsou požadované údaje “k reportování” uvedeny v kap. IV ve Věstníku a ve Výzvě, čl. 19, Další Podmínky.   

Digitální učební pomůcky mohou školy nakupovat i v případě, když zahajují výuku podle revidovaného RVP postupně napříč předměty či ročníky. Důležité je zmínit, že z této intervence nelze hradit výdaje na služby: internetové připojení, správu sítě nebo nákup propojovacích prvků v síti, antivirový software, instalaci nakoupených zařízení a školení, protože podmínkou je, že se zařízením pracuje žák/dítě jako s digitální učební pomůckou pro rozvoj informatického myšlení a digitálních kompetencí.   


Metodika vs. doporučený nákup z prostředků NPO

Školy často poukazují na rozpor mezi digitálními učebními pomůckami, které nelze hradit z NPO, a metodickým pokynem MŠMT, kde jsou některé digitální učební pomůcky uvedeny. Rozhodující je účel přidělených finančních prostředků z NPO, který se zaměřuje na žáka, který pracuje s digitální učební pomůckou, aby se rozvíjelo jeho informatické myšlení a digitální kompetence v souladu s revidovanými RVP, a to napříč vzdělávacími oblastmi.  Tím se může lišit účel NPO od metodického pokynu vydaného obecně k digitálním učebním pomůckám, kde mohou být příklady učebních pomůcek, které jsou využívány v počítačové učebně výhradně pro výuku Informatiky (např. počítač, projektor). Zároveň nepatří mezi digitální učební pomůcky takové digitální technologie, se kterou pracuje spíše učitel (projektor) a jedná se o vybavení učebny. Pořízení interaktivní tabule také nespadá do možného nákupu, jelikož se jedná o součást vybavení třídy/učebny a také o investiční výdaj (při ceně nad 40 000 Kč). V případě propojení pokročilé digitální učební pomůcky a stolního počítače/projektoru však není jejich nákup vyloučen, více informaci naleznete zde.  

 V případě nevyužití všech finančních prostředků je škola povinna dané prostředky vrátit, jelikož se postupuje dle stejných pravidel, která platí pro ONIV. Finanční prostředky je proto nutné využít v období od 1. 1. 2022 – 31. 12. 2022.  

Dále je důležité evidovat oddělené účetnictví, a to jak v případě společné MŠ a ZŠ, tak i v rámci jednotlivých účelů finančních prostředků (prevence digitální propasti a digitální učební pomůcky). Také je nutné dodržet pravidla povinné publicity.  Vzory jsou k dispozici v metodické podpoře v části Materiály ke stažení kap. 5 Povinná publicita: 5.1 Dokumenty (vzor) – záhlaví dalších dokumentů při informování veřejnosti , 5.2 Plakát (vzor) – povinnost příjemce podpory z EU informovat veřejnost, že je příjemcem podpory.  


Na koho se obrátit a kdo mi může poradit?

V případě řešení veřejných zakázek a výběrových řízení se obraťte na svého zřizovatele. Zároveň s ním proberte účtování finančních prostředků a možnosti řešení správy ICT na Vaší škole. Vybavení je jedna věc, ale jeho správa je také velmi důležitá. MŠMT k tématice IT správy vydalo Příručku pro ředitele ke správě ICT a zveřejnilo inspirativní rozhovory s řediteli škol. Dále se můžete podívat na panelovou diskuzi na toto téma.  

Národní pedagogický institut vytvořil tým IT konzultantů, tzv. IT guru, kteří jsou připraveni pomoci vedení školy, koordinátorům ICT a správcům sítě, a to s nákupem digitálních technologií, s nastavením digitální infrastruktury, s nastavením efektivní IT správy, s představením nástrojů pro digitální audit školy atd. Tito konzultanti jsou k dispozici všem základním a středním školám. Můžete je kontaktovat přímo přes email: itguru@npi.cz či si najděte konzultanta pro daný kraj zde.  

K dispozici je Vám také metodická podpora zde a možnost zaslání Vašich dotazů skrze formulář zde či na email: digitalizujeme@msmt.cz.   


Poznámka

Článek vychází z Věstníku MŠMT pro veřejné školy a z Výzvy pro soukromé a církevní školy.  


Ve čtvrtek 2. 6. 2022 proběhne od 16:00 živě streamovaná panelová diskuze na téma Prevence digitální propasti. Co si pod tímto pojmem představit? Koho se toto téma týká? A jak tuto problematiku řešit na úrovni školy v návaznosti na poskytnuté finanční prostředky z Národního plánu obnovy? To vše se můžete dozvědět a zároveň se účastnit live chatu. Celou akci můžete sledovat na YouTube pod tímto odkazem: https://youtu.be/rnE6duBRqow.



Jakým tématům se budeme v diskuzi věnovat?

  • Akce bude uvedena krátkým videovstupem digitálního experta z NPI, Ondřeje Neumajera na téma digitální propasti a inkluzivnosti digitálního vzdělávání.
  • Představení intervence prevence digitální propasti z Národního plánu obnovy (definice digitální propasti a znevýhodněného žáka, metodika).
  • Pozitivní dopady intervence.
  • Sociologický pohled na vyloučení žáka ze vzdělávání.
  • Vyloučení žáka z pohledu školy.
  • Příklady dobré praxe v práci se znevýhodněnými žáky.

Kdo na akci vystoupí?


Mgr. Josef Dašek, tajemník DigiKoalice, moderátor debaty

Josef je tajemníkem DigiKoalice, která propojuje svět digitálního vzdělávání v České republice a na evropské úrovni je součástí sítě Národních digitálních koalic. Vedle toho je i spoluzakladatelem českého Internetového institutu, který zkoumá vliv internetu a nových technologií na náš každodenní život. Josef věří, že digitální svět třeba vnímat multioborově a v širších souvislostech. Kromě toho rád cestuje a je velkým fanouškem anglického fotbalu.

PhDr. Ondřej Neumajer, Ph.D., konzultant vzdělávání, lektor, didaktik, digitální expert v NPI

Ondřej Neumajer se zabývá inovacemi ve vzdělávání, účelným využíváním digitálních technologií a vzdělávací politikou směřující k celospolečenské změně. Působil jako zástupce ředitele na základní škole v Praze 12, jako náměstek ředitele pracoval ve Výzkumném ústavu pedagogickém. Mezi projekty, na kterých se podílel, patří například Metodický portál RVP.CZ (VÚP) či soutěž o nejlepší školní web sCOOL web (EDUin). V roce 2014 vedl pracovní skupinu, která pro MŠMT vytvořila Strategii digitálního vzdělávání do roku 2020, následně se jako konzultant MŠMT podílel na její realizaci. Vyučuje didaktiku ICT na katedře informačních technologií a technické výchovy PedF UK, na částečný úvazek pracuje v neziskové organizaci Učitel naživo. V Národním pedagogickém institutu České republiky má na starost digitální vzdělávání. Napsal několik knih, publikuje v internetových a tištěných médiích. 


Ing. Lucie Gregůrková, vedoucí oddělení podpory digitálního vzdělávání, MŠMT

Působí na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy jako vedoucí oddělení podpory digitálního vzdělávání. Společně s kolegy má na starosti zlepšení podmínek pro digitální vzdělávání ve smyslu Strategie vzdělávací politiky 2030+. Podílí se také na řízení DigiKoalice Národního pedagogickém institutu ČR a zastupuje Českou republiku na pracovní skupině Evropské komise pro digitální vzdělávání, učení a hodnocení, a dalších mezinárodních fórech.

Mgr. Zuzana Ramajzlová, vedoucí programu SOS Ukrajina, Člověk v tísni

Zuzana Ramajzlová se věnuje od roku 2001 tématům, která se týkají nerovností ve společnosti a zejména ve vzdělávání. Pracuje v organizaci Člověk v tísni, kde v současné době zajišťuje program SOS Ukrajina v České republice.  Předtím zde vedla vzdělávací služby pro sociálně znevýhodněné děti, koordinovala projekt pomoci romským obětem druhé světové války, řídila vzdělávací program Varianty a byla metodičkou vzdělávacích kurzů pro učitele. V období pandemie COVID 19 se soustředila na pomoc dětem, které se neúčastnily distanční výuky. V minulosti působila také jako ředitelka Centra pro integraci cizinců a výkonná ředitelka MIDPOINT Institut při AMU. Dlouhodobě spolupracuje s dalšími neziskovými organizacemi. Je členkou Odborné platformy APIV B. Vystudovala sociologii a sociální politiku na FSV UK.


Mgr. Jaroslava Nováková, MBA, zástupkyně ředitele, ZŠ Bohumila Hrabala

Matka dvou dětí, nyní žijící v Říčanech. Vystudovala konzervatoř a Pedagogickou Fakultu v Plzni. V současné době pracuje jako zástupkyně ředitele na Základní škole Bohumila Hrabala v Praze. Absolvovala nespočet kurzů týkající se školského a projektového managementu, které završila studiem MBA. Mimo běžných činností zástupce ředitele se věnuje fundraisingu se zaměřením na projekty z fondů EU, jejichž zpracováním a realizací umožňuje neustále rozvíjet kvalitu výuky. Dále se věnuje počítačové gramotnosti pedagogů a žáků.

Ing. Bc. Václav Nádvorník, zástupce ředitele a ICT metodik, ZŠ Londýnská

 Je 15 let zástupcem ředitele Základní školy, Praha 2, Londýnská 34, kde předtím působil jako učitel. Mimo svoji velkou zálibu – práci pro Londýnskou se věnuje v projektu IKAP Ústeckého kraje rozvoji digitálních kompetencí žáků a pedagogů škol. Pracoval ve skupině tvořící jednu z verzí kariérního systému učitelů a nyní se v projektu SYPO účastní tvorby Modelu systému podpory začínajících učitelů a je členem Národního kabinetu informatiky a ICT. Působí též na pedagogické fakultě Jihočeské univerzity. Když mu jakožto velkému workoholikovi zbyde trochu času, rád jej věnuje své rodině.



Odkaz na online sledování akce

Přijďte s námi strávit kvalitně strávený čas. Budeme se na Vás těšit.

Celou akci můžete sledovat 2. 6. 2022 od 16:00 pod tímto odkazem.


Dnešní informační společnost se musí vypořádat s mnoha sociálními problémy. Jedním z nich je digitální vyloučení či propast. O její překlenutí se snaží MŠMT v rámci jedné z intervencí Národního plánu obnovy. MŠMT poskytne školám finanční prostředky na pořízení mobilních digitálních zařízení za účelem vytvoření mobiliáře, ze kterého budou tato zařízení zapůjčována znevýhodněným žákům. Jak to v rámci školy řešit? MŠMT poskytuje přehled toho, jak k nástroji přistoupit a na co nezapomenout.



Co je to digitální propast? 

Rozdíly v přístupu a využívání informačních a komunikačních technologií jsou souhrnně nazývány digitální propastí. Ta je úzce navázána na ekonomický a sociální rozvoj každého jedince. Ekonomická a sociální nerovnost, často v kombinaci se speciálními vzdělávacími potřebami na straně žáka či jeho rodinného zázemí, způsobuje prohlubování nerovného přístupu a vede ke stavu jeho vyloučení. To může mít v budoucnu za následek neúspěšnost ve vzdělání a v uplatnitelnosti na trhu práce. 


Proč je nutné ji řešit?

MŠMT řeší problematiku nerovností již ve Strategii vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ v rámci cíle snižování nerovností ve vzdělávání a také v Národním plánu obnovy obsahujícím souhrn reforem, které mají napomoci oživení a podpoře odolnosti státních ekonomik. V rámci komponenty 3.1. Inovace ve vzdělávání v kontextu digitalizace půjde do škol na digitalizaci cca 5 mld. Kč. Finančním zdrojem této intervence jsou prostředky fondu EU – Next Generation EU. V rámci jedné z intervencí, prevence digitální propasti, půjdou do škol finanční prostředky na pomoc znevýhodněným žákům v přístupu k technologiím. V čem by školám mohla intervence pomoci?  


Podoba intervence a jak se k částkám pro školy došlo?  

Cílem intervence Národního plánu obnovy na prevenci digitální propasti je zpřístupnění mobilních digitálních zařízení pro znevýhodněné žáky. Účelem je zajistit, aby nejméně 80 % škol mělo mobilní digitální zařízení k zapůjčení znevýhodněným žákům.  

MŠMT s předními experty na sociální nerovnosti vypočítalo koeficient K, který indikuje, kolik sociálně znevýhodněných žáků, kteří by takovou podporu mohli potřebovat, ve škole je.  Kolik vaše škola na účel prevence digitální propasti v roce 2022 obdrží, lze zjistit po uvedení REDIZO školy do tabulky, kterou školy obdržely jako přílohu dopisu ze dne 11. 2. 2022.


Pro koho je opatření určeno a jakým způsobem dostanou školy finanční prostředky? 

Opatření je určeno pro základní školy, střední školy a konzervatoře. Školy zřizované krajem, obcí či dobrovolným svazkem obcí získají finanční prostředky automaticky bez nutnosti vyplňovat žádost nebo jiný formulář. Prostředky budou veřejným školám poukázány prostřednictvím tzv. ad hoc normativu na základě vyhlášení ve Věstníku MŠMT, kde je zveřejněn i účel, podmínky a kritéria. Pro školy soukromé a církevní byla v březnu zveřejněna výzva.


Co lze z peněz zakoupit?

  • notebook, ultrabook, chromebook,  
  • tablet, phablet,  
  • smartphone,   
  • příslušenství k digitálním mobilním zařízením, 
  • digitální zařízení pro žáky se SVP. 

Více o účelovosti nákupu naleznete ve Věstníku MŠMT


Jak postupovat? 

Školy si mohou zvolit systém půjčování dle své potřeby a znalosti prostředí. Doporučujeme zohlednit věk žáka (příprava na přijímací zkoušky) či jeho případné zařazení do programů sociální podpory. Výpůjčky mohou být krátkodobé (do družiny, na školní projekt, distanční výuku) či dlouhodobé (na celý školní rok). 


Tipy MŠMT:  

  • Nakupte potřebný počet mobilních digitálních zařízení. 

Při výběru spolupracujte se svým školním ICT koordinátorem a IT správcem, inspirujte se zde. Ke konzultaci o nákupu zařízení či digitální strategii školy se můžete spojit s novou sítí IT konzultantů, tzv. IT guru. Kontakty na ně naleznete zde.  

  • Zajistěte správu mobiliáře digitálních zařízení: místo zpřístupnění, kompetentního člověka a systém zápůjčky. 

Kompetentní pracovník školy by měl zajistit, že jsou digitální zařízení zcela funkční.     

  • Společně s celým pedagogickým sborem vytipujte žáky, kteří budou zařízení potřebovat. 

Zaměřte se na žáky s nedostatečným ICT vybavením pro připojení se do výuky či pro přípravu. Zohledněte poznatky z období distanční výuky. 

  • Doporučujeme uzavřít smlouvu o výpůjčce. 

Vzor výpůjčky, jakožto inspiraci, naleznete zde.

  • Předejte digitální zařízení žákovi a průběžně sledujte efektivnost jeho užívání.  

Doporučujeme žáka a/nebo zákonného zástupce seznámit se zásadami používání (z pohledu ochrany zařízení - konzumace jídla, pití, obecně i zásady psychohygieny). Dále je vhodné předat žákovi telefonní čísla na technickou a metodickou pomoc. 

Průběžná kontrola: Je zařízení využíváno podle účelu zápůjčky? Ovládá žák zařízení technicky dobře, i při domácí přípravě?  

  • Ukončete zápůjčku. 

Průběžně získávejte zpětnou vazbu o využívání techniky od žáka či zákonného zástupce.  



Další užitečné odkazy

  • Více informací o intervenci naleznete zde.
  • Nejčastěji kladené dotazy zde


Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1724 ze dne 2. října 2018 se zřizuje jednotná digitální brána pro poskytování přístupu k informacím, postupům a k asistenčním službám a službám pro řešení problémů. Ministerstvo průmyslu a obchodu bylo určeno hlavním gestorem k implementaci. Jelikož však povinnosti dané nařízením dopadají téměř na všechny ústřední orgány státní správy, byla formálně stanovena spolugesce několika nejvíce dotčených rezortů. Mezi gestory patří i MŠMT, které podpoří digitalizaci vysokých škol. Elektronicky a na jednom místě tak bude pro občany EU možné vyřídit například žádost o stipendium či uznání diplomu.



K čemu směřuje "jednotná digitální brána" EU?

Jednotná digitální brána navazuje na dlouhodobé snahy Evropské komise a členských států propojit sítě asistenčních a informačních elektronických služeb, jejichž účelem je pomoci občanům a podnikatelům k snadnému, uživatelsky příjemnému a srozumitelnému pohybu na vnitřním trhu EU. Jednotná digitální brána v tomto ohledu reaguje na snahu odstranit překážky, které vyvstávají pro občany a podnikatele uvažující o usídlení se, prodeji zboží, nebo poskytování služeb v jiných členských státech Evropské unie.

V konečném důsledku by tak měl vzniknout celoevropsky známý elektronický rozcestník, který bude uživateli pravidelně využíván v případě, že se rozhodnou hledat dostupné a kvalitní informace, elektronické postupy nebo asistenci při jejich přeshraničních aktivitách v rámci EU.


Oblasti jednotné digitální brány, které spadají do působnosti MŠMT


Informace

  • uznávání kvalifikací za účelem získání zaměstnání v jiném členském státě,
  • vzdělávací systém v jiném členském státě, včetně předškolního vzdělávání a péče, základní vzdělávání, středoškolské vzdělávání, vysokoškolské vzdělávání a vzdělávání dospělých,
  • stáž v jiném členském státě,
  • provádění výzkumu v jiném členském státě jakožto součást vzdělávacího programu,
  • zaměstnávání pracovníků v jiném členském státě,
  • oznámení přeshraniční činnosti orgánům,
  • uznávání odborných kvalifikací, včetně odborného vzdělání a odborné přípravy.

Životní události

  • žádost o financování vysokoškolského studia, například formou stipendia a půjčky od veřejného orgánu nebo instituce,
  • podání počáteční žádosti o přijetí na veřejnou vysokoškolskou instituci,
  • potvrzení o přijetí žádosti MŠMT PVS/PO Žádost o akademické uznání diplomů, osvědčení či jiných dokladů o studiu nebo kurzech.

Asistenční služby

  • národní centra pomoci pro odbornou kvalifikaci.

Další informace

Podrobnosti o jednotné digitální bráně na stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu

Nejčastější otázky ke komponentám 1.1 a 1.2 v rámci Národního plánu obnovy (NPO)

Harmonogram výzev pro komponenty 1.1, 1.2 a 4. 4 Národního plánu obnovy



Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v rámci implementace Komponenty 3.1. Inovace ve vzdělávání v kontextu digitalizace zveřejnilo výzvu pro soukromé a církevní školy k předkládání žádostí pro kalendářní rok 2022 o poskytnutí dotací z Národního plánu obnovy na podporu prevence digitální propasti a na nákup digitálních učebních pomůcek pro rozvoj informatického myšlení a digitální kompetence. Zdrojem financí je fond Evropské unie – Next Generation EU. Žádosti o dotaci budou moci být podány do 30. 4. 2022!


Výzva k prevenci digitální propasti

Cílem výzvy je snížení nerovností mezi žáky v přístupu ke kvalitnímu vzdělání, které by byly způsobeny nedostatečným technickým vybavením mobilními digitálními technologiemi. Dotaci je příjemce oprávněn použít za účelem pořízení mobilních digitálních technologií. Dle potřeby a vlastního uvážení je bude příjemce zapůjčovat žákům s cílem, aby měli k dispozici daná zařízení pro běžnou výuku a výuku distančním způsobem. Musí se však jednat o neinvestiční výdaje – peněžní prostředky poskytnuté v rámci dotace nesmí být použity k dosažení zisku! Více o dané intervenci naleznete zde.

Poskytovatelem dotace je MŠMT a oprávněným žadatelem právnická osoba vykonávající činnost základní školy, střední školy a konzervatoře, jejímž zřizovatelem není stát, kraj, obec nebo dobrovolný svazek obcí. Podmínkou pro poskytnutí dotace je bezdlužnost žadatele (další náležitosti k poskytnutí dotace naleznete v textu výzvy). Na dotaci je alokována částka 27 997 000,- Kč.


Co bude možné z dotace zakoupit?

  1. Notebook, ultrabook, chromebook, tablet, chytrý telefon.
  2. Příslušenství k mobilním digitálním zařízením (např. webkamery, myši, sluchátka, klávesnice, obaly).
  3. Mobilní digitální technologie pro žáky se SVP, např. pomůcky pro alternativní ovládaní počítače, software pro rozpoznávání hlasu, zvětšování obrazu na displeji, automatické čtení textu, čtečky pro osoby se zrakovým postižením.

Ve výzvě naleznete principy stanovení výše dotace společně s náležitostmi žádosti.


Výzva na nákup digitálních učebních pomůcek

Cílem výzvy je přispět k rozvoji digitálního vzdělávání v souladu s vizí Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ a Akčním plánem pro digitální vzdělávání. Účelem dotace je pořízení digitálních učebních pomůcek pro rozvoj informatického myšlení dětí/žáků a jejich digitálních kompetencí. Musí se také jednat o neinvestiční výdaje.

Poskytovatelem dotace je MŠMT a oprávněným žadatelem právnická osoba vykonávající činnost mateřské školy, základní školy a gymnázia (mimo MŠ také nutné deklarovat záměr zahájit výuku dle školního vzdělávacího programu upraveného dle revidovaného RVP), jejichž zřizovatelem není stát, kraj, obec nebo dobrovolný svazek obcí. Podmínkou pro poskytnutí dotace je bezdlužnost žadatele. Na dotaci je alokována částka 39 888 500 Kč.


Co bude možné z dotace zakoupit?

Účelem dotace pro mateřské školy je pořízení digitálních učebních pomůcek využitelných pro rozvoj informatického myšlení dětí a jejich digitálních kompetencí. Více viz čl. 8 Výzvy

Účelem dotace pro základní školy a gymnázia je pořízení digitálních učebních pomůcek – pokročilých digitálních technologií využitelných pro rozvoj informatického myšlení žáků a jejich digitálních kompetencí. V odůvodněných případech lze finanční prostředky použít i za účelem pořízení základních digitálních zařízení, např. notebooky, ultrabooky, chromebooky, tablety, mobilní telefony apod. včetně příslušenství, tj. nabíjecí boxy, obaly apod. Více viz čl. 8 Výzvy.

Více se můžete inspirovat zde.

Ve výzvě naleznete principy stanovení výše dotace společně s náležitostmi žádosti.


Důležité informace

Příjemce bude oprávněn dotaci použít na náklady vzniklé v roce 2022 od 1. ledna 2022 do 31. prosince 2022, pokud budou uhrazeny nejpozději do 31. ledna 2023.

Dvojí financování z různých zdrojů je zakázáno. Příjemce bude povinen předložit ministerstvu zprávu o realizaci nejpozději do 15. 2. 2023. Vzor zprávy o realizaci bude zveřejněn na webu https://www.edu.cz/digitalizujeme/.


Jak si o dotaci požádat?

Před podáním žádosti je žadatel povinen zaregistrovat se v elektronickém systému IS-NPO na adrese https://is-npo.msmt.cz/ (DIGITÁLNÍ POMŮCKY a DIGITÁLNÍ PROPAST).

Po řádné registraci obdrží žadatel e-mail s uživatelským jménem a heslem. Žádost společně s povinnými přílohami lze podat v elektronické podobě do datové schránky ministerstva či prostřednictvím e-mailu opatřeným uznávaným elektronickým podpisem, či v listinné podobě osobně na podatelnu či poštou na adresu MŠMT.

Preferovaným způsobem podání je v elektronické podobě do datové schránky. IS-NPO bude otevřen pro vkládání žádostí dne 31. 3. 2022.

Žádost musí být podána nejpozději do 30. dubna 2022!


Metodická podpora

Podrobně je proces od registrace až po podaní žádosti (včetně dalších informací) v systému IS-NPO popsán v Manuálu pro podávání žádostí v systému IS-NPO (Stáhnout manuál).

Metodická podpora je k dispozici na webu: https://www.edu.cz/digitalizujeme, kde je možné využít formulář „napište nám” nebo využít e-mail: digitalizujeme@msmt.cz . Pro dotazy k podávání žádostí se obraťte na helpdesk IS NPO.


Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zveřejňuje dotační výzvu na podporu vybavení škol digitálními učebními pomůckami pro rozvoj informatického myšlení dětí a žáků a jejich digitálních kompetencí pro soukromé a církevní mateřské a základní školy a gymnázia, pro podávání žádostí o poskytnutí dotace na období od 1. 1. 2022 do 31. 12. 2022. Jedná se o implementaci "Reformy 3.1 Inovace ve vzdělávání" prostřednictvím Národního plánu obnovy. Žádost musí být podána, tj. doručena na MŠMT nejpozději do 30. dubna 2022.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zveřejňuje dotační výzvu k pořízení digitálních technologií pro soukromé a církevní základní a střední školy a konzervatoře, pro podávání žádostí o poskytnutí dotace na období od 1. 1. 2022 do 31. 12. 2022. Jedná se o implementaci "Reformy 3.1 Inovace ve vzdělávání" prostřednictvím Národního plánu obnovy. Žádost musí být podána, tj. doručena na MŠMT nejpozději do 30. dubna 2022.

Proč je důležité aktualizovat software v počítači i na mobilu a jak si aktualizace co nejvíce usnadnit? Na to vám odpovíme v tomto článku. Využijeme k tomu názorný příklad aktualizace operačního systému Windows, který se ve školách standardně používá na stolních i mobilních zařízeních.



Hned na začátku je dobré připomenout, že aktualizace přinášejí do aplikací či operačního systému nejen nové funkce a vzhled, ale také opravy nalezených chyb. A o ty nám z hlediska bezpečnosti jde především.

Přesto se často setkáváme s tím, že lidé svá zařízení aktualizovat nechtějí. Proč? Především proto, že s aktualizací mnohdy dojde k radikální změně vzhledu či funkcí, která pro ně představuje problém. Byli zvyklí, že tlačítko Start bylo vlevo dole a ono najednou zmizí, jak se stalo například ve Windows 8. Takové změny mnoho uživatelů matou a znamenají pro ně diskomfort, který nechtějí absolvovat – a tak zůstanou raději u staré verze systému. Jenže ta trpí chybami, které umožnují exploataci – tedy zneužití útočníky.

Nejvíce uživatelů dnes pracuje s mobilními telefony, začněme tedy s nimi.


Mobily a tablety

Proč je důležité aktualizovat jak operační systém, tak aplikace? Právě kvůli výše zmíněným rizikům zneužití, která se týkají i  mobilů. Kvůli chybám v aplikacích či systému je tak možné číst příchozí SMS, sledovat polohu uživatele, nebo si bez vědomí uživatele zapnout mikrofon či stáhnout fotografie…

Ke stejným, či ještě horším problémům může vést, když si budete instalovat aplikace z neznámých zdrojů. To nikdy nedělejte! Autorizované internetové obchody s aplikacemi (např. Google Play či Apple Store) používají ochranné technologie, které aplikace skenují, aby se v obchodě zavirované verze nevyskytovaly. (I tak se tam ale nějaká občas objeví.) Proto je potřebné používat antivirový program, a i ten pravidelně aktualizovat.

Pro správce IT ve škole je dohled nad mobilními zařízeními výzva. Málokdy se totiž potkáváme s tím, že by škola provozovala vlastní centrální správu těchto zařízení, tzv. MDM řešení (Mobile Device Management) a často tak nechává správu mobilů v rukou učitelů. Proto je důležité v tomto směru edukovat i pedagogy – situaci zpravidla nestačí „ošetřit“ interní směrnicí, je skutečně potřeba vysvětlit, co a jak je nutné udělat.


Počítače a notebooky

U počítačů či notebooků je to podobné jako u mobilních telefonů – to nejdůležitější je mít aktuální operační systém a všechny aplikace. Doporučujeme věnovat zvýšenou pozornost i internetovému prohlížeči. Ten se sice aktualizuje obvykle sám, ale je třeba jej restartovat – z tohoto důvodu tedy není vhodné, aby počítač zůstával trvale zapnutý. Prohlížeč, často s velkým množstvím záložek, tak zůstává stále aktivní a nemá možnost se aktualizovat.

Co znamená mít stále aktuální operační systém? Je tím myšleno mít nainstalovaný jakýkoli výrobcem podporovaný systém. V případě operačního systému Windows najdete přehled všech aktuálních podporovaných systémů zde: Supported versions of Windows client | Microsoft Docs. Jak zjistíte, přejít z již zastaralého systému na podporovaný ještě automaticky neznamená nutnost pořídit si tu nejnovější verzi.

Rovněž je nezbytné mít nainstalovaný a aktualizovaný antivirový program – ve školním prostředí ideálně centrálně spravovaný. Díky tomu budete mít přehled, zda program funguje a aktualizuje se, ale také co u kterého uživatele zachytil. Díky centrální správě máte antivirové programy a všechny jejich funkce pod kontrolou a aktualizace na novější verzi je tak otázka několika málo kliknutí. Centrální správa má mnoho dalších výhod, například možnost řídit i některé funkce operačního systému – třeba na dálku vynutit jeho aktualizaci.

Pokud se nechcete o aktualizace jednotlivých programů starat manuálně, požívejte Microsoft Store (takový Google Play pro počítače – budete na tom podobně jako s mobilem fungujícím v prostředí Android). V následujících řádcích vás podrobně provedeme dvěma možnými způsoby aktualizace:


Jak zkontrolovat aktualizace aplikací z Microsoft Store přímo v tomto rozhraní? 

  • spustíme Microsoft Store z nabídky Start;  
  • odklikneme ikonku Knihovna vlevo dole – druhá zespoda;  
  • vyhledáme aktualizace odkliknutím tlačítka Získat aktualizace;  
  • Microsoft stáhne a automaticky nainstaluje dostupné aktualizace;  
  • stejně tak nabídne další aplikace, které je možné stáhnout. 

Jak zkontrolovat aktualizace aplikací z Microsoft Store pomocí příkazu? 

  • Otevřeme pomocný PC program („utilitku“) Spustit pomocí klávesové zkratky WIN + R;  
  • spustíme aktualizaci aplikací z Microsoft Storu příkazem explorer.exe ms-windows-store:updates;  
  • otevře se rozhraní Microsoft Storu pro získání položek ke stažení a jejich aplikací s tlačítky Získat aktualizace, které je třeba odkliknout. 

Správci IT ve škole pak mohou centrálně řídit i aktualizace Windows – slouží k tomu například Windows Server Update Services, služba zajišťující aktualizaci softwaru pro operační systém Microsoft Windows (WSUS, https://docs.microsoft.com/en-us/windows-server/administration/windows-server-update-services/get-started/windows-server-update-services-wsus).

V této souvislosti je nutné připomenout, že i samotný server zajišťující aktualizace musí být  stále zabezpečený – dodržujte přímo doporučení od Microsoftu zde: https://techcommunity.microsoft.com/t5/windows-it-pro-blog/security-best-practices-for-windows-server-update-services-wsus/ba-p/1587536

Pokud chcete spravovat software jinak než přes Windows Store, můžete využít některý ze softwarových repozitářů, datového úložiště softwarových balíčků s programy, podobně jako uživatelé Linuxu. Pro Windows je pravděpodobně nejznámější repozitář Chocolatey: https://chocolatey.org/ 

Na závěr ještě zrekapitulujme jednoduché pravidlo: pomocí aktualizací udržujete systém i aplikace bezpečnější. Nebojte se jich a aktualizujte pravidelně. Ale předtím si vždy nezapomeňte udělat zálohu. (Tématu zálohování se budeme podrobně věnovat v samostatném článku…)


Autor: Pavel Matějíček, Lektor a konzultant kybernetické bezpečnosti

Následující informace jsou určeny pro vedení ZŠ a SŠ, pedagogickým pracovníkům, IT metodikům a IT správcům. MŠMT díky Národnímu plánu obnovy posílá finanční prostředky na digitalizaci škol, a to konkrétně na digitální učební pomůcky pro rozvoj informatického myšlení a digitální kompetence žáků a pořízení mobilních digitálních zařízení pro znevýhodněné žáky v rámci prevence digitální propasti. Jak si však se vším poradit? V návaznosti na tyto intervence vznikla metodická podpora v podobě sítě konzultantů, tzv. IT guru, kteří Vám zdarma pomohou s efektivní digitalizací Vaší školy, a to s ohledem na individuální potřeby školy. Pomozte tak nastartovat či vylepšit Vaše strategické plánování v oblasti IT správy a rozvoje digitální infrastruktury školy!



Kdo jsou IT guru?

S navyšováním počtu digitálních zařízení školy poptávají rady v oblasti jejich správy, nastavení vnitřní sítě a jejího zabezpečení. Úroveň digitalizace škol je velmi rozdílná – každá škola k tomuto úkolu přistupuje jinak.

Aktivita vzniku IT guru rovněž navazuje na reformu financování, která proběhla v roce 2020 a která implementovala role správce sítě v rámci nového systému financování nepedagogické práce. V roce 2021 MŠMT také navýšilo alokaci pro nepedagogické zaměstnance školy s cílem pomoci školám zajistit IT správu, a to o 500 mil. Kč. Dále MŠMT zveřejnilo Příručku pro ředitele k IT správě a Standard konektivity a bezpečnosti školy v 21. století, které se také zabývají výše zmíněnou problematikou.

V návaznosti na tyto aktivity byla Národním pedagogickým institutem a MŠMT vytvořena síť IT guru, kteří budou školám radit nejen s nákupem digitálních technologiích, ale i s jejich procesem digitalizace a celkovým nastavením digitální infrastruktury. Veškeré informace k těmto konzultantům naleznete na edu.cz/digitalizujeme/it-guru.

Cílem je, nejen aby byly prostředky z Národního plánu obnovy na ICT vybavení vynaloženy co nejefektivněji a aby z nich měly školy co největší užitek, ale i motivace vedení škol řešit svou digitální infrastrukturu komplexně a strategicky.


Vymezení kompetencí v systému metodické podpory

Pozice IT guru je vytvořena na úrovni kraje. Tito konzultanti budou intenzivně spolupracovat s již vytvořenými pozicemi, jakými jsou krajští ICT metodici, tzv. KIMové (projekt SYPO) a územní koordinátoři BCO (Broadband Competence Office, projekt MPO).

Jak se tyto pozice liší? Krajští ICT metodici se zaměřují na pedagogické aspekty zapojování digitálních technologií do výuky a jsou především nápomocni zejména školním ICT koordinátorům/metodikům a vedení školy. KIMové Vám zdarma a diskrétně doporučí, jak nejen začlenit digitální technologie, ale i vzdělávací programy a aplikace do všech oblastí vzdělávání. BCO zase fungují jako metodická podpora rozšíření vysokorychlostního internetu pro územní samosprávné celky.


S čím vám pomohou IT guru?

  • s nákupem digitálních technologií (hardware a software) pro výuku podle nových revidovaných RVP,
  • s nastavením digitální infrastruktury, zejm. vnitřní sítě/konektivity,
  • s nastavením efektivní IT správy,
  • s představením nástrojů pro digitální audit školy,
  • s orientací v nových informacích a materiálech, které jsou k dispozici,
  • se zabezpečením vnitřní sítě školy,
  • s přípravou dokumentace pro pořízení vhodných digitálních technologií,
  • v komunikaci se zřizovateli v IT záležitostech a v mnohém dalším.

Jak můžete o konzultaci zažádat?

  1. Přímo na email: itguru@npi.cz
  2. Přímým emailovým či telefonickým kontaktem na IT guru uvedené na edu.cz/digitalizujeme/it-guru.
  3. Přes vstupní dotazník.
  4. Pokud potřebujete poradit s implementací revizí RVP ZV nebo G, obraťte se na  koordinátory v krajích – více informací na webové stránce revize.edu.cz/podpora-skolam

K této činnosti a dalším aktualitám sledujte stránky edu.cz/digitalizujeme/it-guru.


Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zveřejňuje dotační výzvu na podporu doučování žáků pro právnické osoby vykonávající činnost základní školy, střední školy a konzervatoře, jejichž zřizovatelem není stát, kraj, obec nebo dobrovolný svazek obcí, pro podávání žádostí o poskytnutí dotace na období od 1. 1. 2022 do 31. 8. 2022. Jedná se o implementaci "Reformy 3.2.3 Doučování" prostřednictvím Národního plánu obnovy.    



Informace o výzvě

Dotace na základě této Výzvy je poskytována podle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a vychází z investice Komponenty 3.2. Národního plánu obnovy.

Finančním zdrojem pro realizaci doučování z Národního plánu obnovy jsou prostředky fondu Evropské unie – Next Generation EU.


Účel dotace

Dotaci lze žádat na realizaci individuálního a skupinového doučování žáků základních škol, středních škol a konzervatoří k vyrovnání dopadů pandemie covid-19 na jejich vzdělávací výsledky. Dotaci je škola oprávněna použít na úhradu ostatních osobních nákladů (odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, včetně zákonných odvodů).


Způsob a termíny podání žádostí

Žádosti pro rok 2022 se vkládají prostřednictvím elektronického informačního systému IS-NPO na adrese https://is-npo.msmt.cz.  IS-NPO bude otevřen pro vkládání žádostí v pátek 18. března 2022 ve 12 hodin.

Žádost musí být podána nejpozději do 18. dubna 2022. Upozorňujeme, že pro splnění lhůty musí být žádost tento den již doručena na MŠMT!

Datová zpráva, popř. obálka zásilky musí být označena slovy: „VÝZVA DOUČOVÁNÍ ŠKOLY – žádost o dotaci 2022“.

Podrobně je proces od registrace až po podaní žádosti (včetně dalších informací) v systému IS-NPO popsán v Manuálu pro podávání žádostí v systému IS-NPO (Manuál ke stažení).


Přílohy výzvy


Upozornění pro žadatele

Dle platného znění rozpočtových pravidel stanovuje v § 14 odst. 3 písm. e) žadatel o dotaci musí nově dokládat přílohu ve formě úplného výpisu z evidence skutečných majitelů podle zákona č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů, ve znění pozdějších předpisů.

Výpis nesmí být starší tří měsíců před dnem podání žádosti. Výpis si žadatel obstarává sám a na své náklady. Bližší informace včetně seznamu příslušných soudů a jejich kontaktů jsou uvedeny na internetových stránkách justice: https://esm.justice.cz.

Výpis lze získat bezplatně a okamžitě pro majitele datových schránek přímo z uvedené webové stránky.

Žadatelům, kteří nedisponují datovými schránkami vydá výpis krajský soud příslušný podle sídla žadatele. Tento způsob je zpoplatněný a časově náročnější, doporučujeme proto o tuto přílohu zažádat v dostatečném časovém předstihu.


Dotazy a kontakty

V případě nejasností je možné pokládat dotazy prostřednictvím e-mailu aneta.nekvindova@msmt.cz  nebo využít webového formuláře nebo telefonické infolinky na stránkách https://doucovani.edu.cz/faq.

Další informace k doučování, včetně metodické podpory, vzorů k vykazování, materiálů k puovinné publicitě apod. naleznete na stránkách https://doucovani.edu.cz/.



Následující informace jsou určeny pro vedení MŠ, ZŠ a SŠ pro získání komplexních informací a jako pedagogickým pracovníkům škol inspirace. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) v rámci implementace Národního plánu obnovy (NPO) představují ve svém Věstníku podmínky pro poskytnutí finančních prostředků základním školám a gymnázií na pořízení digitálních učebních pomůcek. Finančním zdrojem pro tyto finanční prostředky fondu Evropské unie - Next Generation EU a cílí na rozvoj informatickho myšlení a digitální kompetence. jak finance obdržet a jaké digitální učební pomůcky nakoupit?


Jak lze finanční prostředky získat?

Finanční prostředky jsou poskytovány na neinvestiční náklady vzniklé od 1. 1. 2022 do 31. 12. 2022. Jsou určeny pro základní školy a gymnázia, gymnázia se sportovní přípravou a dvojjazyčná gymnázia, zřizované krajem, obcí nebo dobrovolným svazem obcí. Aby školy obdržely finanční prostředky letos, musí vyplnit dotazník do https://sberdat.uiv.cz deklarovat svůj záměr zahájit výuku dle školního vzdělávacího programu upraveného dle revidovaného RVP od 1. 9. 2022, nebo výuku od 1. 9. 2021 již zahájili.  Uzávěrka pro vyplňování dotazníku a deklarace je 31.3. 2022.

Školy, které vyplnit dotazník nestihnou nebo se rozhodnou s úpravou svého ŠVP počkat, o peníze nepřijdou, obdrží je v roce 2023.

Normativ ostatních neinvestičních výdajů na 1 žáka se stanovuje ve výši 1 000,- Kč. Počet žáků na jednotlivých školách se určí z vykázaného stavu ke dni 30. 9. 2021.


Účel finančních prostředků

Účelem těchto finančních prostředků je pořízení digitálních učebních pomůcek – pokročilých digitálních technologií využitelných pro rozvoj informatického myšlení žáků a jejich digitálních kompetencí. Mezi takové digitální učební pomůcky patří zejména:

  • 3D tiskárny a 3D pera,
  • zařízení pro využití rozšířené nebo virtuální reality,
  • zařízení spadající do kategorie „Internet věci“,
  • geolokační technika,
  • robotika a programovatelné učební pomůcky,
  • snímací zařízení,
  • digitální zařízení pro žáky se SVP
  • a softwarové vybavení.

Více informací i s tipy do výuky naleznete v Inspiromatu digitálních učebních pomůcek.

V odůvodněných případech mohou školy použít finanční prostředky za účelem pořízení základních digitálních zařízení, např. notebooků, tabletů, mobilních telefonů apod., včetně příslušenství. Hlavním kritériem je však dodržení účelnosti čerpání finanční podpory tak, aby bylo umožněno vzdělávání podle revidovaného RVP.

Školy budou prostřednictvím mimořádného sběru dat MŠMT povinny do 28. 2. 2023 informovat o způsobu využití finančních prostředků.


Na koho se obrátit?

Metodická podpora, která Vám může pomoci s procesem digitalizace ve škole, je zveřejněna na webových stránkách: https://www.edu.cz/digitalizujeme, kde také naleznete zmíněný inspiromat digitálních učebních pomůcek a kde budou zveřejněny i informace ke konzultantům, IT guru.

V případě dotazů se můžete obracet na emailovou adresu digitalizujeme@msmt.cz.


Následující informace jsou určeny pro vedení MŠ, ZŠ a SŠ. Modernizace obsahu vzdělávání v digitální oblasti probíhá takovým způsobem, aby odpovídal dynamice a potřebám 21. století. Strategie 2030+ zdůrazňuje potřebu rozvíjet digitální kompetence a snižovat nerovnosti ve vzdělávání. V rámci revizí RVP pro základní vzdělávání a gymnázia dochází k začlenění nové klíčové kompetence, digitální, a nového vzdělávacího oboru Informatika. MŠMT díky Národnímu plánu obnovy využije finanční prostředky na digitalizaci škol a poskytne jim finance na digitální učební pomůcky a pořízení mobilních digitálních zařízení pro znevýhodněné žáky. Co udělat pro získání financí na digitální učební pomůcky již letos? Stačí vyplnit dotazník na sberdat.uiv.cz  do 31.3. 2022!


Strategie 2030+ v souvislosti s digitalizací vzdělávání

Strategie 2030+ je strategickým dokumentem v oblasti vzdělávací politiky. Její vizí je rozvoj otevřeného vzdělávacího systému, který reaguje na měnící se vnější prostředí a poskytuje relevantní obsah vzdělávání v celoživotní perspektivě. Cílem vzdělávání v následující dekádě je základními a nepostradatelnými kompetencemi, tedy i digitálními, vybavený a motivovaný jedinec, který dokáže v co nejvyšší míře využít svůj potenciál v dynamicky se měnícím světě.

V rámci Strategie 2030+ by mělo být digitální vzdělávání pojímáno jako vhodné a věku adekvátní využívání digitálních technologií napříč vzdělávacími oblastmi. Je proto nutné zajistit rozvoj informatického myšlení a digitální kompetence všech žáků, podpořit digitální kompetence všech pedagogů a dále snižovat nerovnosti a podporovat prevenci digitální propasti.


Jaké kroky podniklo MŠMT směrem k digitální transformaci školství?

Byly schváleny nové RVP pro základní vzdělávání  a RVP pro gymnázia, která budou rozvíjet informatické myšlenídigitální gramotnost žáků.  Na to dále navazuje aktualizace RVP pro gymnázia, které pokračuje v modernizaci kurikula v digitální oblasti.

Díky projektu SYPO se vybudovaly sítě metodických kabinetů informatiky a ICT a také se vytvořila krajská síť ICT metodiků, kteří pomáhají se zaváděním digitálních technologií do výuky. Síť těchto metodiků i kabinety jsou školám nápomocny při zavádění nové informatiky a digitální kompetence do ŠVP a do výuky. Veškeré informace jsou k dispozici na revize.edu.cz.


Plán na oživení a odolnost ČR jakožto další krok k digitalizaci

Národní plán obnovy obsahuje souhrn reforem, které mají napomoci oživení a podpoře odolnosti státních ekonomik. Celou společnost, a tedy i český vzdělávací systém čekají velké výzvy i příležitosti nejen v reakci na COVID-19, ale ve spojitosti s tzv. dvojitou - digitální a zelenou transformací. Evropská komise proto přišla s finančním nástrojem, díky kterému bude do školství směřovat cca 20 mld. Kč. V rámci komponenty 3.1. Inovace ve vzdělávání v kontextu digitalizace půjde do škol na digitalizaci cca 5 mld. Kč.


Jaký je časový plán rozvržení finančních prostředků?

Finančním zdrojem této intervence jsou právě prostředky fondu Evropské unie – Next Generation EU, které bude Česká republika rozdělovat v letech 2021 – 2026 z evropského Nástroje pro oživení a odolnost. V obrázku níže naleznete přehled intervencí napříč časovými obdobími.


K čemu jsou investice určeny a jak je můžete získat?

Školy obdrží v roce 2022 finanční prostředky současně na dva účely spojené s digitalizací:  

a) na digitální učební pomůcky určené pro rozvoj informatického myšlení dětí a žáků  
a jejich digitálních kompetencí, více informací naleznete v Inspiromatu digitálních učebních pomůcek.

Základní školy a gymnázia obdrží 1 000 Kč násobeno počtem žáků (v ZŠ či G v denní formě studia) za podmínky, že deklarují zájem zahájit výuku podle revidovaného RVP ZV, RVP G, RVP GSP či RVP DG od 1. 9. 2022 (nebo již učinily od 1.  9. 2021). Tuto deklaraci je nutné uvést v dotazníku na sberdat.uiv.cz  do 31.3. 2022.

V roce 2022 obdrží mateřské školy 8 000 Kč násobeno počtem učitelů v MŠ přepočtených na plně zaměstnané, a to automaticky, bez nutnosti vyplňovat dotazník zmíněný níže.

V roce 2023 budou dále podpořeny střední školy a konzervatoře (a zároveň ta gymnázia a základní školy, které nedeklarovaly výuku podle revidovaného RVP od 1. 9. 2021 či 1. 9. 2022, ale později).

b) na mobilní digitální zařízení pro znevýhodněné žáky za účelem prevence digitální propasti. Více informací k této intervenci naleznete zde.

Datovou schránkou přišla školám tabulka v MS Excel, kde je možné částku po zadání REDIZO zjistit.


Na koho se obrátit?

Kompletní informace, kritéria a účel použití finančních prostředků pro školy zřizované obcí, krajem nebo dobrovolným svazkem obcí jsou zveřejněny ve Věstníku MŠMT. Školy soukromé a církevní získají finanční prostředky formou dotační výzvy. O jejich podmínkách budou informovány v průběhu 1. čtvrtletí roku 2022.

Metodická podpora, která Vám může pomoci s procesem digitalizace ve škole, je k dispozici na webových stránkách https://www.edu.cz/digitalizujeme. V případě nejasností bude možné vkládat dotazy prostřednictvím formuláře zde nebo přímo na e-mail digitalizujeme@msmt.cz

Národní pedagogický institut zároveň připravuje síť tzv. IT guru, kteří školám pomohou s nákupem digitálních učebních pomůcek a s nastavením vnitřní infrastruktury. Tato síť by měla být funkční v průběhu prvního pololetí 2022. Informace o této metodické podpoře sledujte na https://www.edu.cz/digitalizujeme. Dále také připravují metodickou podporu pro pedagogy ve formě webinářů.

Zároveň byly MŠMT a NPI uskutečněny dvě moderované debaty pro MŠ a dále pro ZŠ a SŠ, kde se dozvíte další tipy a informace.



Jak na nákup digitálních učebních pomůcek a mobilních digitálních zařízení? Ve dnech 7. a 8.3. 2022 se v čase 16:00 – 17:00 uskuteční živě vysílané debaty na YouTube na téma Národního plánu obnovy a jeho finančních intervencí do mateřských, základních a středních škol. Prostor pro dotazy, kde se nemusíte bát zeptat…


Online debata pro mateřské školy

V pondělí 7.3. to celé odstartuje živá debata pro mateřské školy, která bude zaměřena na:

  • digitalizaci MŠ
  • rady s nákupem digitálních učebních pomůcek.

Jako hosté vystoupí:

  • Lucie Gregůrková - vedoucí Oddělení digitálního vzdělávání, MŠMT
  • Martina Běťáková - vedoucí Oddělení podpory škol, MŠMT
  • Vlasta Tesařová - ředitelka MŠ V zahradě, Liberec

Celou akcí Vás bude provázet Josef Dašek (DigiKoalice, NPI).

✅ Účast je zdarma, bez nutnosti registrace. Živou debatu můžete sledovat na youtube:

Pro více informací o dané finanční intervenci naleznete klikněte na obrázek níže:

Digitální učební pomůcky


Online debata pro základní a střední školy

Následující živá debata bude věnována základním a středním školám a jejím obsahem bude:

  • digitalizace ZŠ a SŠ
  • nákupy digitálních učebních pomůcek
  • prevence digitální propasti.


Jako hosté vystoupí:

  • Lucie Gregůrková - vedoucí Oddělení digitálního vzdělávání, MŠMT
  • Martina Běťáková - vedoucí Oddělení podpory škol, MŠMT
  • Roman Ziegler – ředitel 8. ZŠ Most

Celou akcí Vás bude provázet Josef Dašek (DigiKoalice, NPI).


✅ Účast je zdarma, bez nutnosti registrace. Živou debatu můžete sledovat na youtube:

Pro více informací o dané finanční intervenci naleznete klikněte na obrázky níže:

Digitální učební pomůcky

Prevence digitální propasti


Partneři akce

  • Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
  • Národní pedagogický institut České republiky
  • Edu.cz
  • Národní plán obnovy
  • Next Generation EU

Metodická podpora

Jsme tu pro vás! V případě nejasností nám můžete sdělit svůj dotaz nejlépe prostřednictvím formuláře na edu.cz/digitalizujeme nebo případně přímo napsat na digitalizujeme@msmt.cz

Metodická podpora


Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zveřejňuje dotační výzvu na podporu doučování žáků se sociálním znevýhodněním pro nestátní neziskové organizace pro podávání žádostí o poskytnutí dotace na období od 1. 1. 2022 do 31. 12. 2022. Jde o implementaci "Reformy 3.2.3 Doučování" prostřednictvím Národního plánu obnovy.    



Obecné informace o výzvě

Výzva se vyhlašuje v souladu se zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a se Zásadami vlády pro poskytování dotací ze státního rozpočtu České republiky nestátním neziskovým organizacím ústředními orgány státní správy, schválenými usnesením vlády ze dne 1. června 2020 č. 591.


Účel dotace

Dotaci lze žádat na realizaci individuálního a skupinového doučování žáků základních a středních škol se sociálním znevýhodněním k vyrovnání dopadů pandemie covid-19 na jejich vzdělávací výsledky, včetně podpůrné komunikace se zapojenými žáky, jejich školami a v případě nezletilých žáků s jejich zákonnými zástupci, která je nedílnou součástí doučování. Na každého doučovaného žáka bude poskytnuta dotace v částce 6 500 Kč.


Způsob a termíny podání žádostí

Žádosti pro rok 2022 se vkládají prostřednictvím elektronického informačního systému IS-NPO na adrese https://is-npo.msmt.cz.  IS-NPO bude otevřen pro vkládání žádostí v úterý 15. března 2022 ve 12 hodin. Informační systém je spuštěný již v tuto chvíli a umožňuje zakládání účtů žadatelů, ale samotný příjem žádostí bude spuštěn až v uvedené datum.

Podrobně je proces od registrace až po podaní žádosti (včetně dalších informací) v systému IS-NPO popsán v Manuálu pro podávání žádostí v systému IS-NPO (Manuál ke stažení).

Žádost musí být podána nejpozději do 14. dubna 2022. Upozorňujeme, že pro splnění lhůty musí být žádost tento den již doručena na MŠMT!

Datová zpráva, popř. obálka zásilky musí být označena slovy: „VÝZVA DOUČOVÁNÍ NNO – žádost o dotaci 2022“.

V případě, že ministerstvo obdrží více žádostí, které splní kritéria formálního hodnocení dle čl. 7 odst. 2 Výzvy, a částka požadované dotace v souhrnu přesáhne výši celkové alokace uvedené v čl. 1 odst. 4 Výzvy, a nedojde-li k navýšení alokace, budou žádosti uspokojeny podle data doručení na ministerstvo.


Přílohy výzvy


Upozornění pro žadatele

Dle platného znění rozpočtových pravidel stanovuje v § 14 odst. 3 písm. e) žadatel o dotaci musí nově dokládat přílohu ve formě úplného výpisu z evidence skutečných majitelů podle zákona č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů, ve znění pozdějších předpisů.

Výpis nesmí být starší tří měsíců před dnem podání žádosti. Výpis si žadatel obstarává sám a na své náklady. Bližší informace včetně seznamu příslušných soudů a jejich kontaktů jsou uvedeny na internetových stránkách justice: https://esm.justice.cz.

Výpis lze získat bezplatně a okamžitě pro majitele datových schránek přímo z uvedené webové stránky.

Žadatelům, kteří nedisponují datovými schránkami vydá výpis krajský soud příslušný podle sídla žadatele. Tento způsob je zpoplatněný a časově náročnější, doporučujeme proto o tuto přílohu zažádat v dostatečném časovém předstihu.


Online seminář k výzvě

Informace, které byly sděleny na online semináři dne 8. 3. 2022, jsou ke stažení v následujícím PDF souboru Zaznam_z_online_schuzky_8_3_2022.pdf či viz níže v prohlížeči PDF.


Metodická podpora a konzultace

Veškerý informační servis a metodickou podporu naleznete na nových webových stránkách https://doucovani.edu.cz/faq.


Dotazy a kontakty

V případě nejasností je možné pokládat dotazy prostřednictvím e-mailu katerina.cohnova@msmt.cz nebo telefonicky na 234 812 182



Cílem Výzvy je připravit a realizovat řešení rostoucích nerovností ve vzdělávání poskytováním vícevrstvé podpory školám v obtížných podmínkách. Dílčím cílem výzvy je navrhnout a ověřit budoucí systém financování škol dle indexu socioekonomického znevýhodnění. Účelem dotace je implementace reformy 3.2.2 Podpora škol v rámci komponenty 3.2 Adaptace kapacity a zaměření školních programů Národního plánu obnovy zřízeného dle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021.

Modernizace obsahu vzdělávání v digitální oblasti probíhá takovým způsobem, aby odpovídal dynamice a potřebám 21. století. V rámci revizí RVP pro základní vzdělávání a gymnázia dochází k začlenění nové klíčové kompetence, digitální, a nového vzdělávacího oboru informatika. Více viz https://revize.rvp.cz/. MŠMT díky Národního plánu obnovy poskytne základním školám a gymnáziím finance na pomůcky, které implementaci revize RVP v této oblasti pomohou. Na digitální učební pomůcky obdrží finanční podporu i mateřské školy a konzervatoře.



Pro které školy jsou prostředky určeny a jak se bude žádat

Školy obdrží do svých rozpočtů v roce 2022 finanční prostředky na digitální učební pomůcky určené pro rozvoj informatického myšlení dětí a žáků a jejich digitálních kompetencí.

Základní školy a gymnázia, které deklarují, že začnou vyučovat dle ŠVP upraveného podle revidovaného RVP ZV, RVP G, resp. RVP GSP či RVP DG od 1. 9. 2022 (či tak již učinily od 1. 9. 2021), dostanou 1000 Kč na žáka v denní formě vzdělávání přednostně v roce 2022.  

Jediné, co je třeba pro získání prostředků v roce 2022 ze strany základních škol a gymnázií učinit, je vyplnit dotazník a deklaraci na https://sberdat.uiv.cz/login/, a to nejpozději do 31.3. 2022! Školy, které vyplnit dotazník nestihnou nebo se rozhodnou s úpravou svého ŠVP počkat, o peníze nepřijdou, obdrží je v roce 2023.

Zároveň mateřské školy obdrží na digitální učební pomůcky 8000 Kč na učitele (přepočteno na plný úvazek).

Základní a střední školy a konzervatoře dostanou také současně finanční prostředky na prevenci digitální propasti. Více informací viz https://www.edu.cz/prevence-digitalni-propasti/. O tyto prostředky není v případě škol zřizovaných obcí, krajem nebo dobrovolným svazkem obcí potřeba žádat, budou doručeny automaticky prostřednictvím místně příslušného krajského úřadu.


Uznatelnost nákladů

Uznatelné náklady jsou od 1. 1. do 31. 12. 2022, školy tedy nemusí váhat a mohou se již teď chystat na nákup zařízení.


Metodická podpora a konzultace

Veškerý informační servis a metodickou podporu naleznete na nových webových stránkách edu.cz/digitalizujeme.


Dotazy a kontakty

V případě nejasností je možné pokládat dotazy prostřednictvím formuláře zde nebo je zasílat přímo na e-mail: digitalizujeme@msmt.cz



Projekt Národní plán doučování bude v r. 2022 pokračovat v rámci Národního plánu obnovy z fondu Evropské unie – Next Generation EU. Prostředky do škol zřizovaných krajem a obcemi, budou jednotlivým krajským úřadům rozepsány do 31. 1. 2022 a posléze rozeslány do škol. Doučování se aktuálně týká ZŠ a SŠ zřizovaných obcemi, kraji, svazky obcí. Soukromé a církevní školy bude MŠMT informovat do konce února 2022. Cílenou podporu lze použít pouze za účelem doučování potřebných žáků.  



Třiadvacet miliard korun získá postupně Česká republika na zkvalitnění školství od Evropské unie. Čerpat je bude v rámci národního plánu obnovy, který už minulý rok schválila Evropská komise. Více než čtyři miliardy korun půjdou na digitalizaci školství, třeba na tablety nebo notebooky.

Delegaci zástupců Evropské komise dorazila v Praze zajímá mimo jiné realizace projektů Národního plánu obnovy, který financuje EU. Praktické ukázky se za účasti ministra školství Petra Gazdíka (STAN) ujala starostka Prahy 2 Alexandra Udženija, jak redakci sdělila její tisková mluvčí.

Ministerstvo školství (MŠMT) zveřejňuje informace o mimořádných prostředcích na pořízení digitálních učebních pomůcek. Podpora je určena pro mateřské, základní a střední školy a konzervatoře zřizované krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí.  Finančním zdrojem této intervence jsou prostředky tzv. Národního plánu obnovy z fondu Evropské unie – Next Generation EU, které bude Česká republika rozdělovat v letech 2021 – 2026 z evropského Nástroje pro oživení a odolnost.



Dva účely finančních prostředků pro školy

Školy obdrží do svých rozpočtů v roce 2022 finanční prostředky současně na dva účely:  

  1. na digitální učební pomůcky určené pro rozvoj informatického myšlení dětí a žáků a jejich digitálních kompetencí, 
  2. na pořízení mobilních digitálních zařízení pro znevýhodněné žáky za účelem prevence digitální propasti. 

Digitalizace školství je nutná, abychom byli připraveni na proměny, které nás v 21. století čekají. Vnímáme ji jako velkou příležitost, aby se i menší školy ve všech regionech mohly vybavit pomůckami, které jim pomohou s přípravou na budoucnost.“

Petr Gazdík, ministr školství, mládeže a tělovýchovy

Konkrétní kritéria a účel finančních prostředků

Kompletní informace, kritéria a účel použití finančních prostředků pro školy jsou zveřejněny ve Věstníku MŠMT. Školy soukromé a církevní získají finanční prostředky formou dotační výzvy. O jejích podmínkách budou informovány datovou schránkou v 1. čtvrtletí roku 2022.

Ředitelům jsme dali velkou volnost ve výběru digitálních učebních pomůcek. Je na nich, jaké pomůcky podle zaměření školy nakoupí. Některým se mohou hodit 3D tiskárny a brýle pro rozšířenou realitu do rozjetých programů, jiné se zaměří třeba na tablety nebo programovatelné výukové prvky. Naším cílem je pomoci školám nakoupit takové digitální učební pomůcky, které budou ve výuce využívat a které pomohou připravit žáky na jejich budoucí profesní či osobní život v budoucím digitálním světě. Národní pedagogický institut ČR pak školám nabídne potřebné vzdělávání a podporu.

Jan Mareš, náměstek pro řízení sekce vzdělávání a mládeže

Metodická podpora a konzultace

S poskytnutím finančních prostředků školám připravilo ministerstvo i metodickou podporu, která je k dispozici na nových stránkách https://www.edu.cz/digitalizujeme. Na novém webu dále naleznou i rubriku týkající se správy ICT, která obsahuje inspirativní rozhovory s příklady dobré praxe a Příručku pro ředitele. To vše je doplněno o nový Standard konektivity a bezpečnosti škol a o edukační videa na téma bezpečné školní digitální infrastruktury.

Kromě informací budou k dispozici i odborní konzultanti v terénu - Národní pedagogický institut ČR připravuje síť tzv. “IT guru”, kteří školám s celým procesem digitalizace a výběrem zařízení pomohou. Pro ředitele i pedagogy jsou připraveny vzdělávací kurzy k nové informatice, které NPI ČR nabízí prostřednictvím svých krajských center. Kurzy na podporu rozvoje digitální kompetence v jednotlivých oborech a kurzy pro gymnázia jsou v přípravě. Podrobně o podpoře NPI ČR na https://revize.edu.cz/.

Školy obdržely detailní informace, včetně vyčíslení finanční podpory, prostřednictvím datových schránek, viz také: https://www.edu.cz/informace-o-poskytnuti-financnich-prostredku-v-ramci-narodniho-planu-obnovy/.


Nejen pro ty, kteří si nejsou jisti, jak si s digitalizací školy poradit, jsme připravili nový portál na https://www.edu.cz/digitalizujeme. Obsahuje například jednoduchý katalog, který školám poradí, jaké pomůcky nakoupit a poskytne inspiraci, jak je následně využít ve výuce.

Jaromír Beran, ředitel odboru vzdělávací politiky MŠMT

Více podrobností o Národním plánu obnovy

Národní plán obnovy (dále NPO) je souhrnem reforem a investic, které bude Česká republika realizovat v letech 2021 – 2026 z evropského Nástroje pro oživení a odolnost. Tvoří ho šest pilířů, z nichž ministerstvo školství má mj. na starosti v rámci pilíře Vzdělávání a trh práce komponentu Inovace ve vzdělávání v kontextu digitalizace. Právě díky ní se ke školám dostanou peníze na jejich digitalizaci. Efektivní využívání digitálních technologií je důležité pro zajištění vysoké kvality vzdělávání. Pokročilé digitální dovednosti žáků pomohou rozvinout jejich potenciál a vykročit připraveně na trh práce nebo do inovací v oblasti trvale udržitelného podnikání.

Dalším cílem Národního plánu obnovy v oblasti školství je snížení nerovností ve vzdělávání. Za tímto účelem budou školám poskytnuty finanční prostředky ve výši 1 mld. Kč na doučování žáků nejvíce zasažených výpadky prezenční výuky v důsledku pandemie COVID-19 (v návaznosti na Národní plán doučování z podzimu 2021, viz https://doucovani.edu.cz/). Další 2 mld. Kč pak budou směřovány na podporu škol vzdělávajících děti a žáky sociálně znevýhodněné.

V oblasti vysokých škol budou určeny 3 mld. Kč na jejich transformaci s cílem adaptovat vysoké školy na nové formy učení a měnící se potřeby trhu práce v post-covidové obnově. Za 7,156 mld. Kč by měly být dobudovány vysokoškolské budovy páteřních univerzit státu, které vyžadují specifické infrastrukturní zázemí. Dalších 5 mld. Kč je vyhrazeno na excelentní výzkum a vývoj v prioritních oblastech veřejného zájmu ve zdravotnictví.


Dotazy a kontakty

V případě nejasností je možné pokládat dotazy prostřednictvím formuláře zde nebo je zasílat přímo na e-mail: digitalizujeme@msmt.cz



Cílem výzvy MŠMT k NPO je přispět k rozvoji digitálního vzdělávání v souladu s vizí Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ a Akčním plánem pro digitální vzdělávání (DEAP). Účelem dotace je implementace Komponenty 3.1. Národního plánu obnovy, která je obsahem přílohy Prováděcího rozhodnutí Rady o schválení posouzení plánu pro Oživení a odolnost Česka (11047/21).

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „poskytovatel“) vyhlásilo dne 14. 12. 2021 Výzvu k předkládání návrhů projektů v rámci Národního plánu obnovy pro oblast vysokých škol pro roky 2022-2024 (dále jen "výzva").

Cílem je naplnit stanovené aktivity v reformě 3.2.1 Transformovat vysoké školy s cílem adaptace na nové formy učení a v odpovědi na měnící se potřeby trhu práce v rámci komponenty 3.2 Adaptace kapacity a zaměření školních programů Národního plánu obnovy zřízeného dle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, a přispět tak mj. i k naplňování prioritních cílů Strategického záměru ministerstva pro oblast vysokých škol na období od roku 2021 („SZ2021+“), Strategie internacionalizace vysokého školství na období od roku 2021 a na ně navazujících strategických dokumentů jednotlivých veřejných vysokých škol (dále jen „vysoké školy“).



Základní identifikace výzvy

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (Karmelitská 529/5, 118 12 Praha 1 – Malá Strana IČO: 00022985) (dále jen „ministerstvo“) vyhlašuje tuto výzvu k podání návrhů projektů k zajištění dalšího postupu na základě zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla) a zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.

V rámci výzvy poskytne ministerstvo vysokým školám příspěvek ze státního rozpočtu (dále jen „příspěvek“) na naplňování cílů stanovených v reformě 3.2.1 Transformovat vysoké školy s cílem adaptace na nové formy učení a v odpovědi na měnící se potřeby trhu práce v rámci komponenty 3.2 Adaptace kapacity a zaměření školních programů Národního plánu obnovy (dále jen „reforma“).


Termíny výzvy

Datum zveřejnění výzvy: 14. 12. 2021
Datum zahájení příjmu návrhů projektů: 14. 12. 2021
Datum ukončení příjmu návrhů projektů: 31. 3. 2022
Nejzazší datum pro ukončení fyzické realizace projektu: 30. 6. 2024


Forma finanční podpory

4.1 Alokace na výzvu

Alokace na výzvu činí 3 000 000 000 Kč. Výchozí alokace na výzvu je rozdělena do tří specifických cílů dle tabulky uvedené níže. Popis specifických cílů je uveden v části 7 této výzvy.


4.2 Minimální/maximální výše celkových způsobilých výdajů

  • Minimální výše výdajů není stanovena.
  • Maximální výše výdajů je stanovena pro jednotlivé specifické cíle v části 7 této výzvy.
  • Ve specifickém cíli A je stanovena maximální výše výdajů pro jednotlivé oprávněné subjekty v části 7.1.4 této výzvy.
  • Ve specifickém cíli B je stanovena maximální výše výdajů pro jednotlivé oprávněné subjekty v části 7.2.4 této výzvy.
  • Ve specifickém cíli C nesmí výše výdajů u žádného z oprávněných subjektů přesáhnout alokaci na příslušný společný projekt, která je uvedena v části 7.3.3 této výzvy. Maximální výše výdajů pro jednotlivé oprávněné žadatele dále není ve specifickém cíli C omezena.
  • Investiční výdaje mohou činit maximálně 75 % prostředků na realizaci aktivit dle této výzvy u každého oprávněného subjektu v příslušném specifickém cíli (A, B a C).
  • V případě nedočerpání prostředků ve specifických cílech A anebo C budou tyto nedočerpané prostředky převedeny do alokace specifického cíle B. V případě nedočerpání prostředků ve specifickém cíli B je ministerstvo oprávněno vyhlásit novou výzvu ve specifickém cíli B.

4.3 Způsob financování

  • Financování je formou příspěvku v souladu s § 18 odst. 3 a 4 zákona o vysokých školách.
  • Spolufinancování projektů není vyžadováno.

Oprávněné subjekty

Subjekty, které jsou oprávněny předložit návrh projektu na realizaci aktivit dle této výzvy (dále jen „předkladatelé“) a následně v případě úspěšného vyhodnocení návrhu projektu žádost o příspěvek v souladu s částí 11 této výzvy (dále jen „žadatelé“), jsou veřejné vysoké školy dle přílohy č. 1. zákona o vysokých školách.


Věcné zaměření a požadavky dle specifických cílů

Výzva je zaměřena na naplňování cílů stanovených v reformě. Výzva je rozdělena na tři specifické cíle:

  • Specifický cíl A: Transformace formy a obsahu vysokoškolského vzdělávání, dále členěný na čtyři dílčí specifické cíle:
    • Specifický cíl A1: Digitalizace vzdělávací činnosti a studijních agend;
    • Specifický cíl A2: Rozvoj v oblasti distanční výuky, online výuky a blended learning;
    • Specifický cíl A3: Tvorba nových profesně zaměřených studijních programů;
    • Specifický cíl A4: Kurzy zaměřené na rozšiřování dovedností (upskilling) nebo rekvalifikace (reskilling).
  • Specifický cíl B: Tvorba nových studijních programů v progresivních oborech.
  • Specifický cíl C: Společné projekty, dále členěný na tři dílčí specifické cíle:
    • Specifický cíl C1: Zlepšení prostupnosti vzdělání na úrovni vysokých škol pomocí mikrocertifikátů (micro-credentials);
    • Specifický cíl C2: Bezpečnost distančních forem výuky;
    • Specifický cíl C3: Digitalizace činností přímo souvisejících se zajištěním vzdělávací činnosti a administrativních úkonů spojených se studijní agendou.

Cílové skupiny

  • akademičtí pracovníci,
  • vedoucí pracovníci vysokých škol,
  • technicko-hospodářští pracovníci zaměstnaní na vysokých školách,
  • další osoby podílející se na zajištění studia na vysokých školách4,
  • studenti vysokých škol,
  • absolventi vysokých škol,
  • absolventi středních škol,
  • účastníci kurzů celoživotního vzdělávání,
  • uchazeči o studium,
  • zaměstnané osoby,
  • nezaměstnané osoby,
  • veřejnost.

Výzva v PDF a na webu MŠMT

Věcné zaměření a požadavky a další informace dle jednotlivých specifických cílů jsou popsány níže viz kapitola 7 a podkapitoly 7.1, 7.2 a 7.3 a další kapitoly výzvy a přílohách výzvy.


Přílohy výzvy

  1. Alokace ve specifickém cíli A (pdf),
  2. Společné indikátory (pdf),
  3. Volitelné indikátory (pdf),
  4. Zaměření studijních programů ve specifickém cíli B (pdf),
  5. Formulář návrhu projektu (docx),
  6. Čestné prohlášení předkladatele (pdf),
  7. Formulář návrhu projektu ve specifickém cíli A (docx),
  8. Formulář návrhu projektu ve specifickém cíli B (docx),
  9. Formulář návrhu společného projektu ve specifickém cíli C (docx),
  10. Formulář návrhu dílčí části společného projektu ve specifickém cíli C (docx),
  11. Publicita a komunikace (pdf),
  12. Zadávací řízení (pdf),
  13. Systém varovných signálů RED FLAGS (pdf),
  14. CR 204 MZS M8r (pdf),
  15. Vzor Rozhodnutí o poskytnutí příspěvku (pdf).

Všechny přílohy výzvy ke stažení v zip.


Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „poskytovatel“) vyhlásilo dne 8. 12. 2021 první veřejnou soutěž ve výzkumu, vývoji a inovacích na realizaci programových projektů v programu EXCELES, který je jediným implementačním nástrojem komponenty 5.1 „Excelentní výzkum a vývoj v prioritních oblastech veřejného zájmu ve zdravotnictví“ Národního plánu obnovy a je financován z prostředků Evropské unie prostřednictvím Nástroje pro oživení a odolnost.

Výzva je vyhlášena podle zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů.



Zadávací dokumentace

Žádostí uchazeče o poskytnutí podpory formou dotace je předložení návrhu projektu zpracovaného podle Zadávací dokumentace na stanovených formulářích, které jsou její přílohou. Požadavky na způsobilost uchazečů, způsob jejich prokazování, způsob a kritéria hodnocení návrhů projektů jsou uvedeny v Zadávací dokumentaci programu EXCELES.


Soutěžní lhůta

Soutěžní lhůta, v níž je možné podávat návrhy projektů do veřejné soutěže, začíná dne 9. 12. 2021 a končí ve 14:00 hodin dne 7. 2. 2022. Návrhy projektů doručené po této lhůtě nebudou do veřejné soutěže přijaty. Splnění podmínek pro přijetí návrhu projektu do veřejné soutěže v programu EXCELES posoudí komise pro přijímání návrhů projektu poskytovatele dle Pravidel činnosti komise pro přijímání návrhů projektů.


Způsoby doručení návrhu projektu uchazečem poskytovateli

a)  elektronicky, doručením jediné datové zprávy do datové schránky poskytovatele s ID: vidaawt. Datová zpráva musí být označena jako „LX-VES1-NEOTVÍRAT

V případě, že nebude možné návrh zaslat v jediném souboru z důvodu omezené kapacity datové schránky, je možné návrh zaslat po částech. U každé samostatné části je nezbytné důsledně vyznačit pořadové číslo každé části. Jinak mohou být jednotlivé části považovány za nekompletní samostatné návrhy, které nebude možné do soutěže přijmout. Označení zpráv pak bude mít tvar „LX–VES1–C1-NEOTVÍRAT“, „LX–VES1–C2-NEOTVÍRAT“, „LX–VES1–C3-NEOTVÍRAT“, atd.

b)  v listinné a zároveň obsahově identické elektronické podobě (na flash disku) doručených v jediné zalepené obálce do podatelny poskytovatele. Obálka musí obsahovat název a adresu uchazeče, adresu poskytovatele a výrazný nápis „LX – VES1– NEOTVÍRAT“. Adresa podatelny: Karmelitská ul. 529/5, 118 12 Praha 1. Úřední hodiny podatelny: pondělí až pátek od 7:30 do 15:30 (v případě zvýšených zdravotních rizik je nutno aktuálně ověřit na stránkách poskytovatele: https://www.msmt.cz/ministerstvo).


Hodnotící lhůta

Hodnotící lhůta, ve které ministerstvo zajistí zhodnocení návrhů projektů, rozhodne a vyhlásí výsledky veřejné soutěže, začíná dne 8. 2. 2022 a končí dne 11. května 2022 zveřejněním výsledků veřejné soutěže na webových stránkách poskytovatele pro program EXCELES.

Na poskytnutí podpory není právní nárok. Poskytovatel si vyhrazuje právo veřejnou soutěž zrušit za podmínek stanovených v ustanovení § 24 zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací.


Administrátor programu

Oddělení podpory výzkumu a vývoje – 321
(Odbor podpory vysokých škol a výzkumu – 32)
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Karmelitská 529/5, 118 12 Praha 1

Kontaktní email programuprogramLX@msmt.cz

Sekretariát odboru: + 420 234 811 547

Kontaktní osoba: Ing. Jana Hakenová
tel.: + 420 234 811 560
Telefonické dotazy jsou vyřizovány po-pá 9:00-15:00


Přílohy výzvy


Tato komponenta Národního plánu obnovy přispívá k řešení výzev v oblasti terciárního a základního a nižšího sekundárního vzdělávání. Na úrovni terciárního vzdělávání se aktivity zaměřují na zvýšení kapacit univerzit, přizpůsobení studijních programů novým formám učení a modernizaci vzdělávání v oblasti lékařské a farmaceutické vědy. Na úrovni základního a středního vzdělávání se tato komponenta zaměřuje na řešení rostoucích nerovností ve vzdělávání poskytováním vícevrstvé podpory školám v obtížných podmínkách, doučování pro žáky ohrožené školním neúspěchem a posilování pedagogů pracovat s heterogenními třídami.



3.2.1 Transformovat vysoké školy s cílem adaptace na nové formy učení a v odpovědi na měnící se potřeby trhu práce v post-covidové obnově

  • Cílem reformy je zvýšit kapacity vysokých škol a přizpůsobit strukturu studijních programů novým trendům a měnícím se potřebám trhu práce, zejména v souvislosti s vývojem v oblasti digitálních technologií.
  • V rámci Národního plánu obnovy budou transformovány formy i obsah vysokoškolského vzdělávání. Tyto procesy urychlí přechod vysokých škol k novým, zejména digitálním formám výuky. Díky investicím v oblasti informačních systémů a technologií bude možné na vysokých školách zvýšit podíl kombinovaného (blended learning) anebo distančního vzdělávání. Velký důraz bude kladen rovněž na zvyšování kvalifikace akademických pracovníků v oblasti využívání informačních technologií.
  • Komponenta 3.2 bude reagovat na aktuální i budoucí potřeby trhu práce prostřednictvím dvou úzce propojených aktivit. Díky Národnímu plánu obnovy bude možné podpořit nejen tvorbu nových profesně zaměřených studijních programů, ale i nové studijní programy zaměřené na progresivní obory. V rámci komponenty 3.2 by mělo vzniknout minimálně 20 nových profesně zaměřených studijních programů.
  • Důležitou oblastí podpory bude tvorba studijních programů v progresivních oborech. V rámci této aktivity budou vytvořeny nové profesně i akademicky zaměřené studijní programy v rychle se rozvíjejících oborech. Relevantnost a kvalitu podaných návrhů bude hodnotit odborná komise. Oblasti zaměření studijních programů stanoví MŠMT v souladu s evropskými a národními strategiemi. MŠMT bude u této oblasti výrazně podporovat interdisciplinární propojování napříč sektory a oblastmi vzdělávání. V souladu s požadavky Evropské komise bude vytvořeno minimálně 15 nových studijních programů v progresivních oborech.
  • Další neméně důležité aktivity budou zaměřeny na problematiku celoživotního vzdělávání. Národní plán obnovy umožní v rámci komponenty 3.2 financovat tvorbu nových programů celoživotního vzdělávání, kurzů zaměřených na rozšiřování dovedností (upskilling) i rekvalifikace (reskilling) a kurzů vedoucích k získání odborných způsobilostí potřebných pro získání kvalifikací dle Národní soustavy kvalifikací (NSK), a to i ve vazbě na aktuální vývoj v oblasti microcredentials. V rámci této oblasti bude vytvořeno minimálně 20 nových kurzů.
  • MŠMT plánuje podpořit i společné projekty veřejných vysokých škol. Společné projekty veřejných vysokých škol budou zaměřené na naplnění cílů, jejichž dosažení vyžaduje spolupráci všech vysokých škol. Společné projekty budou zaměřené zejména na problematiku digitalizace studijních agend a rozvoj v oblasti microcredentials.

Aktuality k 3.2.1 Transformování vysokých škol



3.2.2 Podpora škol

  • Cílem aktivity je zvýšit kvalitu vzdělávání prostřednictvím komplexního systému podpory pro nejohroženější školy, které vykazují nadprůměrné zastoupení žáků ze socioekonomicky znevýhodněného prostředí a často mají nedostatečné zázemí v podobě podpůrných profesí, což ve svém důsledku vede k nižším vzdělávacím výsledkům žáků. Bude využit modulární systém cílené podpory pro školy v obcích s vyšším počtem sociálně vyloučených lokalit a segregované školy a dále školy vzdělávající vyšší podíl žáků s odlišným mateřským jazykem. Aktivita zahrnuje posílení kompetencí pedagogických pracovníků pro práci s heterogenními skupinami žáků se zohledněním specifik jednotlivých skupin. Na základě zkušeností z ověření takto koncipované systematické podpory bude vytvořen návrh na financování škol dle indexu stanoveného kombinací několika indikátorů (například socioekonomické znevýhodnění žáků/školy, dosahované výsledky vzdělávání aj.).
  • Aktivita je určena základním a středním školám a školským zařízením (nejméně 400 subjektů). Souhrnné náklady za celé období realizace (2022-2025) činí 2 mld. Kč, které budou školám poskytnuty prostřednictvím nového institutu školského zákona, tzv. ad hoc normativu nebo prostřednictvím výzvy.

3.2.3 Doučování žáků škol

  • Cílem aktivity je podpořit žáky se slabším socioekonomickým zázemím a žáky ohrožených školním neúspěchem v důsledku nemožnosti realizovat prezenční výuku ve školách.  Ke snížení studijních výsledků došlo zejména u žáků, kteří se distančních forem výuky účastnili částečně nebo vůbec, a to v přímé souvislosti s nevyhovujícím domácím zázemím a nízkou motivací. Tento stav vede k dalšímu prohlubování nerovností mezi žáky, ale i školami. Doučování bude mít kromě složky vedoucí k doplnění znalostí a dovedností také významný socializační efekt.
  • Aktivita je určena základním a středním školám a školským zařízením. Souhrnné náklady za celé období realizace (2022-2023) činí 1 mld. Kč, které budou školám poskytnuty prostřednictvím nového institutu školského zákona, tzv. Ad hoc normativu nebo prostřednictvím výzvy.

Aktuality k 3.2.3 Doučování žáků škol

Vyhodnocení Národního plánu doučování (podzim 2021)

2. června proběhla panelová diskuse na téma Prevence digitální propasti, která poskytla expertní pohled na dané téma a přinesla informace pro základní školy střední školy a konzervatoře k využití finanční podpory prostřednictvím Národního plánu obnovy na prevenci digitální propasti. Debatu je m…
Více

3.2.4 Investice do rozvoje vybraných klíčových akademických pracovišť


KAMPUS ALBERTOV - BIOCENTRUM, vzdělávací centrum

  • Realizuje: Univerzita Karlova (UK)
  • Fakulty:
    • Přírodovědecká fakulta UK
    • 1. lékařská fakulta UK
    • Matematicko-fyzikální fakulta UK
  • Místo realizace: Praha 2 – Nové Město, Albertov
  • Užitková plocha celkem: 33 934 m2

Dostavba Kampusu Albertova je dokončením špičkového vzdělávacího centra UK, na kterém participují tři významné fakulty Univerzity Karlovy: Přírodovědecká, 1. lékařská a Matematicko-fyzikální.

Plánovaná dostavba dotváří charakter lokality Albertova jako „univerzitní čtvrti“, ve které se vzdělává a v rámci své výuky a výzkumu podílí přes 5 000 studentů.

Budovaná infrastruktura je investicí do budoucích generací odborníků a najdeme v ní:

  • laboratoře pro praktické vzdělávání (především v biomedicínských oborech, včetně studia infekčních onemocnění, specializací zaměřených na onkologická onemocnění, metabolické poruchy a civilizační choroby moderní doby),
  • zázemí společných výzkumných a servisních laboratoří se špičkovým technologickým vybavením,
  • seminární a přednáškové místnosti umožňující také online a hybridní formy výuky,
  • zázemí pro studenty i akademiky odpovídající standardům 21. století.

Budova Biocentra je koncipována jako centrum excelentní výuky s propojením na výzkum, tedy s důrazem na praktickou zkušenost při výchově budoucích expertů. Jejich uplatnění na trhu práce je jednak v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, ale také v biomedicínských aplikacích, farmaceutických a biotechnologických firmách, zdravotnictví, expertních organizacích i státní správě. Zpravidla se tak jedná o oblasti s vysokou přidanou společenskou hodnotou.


MEPHARED 2, budova fakult

  • Realizuje: Univerzita Karlova
  • Fakulty:
    • Lékařská fakulta v Hradci Králové
    • Farmaceutická fakulta v Hradci Králové
  • Místo realizace: Hradec Králové, území vymezené ul. Zborovská a areálem Fakultní nemocnice Hradec Králové
  • Užitková plocha celkem: 58 092 m2

Mephared 2 je projekt vybudování výukových a výzkumných prostor v jedné lokalitě pro více než 3 500 studentů Lékařské fakulty a Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové.   Spojením s již realizovanou první částí kampusu se tak vytvoří jedinečné vzdělávací centrum.  Bude integrovat výuku, výzkum a vývoj v lékařské a farmaceutické oblasti s přímým napojením na klinickou praxi. Ta probíhá ve spolupráci s Fakultní nemocnicí Hradec Králové a Fakultou vojenského zdravotnictví Univerzity obrany, jejíž studenti studují také na Lékařské fakultě a Farmaceutické fakultě.

Součástí Budovy fakult budou

  • posluchárny, učebny, seminární místnosti,
  • laboratoře včetně zázemí, pracovny,
  • denní místnosti pro pedagogy, akademické pracovníky a doktorandy,
  • komunikační prostory, knihovna.

V souladu s dlouhodobou Národní výzkumnou a inovační strategií pro inteligentní specializaci ČR bude díky dostavbě Kampusu vytvořeno moderní prostředí a kapacity pro rozvoj zdravotnických oborů a studijních programů. Ty umožní výchovu nových zdravotnických pracovníků - lékařů, farmaceutů, bioanalytiků a dalších zdravotnických pracovníků na vysoké mezinárodní úrovni. Dále zde vznikne prostředí pro další vzdělávání těchto odborníků v rámci celoživotního vzdělávání. Podpoří přípravu atestací a vytvoří podmínky pro up-skilling a re-skilling, včetně teoretické a praktické přípravy těchto pracovníků. Zvýší se tím jejich flexibilita, při potřebě reagovat na potřeby zdravotnictví v nové, postcovidové době.

Strategickým cílem projektového záměru je přispět ke zvýšení kvality a počtu kvalifikovaných lidských zdrojů pro všechny druhy poskytované zdravotní péče obyvatelům České republiky a pro výzkum a vývoj v oblasti lékařství, farmacie a dalších biomedicínských věd.


MUNI BIOPHARMA HUB, infrastruktura pro výuku a výzkum

  • REALIZUJE: Masarykova univerzita, Fakulta farmaceutická
  • Místo realizace: Brno, Univerzitní kampus Bohunice
  • Užitková plocha celkem: 19 035 m2

MUNI BioPharma Hub představuje unikátní spojení moderních výukových prostor pro Farmaceutickou fakultu, špičkové výzkumné infrastruktury Preklinického centra a Národního institutu infekčních chorob.

V Biopharma Hubu se budou nacházet:

  • zázemí evropské úrovně pro Farmaceutickou fakultu,
  • výukové prostory,
  • výzkumné prostory,
  • Preklinické centrum, které bude kromě Farmaceutické fakulty využívat především Lékařská a Přírodovědecká fakulta,
  • špičkové IT zázemí pro zpracování dat pro výuku a výzkum, které bude provozovat Ústav výpočetní techniky (ÚVT),
  • serverové zázemí ÚVT.

Objekt, který poskytne infrastrukturní zázemí pro vědeckou výchovu v oblasti biomedicínského výzkumu, tak přispěje ke zvýšení odolnosti české společnosti vůči očekávaným (prevence, diagnostika a léčba chronických onemocnění) i neočekávaným (pandemie) hrozbám. Strategickým cílem je, aby Farmaceutická fakulta produkovala špičky ve svých oborech, které budou mít šanci uplatnit se na nejrenomovanějších pracovištích.



Aktuality k 3.2.4 Investice do rozvoje vybraných klíčových akademických pracovišť

Výzva k podání žádosti o poskytnutí dotace z NPO komponenty 3.2 – část 3.2.4 Investice do rozvoje vybraných klíčových akademických pracovišť

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) vyhlašuje výzvu k podání žádosti o poskytnutí dotace v rámci Národního plánu obnovy, komponenty 3.2 adaptace kapacity a zaměření školních programů – část 3.2.4 investice do rozvoje vybraných klíčových akademických pracovišť. Cílem výzvy je dostavba…
Více


V souladu se Strategií vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ (Strategie 2030+) se komponenta soustředí na proměnu obsahu, podporu digitální a informační gramotnosti a informatického myšlení. Dále na zlepšení úrovně vybavení školzaložení fondu mobilních digitálních zařízení, čímž přispěje k prevenci tzv. digitální propasti. V neposlední řadě cílí na podporu digitálních kompetencí pedagogů což je nutný předpoklad pro inovaci výuky a získání potřebných dovedností žáků.

Globálním cílem komponenty je přispět k rozvoji digitálního vzdělávání v souladu s vizí Strategie 2030+ a Akčním plánem pro digitální vzdělávání (DEAP).



Konkrétní cíle komponenty

  1. Revidovat kurikulum, podpořit IT vzdělávání a smysluplné zapojování digitálních technologií do výuky
  2. Implementace revidovaného kurikula a rámce DigCompEdu
  3. Prevence digitální propasti a zvýšení úrovně digitalizace škol

Celková alokace finančních prostředků na komponentu

Celkový nárok z Národního plánu obnovy na Komponentu je 4 857 mil. Kč (bez DPH).

Celkové náklady na implementaci Komponenty se odhadují na 5 809 mil. Kč (s DPH).


Metodická podpora školám

S poskytnutím finančních prostředků školám připravilo ministerstvo i metodickou podporu, která je k dispozici na nových stránkách https://www.edu.cz/digitalizujeme. Na novém webu dále naleznou i rubriku týkající se správy ICT, která obsahuje inspirativní rozhovory s příklady dobré praxe a Příručku pro ředitele. To vše je doplněno o nový Standard konektivity a bezpečnosti škol a o edukační videa na téma bezpečné školní digitální infrastruktury.



Kromě informací budou k dispozici i odborní konzultanti v terénu - Národní pedagogický institut ČR připravuje síť tzv. “IT guru”, kteří školám s celým procesem digitalizace a výběrem zařízení pomohou. Pro ředitele i pedagogy jsou připraveny vzdělávací kurzy k nové informatice, které NPI ČR nabízí prostřednictvím svých krajských center. Kurzy na podporu rozvoje digitální kompetence v jednotlivých oborech a kurzy pro gymnázia jsou v přípravě. Podrobně o podpoře NPI ČR na https://revize.edu.cz/.

Školy obdržely detailní informace, včetně vyčíslení finanční podpory, prostřednictvím datových schránek, viz také: https://www.edu.cz/informace-o-poskytnuti-financnich-prostredku-v-ramci-narodniho-planu-obnovy/.


Aktuality ke komponentě 3.1 Inovace ve vzdělávání v kontextu digitalizace

Fotky a ochrana soukromí v životě školy

Článek je určený nejen vedení školy, ale všem, kteří pořizují a publikují fotografie mapující život a akce školy, na nichž jsou zachyceni žáci a pedagogové. Následující text Vás přehledně seznámí s legislativou (mimo jiných GDPR, občanský zákoník, Listina základních práv a svobod či Úmluva o prách d…
Více

Anonymní režim prohlížeče a jeho rizika

Režim soukromého prohlížení nabízí uživatelům větší soukromí při práci s internetovými prohlížeči. Každý prohlížeč jej pojmenovává jinak, například Google mu říká Anonymní režim (v angličtině Inkognito), Vivaldi pak Soukromé prohlížení nebo InPrivate jak jej nazývá Microsoft Edge, ale smysl mají ste…
Více

Jak na školách řešit IT správu?

Dne 8. června proběhla panelová diskuse na téma IT správa na škole, která poskytla expertní pohled na dané téma a přinesla informace zejména pro základní a střední školy. Debatu je možno zpětně shlédnout ve video záznamu. Akci organizoval Národní pedagogický institut České republiky (NPI) ve spolupr…
Více


Národní plán obnovy (dále jen „NPO“) se začal připravovat v červenci 2020 a některé reformní a investiční aktivity Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT“) do značné míry vyplynuly z tehdy připravované Hospodářské strategie České republiky 2020-2030. Příprava probíhala opravdu velmi intenzivně téměř celý rok, kdy tým přibližně 10 zaměstnanců MŠMT napříč celým úřadem i samotnou hierarchií měl téměř neustálou pohotovost plnit zadání Evropské komise a Ministerstva průmyslu a obchodu, které je národním koordinátorem.


NPO byl dne 17. května 2021 schválen vládou České republiky a následně byl odeslán Evropské komisi k posouzení. Předsedkyně Evropské komise paní Ursula von der Leyenová při návštěvě ČR dne 19. července 2021 sdělila, že český NPO je Komisí podporován a postupují ho do dalšího schvalovacího procesu, což znamenalo schválení Hospodářským a finančním výborem (EFC), Pracovní skupinou finančních radů (FiCO), Coreper II, což je neformální skupina složená ze stálých zástupců všech členských států, a následně byl NPO definitivně schválen dne 6. září 2021 Radou ministrů financí EU (ECOFIN). České republice bude podle stávajících výpočtů přiděleno ve formě grantů 179 mld. Kč, které mají pokrývat 100 % výdajů na NPO záměry. MŠMT by mělo disponovat částkou okolo 23 mld. Kč.

Důvodem, proč se NPO připravoval, byla možnost čerpat finanční prostředky z nově zřízeného Nástroje pro oživení a odolnost (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, pro který se často užívá zkratky RRF jako Recovery and Resilience Facility. V souvislosti s krizí způsobenou onemocněním viru COVID-19 se Evropská komise rozhodla poskytnout přímou finanční podporu členským státům prostřednictvím inovativního nástroje, který pokryje veškeré výdaje na předem schválené reformy a investice. Evropská komise kladla v čase čím dál větší důraz na jejich podobu a žádala si při průběžných konzultacích doložení, že to, co do NPO propisujeme, máme důkladně zváženo, alokace jsou napočítány na základě doložitelných informací a vše je navázáno na národní strategie či jinak ukotvené priority České republiky. Bylo nutné také reflektovat to, co nám Evropská unie doporučuje v dokumentech nazvaných Doporučení Rady neboli Country Specific Recommendations za roky 2019 a 2020. Plány obnovy všech členských států musí zároveň podporovat zejména digitální a zelenou transformaci, což v číslech znamená, že všechny resorty státní správy, které jsou tzv. vlastníky komponent, musely svými záměry v návaznosti mimo jiné i na Zelenou dohodu pro Evropu přispět alespoň 37 % z celkových finančních prostředků NPO do oblasti klimatu a environmentální udržitelnosti. A pak 20 % na výdaje související s digitalizací. MŠMT přispělo primárně k naplnění digitální transformace.


Obecné informace k NPO naleznete na tomto odkazu www.planobnovycr.cz Už ale pro vás připravujeme také představení záměrů MŠMT na stránce https://www.edu.cz/npo/. Zároveň na této stránce budou vždy uveřejňovány veškeré výzvy, avíza, veřejné soutěže atd., kde si budete moci žádat o finanční prostředky pro vaši školu či instituci.



Národní plán obnovy (dále NPO) je souhrnem reforem a investic, které bude Česká republika realizovat v letech 2021 - 2027 z evropského Nástroje pro oživení a odolnost. Tvoří ho šest pilířů: Digitální transformace (27 854 mil. Kč), Fyzická infrastruktura a zelená tranzice (85,2 mld. Kč), Vzdělávání a trh práce (41 006 mil. Kč), Instituce a regulace a podpora podnikání v reakci na COVID-19 (10 895 mil. Kč), Výzkum, vývoj a inovace (13 200 mil. Kč) a Zdraví a odolnost obyvatel (12 441 mil. Kč).



O Národním plánu obnovy

Ministerstvo školství má na starosti v rámci pilíře Vzdělávání a trh práce komponentu Inovace ve vzdělávání v kontextu digitalizace. Díky ní se ke školám dostanou peníze na digitální vzdělávání a vybavení.

Restart a modernizace ekonomiky ČR jsou nezbytné. Kvůli pandemii COVID-19 prochází česká ekonomika těžkým obdobím. Domácí a zahraniční opatření a nejistota ohledně budoucího vývoje zasáhly domácí i zahraniční poptávku a narušené dodavatelsko-odběratelské řetězce se obnovují pomalu. Digitální transformace je jednou z cest, která by mohla českou ekonomiku nejen opět nastartovat, ale i posunout směrem k orientaci na produkci vyšší přidané hodnoty. Záměry NPO jsou v souladu s dalšími státními strategiemi (Digitální Česko a Inovační strategie – Země budoucnosti), které přispívají k digitální transformaci české ekonomiky a společnosti.

Komponenta Inovace ve vzdělávání v kontextu digitalizace navazuje na potřebu zvýšit úroveň digitálních dovedností žáků i pedagogů. Mezi hlavní výzvy v této oblasti patří:

  • Nízká úroveň vhodného zapojení digitálních technologií do výuky – Dle šetření TALIS[1] (2018) v hodinách pouze necelých 40 % učitelů využívalo ICT (DlePedF UPOL: Český učitel ve světě technologií[2]malé procento učitelů používalo pokročilé digitální technologie ve výuce). Zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu[3] uvádí, že v cca 15 % škol méně než polovina učitelů zapojovalo ICT přímo do výuky (existují i velké rozdíly napříč kraji[4]). Dle Tematické zprávy České školní inspekce (2017)[5]podíl škol naplňujících zcela minimální standard kvality[6] podmínek pro využívání digitálních technologií byl kriticky nízký.
  • Nízká úroveň digitálních dovedností žáků a učitelů – Podle dat z šetření TALIS (2018) se necelých
    30 % učitelů 2. stupně základní školy cítilo připraveno na používání ICT ve výuce. V oblasti řešení problémů čeští učitelé stále zaostávají za ostatními pracovníky s terciárním vzděláním (OECD 2020, na základě šetření PIAAC).
  • Stoupající riziko vytvoření tzv. digitální propasti a následného digitálního vyloučení (Dle tematických zpráv ČŠI zůstalo v průběhu uzavření škol na jaře 2020 až 10 000 dětí mimo výuku. Lze přepokládat, že s vývojem digitálních technologií a jejich většího zapojení do výuky bude tzv. digitální propast problémem českého vzdělávacího systému, jelikož zde panuje vysoká závislost studijních výsledků na socioekonomickém statusu rodiny[7].)

Evropský kontext

Česká republika se v roce 2020 umístila na 17. místě mezi 27 členskými státy EU v rámci indexu digitální ekonomiky a společnosti (DESI). Rozměr DESI, ve kterém si Česko vede nejlépe, je lidský kapitál. Podíl českých občanů s alespoň základními digitálními dovednostmi je nad průměrem EU a čtvrtina českých podniků nabízí ICT vzdělávání. ČR zůstává lídrem v oblasti elektronického obchodování s rostoucím podílem malých a středních podniků prodávajících online.

ČR také významně zlepšila připravenost na 5G síť a celková poptávka po širokopásmovém připojení vzrostla nad průměr EU. Ze zprávy DESI vyplývá, že hlavním milníkem bylo zavedení bankovní identity, která by měla zvýšit využívání digitálních veřejných služeb, reformu školních osnov s větším zaměřením na digitální dovednosti a aktivní účast českých zástupců na významných evropských technologických iniciativách.


Podaří se komponentě dovést vzdělávání v ČR k digitální transformaci?

Globálním cílem komponenty je přispět v krátké době (2021-2027) k rozvoji digitálního vzdělávání ve školách, a to podle plánu v rámci Strategie vzdělávací politiky 2030+Akčního plánu pro digitální vzdělávání (DEAP).

V souladu se Strategií vzdělávací politiky do roku 2030+ cílí na proměnu obsahu vzdělávání a podporu digitální a informační gramotnosti a informatického myšlení. Zásadním krokem je revize rámcových vzdělávacích programů (RVP) pro základní vzdělávání, jehož implementace bude pro školy dobrovolná již od 1.9. 2021, povinná od 1.9. 2023 (pro 1.st. ZŠ) a od 1.9. 2024 (pro 2. st. ZŠ). Do konce srpna 2021 probíhalo připomínkové řízení k revizi RVP G (rámcový vzdělávací program pro gymnázia). V RVP pro střední odborné školy a konzervatoře byla provedena aktualizace vzdělávací oblasti Informační a komunikační technologie - povinná od 1.9. 2022. Cílem těchto kroků je zajištění ideálního profilu žáka/digitálního občana, který je schopen reagovat na výzvy v dnešním dynamickém světě, bude schopen díky základním digitálním dovednostem zodpovědně využívat digitální technologie, ale zároveň se díky pokročilým digitálním dovednostem bude schopen podílet na jejich tvorbě za využívání inovací a nových technologií.

Dále přispěje ke zlepšení úrovně vybavení škol (poskytnutí základního i pokročilého vybavení pro MŠ, ZŠ, SŠ a konzervatoře) a možnosti škol zapůjčovat mobilní digitální zařízení znevýhodněným žákům (pro ZŠ, SŠ a konzervatoře), čímž se přispěje ke snižování digitální propasti. V roce 2022 jsou pro školy připraveny prostředky ve výši 1,3 mld. Kč a v následujících letech se v investicích do jejich digitalizace pokračovat. Školy budou moci z těchto prostředků nakoupit digitální vybavení od mobilního telefonu a notebook po 3D tiskárnu či brýle pro virtuální realitu. Vše s minimální administrativou a podporou ze strany Národního pedagogického institutu.

V neposlední řadě míří na podporu digitálních kompetencí pedagogů, což je nutný předpoklad pro inovaci výuky a získání potřebných dovedností žáky. Nástrojem podpory je webová stránka revize.edu.cz, kde se nacházejí odkazy na digitální vzdělávací zdroje a nové vzdělávací materiály pro oblast rozvoje digitálních kompetencí a rozvoje informatického myšlení. Od roku 2022 bude ředitelům škol poskytnuta metodická podpora na metodickém portálu MŠMT edu.cz. Nová síť IT guru (od roku 2022) školám pomůže v digitalizaci, přesněji s nákupem vybavení a nastavení vnitřní sítě.

V rámci infrastruktury jsou připraveny i pobídky dalších ministerstev -  Ministerstvo průmyslu a obchodu má v Národním plánu rozvoje sítí s velmi vysokou kapacitou za cíl připojování socioekonomických aktérů, včetně škol (vyčleněno je na to 2,4 mld. Kč). Ministerstvo pro místní rozvoj zase řeší vnitřní konektivitu, a to pomocí finančního nástroje IROP. Tyto prvky by jako jednotlivé dílky puzzle, tvořící celý obraz digitální transformace vzdělávání, měly přispět k zelené a digitální transformaci.


Shrnutí

Efektivní využívání digitálních technologií je klíčem pro zajištění vysoké kvality digitálního vzdělávání. Pokročilá digitalizace a s tím spojená digitalizace vzdělávacího systému přispěje k obsazení mnoha pracovních míst v sektorech s vyšší přidanou hodnotou. Díky pokročilým digitálním dovednostem žáků a studentů se očekává rozvinutí potenciálu pro tvorbu inovací i v oblasti trvale udržitelného podnikání. Zelený a digitální rozměr komponenty by mohl pomoci českému vzdělávacímu systému, aby byl připraven na proměny, které ho v 21. století čekají.


Zdroje

[1] TALIS je mezinárodní šetření o vyučování a učení (Teaching and Learning International Survey). Jedná se o projekt Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Cyklus tohoto šetření je pětiletý. Šetření TALIS je prvním mezinárodním výzkumem, ve kterém jsou učitelé a ředitelé přímo dotazováni na školní prostředí, kde probíhá vyučování, a podmínky, ve kterých učitelé a ředitelé pracují. Zdroj: Česká školní inspekce ČR – TALIS. Česká školní inspekce ČR – Home [online]. Copyright © 2020 Česká školní inspekce [cit. 13. 08. 2021]. Dostupné z: https://www.csicr.cz/Prave-menu/Mezinarodni-setreni/TALIS

[2] Viz https://www.pdf.upol.cz/nc/de/zprava/clanek/ucitele-chteji-vice-vyuzivat-technologie-chybi-jim-ale-potrebne-nastroje-i-podpora-ukazal-vyzkum-1/

[3] viz Datová příloha ke kontrolnímu závěru 18/18 Podpora rozvoje digitalizace vzdělávání v České republice, 2018

[4] viz studie IDEA: Pandemie covid-19 a sociálně-ekonomické nerovnosti ve vzdělávání, 2020

[5] Viz https://www.csicr.cz/getattachment/cz/Aktuality/Tematicka-zprava-Vyuzivani-digitalnich-technologii/Shrnuti-Vyuzivani-digitalnich-technologii-v-MS,-ZS,-SS-a-VOS.pdf

[6] Definován v Tematické zprávě jako pět bodů, viz https://www.csicr.cz/getattachment/cz/Aktuality/Tematicka-zprava-Vyuzivani-digitalnich-technologii/Shrnuti-Vyuzivani-digitalnich-technologii-v-MS,-ZS,-SS-a-VOS.pdf

[7] MŠMT. Hlavní směry vzdělávací politiky ČR 2030+. [online]. Dostupné z: https://www.msmt.cz/file/51582/


Odebírejte novinky o školství
a vzdělávání srozumitelně a včas

Zadejte váš e-mail a naše novinky a upozornění vám budou chodit přímo do e-mailu. Odběr novinek můžete kdykoliv později odhlásit.
Odesláním souhlasíte s našimi zásadami o zpracování osobních údajů.